CZ298794B6

CZ298794B6 - Zpusob inertizace pro zabránení a/nebo uhašení požáru v uzavreném prostoru a zarízení k provádení tohoto zpusobu

Info

Publication number: CZ298794B6
Application number: CZ20031232A
Authority: CZ
Inventors: Werner Wagner@Ernst
Original assignee: Wagner Alarm- Und Sicherungssysteme Gmbh
Priority date: 2001-01-11
Filing date: 2001-11-12
Publication date: 2008-01-30
Also published as: US7156184B2; PT1261396E; RU2002132660A; PL357445A1; DE50110253D1; CA2408676A1; US20030226669A1; NO20031842D0; CN1427733A; NO20031842L; CN1251775C; NO335357B1; EP1261396B1; EP1261396A1; AU2002221560B2; RU2266767C2; ES2264678T3; DK1261396T3; WO2002055155A1; PL195429B1

Abstract

Rešení se týká zpusobu inertizace pro zabránení a/nebo uhašení požáru v uzavreném prostoru, nazývaném dále cílový prostor (10), pri kterém se zavedením kyslík vytesnujícího plynu do cílového prostoru(10) nastaví první základní úroven inertizace s obsahem kyslíku sníženým oproti prirozenému prostredí a pri kterém se dalším, bud stupnovitým, nebo vprípade požáru náhlým zavedením kyslík vytesnujícího plynu do cílového prostoru (10) nastaví další jedna nebo více od této první základní úrovne inertizace odlišná úroven inertizace s ješte více sníženým obsahem kyslíku. V nejméne jednom uzavreném vyrovnávacím prostoru (20, 20´), který je prívody (30, 30´) spojen s cílovým prostorem (10), se zavedením kyslík vytesnujícího plynu vytvorí objem (22,22´) vyrovnávacího plynu, ve kterém je obsah kyslíku tak nízký, aby se po smísení objemu (22, 22´) vyrovnávacího plynu se vzduchem (12) v cílovém prostoru (10) nastavila úroven inertizace s ješte dále sníženým obsahem kyslíku; a objem (22, 22´) vyrovnávacího plynu se v prípade požáru nebo jako preventivní opatrení pro zabránení požáru prívody (30,30´) zavede do cílového prostoru (10) a tam smísením se vzduchem (12) využije k nastavení úrovne inertizace, odlišné od první základní úrovne inertizace. Rešení se dále týká zarízení k provádení tohoto zpusobu.

Description

Způsob inertizace pro zabránění a/nebo uhašení požárů v uzavřeném prostoru a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu inertizace pro zabránění a/nebo uhašení požárů v uzavřeném prostoru, nazývaném dále cílový prostor, při kterém se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru nastaví první základní úroveň inertizace s obsahem kyslíku sníženým oproti přiroze10 němu prostředí a při kterém se dalším, buď stupňovitým, nebo v případě požáru náhlým zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru nastaví další jedna nebo více od této první základní úrovně inertizace odlišná úroveň inertizace s ještě více sníženým obsahem kyslíku. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu, které obsahuje měřicí čidla kyslíku v cílovém prostoru a generátor plynu vytěsňujícího kyslík.

Dosavadní stav techniky

Způsoby a zařízení uvedeného druhu jsou známy ze stavu techniky. Činnost tak zvaných „technik hašení inertním plynem“ spočívá v podstatě v tom, že v uzavřených prostorech, do kterých člověk nebo zvíře vstupuje jen příležitostně a jejichž zařízení by při použití běžných technik hašení, to jest vody a pěny, utrpěla značné škody, se nebezpečí požáru čelí tím, že koncentrace kyslíku se v dotyčném prostoru sníží na hodnotu v průměru 12% objem., při které již většina hořlavých materiálů nehoří. Tuto techniku lze použít v prostorách s výpočetní technikou, rozvodnách elek25 trického proudu nebo skladovacích prostorech s cenným zbožím. Hasicí účinek je přitom založen na principu vytěsnění kyslíku. Běžný vzduch v atmosféře sestává z 21 % objem, kyslíku, 78 % objem, dusíku a 1 % objem, ostatních plynů. Za účelem hašení se například zavedením čistého dusíku dále zvýší koncentrace dusíku v cílovém prostoru, čímž se sníží podíl kyslíku. Je známo, že hasicí účinek nastane tehdy, když podíl kyslíku klesne pod hodnotu 15 % objem. V závislosti na materiálech nacházejících se v dotyčném prostoru může být zapotřebí další snížení podílu kyslíku na uvedených 12 % objem, nebo ještě méně.

Jako plyn vytěsňující kyslík se obvykle používá oxid uhličitý, dusík, vzácné plyny a jejich směsi, které jsou zpravidla uloženy v ocelových láhvích ve speciálních technických prostorech. K zapl35 nění cílového prostoru hasicím plynem je však až dosud, zejména v případě komerčně využívaných prostor, jako jsou velkoprostorové kanceláře a skladovací haly, zapotřebí skladovat značná množství hasicího plynu. Protože tlak v plynových láhvích je omezen mezní zatížitelností armatur, které jsou k dispozici, a také objem těchto plynových lahví nelze zvyšovat bez omezení, je k docílení potřebné zásoby hasicích plynů zapotřebí značný počet plynových lahví. Toto klade, spolu s potřebnými potrubími a armaturami, značné požadavky na nosnost a velikost skladovacích prostor. Dokonce i při umístění plynových lahví ve sklepních prostorech by byly značné investiční náklady na položení přívodních potrubí do cílových prostorů. V důsledku potřeby velkých skladovacích prostor vznikají navíc zvýšené stavební a provozní náklady.

Nejnovější vývoj ukazuje, že tento problém lze řešit tím, že v cílových prostorech se nastaví pro živé bytosti neškodná základní úroveň inertizace s podílem kyslíku v průměru kolem 17 % objem. Zásluhou toho se sníží množství v záloze uchovávaného hasicího plynu, potřebné pro dosažení úrovně plné inertizace při koncentraci kyslíku pod 15 % objem, pro zabránění požáru a/nebo hašení, což s sebou přinese zmenšení problémů se zmíněným skladovacím hasicího plynu.

Přesto jsou však dále zapotřebí konstrukčně speciální prostory, které mají dostatečnou nosnost a velikost pro uložení ocelových lahví. Toto vede, zejména za trendu ke stavbě stále větších a větších budov, ke značným finančním požadavkům na stavbu a provoz budovy.

Úkolem vynálezu je s přihlédnutím k popsanému stavu techniky nalezení způsobu a zařízení k provádění tohoto způsobu, které jednoduše a cenově příznivě umožní skladování pro hašení

-1 CZ 298794 B6 potřebných hasicích plynů bez potřeby až dosud obvyklých, speciálně pro tento účel upravených prostorů.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých řešení tohoto druhu do značné míry odstraňuje způsob inertizace pro zabránění a/nebo uhašení požárů v uzavřeném prostoru, nazývaném dále cílový prostor, při kterém se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru nastaví první základní úroveň inertizace s obsahem kyslíku sníženým oproti přirozenému prostředí a při kterém se dalším, buď stupňovitým, nebo v případě požáru náhlým zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru nastaví další jedna nebo více od této první základní úrovně inertizace odlišná úroveň inertizace s ještě více sníženým obsahem kyslíku, podle vynálezu, který se vyznačuje následující kroky: v nejméně jednom uzavřeném vyrovnávacím prostoru, který je přívody spojen s cílovým prostorem, se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu vytvoří objem vyrovnávacího plynu, ve kterém je obsah kyslíku tak nízký, aby se po smísení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru nastavila úroveň inertizace s ještě dále sníženým obsahem kyslíku; a objem vyrovnávacího plynu se v případě požáru nebo jako preventivní opatření pro zabránění požáru přívody zavede do cílového prostoru a tam smísením se vzduchem v cílovém pro20 storu využije k nastavení úrovně inertizace, odlišné od první základní úrovně inertizace.

Vynález přitom vychází z úvahy, že skladování hasicího plynuje problematické zejména v důsledku jeho uchovávání pod tlakem ve speciálních nádobách, jako jsou ocelové láhve, které v důsledku své značné hmotnosti a z bezpečnostních důvodů zase vyžadují speciální prostory. Na druhé straně, s přihlédnutím k převažující koncepci nových budov, zejména komerčního charakteru, je již značná část prostor určena pro jiné použití než pro pobyt lidí a/nebo zvířat a je oddělena od užívaných prostor, jejichž objem je ale jen z nepatrné části vyplněn instalacemi budovy, jako jsou klimatizační soustavy, osvětlení a kabelové šachty. Zároveň, jestliže se v těchto prostorech nastaví základní úroveň inertizace s koncentrací kyslíku v průměru kolem 17% objem., pokud možno blízko k úrovni plné inertizace pod 15 % objem, v cílových prostorech, bylo by možno potřebné množství hasicího plynu skladovat i bez stlačení, pokud by byly k dispozici odpovídající vyrovnávací prostory. Jako tyto vyrovnávací prostory lze využít dílčí prostory v budovách, jako jsou například dvojité stropy a mezistropy, dvojité podlahy, mezistěny a navazující technické prostory, přičemž stěny těchto vyrovnávacích prostorů mohou být tvořeny pev35 nými oddělovacími stěnami nebo fóliemi. Podíl kyslíku v objemu vyrovnávajícího plynu ve vyrovnávacím prostoru, který se nastaví v prvním kroku popsaného způsobu, je přitom tak nízký, že po smísení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru, který je udržován na základní úrovni inertizace s koncentrací kyslíku v průměru kolem 17 % objem., se v celkovém prostoru nastaví úroveň plné inertizace, při které je koncentrace kyslíku pod 15 % objem., což postačuje k zabránění a/nebo uhašení požáru.

Je přitom samozřejmě třeba dbát na určité poměry objemů a koncentrací kyslíku, které vyplývají z následujících výpočtů.

Jednotlivými veličinami jsou:

V_N - objem vyrovnávacího prostoru V_R - objem cílového prostoru V_RN - objem celkového prostoru a

K_N - koncentrace kyslíku ve vyrovnávacím prostoru K_R - koncentrace kyslíku v cílovém prostoru K_NR - koncentrace kyslíku v celkovém prostoru

-2CZ 298794 B6

Ze základní rovnice pro poměry objemů a koncentrací pro součet vyrovnávacího a cílového prostoru před a po smísení

V_N · K_N + V_R · K_R = V_RN · Knr (1) vyplývá

V_RN = V_N + V_R (2) a

V = AH (3) přičemž

V je objem prostoru

A je podlahová plocha prostoru

H je výška prostoru.

Dosazením rovnice (2) do rovnice (1) a vytknutím Vn/V_r se získá

Vn/V R ⁼ (K-NR - Kr) / (K-N - Rnr) ( 4 ) a konečně dosazením rovnice 3 do rovnice (4) se získá

H_N/H_R = (K_NR-K_R)/(K_N-K_NR) (5).

Rovnice (5) tedy udává potřebný poměr výšek H_n/H_r vyrovnávacího prostoru a cílového pros30 toru, jestliže je předem zadána určitá koncentrace Knr kyslíku jako úroveň plné inertizace, úroveň K_R základní inertizace v cílovém prostoru a koncentrace K_N kyslíku ve vyrovnávacím prostoru. Obráceně lze samozřejmě ze zadaného poměru výšek H_N/H_R vypočítat potřebné koncentrace kyslíku.

Je zvláště výhodné, jestliže od první základní úrovně inertizace odlišnou úrovní inertizace je druhá základní úroveň inertizace s dále sníženým obsahem kyslíku nebo úroveň plné inertizace pro režim hašení. Zásluhou toho lze způsob do značné míry přizpůsobit okolnostem používání budovy. Jestliže například není komplex budov v nočních hodinách užíván živými bytostmi nebo tyto do něj nevstupují, může se při snížení základní úrovně inertizace pro denní provoz s koncen40 trací kyslíku například 17 % objem, na základní úroveň inertizace pro noční provoz s koncentrací kyslíku například 15 % objem, velmi rychle dosáhnout úrovně plné inertizace pro hasicí režim s koncentrací kyslíku pod 15 % objem, zavedením odpovídajícího množství kyslík vytěsňujícího plynu z vyrovnávacího prostoru a tedy hasicího účinku. Je přirozeně také možné, aby se druhá základní úroveň inertizace pro noční provoz nastavila jako preventivní opatření pro zabránění požáru a hašení v případě požáru o víkendech nebo v době prázdnin, popřípadě v jiné době, kdy se budova nepoužívá.

Možnému požáru se s výhodou předejde, popřípadě se takový požár v případě signálu z požárního čidla uhasí, jestliže míšení vzduchu v cílovém prostoru a objemu vyrovnávacího plynu je takové, že zásluhou předem nastavených poměrů množství a koncentrací kyslíku v obou prostorech se v cílovém prostoru nastaví střední koncentrace kyslíku mezi 8 % objem, a 17 % objem., čímž se zabrání možnému požáru nebo se požár v případě signálu z požárního čidla uhasí. Uvedené se může provést tak, že zpočátku se v denním provozu nastaví základní úroveň inertizace, například 17 % objem., která je pro tam se nacházející živé bytosti neškodná. V nočním provozu se v druhém kroku nastaví dále snížená základní úroveň inertizace, například 15 %

-3 CZ 298794 B6 objem., ze které se rychlým zavedením kyslík vytěsňujícího plynu z vyrovnávacího prostoru snadno dosáhne úrovně plné inertizace, například 11 % objem. Takto se nastavením základní úrovně inertizace pro denní provoz předejde vzniku požáru a klesne-li koncentrace kyslíku na úroveň základní inertizace pro noční provoz a v případě požáru na úroveň plné inertizace, nejsou již materiály, které se nacházejí v chráněných prostorech, většinou hořlavé.

Je zvláště výhodné, jestliže obsah kyslíku v objemu vyrovnávacího plynu ve vyrovnávacím prostoru činí 10 % objem, nebo méně. Při této koncentraci je zajištěna dostatečná bezpečnost proti možným únikům z vyrovnávacího prostoru, této koncentrace lze dosáhnout vhodným agregátem ío a nabízí se tak nejefektivnější mžikový přechod ze základní úrovně inertizace na úroveň plné inertizace při smísení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru.

Je výhodné, jestliže objem vyrovnávacího plynu sestává z čistého inertního plynu nebo směsi inertních plynů. Takto je, zejména při ochraně prostor s vysoce hořlavými materiály, zajištěn zvláště vysoký potenciál kyslík vytěsňujícího plynu pro maximální snížení obsahu kyslíku ve vzduchu v cílovém prostoru.

V jedné z možných variant způsobu podle vynálezu se do cílového prostoru v případě požáru nebo jako preventivní opatření zavádějí pomocí ventilů a přívodů objemy vyrovnávacího plynu z různých vyrovnávacích prostorů. Výhodnost této varianty spočívá v tom, že v případech, kdy jsou prostory budovy opatřeny vlastními vyrovnávacími prostory, se může k uhašení požáru v jednom z prostorů, to jest v cílovém prostoru, využít inertní plyn ze všech vyrovnávacích prostorů. Takto lze dokonce i v prostorech, jejichž příslušné vyrovnávací prostory jsou dimenzovány pouze na dosažení příslušné základní úrovně inertizace, dosáhnout úrovně plné inertizace.

Takto se dosáhne toho, že dokonce i v takových prostorech lze účinně potlačit případný požár.

Úkol vynálezu je řešen také zařízením k provádění uvedeného způsobu, které obsahuje měřicí čidla kyslíku v cílovém prostoru a generátor plynu vytěsňujícího kyslík, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že má alespoň jeden uzavřený vyrovnávací prostor, který je přívody spojen s cílovým prostorem a ve kterém se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu vytvoří objem vyrovnávacího plynu, ve kterém je obsah kyslíku tak nízký, že po smísení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru se nastaví od první úrovně inertizace odlišná úroveň inertizace s dále sníženým podílem kyslíku.

Pomocí přívodů plynu lze jak regulovat základní úroveň inertizace cílového prostoru z vyrovnávacího prostoru, tak i rychle dosáhnout úrovně plné inertizace cílového prostoru. Lze si samozřejmě také představit, že jeden vyrovnávací prostor bude takto propojen s více navazujícími cílovými prostory.

Zvláště vysoké flexibility zařízení podle vynálezu se dosáhne tehdy, jestliže od první základní úrovně inertizace odlišnou úrovní inertizace je druhá základní úrovně inertizace s dále sníženým obsahem kyslíku nebo úroveň plné inertizace pro režim hašení. Taková druhá základní úroveň inertizace, kteráje obvykle blízká úrovni plné inertizace pro režim hašení tak, že je preventivně zabráněno vzniku požáru v uzavřeném prostoru, se samozřejmě může nastavit také o víkendech, o prázdninách a v jiné době, kdy se budova nepoužívá. Zásluhou toho se pak v případě potřeby zavedením kyslík vytěsňujícího plynu z vyrovnávacího prostoru rychle dosáhne úrovně plné inertizace k uhašení požáru.

Vyrovnávací prostor je s výhodou proveden jako nádoba zejména jako nádrž. Takto se předem vyloučí vliv případných netěsností, které by se mohly vyskytnout, když se pro uložení vyrovnávacího plynu použijí prostory budovy. Nádoba může být přitom provedena konstrukčně tak, aby se pro využití existujícího prostoru mohla umístit do volných prostorů ve dvojitých stropech nebo v mezistěnách.

-4CZ 298794 B6

Zařízení v jednom zmožných provedení obsahuje přívody, které navzájem propojují uzavřené vyrovnávací prostory jednotlivých prostor budovy a kterými se v případě požáru nebo jako preventivní opatření pro zabránění požáru objemy vyrovnávacího plynu jednotlivých prostor zavedou do cílového prostoru. Předpokladem pro to je, aby jednotlivé prostory budovy byly vybaveny vlastními vyrovnávacími prostory. Výhoda této varianty zařízení spočívá v tom, že dokonce i v takových případech, kdy příslušné vyrovnávací prostory jsou dimenzovány pouze na dosažení příslušné základní úrovně inertizace, lze dosáhnout úrovně plné inertizace. Takto se dosáhne toho, že dokonce i v takových prostorech lze účinně potlačit případný požár.

Zařízení také může obsahovat větráky, které jsou přívody propojeny s jednotlivými prostorami budovy.

Je výhodné, jestliže prostory, jejichž příslušné vyrovnávací prostory jsou dimenzovány pouze na nastavení příslušné základní úrovně inertizace, jsou pomocí klapek nebo ventilů propojeny s vyrovnávacími prostory jiných prostorů. V případě požáru lze takto vyrovnávací plyn zavádět do cílového prostoru i zjiných vyrovnávacích prostorů, což se může při dosažení úrovně plné inertizace v cílovém prostoru opět přerušit. Uvedeným postupem se dosáhne mimo jiné toho, že hašení požáru v cílovém prostoru proběhne pokud možno rychle a účinně.

Pro rychlé smísení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru je výhodné, jestliže zařízení obsahuje směšovací jednotku pro míšení vzduchu v cílovém prostoru a objemů nejméně jednoho vyrovnávacího prostoru nebo vyrovnávacích objemů jednotlivých vyrovnávacích prostorů. Takto lze v případě požáru provést rychlé smísení za účelem dosažení úrovně plné inertizace v cílovém prostoru. Lze si však také představit regulaci základní úrovně inertizace v cílovém prostoru vyrovnávacím plynem.

Kromě toho je také výhodné, jestliže směšovací jednotka je opatřena větracími klapkami a větrákem, které jsou uspořádány v nebo u cílového prostoru. Tato mimořádně jednoduchá konstrukce umožňuje při uzavřených větrácích klapkách do značné míry plynotěsné oddělení vyrovnávacího prostoru od cílového prostoru. Při zcela nebo částečně otevřených větracích klapkách je možné regulované zaplavování cílového prostoru inertním plynem.

Zařízení dále s výhodou obsahuje regulační jednotku pro regulaci obsahu kyslíku v cílovém prostoru, která je opatřena spínačem pro přepínání z první základní úrovně inertizace na nejméně jednu od základní úrovně inertizace odlišnou úroveň inertizace. Taková regulační jednotka umožňuje přizpůsobení úrovně inertizace právě požadovanému provoznímu stavu, přičemž spínač může přepínání mezi denním a nočním režimem provádět nezávisle na manuálních zásazích a tedy bez potřeby přítomnosti obsluhy.

Regulační jednotka má kromě toho měřič obsahu oxidu uhelnatého nebo oxidu uhličitého pro sledování jakosti vzduchu v cílovém prostoru a aktivaci větrací klapky a/nebo větráků pro přívod čerstvého vzduchu. Výhoda tohoto provedení spočívá v tom, že jeho zásluhou není zapotřebí žádné přídavné zařízení pro regulaci jakosti vzduchu v cílovém prostoru.

Zmíněný spínač je s výhodou proveden tak, že je opatřen zdrojem časového signálu, signálu o vloupání nebo přístupového kontrolního signálu. Jestliže se jako spínač použije například časový spínač, může se předem naprogramovat automatické přepínání mezi denním a nočním provozem. Takové naprogramování lze provést také pro dny pracovního klidu, například o víkendech, kdy se ve sledovaných prostorech obvykle nezdržují žádné osoby a je tedy účelné nastavení základní úrovně inertizace pod úrovní inertizace, která je vhodná pro zabránění požárů za denního provozu. Spínač však může být proveden také jako zařízení pro kontrolu vstupu, které identifikuje osobu, která se prokazuje například kódem nebo magnetickou kartou, a generuje signál pro regulační jednotku, kterým se pak nastaví úroveň inertizace, která je pro živou bytost bezpečná. Při použití spínače provedeného jako zařízení pro hlášení vloupání si lze naopak představit pře-5 CZ 298794 B6 pnutí na úroveň plné inertizace, kdy se určitá oblast po opuštění všemi přítomnými osobami inertizuje naplno.

Zařízení dále s výhodou obsahuje požární čidlo, například automatický detektor kouře nebo zvý5 šené teploty, pro spuštění míšení objemů vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru v režimu hašení, takže požár lze spolehlivě jistit a uhasit kdykoliv. Toto požární čidlo také může spustit akustický a/nebo optický signál pro osoby v dotyčném prostoru. Současně je také možné spřažení požárního činidla s protipožárními dveřmi, které se automaticky uzavřou při zahájení míšení objemu vyrovnávacího plynu se vzduchem v dotyčném prostoru a oddělí tento prostor od ostatních prostorů.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují

- na obr. 1 schematické vyobrazení prostoru s vyrovnávacími prostory a cílovým prostorem před smísením objemů vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru;

- na obr. 2 totéž schematické vyobrazení jako na obr. 1 po smísení objemů vyrovnávacího plynu se vzduchem v cílovém prostoru;

- na obr. 3 schematické vyobrazení budovy s více vyrovnávacími prostory, které jsou navzájem propojeny potrubím;

- na obr. 4 tabulku s různými objemovými poměry V a výškami H vyrovnávacího prostoru a cílového prostoru v závislosti na v nich se nacházejících koncentracích kyslíku před a po smí25 sení; a

- na obr. 5 funkční schéma zařízení k provádění způsobu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Shodné součásti nebo součásti se shodnou funkcí jsou v následujícím popisu označeny shodnými vztahovými značkami.

Na obr. 1 je znázorněno schematické vyobrazení prostoru s vyrovnávacími prostory 20, 20' a cílovým prostorem 10 před smísením objemů 22, 22' vyrovnávacího plynu se vzduchem 12 v cílovém prostoru JO. Vyrovnávací prostor 20, 20' obsahuje objem 22, 22' vyrovnávacího plynu s podílem kyslíku vždy 5 % objem., zatímco cílový prostor 10 obsahuje vzduch s koncentrací kyslíku 17 % objem, na základní úrovni před inertizací. Po straně jsou uvedeny výšky H_N vyrovnávacích prostorů 20, 20' a výška H_R cílového prostoru JO.

Na obr. 2 je znázorněno totéž schematické vyobrazení jako na obr. 1 po smísení objemů 22, 22' vyrovnávacího vzduchu se vzduchem 12 v cílovém prostoru JO. Zásluhou výšek H_N a H_R a poměrů koncentrací se v celém prostoru podle rovnice (5) nastaví koncentrace kyslíku 15% objem, na plné inertizační úrovni. Toto může nastat v noci pro zabránění požáru nebo také v důsledku signálu z požárního čidla.

Na obr. 3 je znázorněno schematické vyobrazení budovy s více vyrovnávacími prostory 20, 20', které jsou navzájem propojeny potrubím 31. V příkladu jsou jednotlivé prostory budovy dimenzovány objemy vyrovnávacího plynu pouze na nastavení základní inertizační úrovně. Jednotlivé vyrovnávací prostory 20, 20' jsou s potrubím 31 propojeny klapkami, popřípadě ventily 53. V případě požáru mohou být do cílového prostoru 10 přídavně zavedeny objemy 22, 22' vyrovnávacího plynu z ostatních vyrovnávacích prostorů 20, 20' a v cílovém prostoru 10 se nastaví

-6CZ 298794 B6 úroveň plné inertizace. Tím se dosáhne toho, že se rychle a účinně potlačí požár v cílovém prostoru 10.

Na obr. 4 je znázorněna tabulka s různými objemovými poměry V a výškami H vyrovnávacího prostoru 20, 20' a cílového prostoru 10 v závislosti na v nich se nacházejících koncentracích K kyslíku před a po smísení. Vyjde-li se z různých koncentrací K kyslíku ve vyrovnávacím prostoru 20, 20' a v cílovém prostoru 10, dosáhne se při uvedených výškách H a poměrech koncentrací K kyslíku různých úrovní plné inertizace v rozsahu 11 až 15 % objem. Potřebné poměry koncentrací K kyslíku a objemů lze takto nastavit podle hořlavých materiálů, nacházejících se ío převážně v dotyčných prostorech.

Na obr. 5 je znázorněno funkční schéma zařízení k provádění způsobu podle vynálezu. Jsou zde patrné vyrovnávací prostory 20, 20' a cílový prostor 10, které jsou navzájem propojeny přívody 30, 30', které jsou vybaveny směšovacími jednotkami 50, 50', které sestávají z větráků 54, 54' a větracích klapek 52, 52'.

Generátor 80 zásobuje v tomto provedení dusíkem jak vyrovnávací prostory 20, 20', tak i cílový prostor 10, aby se v objemech 22, 22' vyrovnávacího plynu a ve vzduchu 12 v cílovém prostoru 10 nastavila předem zadaná koncentrace K kyslíku. Tato se měří pomocí měřicích čidel 40, 40' kyslíku a jako signál se zavádí do regulační jednotky 60, která řídicím vedením reguluje generátor 80. Regulační jednotka 60 obsahuje časový spínač 62, kterým se generátor 80 pomocí dalšího řídicího vedení přepíná do nočního nebo denního provozu. Generátor 80 pak zvýšeným nebo sníženým množstvím dusíku nastaví požadovanou úroveň inertizace ve vyrovnávacím prostoru 20, 20' a cílovém prostoru 10. Takto se zabrání vzniku požárů v předpolí. Zásluhou požárních čidel 70, 70' je však možné spuštění směšovacích jednotek 50, 50' pomocí regulační jednotky 60 také přímo, což se provede v případě požáru.

Je třeba poukázat na to, že pro vynález jsou důležité jak všechny výše popsané prvky, tak i jejich libovolné kombinace, zejména pak na výkresech znázorněné podrobnosti. Obměny popsaného o provedení jsou pak pro odborníka nasnadě.

Claims

35 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob inertizace pro zabránění a/nebo uhašení požárů v uzavřeném prostoru, nazývaném dále cílový prostor (10), při kterém se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru

40 (10) nastaví první základní úroveň inertizace s obsahem kyslíku sníženým oproti přirozenému prostředí a při kterém se dalším, buď stupňovitým, nebo v případě požáru náhlým zavedením kyslík vytěsňujícího plynu do cílového prostoru (10) nastaví další jedna nebo více od této první základní úrovně inertizace odlišná úroveň inertizace s ještě více sníženým obsahem kyslíku, vyznačující se tím, že se

45 v nejméně jednom uzavřeném vyrovnávacím prostoru (20, 20'), který je přívody (30, 30') spojen s cílovým prostorem (10), zavedením kyslík vytěsňujícího plynu vytvoří objem (22, 22') vyrovnávacího plynu, ve kterém je obsah kyslíku tak nízký, aby se po smísení objemu (22, 22') vyrovnávacího plynu se vzduchem (12) v cílovém prostoru (10) nastavila úroveň inertizace s ještě dále sníženým obsahem kyslíku; a

50 objem (22, 22') vyrovnávacího plynu se v případě požáru nebo jako preventivní opatření pro zabránění požáru přívody (30, 30') zavede do cílového prostoru (10) a tam smísením se vzduchem (12) v cílovém prostoru (10) využije k nastavení úrovně inertizace, odlišné od první základní úrovně inertizace.

-7 CZ 298794 B6
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že od první základní úrovně inertizace odlišnou úrovní inertizace je druhá základní úroveň inertizace s dále sníženým obsahem kyslíku nebo úroveň plné inertizace pro režim hašení.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, v y z n a č u j í c í se t í m , že míšení vzduchu (12) v cílovém prostoru (10) a objemu (22, 22') vyrovnávacího plynuje takové, že zásluhou absolutních a relativních množstvích kyslíku v obou prostorech (10; 20, 20') se v cílovém prostoru (10) nastaví střední koncentrace (K) kyslíku mezi 8 % objem, a 17 % objem., čímž se zabrání možnému ío požáru nebo se požár v případě signálu z požárního čidla (70, 70') uhasí.
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že obsah kyslíku v objemu (22, 22') vyrovnávacího plynu ve vyrovnávacím prostoru (20, 20') činí 10 % objem, nebo méně.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že objem (22, 22') vyrovnávacího plynu sestává z čistého inertního plynu nebo směsi inertních plynů.
6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v případě 20 požáru nebo jako preventivní opatření pro zabránění požáru se do cílového prostoru (10) zavádějí pomocí ventilů (53) a přívodů (30, 30') objemy (22, 22') vyrovnávacího plynu z různých vyrovnávacích prostorů (20, 20').
7. Zařízení k provádění způsobu podle některého z nároků 1 až 6, obsahující měřicí čidla (40,

25 40') kyslíku v cílovém prostoru (10) a generátor (80) plynu vytěsňujícího kyslík, vyznačující se tím, že má alespoň jeden uzavřený vyrovnávací prostor (20, 20'), který je přívody (30, 30') spojen s cílovým prostorem (10) a ve kterém se zavedením kyslík vytěsňujícího plynu vytvoří objem (22, 22') vyrovnávacího plynu, ve kterém je obsah kyslíku tak nízký, že po smísení objemu (22, 22') vyrovnávacího plynu se vzduchem (12) v cílovém prostoru (10) se nastaví od

30 první úrovně inertizace odlišná úroveň inertizace s dále sníženým podílem kyslíku.
8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že od první základní úrovně inertizace odlišnou úrovní inertizace je druhá základní úroveň inertizace s dále sníženým obsahem kyslíku nebo úroveň plné inertizace pro režim hašení.
9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že vyrovnávací prostor (20, 20') je proveden jako nádoba, zejména jako nádrž.
10. Zařízení podle některého z nároků 7 až 9, které je určeno pro zabránění a/nebo hašení požárů 40 v uzavřených prostorech budovy a které je pro uzavřené prostory opatřeno uzavřenými vyrovnávacími prostory (21, 21'), v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje přívody (30, 30'), které navzájem propojují uzavřené vyrovnávací prostory (21, 21') jednotlivých prostor budovy a kterými se v případě požáru nebo jako preventivní opatření pro zabránění požáru objemy (22, 22') vyrovnávacího plynu jednotlivých prostor zavedou do cílového prostoru (10).
11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že obsahuje větráky (54), které jsou přívody (30, 30') propojeny s jednotlivými prostorami budovy.
12. Zařízení podle některého z nároků 7 až 11,vyznačující se tím, že obsahuje smě50 šovací jednotku (50, 50') pro míšení vzduchu (12) v cílovém prostoru (10) a objemů (22, 22') nejméně jednoho vyrovnávacího prostoru (20, 20') nebo vyrovnávacích objemů (22, 22') jednotlivých vyrovnávacích prostorů.

-8CZ 298794 B6
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že směšovací jednotka (50, 50') je opatřena větracími klapkami (52, 52') a větrákem (54, 54'), které jsou uspořádány v nebo u cílového prostoru (10).

5
14. Zařízení podle některého z nároků 7 až 13,vyznačující se tím, že obsahuje regulační jednotku (60) pro regulaci obsahu kyslíku v cílovém prostoru (10), která je opatřena spínačem (62) pro přepínání z první základní úrovně inertizace na nejméně jednu od základní úrovně inertizace odlišnou úroveň inertizace.

ío 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že regulační jednotka (60) má měřič obsahu oxidu uhelnatého nebo oxidu uhličitého pro sledování jakosti vzduchu (12) v cílovém prostoru (10) a aktivaci větrací klapky (52, 52') a/nebo větráků (54, 54') pro přívod čerstvého vzduchu.
15
16. Zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že spínač (62) je opatřen zdrojem časového signálu, signálu o vloupání nebo přístupového kontrolního signálu.
17. Zařízení podle některého z nároků 7 až 16, vyznačující se tím, že obsahuje požární čidlo (70, 70') pro spuštění míšení objemů (22, 22') vyrovnávacího plynu se vzduchem (12)
20 v cílovém prostoru (10) v režimu hašení.