CZ298541B6

CZ298541B6 - Nádoba s integrálním modulem pro ohrev a chlazeníobsahu

Info

Publication number: CZ298541B6
Application number: CZ0128898A
Authority: CZ
Inventors: A. Scudder@James; L. Berntsen@James
Original assignee: Insta-Heat, Inc.
Priority date: 1995-10-30
Filing date: 1996-10-16
Publication date: 2007-10-31
Also published as: US5809786A; WO1997016101A1; BG102494A; JPH11506077A; DE69636763T2; BR9611273A; HUP9802375A2; IL124193A; EP0873073A1; CN1200656A; EP0873073B1; CZ128898A3; SK55498A3; EP1749465A1; TW332252B; PL182351B1; DE69636763D1; AU701170B2; ZA968737B; RO117231B1

Abstract

Nádoba pro selektivní smešování dvou reagujících látek, obsahující: nádobu mající otvor nádoby, pricemž nádoba drží první reagující látku (246); vícko (212) umístené v otvoru nádoby, pricemž vícko (212) má teleso vícka, pružný clen integrálne vytvorený s telesem vícka, a protáhlý clen integrálne vytvorený s telesem vícka, pricemž pružný clen má vnitrní povrch a vnejší povrch, pricemž alespon jeden bod na vnitrním povrchu je pohyblivý v alespon cástecne axiálním smeru vzhledem k telesu (210) nádoby, mezi zataženou polohou a vytaženou polohou, odezvou na axiální sílu vyvinutou na vnejší povrch pružného clenu, pricemž protáhlý clen má bližší konec umístený v uvedeném bode a vzdálenejší konec vycnívá z uvedeného bodu, pruraznou prepážku (234) pripevnenou k volnému konci vícka pro uložení druhé reagující látky (236) ve vícku, pricemž vzdálenejší konec protáhlého clenu prochází za volný konecvícka (212), když je bod na vnitrním povrchu ve vysunuté poloze a pruchod pro odvod plynu ven z nádoby, pricemž pruchod obsahuje množství od sebe oddelených odvetrávacích kanálku (238) procházejícíchpodélne podél vnejšího povrchu telesa vícka (212)blízko steny (244) nádoby, pricemž odvetrávací kanálky (238) jsou otevrené pred reakcí mezi uvedenými dvema reagujícími látkami, a dále jsou odvetrávací kanálky (238) dimenzovány pro minimalizaci vnikání cástic reagující látky (246).

Description

Nádoba s integrálním modulem pro ohřev a chlazení obsahu

Oblast techniky

Vynález se týká obecně nádob na ohřev a ohlazení látek, jako jsou potraviny, nápoje, léky a podobně, podrobněji nádoby, která obsahuje vnitřní modul, předávající nebo odebírající teplo látkám uvnitř nádoby.

Dosavadní stav techniky

Tyto nádoby mohou mít integrální moduly pro ohřev látek v nádobě, jako japonské saké, káva nebo polévka. Příklady těchto samoohřívacích nádob jsou popsány v patentu US 4 640 264, uděleném Yamaguohi a kol. a patentu US 4 784 113, uděleném Nagai a kol. Tyto nádoby typicky obsahují vnější konzervu, ve které je hermeticky uzavřena potravina nebo nápoj, a těsný modul nebo vnitřní konzervu, obsahující dvě chemicky reagující látky. Tyto reagující látky jsou stabilní, pokud jsou od sebe odděleny, ale po jejich smíšení dochází k exotermické reakci. Je známo, že kombinací jiných reagujících látek může dojít k endotermické reakci, která obsah nádoby ochladí.

Vnitřní konzerva je typicky umístěna na jednom konci vnější konzervy. Vnitřní konzerva má dvě komory, z nichž každá obsahuje jednu chemicky reagující látku, oddělené porušitelnou přepážkou, např. kovovou fólií nebo tenkým filmem z umělé hmoty. Jedna z reagujících látek je typicky v roztoku, a druhá ve formě tuhého prášku nebo granulátu. Do vnější konzervy na straně vnitřní konzervy sahá tyčka. Jeden konec tyčky se nachází v blízkosti přepážky, druhý končí tlačítkem na vnější straně vnější konzervy. K zahájení reakce, kterou se ohřeje nebo ochladí obsah vnější konzervy, se konzerva postaví touto stranou nahoru. Stlačením tlačítka se tyčka zasune dolů, poruší přepážku a umožní kapalné reagující látce vniknout do tuhé reagující látky. Konec tyčky může mít kuželovité rozšíření, aby se usnadnilo úplné proražení přepážky. Teplo vzniklé následnou exotermickou reakcí nebo spotřebované následnou endotermickou reakcí se předává mezi vnitřní konzervou a obsahem vnější konzervy vedením. Při exotermických reakcích se typicky generují také plyny, které se odvedou otvoiy na konci nádoby. Po skončení reakce se nádoba otočí. Druhý konec vnější konzervy má těsný uzávěr, např. odtrhovací víčko, které se otevře a kterým uživatel může spotřebovat ohřátý obsah.

Samoohřívací a samochladicí nádoby podle dosavadního stavu techniky jsou nehospodámé pro výrobu, protože mechanizmus k proražení fóliové přepážky má obecně více součástí. Vnitřní konzerva obsahuje tuhou reagující látku a má krátké trubkové víčko, které uzavírá jeden její konec. Víčko obsahuje kapalnou reagující látku. Jeden konec víčka je uzavřen fóliovou přepážkou a tyčka zasahuje otvorem do druhého konce víčka. Stlačením tlačítka se tyčka zasune do otvoru a prorazí fóliovou přepážku. Zkouškami bylo zjištěno, že protlačením tyčky fólií vznikne velký otvor, kterým kapalná reagující látka může protékat, a tím se zkracuje doba, potřebná k vyprázdnění víčka do zbývající části vnitřní konzervy. Výroba a montáž několika součástí zvyšuje náklady na nádobu. Mimo toho může kapalina pronikat podél tyčky a otvorem ve víčku, kterým se tyčka pohybuje. Proto byl kolem tyčky v místě průchodu do vnitřní konzervy proveden prstenec z vosku ke zlepšení těsnosti. Operace aplikace vosku však zvyšuje složitost výroby a v konečném důsledku cenu nádoby. Samoohřívací a samochladicí nádoby známého druhu mohou být také netěsné, pokud se týká práškového materiálu, který vznikl jako produkt skončené chemické reakce, a který může unikat odvětrávacími otvory při obrácení konzervy. Vnitřní konzerva může být vytvořena současně s vnější konzervou, jak ukazuje např. patent US 3 970 068, udělený Sáto, a, patent US 5 088 870, udělený Fukuhara a kol. Jednotné těleso nádoby se vytvoří z kovového válce, který je na jednom konci otevřený a na druhém zavřený, vyražením

- 1 CZ 298541 B6 nebo hlubokým tažením dutiny v uzavřeném konci. K díře na konci dutiny se upevní víčko, obsahující kapalnou reagující látku.

Britská patentová přihláška GB 2 277 800 patřící Hsu popisuje samoohřívací nádobu na jídlo mající víko s vnějším kruhem a vnitřním kruhem tvořícím upínací mezeru pro upevnění přes horní okraj nádoby. Víko obsahuje kapalinu utěsněnou mezi pružnou horní stěnou a prorazitelnou dolní stěnou. Když se horní stěna stiskne, výčnělky na stěně poruší spodní stěnu a umožní smísení kapaliny s chemickou látkou pro vytvoření reakce pro ohřátí potravin v nádobě. Plyny reagující látky se uvolňují prstencovou mezerou mezi vnitřním kruhem víka a vnitřním povrchem okraje nádoby, poté, co ohřáté plyny roztaví prstencovou spojitou přírubu na vnitřním okruhu, která normálně uzavírá mezeru. To také umožní únik produktů práškovité reagující látky z ventilační mezery, když se nádoba otočí. Nevýhoda spojená s tímto typem nádoby je taková, že existuje riziko exploze, pokud se souvislá příruba včas neroztaví a neuvolní vzniklé plyny. Po odtavení příruby mohou unikat další produkty reagující látky.

Snahou je vytvořit samoohřívací nebo samochladicí nádobu, která se skládá z minimálního počtu samostatných součástí, a může se ekonomicky vyrábět. Snahou je vytvořit takovou nádobu se zlepšeným těsněním větracích otvorů, aby se zabránilo unikání práškových reakčních produktů. Tyto problémy a nedostatky jsou zřetelně pociťovány u dosavadních provedení a tento vynález je řeší způsobem, popsaným dále.

Podstata vynálezu

Podle jednoho hlediska tento vynález obsahuje těleso nádoby, utěsněné kloboučkové víčko na jednom konci tělesa a uzávěr na druhém konci tělesa. Těleso může mít libovolný vhodný obecně válcový tvar, např. trubkový nebo lahvový. Těleso má dvě současně vytvořené dutiny: materiálovou dutinu a dutinu pro reagující chemickou látku. Potravina, nápoj, lék nebo jiná látka se ohřívají nebo ochlazují v materiálové dutině. První reagující chemická látka se nachází v dutině pro reagující látku, druhá chemická reagující látka se nachází ve kloboučkovém víčku, uzavírajícím otvor do dutiny pro reagující látku. Ačkoliv tyto reagující chemické látky mohou zahrnovat jakékoliv známé složky nebo směsi, je první reagující látka nejlépe tuhá látka a druhá reagující látka nejlépe kapalná látka, dávající po smíšení exotermickou nebo endotermickou reakci. Smíšením reagujících látek, které mohou obsahovat jakékoliv vhodné chemické složky nebo směsi, vzniká exotermická nebo endotermická chemická reakce v závislosti na zvolených chemických látkách. Obsah materiálové dutiny je ve styku s částí stěny dutiny pro reagující látky, a tím se usnadňuje vedení tepla.

Kloboučkové víčko má na jednom konci pružný člen a na druhém konci průraznou přepážku. Víčko má jeden nebo několik bodců, sahajících k přepážce z jednoho nebo více bodů na vnitřním povrchu pružného členu. S výjimkou přepážky je kloboučkové víčko z jednoho kusu. Uživatel může stisknutím povrchu pružného členu prstem iniciovat funkci nádoby. Před stisknutím je pružný člen v zatažené poloze. Síla, kterou působí uživatel na pružný člen, posunuje hrot nebo hroty v axiálním směru, tzn. směrem k přepážce, která se prorazí a umožní smíšení první a druhé chemické látky. Po uvolnění tlaku prstu na pružný člen může tento zaskočit nebo se zablokovat ve stlačené nebo vysunuté poloze s vysunutými hroty, nebo se může pružně vrátit do původní zatažené polohy.

Pružný člen může mít libovolný vhodný tvar, který dovolí alespoň částečně axiální pohyb několika hrotů na jeho vnitřním povrchu při působení síly, jejíž alespoň jedna složka působí v tomto směru. Na příklad, vnitřní povrch pružného členu může mít konkávní nebo talířový tvar (při pohledu zevnitř tělesa víčka) před stisknutím nádoby, který se změní na konvexní tvar po stlačení. Alternativně může mít před uvedením nádoby do činnosti obecně plochý tvar, který po stisknutí přejde na konvexní nebo hruškovitý (při pohledu zevnitř tělesa víčka). Tvar vnitřního

-2 CZ 298541 B6 povrchu pružného členu lze popsat pomocí polohy několika bodů na něm. V předcházejícím příkladu jsou různé body na vnitřním povrchu pružného členu před uvedením nádoby do činnosti v různých osových vzdálenostech. Je-li tvar vnitřního povrchu takového pružného členu symetrický kolem centrální osy, jako polokoule nebo jiný symetrický konvexní útvar, body v různých radiálních vzdálenostech od osy mají různou axiální vzdálenost a body na jakékoliv dané radiální vzdálenosti mají stejnou axiální vzdálenost. Ve druhém příkladu mají všechny body na vnitřním povrchu pružného členu před uvedením nádoby do činnosti stejnou axiální vzdálenost. Vhodné mohou být ještě jiné tvary, jako harmonikový nebo knoflíkový. Při působení ovládací síly se může deformovat celý pružný člen nebo jen jeho části. Ovládací síla však může působit na jakoukoliv pohyblivou nebo deformovatelnou část, pružnou nebo nepružnou. Pružný člen může být z polotuhého materiálu, jako je umělá hmota nebo elastomer, např. pryž.

Víčko může mít po svém obvodu jeden nebo více odvětrávacích kanálků, které dovolují odchod plynných reakčních produktů, ale brání úniku tuhých látek.

Po zahájení reakce v samoohřívací nebo samochladicí nádobě může uživatel nádobu otočit. Plynné reakční produkty unikají odvětrávacími kanálky ven. Po skončení chemické reakce může uživatel odstranit uzávěr, např. odtrhovací víko, a mít přístup k obsahu za účelem jeho konzumace. Přes obrácenou orientaci nádoby omezují kanálky únik tuhých reakčních produktů. (Kapalná reagující látka neuniká, protože se spotřebuje v chemické reakci nebo se absorbuje tuhými látkami).

Výše uvedené znaky a výhody tohoto vynálezu budou dále objasněny v následujícím technickém popise, v patentových nárocích a na doprovodných výkresech.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 boční pohled na nádobu obr. 2 průřez vlastním tělesem nádoby obr. 3 půdorys kloboučkového víčka obr. 4 průřez přímkou II - II podle obr. 3 obr. 5 perspektivní pohled na spodní konec nádoby s otevřeným uzávěrem, aby byl vidět ovládací talíř

Příklady provedení vynálezu

Jak znázorňují obr. 1 až 5, obsahuje alternativní provedení nádoby, těleso 210 a víčko 212. Místo montáže termického modulu do tělesa 210 nádoby, zajišťuje u tohoto provedení část tělesa 210 nádoby a část víčka 212 v kombinaci ohřívací nebo chladicí funkci. Výsledná nádoba se může vyrábět hospodárněji vzhledem k menšímu počtu nutných samostatných součástí, těsnění a montážních kroků, a z důvodu rozsáhlého použití umělých hmot v konstrukci.

Těleso nádoby se nejlépe vyrobí vstřikováním do formy umělé hmoty potravinářské kvality a zahrnuje současné vytvoření materiálové dutiny 214 a dutiny 216 pro chemickou reagující látku. V jiných provedeních však může být těleso nádoby vytvořeno svařením ultrazvukem, lepením nebo jinou vhodnou sanitární metodou spojení dvou nebo více částí z umělé hmoty. Víčko 212 je zalícováno do otevřeného konce 217 dutiny 216 pro reagující látku a nejlépe upevněno kroužkem 218, který je nalisován přes manžetu 220 na jednom konci tělesa 210 nádoby. Jak je však uve-3 CZ 298541 B6 děno níže, víčko 212 může být alternativně přivařeno ultrazvukem nebo přilepeno k tělesu 210 nádoby, protože oba prvky jsou vyrobeny z umělé hmoty. Koncové víko 222 s odtrhovacím uzávěrem 224 běžně užívaného typu u nápojových konzerv je slisováno přes manžetu 220 na druhém konci tělesa 210 nádoby.

Víčko 212 je jednotné konstrukce a je vyrobeno z polotuhé umělé hmoty, jako polyethylenu vysoké hustoty. Víčko 212 má ovládací talíř 228 a válcový hrot 230 s podélným zářezem 232. Průrazná přepážka 234 z kovové fólie je přilepena k volnému konci víčka 212 a těsní druhou reagující látku 236, přednostně vodu, uvnitř víčka 212.

Víčko 212 má několik odvětrávacích kanálků 238, uspořádaných po vnějším povrchu. Když se víčko 212 nasadí do otevřeného konce dutiny 216 pro reagující látku, každý z kanálků 238 má nejlépe průřezovou plochu pro průchod plynů maximálně v rozmezí 0,129 až 0,645 milimetrů čtverečních (0,0002 až 0,001 čtverečního palce). Protože odvětrávací kanálky 238 nejsou na obr. 3 a 4 z důvodu názornosti zakreslené v měřítku, je nutné poznamenat, že tato průřezová plocha je velmi malá a srovnatelná s vnitřním průměrem kapiláry. Vzhledem k tomu, že tato průřezová plocha je poměrně malá ve srovnání s převládající velikostí granulí tuhé reagující látky a reakční produkty mají tendenci se shlukovat, velká část těchto tuhých látek do odvětrávacích kanálků 238 nevnikne. Určitá část těchto tuhých látek se však může rozpadnout nájemné částice a dokonce jemný prach. Částečně z tohoto důvodu má víčko 212 alespoň osm odvětrávacích kanálků 238. Poměrně malá průřezová plocha každého z kanálků 238 snižuje na minimum pravděpodobnost vniknutí větších tuhých částic, zatímco poměrně velký počet kanálků 238 snižuje pravděpodobnost ucpání většího počtu kanálků 238 jemnými prachovými částicemi. V případě ucpání některého odvětrávacího kanálku 238 bude plyn unikat zbývajícími kanálky 238. Kanálky 238 procházejí podélně po vnějším povrchu tělesa víčka 212, mění směr a procházejí radiálně podél dolního povrchu příruby 242 víčka 212, opět mění směr a pokračují podélně po vnějším povrchu válcové plochy příruby 242 a znovu mění směr a procházejí radiálně podél horního povrchu příruby 242. Je třeba poznamenat, že spodní plocha příruby 242 není orientována kolmo vůči vnějšímu povrchu tělesa víčka 212, nýbrž v ostrém úhlu 45 až 55 stupňů, čímž má část odvětrávacího kanálku 238 tvar písmene Z. Tento tvar písmene Z kanálků 238 působí jako klapka, zabraňující úniku velmi jemných prachových částic, které mohou být dostatečně malé k tomu, aby vnikly do kanálků 238, ale jsou příliš velké k tomu, aby se v nich usazovaly a ucpaly jePřestože ve znázorněném provedení drží víčko 212 v tělese 210 nádoby kroužek 218, vzhledem k tomu, že víčko 212 a těleso 210 nádoby jsou z umělé hmoty, mohou být svařeny ultrazvukem nebo spojeny lepením. Je nutné poznamenat, že plastová konstrukce víčka 212 a tělesa 210 nádoby jsou důležitým znakem tohoto vynálezu. Kov, lepenka a jiné běžně používané materiály v samoohřívacích a samochladicích nádobách nejsou tak vhodné, jako umělá hmota. Umělá hmota usnadňuje konstrukci zdravotnické nádoby bez potřeby speciálního těsnění nebo povlaků užívaného typu u konvenčních kovových nádob. Svařování ultrazvukem nebo lepení plastových součástí vytváří spoje, které jsou těsné a zdravotně bezpečné. Zachování plynotěsnosti je důležité u nádob, které se používají k chlazení sycených nápojů. Složitý tvar tělesa 210 nádoby s dvěma dutinami, definovanými jako materiálová dutina 214 a dutina 216 pro reagující látku, se navíc vytvoří hospodárněji z umělé hmoty než z kovu.

Vnitřní část tělesa 210 nádoby, definovaná jako dutina 216 pro reagující látku, má zvlněnou nebo přehýbanou stěnu 244 pro zvětšení povrchové plochy, a tím zvýšení přestupu tepla. Víčko 212 těsní tuhou reagující látku 246, jako je oxid vápenatý, uvnitř dutiny 216 pro reagující látku.

Materiálová dutina 214 se může použít k uložení nápoje 247, potraviny, léku nebo jiného materiálu. Jak bylo popsáno výše u jiných provedení, nápoj 247 se ohřívá nebo ochlazuje (podle použitých reagujících chemických látek) po uvedení nádoby do činnosti uživatelem. Jak uvedeno výše, i když může být toto provedení použito k ohřívání nebo ochlazování materiálu, je zvláště

-4CZ 298541 B6 výhodné k ochlazování z důvodu své konstrukce z umělé hmoty. Je také zvláště vhodné ke ohlazení sycených nápojů, protože v nápoji 247 rozpuštěný oxid uhličitý nemůže unikat otevřeným koncem 217 nádoby.

K uvedení nádoby do činnosti musí uživatel odtrhnout bezpečností pojistku 248, jak ukazuje obr. 5. Bezpečnostní pojistka 248 obsahuje nejlépe odtrhovací kovovou fólii s jazýčkem, za který ji může uživatel uchopit. Obvod bezpečnostní pojistky 248 je napěchován pod kroužkem 218. Zeslabovací rýha odděluje středovou část bezpečnostní pojistky 248 a dovoluje uživateli její oddělení od vnější obvodové plochy. Jak je znázorněno na obr. 5, při působení podélné nebo osové síly na střed nebo v blízkosti středu 229 ovládacího talíře 228 se tento prohne směrem k přepážce 234. Vzdálenější konec hrotu 230 proděraví přepážku 234. Druhá reagující látka 236, přednostně voda, protéká porušenou přepážkou 234 a mísí se s tuhou reagující látkou 246. Zářez 232 ve hrotu 230 usnadňuje průtok druhé reagující látky 236 do dutiny 216 pro reagující látku, protože druhá reagující látka 236 může téci do dutého vnitřku hrotu 230 na jedné straně přepážky 234 a vytékat z hrotu 230 na druhé straně přepážky 234· Vzniklá exotermická reakce produkuje teplo, které se předává nápoji 247 vedením přes zvlněnou stěnu 244. Při reakci vznikající plyn odchází odvětrávacími kanálky 238.

Po skončení reakce se nádoba může obrátit a odtrhovací víčko 224 otevřít pro konzumaci nápoje 247. U samoohřívacích nádob známého druhu mohou v obrácené poloze nádoby mít reakční produkty, které zůstávají v dutině 216 pro reagující látku, tendenci unikat štěrbinovitými otvory, používanými u těchto konvenčních nádob. Přestože tuhé reakční produkty nejsou nebezpečné, pohled na unikající látky z nádoby není uživateli příjemný a zhoršuje prodejnost takových nádob. U tohoto vynálezu však při obrácení nádoby nemohou tuhé reakční zplodiny unikat, protože i jejich malé množství, které vnikne do kanálků 238, nemůže postupovat dál díky tvaru písmene Z kanálků 238.

Běžné odborníky zřejmě okamžitě napadnou jiná provedení a úpravy tohoto vynálezu. Vynález je tudíž vymezen pouze následujícími nároky, které zahrnují všechna taková provedení a úpravy se zřetelem na výše uvedený popis a přiložené výkresy.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nádoba pro selektivní směšování dvou reagujících látek, obsahující:

nádobu mající otvor nádoby, přičemž nádoba drží první reagující látku (246);

víčko (212) umístěné v otvoru nádoby, přičemž víčko (212) má těleso víčka, pružný člen integrálně vytvořený s tělesem víčka, a protáhlý člen integrálně vytvořený s tělesem víčka, přičemž pružný člen má vnitřní povrch a vnější povrch, přičemž alespoň jeden bod na vnitřním povrchu je pohyblivý v alespoň částečně axiálním směru vzhledem k tělesu (210) nádoby, mezi zataženou polohou a vytaženou polohou, odezvou na axiální sílu vyvinutou na vnější povrch pružného členu, přičemž protáhlý člen má bližší konec umístěný v uvedeném bodě a vzdálenější konec vyčnívá z uvedeného bodu, průraznou přepážku (234) připevněnou k volnému konci víčka pro uložení druhé reagující látky (236) ve víčku, přičemž vzdálenější konec protáhlého členu prochází za volný konec víčka (212), když je bod na vnitřním povrchu ve vysunuté poloze a průchod pro odvod plynů ven z nádoby, přičemž průchod obsahuje množství od sebe oddělených odvětrávacích kanálků (238) procházejících podélně podél vnějšího povrchu tělesa víčka (212) blízko stěny (244) nádoby, vyznačující se tím, že odvětrávací kanálky (238) jsou otev-5CZ 298541 B6 řené před reakcí mezi uvedenými dvěma reagujícími látkami, a dále jsou odvětrávací kanálky (238) dimenzovány pro minimalizaci vnikání částic reagující látky (246).
2. Nádoba podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že víčko má alespoň 16 odvětrávacích kanálků (238).
3. Nádoba podle nároku 1,vyznačující se tím, že každý odvětrávací kanálek (238) má průřezovou plochu v rozmezí 0,129 až 0,645 milimetrů čtverečních (0,0002 až 0,001 čtverečního palce).
4. Nádoba podle nároku 1, vyznačující se tím, že víčko (212) má přírubu (242) a odvětrávací kanálky (238) procházejí podélně po vnějším povrchu tělesa víčka (212) k přírubě (242) a pokračují radiálně po prvním povrchu příruby (242).
5. Nádoba podle nároku 4, vyznačující se tím, že první povrch na přírubě (242)je orientován v ostrém úhlu vzhledem k vnějšímu povrchu tělesa víčka (212).
6. Nádoba podle nároku 4, vyznačující se tím, že příruba (242) má válcovou stěnu mezi prvním povrchem příruby (242) a druhým povrchem příruby (242), a odvětrávací kanálky (238) pokračují z prvního povrchu příruby (242) po válcové stěně.
7. Nádoba podle nároku 1, vyznačující se tím, že víčko má alespoň osm odvětrávacích kanálků (238).
8. Nádoba podle nároku 1,vyznačující se tím, že pružný člen je ovládací talíř (228) mající konkávní vnitřní povrch a konvexní vnější povrch, když je uvedený bod na vnitřním povrchu v zatažené poloze.
9. Nádoba podle nároku 1,vyznačující se tím, že nádoba má první a druhý konec, přičemž otvor nádoby je na prvním konci nádoby, a dále nádoba obsahuje obecně trubkové integrálně vytvořené těleso (210) nádoby, mající materiálovou dutinu (214) obsahující uložený materiál a dutinu (216) pro reagující látku (246) obsahující první reagující látku (246), a odstranitelný uzávěr (224) na druhém konci tělesa (210) nádoby pro umožnění přístupu k uloženému materiálu v materiálové dutině, kde dále otvor nádoby obsahuje otvor dutiny pro reagující látku; kde smísení dvou reagujících látek změní teplotu uloženého materiálu.
10. Nádoba podle nároku 1,vyznačující se tím, že protáhlý člen obsahuje dutý hrot (230) mající podélný zářez (232) a má bližší konec umístěn v uvedeném bodě a vzdálenější konec vyčnívá z uvedeného bodu.
11. Nádoba podle nároku 10, vyznačující se tím, že dutina (216) pro reagující látku je alespoň částečně ohraničena zvlněnou stěnou (244).
12. Nádoba pro volitelné směšování dvou reagujících látek podle nároku 1, vyznačující se t í m , že dutina pro reagující látku je alespoň částečně ohraničena zvlněnou stěnou (244).
13. Nádoba podle nároku 12, vyznačující se tím, že protáhlý člen je dutý a obecně válcový hrot (230).
14. Nádoba podle nároku 13, vy zn aču j í cí se tí m , že hrot (230) má podélný zářez (232) procházející podélně ze svého vzdálenějšího konce.

-6CZ 298541 B6
15. Nádoba podle nároku 12, vyznačující se tím, že pružný člen je ovládací talíř (228) s konkávním vnitřním povrchem a konvexním vnějším povrchem, když je bod na vnitřním povrchu v zatažené poloze.
16. Nádoba podle nároku 12, vyznačující se tím, že víčko má více odvětrávacích kanálků (238), procházejících podélně po vnějším povrchu tělesa víčka (212) blízko stěny (244) nádoby, ohraničující dutinu pro reagující látku (246).
17. Nádoba podle nároku 16, vyznačující se tím, že víčko má alespoň 16 odvětrávacích kanálků.
18. Nádoba podle nároku 16, vyznačující se tím, že každý odvětrávací kanálek má průřezovou plochu v rozmezí 0,129 až 0,645 milimetrů čtverečních (0,0002 až 0,001 čtverečního palce).
19. Nádoba podle nároku 16, vyznačující se tím, že víčko (212) má přírubu (242) a odvětrávací kanálky (238) procházejí podélně po vnějším povrchu tělesa víčka (212) k přírubě (242) a pokračují radiálně po prvním povrchu příruby (242).
20. Nádoba podle nároku 19, vyznačující se tím, že první povrch příruby (242) je orientován v ostrém úhlu vůči vnějšímu povrchu tělesa víčka (212).
21. Nádoba podle nároku 19, vyznačující se tím, že příruba (242) má válcovou stěnu mezi prvním povrchem příruby (242) a druhým povrchem příruby (242), a odvětrávací kanálky (238) pokračují z prvního povrchu příruby podélně po válcové stěně.