CZ292389B6 - Nástroj pro aplikaci chirurgického materiálu - Google Patents

Abstract

N stroj pro aplikaci chirurgick ho vrstvov ho materi lu (50), zahrnuj c podlouhlou jednotku (2) s rukojet (3, 61), aplika n prvek (20) pro vrstvov² materi l, kter² je oto n spojen s dist ln m koncem podlouhl jednotky (2) pro umo n n pohybu aplika n ho prvku (20) vzhledem k podlouhl jednotce (2), prost°edky pro uchycen aplika n ho prvku (20) v po adovan ·hlov poloze v pr b hu chirurgick ho z kroku, man vrovac prost°edky pro oto n² pohyb aplika n ho prvku (20), a ovl dac prost°edky (5) pro ovl d n man vrovac ch prost°edk a um st n na proxim ln m konci podlouhl jednotky (2). Ovl dac prost°edky (5) zahrnuj oto n namontovan² nastavovac prvek a jsou spojen s aplika n m prvkem (20) p°es s lu p°en Üej c prost°edky, kter zahrnuj : v°eteno (28), kter je ulo eno oto n kolem sv pod ln osy a spl²v s podlouhlou jednotkou (2), a kter m na sob vytvo°eny prvn z vity (28a), a alespo prvn v pod ln m sm ru posuvn ulo en² prvek (40) definuj c druh z vity (28b) zab raj c s prvn mi z vity (28a). Tento prvn posuvn ulo en² prvek (40) je propojen s aplika n m prvkem (20) pro ot en aplika n m prvkem (20) kolem jeho oto n ho epu na dist ln m konci podlouhl jednotky (2) posunut m prvn ho posuvn ulo en ho prvku (40) p°i ot en v°etenem (28), p°i em aplika n prvek (20) je uchycen v po adovan ·hlov poloze v pr b hu chirurgick ho z kroku.\

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká nástroje pro aplikaci chirurgického vrstvového materiálu, který zahrnuje podlouhlou jednotku s rukojetí, aplikační prvek pro vrstvový materiál, který je otočně spojen s distálním koncem podlouhlé jednotky pro umožnění pohybu aplikačního pivku vzhledem k podlouhlé jednotce, prostředky pro uchycení aplikačního prvku v požadované úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku, manévrovací prostředky pro otočný pohyb aplikačního prvku, a ovládací prostředky pro ovládání manévrovacích prostředků a umístěné na proximálním konci podlouhlé jednotky. Tento nástroj byl vytvořen pro použití v chirurgii, zejména v tak zvaně minimálně invazivní chirurgii, a je vhodný pro použití ve spojení s aplikací chirurgického materiálu, jako je, například, pro hojení ran nebo materiál upravený pro zastavení nebo snížení krvácení v průběhu nebo po operaci.

Dosavadní stav techniky

Jak je naznačeno výše, je nástroj podle předkládaného vynálezu určen pro použití v jakémkoliv typu chirurgie zahrnující aplikaci chirurgického materiálu. Nástroj byl ovšem vytvářen speciálně s cílem vytvořit nástroj, který je rovněž vhodný pro použití v minimálně invazivní chirurgii. Koncept „minimálně invazivní chirurgie“ byl původně pojmenován Wickhamem v roce 1981 a znamená, že běžné, tradiční operace jsou prováděny skrz malé otvory. Termín „chirurgie s minimálním přístupem“ byl rovněž používán pro tuto minimálně invazivní chirurgii, protože otvory jsou skutečně minimální, ale vlastní operace přirozeně odpovídá běžnému operačnímu postupu.

Minimální invaze do lidského těla byla předmětem výzkumu po mnoho dekád. Vynález jednoduchých optických nástrojů podstatně zlepšil diagnózu nemocí vztahujících se k vnitřním částem těla. Na počátku padesátých let byly optické nástroje podstatně vylepšeny prostřednictvím nových systémů tyčových čoček a vytvořily základ pro vývoj endoskopických metod. Přesněji je endoskopie vhodná pro použití v téměř každé lékařské specializaci, jako je. například, vnitřní lékařství, gynekologie, urologie, neurochirurgie, ORL (oto-rino-laiyngologie) a chirurgie.

Z hlediska chirurgického zákroku v tělní dutině minimálně invazivní postup znamená, že příslušná tělní dutina, například hrudní koš nebo břišní dutina, je otevřena prostřednictvím trokaru a je zavedena čočka. Totéž platí pro torakoskopii a laparoskopii. V závislosti na potřebných nástrojích mohou mít trokary různé průměry. V současnosti jsou nejběžnější trokary o průměru 1,7 mm, 3, 5, 8 a 21,17 mm. V posledních letech pokročila tendence minimalizovat průměr trokarů tak, že dnes je mnoho operací částečně prováděno prostřednictvím tak zvaných Jehlových nástrojů“ s průměrem 1,7 mm.

Nástroje používané v běžné chirurgii byly „převedeny“ do technik minimálně invazivní chirurgie. Všechny běžné lékařské kleště, chirurgické svorky nebo nůžky jsou dosažitelné jako odpovídající dálkově ovladatelné nástroje. Na zakázku pro minimálně invazivní chirurgii byly rovněž vyrobeny vysokofrekvenční srážecí nástroje, laserové nástroje a svorkové sešívací nástroje (sešívačky).

Důležitým nástrojem v minimálně invazivní chirurgii je rovněž fibrinová náplast, která je důležitá při léčení tkání. Pro aplikaci takové náplasti byly předkladateli vynálezu pro kapalné přilnutí vyvinuty tuhé a pružné dvojité duté jehly. Jako nový postup v minimálně invazivní chirurgii je rovněž možné sprejové přilnutí. Velmi výhodným chirurgickým materiálem pro použití v tradiční chirurgii a také v minimálně invazivní chirurgii je materiál nazvaný TachoComb®, který je vyráběn firmou Nycomed Austria GmbH a kterým je fibrinové lepidlem napuštěné rouno (EP-B0 059 265). Po zavedení materiálu TachoComb® do tradiční chirurgie, jeho použití významně přispívá k povrchovému léčení rovněž v oblasti minimálně invazivní chirurgie, kde se jeví jako

- 1 CZ 292389 B6 velmi užitečné. Protože sešívací postupy minimálně invazivní chirurgie jsou velmi nákladné a často nesplňují chirurgické požadavky, jeví se určité vlastnosti náplasti s rounem, jako je TachoComb®, velmi výhodnými v oblasti minimálně invazivní chirurgie. O materiálu TachoComb® bylo skutečně ověřeno, že je velmi užitečným a výhodným nástrojem při jakémkoliv typu chirurgického zákroku. Testy týkající se použitého kapalného přilnutí v minimálně invazivní chirurgii prokázaly, že pokud se týká kapacity, indikační šířky a spolehlivosti, byly vlastnosti na rouno vázané fibrinové náplasti mnohem lepší. Při minimálně invazivní chirurgii se neuvažuje o nitrotělním potahování nosiče fibrinovou náplastí, jak je při běžné chirurgii často prováděno, protože manipulace by byla příliš časově náročná a nespolehlivá. Od mimotělního samo-potažení následovaného průchodem trokarem se rovněž upouští, protože to může mít za následek muchlání rouna v důsledku skládání nosného materiálu. Výroba materiálu TachoComb®, jako produktu připraveného pro použití v suchém stavu, se tedy jeví jako správná volba pro aplikaci při minimálně invazivní chirurgii.

Zavedení TachoComb® v minimálně invazivní chirurgii bylo velmi výhodné. Po aplikaci materiál TachoComb® zůstává jako vnitřní biodegradovatelná náplast a je užitečný jako prostředek zastavující krvácení rovněž pro stlačení tkáně, zalepení tkáně a léčení tkáně. Materiál TachoComb® představoval znatelný příspěvek do chirurgie, protože operace, které by dříve byly nemyslitelné nebo neproveditelné, je nyní možno provést prostřednictvím aplikace materiálu TachoComb® (nebo podobného materiálu). Příkladem je aplikace materiálu TachoComb® v případě pneumotoraxu. V následujícím popisu je materiál TachoComb® použit jako příklad chirurgického materiálu. Je samozřejmě zcela v rozsahu předkládaného vynálezu, že i jiné chirurgické materiály, než je materiál TachoComb®, mohou být aplikovány prostřednictvím použití nástroje podle vynálezu.

Aplikace chirurgického materiálu, podobného například materiálu TachoComb®, během minimálně invazivní chirurgie může být provedena bez jakéhokoliv specializovaného vybavení. Původně byl materiál TachoComb® používán těsně srolován v jeho běžné velikosti 9,8 x 4,8 cm na krátkou vzdálenost, což mělo za následek určitý typ kobercové role s průměrem 10 mm a délkou 50 mm. Tato role byla mimotělně vložena do objímky trokaru o průměru 21,17 mm. Takto vybavená objímka trokaru by nyní mohla být vložena do předem vytvořené perforace trokarem do tělní dutiny, role materiálu TachoComb® by mohla být „vyražena“ prostřednictvím čepu trokaru a mohla by být převzata lékařskými kleštěmi pro další umístění a aplikaci.

Tento postup je bez pochyby proveditelný, aleje spojen s překážkami v důsledku skutečnosti, že i) je potřebný další trokar, ii) při zavádění čerstvé objímky trokaru, vybavené materiálem TachoComb®, může být do objímky vtlačen sekret z rány, který tak může aktivovat náplast a přilnutí příliš brzy, iii) manipulace s rolí rouna se dvěma lékařskými kleštěmi pro umístění a finální aplikaci vyžaduje vysoký stupeň zručnosti trpělivosti, protože nechtěný kontakt s tkání bude mít za následek aktivaci a způsobí, že rozvinutí role bude obtížné respektive nemožné, a iv) „modelování“ rouna pod tahem na povrch tkáně prostřednictvím použití dvou lékařských kleští je obtížné, protože rouno se vytahuje pod příliš velkým tahem.

Za účelem překonat alespoň některé ze shora zmiňovaných nevýhod byl vyvinut aplikátor ENDOdock® (EP-A-0 750 885). Tento aplikátor je speciálně zkonstruován pro aplikaci chirurgického materiálu relativně malých rozměrů (jako například 3x2 cm). Zalepení pohrudnice s použitím aplikátoru ENDOdock®, například v případě pneumotoraxu, je mnohem obtížnější než torakoskopie, protože v důsledku enormního povrchového napětí není dostatečné stabilita poskytovaná rounem. Totéž platí pro laparoskopii při ošetřování porušení jater nebo sleziny, kde musí být rovněž dostupný větší přilnavý povrch. Zákroky pro zalepení lůžka žlučového váčku v játrech, kde alespoň s ohledem na velikost by mohlo být uvažováno o pokusu, jsou vzácné, protože krvácení a malé úniky žluče se budou rychle srážet.

Navíc systém ENDOdock® má stejné nedostatky s ohledem na spolehlivou aplikaci v tom, že i) plastické síto se ne vždy rozloží dostatečně účinně, zejména když již bylo v aplikátoru několik

-2CZ 292389 B6 minut; ii) stahování rouna může být obtížné, protože přilnavá síla náplasti může být menší než síla zařízení držícího rouno; a iii) v některých případech se plastické síto může uvolnit z aplikátoru bude možné je nalézt v tělní dutině pouze s obtížemi (není detekovatelné rentgenovými paprsky, je průhledné).

Další dokument dosavadního stavu techniky US 4 872 456 popisuje chirurgické zařízení pro použití v laserové chirurgii. Toto zařízení zahrnuje podlouhlou jednotku s rukojetí a aplikační prvek pro vrstvový materiál, spojený s distálním koncem podlouhlé jednotky, přičemž aplikační prvek zahrnuje dvě čelisti pro sevření tkáně mezi sebou. Čelisti jsou otočně spojené s distálním koncem podlouhlé jednotky pro umožnění pohybu aplikačního prvku vzhledem k podlouhlé jednotce. Nástroj podle US 4 872 456 dále zahrnuje prostředky pro uchycení aplikačního prvku v požadované úhlové poloze. Tyto prostředky zahrnují dále manévrovací prostředky pro otočný pohyb aplikačního prvku a ovládací prostředky ve formě otočného knoflíku na proximálním konci podlouhlé jednotky pro ovládání manévrovacích prostředků. Ovládací prostředky jsou spojeny s aplikačním prvkem prostřednictvím sílu přenášejících prostředků, které zahrnují ovládací tyče.

Další nástroj dosavadního stavu techniky je popsán v US 5 147 387. Tento dokument popisuje chirurgický nástroj pro použití v laparoskopické chirurgii, vhodný pro implantaci protetických vrstvových materiálů, když je požadována chirurgická oprava tělních membrán či stěnových struktur. Nástroj podle US 5 147 387 zahrnuje podlouhlou jednotku v podobě dříku s rukojetí a aplikační prvek pro vrstvový materiál, spojený s distálním koncem dříku.

Jak je zřejmé z výše uvedeného popisu, existuje v současnosti potřeba pro vytvoření nástroje pro aplikaci chirurgického nástroje zejména materiálu jako je TachoComb®, během chirurgického zákroku zejména v průběhu minimálně invazivní chirurgie bez jednoho nebo více ze shora zmiňovaných problémů. Cílem předkládaného vynálezu je tedy takový nový· nástroj. Vývoj nástroje podle předkládaného vynálezu je založen a následujících optimálních požadavcích kladených na takový nástroj:

1. Aplikátor by měl být vhodný pro aplikaci chirurgického materiálu, který má jak malé, tak i velké rozměry.

2. Z fyzikálního hlediska (pevnost v trhu, pevnost ve střihu) by aplikátor měl zajistit, aby mohl být použit každý chirurgický materiál.

3. Aplikátor by měl být pružný v jeho pohybech.

4. Mělo by být možné manipulovat chirurgickým materiálem (například jako je role rouna) do obtížně dosažitelných oblastí.

Nástroj podle předkládaného vynálezu je výhodný, pokud se týká alespoň jednoho nebo více ze shora zmiňovaných požadavků ve srovnání s dosavadním stavem techniky (například s aplikátorem ENDOdock®).

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález navrhuje nástroj pro aplikaci chirurgického materiálu, který splňuje alespoň některé ze shora zmiňovaných požadavků.

Podstatou je nástroj pro aplikaci chirurgického materiálu, který zahrnuje podlouhlou jednotku, aplikační prvek pro materiál, který je otočně spojen s distálním koncem podlouhlé jednotky tak, aby byl umožněn pohyb aplikačního prvku vzhledem k podlouhlé jednotce, a prostředky pro uchycení aplikačního prvku v požadované úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku.

Prostředky pro uchycení aplikačního prvku v požadované úhlové poloze zahrnují manévrovací prostředky pro otočný pohyb aplikačního prvku. Tyto prostředky dále také zahrnují ovládací

-3CZ 292389 B6 prostředky pro ovládání manévrovacích prostředků a umístěné na proximálním konci podlouhlé jednotky. Ovládací prostředky jsou spojené s aplikačním prvkem prostřednictvím sílu přenášejících prostředků, které zahrnují vřeteno, jež je namontováno otočně kolem své podélné osy a splývá s podlouhlou jednotkou a má na sobě vytvořeny první závity. Sílu přenášející prostředky dále zahrnují alespoň první v podélném směru posuvně uložený prvek definující druhé závity zabírající s prvními závity, tento první posuvně uložený prvek je propojen s aplikačním prvkem pro otáčení aplikačním prvkem kolem jeho otočného čepu na distálním konci podlouhlé jednotky posunutím prvního posuvně uloženého prvku při otáčení vřetenem, přičemž aplikační prvek je uchycen v požadované úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku.

Hlavní výhodou nástroje podle předkládaného vynálezu oproti nástrojům podle dosavadního stavu techniky, zejména nástrojů popisovaných v patentových spisech US 5 147 387 a US 5 370 650, je to, že umožňuje nitrotělní manévrování aplikačního prvku, zatímco současně může být tento prvek uchycen v jakékoliv poloze v rozsahu jeho pohybu. To nejen usnadňuje manipulaci s nástrojem, ale celý chirurgický zákrok je potom také bezpečnější, protože aplikační prvek nebude provádět nekontrolovaný pohyb při návratu do jeho původní polohy.

Alternativní prostředky pro uchycení aplikačního prvku nástroje v úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku mohou zahrnovat mechanické prostředky a/nebo magnetické prostředky, včetně elektromagnetických prostředků. Mechanické prostředky mohou zahrnovat třecí kloubové spojení propojující aplikační prvek a podlouhlou jednotku a/nebo mohou zahrnovat mechanické zajišťovací prostředky, jako jsou, například, pružně předpjaté zajišťovací prostředky, prostředky zajišťující prostřednictvím záběru mezi dvěma nebo více mechanickými díly nebo jakékoliv jiné prostředky pro uchycení aplikačního prvku v požadované poloze. Magnetické prostředky mohou zahrnovat permanentní magnety a také elektromagnety permanentně aktivované elektrickými signály z místa mimo tělo. Úhlový rozsah aplikačního prvku může být nekonečně proměnný, nebo může být předem definován konečný počet kroků v úhlovém směru nebo směrech, například prostřednictvím třecích prostředků, pružné předpjatých prostředků, magnetických prostředků a podobně.

Podlouhlá jednotka může zahrnovat jakýkoliv typ prostředků pro manévrování a/nebo ovládání nástroje, zejména aplikačního prvku, a také sílu přenášející prostředky pro přenos mimo tělních operačních pohybů na aplikační prvek, prostředky pro držení a manipulaci s nástrojem, těsnicí prostředky pro zabránění plynům a tekutinám v unikání z těla pacienta v průběhu minimálně invazivní chirurgie, prostředky pro aplikaci chirurgického materiálu, včetně vzduchu a tekutin, do operované oblasti v průběhu chirurgického zákroku, prostředky pro přenos signálu v případě, že na nástroj jsou umístěna snímací zařízení nebo přídavná chirurgická zařízení.

Přesněji se předkládaný vynález týká nástroje, u kterého aplikační prvek zahrnuje tyčovou část tak, aby bylo možné vrstvu chirurgického materiálu, jako je například materiál TachoComb®, narolovat do tvaru kobercové role chirurgického materiálu na tuto tyčovou část aplikačního prvku. Tyčová část může dále zahrnovat snímací zařízení a/nebo další případná zařízení užitečná v průběhu chirurgického zákroku.

Alespoň tyčová část aplikačního prvku může dále definovat štěrbinu procházející podélně přes alespoň část délky aplikačního prvku tak, aby vytvořila dutinu pro uchycení chirurgického materiálu, například materiálu TachoComb®. Jsou samozřejmě možné i jiné mechanické prostředky pro uchycení chirurgického materiálu, jako jsou třecí prostředky, pružně předpjaté nebo jiné silou předpjaté mechanismy a také prostředky, u kterých je pro uchycení materiálu na tyčovou část aplikačního prvku využito adhezivního účinku chirurgického materiálu, jako je například materiál TachoComb®.

Nástroj podle vynálezu může dále zahrnovat první objímkový prvek mající vrtání umožňující aplikačnímu prvku a alespoň distální části podlouhlé jednotky procházet skrz něj. Tento objímkový prvek je upraven tak, aby byl přijímán v trokaru v průběhu chirurgického zákroku, ale nástroj

-4CZ 292389 B6 může být přitom rovněž použit při chirurgických zákrocích, ve kterých není použito trokaru. Objímkový prvek, který výhodně může mít trubkový tvar s průchozím vrtáním v jeho podélném směru, výhodně má vnější průměr lícující k rozměrům standardních trokarů. Alespoň část podlouhlé jednotky je obklopena objímkovým prvkem v průběhu chirurgického zákroku, zatímco 5 aplikační prvek a alespoň proximální část podlouhlé není obklopena objímkovým prvkem.

Rukojeť a/nebo manévrovací prostředek a/nebo jiný prostředek může být umístěn na proximálním konci podlouhlé jednotky, jak bude podrobněji vysvětleno níže.

Výhodně, ale ne povinně, je uvnitř prvního objímkového prvku definován radiální opěrný povrch 10 pro spolupráci s odpovídajícím opěrným povrchem definovaným na podlouhlé jednotce tak, aby bylo umožněno snadnější ovládání podlouhlé jednotky v průběhu chirurgického zákroku. Při zavádění nástroje podle předkládaného vynálezu do těla pacienta skrz trokar a při umísťování a rozvinování chirurgického materiálu, může opěrný povrch definovaný na podlouhlé jednotce dosedat na povrch definovaný uvnitř vrtání prvního objímkového prvku, čímž je dosaženo 15 přesného a bezpečného řízení podélného posunutí nástroje.

Ačkoliv opěrný povrch definovaný ve vrtání objímkového prvku může mít jakýkoliv tvar, jako je mnohoúhelníkový nebo zakřivený tvar, je výhodně prstencovým opěrným povrchem mající zvětšující se vnitřní průměr ve směru k proximálnímu konci objímkového prvku. Výhodně je 20 tento prstencový opěrný povrch umístěn v blízkosti proximálního konce objímkového prvku.

Ovšem v závislosti na specifickém použití nástroje podle předkládaného vynálezu, může být tento povrch umístěn kdekoliv jinde po délce uvnitř objímkového prvku.

Výhodné provedení nástroje podle předkládaného vynálezu se týká nástroje, u kterého je aplikač25 ní prvek otočný pouze kolem jedné osy. Ačkoliv by se tento znak mohl jevit jako omezení pohyblivosti aplikačního prvku, ve skutečnosti představuje velkou výhodu ve srovnání s nástroji podle dosavadního stavu techniky, které mají aplikační prostředky otočně namontované. Protože nástroj jako takový, a tudíž jak objímkový prvek, tak i podlouhlá jednotka se mohou otáčet kolem jejich podélné osy, může být rovina otočného pohybu aplikačního prvku otočena o 360° kolem 30 osy podlouhlé jednotky, čímž se rozsah aplikačního prvku stává třírozměrným. Současně může mít nástroj podle předkládaného vynálezu dobře definovaný bod otáčení, čímž se jeho manévrování a řízení stává snazším, přesnějším a bezpečnějším než manévrování a řízení nástrojů majících méně dobře definovaný bod otáčení. Tak je tedy získán levný, snadno použitelný systém zahrnující velmi omezený počet dílů. Zjevně jsou možné mnohé další konfigurace, ve kterých 35 otočný pohyb aplikačního prvku není omezen na jednu rovinu, například konfigurace zahrnující jeden nebo více kulových kloubů, elastické prvky propojující aplikační prvek a podlouhlou jednotku a rovněž konfigurace umožňující otočné pohyby v omezeném počtu rovin.

Nástroj podle předkládaného vynálezu zahrnuje manévrovací prostředky pro otočný pohyb 40 aplikačního prvku a ovládací prostředky ovládající manévrovací prostředky umístěné na proximálním konci podlouhlé jednotky. Ačkoliv je možné manévrovat aplikačním prvkem prostřednictvím jiných nástrojů, jako jsou lékařské kleště, například zavedených přes další trokary, je manévrování a ovládání aplikačního prvku podstatně snazší a mnohem přesnější při vytvoření manévrovacích prostředků pro otočný pohyb aplikačního prvku. Manévrovací prostředky mohou 45 zahrnovat sílu přenášející mechanické prostředky, jako je bovdenové lanko, jedno nebo více šnekových kol, uspořádání ozubnice a ozubeného kola, systém tuhých tyčí, systém drátů, uspořádání vřetena a matice a/nebo jejich kombinace nebo jakýkoliv jiný mechanismus. Mechanické prostředky mohou být aktivovány ručně nebo mohou být kombinovány s elektrickými aktivačními prostředky, jako je elektromotor.

Výhodně podlouhlá jednotka zahrnuje podlouhlý tyčový prvek, na kterém je namontován aplikační prvek, a druhý objímkový prvek obklopující tyčový prvek a mající rukojeť vytvořenou na jeho proximálním konci. Obklopující druhý objímkový prvek může mít několik funkcí. Rukojeť vytvořená na proximálním konci objímkového prvku umožňuje operatérovi držet nástroj 55 bezpečným a jistým způsobem. Navíc tento druhý objímkový prvek, který výhodně má hladký a

-5CZ 292389 B6 rovný vnější povrch, chrání jakékoliv manévrovací nebo jiné prostředky vystupující z aplikačního prvku k distálnímu konci podlouhlé jednotky a současně stabilizuje podlouhlou jednotku při zavádění do trokaru.

Výhodně je opěrný povrch podlouhlé jednotky vytvořen na distálním konci rukojeti, aby se minimalizovaly náklady na materiál.

Manévrovací prostředky pro manévrování a ovládání aplikačního prvku zahrnují prostředky pro přenos síly, které propojují ovládací prostředky a aplikační prvek. Zatímco ovládací prostředky 10 jsou umístěny v poloze mimo tělo, je aplikační prvek umístěn v poloze uvnitř těla ve značné vzdálenosti od polohy ovládacích prostředků. Jak bylo popsáno výše, mohou sílu přenášející prostředky zahrnovat různé typy uspořádání.

Aby nástroji bylo umožněno jeho rozložení za účelem jeho účinného čištění a sterilizace, mohou být ovládací prostředky uvolnitelně spojeny s manévrovacími prostředky. To dále usnadňuje mechanickou údržbu nástroje.

Přestože, jak bylo uvedeno výše, je možných mnoho uspořádání nástroje podle předkládaného vynálezu, týká se jeho výhodné provedení nástroje, u kterého ovládací prostředky zahrnují otočně 20 namontovaný seřizovači prvek, manévrovací prostředky jsou upraveny pro přenos otočného pohybu seřizovacího prvku na otočný pohyb aplikačního prvku kolem jeho otočného čepu na distálním konci podlouhlé jednotky. Protože je cílem zajistit přesné a snadné řízení otočného pohybu aplikačního prvku, zahrnuje výhodné provedení předkládaného vynálezu ovládací prvek zahrnutý v rukojeti a otočně v ní namontovaný. Jsou možná i jiná uspořádání, například 25 konfigurace, ve kterých jsou ovládací prvky namontovány ve vzdálenosti od rukojeti, a konfigurace, ve kterých jsou ovládací prvky ovládány lineárními aktivačními pohyby. Ovšem rotační aktivační pohyb je výhodný, protože zajišťuje kompaktní konstrukci nástroje.

Jak bylo uvedeno výše, mohou manévrovací a sílu přenášející prostředky zahrnovat různé mechanické systémy. V nej výhodnějším provedení předkládaného nástroje zahrnují sílu přenášející prostředky vřeteno, které je namontováno otočně kolem jeho podélné osy a splývá s tyčovým prvkem, a které má na sobě vytvořeny první závity, a alespoň první v podélném směru posunutelný prvek definující druhé závity zabírající s prvními závity, tento posunutelný prvek je propojen s aplikačním prvkem, přičemž otáčení vřetena způsobuje posunutí prvního posunutelného prvku a otočný pohyb aplikačního prvku. Použití otočného vřetena a jednoho nebo více v podélném směru posunutelných prvků vytváří mechanismus pro přenos otočného pohybu ovládacích prvků a tím vřetena na lineární pohyb, který dále může být transformován na otočný pohyb kolem osy kolmé k otočné ose vřetena.

Výhodně sílu přenášející prostředky dále zahrnují třetí závity vytvořené na vřetenu, první a třetí závity jsou pravotočivé respektive levotočivé nebo obráceně, a druhý posunutelný prvek definující čtvrté závity spolupracující se třetími závity a propojený s aplikačním prvkem. Prostřednictvím propojení dvou posunutelných prvků napnutým drátem tvořícím alespoň jednu uzavřenou smyčku kolem otočné objímky aplikačního prvku na distálním konci podlouhlé 45 jednotky může být aplikační prvek otáčen kolem jeho otočného čepu prostřednictvím posunutí posunutelných prvků. Tím přímé části drátu provádějí lineární pohyb, zatímco zakřivené části provádějí úhlový pohyb způsobující otáčení aplikačního prvku, protože alespoň část smyčky drátu zabírá s otočnou objímkou, aplikačního prvku. Protože drát je natažen mezi dvěma posunutelnými prvky, které jsou opatřené protiběžnými závity zabírajícími do odpovídajících závitů na vřetenu, bude drát podroben tahu bez ohledu na směr otočného pohybu vřetena a na směr lineárního pohybu posunutelných prvků.

Ačkoliv shora uvedený popis se týká výhodného provedení předkládaného vynálezu, jsou možné i jiné ovládací a manévrovací prostředky, jak je například uvedeno v jeho předcházejícím popisu.

-6CZ 292389 B6

Výhodně je podlouhlý tyčový prvek namontován otočně kolem jeho podélné osy vzhledem k rukojeti, přičemž vřeteno je namontováno na nebo tvoří část tohoto tyčového prvku.

Aby se usnadnilo rozvinutí vrstvy chirurgického materiálu v průběhu chirurgického zákroku, je alespoň tyčová část aplikačního prvku namontována otočně kolem její otočné osy kolem neotočné, proximální části aplikačního prvku.

Zvláštní provedení nástroje podle předkládaného vynálezu dále zahrnuje objímkový prvek mající nálevkovité rozšíření na jeho proximálním konci, přičemž podlouhlá jednotka zahrnuje dřík s rukojetí. Propojení mezi podlouhlou jednotkou a aplikačním prvkem může zahrnovat kontaktní prvek, který je pohyblivě spojen s podlouhlou jednotkou a který se může otáčet o úhel až kolem 135° na každou stranu od jeho přímé polohy a který je spojen s podlouhlou jednotkou prostřednictvím napínacího šroubu, přičemž tento kontaktní prvek zahrnuje spojovací prostředky, které jsou vedeny skrz podlouhlou jednotku k hornímu vnějšku první části podlouhlé jednotky. Navíc je aplikační prvek se zarážecími prostředky a prostředky pro držení vrstvy otočně spojen s kontaktním prvkem.

Mělo by být zcela zřejmé, že shora uvedený popis nástroje se týká pouze jednoho z mnoha možných specifických provedení v rozsahu předkládaného vynálezu. Jak bylo uvedeno dříve, dalšími možnými provedeními jsou nástroje, u kterých spojovací prostředky zahrnují ozubené kolo nebo šnekové kolo, bovdenové lanko a/nebo řetězové lanko a také shora zmiňovaná uspořádání. Dále by také úhlový rozsah otočného pohybu aplikačního prvku, který je zmiňován výše, měl být chápán pouze jako příklad a jako jeden z mnoha výhodných možných úhlových rozsahů.

Navíc by úhlový rozsah otočného pohybu aplikačního prvku, který je zmiňován výše, měl být chápán pouze jako příklad a jako jeden z mnoha výhodných možných úhlových rozsahů.

Jak bylo popsáno v úvodu, je nástroj podle předkládaného vynálezu vhodný pro použití ve spojení s aplikací chirurgického materiálu, výhodně ve spojení s chirurgickým zákrokem, jako je minimálně invazivní chirurgie. V této souvislosti je chirurgickým materiálem s obzvláštní důležitostí materiál TachoComb®.

Materiál TachoComb® je primárně používán pro zalepení tělesné tkáně. Možnosti v rozsahu minimálně invazivní chirurgie zahrnují, například, selektivní zalepení orgánů tkáně (plíce, játra, slezina, ledviny), orgánů, jako je gastrointestinální trakt a urogenitální trakt, a struktur, jako je lymfoglandulámí systém, mícha, a nervy. Vzhledem k vlastnostem materiálu TachoComb® bude po aplikaci dosaženo účinné nepropustnosti pro všechny tělní tekutiny (krev, míza, žluč, moč) a rovněž pro plyny. Použitím nástroje podle předkládaného vynálezu může být s aplikací materiálu TachoComb® při minimálně invazivní chirurgii prováděna jak výběrová chirurgie (například Hodkin-Staging) tak i záchranná chirurgie (například pneumotorax, splenektomie).

Výhody pro pacienta při použití této metody jsou značné. Minimálně invazivní chirurgie sama o sobě snižuje potřebu analgetik a dobu nutnou pro hospitalizaci pacienta. Infekce jsou minimalizovány, protože je omezena povrchová plocha vystavená chirurgickému zákroku, a je dosaženo značných kosmetických výhod. Kombinací minimálně invazivní chirurgie s aplikací materiálu TachoComb® se tyto účinky stávají zřejmějšími a je dosaženo bezpečného zpracování tělesné tkáně pro utěsnění proti krvácení a nepropustnosti řezaných oblastí.

Navíc v důsledku omezení sekrece se sníženou četností infekce je důsledkem aplikace materiálu TachoComb® při minimálně invazivní chirurgii dosaženo méně dnů se zavedenými drény u pacientů postižených cystickou fíbrózou.

Jak je zřejmé z výše uvedeného popisu, je nástroj podle předkládaného vynálezu vhodný pro použití v chirurgii ve spojení s aplikací chirurgického materiálu. Nástroj může být použit ve všech relevantních typech operací, zejména operací zahrnujících minimálně invazivní chirurgii.

-7CZ 292389 B6

Tak například ve spojení s drény do toraxu u pacientů s cystickou fibrózou, je doba pooperačního zavedení drénů omezena na průměrně 11 hodin (ve srovnání s průměrnou dobou zavedení drénů o délce 17 dnů při použití tradičního zavádění drénů). Navíc se pacienti zotavují rychleji, což má za následek kratší dobu hospitalizace a bylo tak sníženo rovněž množství infekcí spojených s hospitalizací.

Předkládaný vynález, přesněji jeho výhodná provedení, bude nyní podrobněji popsán ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje sestavu prvního výhodného provedení nástroje podle vynálezu;

Obr. 2 znázorňuje sestavu podle obr. 1, ze které je odstraněn první objímkový prvek;

Obr. 3 znázorňuje první objímkový prvek podle vynálezu vhodný pro vložení do trokaru;

Obr. 4 znázorňuje vnitřní sestavu prvního výhodného provedení nástroje podle vynálezu;

Obr. 5 znázorňuje druhý objímkový prvek nástroje podle předkládaného vynálezu;

Obr. 6 je pohled znázorňující funkci otočného pohybu aplikačního prvku a otočného pohybu rukojeti v prvním výhodném provedení podle vynálezu;

Obr. 7 znázorňuje detail aplikačního prvku podle vynálezu a vrstvu chirurgického materiálu;

Obr. 8 znázorňuje detail propojení mezi aplikačním prvkem a manévrovacími prostředky ve výhodném provedení podle vynálezu;

Obr. 9 je schematický pohled shora, ilustrující princip činnosti výhodného provedení nástroje podle předkládaného vynálezu;

Obr. 10 je schematický bokorys ilustrující princip činnosti výhodného provedení nástroje podle předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje výhodné provedení nástroje 1 podle předkládaného vynálezu. Nástroj 1 zahrnuje objímkový prvek nebo první objímkový prvek 15. znázorněný na obr. 3, obr. 12 a obr. 20, a podlouhlou jednotku 2 ve formě dříku, znázorněnou na obr. 2. Podlouhlá jednotka 2, znázorněná na obr. 2, zahrnuje druhý objímkový prvek nebo objímkový prvek 6, znázorněný na obr. 5, a vnitřní sestavu ve formě podlouhlého tyčového prvku 11 a aplikační prvek 20 otočně spojený s podlouhlým tyčovým prvkem 11 na distálním konci podlouhlého tyčového prvku 11.

Druhý objímkový prvek 6, znázorněný na obr. 5, má alespoň první část 6a na jeho proximálním konci a druhou část 6b na jeho distálním konci, přičemž druhá část 6b má zmenšený průměr ve srovnání s první částí 6a. Na průřezovém výstupku mezi první a druhou částí je vytvořen opěrný povrch 7. Vnitřní vrtání 8 prochází v podélném směru skrz druhou část 6b a skrz alespoň část první části 6a tak, aby umožnilo alespoň části podlouhlého tyčového prvku 11, znázorněné na obr. 4, procházet skrz alespoň druhou část 6b a zabírat s ovládacími prostředky zahrnutými v první části 6a. Ovládací prostředky 5 zahrnují pružně předpjaté tlačítko 4 a váleček. Váleček je zabírán v duté části první části 6a ložiskovými prostředky (nejsou znázorněny). Výhodně tyto ložiskové prostředky umožňují hladký chod válečku.

Výhodně alespoň část první části 6a druhého objímkového prvku 6 tvoří rukojeť 3. Tato rukojeť 3 může mít jakýkoliv tvar průřezu. Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu je průřez rukojeti 3 kruhový na její horní a spodní části 3a a lineární na její pravé a levé části tak, aby tvořila pohodlné a jisté držadlo pro operátora.

-8CZ 292389 B6

Podlouhlý tyčový prvek 11, znázorněný na obr. 4, zahrnuje dřík 27 mající na jeho proximálním konci prostředky 30 a 31 umožňující, aby sestava byla přijata v odpovídajících prostředcích ve válečku ovládacích prostředků 5.

Klínová část 30 dříku 27 lícuje s vnitřním tvarem válečku, přičemž tak otočný pohyb válečku bude sledován dříkem 27. Zahrocená hlava 31 na proximálním konci dříku 27 umožňuje dříku 27, a tím také podlouhlému tyčovému prvku 11, aby byl zajištěn v druhém objímkovém prvku 6. Při sestavování podlouhlého tyčového prvku 11 a druhého objímkového prvku 6 bude zahrocená hlava 31 tlačit proti objímce namontované na spirálové pružině (není znázorněna) spojené s tlačítkem 4. Když hlava již zcela prošla touto pružně předpjatou objímkou, bude síla pružiny tlačit objímku proti prostřední části 32 dříku 27. Současně hlava 10, vytvořená na podlouhlém tyčovém prvku 11 na jeho distálním konci, bude zabírat s odpovídající drážkou 9 na distálním konci druhého objímkového prvku 6, čímž je vnitřní sestava či podlouhlý tyčový prvek 11 fixován v radiálním směru. Protože pružně předpjatá objímka dosedá na opěrný povrch 31a na zahrocené hlavě 31, bude podlouhlý tyčový prvek 11 rovněž fixován v podélném směru. Podlouhlý tyčový prvek Π. je oddělován od druhého objímkového prvku 6 prostřednictvím stlačení tlačítka 4, čímž se uvolní pružně předpjaté propojení. Příklad propojovacího a uchycovacího uspořádání podle výše uvedeného popisu se týká prvního výhodného provedení předkládaného vynálezu. Zjevně je v rozsahu vynálezu mnoho dalších uspořádání, včetně jiných typů pružně předpjatého zajišťovacího mechanismu, šroubem předpjatých mechanismů a magnetických zajišťovacích systémů.

Přestože ve výhodném provedení předkládaného vynálezu je otočný pohyb dříku 27 aktivován ručně, mohl by být aktivován rovněž jinými prostředky, například elektromotorem.

Podlouhlý tyčový prvek 11 dále zahrnuje sílu přenášející prostředky pro přenos a převod otočného pohybu válečku ovládacích prostředků 5 na otočný pohyb aplikačního prvku 20 kolem jeho otočného čepu. Sílu přenášející prostředky zahrnují závitové vřeteno 28 (viz obr. 4) do série spojené s dříkem 27. Výhodně je toto závitové vřeteno 28 vytvořeno na samotném dříku 27. Dřík 27 může být obklopen vnější, statickou částí 42, která je stabilizována vzhledem k dříku 27 prostřednictvím výhodně pružné objímkové spojky 29. Jak je znázorněno na obr. 8, obr. 9 a obr. 10, je závitové vřeteno 28 dříku 27 rozděleno na dvě části, opatřené prvními závity 28a respektive druhými závity 28b, přičemž jedna z nich má pravotočivý závit a přičemž druhá z nich má levotočivý závit. Ve výhodném provedení vynálezu je první část s prvními závity 28a opatřena pravotočivým závitem a druhá část s druhými závity 28b je opatřena levotočivým závitem. První respektive druhý maticový nebo posuvně uložený prvek 40, 41 je namontován na každé části vřetena 28. Každý z těchto prvků ve formě matky má vnitřní závit zapadající do vnějšího závitu odpovídající části na vřetenu. V příkladu znázorněném na obrázcích má tedy první posuvně uložený prvek 40 levotočivý vnitřní závit a druhý posuvně uložený prvek 41 má pravotočivý vnitřní závit. Lanko nebo drátek 46 je natažen mezi těmito dvěma matkami, jak je zřetelně znázorněno na obr. 8, obr. 9 a obr. 10. Tento drátek 46 prochází od první matky k druhé matce kolem otočného čepu 21 aplikačního prvku 20, kde zabírá s aplikačním prvkem 20 a kde tvoří alespoň jednu uzavřenou smyčku kolem otočného čepu 21, který ve výhodném provedení zahrnuje šroub 21a. Otočný kolík 2ld prochází skrz závěsné pouzdro 21b zahrnuté v kontaktním prvku 25. Tento otočný kolík 21c může výhodně být vytvořen z části šroubu 21a. Aby se dosáhlo bezpečného záběru drátku 46 se závěsným pouzdrem 21b, je drátek 46 veden skrz vrtání 21c procházející kolmo vzhledem k podélnému směru nástroje 1 skrz závěsné pouzdro 21b. Matice jsou radiálně fixovány ve vnější, statické části 42, přičemž jakékoliv otočení válečku ovládacích prostředků 5 a tím dříku 27 a vřetena 28 bude mít za následek lineární pohyb posuvně uložených prvků 40 a 41 v důsledku tahu v drátku 46. Protože posuvně uložené prvky 40 a 41 jsou namontovány na protiběžně vedených závitech, budou se pohybovat buď vzájemně k sobě, nebo vzájemně od sebe, když je otáčeno dříkem 27, přičemž jeden z nich potáhne drátek 46, čímž tento drátek 46 bude vždy podroben tahu. Protože drátek 46 tvoří uzavřenou smyčku kolem otočného čepu 21, bude mít lineární pohyb drátku 46 za následek otočný pohyb aplikačního prvku 20 kolem otočného čepu 21.

-9CZ 292389 B6

Přenosový mechanismus popsaný výše je rovněž označován jako bovdenové lanko.

Propojení mezi drátkem a maticemi může být dosaženo mechanickými prostředky, jako šroub nebo pružina tlačící drátek proti materiálu matic, lepením, svařováním nebo pájením, třením nebo vytvořením na volných koncích drátku hlavy dosedající na zadní povrch každé z matic.

Jak je ilustrováno šipkou 45 na obr. 6 a obr. 10, může se aplikační prvek otáčet o úhel až kolem 135° na každou stranu od jeho přímé polohy, když je válečkem ovládacích prostředků 5 otočeno, jak je naznačeno šipkou 40a. Uhlový rozsah otočného pohybu může být řízen zarážecími prostředky nebo hrotem 26, který umožňuje otáčení aplikačního prvku 20, dokud hrot 26 nenarazí na distální část 43 podlouhlého tyčového prvku 11. Otočný pohyb otočné části 25 aplikačního prvku 20 kolem jeho podélné osy je naznačen šipkou 35 na obr. 4 a obr. 10.

Shora uvedený popis se týká výhodného provedení předkládaného vynálezu. Zjevně jsou v rozsahu vynálezu možná i další provedení, včetně provedení, ve kterých sílu přenášející prostředky zahrnují ozubené kolo a/nebo šnekové kolo.

Jak je znázorněno na obr. 3, obr. 4 a obr. 6, zahrnuje aplikační prvek 20 výhodně tyčovou část 22 vytvořenou s prostředkem pro držení vrstvy, kteiý má podobu štěrbiny 23 pro uchycení vrstvy chirurgického vrstvového materiálu 50, jako je materiál TachoComb®, jak je ilustrováno na obr. 7. Na jeho proximálním konci může mít aplikační prvek 20 vnější část 25 zahrnující dutinu 24 pro přijetí jednoho konce role vrstvy chirurgického materiálu narolovaného kolem tyčové části 22, která je rovněž označována jako prostředek pro držení vrstvy materiálu. Výhodně je vnější část 25 otočně namontována na kontaktním prvku 25a.

První objímkový prvek 15 zahrnuje vnitřní vrtání 16 procházející skrz první objímkový prvek 15. Na jeho proximálním konci má první objímkový prvek 15 část 17 se zvětšeným vnějším průměrem, která výhodně zahrnuje nálevkovitou část 18. Vnější povrch přímé části 19 prvního objímkového prvku 15 je vhodný pro průchod skrz trokar v průběhu chirurgického zákroku. Vnitřní průměr alespoň části nálevkovité části 18 prvního objímkového prvku 15 se výhodně zvětšuje směrem ke koncovému povrchu tak, aby tvořil opěrný povrch pro dosednutí opěrného povrchu 7 druhého objímkového prvku 6.

Přestože ve výhodném provedení předkládaného vynálezu je průřez prvního objímkového prvku 15, znázorněného na obr. 3, kruhový, mělo by být zcela zřejmé, že tento průřez může mít mnohoúhelníkový a/nebo jakýkoliv zakřivený tvar.

Před provedením chirurgického materiálu 50 narolována kolem tyčové části 22 aplikačního prvku 20. Hrana vrstvy je vsunuta do štěrbiny 23 v tyčové části 22 aplikačního prvku 20 a materiál je potom narolován kolem této tyčové části 22.

V průběhu minimálně invazivního chirurgického zákroku je první objímkový prvek 15 zaveden do těla pacienta skrz trokar. Podlouhlá jednotka 2 je potom zavedena do těla pacienta skrz vnitřní vrtání 16 prvního objímkového prvku 15. Radiální rozšíření vrtání 16 v blízkosti proximálního konce prvního objímkového prvku 15 vytváří nálevku pro snadné zavedení aplikačního prvku 20 s vrstvou chirurgického materiálu 50, který je na něm narolován. Rozvinutí vrstvy chirurgického materiálu 50 je výhodně provedeno zachycením chirurgického materiálu jedněmi nebo vícero lékařskými kleštěmi a rozvinutím chirurgického materiálu, přičemž vnější část 25 a tyčová část 22 aplikačního prvku 20 budou otáčeny vzhledem k statické části 25a.

Když je nástroj podle předkládaného vynálezu použit v průběhu běžné chirurgie, kde není použito trokaru, může být tento nástroj podle vynálezu použit bez prvního objímkového prvku 15.

-10CZ 292389 B6

Povrch vrtání 16 a/nebo vnější povrch druhé části 6b objímkového prvku 6 může být opatřen alespoň jedním a výhodně alespoň dvěma O-kroužky, přijatými v drážkách v příslušných površích. Tím je zabráněno tomu, aby jakýkoliv plyn nebo tekutina mohly unikat z těla pacienta skrz chirurgický řez, například v průběhu operace plic nebo břišní dutiny. Tento nebo jakýkoliv jiný typ těsnicího uspořádání vytvoří tření mezi podlouhlou jednotkou 2 a prvním objímkovým prvkem 15. Důsledkem, který by mohl být v některý ch případech výhodou, je, že operátor bude muset použít sílu, aby posunul podlouhlou jednotku 2 skrz vrtání 16 prvního objímkového prvku 15, čímž může být dosaženo přesnějšího vedení nástroje v jeho podélném směru. To platí rovněž pro druhé a třetí provedení předkládaného vynálezu, která jsou popsána níže. Je zjevné, že v druhém a třetím provedení vynálezu O-kroužek nebo O-kroužky mohou být přijímány buď v drážkách v povrchu vrtání 16, nebo v drážkách ve vnějším povrchu druhé části 63 tyčového prvku 60 (viz obr. 13 a obr. 21).

Rozměry A, B a C naznačené na obr. 10 se mohou měnit, přičemž v tomto ohledu neexistují žádná omezení kladená na nástroje podle synálezu. Ovšem pro dětskou chirurgii je žádoucí zmenšit délku a průměr nástroje. Ve výhodných provedeních nástroje jsou jeho rozměry obvykle následující:

mm < A < 60 mm, 220 mm < B < 310 mm, 20 mm < C < 80 mm, přičemž jejich poměry jsou výhodné následující:

0,06 < A/B <0,3, 0,25 < A/C < 3, 2,75 < B/C < 15,5.

Ve specifickém provedení vy nálezu jsou rozměry zvoleny následovně:

A = 40 mm, B = 265 mm, C = 48 mm, takže:

ΑΈ = 0,15, A/C = 0,83, B/C = 5,52.

Průměry tyčových částí se výhodně mění v jakémkoliv rozsahu relevantním pro chirurgické zákroky. Obvykle jsou vhodné následující rozsahy:

Průměr d22 tyčové části 22 aplikačního prvku 20:

mm < d22 < 8 mm.

Průměr d3a kruhové části 3a rukojeti 3:

mm < d3a < 20 mm.

Vnější průměr dl9 přímé části 19 prsního objímkového prvku 15:

mm < d 19 < 14 mm.

Ve specifickém provedení předkládaného vynálezu jsou tyto rozměry zvoleny následovně:

d22 = 4 mm, d3a = 15 mm, dl9 = 10 mm.

Nástroje podle vynálezu jsou výhodně vyrobeny z oceli vhodné pro lékařské účely, včetně nerezové oceli. Jinými materiály vhodnými pro lékařské použití by mohly být plasty, teflon nebo titan nebo jejich kombinace. Některé části mohou být vyrobeny z tvrzených plastů, například ložiskové části aplikačního prvku. Některé části, například drátěný materiál, mohou být vyrobeny také ze speciálních materiálů, například titanu, aby se omezilo opotřebení.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nástroj pro aplikaci chirurgického vrstvového materiálu (50), zahrnující podlouhlou jednotku (2) s rukojetí (3), aplikační prvek (20) pro vrstvový materiál, který je otočně spojen s distálním koncem podlouhlé jednotky (2) pro umožnění pohybu aplikačního prvku (20) vzhledem k podlouhlé jednotce (2), prostředky pro uchycení aplikačního prvku (20) v požadované úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku, manévrovací prostředky pro otočný pohyb aplikačního prvku (20), a ovládací prostředky (5) pro ovládání manévrovacích prostředků a umístěné na proximálním konci podlouhlé jednotky (2), vyznačující se tím, že ovládací prostředky (5) zahrnují otočně namontovaný nastavovací prvek a jsou spojené s aplikačním prvkem (20) přes sílu přenášející prostředky, které zahrnují:

   vřeteno (28), které je uloženo otočně kolem své podélné osy a splývá s podlouhlou jednotkou (2), a které má na sobě vytvořeny první závity (28a), a alespoň první v podélném směru posuvně uložený prvek (40) definující druhé závity (28b) zabírající s prvními závity (28a), tento první posuvně uložený prvek (40) je propojen s aplikačním prvkem (20) pro otáčení aplikačním prvkem (20) kolem jeho otočného čepu na distálním konci podlouhlé jednotky (2) posunutím prvního posuvně uloženého prvku (40) při otáčení vřetenem (28), přičemž aplikační prvek (20) je uchycen v požadované úhlové poloze v průběhu chirurgického zákroku.
2. 2. Nástroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že sílu přenášející prostředky dále zahrnují třetí závity (28b) vytvořené na vřetenu (28), přičemž první a třetí závity (28a, 28b) jsou pravotočivé respektive levotočivé, nebo obráceně, a dále druhý posunutelný prvek (41) definující čtvrté závity pro spolupráci se třetími závity (28b) a propojený s aplikačním prvkem (20).
3. 3. Nástroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ovládací prostředky (5) jsou uvolnitelně spojené s manévrovacími prostředky.
4. 4. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačující se tím, že podlouhlá jednotka (2) zahrnuje podlouhlý tyčový prvek (11), který je uložen otočně kolem své podélné osy vzhledem k rukojeti (3), přičemž vřeteno (28) je umístěno na nebo tvoří část podlouhlého tyčového prvku (11).
5. 5. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že aplikační prvek (20) zahrnuje tyčovou část (22).
6. 6. Nástroj podle nároku 5, vyznačující se tím, že alespoň tyčová část (22) aplikačního prvku (20) definuje štěrbinu (23) procházející podélně na alespoň části délky aplikačního prvku (20).
7. 7. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků laž6, vyznačující se tím, že alespoň část podlouhlé jednotky (2) je obemknuta prvním objímkovým prvkem (15) majícím vrtání (16), přičemž aplikační prvek (20) a alespoň distální části podlouhlé jednotky (2) jsou umístěny na jedné straně prvního objímkového prvku (15) a manévrovací prostředky (5) jsou umístěny na druhé straně prvního objímkového prvku (15), a přičemž tento objímkový prvek (15) je upraven pro přijetí v trokaru v průběhu chirurgického zákroku.
8. 8. Nástroj podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvnitř vrtání (16) prvního objímkového prvku (15) je vytvořen opěrný povrch pro spolupráci s odpovídajícím opěrným

   -12CZ 292389 B6 povrchem (7) vytvořeným na podlouhlé jednotce (2) pro ovládání podlouhlé jednotky (2) v průběhu chirurgického zákroku.
9. 9. Nástroj podle nároku 8, vyznačující se tím, že opěrný povrch vytvořený ve vrtání (16) je prstencový opěrný povrch mající zvětšující se vnitřní průměr ve směru k proximálnímu konci objímkového prvku (15).
10. 10. Nástroj podle nároku 9, vyznačující se tím, že prstencový opěrný povrch je umístěn u proximálního konce objímkového prvku (15).
11. 11. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků lažlO, vyznačující se tím, že aplikační prvek (20) je otočný pouze kolem jedné osy.
12. 12. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že aplikační prvek (20) je umístěn na podlouhlém tyčovém prvku (11) a dále zahrnuje druhý objímkový prvek (6) obklopující podlouhlý tyčový prvek (11) a mající rukojeť vytvořenou na svém proximálním konci.
13. 13. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že opěrný povrch (7) podlouhlé jednotky (2) je vytvořen na distálním konci rukojeti (3).
14. 14. Nástroj podle kteréhokoliv z nároků 5 až 13, vyznačující se tím, že alespoň tyčová část (22) aplikačního prvku (20) je uložena otočně kolem své podélné osy a kolem neotočné, proximální části aplikačního prvku (20).