CZ291505B6

CZ291505B6 - Výrobek s vnímatelným aroma

Info

Publication number: CZ291505B6
Application number: CZ19952789A
Authority: CZ
Inventors: Yutaka Ing. Saito; Yuriko Ing. Anzai; Ryuichi Ing. Suzuki; Hiroshi Ing. Ichinose
Original assignee: Japan Tobacco Inc.
Priority date: 1994-01-26
Filing date: 1995-01-26
Publication date: 2003-03-12
Also published as: KR960700640A; SK133495A3; FI954540A; EP0691083B1; KR100209561B1; JP3118462B2; EP0691083A4; HK1012529A1; NO953783D0; MX9504085A; FI954539A0; FI104038B1; BG100090A; KR960700639A; EP0691084A4; BG62427B1; ATE200611T1; JP3118463B2; CN1044436C; HK1012530A1

Abstract

V²robek s vn mateln²m aroma obsahuje aromatvorn m dium obsahuj c aromatvorn² materi l skl daj c se ze zadr uj c ho materi lu pro aromatiza n slo ku, p°i em tento zadr ovac materi l obsahuje tepeln nevratn elatinovan² za tepla ireveresibiln koagulovateln² glukan, a z aromatiza n slo ky zachycen v zadr ovac m materi lu, p°i em aromatvorn m dium je schopno uvol ovat dostate n mno stv aromatiza n slo ky pouze p°i zah° v n ; a tepeln² zdroj, kter² je fyzicky odd len od aromatvorn ho m dia a kter² slou pro zah° v n aromatvorn ho m dia, za · elem uvoln n aromatiza n slo ky z aromatvorn ho m dia.\

Description

Výrobek s vnímatelným aroma

Oblast techniky

Vynález se týká výrobku s vnímatelným aroma a zejména pak výrobku s vnímatelným aroma, v němž je tepelný zdroj fyzicky oddělen od aromatvomé části.

Dosavadní stav techniky

Tabák představuje reprezentativní aromatvomý materiál, při jehož spalování je možno vnímat jeho aroma prostřednictvím chuťových a čichových orgánů.

Nedávno byly vyvinuty aromatvomé materiály (jako náhražky tabáku), v nichž je aromatizační složka zadržována ve vhodném substrátu, přičemž vnímatelné aroma se z tohoto aromatvomého materiálu uvolňuje po zahřátí (viz například japonské publikované patentové přihlášky, které nebyly podrobeny průzkumu, č. JP 05-103836 (cigareta), JP 05-115272 (aromatvomý výrobek) a JP 05-199860 (směs a výrobky pro stimulaci chuťových orgánů a způsob jejich výroby)).

Výrobky s vnímatelným aroma obsahující konvenční aromatvomé materiály mají však nevýhodu v tom, že aromatizační složka, která je v nich obsažena, se nedostatečně uvolňuje od prvního nasátí (tahu) i v tom případě, že se aromatvomý materiál zahřívá. Konvenční aromatvomé materiály mají také nevýhodu vtom, že aromatizační složka vykazuje nedostatečnou stálost při skladování. Když se výrobek s vnímatelným aroma obsahující konvenční aromatvomý materiál dlouhodobě skladuje, aromatizační složka z něho uniká odpařováním a současně má výrobek s vnímatelným aroma tendenci k nerovnoměrnému uvolňování aroma během kouření. Mimo to je také nutné, aby výrobek s vnímatelným aroma při svém zahřívání neuvolňoval látky nepříjemně ovlivňující chuť a pach. Také je žádoucí, aby byl aromatvomý materiál, a tedy i výrobek s vnímatelným aroma, schopen poskytovat aroma pouze při zahřívání.

Úkolem tohoto vynálezu je tedy vyvinout výrobek s vnímatelným aroma, v němž by byl tepelný zdroj fyzicky oddělen od aromatvomé části, přičemž by tento výrobek obsahoval aromatvomý materiál s vynikající skladovací stálostí aromatizační složky vněm obsažené a byl by schopen snadno uvolňovat aromatizační složku po jejím zahřátí, aniž by uvolňoval jakékoliv látky nepříjemně ovlivňující chuť a pach.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení tohoto úkolu se jako materiálu zadržujícího aromatizační složku, používá za tepla nevratně koagulujícího glukanu, který byl podroben nevratné želatinaci působením tepla. Aromatvomý materiál, obsahující jako materiál zadržující aromatizační složky za tepla vzniklý ireversibilní glukanový gel, je za normálních podmínek skladování schopen pevně fixovat a zadržovat aromatizační složky a zároveň je schopen tyto aromatizační složky v dostatečném množství snadno uvolňovat při svém zahřívání, aniž by bylo nutné aromatvomý materiál spalovat. Jinými slovy, aromatvomý materiál je schopen uvolňovat dostatečné množství aromatizační složky pouze při svém zahřívání. Aromatvomý materiál kromě toho při svém zahřívání neposkytuje žádnou nepříjemnou chuť nebo zápach.

Předmětem vynálezu je tedy výrobek s vnímatelným aroma, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje aromatvomé médium obsahující aromatvomý materiál skládajíc-í se ze zadržujícího materiálu pro aromatizační složku, přičemž tento zadržovací materiál obsahuje tepelně nevratně

- 1 CZ 291505 B6 želatinovaný za tepla ireveresibilně koagulovatelný glukan a aromatizační složky zachycené v zadržovacím materiálu, přičemž aromatvomé médium je schopno uvolňovat dostatečné množství aromatizační složky pouze při zahřívání, a tepelný zdroj, který je fyzicky oddělen od aromatvomého média a který slouží pro zahřívání aromatvomého média, za účelem uvolnění aromatizační složky z aromatvomého média.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je schematicky znázorněn pohled v řezu na jeden příklad provedení výrobku s vnímatelným aroma, na který lze vynález aplikovat.

Na obr. 2 je schematicky znázorněn pohled v řezu na jiný příklad provedení výrobku s vnímatelným aroma, na který lze vynález aplikovat.

Na obr. 3 je schematicky znázorněn pohled v řezu na ještě další příklad provedení výrobku s vnímatelným aroma, na který lze vynález aplikovat.

Na obr. 4 je schematicky znázorněn pohled v řezu na ještě další příklad provedení výrobku 20 s vnímatelným aroma, na který lze vynález aplikovat.

·· Na obr. 5 je schematicky znázorněn, pohled v částečném řezu s rozložený perspektivní nákres na ještě další příklad provedení výrobku s vnímatelným aroma, na který lze vynález aplikovat.

Na obr. 6 je uveden graf ukazující srovnávací organoleptické hodnocení výrobku s vnímatelným aroma podle vynálezu a kontrolního výrobku.

Příklady provedení vynálezu

Následuje popis nej lepšího provedení tohoto vynálezu.

Původci tohoto vynálezu provedli rozsáhlé studie ve snaze vyvinout výrobek s vnímatelným aroma, který by vykazoval výbornou stabilitu při zadržování aromatizačních složek za obvyklých 35 podmínek skladování a který by byl schopen tyto aromatizační složky snadno uvolňovat při svém zahřívání bez tvorby nepříjemné chuti nebo zápachu. Výsledkem těchto studií bylo zjištění, že výše uvedené úkoly je možno vyřešit tak, že se jako materiálu zadržujícího aromatizační složky použije za tepla vzniklého nevratného gelu ireversibilně tepelně koagulovatelného glukanu, jako je P-l,3-glukan, například kurdlan.

Glukan používaný podle vynálezu je známý v tomto oboru. Tak například kurdlan, kterému se podle vynálezu dává největší přednost, je β-13-glukan s přímým řetězcem, v němž je spolu spojeno β-glukózidickou vazbou v poloze 1-3 asi 400 až 500 molekul D-glukózy. Tato látka je nerozpustná ve vodě a ve většině organických rozpouštědel. Glukan je kromě toho bezpečný pro 45 člověka (tak například japonská patentová přihláška, která nebyla podrobena průzkumu, s publikačním číslem JP 01-289457 popisuje výrobu jedlého filmu smísením β-l, 3-glukanu, jako je kurdlan, s vodorozpustnou vysokomolekulámí látkou). Glukan, jako je kurdlan, je obchodně dostupný obvykle ve formě prášku.

Když se β-1,3^^8η ve formě vodné disperze zahřeje nad svou kritickou želatinační teplotu (v případě kurdlanu je tato teplota 80 °C nebo vyšší), dojde kjeho želatinaci. Vzniklý gel již nelze nikdy působením tepla znovu roztavit, jedná se tedy o za tepla vzniklý nevratný (ireversibilní) gel.

-2 CZ 291505 B6

Původci tohoto vynálezu zjistili, že za tepla vzniklý nevratný gel ireversibilně tepelně koagulovatelného glukanu, jako je P-l,3-glukan, například kurdlan, je schopen vykazovat výbornou stabilitu při zadržování aromatizačních složek za obvyklých podmínek skladování a zároveň je schopen tyto aromatizační složky snadno uvolňovat při svém zahřívání bez tvorby látek, které nepříjemně ovlivňují uvolňované aroma, jako jsou nepříjemné dráždivě a štiplavé látky a látky, jejichž zápach připomíná hořící buničinu.

Aromatizační složky používané v aromatvomém materiálu podle vynálezu jsou přednostně kapalné nebo pevné (tj. nikoliv plynné) při teplotě, při které se vyrábí vodná disperze za tepla nevratně koagulovatelného glukanu (viz další popis). Volba druhu aromatizační složky není nijak zvlášť omezena, za předpokladu, že její aroma může uspokojit chuť člověka, jež je zprostředkována jeho chuťovými nebo čichovými orgány. Může se použít jakékoliv hydrofilní nebo hydrofobní aromatizační složky. Jako příklady hydrofilních aromatizačních složek je možno uvést extrakt z tabákových listů, přírodní rostlinné extrakty (jako je například lékořicový extrakt, extrakt ze svatojánského chleba, švestkový extrakt, broskvový extrakt apod.), kyseliny (například kyselinu jablečnou, kyselinu vinnou, kyselinu citrónovou apod.), sacharidy (jako například glukózu, fruktózu, izomerizovaný cukr apod.) a soli nikotinu (například citrát nikotinu apod.). Jako příklady hydrofobních aromatizačních složek je možno uvést tabákový prášek, menthol, kakaové produkty (jako je kakaový prášek, extrakt apod.), estery (jako je například izoamylacetát, linalylacetát, izoamylpropionát, linalylbutvrát apod.), přírodní olejové esence (jako jsou rostlinné olejové esence, například vanilkový extrakt, esence zMentha piperita aMentha spicata, kasie a jasmínu, a olejové esence živočišného původu, jako je mošus, vorvanina (ambra), pižmo, bobří olej (castoreum) apod.) a složky kadidel (jako je například anethol, limonen, linalol, eugenol apod.). Těchto aromatizačních složek se může používat jednotlivě nebo v kombinacích zahrnujících dvě nebo větší počet těchto látek.

V aromatvorném materiálu podle vynálezu se aromatizačních složek může používat v libovolné koncentraci, která postačuje pro uspokojení chuti člověka zprostředkované jeho chuťovými a čichovými orgány při zahřívání aromatvomého materiálu. Tuto koncentraci lze libovolným způsobem upravovat. Obvykle bude aromatizační složka přítomna v množství ležícím v rozmezí od stopového množství do 20% hmotnostních, přednostně v rozmezí od 5 do 10% hmotnostních, vztaženo na výsledný aromatvomý materiál.

Při výrobě aromatvomého materiálu podle vynálezu se přednostně aromatizační složka přidává k neželatinovanému glukanu, jako je kurdlan, před tím, než se tento glukan želatinuje a potom se teprve provede tepelná želatinace glukanu. Zjistilo se totiž, že když se aromatizační složka přidá ke glukanu před jeho želatinací a teprve potom se glukan podrobí tepelné želatinaci, může být aromatizační složka zadržena (uvězněna) v trojrozměrné síti glukanových molekul, čímž dochází k její pevné fixaci. Tím lze zvýšit zadržení aromatizační složky a dosáhnout rovnoměrnosti jejího uvolňování při zahřívání.

Obvykle se postupuje tak, že se glukan (obvykle ve formě prášku) nejprve rozmíchá při vysoké frekvenci otáčení míchadla ve vodě za vzniku disperze (suspenze glukanu). Tato disperze se přednostně vyrábí mícháním glukanu s vodou v mixéru při teplotě 20 až 30 °C. Tak lze získat stabilní vodnou disperzi glukanu. Pokud je obsah glukanu (například kurdlanu) v disperzi vysoký, vznikne suspenze s vysokou viskositou, což ztěžuje získání suspenze, s níž je možné snadno manipulovat. Zvláště v tom případě, že se má aromatvomý materiál vyrobit v listové formě, je účelné, aby byl obsah glukanu, zejména kurdlanu, ve vodné disperzi přednostně v rozmezí od 1 do 20, s výhodou od 3 do 5 % hmotnostních.

K takto vzniklé vodné disperzi glukanu se potom ve vhodném množství přidá požadovaná aromatizační složka a vzniklá směs se promísí. Pokud je použitá aromatizační složka hydrofobní, přednostně se postupuje tak, že se tato složka předem rozpustí v olejovém rozpouštědle (například rostlinném tuku nebo oleji nebo nasyceném triglyceridu mastné kyseliny), přednostně spolu s emulgátorem, o němž je známo, že ho lze použít jako přísady do potravin (jako je například ester mastné kyseliny a glycerolu, ester mastné kyseliny a sacharózy, ester mastné kyseliny a sorbitanu, ester mastné kyseliny a propylenglykolu nebo lecithin) a s vodnou disperzí glukanu se smíchá takto vzniklý roztok. Vzniklá směs se disperguje a emulguje za použití míchání při vysokých otáčkách, jak to bylo uvedeno výše. Z \ýše uvedených olejovitých rozpouštědel pro hydrofobní aromatizační složky se obzvláštní přednost dává triglyceridu nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem (MCT), poněvadž tato látka je schopna snadno rozpustit většinu hydrofobních aromatizačních složek, má výbornou oxidační stálost, poněvadž neobsahuje žádné složky nenasycených mastných kyselin, a snadno se s ní manipuluje, poněvadž má nízkou viskositu. Za použití emulgátoru se dobře získá uspokojivá emulze, v níž je aromatizační složka rovnoměrně dispergována a zachycena.

Při výrobě výše uvedeného roztoku se také ke směsi může přidávat hydrofílní aromatizační složka. V takovém případě je hydrofobní aromatizační složka rozpuštěna v olejovém rozpouštědle a stabilizována mícháním při vysoké frekvenci otáčení ve formě emulze drobných kapiček. Hydrofílní aromatizační složka je na druhé straně rovnoměrně dispergována a stabilizována ve vodné disperzi glukanu o vysoké viskozitě.

Aby byl vyrobený listový materiál ohebný a aby se tak usnadnilo odlupování listu od podložky použité při jeho odlévání, přednostně se k vodné disperzi glukanu obsahující aromatizační složku přidává také změkčovadlo, jako je vícemocný alkohol (například glycerol nebo propylenglykol) a/nebo sacharid (například monosacharid, jako je glukóza nebo fruktóza, disacharid, jako je maltóza, sacharóza a laktóza, polysacharid, jako je celulóza nebo škrob, a jejich oxidační deriváty, jako je kyselina aldonová a kyselina uronová). Nastavením vhodného poměru obsahu vícemocného alkoholu a sacharidu je možno přizpůsobit měkkost vzniklého listu.

Vodná disperze glukanu obsahující aromatizační složku a jiné složky, která se vyrobí výše popsaným způsobem, se po případném odpěňovacím zpracování, které se provádí za sníženého tlaku, nalije ve formě tenké vrstvy na vhodnou licí podložku (jako je pás z nerezové oceli). Tato tenká vrstva se potom tepelně vysuší při teplotě, která umožňuje ireversibilní želatinaci glukanu teplem (v případě kurdlanu je tato teplota například v rozmezí do 80 do 140 °C). Při tomto tepelném zpracování se obsah vody v tenkém listu sníží například až na 10% a zároveň se glukan převede na ireversibilní gel, v jehož hmotě je fixována a zadržována aromatizační složka. Takto vzniklý materiál představuje aromatvomý materiál podle vynálezu. Výše uvedená želatinace se provádí pouze působením tepla a nepoužívá se při ní žádných želatinačních činidel. Jak již bylo uvedeno výše, glukan se podle vynálezu podrobuje tepelné želatinaci ve formě vodné disperze. Pokud se glukan podrobí tepelné želatinaci ve formě vodné disperze, nedojde k nepříjemnému ovlivnění aromatizační složky. K takovému ovlivnění naproti tomu dochází, když se glukan podrobí tepelné želatinaci ve formě vodného alkalického roztoku.

Aromatvomý materiál podle vynálezu obsahující glukanový gel, v němž je zadržena aromatizační složka, který se získá výše uvedeným způsobem, je možno snadno odloupnout od licí podložky. Je-li to žádoucí, může se glukanový gel při odlupování od podložky zvlhčit nebo kondicionovat.

Aromatvomý materiál podle vynálezu téměř neuvolňuje aromatizační složku, která je v něm obsažena, za obvyklých podmínek skladování (například při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 %), ale při jeho zahřívání (na teplotu například 200až 300 °C nebo na teplotu vyšší) se aromatizační složka snadno uvolňuje, aniž by vznikaly látky s nepříjemnou chutí nebo zápachem. Aromatvomý materiál podle vynálezu je kromě toho nerozpustný ve vodě a většině organických rozpouštědel a není škodlivý.

-4CZ 291505 B6

Obsah různých složek ve výsledném aromatvomém materiálu leží přednostně v následujících rozmezích:

Obsah glukanu, zejména kurdlanu, leží v rozmezí od 2 do 70, přednostně od 10 do 40% hmotnostních. Při vyšším obsahu glukanu než 70 % hmotnostních se snižuje ohebnost vzniklého gelu. Když je na druhé straně obsah glukanu nižší než 2 % hmotnostní, může to mít za následek neúplnou tvorbu gelu.

Obsah olejového rozpouštědla činí přednostně 30 % hmotnostních neboje nižší a s výhodou leží v rozmezí od 5 do 15 % hmotnostních. Pokud je obsah olejového rozpouštědla vyšší než 30 % hmotnostních, není glukanový gel schopen zadržet veškeré olejové rozpouštědlo, takže olejové rozpouštědlo začne unikat z glukanového gelu.

Obsah emulgačního činidla činí přednostně 30 % hmotnostních nebo je nižší a s výhodou leží v rozmezí od 5 do 15 % hmotnostních. Pokud je obsah emulgačního činidla vyšší než 30% hmotnostních, není glukanový gel schopen zadržet veškeré emulgační činidlo, takže emulgační činidlo začne unikat z glukanového gelu, podobně jako tomu je v případě nadměrného obsahu olejového rozpouštědla. V důsledku toho se olejového rozpouštědla a emulgátorů přednostně používá v celkovém množství, které nepřekračuje obsah 30 % hmotnostních. Optimální poměr olejového rozpouštědla k emulgátorů je 2:1.

Celkové množství vícemocného alkoholu a sacharidu činí 50 % hmotnostních nebo je nižší. S výhodou leží toto množství v rozmezí od 10 do 30% hmotnostních (přičemž sacharidu, který slouží též jako aromatizační složka se může používat v množství vně tohoto rozmezí).

Aromatvorný materiál podle vynálezu se může nařezat na drobné kousky nebo zpracovat na prášek za vzniku aromatvomého média, popřípadě v kombinaci s jinými aromatvomými materiály, jako je řezaný tabák.

V alternativním a přednostním provedení se nařezaný nebo práškovitý aromatvorný materiál podle vynálezu natěsní a zpracuje na list obdobný běžně používané listové tabákové surovině a tento list se nařeže nájemné kousky nebo zpracuje na prášek v kladivovém mlýnu. Vzniklého materiálu se může použít jako jediného materiálu nebo v kombinaci s jinými aromatizačními složkami (jako je řezaný tabák) pro výrobu aromatvomého média. Typické složení válcovaného listového tabákového materiálu s obsahem aromatvomého materiálu podle vynálezu zahrnuje 100 dílů hmotnostních tabákového prášku (nebo celulózy nebo dolomitu), 5 až 20 % hmotnostních vyztužujícího materiálu (například tabákových vláken nebo buničiny), 1 až 15 dílů hmotnostních pojivá (například karboxymethylcelulózy), 1 až 40, přednostně 5 až 20 dílů hmotnostních aromatvomého materiálu podle vynálezu ajakékoliv požadované množství vody. Takový materiál může popřípadě obsahovat také vhodné množství zvlhčovala (například glycerolu) nebo vodovzdorného činidla (například glyoxalu). Aromatvorný materiál podle vynálezu se může po prohnětení zpracovat i na jiné typy obdobné listovému tabáku, jako je například typ obdobný listu tabáku vyrobenému z tabákové suspenze (slurry sheet tobacco).

Aromatvomé médium podle vynálezu je možno kombinovat s vhodným tepelným zdrojem, který zahřívá, ale v podstatě nevyvolává hoření tohoto média, přičemž se jako výsledný výrobek s vnímatelným aroma (kuřivový výrobek) získá výrobek typu běžné cigarety. Výrobek svnímatelným aroma podle vynálezu obsahuje totiž aromatvomé médium zahrnující aromatvorný materiál podle vynálezu a tepelný zdroj, který je uspořádán fyzicky odděleně od aromatvomého média, přičemž tepelný zdroj slouží pro zahřívání aromatvomého média za účelem uvolňování aromatizační složky z aromatvomého média. Pokud se týče kombinace aromatvomého média a tepelného zdroje, je možno uvést odkazy na japonské publikované patentové přihlášky, které nebyly podrobeny průzkumu č. JP 2-841166, JP 2-190171, JP 2191674, JP 5-103836, JP 5-115272 aJP 6-29647. Aromatvorný materiál podle vynálezu je

-5CZ 291505 B6 schopen uvolňovat aromatizační složku, jakmile dojde kjeho zahřátí tepelným zdrojem, jako je uhlíkatý hořlavý tepelný zdroj, zdroj tepla vzniklého chemickou reakcí nebo elektrický topný zdroj. Tím se aromatizační složka dostane na chuťové nebo čichové orgány kuřáka.

Na obr. 1 je ilustrováno jedno provedení kuřivového výrobku nehořlavého typu podle tohoto vynálezu. Pod označením výrobek nehořlavého typu se rozumí výrobek, v němž se nespaluje aromatvomý materiál ani aromatvomé médium. Základní struktura tohoto kuřivového výrobku nehořlavého typu je již v tomto oboru známa a je publikována v japonské publikované patentové přihlášce, která nebyla podrobena průzkumu, č. JP 02-84166. Kuřivový výrobek 10, který je znázorněn na obr. 1, obsahuje nehořlavou tepelně izolující porézní dutou keramickou trubku U, jejíž vnitřek je rozdělen na tři oddíly. V prvním oddílu, který leží u distálního konce trubky 11, je umístěn sloupcový uhlíkatý tepelný zdroj 12, který je například vytvořen z částic uhlíku spojených do podoby integrálního útvaru. Sloupcový uhlíkatý tepelný zdroj 12 je utěsněn kruhovitým vodicím členem 13 umístěným přibližně uprostřed prvního oddílu a je uložen v odstupu od vnitřní stěny trubky U. Sloupcový uhlíkatý tepelný zdroj 12 je opatřen alespoň jedním podélným vzduchovým průchodem 121 procházejícím jeho centrální částí. První oddíl je oddělen od druhého oddílu rozdělovači stěnou 14 umožňující průchod vzduchu. Prostor mezi zadní částí sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 12 a rozdělovači stěnou 14 v prvním oddílu je vyplněn aromatvomým médiem 15, které obsahuje řezaný nebo práškovitý aromatvomý materiál podle vynálezu. Aromatvomé médium 15 se může skládat výhradně z aromatvomého materiálu podle vynálezu nebo může být tvořeno kombinací aromatvomého materiálu podle vynálezu sjakýmkoliv jiným vhodným aromatvomým materiálem, jako je například řezaný tabák. Do třetího oddílu, který leží u zadního konce trubky 11, je vložen filtr 17, který vykazuje nízkou filtrační účinnost. Druhý oddíl umístěný mezi prvním oddílem a třetím oddílem, je prázdný. Distální otvor prvního oddílu může být opatřen snímatelným uzávěrem 18 s větším počtem vzduchových otvorů 181. Po zapálení sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 12 a nasátí filtrem 17 je okolní vzduch nucen vstoupit vzduchovými otvory 181 v uzávěru 18 do vzduchového průchodu 121 ve sloupcovém uhlíkatém tepelném zdroji 12. Zde se vzduch působením zapáleného sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 12 zahřeje. Zahřátý vzduch zahřívá aromatvomé médium 15, čímž dojde k uvolnění aromatizační složky z aromatvomého média. Vzduch obsahující strženou aromatizační složku ve formě aerosolu se potom vede prázdnou částí 16 přes filtr do úst kuřáka, který tak může vnímat uvolněné aroma.

Na obr. 2 je ilustrováno další provedení kuřivového výrobku nehořlavého typu podle tohoto vynálezu. Základní struktura tohoto kuřivového výrobku nehořlavého typu je již v tomto oboru známa a je publikována v japonské publikované patentové přihlášce, která nebyla podrobena průzkumu, č. JP 06-189733. Kuřivový výrobek 20, který je znázorněn na obr. 2, obsahuje obalový člen 21 (například laminát z papíru a kovové fólie) vytvarovaný do podoby dutého válcového tělesa. Vnitřek obalového členu 21 je rozdělen do čtyř oddílů. Do prvního oddílu, který leží u distálního konce obalového členu 21 je vloženo tepelně izolační válcové těleso 23, zhotovené například ze skleněných vláken, které přidržuje v prvním oddílu sloupcový uhlíkatý tepelný zdroj 22 opatřený na svém vnějším povrchu větším počtem rýh podélně uspořádaných v celé jeho délce. Distální konec tepelně izolačního válcového tělesa 23 je vysunut z obalového členu 21. Druhý oddíl, který sousedí s prvním oddílem, je naplněn aromatvomým médiem 24 podle vynálezu. Toto aromatvomé médium 24 může obsahovat aromatvomý materiál podle vynálezu vyrobený hnětením a zpracováním na list připomínající tabákovou surovinu, jak to bylo popsáno výše. Třetí oddíl, který' sousedí s druhým oddílem, může být naplněn řezaným tabákem 25. Čtvrtý oddíl, který sousedí s třetím oddílem, může obsahovat filtr 26 s nízkou filtrační účinností. Vnější stěna obalového členu 21 může být obalena papírovým materiálem 27. Po zapálení sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 22 a nasátí je okolní vzduch nucen vstoupit do rýh vytvořených na obvodové stěně sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 22. Zde se zahřívá teplem zapáleného sloupcového uhlíkatého tepelného zdroje 22. Zahřátý vzduch zahřívá aromatvomé médium 24, čímž dojde k uvolnění aromatizační složky z aromatvomého média. Vzduch obsahující strženou aromatizační složku prochází řezaným tabákem 25 (pokud je

-6CZ 291505 B6 přítomen), čímž nabírá jeho aroma a potom se vede přes filtr 17 do úst kuřáka, který tak může vnímat uvolněné aroma.

Na obr. 3 je ilustrováno další provedení kuřivového výrobku nehořlavého typu podle tohoto vynálezu. Základní struktura tohoto kuřivového výrobku nehořlavého typu je již v tomto oboru známa a je publikována v japonské publikované patentové přihlášce, která nebyla podrobena průzkumu, č. JP 06-296479. Kuřivový výrobek 30, který je znázorněn na obr. 3 obsahuje třítrubkovou strukturu, v níž jsou jednotlivé trubky umístěny koaxiálně a jsou ve vzájemném styku. Vnější trubkou je palivová trubka 31, která je vytvořena jako tvářené těleso zhotovené z hořlavého materiálu obsahujícího práškový uhlík. Prostřední trubkou, která přiléhá k vnitřní stěně palivové trubky 31, je první tepelně izolační trubka 32. Tato trubka je například zhotovena z grafitové plsti. Vnitřní trubkou je druhá tepelně izolační trubka 33, která je například zhotovena z trihydrátu oxidu hlinitého. Tato trubka může mít nižší izolační vlastnosti ve srovnání s první tepelně izolační trubkou 32. Uvnitř druhé tepelně izolační trubky 33 je umístěno aromatvomé médium 34 obsahující aromatvorný materiál podle vynálezu. Na zadním konci třítrubkové struktury je umístěna prstencová rozdělovači deska 35. která je nepropustná pro kouř. Palivová trubka 31 je zabalena do obalu 36 z cigaretového obalového materiálu takovým způsobem, že obal 36 zasahuje za zadní konec třítrubkové struktury, čímž vytváří prostor, který je definován zadním koncem třítrubkové struktury a obalem 36. Tento prostor je vyplněn filtrem 37 s nízkou filtrační účinností.

Na obr. 4 je ilustrováno další provedení kuřivového výrobku nehořlavého typu podle tohoto vynálezu. Základní struktura tohoto kuřivového výrobku nehořlavého typu je již v tomto oboru známa a je publikována v japonské publikované patentové přihlášce, která nebyla podrobena průzkumu, č. JP 01-91674. Kuřivový výrobek 40, který je znázorněn na obr. 4, má vnější vzhled podobný cigaretě s filtrovým náústkem, obsahuje dutou válcovou filtrační jednotku 40A podobající se filtrové, části cigarety s filtrovým náústkem a cigaretový válec 40B podobající se vlastní cigaretové části cigarety s filtrovým náústkem. Dutá válcová filtrační jednotka 40A je spojena s cigaretovým válcem 40B cigaretovým papírem filtračního členu, podobně jako je tomu v případě běžných cigaret s filtrovým náústkem. Cigaretový válec 40B obsahuje plastický trubkový člen 48. Koncová část cigaretového válce 40B, která je umístěna na protilehlé straně vzhledem k duté válcové filtrační jednotce, je přizpůsobena pro napěchování plnivem propustným pro vzduch (není znázorněno), které například simuluje listový tabák. Dutá válcová filtrační jednotka 40A obsahuje deformovatelný dutý válcový plášť 41, který je například zhotoven z papíru. Na obou koncích deformovatelného dutého válcového pláště 41 je umístěna dvojice filtračních členů 46a a 46b. Tyto členy působí jako plnivo propustné pro vzduch. Filtrační členy 46a a 46b mohou být zhotoveny ze stejného filtračního materiálu, jakého se obvykle používá v běžných cigaretách, nebo se může jednat o filtrační materiál s nízkou filtrační účinností. V deformovatelném dutém válcovém plášti 41 je dále umístněna elasticky deformovatelná dutá válcová nádoba 42, která je například zhotovena z plastového materiálu, jako je polyethylen nebo polystyren. Dutá válcová nádoba 42 je uložena mezi filtračními členy 46a a 46b takovým způsobem, že mezi obvodovým povrchem duté válcové nádoby 42 a vnitřní stěnou deformovatelného dutého válcového pláště 41 zůstává prostor Oba otevřené konce duté válcové nádoby 42 jsou uzavřeny uzavíracím filmem, který se neprotrhne ani při elastické deformaci duté válcové nádoby 42. V duté válcové nádobě 42 je uspořádána rozdělovači stěna 43. která rozděluje dutou válcovou nádobu 42 na dvě komory 42a a 42b. Komora 42a je naplněna vodou, zatímco komora 42b je naplněna takovou látkou, jako je pálené vápno 45, které je schopno reagovat s vodou za vývoje tepla. Rozdělovači stěna 43 je opatřena tenkostěnnou částí (například radiálními rýhami ve tvaru písmene V, není znázorněno), která se může rozlomit při elastické deformaci duté válcové nádoby 42. Okolo vnější stěny duté válcové nádoby 42 je navinut list 47 aromatvomého média podle vynálezu v podobě tenkého proužku takovým způsobem, že jednotlivé závity návinu se částečně překrývají a mezi vnitřní stěnou deformovatelného dutého válcového pláště 41 a dutou válcovou nádobou 42 zůstává zachován prostor umožňující průchod vzduchu. Když se středová část duté válcové filtrační jednotky zbortí tlakem prstů při elastické

-7CZ 291505 B6 deformaci duté válcové nádob} 42, rozlomí se tenkostěnná část rozdělovači stěny 43, což umožní, aby voda 44 vstoupila z komor} 42a do komor}’ 42b a zreagovala s páleným vápnem 45 za vzniku tepla vzniklého exotermickou hydratací. Uvolněným teplem se zahřeje list 47 aromatvorného média a dojde k uvolnění aromatizační složky. Když kuřák nasaje do kuřivového výrobku 40 vzduch zadní koncovou částí duté válcové filtrační jednotky 40A, dojde k tomu, že okolní vzduch je nucen vstoupit do cigaretového válce 40B, přičemž během svého průchodu prostorem mezi vnější obvodovou stěnou duté válcové nádoby 42 a vnitřní stěnou deformovatelného dutého válcového pláště 41 strhává aromatizační složku a zavádí ji do úst kuřáka.

Na obr. 5 je ilustrováno další provedení kuřivového výrobku nehořlavého typu podle tohoto vynálezu. Základní struktura tohoto kuřivového výrobku nehořlavého typu je již v tomto oboru známa a je publikována v japonské publikované patentové přihlášce, která nebyla podrobena průzkumu, č. JP 05-115272, Kuřivový výrobek 50, který je znázorněn na obr. 5, obsahuje duté válcové těleso 51, které je například zhotoveno z tantalu, na jehož vnitřní stěně je upevněno několik zahnutých topných drátů 52. Do topných drátů 52 se uvádí elektrická energie z baterie 53. která je například umístěna uvnitř zadní koncové části dutého válcového tělesa 51. Množství energie z baterie 53 přicházející do topných drátů 52 je možno regulovat pomocí regulátoru 54. Elektrická energie zahřívá topné dráty 52 a vzniklým teplem se zahřívá aromatvomé médium, jak je to vysvětleno dále. Jeden konec každého topného drátu 52 je obvyklým způsobem uzemněn a druhý konec je individuálně připojen k regulátoru 54. Sloupcovité aromatvomé médium 56, které obsahuje aromatvomý materiál podle vynálezu, je vyjímatelným způsobem uloženo v dutém válcovém tělese 51. Sloupcovité aromatvomé médium 56 je uloženo v dutém válcovém tělese 51 na jeho otevřeném konci, kde jsou upevněny topné dráty 52, přičemž přední koncová část sloupcovitého aromatvorného média 56 je ve styku s dělicí stěnou 55 uspořádanou v dutém válcovém tělese 51 a topné dráty 52 pronikají sloupcovitým aromatvomým médiem 56. Díky těsném styku s topnými dráty 52 může být sloupcovité aromatvomé médium 56 účinně zahříváno. Toto zahřívání, k němuž dochází působením elektrické energie dodávané z baterie 53, vede k uvolňování aromatizační složky. Při nasátí vzduchu do kuřivového výrobku 50 prochází vzduch sloupcovitým aromatvomým médiem. K nasávací straně sloupcovitého aromatvorného média 56 může být připevněn filtr 57 s nízkou filtrační účinností. Dodávku elektrického proudu do topných drátů 52 je možno spustit ovládáním tlačítka 58 přimontovaného k dutému válcovému tělesu 51_. Tím se spustí činnosti regulátoru 54 a elektrický proud je z baterie 53 je dodán do topných drátů 52. Topné dráty 52 se působením přivedeného elektrického proudu zahřívají.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklad 1 g práškovitého kurdlanu disperguje ve 190 g vody při frekvenci otáčení míchadla 3 000 min'¹a teplotě 24 °C. Ke vzniklé disperzi se přidá 10 g citrátu nikotinu (obsah nikotinu 39, 3%) a vzniklá směs se promíchá. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se nalije na pás z nerezové oceli při tloušťce vrstvy 0,8 až 2,5 mm a vzniklý list se vysuší při 107 °C. Během tohoto sušení dojde k nevratné želatinaci kurdlanu působením tepla a k fixaci citrátu nikotinu ve vzniklém gelu. Vysušený kurdlanový list se navlhčí a kondicionuje tak, aby jeho obsah vody ležel v rozmezí od 10 do 20% hmotnostních a potom odloupne od pásu z nerezové oceli. Tak se získá list aromatvorného materiálu podle vynálezu. Tloušťka tohoto listu leží v rozmezí od 0,25 mm do

-8CZ 291505 B6

0,8 mm. Ztráta nikotinu sušením v průběhu výroby tohoto listuje nižší než 1 % hmotnostní podle plynové chromatografie, což ukazuje, že lze dosáhnout vysokého stupně fixace nikotinu.

Pro srovnání se nařezaný cigaretový tabák obsahující 1 % nebo méně nikotinu postříká vodným 5 roztokem citrátu nikotinu tak, aby jeho výsledná koncentrace nikotinu byla stejná, jako ve výše uvedeném případě. Nařezaný tabák a listový aromatvomý materiál podle vynálezu získaný výše uvedeným způsobem se kondicionuje při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 % po dobu 3 dnů (při jedné zkoušce) a 30 dnů (při jiné zkoušce). Tyto dva druhy vzorků se podrobí měření koncentrace nikotinu a organoleptickému zkoušení.

Měření koncentrace nikotinu se provádí plynovou chromatografií.

Po 3 dnech je koncentrace nikotinu přidaného k řezanému cigaretovému tabáku nižší o 5 % hmotnostních a po 30 dnech je nižší o 20 % hmotnostních. Naproti tomu koncentrace nikotinu 15 v aromatvomém listovém materiálu podle vynálezu zůstává v podstatě nezměněna, tj. i po 30 dnech je v tomto materiálu přítomno 99 % nebo více nikotinu.

Organoleptické zkoušení se provádí takto: 500 mg aromatvomého listového materiálu se nařeže na kousky o šířce 2 mm, které se umístí na kovovou desku a zahřejí na teplotu 300 °C. Vzniklé 20 aroma je hodnoceno třemi degustátory. Hodnocení zahrnuje čtyři stádia a zaznamenává se průměrná hodnota. Výsledky organoleptického zkoušení jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1
25
Aroma	Řezaný cigaretový	Aromatvomý listový
	tabák		materiál podle vynálezu
	po 3	po 30	po 3 po 30
	dnech	dnech	dnech dnech
30 Nikotin	O	Δ	© ©

Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během zahřívání neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky scelulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem nikotinu.

Příklad 2 g práškovitého kurdlanu se disperguje ve 190 g vody při stejné teplotě a za stejných podmínek 40 míchání, jaké jsou uvedeny v příkladu 1. Ke vzniklé disperzi se přidá 1 g vanilkového extraktu (10 g ethanolického roztoku) a mícháním se provede jeho dispergace. Vzniklá kurdlanová suspenze s rozpuštěnou složkou se zpracuje stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 1, a tak se získá listový aromatvomý materiál podle vynálezu, v němž je zachycen a fixován vanilkový extrakt. Tloušťka takto vzniklého listu leží v rozmezí od 0,25 mm do 0,8 mm.

Pro srovnání se nařezaný cigaretový tabák obsahující 1 % nebo méně nikotinu postříká ethanolovým roztokem vanilkového extraktu tak, aby se dosáhlo stejné koncentrace vanilkového extraktu, jaká je obsažena v listovém aromatvomém materiálu podle vynálezu popsaném výše. Nařezaný tabák a listový aromatvomý materiál podle vynálezu získaný výše uvedeným způsobem se 50 kondicionuje při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 % po dobu 3 dnů (při jedné zkoušce) a 30 dnů (při jiné zkoušce). Tyto dva druhy vzorků se podrobí organoleptickému zkoušení popsanému v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

-9CZ 291505 B6

Tabulka 2

Aroma	Řezaný cigaretový tabák	Aromatvomý listový materiál podle vynálezu po 3 po 30 dnech dnech
po 3 dnech	po 30 dnech
Vanilkový extrakt	O	X	© ©

Příklad 3 g práškovitého kurdlanu se disperguje ve 190 g vody při stejné teplotě a za stejných podmínek míchání, jaké jsou uvedeny v příkladu 1. Ke vzniklé disperzi se přidá 10 g citrátu nikotinu (obsah nikotinu 39,3 %) a 1 g vanilkového extraktu (10 g ethanolického roztoku) a mícháním se provede jejich dispergace. Vzniklá kurdlanová suspenze s rozpuštěnými složkami se zpracuje stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 1, atak se získá listový aromatvomý materiál podle vynálezu, v němž je zachycen a fixován nikotin a vanilkový extrakt. Tloušťka takto vzniklého listu leží v rozmezí od 0,25 mm do 0,8 mm.

Pro srovnání se nařezaný cigaretový tabák obsahující 1 % nebo méně nikotinu postříká vodným roztokem citrátu nikotinu aethanolovým roztokem vanilkového extraktu tak, aby se dosáhlo stejné koncentrace nikotinu a vanilkového extraktu, jaká je obsažena v materiálu popsaném výše. Nařezaný tabák a listový aromatvomý materiál podle vynálezu získaný výše uvedeným způsobem se kondicionuje při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 % po dobu 3 dnů (při jedné zkoušce) a 30 dnů (při jiné zkoušce). Tyto dva druhy vzorků se podrobí měření koncentrace nikotinu a organoleptickému zkoušení popsanému v příkladu 1.

Dosáhne se v podstatě stejných výsledků jako v příkladu 1, pokud se týče koncentrace nikotinu, což ukazuje pozoruhodně vysokou dlouhodobou stabilitu aromatvomého listového materiálu podle vynálezu. Výsledky organoleptického zkoušení jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3	Aromatvomý listový materiál podle vynálezu
Aroma	Řezaný cigaretový tabák
po 3 dnech	po 30 dnech	po 3 dnech	po 30 dnech
Nikotin	O	Δ	©	©
Vanilkový extrakt	o	X	©	©

Příklad 4

Aromatvomý listový materiál získaný podle příkladu 1 se rozřeže nájemné kousky o šířce 2 mm. Nařezaný materiál se zabalí do nehořlavého balicího papíru a vzniklý zabalený sloupec se nařeže na kousky o délce 30 mm, které jsou dále označovány názvem aromatvorná část. K jednomu konci aromatvorné části se připevní sloupcová uhlíkatá hořlavá část obsahující větší počet

-10CZ 291505 B6 axiálních vzduchových průchodů, zatímco k druhému konci aromatvorné části se při pevní filtr s nízkou filtrační účinností. Obvodový povrch vzniklého kompozitu se potom překryje nehořlavým balicím papírem obsahujícím skleněná vlákna, a tak se získá sloupcový kuřivový výrobek.

Když se sloupcová uhlíkatá hořlavá část zapálí a do kuřivového výrobku se nasaje vzduch, zahřeje se aromatvomá část zahřátým vzduchem procházejícím axiálními vzduchovými průduchy v sloupcové uhlíkaté hořlavé části, což má za následek uvolňování aroma již od prvního tahu. Uvolněné aroma neobsahuje žádné nepříjemné dráždivě příměsi. Tím se potvrdí, že vyrobené aromatvorné části se může s úspěchem použít v kuřivovém výrobku.

Příklad 5 g mentholu a 2 g lecithinu se rozpustí ve 4 g MCT za vzniku roztoku obsahujícího zamísený 15 menthol. Mezitím se 12 g práškovitého kurdlanu disperguje ve 288 g vody při frekvenci otáčení míchadla 3000 min’¹ a teplotě 25 °C. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok se zamíseným mentholem a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. K této emulsi-disperzi se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu (15 % hmotnostních vztaženo na celkovou směs) a 6 g glycerolu (15 % hmotnostních vztaženo na celkovou směs) a pokračuje se v míchání za výše uvedených 2ó podmínek. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se nalije na pás z nerezové oceli při tloušťce vrstvy 0,5 až 1,0 mm a vzniklý list se vysuší při 110 °C. Během tohoto sušení dojde k nevratné želatinaci kurdlanu působením tepla a k fixaci mentholu ve vzniklém gelu. Vysušený kurdlanový list se odloupne od pásu z nerezové oceli. Tak se získá list aromatvorného materiálu podle vynálezu. Tloušťka tohoto listu leží v rozmezí od 0,1 mm do 0,2 mm.

Listový aromatvomý materiál vyrobený výše uvedeným způsobem se 20 dnů skladuje při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 % a potom podrobí měření koncentrace mentolu a organoleptickému zkoušení. Koncentrace mentolu se měří plynovou chromatografii. Zjistí se, že po 20 dnech výše uvedeného skladování zůstane v materiálu zachován obsah mentolu z 95 nebo více 30 procent. Výsledky organoleptického hodnocení listového materiálu před a po skladování jsou v podstatě shodné.

Příklad 6 g práškovitého kurdlanu se disperguje ve 288 g vody při stejné teplotě a za stejných podmínek míchání, jaké jsou uvedeny v příkladu 5. Ke vzniklé směsi se přidá 0,5 g lékořicového extraktu (hydrofilní aromatizační složka) a mícháním se provede jeho dispergace. Dále se k disperzi přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerinu a směs se za stejných podmínek zhomogenizuje 40 mícháním. Vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 5, a tak se získá listový aromatvomý materiál podle vynálezu, v němž je zachycen a fixován lékořicový extrakt.

Potom se aromatvomý listový materiál podle vynálezu podrobí měření koncentrace aromatizační 45 složky a organoleptickému zkoušení stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 5. Získají se stejné výsledky, jako v příkladu 5.

Příklad 7

0,1 g oleje z Mentha spicata (hydrofobní aromatizační složka) a 2 g lecithinu se rozpustí ve 4 g MCT za vzniku roztoku obsahujícího zamísený olej z Mentha spicata. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 5 12 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a vzniklá směs se 5 minut míchá,

- 11 CZ 291505 B6 aby došlo k emulgaci. K této emulsi-disperzi se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerolu a pokračuje se v míchání za výše uvedených podmínek. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 5 za vzniku listu aromatvorného materiálu podle vynálezu, v němž je zadržen a fixován olej z Mentha spicata.

Potom se aromatvomý listový materiál podle vynálezu podrobí měření koncentrace aromatizační složky a organoleptickému zkoušení stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 5. Získají se stejné výsledky, jako v příkladu 5.

Příklad 8

Roztok obsahující zamísený olej z Mentha spicata se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 7. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 5 12 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. Ke vzniklé emulzi-disperzi se přidá 8 g kakaa a vzniklá směs se promíchá za výše uvedených podmínek za vzniku kurdlanové suspenze. Kurdlanová suspenze se za míchání postupně zahřívá, aby se z ní odstranila voda a zároveň se provede želatinace zvýšením teploty na 110°C. Tím dojde k ireversibilní želatinaci kurdlanu, přičemž ve vzniklém gelu je zadržena a fixována složka oleje z Mentha spicata. Takto získaný kurdlanový gel se vysuší za vakua a potom zpracuje na prášek v kladivovém mlýnu. Tak se získá práškovitý aromatvomý materiál podle vynálezu.

Příklad 9

Roztok obsahující zamísený olej z Mentha spicata se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 7. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 512 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a 0,5 g lékořicového extraktu a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. Ke vzniklé disperzi s emulgovanými složkami se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerolu. Vzniklá směs se za stejných podmínek promíchá, a tak se získá kurdlanová suspenze. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 5 za vzniku listu aromatvorného materiálu podle vynálezu, v němž je zadržen a fixován olej z Mentha spicata a lékořicový extrakt.

Příklad 10

Roztok obsahující zamísený menthol se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 5. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 512 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s mentholem a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. Ke vzniklé disperzi s emulgovanou složkou se přidají 4 g sorbitolu (10 % hmotnostních, vztaženo na celou směs), 8 g glycerolu (20 % hmotnostních, vztaženo na celou směs). Potom se přidá 8 g kakaového prášku a vzniklá směs se za stejných podmínek promíchá,

- 12 CZ 291505 B6 atak se získá kurdlanová suspenze. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 5 za vzniku listu aromatvomého materiálu podle vynálezu.

Mimo to se stejným způsobem, jaký byl popsán výše, pouze stím rozdílem, že množství 5 sorbitolu se změní na 8 g (20 % hmotnostních, vztaženo na celou směs) a množství glycerolu se změní na 4 g (10 % hmotnostních, vztaženo na celou směs), se vyrobí jiný listový· aromatvomý materiál podle vynálezu.

Vyrobené listy a list vyrobený způsobem popsaným v příkladu 5 se srovnávají z hlediska 10 ohebností. Při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 10:20 se dosáhne zvýšené ohebnosti, takže lze získat měkký list s výbornou pružností, zatímco při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 20:10 je ohebnost listu nižší, což způsobuje, že získaný list je tvrdý. Při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 15:5 se dosáhne vynikajícího uvolňování od licí podložky a optimální ohebnosti listu.

Příklad 11

V tomto příkladu se vyrábí kuřivový výrobek, jehož struktura odpovídá obr. 1.

Nejprve se aromatvomý listový materiál získaný podle příkladu 7 nařeže na kousky připomínající kousky řezaného tabáku a vzniklého nařezaného materiálu se použije jako aromatvomého média 15 při výrobě výrobku s vnímatelným aroma podle vynálezu.

Pro srovnání se na řezaný cigaretový tabák nastříká olej z Mentha spicata ve stejné koncentraci, 30 jaká je uvedena u tohoto oleje v příkladu 7. Výsledného řezaného cigaretového tabáku se použije jako aromatvomého média 15 při výrobě kontrolního výrobku s vnímatelným aroma.

Zapálí se sloupcový uhlíkatý tepelný zdroj 12 v získaných výrobcích v vnímatelným aroma, nasává se vzduch a provádí se organoleptické hodnocení.

Přitom se zjistí, že v případě výrobku s vnímatelným aroma podle vynálezu se aroma z Mentha spicata vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace nasávaného vzduchu na stejné úrovni (viz obr. 6, křivka a). Z tohoto listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během kouření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo 40 štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem z Mentha spicata.

Naproti tomu v případě kontrolního výrobku s vnímatelným aroma obsahujícího řezaný tabák s přídavkem oleje z mentha spicata dojde k aromatizaci nasávaného vzduchu poměrně pozdě 45 a uvolňování aroma se po asi pátém tahu náhle sníží (viz obr. 6, křivka b).

Jak bylo popsáno výše, podle vynálezu je možno získat aromatvomý materiál, který vykazuje výbornou stálost aromatizační složky, která je v něm obsažena, při skladování, za současného snadného uvolňování aromatizační složky při zahřívání bez toho, že by se uvolňovaly jakékoliv 50 látky zhoršující chuť nebo vůni. Vynález umožňuje snadno vyrábět aromatvomý materiál jednoduchým způsobem. Výrobek s vnímatelným aroma obsahující aromatvomý materiál podle vynálezu snadno uvolňuje aromatizační složku obsaženou v aromatvomém materiálu při zahřívání tohoto materiálu, čímž zajišťuje nasávanému vzduchu chuť a vůni, kterou může kuřák registrovat prostřednictvím svých chuťových nebo čichových orgánů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Výrobek s vnímatelným aroma, vyznačující se t í m , že obsahuje aromatvorné médium obsahující aromatvomý materiál skládající se ze zadržujícího materiálu pro aromatizační složku, kterýžto zadržovací materiál obsahuje tepelně nevratně želatinovaný za tepla ireveresibilně koagulovatelný glukan, a z aromatizační složky zachycené v zadržovacím materiálu, přičemž aromatvorné médium je schopno uvolňovat dostatečné množství aromatizační složky pouze při zahřívání, a tepelný zdroj, který je fyzicky oddělen od aromatvomého média a který slouží pro zahřívání aromatvomého média, za účelem uvolnění aromatizační složky z aromatvomého média.
2. Výrobek svnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se glukan obsahuje P-l,3-glukan.
3. Výrobek svnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující glukan obsahuje kurdlan.

se t í m , že jako
4. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se tím aromatizační složku obsahuje hydrofilní aromatizační složku.

že jako že jako
5. Výrobek svnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako aromatizační složku obsahuje hydrofobní aromatizační složku a aromatvomý materiál obsahuje olejové rozpouštědlo hydrofobní aromatizační složky.
6. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 5, vyznačující se t í m , že jako olejové rozpouštědlo obsahuje triglycerid nasycené mastné kyseliny se středním řetězcem.
7. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 5, vyznačující se tím, že aromatvomý materiál obsahuje emulgátor.
8. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 5, vyznačující se tím, že aromatizační složka dále obsahuje hydrofilní aromatizační složku.
9. Výrobek svnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se tím, že aromatvomý materiál dále obsahuje změkčovací činidlo zahrnující vícemocný alkohol nebo sacharid.
10. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se tím, že želatinace je provedena za nepřítomnosti želatinačního Činidla.
11. Výrobek svnímatelným aroma podle nároku 1, vyznačující se tím, že aromatvomý materiál je zabudován do listového tabákového materiálu.
12. Výrobek s vnímatelným aroma podle nároku 1,vyznačující se tím, že vykazuje vzhled běžné cigarety.