CZ287990B6 - Absorpční výrobek - Google Patents

Abstract

Absorpční výrobek pro absorbování vyměšovaných tělních fluid obsahuje pro tekutiny propustnou horní vrstvu (12), dolní vrstvu (14), absorpční jádro (18) umístěné mezi horní vrstvou (12) a dolní vrstvou (14). Absorpční jádro (18) obsahuje zónu (38) přijímání fluida přijímající vodnatá tělní fluida, zóna (38) přijímání fluida je alespoň částečně obklopena alespoň jednou horní součástí (34, 36) ukládání fluida umístěnou alespoň částečně pod regionem vytékání tekutin z absorpčního jádra (18). Absorpční jádro (18) obsahuje součást (42) přijímání/rozdělování fluida, získávající a transportující vodnaté tělní tekutiny, alespoň část součásti (42) přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod a v tekutinovém spojení s alespoň jednou horní součástí (34, 36) ukládání fluida a alespoň část součásti (42) přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod zónou (38) přijímání fluida. Absorpční jádro (18) dále obsahuje alespoň jednu horní součást (34, 36) ukládání fluida roztahující se ve směru tloušťky, jeŕ

Description

Oblast techniky

Tato přihláška se týká absorpčních výrobků jako jsou pleny, vložky při inkontinenci dospělých, hygienické vložky a podobně, schopné absorbovat mnohonásobných výtoků vodnatých tělových fluid. Obzvláště se týká výrobků obsahujících absorpční jádro mající schopnost trvalé intenzity přijímání. Absorpční jádro poskytuje trvalou míru příjímání zajištěním fluidum přijímající zóny, formované bobtnáním fluidum ukládajícího materiálu, umístěného v přímém tekutém spojení s horní vrstvou výrobku.

Dosavadní stav techniky

Vývoj vysoce absorpčních výrobků pro použití jako jednorázové pleny, vložky a kalhotky při inkontinenci dospělých osob a katameniální produkty jako jsou hygienické vložky, je předmětem značného obchodního zájmu. Velmi žádanou charakteristikou těchto produktů je jejich tenkost. Například, tenčí pleny jsou méně objemné při nošení, lépe sedí pod oděvem a jsou méně nápadné. Tenké výrobky mají rovněž kompaktnější balení, což činí pleny pro spotřebitele snadnější k nošení a přechovávání. Kompaktnost v balení vede rovněž ke sníženým nákladům distribuce pro jejich výrobce a distributora včetně menšího regálového prostoru potřebného v obchodě pro tyto výrobky.

Schopnost poskytnou tenčí absorpční výrobky jako pleny závisela na schopnosti vyvinout relativně tenká absorpční jádra nebo struktury, jež mohou přijímat a uchovávat velká množství vyměšovaných tělových fluid, zejména moči. V tomto ohledu bylo obzvláště důležité použití určitých absorpčních polymerů, na něž se často odkazuje jako na „hydrogely“, „superabsorbenty“ anebo „hydrokoloidní“ materiály. Viz., například, patent US 3 669 103 (Harpet et al.), vydaný 13. června, 1990, a patent US 3 670 731 (Harmon, vydaný 20. června, 1972, které uvádějí použití těchto absorpčních polymerů (zde dále nazývaných „hydrogel formující absorpční polymery“) v absorpčních výrobcích. Vývoj tenčích plen byl přímým důsledkem tenčích absorpčních jader, jež využívají výhody schopnosti těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů pohlcovat veliká množství vylučovaných vodnatých tělových fluid, typicky když jsou použity ve spojení s nějakou vláknitou matricí. Viz., například, patent US 4 637 402 (Weisman et al.), vydaný 16. června, 1987 a patent US 4 935 022 (Lavash et al.), vydaný 19. června, 1990, jež uvádí struktury jádra s duální vrstvou obsahující vláknitou matrici a hydrogel formující absorpční polymery, které jsou užitečné při tvarování tenkých, kompaktních, neobjemných plen.

Před používáním těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů bylo obecnou prací formovat absorpční struktury, jako jsou ty vhodné k použití v dětských plenách, zcela z vlákenného chmýří dřevěné buničiny. Vzhledem k relativně nízkému množství fluida absorbovaného vlákenným chmýřím dřevěné buničiny na gram fluida jí absorbovaného, bylo nezbytné použít poměrně velkých množství vlákenného chmýří dřevěné buničiny, vynucující si takto nutné použití poměrně objemných, tlustých absorpčních struktur. Zavedení těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů do těchto struktur umožnilo použití méně vlákenného chmýří dřevěné buničiny.

Tyto hydrogel formující absorpční polymery jsou nadřazené vlákennému chmýří ve své schopnosti pohlcovat velká množství vodnatých tělových fluid jako je moč (tj. alespoň 15 g/g), činíce tak proveditelnými menší a tenčí absorpční struktury.

Předchozí struktury obecně zahrnovaly relativně malá množství (např. méně než asi 50 % hmotnosti) těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů. Viz., například, patent US 4 834 735 (Alemany et al.), vydaný 30. května 1989 (přednostně od asi 9 do asi 50 % hydrogel

-1CZ 287990 B6 formujícího absorpčního polymeru ve vláknité matrici). Existuje pro to několik důvodů. Použité hydrogely, formující absorpční polymery v předchozích absorpčních strukturách, neměly obecně absorpční intenzitu, jež by jím umožňovala rychle pohlcovat tělová fluida, zejména ve „výronových“ situacích. Toto si vynutilo, aby zavedení vláken, typicky vláken dřevěné buničiny, sloužilo jako dočasný rezervoár k zadržování vylučovaných fluid, dokud tato nebudou pohlceny hydrogel formujícím absorpčním polymerem.

Co je důležitější, mnoho ze známých hydrogel formujících absorpčních polymerů vykazovalo tzv. gelové blokování. K tomuto „gelovému blokování“ dochází, když jsou částice absorpčního polymeru navlhčeny a tyto částice se nabobtnávají, takže brání přenosu tekutiny do jiných oblastí absorpční struktury. Ke zvlhčování těchto jiných oblastí absorpční součásti tudíž dochází pomocí procesu velmi pomalé difúze. Prakticky to znamená, že přijímání fluid absorpční struktury je mnohem pomalejší, než je rychlost vylučovaných fluid, zvlášť ve výronových situacích. K úniku z absorpčního výrobku může dojít dostatečně před tím, než jsou částice absorpčního gelového polymeru vdaném absorpčním výrobku plně nasyceny anebo před tím, než může fluidum prolnout anebo prosáknout okolo „blokujících“ částic do zbytku dané absorpční součásti. Gelové blokování může být zejména akutním problémem, jestliže částice hydrogel formujícího absorpčního polymeru nemají přiměřenou gelovou pevnost a deformují nebo rozptylují se pod zatížením, jakmile se tyto částice nabobtnají absorbovaným fluidem. Viz patent US 4 834 735 (Alemany et al.), vydaný 30. května 1989.

Tento jev gelového blokování si typicky vynutil použití nějaké vláknité matrice, ve které jsou rozptýleny částice hydrogel formujícího absorpčního polymeru. Tato vláknitá matrice udržuje částice hydrogel formujícího absorpčního polymeru oddělené od sebe navzájem. Vláknitá matrice rovněž poskytuje kapilární strukturu, jež dovoluje fluidu, aby dosáhlo hydrogel formující absorpční polymer, umístěný ve vzdálených oblastech od původního bodu vyloučení fluida. Viz. patent US 4 834 735 (Alameny et al.), vydaný 30. května 1989. Avšak, rozptýlený hydrogel formujícího absorpčního polymeru v nějaké vláknité matrici za relativně nízkých koncentrací, za účelem minimalizace či vyhnutí se gelovému blokování, může snížit celkovou zásobní kapacitu tenčích absorpčních struktur. Rovněž, absorpční jádra, obsahující hydrogel formující absorpční polymery stejnoměrně rozptýlené ve vláknité matrici nebudou mít typicky schopnost rychle přijímat a rozdělovat fluida během „výronových“ situací anebo, když se jádro stane nasyceným od předchozích výtoků tělových fluid.

Potřeba rychlého přijímání a rozdělování vylučovaných tělových fluid vedla k vývoji struktur jader s duální vrstvou. Tyto struktury jader s duální vrstvou v zásadě zahrnují: (1) horní vláknitou vrstvu přilehlou k tekutinami propustné horní vrstvě, jež je v podstatě prosta hydrogel formujících absorpčních polymerů, jež přijímá vylučované fluidum; a (2) dolní vrstvu, jež ukládá přijaté fluidum a je typicky buď: (a) vláknitou matricí mající v sobě stejnoměrně rozptýlené hydrogel formující absorpční polymery, anebo (b) laminátovou strukturu, kde je hydrogel formující absorpční polymer mezi dvěma vrstvami vlákenného materiálu. Viz. například US patent 4 673 402 (Weisman et al.), vydaný 16. června 1987. Viz. rovněž patent US 4 935 022 (Lash et al.), vydaný 19. června 1990 a patent US 5 217 445 (Young et al.), vydaný 8. června 1993, kde jsou použita chemicky ztužená zkadeřená stočená celulózová vlákna v této horní vláknité vrstvě k poskytnutí zvýšené výkonnosti přijímání a rozdělování. Ještě jednou variací je „profilování“ tohoto absorpčního jádra tak, že zde existuje přijímající zóna v podstatě prostá hydrogel formujících absorpčních polymerů v ploše vylučování fluida a zásobní vrstva mající v sobě rozptýlené hydrogel formující absorpční polymery, jež jsou v tekutém spojení s přijímající zónou. Viz. patent US 4 834 735 (Alemany et al.), vydaný 30. května 1989 a patent US 5 047 023 (Berg), vydaný 10. září 1991.

Dokonce i s vylepšeními v zacházení s fluidem poskytnutými těmito předchozími absorpčními provedeními bylo shledáno, že schopnost rychle přijímat fluidum se zmenšuje když se absorpční jádro stane nasyceným vodnatými tělovými fluidy. Tj., předchozí absorpční výrobky vykazují snížené míry přijímání jako výsledek každé ze za sebou následují dávky fluida. K tomu dochází

-2CZ 287990 B6 proto, že volné mezery mezi vlákny a hydrogel formujícími absorpčními polymery v absorpčním jádru se stávají částečně naplněnými fluidem během prvního „výkonu“, a tudíž nemohou rychle přijmout nezbytný objem fluida během následných „výronů“. Navíc, riziko průsaku se zvyšuje, když se intenzita přijímání snižuje.

Ještě jeden problém, který může nastat u některých předchozích provedeni absorpčního jádra je jev nazývaný jako „zpětné navlhčování“. Ke zpětnému navlhčování dochází, když zde existuje přijaté fluidum jež je volně pohyblivé a k dispozici v části absorpčního jádra přilehle horní vrstvy. K tomu typicky dochází, když se absorpční jádro stane nasyceným přijatým fluidem, za mechanického tlaku od nositele určitého výrobku je toto mobilní fluidum pumpováno ven z absorpčního jádra a směrem nahoru skrze horní vrstvu.

Výsledkem toho se stává horní vrstva „zpětně navlhčenou“, takže zde neexistuje přiměřená suchost této horní vrstvy.

Podle toho, by bylo žádoucí poskytnout absorpční výrobek, jež si může udržovat či zvyšovat míru (intenzitu) přijímání se za sebou následujícími výrony fluida. Bylo by rovněž žádoucí poskytnout absorpční výrobek, který: (1) má absorpční materiál schopný bobtnání při pohlcování vylučovaného tělového fluida ke zformování fluidum přijímající zóny v absorpčním jádru pro žádoucí celkovou kapacitu fluida a tenkost; (2) je schopen rychle přijímat vyměšované fluidum během „výronových“ situací, i když se jádro stalo nasyceným v přijímající ploše od předchozích výroků fluid; a (3) přednostně minimalizuje zpětné navlhčování horní vrstvy.

Podstata vynálezu

Přítomný vynález se týká absorpčního výrobku užitečného pro absorbování vyměšovaných vodnatých tělových fluid, jenž zahrnuje: fluidem propustnou horní vrstvu; dolní vrstvu; a absorpční jádro umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou, toto absorpční jádro obsahuje:

(1) alespoň jednu horní zásobní součást fluida, schopnou rozšíření ve směru-Z při kontaktu s vodnatými tělovými fluidy ke zformování fluidum přijímající zóny, tato alespoň jedna horní zásobní součást fluida je v přímém tekutém spojení s horní vrstvou;

(2) zónu příjímání fluida schopnou přijímat vodnatá tělová fluida, tato zóna přijímání fluida je alespoň částečně pod regionem vylučování fluida absorpčního jádra;

(3) součást přijímání/rozdělování fluida schopnou přijímání a přenášení vodnatých tělových fluid, alespoň část této součásti přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod a v tekutém spojení s řečenou alespoň jednou zásobní součástí fluida, a alespoň část této součásti přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod a v tekutém spojení se zónou přijímání fluida absorpčního jádra; a (4) přednostně alespoň jednu dolní zásobní součást fluida, umístěnou pod součástí přijímání/distribuce fluida a v tekutém spojení s ní, alespoň část této dolní zásobní součásti je umístěna pod zónou přijímání fluida.

Ještě jeden aspekt tohoto vynálezu se týká absorpčních výrobků, jež si udržují nebo zvyšují míry přijímání fluida potom co jsou podrobeny dodatečným dávkám fluida.

Určité absorpční výrobky přítomného vynálezu mají zvýšenou schopnost tychle přijímat, rozdělovat a ukládat vylučovaná tělová fluida v důsledku přítomnosti: (1) zóny přijímání fluida v regionu vylučování fluida absorpčního jádra; (2) součásti přijímání/distribuce fluida, jež je v blízkosti této přijímací zóny; a (3) blízkosti horní zásobní součásti fluida k horní vrstvě výrobku. Toto je obzvláště důležité během „výronových“ situací, či když se části absorpčního jádra stanou nasycenými od předchozích vícenásobných výtoků těchto fluid. Absorpční výrobky tohoto vynálezu také minimalizují zpětně navlhčování horní vrstvy, obzvláště ty přednostní výrobky mající zásobní komponent přilehlý horní vrstvě. To poskytuje nositeli tohoto výrobku dobrou suchost pokožky.

-3CZ 287990 B6

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - znázorňuje půdorysný pohled na absorpční výrobek podle tohoto vynálezu, kde je horní vrstva průhledná, aby bylo jasněji vidě absorpční jádro.

Obr. 2 - znázorňuje průřez podél linie 2-2 na Obr. 1.

Obr. 3 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem znázorňující alternativní absorpční jádro podle tohoto vynálezu.

Obr. 4 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem znázorňující ještě jedno alternativní provedení absorpčního jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 5 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem zobrazující další alternativu absorpčního jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 6 - znázorňuje průřez absorpčním výrobkem zobrazující ještě další alternativu absorpčního jádra podle tohoto vynálezu.

Obr. 7 - znázorňuje schematický pohled na zařízení pro provádění dávek přijímání, o nichž pojednává část testovacích způsobů.

Příklady provedení vynálezu

A. Definice pojmů

Pojem „vodnatá tělová fluida“, zde obsahuje, například, moč, menses a vaginální výroky. Pojem „přímé spojení“, zde znamená, že se fluidum může přesouvat snadno mezi dvěmi absorpčními součástmi výrobku např. horní vrstvou a horní zásobní součástí, bez podstatného hromadění, přepravy či omezení prostřednictvím nějaké mezivložené vrstvy. Například hedvábné papíry, netkané struktury, konstrukční adheziva apod. mohou být přítomny mezi horní vrstvou a horní zásobní součástí při současném udržování „přímého spojení“, pokud tyto podstatně nehromadí (ukládají), nepřesouvají (nasakují) či neomezují dané fluidum, když prochází z horní vrstvy do zásobní vrstvy.

Pojem „Směr-Z“ se týká rozměru ortogonálního tedy kolmého k délce a šířce určité součásti, jádra či výrobku. Rovněž-Z obvykle odpovídá tloušťce dané součásti, jádra nebo výrobku.

Pojem „rozměr X-Y“ se týká roviny kolmé k tloušťce určité části, jádra nebo výrobku. Rozměry X-Y obvykle odpovídají délce a šířce dané součásti, jádra nebo výrobku.

Pojem „absorpční jádro“ se týká komponentu absorpčního výrobku, jenž primárně odpovídá za vlastnosti zacházení s fluidem daného výrobku, obsahující přijímání, přesouvání, rozdělování a ukládání vodnatých tělových fluid. Jako takové, absorpční jádro neobsahuje typicky horní vrstvu anebo dolní vrstvu absorpčního výrobku.

Pojem „dávka“ či „výron“ se obecně týká výtoku či usazení moči, jež bude typicky vznikat během použití. Pojem dávka či zatížení se může rovněž týkat celkového množství tekutiny obsažené v absorpčním výrobku, ale typicky se týká jednoho výronu fluida.

Pojem „vrstva“ se týká absorpční části, jejíž primární rozměr je X-Y, tj. podél její délky a šířky. Mělo by být chápáno, že pojem vrstva není nutně omezen na jednotlivé vrstvy či plochy materiálu. Tudíž, pojem vrstva může zahrnovat lamináty nebo spojení několika vrstev či struktur žádoucího typu materiálu. Pojem „vrstva“ obsahuje pojmy „vrstvy“ či „vrstvený“. Pojem „udržované míry přijímání fluida“ znamená, že míry či množství přijímání pro za sebou následující dávky fluida nejsou statisticky významně odlišné.

Pojem „zvýšené míry přijímání fluida“, znamená, že míra přijímání každé za sebou následující dávky fluida je statisticky významně větší než předchozí dávka fluida.

-4CZ 287990 B6

Pro účely tohoto vynálezu by mělo být rovněž chápáno, že pojem „horní“ se týká komponentů absorpčního jádra, jako jsou vrstvy, které jsou nejblíže k nositeli absorpčního výrobku, a jsou typicky blíže horní vrstvě absorpčního výrobku; z toho pak pojem „dolní“ se týká komponentů absorpčního jádra, jež jsou nejdále od nositele absorpčního výrobku a jsou typicky blíže dolní vrstvě.

Pojem „zahrnující“ znamená, že rozmanité komponenty, kroky a podobně mohou být společně použity podle přítomného vynálezu. Podle toho pojem „zahrnující“ obsahuje více omezující pojmy „skládající se v podstatě z“ a „skládající se z“, tyto posledně uvedené, více omezující pojmy, mají svůj standardní význam jak se rozumí v dané technice.

Všechna procentová vyjádření, poměry a proporce zde užívané jsou hmotnostní, pokud není konkrétně uvedeno jinak.

B. Výkonnost absorpčního výrobku

Se zřetelem na přednostní výrobky tohoto vynálezu, žadatelé objevili schopnost překonat obrácený vztah mezi úrovní nabírání fluida (gramy anebo ml fluida) a mírou přijímání fluida (ml/sec), dříve akceptovaný jako norma pro absorpční výrobek. Tudíž, v jednom aspektu se přítomný vynález týká absorpčního výrobku, jenž navíc k tomu, že je relativně tenký, vykazuje schopnost udržovat si míru resp. množství, intenzitu, přijímání fluida pro každé dvě za sebou následující dávky fluida. V dalším aspektu se tento vynález týká absorpčního výrobku, jenž vykazuje schopnost zvýšit míru přijímání fluida pro každé dvě za sebou následující fluida. Tyto výrobky budou přednostně vykazovat udržované či zvýšené míry přijímání fluida pro každé tři za sebou následující dávky fluida, přednostně pro každé čtyři za sebou následující dávky fluida.

Schopnost určitého absorpčního výrobku splnit tato měřítka je měřena, jak je to podrobně popsáno v testovací části, za použití zařízení testu přijímání fluida, jenž je znázorněn na Obr. 7. Stručně, míry přijímání fluida pro daný absorpční výrobek jsou stanoveny pro čtyři za sebou jdoucí dávky po 50 ml každá, každá dávka je dodávána ve stálé dávce asi 10 ml/sec syntetické moči s obdobím 5 min k vyrovnání mezi každou dávkou. Výrobky přítomného vynálezu vykazují udržované či zvýšené míry přijímání fluida, když se počet dávek zvyšuje.

Se zřetelem k těmto výrobkům, jež vykazují udržované míry přijímání fluida po alespoň dvě za sebou jdoucí dávky, je požadováno, aby tyto výrobky, obsahující horní vrstvu, dolní vrstvu a absorpční jádro, ale s vyloučením pásky, nohových manžet či jiných volitelných komponentů, měly tloušťku, v suchém stavu, ne větší než asi 12,7 mm, přednostně ne více než asi 6,3 mm a přednostněji ne větší než asi 5 mm. Tloušťka těchto výrobků je měřena bez aplikovaného tlaku. Ačkoli to není požadavek, pokud jde o ty absorpční výrobky tohoto vynálezu jež vykazují zvýšené míry přijímání fluida pro alespoň dvě, tři nebo čtyři za sebou následující dávky, dává se přednost tomu, aby tyto absorpční výrobky rovněž splňovaly výše uvedené požadavky na tloušťku.

Navíc k vykazování udržovaných/zvýšených měr přijímání fluida po za sebou jdoucí dávky fluida, přednostní výrobky přijímají fluidum v míře alespoň asi 2 ml/sec pro první dávku 50 ml, přednostněji alespoň asi 5 ml/sec. Ačkoli toto není měřítkem, jež musí být těmito výrobky splněno, splnění těchto měřítek pravděpodobněji spíše povede k výrobku, jenž je pro žádoucí účel užitečný.

C. Součásti absorpčního jádra

Níže jsou popsány příkladné součásti jádra, užitečné při dosahování zvýšené výkonnosti přijímání.

-5CZ 287990 B6

1. Součást ukládání fluida

Součásti ukládání fluida užitečné v tomto vynálezu obsahují materiály, jež jsou schopny pohlcování velkých množství vodnatých tělových fluid, s anebo bez jiných volitelných komponentů jako jsou vlákna, termoplastický materiál atd.; a jsou schopny bobtnání ve směru-Z při nasávání fluida tak, že formují zónu přijímání. Materiály schopné fungovat jako součást(i) ukládání fluida obsahují v podstatě ve vodě nerozpustné, vodou se nabobtnávající polymery, běžně nazývané jako „hydrokoloidy“ nebo „superabsorpční materiály“, pro účely tohoto vynálezu se celkově nazývají „hydrogel formující absorpční polymery“; a pěnové materiály s otevřenými buňkami, jež zůstávají ve složení tj., nerozšířeném stavu, dokud nejsou kontaktovány vodnatými tělovými fluidy.

Zásadní funkcí těchto součástí ukládání fluida je pohlcovat vyměšovaná tělová fluida buď přímo, nebo z jiných komponentů absorpčního jádra např. součásti přijímání/rozdělování fluida a pak tato fluida zadržovat i když jsou vystavena tlakům, jež jsou normálně výsledkem pohybů nositele. Ještě jednou důležitou funkcí je schopnost tohoto zásobního komponentu(ů) nabobtnání ke zformování zóny přijímání fluida. Je zřejmé, že tato součást(i) ukládání fluida může sloužit jiným funkcím než ukládá fluida a formování zóny přijímání fluida, jako je zlepšené tělové posazení.

Bez ohledu na použitý materiál se upřednostňuje, aby homí ukládací součást měla schopnost rozšiřování ve směru-Z ze suchého, stlačeného stavu, alespoň o 100 %, když je plně nasycena. Tato expanze ve směru-Z bude účinně zvyšovat objem zóny přijímání fluida. Avšak kvalifikovaní v dané technice budou vědět, že pro celkový objem je rovněž důležitá šířka a délka zóny přijímání fluida, a materiály které se nenabobtnávají ve směru-Z o 100 % zde mohou být stále ještě užitečné.

a. Hydrogel formující absorpční polymery

Když jsou použity hydrogelové polymery, důležitým aspektem těchto komponentů ukládání fluida podle tohoto vynálezu je to, že obsahují relativně vysoké koncentrace absorpčních polymerů. Za účelem poskytnutí relativně tenkých absorpčních výrobků, které mají schopnost absorbovat a zadržovat velké objemy vodnatých tělových fluid, je žádoucí zvýšit úroveň těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů a zmenšit úroveň jiných složek, zejména vláknitých komponentů. Při měření koncentrace hydrogel formujícího absorpčního polymeru se používá procento hmotnosti daného hydrogel formujícího absorpčního polymeru ve vztahu ke spojené hmotnosti hydrogel formujícího absorpčního polymeru a jakékoli jiné součásti např. vláken, termoplastického materiálu atd., jež jsou přítomny v dané součásti ukládání fluida. Maje toto na mysli, koncentrace hydrogel formujících absorpčních polymerů v součásti ukládání fluida podle tohoto vynálezu může být v rozpětí od asi 50 do 100%, přednostně od asi 60 do 100%, přednostněji od asi 70 do 100 %, a nejpřednostněji od asi 80 do 100 %, hmotnosti součásti ukládání fluida.

V součástech ukládání fluida tohoto vynálezu může být použita široká rozmanitost hydrogel formujících absorpčních polymerů. Tyto hydrogel formující absorpční polymery mají přednostně mnohonásobnost aniontových funkčních skupin, jako jsou kyselina sulfonová a typičtěji karboxy-skupiny. Příklady absorpčních polymerů vhodných pro použití zde obsahují ty, které jsou připravovány z polymerizovatelných, nenasycených, kyselinu obsahujících monomerů, obsahujících olefinicky nenasycených kyselin a anhydridu, jež obsahují alespoň jednu olefínickou dvojitou vazbu uhlík-uhlík. Konkrétněji, tyto monomery mohou být zvoleny s olefinicky nenasycených karboxylových kyselin a kyselých anhydridů, olefinicky nenasycených kyselin sulfonových ajejich směsí.

Viz. patent US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaný 23. června 1994, který popisuje vhodné absorpční polymery ajejich přípravu.

-6CZ 287990 B6

Přednostní hydrogel formující absorpční polymery, pro použití v tomto vynálezu, obsahující karboxy-skupiny. Tyto polymery obsahují hydrolyzované roubované kopolymery akrylonitrilškrob, částečně neutralizované roubované kopolymeryakrylonitril-škrob, roubované kopolymery škrob-kyselina akrylová, částečně neutralizované roubované kopolymery škrob-kyselina akrylová, zmýdelněné kopolymery vinylacetát-esteru kyselina akrylové,hydrolyzovaný akrylonitril či akiylamidové kopolymery, nepatrně síťové zesítěné polymery jakéhokoli z předcházejících kopolymerů, obzvláště neutralizované kyseliny polyakrylové, a nepatrně síťové zesítěné polymery částečně neutralizované kyseliny polyakrylové. Tyto polymery mohou být použity buď jednotlivě, anebo v podobě směsi dvou anebo více různých polymerů. Příklady těchto polymerových materiálů jsou uvedeny v patentu US 3 661 875, v patentu US 4 076 663, v patentu US 4 093776, v patentu US 4 666 983 a v patentu US 4 734 478.

Nejpřednostnější hydrogel formující absorpční polymery pro použití v tomto vynálezu jsou nepatrně zesítěné polymery částečně neutralizovaných polyakrylových kyselin a jejich škrobových derivátů. Nejpřednostněji absorpční polymery obsahují od asi 50 do asi 95 %, přednostně asi 75 %, neutralizované, nepatrně síťové zesítěné polyakrylové kyseliny polyakrylové tj. póly (sodný akrylát/kyselina akrylová). Postupy pro zesítění těchto polymerů a typická síťová zesíťovací činidla jsou podrobněji popsána ve zde výše zmíněném patentu US 4 076 663.

Hydrogel formující absorpční polymery mohou být formovány jakýmkoli tradičním způsobem. Přednostními způsoby formování absorpčních polymerů jsou ty, které zahrnují vodnatý roztok anebo jiné způsoby polymerizace roztoku.

Viz., například, znovuvydaný patent US 32 649 (Brandt et al.), vydaný 19. dubna 1988. Ačkoli se upřednostňuje, aby byly absorpční polymery vyráběny použitím postupu ve vodnatém roztoku, je též možné provádět postup polymerizace užitím vícefázových polymerizačních zpracovatelských technik jako je inverzní emulzní polymery a postupy suspenzní polymerace. Viz. patent US 4 340 706 (Obayasashi et al.), vydaný 20. července 1982; patent US 4 506 02 (Flesher et al.), vydaný 19. března 1985; a patentu US 4 735 987 (Morita et al.), vydaný 5. dubna 1988, pro postupy obsahující inverzní suspenzní polymerací. Tyto absorpční polymery mohou být syntetizovány či vyráběny v rozmanitosti tvarů a velikostí, včetně vláken, granulí, vloček nebo zpráškovaných materiálů. Avšak tyto absorpční polymery jsou nejběžněji dodávány jako absorpční části či částicový materiál.

Jednou přednostní třídou hydrogel formujících absorpčních polymerů užitečných v tomto vynálezu jsou ty, které vykazují vysokou absorpční kapacitu. Absorpční kapacita se týká schopnosti daného polymerového materiálu pohlcovat tekutiny, s nimiž přichází do kontaktu. Absorpční kapacita se může významně měnit s povahou tekutiny, jež je absorbována a se způsobem jakým tato tekutina kontaktuje daný polymerovaný materiál. Pro účely tohoto vynálezu je absorpční kapacita definována ve vyjádření množství syntetické moči absorbované jakýmkoli daným polymerovým materiálem ve vyjádření gramů syntetické moči na gram polymerového materiálu v postupu definovaném v části způsobů testování v patentu US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaném 23. června 1993, zde zapracovaném referencí. Přednostní absorpční polymery mající vysokou absorpční schopnost jsou ty, jejichž absorpční kapacita je alespoň 20 gramů, přednostněji alespoň asi 25 gramů, syntetické moči na gram polymerovaného materiálu. Typicky tyto absorpční polymery s vysokou absorpční schopností mají absorpční kapacitu od asi 20 gramů do asi 70 gramů, syntetické moči na gram polymerového materiálu. Absorpční polymery mající tuto charakteristiku relativně vysoké absorpční schopnosti jsou obzvláště užitečné v součástech ukládání fluida tohoto vynálezu, protože zadržují vysoká množství vylučovaných tělových eksudátů jako je moč.

Další přednostní třídou hydrogel formujících absorpčních polymerů užitečných v tomto vynálezu jsou ty, které mají relativně vysoké hodnoty vodivosti slaného toku (SFC) a relativně vysokou

-7CZ 287990 B6 kapacitu výkonu za tlaku (PUP). Viz. patent US 5 599 335 (Goldman et al.), kde jsou definovány hodnoty SFC a kapacitu PUP a poskytnuty způsoby měření těchto parametrů. Absorpční polymery užitečné v přítomném vynálezu mohou mít hodnoty SFC alespoň asi 30x107cm3sek/g, přednostně alespoň asi 50xl0-7cm3sek/g, a nejpřednostněji alespoň asi 10 000x107cm3sek/g, typičtěji od asi 50 do asi 500x10-7cm3sek/g, a nejtypičtěji do asi 100 do asi 350x107cm3sek/g. Absorpční polymery užitečné v toto vynálezu mají obecně kapacitu PUP alespoň asi 23 g/g, přednostně alespoň asi 25 g/g, a nejpřednostněji alespoň asi 29 g/g. Tyto hodnoty PUP jsou typicky v rozmezí od asi 23 do asi 35 g/g, typičtěji do asi 25 do asi 33 g/g/, a nejtypičtěji od asi 29 do asi 33 g/g.

Povrchové zesítění počátečně zformovaných polymerů je přednostním postupem pro obdržení hydrogel formujících absorpčních polymerů, majících relativně vysoké hodnoty kapacity PUP a SFC. V příslušné technice je uvedeno množství postupů pro zavádění povrchových zesíťovacích činidel. Tyto obsahují ty, kde: (i) di- nebo polyfunkční reagens(ty) například, glycerol, 1,3dioxolan-2-jeden, polyvalentní kovové ionty, polykvartemí aminy, schopné reagováni s existujícími funkčními skupinami uvnitř hydrogel formujícího absorpčního polymeru je aplikován na povrch hydrogel formujícího absorpčního polymeru; (ii) di- anebo polyfunkční reagens, jenžje schopen reagování s jinými přidanými reagenty a eventuelně existující skupinami uvnitř hydrogel formujícího absorpčního polymeru tak, aby se zvýšila úroveň zesítění daného povrchu, je aplikován na povrch např. přidáním monomeru plus zesíťovadla a iniciací druhé reakce polymerace; (iii) nejsou přidány žádné polyfunkční reagens, ale je indukována dodatečná(é) reakce mezi existujícími komponenty uvnitř hydrogel formujícího absorpčního polymeru buď během, anebo po postupu primární polymerace tak, aby se generovala vyšší úroveň zesítění na anebo blízko povrchu např. ohřátím k indukování formace anhydridu anebo zesítění esterů mezi existující polymerovou karboxylovou kyselinou a/nebo hydroxylovými skupinami a postupy suspenzní polymerace, v nichž je zesíťovadlo přítomno ve vyšších úrovních blízko povrchu; a (iv) do povrchu jsou přidány jiné materiály tak, aby se indukovala vyšší úroveň zesítění nebo jinak ke snížení povrchové deformability výsledného hydrogelu. Je možno rovněž použít kombinace těchto postupů povrchového zesítění buď souběžně, nebo následně. Navíc, k zesíťovacím prostředkům mohou být na povrch přidány jiné komponenty k napomáhání/řízení rozdělování zesítění například rozptýlení a průnik povrchových zesíťovacích reagens. Viz. US patent 5 599 335 (Goldman et al.), podané 29. března 1994.

Vhodné obecné způsoby pro provádění povrchového zesíťování hydrogel formujících absorpčních polymerů podle tohoto vynálezu jsou uvedeny v patentu US 4 541 871 (Obayashi), vydaném 17. září 1985; publikované přihlášce PCT WO92/16565 (Stanley), zveřejněné 1. října 1992; publikované přihlášce PCT W090/08789 (Tai), zveřejněné 9. srpna 1990; publikované přihlášce PCT W093/05080 (Stanley), zveřejněné 18. března 1989; v patentu US 4 824 901 (Alexander), vydané 25. dubna 1989; v patentu US 4 789 861 (Johnson), vydaném 17. ledna 1989; v patentu US 4 587 308 (Makita), vydaném 6. května 1986; v patentu US 4 734 478 (Tsubakimoto), vydaném 29. března 1988; v patentu US 5 164 459 (Kimua et al.), vydaném

17. listopadu 1992; v publikované Německé patentové přihlášce 4 020 780 (Dahmen), zveřejněné 29. srpna 1991; a v publikované Evropské patentové přihlášce 509 708 (Gamer), zveřejněné 21. října 1992. Viz. US patent 5 599 335 (Goldman et al.), vydanou 29. března 1994 a obzvláště Příklady 1 až 4.

Ačkoli jsou tyto hydrogel formující absorpční polymery přednostně formovány ze stejných monomerů a mají stejné vlastnosti, nemusí tomu tak být. Například některé absorpční polymery mohou obsahovat roubovaný kopolymer škrob-kyselina akrylová, polymer částečně neutralizované kyseliny polyakrylové. Dále, absorpční polymery se mohou odlišovat ve velikosti, tvaru, absorpční kapacitě anebo jakékoli jiné vlastnosti či charakteristice. V přednostních ztvárněních tohoto vynálezu se absorpční polymery skládají v podstatě z nepatrně síťových, zesítěných polymerů částečně neutralizované polyakrylové kyseliny, kde každá absorpční částice má podobné vlastnosti.

-8CZ 287990 B6

Jedna přednostní součást ukládání fluida podle tohoto vynálezu, mající poměrně vysokou koncentraci těchto hydrogel formujících absorpčních polymerů, je ve formě porézních, absorpčních makrostruktur. Tyto makrostruktury jsou formovány z mnohosti částic hydrogel formujícího absorpčního polymeru. Tyto makrostruktury jsou schopné pohlcování velkých množství vodnatých tělových fluid např. moči nebo mensesu, a potom tato fluida zadržují za mírných tlaků.

Protože jsou zformovány z částic, tyto makrostruktury mají póry mezi přilehlými částicemi. Tyto póry jsou vzájemně propojeny propojovacími kanálky, takže daná makrostruktura je fluidem propustná tj. má kanálky kapilárového přenosu. Důsledkem spojení formovaných mezi částicemi mají makrostruktury výsledného agregátu zvýšenou strukturální integritu, zvýšené přijímání fluida a míry rozdělování, a minimální charakteristiky gelového blokování. Když jsou zvlhčeny vodnatými fluidy, tyto makrostruktury nabobtnávají celkově izotropně i za mírných omezovačích tlaků, absorbují taková fluida do pórů mezi částicemi a pak nasávají tato fluida do částic. Izotropní bobtnání makrostruktury umožňuje částicím a pórům, aby si udržovaly svou relativní geometrii a prostorový vzájemný vztah i když jsou nabobtnány. Tudíž, tyto makrostruktury jsou relativně „za fluida stabilní“ v tom, že se částice neoddělují od sebe navzájem, čímž minimalizují výskyt gelového blokování a umožňují, aby byly udržovány kapilární kanálky a zvětšeny, když jsou nabobtnány tak, že daná makrostruktura může přijímat a přenášet následné dávky tekutiny, dokonce i nadbytečnou tekutinu. Viz patent US 5 102 597 (Roe et al.), vydaný 7. srpna 1992 a patent US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaný 23. června 1994. Jak je zde řečeno, tyto makrostruktury vzájemně propojených vláken jsou charakterizovány jako „makrostruktury za fluida stabilní“, či „agregáty za fluida stabilní“.

Ačkoli tyto makrostruktury mohou mít mnoho tvarů a velikostí, jsou typicky v podobě vrstev, fólií, válců, bloků, kuliček, vláken, či jiných tvarovaných prvků. Tyto makrostruktury budou mít obecně tloušťku či průměr mezi asi 0,2 mm a asi 10,0 mm. Přednostně jsou tyto makrostruktury v podobě plošných materiálů či pruhů. Tyto pojmy, když jsou zde používány, popisují makrostruktury mající tloušťku alespoň asi 0,2 mm. Plošné materiály či pruhy budou mít přednostně tloušťku mezi asi 0,5 mm a asi 10 mm, typicky od asi 1 mm do asi 3 mm.

Tyto makrostruktury jsou formovány spojením či přilnutím dohromady přilehlých částic. Adhezním prostředkem je v podstatě polymerový materiál, který je přítomen v povrchu těchto částic. Když jsou tyto částice ošetřeny nějakým zesíťovacím činidlem a fyzikálně spojeny, polymery materiál přítomný v povrchu těchto částic je dostatečně plastickým a kohezivním např. lepkavým, takže přilehlé částice jsou přilnuty dohromady, typicky jako jemné spojovací díly mezi těmito částicemi. Zesíťovací reakce mezi částicemi pak tuto přilnutou strukturu usadí.

Při přípravě těchto makrostruktur se používá zesíťovací prostředek k zajištění zesítění na povrchu absorpčních prekurzorových částic. Ktomu typicky dochází jako následek zesíťovacího prostředku prostřednictvím reagování s polymerovým materiálem v těchto částicích. Polymerový materiál absorpčních prekurzorových částic má typicky aniontové a přednostně karboxylové funkční skupiny, jež formují s daným zesíťovacím prostředkem kovalentní vazbu esterového typu. Ty části absorpční částice, jež byly účinně zesítěny se budou nabobtnávat méně v přítomnosti vodnatých (tělových) fluid ve vztahu ke ostatním nezesítěným dílům částice.

Vhodná zesíťovací činidla pro tento účel mohou být neiontová a vlastní alespoň dvě funkční skupiny na molekulu, schopné reagování s karboxyskupinou. Viz., například, patent US 5 102 597 (Roe et al.), vydaný 17. dubna 1992, jenž uvádí rozmanitost neiontových zesíťovacích prostředků. Obzvláště přednostním neiontovým zesíťovacím prostředkem pro použití v těchto makrostrukturách je glycerol. Přednostním zesíťovacím prostředkem pro použití v těchto makrostrukturách je adukt epichlorhydrinu s jistými typy monomerových či polymerových aminů. Viz. patent US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaný 23. června 1994, jenž uvádí vhodné kationaktivní zesíťovací prostředky aduktu epichlorhydrinu. Tyto adukty amino-epichlorhydrinu, a zejména verze polymerových pryskyřic těchto aduktů, jsou přednostními zesíťovacími

-9CZ 287990 B6 prostředky, protože reagují pouze s polymerovým materiálem na povrchových prekurzorových částicích. Navíc se má za to, že kationaktivní funkční skupiny například azetediniové skupiny těchto aduktů, zejména verze polymerových pryskyřic, reagují velmi rychle s aníontovými, typicky karboxylovými funkčními skupinami polymerového materiálu absorpčních částic, dokonce i za pokojové teploty např. vod asi 18 °C do asi 25 °C. Nejpřednostnější určité polyamid-polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice. Zejména užitečnými jsou adukty epichlorhydrinu polyamid-polyaminů, jež jsou reakčními produkty diethylenetriaminu a adipové kyseliny. Jsou typicky prodávány v podobě vodnatých roztoků kationaktivního pryskyřicového materiálu, obsahujícího od asi 10 % do asi 33 % hmotnosti aktivní pryskyřice.

Při přípravě těchto porézních, absorpčních makrostruktur, jsou absorpční částice zpracovány zesíťovacím prostředkem spolu s jinými komponenty či činidly. Například, voda se typicky používá se zesíťovacím prostředkem ke zformování z nich vodnatého zpracovatelského roztoku. Voda podporuje stejnoměrnou disperzi zesíťovacího prostředku na povrch absorpčních částic a působí průnik zesíťovacího prostředku do povrchových regionů těchto částic. Voda rovněž podporuje silnější fyzikální spojení mezi ošetřováními prekurzorovými částicemi, poskytují větší integritu výsledných mezičásticových spojených zesítěných agregátů. Viz. patent US 5 102 597 (Roe et al.), vydaný 7. dubna 1992 (neiontové zesíťovací prostředky jako glycerol), a patent US 5 324 561 ((Rezai et al.), vydaný 23. června 1994 udávající zesíťovací prostředky kationaktivních aduktů epichlorhydrinu.

Obzvláště se upřednostňuje, aby roztok zpracování obsahoval nějaký plastifikátor (zvláčňovadlo), zejména když jsou použity za zesíťovací prostředek kationaktivní adukty epichlorhydrinu. Přednostní zvláčňovadlo je směsí glycerolu a vody, obzvláště když je přidána jako část vodního zpracovatelského roztoku kationaktivního aduktu amino-epichlorhydrinu, v hmotnostním poměru glycerolu k vodě od asi 0,5:1 do asi 2:1, přednostně od asi 0,8:1 do asi 1,7:1. Viz. patent US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaný 23. června 1994. Před, během anebo po ošetření daných zesíťovacím prostředkem a volitelným plastifikátorem, jsou částice fyzikálně spojeny dohromady a formují agregované makrostruktury. Přednostní způsob a zařízení pro nepřetržité vytváření těchto makrostruktur agregátů do vrstev je popsán v patentu US 5 324 561 (Rezai et al.), vydaném 23. června 1994, (zesíťovací prostředky kationaktivních aduktů epichlorhydrinu). Viz. zejména Obr. 9 tohoto patentu a připojený popis.

Jakmile byly částice jednou fyzicky spojeny dohromady a formují včelek spojovanou makrostrukturu, zesíťovací prostředek je reagován s polymerovým materiálem prekurzorových částic, při současném udržování fyzikálního spojení částic, k zajištění účinného povrchového zesítění v částicích v celek spojované makrostruktury. Viz. patent US 5 102 597 (Roe et al.), vydaný 7. dubna 1992 (neiontové zesíťovací prostředky jako glycerol), patent US 5 324 561 ((Rezai et al.), vydaný 23. června 1994 (kationaktivní zesíťovací prostředky aduktů epichlorhydrinu). Když jsou jako zesíťovací prostředek použity adukty epichlorhydrinu, tato zesíťovací reakce může nastat za poměrně nízkých teplot, včetně okolních pokojových teplot. Tvrzení takovou okolní teplotou je obzvláště žádoucí, když jsou absorpční částice ošetřeny nějakým plastifikátorem jako je směs vody a glycerolu. Tvrzení při podstatně vyšších okolních teplotách může působit vyhánění plastifíkátoru důsledkem jeho těkavosti, takto si vynucující dodatečný krok k plastifikování výsledné v celek spojené (agregované) makrostruktuiy.

Je-li to žádoucí, tyto makrostruktury mohou obsahovat různé typy vláken k působení jako vyztužovací součásti. Tyto obsahují celulózová vlákna, modifikovaná celulózová vlákna, umělé hedvábí, polypropylén a polyesterová vlákna jako polyethylentereftalát, hydrofílní nylon a podobně. Příkladem jiných vláknitých materiálů jsou hydrofilizovaná hydrofobní vlákna jako jsou povrchovým činidlem či kysličníkem křemičitým ošetřená termoplastická vlákna odvozená, například, od polyolefinů jako je polyethylén nebo polypropylén, polyakrylika, polyamidy, polystyrény, polyurethany a podobně. Ve skutečnosti, hydrofilizovaná hydrofobní vlákna která jsou uvnitř a sama nejsou velmi absorpční a jež, tudíž, neposkytují struktury dostatečné absorpční kapacity užitečné v tradičních absorpčních strukturách, jsou vhodná k použití v těchto

-10CZ 287990 B6 makrostrukturách skutečností svých dobrých průsakových vlastností. Umělá vlákna jsou celkově přednostní pro použití zde jako vláknitý komponent dané makrostruktury. Nejpřednostnější jsou polyolefinová vlákna, přednostně polyethylenová vlákna.

Jiné použitelné součásti ukládání fluida podle tohoto vynálezu mohou být v podobě vrstvy hydrogel formujících, absorpčních polymerových částic zadržovaných mezi dvěmi jinými vláknitými vrstvami, například laminátová zásobní součást fluida. Vhodné součásti ukládání fluida podle tohoto vynález mohou být připravovány použitím postupů podobných těm, které popisuje patent US 4 260 443 (Lindsay et al.); patent US 4 467 012 (Pedersen et al.), vydaný 21. srpna 1984; patent US 4 715 918 (Lang), vydaný 29. prosince 1987; patent US 4 851 069 (Packard et al.), vydaný 25. července 1989; patent US 4 950 264 (Osbom), vydaný 21. srpna 1990; patent US 4 994 037 (Bemardin), vydaný 19. února 1991; patent US 5 009 653 (Osbom), vydaný 23. dubna 1991; patent US 5 128 082 (Makoui), vydaný 7. července 1992; patent US 5 149 335 (Kellenberger et al.), vydaný 22. září 1992; a patent US 5 176 669 (Bemardin), vydaný 5. ledna 1993. Tyto laminátové součásti ukládání fluida mohou být ve formě tepelně spojovaných vláknitých vrstev, adhezně spojených vláknitých vrstev (např. lepené spojováním mezi vláknitými vrstvami či mezi vláknitými vrstvami a hydrogel formujícími, absorpčními polymerovými částicemi), či vláknitých vrstev, jež jsou drženy pohromadě hydrogelovým spojením např. postříkáním vláknitých vrstev vodou následovaným zhutněním. Jeli to žádoucí, výše uvedené makrostruktury či absorpční částice mohou být připojeny do nějaké podkladové vrstvy (substrátu) ke zformování součástí ukládání fluida. Tento substrát může poskytovat rozmanitost funkcí, včetně: (1) zdokonalení rozdělování absorbovaných fluid danou makrostrukturou/částicemi; a (2) podporováním makrostruktury/částic poskytnutím dodatečné integrity, zejména v situaci, kde se absorpční částice začínají nabobtnávat po absorbování fluida. Tento podklad může být vyroben z různých materiálů známých vdané technice jako jsou celulózová vlákna, netkané struktury, struktury hedvábného papíru (tissue), pěny, polyalkrylátová vlákna, děrované polymerové struktury, syntetická vlákna, kovové fólie, eíastomery a podobně. Většina těchto podkladových materiálů dokáže rozdělovat fluidum stejně dobře jako podporovat danou makrostrukturu/částice. Tento podklad je přednostně složen z celulózového materiálu či materiálu, majícího celulózovou funkcionalitu. Přednostními substráty pro rozdělování fluid jsou celulózové materiály, vláknité struktury, celulózové vláknité struktury, hedvábné papíry (tissue), pevné pěny, celulózové pěny a polyvinylalkoholové pěny. Přednostními podklady pro podporu dané makrostruktury/částic jsou hedvábné papíry, vláknité materiály, netkané struktury, látky, celulózové vláknité struktury, tuhé pěny, celulózové pěny a polyvinylalkoholové pěny.

Daný substrát či podklad je přednostně ohebný a poddajný k podpoře těchto vlastností ve výsledném absorpčním kompozitu s určitou makrostrukturou/částicemi. Může být v podstatě objemově pružný a neroztažitelný, či může být roztažený nebo deformovatelný v různém stupni v reakci na síly vyvíjené kolmo ka v rovině povrchu tohoto podkladu. Tloušťka a plošná hmotnost (hmotnost na jednotku plochy podkladu) tohoto materiálu se může měnit v závislosti na typu podkladu a požadovaných vlastnostech. Podklad může obsahovat mnohost jednotlivých vrstev či dílčích vrstev konkrétního materiálu, či spojení jedné nebo více podkladových vrstev v laminátu. Jednou takovou vhodnou podkladovou vrstvou je vrstva BountyR mající tloušťku od asi 0,02 mm do asi 1,2 mm, přednostně od asi 0,3 mm do asi 0,8 mm, a plošnou hmotnost od asi 5 g/m² do asi 100 g/m², přednostněji od asi 10 g/m² do asi 60 g/m², a nejpřednostněji od asi 15 g/m² do asi 40 g/m². Další vhodnou podkladovou vrstvou je celulózová pěna mající suchou stlačenou tloušťku od asi 0,5 mm do asi 3,0 mm, přednostně od asi 0,8 mm do asi 2,0 mm, přednostněji od asi 0,8 mm do asi 2,0 mm, za mokra roztaženou tloušťku od asi 0,8 mm do asi 6,0 mm, přednostněji od asi 1,0 mm do asi 5,0 mm, a plošnou hmotnost od asi 50 g/m² do si 2000 g/m , přednostněji od asi 100 g/m² do asi 1000 g/m².

Podkladové vrstvy vhodné pro podporování dané makrostruktury/částic mají typicky pevnost v tahu za sucha od asi 196,8 g/cm do asi 3150 g/cm, přednostněji do asi 393,7 g/cm do asi 1181 g/cm, pevnost v tahu za mokra od asi 78,8 g/cm do asi 1968,5 g/cm, ačkoli přednostněji od asi 157,4 g/cm do asi 393,7 g/cm, a pevnost v protlačení (protržení) od asi 100 g do asi 2000 g

-11 CZ 287990 B6 ačkoli přednostněji od asi 200 g do asi 1000 g. Přednostní odklady tohoto typu obsahují celulózové vláknité struktury jako jsou papírové ručníky a hedvábné papíry jako ty, které popisují patent US 3 953 638, vydaný 27. dubna 1976; patent US 4 469 735, vydaný 4. září 1984; patent US 4 468 428, vydaný 28. srpna 1984; a patent US 4 986 882, vydaný 22. ledna 1991.

Porézní absorpční makrostruktury/částice mohou být připojeny k podkladu rozmanitostí chemických, fyzikálních a adhezních prostředků. Adhezní prostředky pro připojení makrostruktury/částic k podkladové vrstvě obsahují lepidla a teplotavná adheziva. Přednostně je spojení mezi podkladem a makrostrukturou/částicemi dosaženo uložením prekurzorových absorpčních částic na daný podklad, ošetřením těchto uložených částic pomocí roztoku obsahujícího nějaké zesíťovací činidlo, a pak vytvrzením ošetřených částic/ pokladu jako dříve. V přednostním ztvárnění tohoto způsobu je použit celulózový podklad např. papírový ručník. Na tento celulózový podklad jsou pak umístěny prekurzorové absorpční částice. Na celulózový podklad a na absorpční částice je aplikován roztok ošetření obsahující adukt amino-epichlorhydrinu, přednostně polymerová epichlor-hydrin-polyamid/polyaminová pryskyřice s pevností za mokra jako je značka KymeneR (například nastříkána). Ošetřený podklad/částice jsou pak tvrzeny při okolní teplotě tak, že částice jsou připojeny k celulózovému podkladu.

Pro zvýšení celkové ohebnosti jader přítomného vynálezu, za fluida stabilní makrostruktury mohou být podélně rozřezány, aby nebyly spojitými. To jest proužky makrostruktury jsou každý řezány v různých umístěních, aby se zformovaly podélné řezy (štěrbiny) skrze celou tloušťku (tj., směr-Z) dané struktury. Takové makrostruktury jsou popsány ve US patentech 5 536 264 (podaná 22. října 1993, Hsueh et al.), 5 713 881 (podaná 30. října 1995, Rezai et al.). Na základě roztažení makrostruktur rozřezaných ve směru-Y, vzniká „síťový“ materiál. Otevřené prostory mezi hydrogel obsahující spojitou částí umožňují volnější bobtnání hydrogelové struktury a rovněž zvyšují prostupnost skrze tuto součást.

Porézní absorpční makrostruktury, užitečné jako součásti ukládání fluida podle tohoto vynálezu, mohou být rovněž obaleny či upouzdřeny uvnitř hedvábného papíru (tissue). Tato zapouzdření mohou udržovat volné absorpční částice od migrování uvnitř absorpčního jádra a mohou udržovat volné absorpční částice od migrování uvnitř absorpčního jádra a mohou poskytovat dodatečnou strukturální integritu dané makrostruktuře.

Bez ohledu na povahu užitého absorpčního materiálu je důležité, aby byl zásobní materiál do značného stupně omezen od bobtnání do zóny přijímání fluida tj. ve směrech x- a/nebo -y, obzvláště směrem k vnitřku absorpčního jádra, zatímco je neomezen k bobtnání ve směru-z. To má za následek větší zónu přijímání k přijímání výronů fluida. Jak je pojednáno s ohledem na Obr. 3 a 4, bobtnání do zóny přijímání fluida může být bráněno, například, použitím spojení body adheziva. Toto může být obzvláště užitečné, když jsou jemné částice absorpčního polymeru použity jako horní materiál ukládání fluida. V některých případech bude žádoucí omezené bobtnání zajištěno uspořádáním různých materiálů jádra.

b. Pěnové materiály

Jak je uvedeno výše, pěnové materiály užitečné jako absorpční zásobní součást tohoto vynálezu by měly, navíc k poskytnutí adekvátní kapacity ukládání fluida, být schopné existovat ve složeném (zhrouceném) či tenkém stavu, dokud se nedostanou do kontaktu s nějakým tělovým fluidem. Schopnost setrvat v tomto stavu je důležitá při poskytování tenkých plen, jež mají úspěch u zákazníka. Užití těchto pěnových materiálů poskytuje přidanou výhodu bobtnání téměř zcela ve směru-Z. Tj., při nasávání fluida se pěny nabobtnávají významně ve směru-Z, zatímco současně si v podstatě udržují své rozměry délky a šířky. Toto je důležité v tom, že to umožňuje účinné formování zóny přijímání fluida. Příkladné pěnové materiály, jež mohou být užitečné v tomto materiálu, jsou popsané v patentu US 5 387 207 (patent 1207), vydaný 7. února 1995, Dyer et al., zde zapracovaný referencí. Stručně, tento patent popisuje polymerové pěny odvozené od emulzí, jež mají relativně malé množství olejové fáze (obsahující polymerizovatelné

-12CZ 287990 B6 monomery) a poměrně velké množství vodní fáze (takové emulze se běžně nazývají emulzemi s vysokou vnitřní fází, či „HIPE“). Tyto od HIPE odvozené pěny jsou učiněny hydrofílními prostředky zbývajícími po polymeraci, či ošetřením po polymeraci pomocí povrchového činidla. Pěny popsané v patentu 1207 jsou s otevřenými buňkami, tj., jednotlivé buňky (rovněž nazývané póry), jež představují prostor zabíraný jednotlivými vodními kapičkami v emulzi, jsou vzájemně propojeny četnými malými otvory. Tyto malé otvory ve stěnách buněk umožňují fluidu aby se přesouvalo z jedné buňky do druhé skrze celou strukturu pěny.

Schopnost těchto pěn setrvat ve svém „do navlhčení tenkém“ stavu se má za to je důsledkem kapilárních sil uvnitř pěny, zejména kapilárního tlaku pěny. Aby setrvaly ve složeném stavu do navlhčení kapilární tlaky uvnitř pěny musí být ekvivalentní či větší než síly vyvíjené prostřednictvím elastického návratu do původního stavu (zotavení) či modulu pěnového polymeru, jež fungují ke „skočení“ pěny zpět do její nestlačené tloušťky. Parametry ovlivňující kapilární tlak obsahují konkrétní plochu povrchu kapilárního sání, hustotu pěny, povrchové napětí fluida a průměrnou velikost buňky. Parametry ovlivňující modulus těchto pěn obsahují monomerový obsah zahrnující daný polymer, stejně jako reziduální voleji rozpustné emulzifíkátory, jež mají tendenci polymer zvláčňovat, čímž se snižuje polymerový modulus. Úplný seznam přednostních rozpětí těchto parametrů, stejně jako pojednání o jiných důležitých vlastnostech těchto pěn, jsou uvedeny v daném patentu.

Spoluprojednávaný patent US 5 651 Í48, byl podán 29. listopadu 1995, Des Marais et al., a rovněž popisuje roztažitelné pěny užitečné v tomto vynálezu. Ačkoli jsou tyto pěny také připravovány z HIPE, přípravě emulzí s vyššími poměry voda-olej poskytuje struktury s ještě větší porézností a menší hustotou. Pěny jsou připravovány z emulzí majících poměry vodní fáze k olejové fázi od asi 55:1 do asi 100:1. Tyto pěny mají specifickou povrchovou plochu na objem pěny alespoň asi 0,025 m²/cm³, přednostně alespoň asi 0,05 m²/cm³, přednostně alespoň asi 0,07 m²/cm³ (hustota je měřena v roztaženém stavu). Tyto pěny mají specifickou plochu povrchu kapilárního sání alespoň asi 3 m²/g, přednostně od asi 3 do asi 15 m²/g, přednostněji od asi 4 do asi 13 m²/g, a nejpřednostněji od asi 5 do asi 11 m²/g. Tyto pěny mají hustotu pěny, měřenou v jejich složeném stavu, od asi 0,1 g/cm³ do asi 0,2 g/cm , přednostně od asi 0,11 g/cm³ do asi 0,15 g/cm³, přednostně od asi 0,12 g/cm³ do asi 0,14 g/cm³. Tyto pěny dále vykazují povrchové napětí fluida od asi 150 do asi 650N/cm, přednostně od asi 200 do asi 650N/cm. Průměrná velikost buňky těchto pěn je přednostně menší než asi 50 um, přednostněji od asi 5 um do asi 35 um. Tyto pěny jsou obzvláště přednostními jako materiály ukládání fluida, když je použití pěn žádoucí. Tyto pěny budou přednostně vykazovat poměr roztažené (mokré) ke složené (suché) tloušťce alespoň asi 6:1, přednostněji od asi 6:1 do asi 10:1, a volnou absorpční kapacitu od asi 55 do asi 100 ml syntetické moči na gram suché pěny, přednostněji od asi 55 do asi 75 ml na gram.

Další důležitou úvahou, když se používá skládací pěna jako horní součást(i) ukládání fluida, je její schopnost bobtnat ve směru-Z proti tlaku. Odkazované patenty pojednání o schopnosti bobtnat proti tlaku a o parametrech ovlivňujících tuto schopnost. Kvalifikovaný pracovník snadno určí jaké vlastnosti pěn jsou potřebné, aby zde fungovaly jako zásobní součást.

Jiné materiály užitečné jako zásobní materiál obsahuje stlačené celulózové pěny. Tyto pěny jsou popisovány v publikaci Evropského patentu 298 208, zveřejněném Lion Corp. Celulózové pěny zde užitečné jsou komerčně k mání od několika společností. Tyto celulózové pěnové materiály, když jsou dodávány jako stlačené houby, se při navlhčení rychle rozpínají, takto vytvářejíce zónu přijímání fluida.

2. Součást přijímání/rozdělování fluida

Součást přijímání/rozdělování fluida může zajišťovat v absorpčním jádro tohoto vynálezu rozmanité funkce. Jednou je na počátku přijímat vyměšovaná tělová fluida. Další klíčovou funkcí je přenášet a rozdělovat tato nabytá fluida do jiných součástí absorpčního jádra a zejména

-13CZ 287990 B6 zásobních komponentů fluida absorpčního jádra. V někteiých případech součást přijímání/rozdělování fluida podle tohoto vynálezu může obsahovat alespoň určitý hydrogel formující absorpční polymer a takto zajišťuje určitou zásobní kapacitu fluida pro dané absorpční jádro.

Součást přijímání/rozdělování fluida tohoto vynálezu může zahrnovat rozmanitost vláknitých materiálů, jež formují vláknité struktury či vláknité matrice. Vlákna užitečná v součásti přijímání/rozdělování fluida obsahují ta, jež jsou přírodně se vyskytujícími vlákny (modifikovanými či nemodifikovanými), stejně jako synteticky vyráběná vlákna. Příklady vhodných modifikovaných/nemodifikovaných přírodně se vyskytujících vláken obsahují bavlnu, estartovou trávu, bagasu, textilní výčesky (pesík), len, bavlnu, vlnu, dřevěnou buničinu, chemickou modifikovanou dřevenou buničinu, jutu, umělé hedvábí, ethylcelulózu a acetát celulózy. Vhodná syntetická vlákna mohou být vyráběna z polyvinylchloridu, polyvinylfluoridu, polytetrafluorethylénu, polyvinylidenchloridu, akrylových pryskyřic jako je OrlonR, polyvinylacetátu, polyethylvinylacetátu, nerozpustného či rozpustného polyvinylalkoholu, polyolefinů jako polyethylen (například PULPEXR) a polypropylen, polyamidů jako nylon, polyesterů jako je DACRONR anebo KODELR, polyurethanů, polystyrenů a podobně. Použitá vlákna mohou obsahovat výlučně přirozeně se vyskytující vlákna, výlučně umělá vlákna, či jakoukoli slučitelnou kombinaci přírodně se vyskytujících a umělých vláken.

Vlákna použitá v součástech přijímání/rozdělování fluida tohoto vynálezu mohou být hydrofilními, hydrofobními vlákny učiněnými hydrofilními, či mohou být kombinací jak hydrofilních, tak hydrofobních vláken. Tak jak se zde užívá pojem „hydrofilní“, tento popisuje vlákna či povrchy vláken, jež jsou smáčitelné vodnatými fluidy (například, vodnatými tělovými fluidy) na nich uloženými. Hydrofilita a smáčitelnost jsou typicky definovány v pojmech úhlu kontaktu a povrchového napětí zahrnutých fluid a tuhých povrchů. O tom je podrobně pojednáváno v publikaci Americké chemické společnosti, s názvem „Contact Angle. Wettabilitv and Adhesion“ (Úhel kontaktu, smáčitelnost a adheze), za redakce Roberta F. Goulda (Copyright 1964). O nějakém vláknu či povrchu vlákna říkáme, že je smáčitelné nějakým vodnatým fluidem tj. hydrofilní, když buď úhel kontaktu mezi daným fluidem a vláknem, či jeho povrchem, je menší než 90-----, anebo když mají tato fluida tendenci se rozptylovat spontánně přes povrch vlákna, což jsou oboje normálně spoluexistující podmínky. Podle toho jsou pak nějaké vlákno anebo povrch považovány za „hydrofobní“, jestliže kontaktní úhel je věší než 900— a fluidum se nerozptyluje spontánně přes povrch daného vlákna.

Jiná vlákna, jsoucí užitečná jako součást přijímání/rozdělování fluida jsou hydrofobní vlákna, která jsou smáčitelná v důsledku své geometrie. Taková vlákna obsahují „vlákna s kapilárním kanálkem“ jako ta, jež jsou popsána v patentu US 5 200 248, Thompson et al., a v patentu US 5 268 229, Philips et al..

Vhodná hydrofilní vlákna k použití v přítomném vynálezu obsahují celulózová vlákna, modifikovaná celulózová vlákna, umělé hedvábí, polyesterová vlákna jako je polyethylentereftalát (například DACRONR), hydrofilní nylon (HYDROFILR) a podobné. Vhodná hydrofilní vlákna mohou být rovněž získána prostřednictvím hydrofilizace hydrofobních vláken, jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená či kysličníkem křemičitým ošetřená termoplastická vlákna odvozená například od polyolefinů jako jsou polyethylen anebo polypropylen, polyakrylových pryskyřic, polyamidů, polyurethanů, polystyrenů a podobně. Z důvodů dostupnosti a nákladů jsou pro použití v tomto vynálezu přednostní celulózová vlákna, obzvláště vlákna dřevité buničiny.

Vhodná dřevitá buničinová vlákna je možno získat dobře známými chemickými postupy jako je postup Kraft a sulfitový postup. Obzvláště se upřednostňuje získávat tato vlákna z měkkých jižných dřevin, v důsledku jejich přednostních absorbenčních charakteristik. Tato vlákna je možno rovněž získat mechanickými postupy, jako dřevovinu, zjemňujícími mechanickými, termomechanickými, chemomechanickými a chemotermomechanickými rozvlákňovacími

-14CZ 287990 B6 postupy. Mohou být použita recyklovaná či sekundární dřevitá buničinová vlákna, stejně jako bělená a nebělená dřevitá vlákna.

Žádoucím zdrojem hydrofílních vláken pro použití v přítomném vynálezu jsou chemicky ztužená celulózová vlákna.

Pojem „chemicky ztužená celulózová vlákna“, znamená vlákna na bázi celulózy, která byla ztužena chemickými prostředky ke zvýšení tuhosti vláken, a to jak za suchých, tak vodnatých podmínek. Tyto prostředky mohou obsahovat přidání chemicky ztužujícího prostředku, jenž například pokrývá a/nebo impregnuje tato vlákna. Tyto prostředky mohou rovněž obsahovat ztužování těchto vláken prostřednictvím měnění chemické struktury vláken, například, prostřednictvím zesíťovacích polymerových řetězů.

Polymerové ztužující prostředky, jež mohou pokrývat či impregnovat (napouštět) celulózová vlákna, respektive vlákna na bázi celulózy, obsahují: kationaktivní modifikované škroby mající dusík obsahující skupiny např. aminoskupiny, latexy; pryskyřice s pevností za vlhka jako je polyamid-epichloro-hydrinová pryskyřice, polyakrylamidové pryskyřice popsané, například, v patentu US 3 556 932 (Corcia et al.), vydaném 19. ledna 1971; komerčně dostupné polyakrylamidy; ureaformaldehydové a melaminformaldehydové pryskyřice, a polyethyleniminové pryskyřice. Celkové pojednání o pryskyřicích s pevností za mokra používaných v technice výroby papíru a obecně zde aplikovatelnou, je možno nalézt v monografické řadě TAPPI č. 29, „Pevnost za mokra u papíru a lepenky“ (Technical Association of the Pulp and Páper Industry (New York, 1965). Tato vlákna mohou být rovněž ztužena pomocí chemické reakce. Např. zesíťující činidla mohou být aplikována na vlákna následkem aplikace chemicky formující intravláknité zesíťovací vazby (spojení). Tyto zesíťovací vazby mohou zvyšovat tuhost daných vláken. Ač je použití intravláknitých zesíťovacích vazeb k chemickému ztužování vláken přednostní, neznamená to, že jsou vyloučeny jiné druhy reakcí pro chemické ztužování vláken. Vlákna ztužená zesíťovacími vazbami v individualizované formě tj., individualizovaná ztužená vlákna, stejně jako postupy jejich přípravy) jsou uvedena, například, v patentu US 3 224 926 (Bemardin), vydaném 21. prosince 1965; v patentu US 3 440 135 (Chung), vydaném 22. dubna 1969; v patentu US 3 932 209 (Chatterjee), vydaném 13. ledna 1976; a v patentu US 4 035 147 (Sangenis et al.), vydaném 19. prosince 1989. Více přednostní ztužená vlákna jsou popsána v patentu US 4 822 453 (Dean et al.), vydaném 18. dubna 1989; v patentu US 4 888 093 (Dean et al), vydaném 19. prosince 1989; v patentu US 4 898 642 (Moore et al.), vydaném 6. února 1990; a v patentu US 5 137 537 (Herron et al.), vydaném 11. srpna 1992. V přednostněji užívaných ztužených vláknech chemické zpracování obsahuje intravláknité zesíťování zesíťovacími prostředky, zatímco jsou tato vlákna v relativně dehydrovaném, defibrilovaném tj., individualizovaném, zkrouceném, zkadeřeném stavu. Viz., například, patent US 4 898 642.

Tato chemicky ztužená celulózová vlákna mají jisté vlastnosti, které je činí obzvláště vhodnými v jistých absorpčních součástech podle tohoto vynálezu, ve vztahu k neztuženým vláknům. Navíc k tomu, že jsou hydrofilní, tato ztužená vlákna mají unikátní kombinace tuhosti a objemové pružnosti. To umožňuje, aby si tepelně spojované součásti přijímání/rozdělování fluida vyrobené pomocí těchto vláken udržovaly vysoké úrovně objemové pružnosti a expanzní reaktivnosti na navlhčení. Obzvláště pružnost těchto ztužených vláken umožňuje součásti přijímání/rozdělování fluida, aby si lépe udržovala svou kapilární strukturu v přítomnosti jak fluida, tak sil stlačení, kterých normálně při nošení čelí a jsou takto více odolné vůči svému zhroucení.

V případě tepelně spojovaných součástí přijímání/rozdělování fluida, užitečných v tomto vynálezu, je s vlákny obsažen termoplastický materiál. Při tavení alespoň část tohoto termoplastického materiálu migruje do průsečíků daných vláken, typicky v důsledku mezivláknitého kapilárního gradientu. Tyto průsečíky se stávají místy spojení pro termoplastický materiál. Když je ochlazen, termoplastický materiál v těchto částech tuhne a formuje místa spojení, jež drží matrici či strukturu vláken dohromady v každé příslušné vrstvě.

-15CZ 287990 B6

Mezi svými různými účinky, spojování v těchto průsečících zvyšuje celkový modulus stlačení a pevnost výsledné, tepelně spojované součásti přijímání/rozdělování fluida. V případě chemicky ztužených celulózových vláken, má tavení a pohyb termoplastického materiálu rovněž účinek zvyšování průměrné velikosti póru výsledné struktury, při současném udržování hustoty a plošné hmotnosti struktury jak byla na počátku zformována. Toto může zlepšit vlastnosti přijímání fluida tepelně spojovaného rozdělovači součásti při počátečních výtocích, důsledkem zvýšené propustnosti fluidem a, při následných dávkách, v důsledku spojené schopnosti ztužených vláken udržet si svoji tuhost při navlhčení, a schopnost termoplastického materiálu zůstat spojeným v průsečících vláken při navlhčení a při stlačení za vlhka. V základě si tepelně spojované struktury ztužených vláken udržují svůj originální celkový dojem, ale s volumetrickými (objemovými) regiony, dříve zabíranými termoplastickým materiálem, stávajícími se otevřenými k takto zvýšení průměrné velikosti mezivláknitého kapilárního póru.

Termoplastické materiály užitečné v součástech rozdělování fluida tohoto vynálezu mohou být jakékoli rozmanitosti forem včetně částic, vláken nebo kombinací částic a vláken. Termoplastická vlákna jsou zejména přednostní formou kvůli jejich schopnosti formovat početná místa mezivláknitých spojů. Vhodné termoplastické materiály mohou být vyráběny z jakéhokoli termoplastického polymeru, jenž může být taven při teplotách, jež nepoškodí extenzivně vlákna, která zahrnují primární strukturu či matrici každé vrstvy. Přednostně bude tavný bod tohoto termoplastického materiálu menší než asi 190 °C, a přednostně mezi asi 75 °C a asi 175 °C. V každém případě by tavný bod tohoto termoplastického materiálu neměl být nižší než jsou teploty, při nichž budou tepelně spojované absorpční struktury, při použití v absorpčních výrobcích, přibližně skladovány. Tavný bod termoplastického materiálu není typicky nižší než asi 50 °C.

Termoplastické materiály, a obzvláště termoplastická vlákna, mohou být vyráběny z rozmanitosti termoplastických polymerů, obsahujících polyolefiny jako polyethylen (například PULPEXR) a polypropylen, polyestery, kopolyestery, polyvinylacetát, polyethylvinylacetát, polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyakrylové pryskyřice, polyamidy, kopolyamidy, polyurethany, polystyreny a kopolymeiy jakéhokoli z předcházejících jako je vinylchlorid/vinylacetát a podobně. Jedním přednostním vázacím vláken jsou polyethylenová mikrovlákna PLEXAFILR, jež jsou rovněž k dostání jako asi 20% směs s 80% celulózových vláken. V závislosti na žádoucích charakteristikách pro výslednou tepelně spojovanou absorpční součást, vhodné termoplastické materiály obsahují hydrofobní vlákna, jež byla učiněna hydrofilními, jako jsou aktivním povrchovým činidlem ošetřená, či kysličníkem křemičitým ošetřená, termoplastická vlákna odvozená od, například, polyolefmů jako polyethylen či polypropylen, polyakrylových pryskyřic, polyamidů, polyurethanů, polystyrenů a podobně. Povrch hydrofobních termoplastických vláken může být učiněn hydrofilním prostřednictvím ošetření aktivním povrchovým činidlem jako je neiontové či aniontové činidlo, například, postříkáním vlákna povrchovým činidlem, jeho ponořením do tohoto činidla anebo obsažením tohoto činidla jako součásti polymerové taveniny při výrobě termoplastického vlákna. Na základě tavení a resolidifikace (opětného ztuhnutí) bude mít povrchové činidlo tendenci zůstávat na površích termoplastického vlákna. Vhodná povrchová činidla obsahují neiontové prostředky a různá aktivní povrchová činidla. Vedle neiontových povrchových činidel mohou být rovněž použita aniontová povrchová činidla. Tato povrchová činidla mohou být aplikována na termoplastická vlákna v množstvích, například, od asi 0,2 do asi 1 gramu na čtvereční centimetr termoplastického vlákna. Vhodná termoplastická vlákna mohou být vyráběna z jednoho polymeru (monokomponentní vlákna) anebo mohou být vyráběna z více než pouze jednoho polymeru (například, bikomponentní vlákna). Pojem „bíkomponentní vlákna“ se týká termoplastických vláken, jež obsahují jádrové vlákno vyrobené z jednoho polymeru, jež je zapouzdřeno uvnitř termoplastického pláště či obalu vyrobeného z odlišného polymeru. Polymer zahrnující plášť se často taví za různé, typicky nižší teploty než polymer zahrnující jádro. Jako výsledek tato bikomponentní vlákna poskytují tepelné spojování v důsledku tavení polymeru pláště, zatímco si podržují charakteristiky žádoucí pevnosti polymeru jádra. Vhodná bikomponentní vlákna pro použití v tomto vynálezu mohou obsahovat vlákna s pláštěm/jádrem mající následující polymerové kombinace: polyethylen/polypropylen, polyethylvinylacetát/poly

-16CZ 287990 B6 propylen, polyethylen/polyester, polypropylen/polyester, kopolyester/polyester, a podobně. Obzvláště vhodná bikomponentní termoplastická vlákna pro použití zde jsou ta mající polypropylenové nebo polyesterové jádro, a při nižší teplotě se tavící kopolyester, polyethylvinylacetát či polyethylenový plášť například bikomponentní vlákna DANAKLONR, CELBONDR anebo CHISSOR). Tato bikomponentní vlákna mohou být koncentrická či excentrická. Pojmy „koncentrický“ či „excentrický“, se týkají toho, zda má plášť tloušťku, která je stejnoměrná či nestejnoměrná, skrze příčnou průřezovou plochu daného bikomponentního vlákna. Excentrická bikomponentní vlákna mohou být žádoucími při poskytování větší pevnosti v tlaku při menších tloušťkách vlákna. Vhodná bikomponentní vlákna pro použití zde mohou být také nezkadeřené nebo zkadeřená. Bikomponentní vlákna mohou být kadeřena typickými textilními prostředky jako je, například, způsob tvarování pěchováním či vodorovným kadeřením ozubením k dosažení převážně dvojrozměrného, či „plochého“ zkadeření.

V případě termoplastických vláken se jejich délka může měnit v závislosti na konkrétním bodě tavení a jiných vlastnostech, žádoucích pro tato vlákna. Tato termoplastická vlákna mají typicky délku od asi 0,3 do asi 7,5 cm, přednostně od asi 0,4 do asi 3,0 cm, a nej přednostněji od asi 0,6 do asi 1,2 cm délky. Příslušné vlastnosti, včetně bodu tavení těchto termoplastických vláken, mohou být rovněž upraveny změnou průměru (tloušťky) těchto vláken. Průměr těchto termoplastických vláken je typicky definován v pojmech jemnosti buď denieru (text, váhové jednotky, počet gramů na 9000 metrů), nebo decitexu (gramů na 10 000 metrů). Vhodná bikomponentní termoplastická vlákna mohou mít jemnost v rozmezí od asi 1,0 do asi 20dtex, přednostně od asi 1,4 do asi lOdtex, a nejpřednostněji od asi 1,7 do asi 3,3dtex.

Modulus v tlaku těchto termoplastických materiálů, a zejména těch z termoplastických vláken, může být rovněž důležitým. Modulus v tlaku termoplastických vláken je ovlivňován nejen jejich délkou a průměrem, ale rovněž složením a vlastnostmi polymeru či polymerů, ze kterých jsou vyrobeny, příslušným tvarem a uspořádáním vláken (např. koncentrická či excentrická, zkadeřená či nezkadeřená) a podobnými faktory. Rozdíly modulu v tlaku termoplastických vláken mohou být použity ke změně daných vlastností, a zejména vlastností hustoty příslušných absorpčních součástí během přípravy (výroby) absorpčního jádra.

Jak poznamenáno výše, v některých absorpčních jádrech podle tohoto vynálezu může součást přijímání/rozdělování fluida obsahovat hydrogel formující absorbent k poskytnutí určité zásobní kapacity fluida pro jádro. V těchto případech může součást přijímání/rozdělování fluida obsahovat až do asi 50% hmotnosti součásti přijímání/rozdělování fluida hydrogel formující absorpční polymer. Přednostně součást rozdělování fluida obsahuje až do asi 30 % hmotnosti součásti přijímání/rozdělování fluida hydrogel formující polymer. Nejpřednostněji součást rozdělování fluida obsahuje až do asi 15 % hmotnosti součásti přijímání/rozdělování fluida hydrogel formující polymer.

Součást přijímání/rozdělování fluida může rovněž či alternativně obsahovat polymerový pěnový materiál. Obzvláště vhodné absorpční pěny jsou vyráběny z různých HIPE. Ačkoli se odlišují se zřetelem kjistým vlastnostem od těch pěn, o nichž bylo pojednáno jako o užitečných jako zásobní součást fluida, tyto pěny jsou polymerové materiály s otevřenými buňkami. Viz., například, patent US 5 260 345 (Des Marais et al.), vydaný 9. listopadu 1993 a patent US 5 268 224 (Des Marais et al.), vydaný 7. prosince 1993. Tyto absorpční pěny HIPE poskytují žádoucí vlastnosti zvládání fluida, včetně: (a) relativně dobrých charakteristik prosakování a rozdělování fluida k přenosu nasáknuté moči či jiného tělového fluida do nepoužité části absorpčního výrobku, k umožnění umístění za sebou následujících výronů fluida; a (b) relativně vysokou zásobní kapacitu s relativně vysokou kapacitou fluida při zatížení, tj. pod tlakovými silami. Tyto absorpční pěny HIPE jsou rovněž dostatečně ohebné a měkké, aby poskytly vysoký stupeň komfortu nositeli daného absorpčního výrobku. Viz. rovněž patent US 5 147 345 (Young et al.), vydaný 15. září 1992, a patent US 5 318 554 (Young et al.), vydaný 7. června 1994, jež uvádějí absorpční jádra mající součást přijímání/rozdělování fluida, jež může být pěna hydrofilní,

-17CZ 287990 B6 ohebná s otevřenými buňkami jako je melamin-formaldehydová pěna, a součást přijímání/rozdělování fluida, která je absorpční pěnou založenou na HIPE:

Tyto na pěně založené součásti přijímání/rozdělování fluida by měly umožňovat rychlé přijímání fluida, stejně jako účinné rozdělování či distribuci fluida do jiných součástí absorpčního jádra, majících vyšší absorpční tlaky než je desorpční tlak přijímací/rozdělovací pěny. Tato vlastnost desorpce fluida do jiných součástí jádra je důležitou při zvyšování schopnosti přijímat opakované výtoky či dávky fluida a udržování suchosti pokožky nositele. To též umožňuje, aby přijímací/rozdělovací pěny sloužila jako rezervoár prázdného objemu, či nárazníková zóna, k dosaženému zadržování fluida, které může být vytlačeno ze zásobních součástí, když je při užívání absorpčního výrobku čeleno mimořádně vysokým tlakům.

Při dodávání tohoto fluida do jiných součástí jádra by to mělo být na pěně založené součásti přijímání/rozdělování provádět bez zhušťování či hroucení se. Na pěně založené součásti přijímání/rozdělování by měly rovněž pohotově přijímat fluidum s nebo bez pomoci gravitační síly. Na pěně založené součásti přijímání/rozdělování by měly dále poskytovat dobrou estetiku, být měkkými a pružnými jako struktura a mít dobrou fyzikální integritu jak za suchých, tak za mokrých stavů.

Jiné pěny užitečné jako takové součásti přijímání/rozdělování jsou popsány a nárokovány ve spoluprojednávaném patentu US 5 563 179 podané 10. ledna 1995, Stone et al.. Tyto pěny nabízejí zlepšené zadržování fluida a desorpční (tj. schopnost fluida uvolnit fluidum do jiných absorpčních součástí) vlastnosti, plynoucí ze zpracovatelských podmínek tam popsaných. Stručně, schopnost poskytnout tyto zdokonalené pěny tkví v použití nízkých smykových podmínek a systému robustního emulziflkátoru během zpracování HIPE.

Ještě jiné pěny užitečné jako součásti přijímání/rozdělování jsou popsány a nárokovány ve spoluprojednávaném patentu US 5 550 167, podané 30. srpna 1995, Des Marais. Tyto pěny nabízejí ještě lepší zadržování fluida a desorpční vlastnosti, opět kvůli pokrokům učiněným ve zpracování (např. nízké smykové podmínky) a použitému emulzifikátu.

3. Volitelná dolní součást ukládání fluida

Určitá provedení absorpčního jádra podle přítomného vynálezu mohou dále zahrnovat volitelnou dolní součást ukládání fluida. Tato dolní součást ukládání fluida je umístěna pod součástí přijímání/rozdělování fluida a je přednostně širší než je zóna přijímání fluida formované horními součástmi ukládání fluida. Část této dolní zásobní součásti je rovněž umístěna pod zónou přijímání fluida. Dolní součást ukládání fluida je v tekutém spojení se součástí přijímání/rozdělování fluida, aby byla schopna přijímání přijímaných tělových fluid. Materiály užitečné jako horní součást ukládání fluida bude rovněž užitečný jako volitelná dolní součást ukládání fluida. Avšak, není nutné, aby byla tato součást schopna bobtnat při nasávání fluida ve směru-Z. Tudíž, zkušená osoba uzná, že jako tato součást může být užit jakýkoli materiál schopný absorbování značného množství fluida.

Dolní součást ukládání fluida může zahrnovat vláknitý/hydrogelový kompozit či pouze hydrogelový materiál. V tomto případě bude mít dolní součást ukládání fluida přednostně koncentraci hydrogelu od asi 30% do 100%, přednostněji od asi 70% do 100%, celkové hmotnosti dolní součásti ukládání fluida. Tato dolní součást ukládání fluida může rovněž zahrnovat hydrofilní polymerovou pěnu, včetně těch o nichž bylo pojednáno výše. Pěny jež zůstávají tenkými do navlhčení jsou přednostní, opět protože umožňují výrobu, přepravu a vystavení na regálu velmi tenkých absorpčních výrobků.

-18CZ 287990 B6

d. Zóna přijímání fluida

Zóna přijímání fluida, formovaná částečně nabobtnalou zásobní součástí(mi), vytvoří pod překrývající horní vrstvou prázdný prostor. Kvůli prázdnému prostoru vytvořenému zónou přijímání, absorpční jádra tohoto vynálezu mohou snadněji zvládat „výrony“ vylučovaných tělových fluid. To je zejména důležité, když se části absorpčního jádra stanou nasycenými od předchozích vícenásobných dávek těchto fluid.

Jak je vidět prostřednictvím odkazu na výkresy, zóna přijímání fluida má tři rozměry. Šířka (směr-Y) a délka (směr-X) zóny přijímání fluida je obecně definována jako prázdná plocha vytvořená horní zásobní součástí, se „spodkem“ zóny byvším horním povrchem přijímacího/rozdělovacího materiálu. Tam kde jsou dva laterální zásobní komponenty umístěny stranou od sebe, šířka zóny přijímání fluida je mezerou mezi těmito dvěmi součástmi. Délka bude v tomto případě určená délkou horních součástí ukládání. Hloubka této zóny bude výškou (směr-Z) nabobtnalých součástí ukládání.

Zóna přijímání fluida může mít nepravidelný tvar ve směrech X-Y, ačkoli obecně obdélníkový tvar je přednostním. Dále, zatímco objem zóny přijímání potřebný k dosažení výhody udržovaných měr přijímání se bude měnit podle různých faktorů (např. míra absorbance zásobního materiálu, míra absorbance a kapacita přijímacího materiálu atd.), dává se přednost tomu, aby zóna přijímání měla nějaký objem, když je materiál ukládání navlhčen a daný výrobek není vytaven vnějšímu tlaku, alespoň asi 30 cm³, přednostně alespoň asi 50 cm³, a přednostněji alespoň asi 75 cm³. Zajisté, když je daný výrobek v suchém stavu, objem zóny přijímání bude značně menší. Kvalifikovaní v dané technice vědí, že měření objemů zóny přijímání je nepřesné, dané povahou materiálů užitých jako zásobní a přijímací/rozdělovací součásti. Jako takové, přednostní rozpětí objemů uvedená na seznamu jsou jenom ilustrativní a nezamýšlí se jimi omezit rozsah tohoto vynálezu.

e. Horní vrstvy

Horní vrstvy užitečné v absorpčních výrobcích tohoto vynálezu jsou přizpůsobivé, s měkkým pocitem a nedráždivé pro pokožku nositele. Tyto horní vrstvy jsou propustné fluidy, jimž umožňují snadno pronikat svou tloušťkou. Vhodná horní vrstva může být vyráběna ze širokého spektra materiálů, jako jsou tkané a netkané materiály, polymerové materiály jako jsou děrované formované termoplastické fólie, děrované plastické fólie a hydroformované termoplastické fólie, porézní pěny, retikulované pěny, retikulované termoplastické fólie, a termoplastické muly. Vhodné tkané a netkané materiály mohou být složeny z přírodních vláken (např. dřevitých či bavlněných vláken), syntetických vláken (např. polymerových vláken jako polyesterových, polypropylenových vláken), či z nějaké kombinace přírodních a syntetických vláken.

Přednostní horní vrstvy pro použití v přítomnosti vynálezu jsou voleny z netkaných vysoce lehčených horních vrstev a horních vrstev formovaných z fólií s otvory. Děrované formované fólie jsou obzvláště přednostní pro horní vrstvu, protože jsou prostupné tělovými eksudáty a stále ještě neabsorpční a mají sníženou tendenci dovolovat fluidům procházet zpátky a znovu navlhčovat pokožku svého nositele. Tudíž, povrch formované fólie, jenž je v kontaktu s tělem, zůstává suchým, čímž se snižuje znečišťování těla a vytváří mnohem pohodlnější pocit pro nositele. Vhodné formované fólie jsou popsány v patentu US 3 929 135, vydaném Thompsonovi 30. prosince 1975; v patentu US 4 324 246, vydaném pro Mullane et al. dne 13. dubna, 1982; v patentu US 4 342 314, vydaném Radelovi et al. dne 3. srpna 1982; v patentu US 4 463 045, vydaném Ahrovi et al. dne 31. července 1984; a v patentu US 5 006 394, vydaném Bairdovi dne

9. dubna 1991. Obzvláště přednostní mikroděrované foliové horní vrstvy jsou uvedeny v patentu US 4 609 518 (Curro et al.), vydaném 2. září 1986 a v patentu US 4 629 643 (Curro et al.), vydaném 16. prosince 1986.

-19CZ 287990 B6

Přednostní horní vrstvou pro použití v menstruačních produktech tohoto vynálezu je formovaná fólie popsaná v jednom či více patentů výše uvedených.

Povrch k tělu horní vrstvy z formované folie může být hydrofilní tak, aby to napomáhalo tělovým fluidům procházet horní vrstvou rychleji, než kdyby tento povrch k tělu nebyl hydrofilní, aby se zmenšila pravděpodobnost že dané fluidum bude s horní vrstvy spíše stékat, než aby teklo do a bylo pohlcováno absorpčním jádrem. V přednostním ztvárnění je do polymerových materiálů horní vrstvy z formované fólie zapracováno povrchové aktivní činidlo. Alternativně může být povrch horní vrstvy k tělu učiněn hydrofilním jeho ošetřením povrchovým aktivním činidlem, jak to popisuje výše odkazovaný patent US 4 950 254.

f. Dolní vrstvy

Dolní vrstvy užitečné v absorpčních výrobcích tohoto vynálezu jsou typicky tělovými fluidy nepropustné a jsou přednostně vyráběny z tenké plastické fólie, ač mohou být použity rovněž jiné flexibilní, fluida nepropouštějící materiály. Tak, jak se používá v tomto materiálu termín „flexibilní“, týká se těch materiálů, které jsou poddajné a snadno se budou přizpůsobovat celkovému tvaru a obrysům lidského těla. Dolní vrstva zabraňuje tomu, aby tělová fluida, absorbovaná a zadržovaná v absorpčním jádře, smáčela výrobky, jež kontaktuje jako jsou například kalhotky, pyjama, součásti spodního prádla. Dolní vrstva se může skládat z tkaného anebo netkaného materiálu, polymerových fólií jako jsou termoplastické fólie z polyetylénu nebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je fólií pokrytý netkaný materiál. Přednostně je dolní vrstvou polyetylénová fólie mající tloušťku od asi 0,012 mm do asi 0,051 mm. Dolní vrstva je přednostně vyrážena (vytlačována) a je prováděna povrchová úprava /nebo matté/ k zajištění jejího více látkového vzhledu. Dále, dolní vrstva může dovolovat unikání par z absorpčního jádra (je „dýchatelnou“) a současně bránit průchodu exsudátů touto vrstvou.

Obzvláště žádoucí dolní vrstvy mohou být vyráběny z materiálu strukturální, elastiku podobné fólie (ŠELF). Tento materiál strukturální, elastiku podobné fólie je roztažitelným materiálem, který vykazuje elastiku podobné chování ve směru protažení, bez užití přidaných elastických materiálů. Struktura ŠELF obsahuje napínatelnou síť mající alespoň dva spojité, zřetelné a nepodobné regiony. Jeden z těchto regionů je konfigurován tak, že bude vykazovat odporové síly v reakci na aplikované osové protažení ve směru paralelním k předem určené ose předtím, než podstatná část druhého regionu vyvine významné odporové síly vůči aplikovanému protažení. Alespoň jeden z těchto regionů má délku dráhy povrchu, jež je větší než má druhý region jak měřeno v podstatě paralelně k předem určené ose, zatímco je materiál ve svém nenapilém stavu. Region vykazující větší délku dráhy povrchu obsahuje jednu nebo více deformací, jež se protahují za rovinu druhého regionu. Struktura ŠELF vykazuje alespoň dvě významně odlišné fáze řízené odporové síly vůči protažení podél alespoň jedné předem určené osy, když je podrobena aplikovanému protažení ve směru paralelním k předem určené ose. Materiál ŠELF vykazuje první odporové síly vůči aplikovanému protažení, dokud protažení materiálu není dostatečné, aby způsobilo, že podstatná část regionu majícího větší délku dráhy povrchu vstoupí do roviny aplikovaného protahování, na základě čehož materiál ŠELF vykazuje vůči dalšímu protahování druhou odporovou sílu. Celkové odporové síly vůči protažení jsou vyšší než první odporové síly vůči protahování poskytované prvním regionem. Struktury ŠELF vhodné pro přítomný vynález jsou úplněji popisovány ve společně projednávaném, spolupřiděleném patentu US 5 554 145, s názvem „Absorpční výrobky s roztažnou pasovou úpravou vícezónové struktury ze strukturálního elastiku podobné fólie“, podané Danielem C. Roe et al. dne 24. února 1994.

g. Absorpční výrobky

Absorpční výrobky přítomného vynálezu obecně zahrnují: (1) horní vrstvu, (2) dolní vrstvu, a absorpční jádro (3) umístěné mezi touto horní vrstvou a dolní vrstvou. Pojem „absorpční výrobek“, se týká zařízení, která pohlcují a zadržují tělové eksudáty a konkrétněji, týká se zařízení, jež jsou umístěna na či v těsné blízkosti těla daného nositele, za účelem absorpce a

-20CZ 287990 B6 zadržení, jež jsou místěna na či v těsné blízkosti těla daného nositele, za účelem absorpce a zadržení různých eksudátů vylučovaných jeho tělem. Pojem Jednorázový“ se v tomto materiálu týká absorpčních výrobků, u kterých se nepočítá s tím, že budou po svém použití prány anebo jinak obnovovány a pak znova použity jako absorpční výrobek tj., u kterých se počítá s jejich znehodnocením po jednom použití a jsou přednostně recyklované, kompostované anebo se jich zbavujeme jiným způsobem, slučitelným s ochrannou životního prostředí. Přednostním ztvárněním jednorázového absorpčního výrobku podle tohoto vynálezu je plena. Pojem „plena“, se týká kusu oděvu, který všeobecně nosí kojenci či inkontinentní osoby, a jenž je nošen okolo dolního torza těla nositele. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je také použitelný na jiné absorpční výrobky, jako jsou například kalhotky a vložky pro osoby trpící inkontinencí, tréninkové kalhotky, plenové vložky, hygienické a menstruační vločky, hygienické ubrousky, papírové ručníky a podobné.

Absorpční jádro užité v absorpčních výrobcích tohoto vynálezu obsahuje alespoň jeden zásobní komponent fluida, jak dříve popsáno, jenž je v podstatě přilehle homí vrstvy. V takovém přednostním ztvárnění může být poměrně tenká, fluidem propustná vrstva, jako je vrstva hedvábného papíru (tissue), umístěna mezi homí vrstvu a zásobní komponent fluida. Avšak, je důležité, aby součást ukládání fluida byla v podstatě v přímém tekutém spojení s homí vrstvou. To je proto, aby absorpční jádro podle tohoto vynálezu mohlo minimalizovat zpětné navlhčování homí vrstvy a takto poskytovat nositeli absorpčního výrobku dobrou suchost pokožky.

V přednostním ztvárnění absorpční jádro zahrnuje dvě homí součásti ukládání fluida, jež jsou od sebe rozmístěny do stran. „Laterální rozmístění od sebe“ se rozumí, že mezi těmito součástmi ukládání fluida je mezera. Když tyto laterálně rozmístěné součásti ukládání bobtnají ve směru-Z, absorbujíce tělové fluidum, mezera mezi těmito součástmi ukládání fluida, spolu s přijímající/rozdělovací vrstvou umístěnou vespod, definuje zónu přijímání fluida k přijímání vylučovaných tělových fluid. Alespoň část této zóny přijímání fluida typicky obsahuje prázdný prostor pod překrývající homí vrstvou. Kvůli prázdnému prostoru v této zóně přijímání může absorpční jádro podle tohoto vynálezu snadno zvládat „výrony“ vylučovaných tělových fluid. To je obzvláště důležité, když se části absorpčního jádra stávají nasycenými od předchozích vícenásobných výtoků těchto fluid.

Absorpční jádra podle přítomného vynálezu dále zahrnují součást přijímání/rozdělování fluida, která je schopná přenášet vylučovaná tělová fluida do jiných součástí v absorpčním jádru. Tato součást přijímání/rozdělování fluida je alespoň částečně umístěna pod a typicky blízko zóny přijímání, aby dokázala přijímat tato vylučovaná tělová fluida. Alespoň část této součásti přijímání/rozdělování fluida je rovněž umístěna pod každým horním zásobním komponentem(y). Tyto díly součásti přijímání/rozdělování fluida jsou v tekutém spojení s homí součástí(mi) ukládání a umožňují přesun fluid ze součásti rozdělování fluida do každé homí zásobní součásti, takže součást přijímání/rozdělování fluida může přijímat dodatečné dávky tělového fluida.

Tam kde je materiál přijímání/rozdělování vláknitý, upřednostňuje se, aby byla plošná hmotnost v rozmezí od asi 0,0128 g/cm² do asi 0,048 g/cm², přednostněji od asi 0,0128 g/cm² do asi 0,024 g/cm²; a aby hustota byla v rozmezí od asi 0,05 g/cm³ do asi 30 g/cm³, přednostněji od asi 0,05 g/cm³ do asi 0,15 g/cm³.

Určitá provedení absorpčního jádra podle přítomného vynálezu mohou dále zahrnovat volitelnou dolní součást ukládání fluida. Tato dolní součást ukládání fluida je umístěna pod součástí přijímání/rozdělování fluida. Část této dolní součásti ukládání fluida je rovněž umístěna pod zónou přijímání. Tato dolní součást ukládání fluida je v tekutém spojení se součástí přijímání/rozdělování fluida, aby mohla přijímat nabíraná tělová fluida. Materiály užitečné jako homí součást ukládání fluida budou rovněž užitečné jako volitelná dolní součást ukládání fluida. Avšak, není nezbytné, aby tato součást byla schopná bobtnání ve směru-Z při nasakování fluida. Tudíž, kvalifikovaná osoba uzná, že jako tuto součást je možno použít jakýkoli materiál schopný absorbování značného množství fluida.

-21 CZ 287990 B6

Dolní součást ukládání fluida může obsahovat vlákno/hydrogelový kompozit, či pouze hydrogelový materiál. V tomto případě bude mít dolní součást ukládání fluida přednostně koncentraci hydrogelu od asi 30 % do asi 100 %, přednostněji od asi 70 % do 100 %, celkové hmotnosti dolní součásti ukládání fluida.

Dolní součást ukládání fluida může alternativně zahrnovat hydrofilní polymerovou pěnu, včetně těch o nichž bylo pojednáno výše. Jsou přednostní pěny, jež zůstávají tenké dokud nejsou navlhčeny, opět protože umožňují výrobu, přepravu a vystavování na regálu velmi tenkých absorpčních výrobků. Navíc, protože je tato dolní součást ukládání přednostně v blízkosti dolní vrstvy, hmatový pocit materiálu skrze dolní vrstvu je pro spotřebitele důležitý. Materiál je tudíž relativně hladký a ohebný. Pěny tenké do svého navlhčení tyto hmatové přednosti poskytují.

Bez ohledu na materiál vytvářející volitelné dolní zásobní jádro, tato součást bude přednostně alespoň tak široká (tj. ve směru-Y) jako zóna příjímání fluida, takže bobtnání spodní vrstvy neomezuje prázdný objem vytvářený bobtnáním horní součásti(í) ukládání fluida. Tudíž, tam kde jsou dvě laterální horní součásti ukládání fluida oddělené mezerou, bude dolní součást ukládání fluida širší než tato mezera.

Na Obr. 1 je znázorněno ztvárnění absorpčního výrobku v podobě pleny 10. mající jedno takové absorpční jádro podle tohoto vynálezu. Obr. 1 je půdorysný pohled na plenu 10 v jejím vyrovnaném, nestaženém stavu tj. bez veškeré elasticky indukované kontrakce, mající horní vrstvu 12. dolní vrstvu 14. a absorpční jádro 18 umístěné mezi horní vrstvou 12 a dolní vrstvou 14. Horní vrstva 12 je znázorněna jako průsvitná, k lepšímu zobrazení různých součástí absorpčního jádra 18.

Jak je rovněž vidět na Obr. 1, plena 10 má rovněž přední pásový region 22, zadní pásový region 24, rozkrokový region 26 a obvod 28. jenž je definován vnějším okrajem dolní vrstvy 14 a jenž má podélné okraje 30 a koncové okraje 32. Podélná osa pleny 10 leží v podstatě paralelně k podélným okrajům 30. zatímco příčná osa běží v podstatě paralelně ke koncovým okrajům 32. Pásové regiony 22 a 24 zahrnují ty horní části pleny 10, jež při nošení obklopují pas nositele. Rozkrokový region 26 je část pleny 10. mezi pasovými regiony 22 a 24 a zahrnuje tu část pleny, která je při nošení umístěna mezi nohami nositele a pokrývá dolní torzo nositele. Tudíž, rozkrokový region 26 definuje plochu typického ukládání tekutiny u pleny 10 nebo jiných jednorázových absorpčních výrobků.

Horní vrstvy 12 a dolní vrstva 14 mohou být spojeny dohromady jakýmkoli vhodným způsobem. Pojem „spojený“ zahrnuje ty konfigurace, kterými je horní vrstva 12 přímo připojena k dolní vrstvě 14 prostřednictvím přímého připojení horní vrstvy 12 k dolní vrstvě 14. a ty konfigurace, kterými je horní vrstva nepřímo připojena k dolní vrstvě prostřednictvím připojení horní vrstvy k mezilehlým součástem, jež jsou zase připojeny k dolní vrstvě. V přednostním ztvárnění jsou horní vrstva 12 a dolní vrstva 14 k sobě připojeny připevňovacími prostředky (neznázoměno) jako je adhezivum, či jakýmikoli jinými připevňovacími prostředky známými v této technice. Například, k připojení horní vrstvy 12 k dolní vrstvě 14 může být použito stejnoměrné spojité vrstvy adheziva, vzorované vrstvy adheziva anebo jakéhokoli seskupení linií či bodů adheziva.

Jak je znázorněno na Obr. 1, horní vrstva 12 má menší velikost než dolní vrstva 14. Avšak, horní vrstva 12 a dolní vrstva 14 mohou mít obě stejné, či podobné, velikost tj., jsou koextenzivní tak, že jsou spolu spojeny v obvodu 28 pleny 10. Velikost dolní vrstvy 14 je diktována velikostí absorpčního jádra 18 a přesným zvoleným provedením pleny. Ve ztvárnění uvedeném na Obr. 1 má dolní vrstvy 14 tvar podoby přesýpacích hodin. Avšak jsou rovněž vhodná jiná uspořádání jako obdélníkové, tvaru-I a podobné.

Ačkoli nejsou znázorněny, plena 10 může mít elastické části (členy), jež vyvíjejí na plenu stahovací sílu tak, že se uspořádává blíže a pohodlněji k tělu svého nositele. Tyto elastické členy

-22CZ 287990 B6 mohou být sestaveny v rozmanitosti dobře známých konfigurací jako jsou ty, jež jsou obecně popsány v patentu US 3 860 003 (Buell), vydaném 14. ledna 1975. Elastické části jsou uspořádány přilehle obvodu 28. pleny 10. přednostně podél každého podélného okraje 30, takže tyto elastické části mají tendenci táhnout a udržovat plenu 10 proti nohám nositele. Alternativně mohou tyto elastické části být uspořádány přilehle buď jednoho, anebo obou koncových okrajů 32 pleny 10, k zajištění pasu, stejně jako anebo spíše než nohových manžet. Viz., například, patent US 4 515 595 (Kievit et al.), vydaný 7. května 1985. Elastické části jsou připevněny k pleně 10 v elasticky stažitelném stavu tak, aby v normální neomezené konfiguraci elastické části efektivně stahovaly anebo nabíraly plenu 10. Tyto elastické členy mohou být zajištěny v elasticky stažitelném stavu alespoň dvěmi způsoby. Například, elastické členy mohou být roztaženy a upevněny, zatímco je plena 10 v neroztaženém stavu. Alternativně může být plena 10 stažena, například, pomocí plizování, a elastické členy zajištěny a připevněny k pleně 10, zatímco jsou ve svém neuvolněném či neroztaženém stavu. Elastické členy se mohou protahovat v podstatě celou délku pleny 10 v rozkrokovém regionu 26, či se mohou alternativně protahovat celou délku pleny 10, aby zajistily elasticky stažitelnou linii. Délka těchto elastických členů je typicky diktována designem dané pleny.

Odkazuje na Obr. 1 a zejména Obr. 2, absorpční jádro 18 má dvě horní součásti ukládání fluida 34 a 36 v podobě obdélníkového pruhu, jenž zahrnuje hydrogel formující absorpční polymer, a tyto části jsou pod a přilehle horní vrstvě 12. Tyto součásti ukládání fluida jsou každá příslušně obaleny ve fluidem propustné papírové tkanině 35 a 37, jak je zejména znázorněno na Obr. 2. Tyto obalené součásti 34 a 36 ukládání fluida jsou od sebe laterálně rozmístěny a definují zónu 38 přijímání fluida. Tato zóna 38 přijímání fluida je celkově v regionu vyměšování fluida pleny

10.

Absorpční jádro 18 dále obsahuje spojitou součást 42 přijímání/rozdělování fluida v podobě vláknité struktury, jež je rovněž obalena v papírové tkanině 43. Střední díl 44 této součásti 42 přijímání/rozdělování fluida je umístěn pod zónou 38 přijímání fluida. Součást 42 přijímání/rozdělování fluida má rovněž laterální díly 46 a 48. Laterální díl 46 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 36 ukládání fluida, zatímco laterální díl 48 je umístěný pod a v tekutém spojení se součástí 34 ukládání fluida. Jak je uvedeno na Obr. 1, součást 42 rozdělování fluida má obloukovité konkávní okraje 52 a 53 v rozkrokové části 26 pleny 10 a takto přibírá poněkud tvar přesýpacích hodin.

Jak je znázorněno zejména na Obr. 2, absorpční jádro 18 dále obsahuje dolní součást 60 ukládání fluida v podobě obdélníkového pruhu, jež zahrnuje hydrogel formující absorpční polymer anebo absorpční pěnový materiál, a je obalena v papírové tkanině 61. Tato dolní součást 60 ukládání fluida má přibližně stejnou délku jako součásti 34 a 36 ukládání fluida a je umístěna pod a v tekutém spojení se středovým dílem 44 součásti 42 rozdělování fluida. Dolní součást 60 ukládání fluida je širší (ve směru-y) než zóna 38 přijímání fluida, jež je formována, částečně, zásobními součástmi 34 a 36. Tato dolní součást ukládání fluida 60 je umístěna pod zónou 38 přijímání fluida.

Při prvním vystavení vodnatých tělových fluidů se horní součásti 34 a 36 ukládání fluida začínají nabobtnávat, zvyšují hmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Toto zvýšení tloušťky zvyšuje prázdný objem zóny 38 přijímání fluida. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou následující „výrony“ vodnatých tělových fluid. Horní součásti ukládání fluida se budou přednostně rozšiřovat alespoň o 100 % ve směru-Z. Ovšem, protože délka a šířka zóny přijímání fluida budou rovněž ovlivňovat prázdný objem jádra, rozšíření ve směru-Z o 100 % nemusí být požadováno.

Obr. 3 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 110. jenž má horní vrstvu 112, dolní vrstvu 114, a alternativní absorpční jádro 118. umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro 118 má rovněž dvě horní části 134 a 136 ukládání fluida, jež zahrnují hydrogel formující absorpční polymer anebo polymerovou pěnu a jsou pod a přilehle horní vrstvě 112.

-23CZ 287990 B6

Tyto součásti ukládání 134 a 136 fluida jsou od sebe laterálně rozmístěny a definují, částečně, zónu 138 přijímání fluida. Mezi těmito horními součástmi 134 a 136 ukládání fluida a součástí 142 přijímání/rozdělování fluida je umístěna vrstva papírové tkaniny 143. Součást 142 přijímání/rozdělování fluida má střední díl 144 umístěný pod zónou 138 přijímání fluida a má laterální díly 146 a 148. Laterální díl 146 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 136 ukládání fluida, zatímco laterální díl 148 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 134 ukládání fluida.

Absorpční jádro 118 dále obsahuje dolní součást ukládání fluida 160. která obsahuje hydrogel formující absorpční polymery nebo absorpční polymerovou pěnu. Tato dolní součást 160 ukládání fluida je umístěna pod a v tekutém spojení se středovým dílem 144 součásti 142 rozdělování fluida. Tato dolní součást 160 ukládání fluida je rovněž umístěna pod zónou 138 přijímání fluida a je širší než mezera mezi zásobními součástmi 134 a 136. Jak je znázorněno na Obr. 3, součásti absorpčního jádra 118 jsou obaleny uvnitř papírovou tkaninou 164, jež je adhezně připojena k papírové tkanině 143 v adhezních spojích 166 a 168.

Při prvním vystavení vodnatých tělovým fluidům se horní součásti 134 a 136 ukládání fluida začínají nabobtnávat, zvyšujíce hmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Adhezní spoje 166 a 168 brání laterálnímu rozšiřování součástí 134 a 136 ukládání fluida do zóny 138 přijímání. Zvýšení.tloušťky zvyšuje prázdný objem zóny 138 přijímání fluida. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí „výrony“ vodnatých tělových fluid.

Obr. 4 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 210. jenž má horní vrstvu 212, dolní vrstvu 214. a ještě jedno alternativní absorpční jádro 218, umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro 218 má rovněž dvě horní součásti 234 a 236 ukládání fluida, jež zahrnují hydrogel formující absorpční polymer a jsou pod a přilehle horní vrstvě 212. Tyto součásti 234 a 236 ukládání fluida jsou od sebe laterálně rozmístěny a definují zónu 238 přijímání fluida. Pod těmito horními součástmi 234 a 236 ukládání fluida a nad součástí 242 přijímání/rozdělování fluida, jež obsahuje vláknitou matrici, mající v sobě homogenně rozptýlené hydrogel formující absorpční polymerové částice, je umístěna vrstva papírové tkaniny 243. Tato součást 242 rozdělování fluida má střední díl 244 umístěný pod zónou 238 přijímání fluida a má laterální díly 246 a 248. Laterální díl 246 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 236 ukládání fluida, zatímco laterální díl 248 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 234 ukládání fluida. Jak je znázorněno na Obr. 4, součásti absorpčního jádra 218 jsou obaleny uvnitř papírové tkaniny 264, jež je adhezně připojena k papírové tkanině 243 ve spojích 266 a 268.

Při prvním vystavení vodnatých tělových fluidům se horní součásti 234 a 236 ukládání fluida začínají nabobtnávat, zvyšujíce hmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Adhezní spoje 266 a 268 brání laterálnímu rozšiřování součástí ukládání fluida 234 a 236 do zóny 238 přijímání. Zvýšení tloušťky zvyšuje prázdný objem zóny 238 přijímání fluida. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí „výrony“ vodnatých tělových fluid.

Obr. 5 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 310, jenž má horní vrstvu 312, dolní vrstvu 314. a ještě jedno alternativní absorpční jádro 318. umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro 318 má spojitou vrstvu 320 obsahující hydrogel formující absorpční polymer nebo absorpční polymerovou pěnu, jež je částečně obalena okolo součásti 342 rozdělování fluida, tato spojitá vrstva 320 má schopnost se rozšiřovat při pohlcování tělových fluid ve směru-Z. Spojitá vrstva 320 obsahuje horní součásti 334 a 336 ukládání fluida, jež jsou pod a přilehle horní vrstvy 312. a dolní součást 360 ukládání fluida, jež je pod součástí 342 rozdělování fluida. Mezera mezi zásobními součástmi 334 a 336 ukládání fluida definuje zónu 338 přijímání fluida. Součást 342 rozdělování fluida má střední díl 344 pod zónou 338 přijímání fluida. Laterální díl 346 součásti 342 rozdělování fluida je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 336 ukládání fluida, zatímco laterální díl 348 je umístěn pod a v tekutém spojení se součástí 334 ukládání fluida. Součást 360 ukládání fluida či sekce je umístěna pod a v tekutém spojení se součástí 342 rozdělování fluida.

-24CZ 287990 B6

Při prvním vystavení vodnatým tělovým fluidům se horní součásti 334 a 336 ukládání fluida začínají nabobtnávat, zvyšujíce hmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Zvýšení tloušťky zvyšuje prázdný objem zóny 338 přijímání fluida. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí „výrony“ vodnatých tělových fluid.

Obr. 6 znázorňuje průřez absorpčním výrobkem 410. jenž má horní vrstvu 412, dolní vrstvu 414, a alternativní absorpční jádro 418. umístěné mezi horní vrstvou a dolní vrstvou. Toto alternativní absorpční jádro 418 má rovněž dvě homí součásti 434 a 436 ukládání fluida, obsahující hydrogel formující absorpční polymer nebo absorpční polymerovou pěnu a jsou pod a přilehle homí vrstvy 412. Tyto součásti 434 a 436 ukládání fluida jsou od sebe laterálně rozmístěny a definují zónu 438 přijímání fluida. Kde jsou složeny z hydrogel formujícího absorpčního polymeru, tyto součásti 434 a 436 ukládání fluida jsou dále připojeny k podkladovým vrstvám 435 a 437. Bez ohledu na materiál zahrnující součásti 434 a 436 ukládání fluida, obě jsou přehnuty do tvaru-c, jak je to znázorněno na Obr. 6.

Vrstva papírového materiálu 443 je umístěna pod těmito horními součástmi 434 a 436 ukládání fluida a nad součástí rozdělování fluida. Tato součást 442 rozdělování fluida je umístěna pod a a v tekutém spojení se součástmi 434 a 436 ukládání fluida a pod zónou 438 přijímání fluida.

Absorpční jádro 418 dále obsahuje dolní součást 460 ukládání fluida, jež obsahuje hydrogel formující absorpční polymer anebo absorpční polymerovou pěnu. Tato dolní součást 460 ukládání fluida je umístěna pod a v tekutém spojení se součástí 442 rozdělování fluida. Tato dolní součást 460 ukládání fluida je rovněž umístěna pod zónou 438 přijímání fluida. Při prvním vystavení vodnatým tělovým fluidům se homí součásti 434 a 436 ukládání fluida začínají nabobtnávat, zvyšujíce hmatnost při plném nasycení nejméně o 2 mm. Podkladové vrstvy 435 a 437 brání laterálnímu rozšiřování součástí 434 a 436 ukládání fluida do zóny 438 přijímání. Přehnutí do tvaru „c“ horních součástí 434 a 436 ukládání fluida zvyšuje schopnost těchto součástí nabobtnávat ve směru-Z, čímž se zvyšuje prázdný objem zóny 438 přijímání.

Zvýšení tloušťky zvyšuje prázdný objem zóny 438 přijímání fluida. Následně je absorpční výrobek lépe schopen zvládat za sebou jdoucí „výrony“.vodnatých tělových fluid.

h. Způsob testování - míra přijímání fluida

Míra, v níž je absorpční výrobek jako je plena schopen přijímat tekutiny, se měří následujícím testem přijímání, jenž byl vyvinut pro tento konkrétní případ. Test přijímání by měl být prováděn minimálně na třech vzorcích konfigurace (sestavení) dané pleny, aby byly získány statisticky významné výsledky.

Princip měření

Tento test stimuluje zavedení moče do pleny za následujících podmínek:

1) Na vzorek pleny je aplikován tlak asi 28 g/cm².

2) Na vzorek pleny jsou aplikovány 2 či více dávek syntetické moči, v míře (množství) 10 ml/sek, s přestávkou 5 minut (pro vyrovnání) mezi každou dávkou.

Zařízení

Podmínky okolí: teplota a vlhkost řízené v těchto mezích:

teplota: 21-22,7-24 °C relativní vlhkost: 50 ± 2 % Zkoušeč přijímání: od firmy Concord-Renn Co., 6315 Warrick St., Cincinnati, OH, 45227.

-25CZ 287990 B6 části:

testovací lože (PLEXISKLO), pěnová základna 15,2 cm x 50,8 cm x 2,54 cm, pěna pokiytá polyethylenovým materiálem dolní vrstvy - typ pěny: hustota 0,453 kg/28,3168-3m3.IDL asi 1,7 kg/cm², hubice, krycí deska.

Odměmé válce: VWR Scientific, číslo katalogu (100 (lOOml) (lOOOml) ml): 24711-310, číslo katalogu (1000 ml):

24711-364, či ekvivalent.

Erlenmeyerova láhev: VWR Scientific, číslo katalogu: 29135— (6000 ml) 307, či ekvivalent.

Digitální pumpa: Cole-Parmer Instrument Co., tel.: (800) 323—4340, číslo katalogu: G-07523-20.

Snadno nabírací hlava pumpy: Cole-Parmer Instrument Co., číslo katalogu: g-07518-02.

Destilovaná voda: příhodný zdroj.

Suchá syntetická moč: Jayco SynUrine.

Montáž testovacího zařízení

Testovací zařízení by mělo být sestaveno jak je to znázorněno na Obr. 7. Testovací zařízení 520 je umístěno na vhodný stůl či lavici. Testovací zařízení 520 zahrnuje zásobu syntetické moče 524. pumpu 528. pár elektrických snímačů 536. a držák 546 vzorku.

Pumpa 528 je odměmá pumpa, opatřená hlavou pumpy 530 a digitálním časovým zařízením 532. Elektrické snímače 536 jsou připojeny k pumpě 528 dráty 538. Trubice TygonR 540. probíhá od zásoby syntetické moče 524 do pumpy 528 a z pumpy 528 k držáku 546 vzorku. Trubice TygonR 540 od pumpy 528 k držáku 546 vzorku je přednostně udržována nad držákem vzorku 546 prstencovým stojánkem (neznázoměno). Zakončení trubice TygonR 540. jež vede k držáku 546 vzorku rovněž obsahuje hubici 542 pro směrování syntetické moči na vzorek testu.

Držák 546 vzorku zahrnuje testovací lože plexiskla, pěnovou základnu 550 a krycí desku 552. Testovací lože 548 je na Obr. 7 znázorněno pro jednoduchost jako obsahující plexisklovou základní desku. Testovací lože 548 by mělo mít rovněž čtyři plexisklové stěny, jež se vzpřimují ze základny a obklopují vzorek pleny 510. Toto zabraňuje tomu, aby syntetická moč stékala během testu z testovacího lože 548. Pěnová základna 550 je umístěna na vršek desky 548 základny plexiskla, takže tlak na vzorek je během testu vyrovnaný. Vzorek pleny 510 je umístěn na základnu pěny se svou horní vrstvou otočenou směrem nahoru. Krycí deska 552 je pak umístěna na vršek pleny tak, že válcovitý tekutinu směrující sloupek 556 a otvor 558 v krycí desce jsou v příčném směru vzorku pleny. Pak jsou na krycí desku 552 umístěna závaží 560 tak, že na vzorek pleny je aplikován tlak 28 g/cm². Elektrické snímače 536 jsou uspořádány tak, že se jen dotýkají horní vrstvy vzorku pleny v regionu, kde je ukládána syntetická moč. Tyto elektrické snímače 536 jsou umístěny vně a na protilehlých stranách válcovitého tekutinu směřujícího sloupku 556. Elektrické snímače 536 detekují přítomnost syntetické moči na horní vrstvě vzorku pleny. Když byla všechna syntetická moč přijata vzorkem pleny, elektrické spojení mezi elektrickými snímači 536 bude přerušeno. To poskytne čas pro to, aby testovaný vzorek nabral dodávaný příval či dávku (t.j. 50 ml) syntetické moči.

-26CZ 287990 B6

Příprava syntetické moči

Odměřte čtyři 1000 ml díly destilované vody do čisté, suché, 6000 ml Erlenmeyerovy láhve. Přidejte do láhve míchací tyčinku a umístěte baňku na desku magnetického míchadla. Pečlivě přeneste směs suché syntetické moči do láhve obsahující 4000 ml destilované vody. Nálevka je velmi nápomocná při bránění ztrátě suché směsi syntetické moči. Vypláchněte nálevku do Erlenmeyerovy láhve pomocí posledního 1000 ml dílu destilované vody, takže je do láhve přidáno celkem 5000 ml destilované vody. Umožněte rozmíchání roztoku dokud se všechny tuhé části nerozpustí.

Označte láhev nálepkou a datumem; po Ί dnech vyhoďte každý roztok.

Mohou být vyrobeny větší množství syntetické moči (násobky 5000 ml), pokud jsou vyžadovány větší objemy. Použijte příslušně větších objemů destilované vody (například 10 000 ml v kontejneru na 12 000 ml) a příslušný počet balení směsi suché syntetické moči (např. 2 balení pro 10 000 ml).

Postup

1) Vyřízněte z pleny veškerá elastika, aby plena ležela plochá. Umístěte plenu na vršek kusu pěny v základně přijímání zkoušečky. Plena by měla být umístěna s horní vrstvou otočenou vzhůru, takže syntetická moč je aplikována na horní vrstvu. Plena by měla být umístěny, aby hubice dodávání moči byla přibližně asi 7,62 cm od předního okraje pleny.

2) Umístěte na plenu montáž krycí desky.

3) Jemně umístěte na krycí desku příslušná závaží tak, aby byl na plenu vyvíjen tlak 28 g/cm².

4) Posuňte prstencovým stojánkem do polohy, aby hubice byla přímo nad středem válcovitého tekutinu směrujícího sloupku. Snižte prstenec dokud se nebude tato hubice protahovat asi 5 cm nad povrchem pleny. Umístěte hubici tak, že je kolmo k vršku lavice.

5) Spusťte pumpu.

6) Pumpa začne vydávat konkrétní objem syntetické moči[*J, a časové zařízení poběží dokud nebude tento objem pohlcen pěnou. Když je všechno fluidum pohlceno plenou, na digitální pumpě se objeví čas přijímání pro objem přidané syntetické moči (50 ml).

7) Po uplynutí 5 minut k vyrovnání se bude testovací cyklus automaticky opakovat. Testovací cyklus poběží požadovaný počet cyklů, takže na vzorek pleny bude aplikováno konkrétní množství syntetické moči.

8) Po dokončení všech testů propláchněte trubici destilovanou vodu. Denně vyčistěte povrch malých snímačových kontaktů uvnitř základny trubice horní desky kartáčem. Jestliže se zkoušečka používá nepřetržitě a není možné vypláchnout syntetickou moč ven z trubice, měsíčně ho měňte. Vyměňte pěnu každé 3 měsíce, aby se udržovala pevnost podpěry.

[*]Tam, kde se používá od HIPE odvozená, skládací pěna jako horní ukládací součást fluida, syntetická moč Jayco a zařízení by měly být vyrovnány na asi 31 °C. Dávky přijímání by měly být měřeny v této teplotě.

Claims (9)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Absorpční výrobek pro absorbování vyměšovaných tělních fluid, obsahující pro tekutiny propustnou homí vrstvu (12), dolní vrstvu (14), absorpční jádro (18) umístěné mezi homí vrstvou (12) a dolní vrstvou (14), přičemž absorpční jádro (18) obsahuje zónu (38) přijímání fluida, přijímající vodnatá tělní fluida, zóna (38) přijímání fluida je alespoň částečně obklopena alespoň jednou homí součástí (34, 36) ukládání fluida umístěnou alespoň částečně pod regionem vytékání tekutin z absorpčního jádra (18), dále absorpční jádro (18) obsahuje součást (42) přijímání/rozdělování fluida, získávající a transportující vodnaté tělní tekutiny, alespoň část součásti (42) přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod a v tekutinovém spojení s alespoň jednou homí součástí (34, 36) ukládání fluida a alespoň část součásti (42) přijímání/rozdělování fluida je umístěna pod zónou (38) přijímání fluida, vyznačující se tím, že absorpční jádro (18) dále obsahuje alespoň jednu homí součást (34, 36) ukládání fluida, roztahující se ve směru tloušťky, je-li tato ve styku s vodnatými tělními fluidy pro vytvoření zóny (38) přijímání fluida, alespoň jedna homí součást (34, 36) ukládání fluida je v přímém tekutinovém styku s homí vrstvou (12), přičemž absorpční výrobek vykazuje větší míru získávání tekutin pro drahou ze dvou po sobě následujících dávek syntetické moči než pro první dávku, při testu míry přijímání tekutin.

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že absorpční výrobek vykazuje větší míra přijímání tekutin pro každou třetí přednostně čtvrtou za sebou následující dávku syntetické moči, ve srovnání s předchozí dávkou.

3. Absorpční výrobek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každá z po sobě následujících dávek syntetické moči je 50 ml, každá z těchto dávek je dodávána do výrobku v množství 10 ml/sec, a mezi každou ze za sebou následujících dávek je časový interval 5 minut na vyrovnání.

4. Absorpční výrobek podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že absorpční jádro (18) obsahuje dvě homí součásti (34, 36) ukládání fluida ve formě proužků, které probíhají podélně v absorpčním jádra (18), přičemž součásti jsou umístěny odděleně pro vytvoření zóny (38) přijímání fluida, která je v kontaktu s vodnatými tělními fluidy.

5. Absorpční výrobek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že absorpční jádro (18) dále obsahuje alespoň jednu dolní součást (60) ukládání fluida, umístěnou pod součástí (42) přijímání/rozdělování fluida, přičemž alespoň jedna dolní součást (60) ukládání fluida je širší než zóna (38) přijímání fluida formovaná laterálním umístěním odděleně od homí součásti (34,36) ukládání fluida.

6. Absorpční výrobek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dvě homí součásti (34, 36) ukládání fluida a dolní součásti (60) ukládání fluida každá obsahuje od 70 % do 100 % hmotnostních každé příslušné součásti (34, 36, 60), hydrogel, tvořený absorpčním polymerem, přičemž součást (42) přijímání/rozdělování fluida obsahuje více než 30 % hmotnostních této součásti, hydrogel, tvořený absorpčním polymerem.

7. Absorpční výrobek podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že homí součást (34, 36) ukládání fluida absorpčního jádra (18) obsahuje zotavující se polymemí pěnový materiál získaný z emulze s vysokou vnitřní fází vody v oleji.

8. Absorpční výrobek podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že součást (42) přijímání/rozdělování fluida absorpčního jádra (18) obsahuje chemicky ztužená celulózová vlákna, především tepelně pojená ztužená vlákna.

-28CZ 287990 B6

9. Absorpční výrobek podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dvě horní součásti (34, 36) ukládání fluida obsahují vzájemně propojené, za vlhka stabilní makrostruktury, hydrogel, tvořený absorpčními polymerovými částicemi, a součást (42) přijímá5 ní/rozdělování fluida obsahuje chemicky ztužená celulózová vlákna, tepelně pojená s termoplastickým materiálem, přičemž výrobek dále obsahuje dolní součást (60) ukládání fluida umístěnou pod součástí (42) přijímání/rozdělování fluida s níž je v tekutinovém spojení, dolní součást (60) ukládání fluida je širší než zóna (38) přijímání fluida, přičemž dolní součást (60) ukládání fluida obsahuje materiál vybraný ze skupiny vzájemně propojené za vlhka stabilní 10 makrostruktury, hydrogel, tvořený absorpčními polymerovými částicemi a polymemí pěnový materiál.