CZ286490B6

CZ286490B6 - Pressed elevation panel

Info

Publication number: CZ286490B6
Application number: CZ19941788A
Authority: CZ
Inventors: Max Ing Gerhaher; Franz Dr Gerhaher
Original assignee: Gerhaher Max; Gerhaher Franz
Priority date: 1993-08-02
Filing date: 1994-07-25
Publication date: 2000-04-12
Also published as: DE4325873C2; ATE239151T1; PL304507A1; DE59410279D1; DE4325873A1; US5644887A; PL176446B1; EP0637655B1; EP0637655A3; EP0637655A2; CZ178894A3

Description

Pásmově lisovaná fasádní deska

Oblast techniky

Vynález se týká pásmově lisované fasádní desky, zejména keramické, stavební nebo dekorační desky, sestávající z předního dílu a zadního dílu, které jsou vzájemně spojeny středovými stojinami a u okrajových ploch okrajovými stojinami. Mezi středovými stojinami jsou vytvořeny otvory a mezi okrajovými stojinami a středovými stojinami jsou vytvořeny okrajové otvory.

Dosavadní stav techniky

V patentových spisech DE 344 903 aDE 350 237 jsou popsány známé pásmově lisované keramické fasádní desky, v nichž jsou vytvořeny vertikální, obdélníkové, zakulacené otvory. Fasádní desky mají na bočních okrajových plochách vybrání ve tvaru písmene U, jsou ohraničeny vpředu a vzadu předním a zadním přečnívajícím dílem a stěnou, spojující tyto díly uprostřed. Hlavové a patní okrajové plochy a přerušované otvory jsou tvořeny v podstatě jednoduchým tupým řezem, kolmým k povrchu fasádní desky.

Nevýhodou těchto fasádních desek je zejména neuspokojivá možnost docílit při montáži často nutné technické a estetické boční rozměrové přizpůsobení. Přiřízne-li se totiž fasádní deska bočně, tj. paralelně k otvorům, pak řez neprobíhá zpravidla jednou z mála úzkých stojin, ale jedním z otvorů. Často pak vyčnívá zbývající přední a zadní díl daleko přes stěnu, spojující tyto díly, takže bezpečnost fasádní desky proti lomu je značně snížená.

Montují-li se tyto fasádní desky s vertikálními spárami, je rovněž patrná malá tloušťka materiálu, což je však z architektonických důvodů nežádoucí. Tento případ nastává, když u nepřiříznuté fasádní desky přední a zadní díl jen nepatrně bočně vyčnívá, i když je bezpečnost proti lomu pro tyto fasádní desky ještě dostatečně vysoká. Další nevýhodou těchto fasádních desek je to, že bočně vyčnívající díly a boční spojovací stojiny vyvolávají při výrobě silné brzdění na okraji plastického keramického pásu a tím nedostatečné zhutnění materiálu. To vyvolává jednak sklon k zvýšené citlivosti na trhlinky, vzniklé při sušení, a jednak zvýšený podíl střepin při sušení a také sníženou bezpečnost proti lomu vypálených fasádních desek. Tyto nevýhody se ještě stupňují tím, že rychlost sušení na okraji fasádních desek je zvětšeným povrchem v těchto místech ještě dále zvýšena a ještě více předbíhá rychlost sušení fasádní desky než v normálním případě.

Další nevýhodou těchto pásmově lisovaných fasádních desek je to, že tupým řezem na hlavě a patě není zaručen dobrý průtok vody. To nastává zejména tehdy, když jsou fasádní desky montovány s horizontálními spárami, do kterých může vnikat voda z fasády při lijáku, a které umožňují nerušený průhled až na nosnou konstrukci.

V patentovém spisu DE 3 110 606 jsou popsány známé pásmově lisované fasádní desky s kulatými nebo oválnými otvory a s jednoduchými nebo podříznutými drážkami, které jsou vždy uspořádány ve směru pásmového lisování. Příčně orientované fasádní desky jsou opatřeny hlavovými nebo patními drážkami, vytvořenými při pásmovém lisování, které pro průtok vody a optické ukončení spáry do sebe vzájemně zapadají.

Fasádní desky orientované příčně jsou bočně, tj. příčně k otvorům, odříznuty tupě, takže je možné plynulé horizontální přizpůsobení uříznutých fasádních desek, pokud se fasádní desky montují orientované na výšku, jsou uříznuty nahoře a dole, takže je nutné počítat se špatným průtokem vody a s opticky otevřenou spárou. Naproti tomu je možné velmi jednoduché vertikální rozměrové přizpůsobení tupým odříznutím fasádních desek. Podstatné nevýhody těchto

- 1 CZ 286490 B6 fasádních desek spočívají v nemožnosti uskutečnit v praxi velmi často nutné plynulé přizpůsobení příčného rozměru ke směru pásmového lisování, protože řezy pak probíhají zpravidla buď paralelně s otvory nebo paralelně s drážkami, čímž se podstatně sníží odolnost proti lomu fasádních desek. V místě řezu, který prochází otvory nebo drážkami, je pak silně snížena tloušťka stěny opticky zřetelně viditelná otevřenými spárami. Další nevýhodou této fasádní desky je její malý počet otvorů a drážek, čímž je způsobena její relativně velká hmotnost. Následkem toho se mohou tyto fasádní desky při výrobě sušit jen velmi pomalu, protože se lehce křiví a jsou zatížené vysokým počtem lomů při sušení a vypalování. Mimoto je pro montáž nutné použít nosnou konstrukci s vyšší hmotností, kteráje více zatížená.

V patentovém spisu DE 3 401371 jsou popsány další známé pásmově lisované fasádní desky, které jsou orientovány příčně a jsou opatřeny čtvercovými otvory. Přední a zadní díl je spojen úzkými stojinami mezi otvory a okrajovými stojinami, vytvořenými na okraji fasádní desky. Tyto fasádní desky se mohou montovat také na výšku, ale s tou nevýhodou, že je nutné počítat se špatným průtokem vody, způsobeným řezem příčným k otvorům a k opticky otevřené spáře. Zvláště nevýhodné je scházející plynulé přizpůsobení rozměru příčně k otvorům, protože řezy paralelní s otvory zpravidla probíhají těmito otvory. Také při montáži příčně orientovaných fasádních desek vzniká zvýšené nebezpečí lomů dolů přečnívajícího předního dílu. Ve spáře umístěný tenčí díl se u příčné montáže může tolerovat opticky jako okapnice, ale nemůže se tolerovat u montáže na výšku.

Další nevýhodou těchto fasádních desek je silné profilování horního a spodního okraje hlavovou a patní drážkou, které způsobují zvětšenými povrchy a malou tloušťkou stěn špatný chod plastického keramického pásma, příliš rychlé osychání v oblasti okraje, zvýšený podíl lomů a nižší bezpečnost proti lomu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje pásmově lisovaná fasádní deska, zejména keramická, stavební nebo dekorační deska, sestávající z předního dílu a zadního dílu, které jsou vzájemně spojeny středovými stojinami au okrajových ploch okrajovými stojinami, přičemž mezi středovými stojinami jsou vytvořeny otvory a mezi okrajovými stojinami a středovými stojinami jsou vytvořeny okrajové otvory, jejíž podstata spočívá vtom, že otvory a okrajové otvory mají obdélníkový průřez, jehož šířka je orientována příčně ke středovým stojinám. Okrajové stojiny mají minimálně dvojitou šířku středových stojin a minimálně poloviční šířku otvorů.

Podle výhodného provedení je šířka alespoň jednoho okrajového otvoru jednak menší nebo rovna poloviční šířce otvoru, a jednak je menší nebo rovna šířce okrajové stojiny.

Podle dalšího výhodného provedení vzrůstá šířka otvorů od její okrajové plochy k jejímu středu a šířka každého otvoru je vždy menší nebo rovna celkovému rozměru od okrajové plochy k příslušnému otvoru.

Podle dalšího výhodného provedení je šířka alespoň jednoho otvoru menší nebo rovna šířce jedné z obou okrajových stojin.

Podle dalšího výhodného provedení jsou mezi předním dílem a zadním dílem vytvořeny stojiny, na jejichž horním konci je vytvořena horní okrajová plocha s polodrážkou a na spodním konci spodní okrajová plocha s polodrážkou. Okrajové plochy jsou orientovány příčně k podélné ose stojiny.

-2 CZ 286490 B6

Podle dalšího výhodného provedení mají v prostřední oblasti mezi předním dílem a zadním dílem stojiny původní šířku a v oblasti polodrážek okrajovou šířku, která je menší nebo rovna původní šířce.

Podle dalšího výhodného provedení je součet okrajových šířek stojiny v oblasti polodrážek menší než původní šířka stojiny v prostřední oblasti mezi předním dílem a zadním dílem.

Podle dalšího výhodného provedení jsou mezi předním dílem a zadním dílem vytvořeny stojiny, na jejichž horním konci je vytvořena horní plocha apolodrážka a na spodním konci spodní plocha a polodrážka, přičemž plochy jsou orientovány směrem zezadu dopředu a směrem šikmo dolů.

Výhoda navrženého řešení spočívá v tom, že pásmově lisovaná fasádní deska má relativně nízkou hmotnost a umožňuje bezvadné a plynulé přizpůsobení rozměru příčného k šířce otvorů, aniž by muselo dojít k jedinému naříznutí jednoho z otvorů nebo jedné drážky. Fasádní deska zajišťuje dobrý průtok vody a lze ji jednoduše a hospodárně vyrábět. Úzkými středovými stojinami se docílí vysoký počet otvorů a tím i nízká hmotnost, čímž se současně minimálně dvojitou tloušťkou okrajové plochy zlepší výstup plastického keramického pásma z ústí pásmového lisu. Tím nevzniká jen zvýšený lisovací tlak a zvýšená hustota materiálu, ale také zvýšená pevnost při kombinovaném namáhání v tahu a ohybu v oblasti okraje. Nahromaděním materiálu vzniká také zpožďování rychlosti sušení v okrajové oblasti a následkem toho dochází ke snížení počtu lomů při sušení a vypalování a ke zvýšení bezpečnosti fasádních desek proti lomu. Rovněž lze docílit absolutně symetrický tvar průřezu, jehož předností je také to, že plastické keramické pásmo je již vytlačováno prakticky rovně z ústí pásmového lisu a nemusí být nuceno teprve umělým zabrzďováním do rovného chodu. Tím může být dalekosáhle zabráněno bočnímu zkřivení fasádních desek v rovině fasádní desky při sušení. Fasádní desky mohou být montovány orientované na výšku nebo příčně. Použitím otvorů, které jsou podstatně širší a použitím okrajových stojin, jejichž šířka má minimálně polovinu šířky otvorů, se dosahuje toho, že počet otvorů je vyšší, a proto jsou fasádní desky lehčí. Při použití okrajových stojin, jejichž šířka je nejméně polovinou šířky otvoru, se dosahuje toho, že je možné jedním až maximálně čtyřmi řezy dosáhnout plynulého přizpůsobení rozměru bez nástřihu otvorů. Výhodou je i to, že se vždy jedná o jednoduchý tupý řez, který prochází celou tloušťkou fasádní desky, tedy bez jakéhokoliv odstupnění. V praxi proto musí zůstat vedle otvoru ještě zbytková tloušťka materiálu asi U mm, aby byly dosaženy výše uvedené výhody, tj. docílení bezvadného plynulého přizpůsobení rozměru bez nástřihu otvorů nebo drážek, a proto se musí jednotlivé, teoreticky využitelné, rozsahy rozměrů trochu překrývat.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 horizontální řez fasádní deskou, obr. 2a horizontální řez několika fasádními deskami s možnými přířezy, obr. 2b horizontální řez fasádní deskou s příklady přířezů od 0 do 40 mm, obr. 2c horizontální řez fasádní deskou s příklady přířezů od 30 do 60 mm, obr. 3 horizontální řez několika fasádními deskami s užšími okrajovými otvory, obr. 4 horizontální řez fasádní deskou se vzrůstající šířkou otvorů, obr. 5 horizontální řez fasádní deskou se zvláště širokou okrajovou stojinou, obr. 6 vertikální řez dvěma fasádními deskami s polodrážkami, obr. 7 vertikální řez dvěma fasádními deskami se stojinami s okrajovou výškou a obr. 8 vertikální řez dvěma fasádními deskami se šikmými plochami.

-3 CZ 286490 B6

Příklady provedení vynálezu

Fasádní deska 3, znázorněná na obr. 1, sestává z předního dílu 1 a zadního dílu 2, které jsou vzájemně spojeny úzkými středovými stojinami 4 a u okrajových ploch 7 okrajovými stojinami 5 5. Mezi středovými stojinami 4 jsou vytvořeny obdélníkové, zakulacené otvory 6. Mezi okrajovými stojinami 5 a středovými stojinami 4 je vytvořeny okrajové otvory 8. Okrajové stojiny 5 jsou alespoň dvakrát širší než středové stojiny 4. Otvory 6 a okrajové otvory 8 mají obdélníkový průřez, jehož šířka, tvořená jeho delší stranou, je orientována příčně ke středovým stojinám 4.

Fasádní deska 9, znázorněná na obr. 2a, má středové stojiny 12 a okrajové stojiny 11, mezi nimiž jsou vytvořeny obdélníkové, zakulacené otvory 10 stejné velikosti. Vedle fasádní desky 9 jsou umístěny další fasádní desky 13, 14. Okrajové stojiny 11 jsou alespoň dvakrát širší než středové stojiny 12. Stejně jako na obr. 1 je i zde rozměr a_h aj, a₃, a₄ okrajových stojin 11 fasádních desek 15 9, J3, 14 minimálně tak velký jako polovina šířky otvorů 10. Jednotlivé strany otvorů 10 jsou vzdáleny od okrajové plochy ve vzdálenosti bi™,, bi_max, Ci_min.Ci_max atd. Rozměry a_Í5 a₂, a^, a±, bj^, b|_max, gimin, Ci_max atd. určují, ve kterých oblastech mohou být fasádní desky 9, 13, 14 plynule přeříznuty bez zaříznutí do otvorů 10. Rozměry a₃, a₄, b₃, b₄ je znázorněno, ve kterých oblastech jiných fasádních desek 13, 14 se může přídavně přiřezávat, aby se bez naříznutí otvorů JO 20 umožnilo zcela libovolné přizpůsobení fasádních desek 9, 13, J4.

Na obr. 2a jsou jednotlivé teoreticky využitelné rozsahy rozměrů znázorněny v měřítku například takto:

ai = a₂ = a₃ = a₄blmin 2Z b_lmaxb| = b₂ = b₃ = b₄Clmin 3Z C|_max = 0 až 10 mm = 30 až 35 mm = 30 až 35 mm = 55 až 60 mm

Na obr. 2b jsou znázorněny první tři varianty přizpůsobení fasádních desek 19, 20 jedním až čtyřmi řezy 15, 16, 17, 18 na jedné až dvou fasádních deskách 19, 20, a to v plném rozsahu od 0 do 40 mm.

Na obr. 2c jsou znázorněny varianty přizpůsobení fasádních desek 25, 26 až čtyřmi řezy 21, 22, ³⁵ 23, 24 na jedné až dvou fasádních deskách 25, 26, a to plynule v rozsahu od 30 do 65 mm.

Běžné číslo	Označení řezů	Teoreticky využitelný rozsah	Počet potřebných řezů	Počet potřebných fasádních desek
1	ai	0 až 10 mm	1	1
2	a]+a₂	0 až 20 mm	2	1
3	(ai+a₂)+(a₃+a4)	0 až 40 mm	4	2
4	bi	30 až 35 mm	1 = 02,0	1 =01.25
5	b_t+a₂	30 až 45 mm	2	1
6	(b_t+a₂) +a₃	30 až 55 mm	3	2
7	(bi+a₂) + (a₃+a₄)	30 až 65 mm	4	2
8	B++b₂	60 až 70 mm	2 =02.4	1 =01.4
9	(bi+a₂) +b₃	60 až 80 mm	3	2
10	(bi+a₂) + (b₃+a₄)	60 až 90 mm	4	2
11	(ci+a₂) +b₃	85 až 105 mm	3	2
12	(ci+a₂) + (b₃+a₄)	85 až 115 mm	4	2
13	(C]+b₂) +b₃	105 až 130 mm	3	2

-4CZ 286490 B6

Podle třetího sloupce tabulky se teoreticky využitelné rozsahy zpravidla o 10 až 20 mm, minimálně o 5 mm překrývají, takže pro každé přizpůsobení rozměru je možná kombinace řezu 21, 22, 23, 24, při které není nutné jediné naříznutí otvorů. Na obr. 3 jsou znázorněny fasádní desky 26, jejichž okrajové otvory 27 jsou stejné nebo užší než poloviční šířka otvorů 28 a stejné nebo užší než je šířka okrajové stojiny 29. Udanými rozměry aj, bi_mj_n, b)_max atd. je znázorněno jako na obr. 2a, ve kterých oblastech mohou být fasádní desky 26 přiříznuty plynule a bez naříznutí otvorů 27, 28.

Na obr. 3 jsou jednotlivé teoreticky využitelné rozsahy rozměrů pro přizpůsobení znázorněny například v měřítku 1:1 takto:

a, = a₂ = a₃ = a₄ = 0 až 10 mm bi_min až bi_raax =18 až 23 mm bi = b₂ = b₃ = b₄ c_lm,_n až c_lmax = 43 až 48 mm

Běžné číslo	Označení řezů	Teoreticky využitelný rozsah	Počet potřebných řezů	Počet potřebných Fasádních desek
1		0 až 10 mm	1	1
2	aj+a₂	0 až 20 mm	2	1
3	bi	18 až 23 mm	1	1
4	bi+a₂	18 až 33 mm	2 = 01.5	1 =01.0
5	(b]+a₂)+a₃	18 až 43 mm	3	2
6	bi+b₂	36 až 46 mm	2	1
7	Cl	43 až 48 mm	1	1
8	ci+a₂	43 až 58 mm	2	1
9	(ci+a₂)+a₃	43 až 68 mm	3	2
10	ci+b₂	61 až 71 mm	2 = 01,9	1 =01,2

Uspořádáním okrajových otvorů 27 se může počet potřebných řezů případně fasádních desek 26 snížit asi o 15 až 25 %. Protože přizpůsobovací práce zpravidla probíhají až při montáži a řezy se provádějí jednotlivě a ručně diamantovými pilami, je snížení průměrně potřebného počtu řezů, případně snížení fasádních desek 26, podstatným faktorem při úspoře nákladů na montáž. Jak vyplývá ze sloupce 4, je při přizpůsobení rozměrů od 0 do 33 mm, případně od 0 do 70 mm, nutný počet řezů v průměru pouze 1,5, případně 1,9, kdežto u předtím popsaného způsobu provedení je nutný počet řezů průměrně 2,0 případně 2,4. Průměrný počet fasádních desek 26 je 1,0 případně 1,2, což je podstatně nižší než u předtím popsaného způsobu provedení, v němž je potřeba 1,25 až 1,4.

Na obr. 4 je znázorněna fasádní deska, u které šířka h, β, b atd. vzrůstá od okrajové plochy 30 směrem ke středu 31 fasádní desky tak, že příslušná šířka L, _L, b atd., například šířka b je menší než celkový rozměr b|_max od okrajové plochy 30 až k příslušnému otvoru. Teoreticky zde platí podmínka: šířka otvoru < celkovému rozměru od tohoto otvoru až k okrajové ploše 30. Pro praxi však platí, aby při řezu zůstal zachován materiál v dostatečné tloušťce, tato podmínka: šířka otvoru < celkový rozměr. Předností této varianty je především malá hmotnost, podmíněná vysokým počtem otvorů.

Na obr. 4 jsou jednotlivé teoreticky využitelné rozsahy rozměrů pro přizpůsobení znázorněny například v měřítku 1:1 takto:

ai = OažlO bimin ttz b|_max 18 az 23

Clmin ^Ζ C]_max 43 3Z 48

mm	h= 8mm<a_te
mm	1₂ = 20 mm < bi_max
mm	b = 45 mm < c,_max

-5CZ 286490 B6

Běžné číslo	Označení řezů	Teoreticky využitelný rozsah	Počet potřebných řezů	Počet potřebných fasádních desek
1	ai	0 až 10 mm	1	1
2	ai+a₂	0 až 20 mm	2	1
3	b>	18 až 23 mm	1	1
4	b,+a₂	18 až 33 mm	2 = 01.5	1 =01.0
5	(bi+a₂)+a₃	18 až 43 mm	3	2
6	Cl	43 až 48 mm	1	1
7	Ci+a₂	43 až 58 mm	2	1
8	(c,+a₂)+a₃	43 až 68 mm	3	2
9	ci+b₂	61 až 71 mm	2 = 01,9	1 =01,2

Na obr. 5 je znázorněna fasádní deska 32, která má všechny otvory 33 stejně velké a šířka okrajové stojiny 34 je větší než šířka otvorů 33. Dále je zde znázorněna míra rastru, například 25 mm pro účely plánování a provádění.

Z následující tabulky vyplývá, že průměrný počet potřebných řezů nepřekročí i při velkém přizpůsobení rozměrů v žádném případě 1,5 a je tedy zřetelně nižší než u všech předcházejících způsobů provedení. Navíc se mohou všechna přizpůsobení rozměrů provést na jedné, a to stejné fasádní desce 32, aniž by byla také jen v jednotlivých případech nutná jiná fasádní deska pro tento účel. Rovněž je systematika kombinací jednotlivých řezů pro řemeslníka na staveništi mnohem srozumitelnější, protože se kombinují maximálně dva řezy místo čtyř řezů, použitých u výše popsaných způsobů provedení. U dvou řezů slouží zpočátku jeden řez středovou stojinou v podstatě k hrubému přizpůsobení rozměru a řez širokou okrajovou stojinou 34 jemnému přizpůsobení rozměru. Přednosti tohoto provedení se projevují i pak, když se výše popsané okrajové stojiny 34 nalézají na obou okrajích fasádní desky 32 a s nimi sladěné poněkud užší otvory 33 však pouze na jednom okraji fasádní desky 32. Pokud jsou totiž nutné dva řezy pro přizpůsobení rozměrů, provedou se tyto řezy vždy na protilehlých okrajích fasádní desky 32.

Na obr. 5 jsou jednotlivé teoreticky využitelné rozsahy rozměrů pro přizpůsobení znázorněny například v měřítku 1:1 takto:

ai — a₂ bi = b₂ c, =c₂ = 0 až 22,5 mm = 42,5 až 47,5 mm = 67,6 až 72,5 mm

Běžné číslo	Označení řezů	Teoreticky využitelný rozsah	Počet potřebných řezů	Počet potřebných fasádních desek
1	ai	0 až 22,5 mm	1	1
2	ai+a₂	0 až 45 mm	2	1
3	b.	42,5 až 47,5 mm	1	1
4	bi+a₂	42,5 až 70 mm	2	1
5	Cl	67,5 až 72,5 mm	1 =01.4	1 =01.0
6	cj+a₂	67,5 až 95 mm	2	1

Při tomto způsobu provedení je nutný podstatně nižší počet kombinací řezů, aby se umožnilo v určitém rozsahu plynulé přizpůsobení rozměru bez mezer, aniž by došlo k naříznutí otvoru 33. Z tabulky vyplývá, že pro oblast od 0 až 70 mm je nutných pouze 5 řezů nebo kombinací řezů, zatímco u předtím popsaných způsobů provedení je nutné 8 až 10 řezů nebo kombinací řezů. Velmi užitečná pro plánování a zpracování je skutečnost, že se stejně velké otvory 33 dají zařadit velmi jednoduše do rastrování. Při uspořádání otvorů 33 se šířkou 20 mm a šířkou středové stojiny 5 mm vzniká rastr 25 mm. Ze šířky drážky 10 mm vyplývá šířka okrajové stojiny 34,

-6CZ 286490 B6 která má velikost 22,5 mm a která je větší než šířka otvoru 33, která má velikost 20 mm. Aby se při přizpůsobení rozměru také v nejnevhodnějším případě zaručila ještě větší zbytková tloušťka středové stojiny, může se například volit při rastru 25 mm tloušťka středové stojiny 7 mm a šířka otvoru 33 má velikost 18 mm.

Zvláště příznivě působí široké okrajové stojiny 34 na výrobu a kvalitu fasádních desek 32. Uspořádáním široké okrajové stojiny 34 se snižuje brzdné působení ústí pásmového lisu v bočních oblastech v porovnání se středovými oblastmi, takže na okrajové oblasti plastického keramického pásma působí větší lisovací tlak, který vytváří vyšší kombinovanou pevnost 10 materiálu v ohybu a tahu. Obvykle jsou při pásmovém lisování těles ve tvaru fasádní desky 32 v nevýhodě okrajové oblasti, protože přídavnou okrajovou plochou vzniká přídavný brzdicí účinek. Protože okrajové oblasti z důvodu přídavné okrajové plochy rychleji osychají, a protože se také dříve smršťují než středové oblasti, vzniká obvykle při schnutí nebezpečí trhlin v okrajových oblastech, protože těleso ve tvaru fasádní desky 32 má vlivem sníženého lisovacího 15 tlaku zmenšenou kombinovanou pevnost v tahu a ohybu právě v těch okrajových oblastech, ve kterých je vystaveno následkem rychlého osychání přídavným napětím ze smrštění. Při průřezu fasádní desky 32 se však nahromaděním materiálu v okrajových oblastech snižuje rychlost schnutí a přizpůsobuje se středovým oblastem tak, že se rovněž značně snižuje napětí ze smrštění a nebezpečí trhlin, vzniklých při sušení.

Na obr. 6 jsou fasádní desky 35, 36 na zadní straně 43 horní okrajové plochy 37 opatřeny polodrážkou 38 a na přední straně 42 její spodní okrajové plochy 39 další polodrážkou 40. Polodrážka 40 jedné fasádní desky 35 zapadá do polodrážky 38 jiné fasádní desky 36 tak, že na přední straně 42 fasádní desky 35 odtékající voda z fasády nemůže odtékat k zadní straně 43 25 fasádní desky 36, ale spíše je odváděna na přední straně 44 fasádní desky 36 nebo stojinami 45, vytvořenými ve fasádní desce 36. Nasměrováním průtoku vody na přední stranu 42, 44 se dosáhne toho, že na zadní straně 43 se odvádějí jen relativně malá množství vody, například větrem nahoru vytlačená voda nebo kondenzát, takže nosná konstrukce a tepelná izolace jsou chráněny před provlhnutím. Polodrážka 38, 40 je však ohrožena lomem.

Na obr. 7 jsou znázorněny fasádní desky 46, 47 s předním dílem 48 a zadním dílem 49. mezi nimiž jsou vytvořeny stojiny 50, jejichž okrajová šířka 53. 54 je v oblasti polodrážek 51, 52 menší nebo rovna původní šířce 55 stojin 50 v prostřední oblasti mezi předním dílem a zadním dílem 49, tzn., že v prostřední oblasti mezi předním dílem 48 a zadním dílem 49 jsou vytvořeny 35 stojiny 50 s původní šířkou 50, která je v oblasti polodrážek 51, 52 zmenšena na okrajovou šířku

53. 54. Součet okrajových šířek 53, 54 stojiny 50 v oblasti polodrážek 51, 52 je menší než původní šířka 55 stojiny 50 v oblasti mezi předním dílem 48 a zadním dílem 49 . Polodrážka 51 je vytvořena na přední straně a polodrážka 52 na zadní straně. Polodrážky 51. 52 zvyšují bezpečnost proti lomu.

Na obr. 8 jsou znázorněny fasádní desky 56, 57, u kterých jsou stojiny 63 v oblasti polodrážky 59, vytvořené na přední straně 65, opatřeny šikmou spodní plochou 58 a stojiny 63 v oblasti další polodrážky 61, vytvořené na zadní straně 62, opatřeny šikmou horní plochou 60. Obě plochy 58, 60 jsou orientovány směrem zezadu dopředu a směrem šikmo dolů, čímž je dosaženo dalšího 45 zvýšení bezpečnosti polodrážky 59, 61. Tím je větrem vehnaná voda z fasády, která odtéká na zadní straně 62 fasádních desek 56, 57 nebo v jejich stojinách 63, odváděna dopředu k okapnici 64 a tím k přední straně 65 fasádních desek 56, 57.

Průmyslová využitelnost

Pásmově lisovanou, přednostně keramickou, fasádní desku vzadu provzdušněnou lze použít pro zavěšení na nosnou konstrukci nebo pro lepení nebo uchycení maltou na stěnu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pásmově lisovaná fasádní deska, zejména keramická, stavební nebo dekorační deska, sestávající z předního dílu a zadního dílu, které jsou vzájemně spojeny středovými stojinami a u okrajových ploch okrajovými stojinami, přičemž mezi středovými stojinami jsou vytvořeny otvory a mezi okrajovými stojinami a středovými stojinami jsou vytvořeny okrajové otvory, vyznačující se tím, že otvory (6, 10, 28, 33) a okrajové otvory (8, 27) mají obdélníkový průřez, jehož šířka je orientována příčně ke středovým stojinám (4, 12), přičemž okrajové stojiny (5, 11, 29, 34) mají minimálně dvojitou šířku středových stojin (4, 12) a minimálně poloviční šířku otvorů (6, 10, 28, 33).
2. Fasádní deska podle nároku 1, vyznačující se tím, že šířka alespoň jednoho okrajového otvoru (27) je jednak menší nebo rovna poloviční šířce otvoru (28), a jednak je menší nebo rovna šířce okrajové stojiny (29).
3. Fasádní deska podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že šířka otvorů vzrůstá od její okrajové plochy (30) k jejímu středu (31) a šířka každého otvoru je vždy menší nebo rovna celkovému rozměru od okrajové plochy (30) k příslušnému otvoru.
4. Fasádní deska podle nároku 1, vyznačující se tím, že šířka alespoň jednoho otvoru (33) je menší nebo rovna šířce jedné z obou okrajových stojin (34).
5. Fasádní deska podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že mezi předním dílem (48) a zadním dílem (49) jsou vytvořeny stojiny (45, 50), na jejichž horním konci je vytvořena horní okrajová plocha (37) s polodrážkou (38, 52) a na spodním konci spodní okrajová plocha (39) s polodrážkou (40, 51), přičemž okrajové plochy (37, 39) jsou orientovány příčně k podélné ose stojiny (45, 50).
6. Fasádní deska podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že v prostřední oblasti mezi předním dílem (48) a zadním dílem (49) mají stojiny (45, 50) původní šířku (55) a v oblasti polodrážek (38, 40, 51, 52) okrajovou šířku (53, 54), která je menší nebo rovna původní šířce (55).
7. Fasádní deska podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že součet okrajových šířek (53, 54) stojiny (50) v oblasti polodrážek (51, 52) je menší než původní šířka (55) stojiny (50) v prostřední oblasti mezi předním dílem (48) a zadním dílem (49).
8. Fasádní deska podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, mezi předním dílem (48) a zadním dílem (49) jsou vytvořeny stojiny (63), na jejichž horním konci je vytvořena horní plocha (60) apolodrážka (61) a na spodním konci spodní plocha (58) a polodrážka (59), přičemž plochy (58, 60) jsou orientovány směrem zezadu dopředu a směrem šikmo dolů.