CZ285222B6

CZ285222B6 - Reaktor s fluidizovanou vrstvou

Info

Publication number: CZ285222B6
Application number: CS901645A
Authority: CZ
Inventors: Folke Engström
Original assignee: Foster Wheeler Energia Oy
Priority date: 1989-04-04
Filing date: 1990-04-03
Publication date: 1999-06-16
Also published as: ES2047324T3; LTIP845A; CZ164590A3; CA2049357C; EP0465498B1; JPH04500629A; KR920700760A; LT3381B; BR9007267A; PL164006B1; US5230868A; EP0465498A1; JPH0644991B2; KR940010933B1; WO1990011824A1; CN1046592A; DE69004568T2; UA27225C2; CN1021479C; DE69004568D1

Abstract

Reaktor s fludizovanou vrstvou obsahuje reaktorovou komoru /2/ s v podstatě svislými bočními stěnami /3/ rozváděcí desku /7/ plynu umístěnou v reaktorové komoře /2/ a trysky /8/ v rozváděcí desce /7/ plynu. V úrovni nad rozváděcí deskou /7/ plynu jsou uspořádány prostředky pro přívod fluidního prostředí do reaktorové komory /2/. Obsahují alespoň jeden přívod /12/ fluidního prostředí zasahující do reaktorové komory /2/ v úrovni přibližně 100 až 1000 mm nad tryskami /8/ pro přívod fluidizačního plynu, přičemž pro zykrytí v podstatě celé délky přívodu /12/ fluidního prostředí jsou uspořádány krycí prostředky obsahující podélný svislý výstupek /11/ umístěný nad rozváděcí desce /7/ plynu a vystupující v podstatě kolmo z jedné boční stěny /3/ do reaktorové komory /2/. ŕ

Description

Reaktor s fluidizovanou vrstvou

Oblast techniky

Vynález se týká reaktoru s fluidizovanou vrstvou obsahující komoru s v podstatě svislými bočními stěnami, rozváděči desku plynu umístěnou v komoře a trysky v rozváděči desce plynu.

Materiál vrstvy v reaktoru s fluidizovanou vrstvou může být částečně tvořen materiálem, který se 10 v reaktoru s fluidizovanou vrstvou má zpracovávat, nebo to může být inertní materiál, nebo se může podílet na vyhřívání vrstvy. Částicový materiál se fluidizuje primárním plynem dodávaným prostředky pro rozptylování plynu, namontovanými na rozváděči desce plynu. Rozváděči deska plynu také nese vrstvu částicového materiálu.

Používané fluidizační prostředí, podobně jako vrstva materiálu mohou být inertní nebo se mohou podílet na prováděném zpracování nebo se mohou podílet na vyhřívání vrstvy.

V současné době se reaktorů s fluidizovanou vrstvou používá k nejrůznějším účelům, například pro spalování, pro zplynování, pro chemické a pro metalurgické procesy, jelikož jsou schopny vytvářet účinný styk mezi zpracovávaným plynem a mezi zpracovávanými pevnými, kapalnými nebo plynnými materiály; jsou schopny vysoké reakční rychlosti; umožňují při procesech udržování rovnoměrné teploty a dobrou říditelnost procesů. Avšak čím větší je reaktor, tím obtížnější je udržování stabilních reakčních podmínek a řízení reaktoru v průběhu měnících se pracovních podmínek. Ve velkých reaktorech je obzvláště obtížné dosahovat rovnoměrného 25 rozdělení fluidního prostředí a/nebo částicového materiálu v celém příčném průřezu reaktorové komory. Nerovnoměrné rozdělení může způsobovat značné problémy.

Při spalovacích procesech se v reaktoru s fluidizovanou vrstvou mohou spalovat jakákoliv částicová, kapalná nebo plynná paliva nebo jejich směsi. Palivo, jakož také přísady, potřebné pro 30 procesy k čištění plynu nebo pro jiné chemické reakce, se zpravidla zavádějí tryskami v bočních stěnách nebo tryskami v desce děliče plynu.

Fluidní palivo, jako například olej, se zpravidla zavádí olejovými hořáky, uspořádanými v otvorech bočních stěn ve výšce přibližně 0,5 m nad deskou děliče plynu. Olej se vstřikuje 35 stlačeným vzduchem jakožto distribučním prostředím, normálně však může zasahovat jen asi 1 m do reaktorové komory. Ve velkých reaktorech, kde je vzdálenost mezi bočními stěnami a středem reaktorové komory větší než vzdálenost penetrace oleje do vrstvy, je distribuce oleje nedostatečná.

Tento shora uvedený problém nelze vyřešit zvýšeným dodáváním oleje hořáky, jelikož je dodávání oleje omezeno na přibližně 500 kg/h, to znamená, že množství tepla má být obecně menší než 7500 kJ/m², aby se předcházelo přehřívání a aglomeraci částic vrstvy v místech těsně u přívodu oleje. Podobné problémy jsou při distribuci jiných fluidních paliv nebo reakčních složek do velkých reaktorů s fluidizovanou vrstvou.

V současné době je známo uspořádání trysek pro fluidní palivo, popsané v americkém patentovém spise číslo 4 165040, které je kombinací trysky fluidního paliva a fluidního plynu, přičemž tato kombinace je rovnoměrně rozdělena v desce děliče plynu. Trysky ke vstřikování fluidního paliva mají vstupy pro fluidizační plyn v pouzdru obklopujícím palivovou trysku. Toto uspořádání umožňuje rozprášení fluidního paliva. Může se tak například dosáhnout rovnoměrného rozdělení oleje s primárním vzduchem ve spalovacím prostoru.

Důležitý problém však zůstává. Trysky pracují za vysoké teploty a ve vysoce náročném prostředí, které může působit zanášení palivových trysek. Je proto důležité periodicky

-1CZ 285222 B6 kontrolovat palivové trysky a poškozené trysky nahrazovat, aby se zajistilo rovnoměrné spalování v reaktoru. Riziko zanášení je obzvláště vysoké při změnách zatížení, když klesá tlak při výměně trysek. Čištění trysek v rozvodové desce je za podmínek provozu velice komplikované. Buď se pro čištění musí celý systém vypnout nebo se musí použít velmi komplikovaného 5 uspořádání nahraditelných trysek.

Americký patentový spis číslo 4 259088 popisuje uspořádání k rozdělování fluidního paliva do reaktoru s fluidizovanou vrstvou, podle kterého se fluidní palivo zavádí vodorovnými trubkami zapuštěnými do vrstvy částicového materiálu, který se neuvádí do vznosu. Takové přímé vedení 10 fluidního prostředí se snadno čistí i v průběhu provozu. Potrubí končí v proláklinách vrstvy nefluidizovaného materiálu, částice vrstvy se fluidizují v proláklinách. Toto uspořádání vyžaduje, aby trysky k rozptylování plynu měly alespoň dvě různé výšky v desce děliče plynu pro vytváření ohraničených ploch mezi nefluidizovaným a fluidizovaným částicovým materiálem vrstvy. Trysky, zasahující nad nefluidizovanou vrstvu částicového materiálu musí být mnohem 15 vyšší než trysky v prohlubních. Kromě toho různé trysky k rozptylování plynu mají otvory různých rozměrů, aby bylo možné rovnoměrné zásobení vzduchem v celém průřezu až nahoru v reaktorové komoře. To však znamená komplikovanou konstrukci.

Prolákliny nebo prohlubně jsou poměrně malé a s výhodou mají hloubku 12,70 až 15,24 mm. 20 Zavádění jak oleje tak fluidizačního vzduchu do takových omezených zón je spojeno s velkým nebezpečím aglomerace. Je obtížné provést rovnoměrné rozdělení trysek k poměrně omezené ploše. Nerovnoměrné rozdělení trysek vede k nerovnoměrné fluidizaci částic. Kromě toho olej může smáčet částice vrstvy v prohlubních a způsobit jejich vzájemné slepování za vzniku větších nefluidizovatelných částic. Je zde také nebezpečí přílišného stoupnutí teploty, když jsou trysky 25 pro palivo a trysky pro vzduch uspořádány příliš těsně u sebe. Trysky pro fluidní palivo mohou být uspořádány ve vyšší úrovni nad tryskami pro vzduch za použití tohoto uspořádání s nefluidizovaným částicovým materiálem pokrývajícím potrubí pro fluidní prostředí. Bylo by zapotřebí velmi velkého množství nefluidizovaného materiálu vrstvy k ochraně potrubí ve velké výšce nad rozvodnou deskou a velké množství materiálu vrstvy by potřebovalo pevnou nosnou 30 desku. Tlustá vrstva nefluidizovaných částic by dále vedla k velmi hlubokým nepřiměřeným proláklinám v nefluidizované vrstvě částicového materiálu.

Reaktor s fluidizovanou vrstvou je popsán v patentovém spise FI číslo 59860, přičemž reaktorová komora je rozdělena rozdělovači stěnou, vyrobenou z vodních trubek, na dvě sekce 35 oddělených fluidizovaných vrstev. Částicové palivo se dodává do oddělených sekcí trubkou uspořádanou v centrální rozdělovači stěně mezi sekcemi vrstev. Systém k dodávání paliva se nesnadno čistí a neumožňuje rovnoměrné rozdělení paliva v celém průřezu reaktorové komory.

Úkolem vynálezu je rovnoměrné rozvádění a rozdělení fluidního prostředí ve velkém reaktoru 40 s fluidizovanou vrstvou po celém příčném průřezu reaktoru. Fluidní prostředí má být zaváděno do reaktoru v různých vzdálenostech od bočních stěn reaktoru. Dále má být dosaženo rovnoměrného rozdělování fluidního paliva nebo reakčních složek ve velkém reaktoru s fluidní vrstvou za použití spolehlivých a snadno čistitelných prostředků k zavádění fluidního prostředí. Dále má být minimalizováno nebezpečí aglomerace částicového materiálu ve vrstvě v důsledku rozdělo45 vání fluidního prostředí.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje reaktor s fluidizovanou vrstvou, který obsahuje reaktorovou komoru s v podstatě svislými bočními stěnami, rozváděči desku plynu umístěnou v reaktorové komoře a trysky v rozváděči desce plynu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že v úrovni nad rozváděči deskou plynu jsou uspořádány prostředky pro přívod fluidního prostředí do reaktorové komory, které obsahují alespoň jeden přívod fluidního prostředí zasahující do reaktorové komory v úrovni

-2CZ 285222 B6 přibližně 100 až 1000 mm nad tryskami pro přívod fluidizačního plynu, přičemž pro zakrytí v podstatě celé délky přívodu fluidního prostředí jsou uspořádány krycí prostředky obsahující podélný svislý výstupek umístěný na rozváděči desce plynu a vystupující v podstatě kolmo z jedné boční stěny do reaktorové komory.

Vynález tedy řeší reaktor s fluidizovanou vrstvou, do kterého se rozptyluje primární plyn, s výhodou rozptylovacími tryskami ve dnové desce, to je v rozváděči desce plynu, přičemž trysky mají výstupní otvoiy ve dnové desce nebo v malé vzdálenosti od povrchu dnové desky. Primární plyn se s výhodou zavádí do reaktorové komory ve v podstatě konstantní vzdálenosti od 10 dnové desky po celém příčném průřezu reaktorové komory. Popřípadě je možné uspořádat různá distribuční potrubí ve výstupku.

Prostředky k zavádění fluidního prostředí jsou uspořádány v reaktorové komoře ve vzdálenosti nad distribuční úrovní primárního plynu. Prostředky zavádějící fluidní prostředí zahrnují potrubí 15 fluidního prostředí spojené se vstupními otvory pro fluidní prostředí v boční stěně. Potrubí pro fluidní prostředí je vedeno s výhodou vodorovně do vnitřku reaktorové komory pro zavádění fluidního prostředí do vnitřních prostor příliš vzdálených od bočních stěn, aby se do těchto prostor dostalo fluidní prostředí vstřikované po obvodě /to je u stěn/ reaktorové komory. Výpustní konce pro fluidní prostředí potrubí pro fluidní prostředí mohou být ve větší vzdálenosti 20 než přibližně 1000 mm od boční stěny a přibližně 100 až 1000 mm nad deskou děliče primárního plynu /například ve vzdálenosti přibližně 300 až 600 mm nad úrovní zavádění primárního plynu/.

Přívod fluidního prostředí je uvnitř svislého výstupku namontovaného na desce dna. Výstupek chrání vedení fluidního prostředí před erozí a před působením drsných podmínek v reaktorové 25 komoře. Výstupky, chránící vedení fluidního prostředí, zasahují s výhodou z boční stěny v podstatě po celé délce vedení fluidního prostředí do vnitřku reaktorové komory. Výstupek může rozdělovat spodní část fluidizované vrstvy na sekce. V bočních stěnách mohou být také přímo uspořádány výpusti fluidního prostředí v sousedství stěn.

Shora uvedené svislé výstupky, které mají s výhodou šířku přibližně 100 až 400 mm, aby jimi mohlo procházet vedení fluidního prostředí, mají s výhodou délku větší než přibližně 1000 mm, v závislosti na vzdálenosti protilehlých stěn reaktorové komory. Mohou být svislé výstupky s četnými vedeními fluidního prostředí zasahující v různých vzdálenostech do reaktorové komory k zajištění rovnoměrného rozdělení fluidního prostředí po celém příčném průřezu 35 reaktorové komory. Svislý výstupek může mít výšku například přibližně 200 až 1100 mm nad deskou dna. Výstupek je s výhodou z žáruvzdorného nebo z jiného vhodného materiálu odolného erozi za horkých podmínek v reaktorové komoře. Výstupek je obecně dostatečně tlustý, aby nesl vedení fluidního prostředí a izoloval vedení do určité míry od tepla v reaktorové komoře.

Vynález představuje jednoduchou konstrukci pro zavádění fluidního prostředí do reaktoru s fluidizovanou vrstvou. Vynálezu se může využít například ve spalovacích komorách s fluidizovanou vrstvou využívajících kapalných paliv, například oleje nebo suspenze jemných částic paliva, jako je suspenze uhlí ve vodě nebo v páře. Olejový hořák může být ve svislém výstupku v rovině, ve které olej a primární plyn se navzájem negativně neovlivňují. Vynálezu se 45 také může využít k zavádění suspenze obsahující přísady, například pro čištění plynu, do spalovací komory. Různé druhy vstřikovatelných tekutin, jako jsou spalitelné kapaliny nebo plyny, suspenze uhlí/voda nebo sorbenty, jako je vápenec nebo dolomit se mohou rovnoměrně rozptylovat do reaktoru s fluidizovanou vrstvou za využití tohoto vynálezu.

Za využití vynálezu je možno dosahovat těchto výhod:

- mnohem lepšího rozptýlení fluidního prostředí a tak lepšího smísení fluidního prostředí v reaktorech velkých rozměrů s fluidizovanou vrstvou;

-3CZ 285222 B6

- minimalizace nebezpečí místního přehřátí a místní aglomerace částic;

- snadnosti čištění prostředků zavádějících fluidní prostředí,

- odpadá potřeba různých typů trysek k distribuci plynu v různých místech reaktoru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález blíže objasňují připojené výkresy, přičemž obr. 1 znázorňuje schematicky svislý řez příkladného reaktoru podle vynálezu, obr. 2 schematicky vodorovný řez podél čáry A-A reaktorem z obr. 1 a obr. 3 ve zvětšeném měřítku pohled na svislý výstupek reaktoru podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je dolní část spalovacího zařízení 1 ke spalování ve fluidizované vrstvě, sestávající z reaktorové komory 2 s téměř svislými bočními stěnami 3, jež bočně vymezují vrstvu fluidizovaného materiálu, sestávající z částic ve vznosu. Vnější stěny spalovacího zařízení tvoří obvykle trubkové stěny, například membránové stěny. Ve spodní části reaktorové komory 2 jsou stěny opatřeny žáruvzdornou vyzdívkou k minimalizaci poškození vlivem tepla a vysoce korozivních podmínek, které tam panují. Materiál ve tvaru částic se přivádí do reaktorové komory 2 vstupem 4. Materiál ve tvaru částic může sestávat z inertního materiálu, jako je písek, nebo z práškového paliva v případě, že se ve spalovacím zařízení spaluje práškové palivo. Vstupním otvorem 5 se mohou také přivádět práškové přísady, jako je oxid vápenatý nebo hydroxid vápenatý pro účely čištění plynu do spalovacího zařízení L

Materiál ve tvaru částic se dostává do vznosu primárním vzduchem, přiváděným ze vzduchové komory nebo vzdušníku 6, pod reaktorovou komorou 2. Mezi reaktorovou komorou 2 a vzdušníkem 6 je spodní deska neboli rozváděči deska 7 plynu. V otvorech rozváděči desky 7 plynu jsou trysky 8 vzduchu k přivádění vzduchu ze vzdušníku 6 do reaktorové komory 2. Vzduch se přivádí rychlostí dostatečnou k udržení práškovitého materiálu v reaktorové komoře 2 ve vznosu. Vzduch je též oxidačním plynem ke spalování. Tryskami 8 vzduchu je vzduch rozdělován ve v podstatě konstantní úrovni nad rozváděči deskou 7 plynu.

Vedle vzduchu může být použito jako primárního fluidizačního plynu také jiných vhodných plynů, jako jsou inertní plyny, nebo plyny, jež se zúčastňují chemického procesu v komoře 2. K oxidačním účelům lze použít vzduchu obohaceného kyslíkem. Jestliže je potřeba, přivádí se sekundární plyn tryskami 9 sekundárního plynu výše v komoře 2.

V rozváděči desce 7 plynuje k odvádění popela výstupní otvor 10, kterým se popřípadě odvádí i jiný práškovitý materiál z reaktoru.

Na rozváděči desce 7 plynu jsou uspořádány svislé výstupky 11. které zasahují z jedné boční stěny 3 do reaktorové komory 2. Svislé výstupky 11 vyčnívají ze spodní desky nahoru do úrovně značně převyšující vzduchové trysky 8, tedy přibližně 200 až 1100 mm nad úrovní vstupu primárního plynu. Svislé výstupky 11 mohou být ze žáruvzdorného materiálu (jako jsou keramické nebo žáruvzdorné cihly) nebo jiného materiálu odolávajícího škodlivým podmínkám panujícím v dolní části fluidizované vrstvy. Svislé výstupky 11 mohou být vyztuženy kotvami 17, například ocelovými deskami.

-4CZ 285222 B6

Bočními stěnami 3 procházejí přívody 12 fluidního prostředí otvory 13 a uvnitř svislých výstupků 11 zasahují do vnitřní oblasti reaktorové komory 2. Přívody 12 fluidního prostředí je přiváděno fluidní palivo 14, jako olej spolu se vzduchem, ke spalování do reaktorové komory 2. Fluidním palivem 14 se zde míní palivo, tekuté nebo plynné palivo nebo dokonce suspenze jemných pevných částic, která je dmychatelná, nebo jejich jakákoliv kombinace. Přívod 12 fluidního paliva lze použít k zavedení i jiných fluidních prostředí, jako jsou reagující složky, zemní plyn, těkavá paliva nebo rychle těkající reakční složky, jemně mleté uhlí, nespálený úletový popílek nebo různé sorbenty používané k čištění plynů. Fluidní prostředí je injektováno do reaktorové komory 2 tryskami £6. Přívody 12 fluidního prostředí jsou rovnoměrně rozmístěny v celém průřezu reaktorové komory 2, jak je patrné z obr. 2, čímž je zajištěno rovnoměrné rozdělení fluidního prostředí. Olejové hořáky mají s výhodou distribuční průřez větší než přibližně 0,5 m^{1 2} najeden přívod.

K dosažení rovnoměrného rozdělování fluidního prostředí mohou mít přívody 12 fluidního prostředí různé délky. K rozdělování fluidního prostředí v těsné blízkosti bočních stěn 3 reaktorové komoiy 2 lze také použít palivových trysek £8.

Jestliže je například pohodlnější přivádět vzduch a fluidní prostředí z jedné strany reaktoru, mohou být všechny přívody 12 fluidního prostředí na jedné boční stěně 3, místo aby byly propojeny ve všech čtyřech bočních stěnách. Pak ovšem mohou výstupky zasahovat dále než do poloviny spalovacího zařízení £ neboli reaktoru.

Podle vynálezu je také zajišťován způsob přivádění paliva do reaktoru s fluidizovanou vrstvou. Způsob sestává z těchto operací: a) přívodu primárního plynu, například vzduchu, ve v podstatě konstantní vodorovné rovině do reaktorové komory 2 rozváděči desky 7 plynu a b) přivádění fluidního prostředí přímo do středové části reaktorové komoiy 2 k rovnoměrnému rozdělení fluidního prostředí v reaktorové komoře 2 v úrovni v podstatě nad vodorovnou rovinou pro přívod primárního plynu do reaktorové komory 2. Fluidní prostředí je s výhodou rozdělováno v úrovni přibližně 100 až 1000 mm (například 300 až 600 mm) nad rovinou přívodu primárního plynu. Fluidním prostředím je s výhodou tekuté palivo, pokud je reaktorová komora 2 spalovací komorou, ve které dochází ke spalování, a primárním plynem je oxidující plyn. Tekuté palivo může být hlavním palivem pro proces spalování v reaktorové komoře 2 nebo může být pomocným palivem pouze k nastartování spalovacího procesu. Operace podle odstavce b) může být zajišťována přívodem 12 fluidního prostředí v sousedství bočních stěn 3 a také několika přívody 12 fluidního prostředí, uspořádanými uvnitř žáruvzdorných výstupků 11 rozváděči desky 7 plynu a zasahujícími z jedné boční stěny 3 do reaktorové komory 2 v podstatné vzdálenosti.

Vynález není nikterak omezen provedením popsaným v příkladě, který popisuje rozdělování oleje v reaktoru s fluidizovanou vrstvou, a jsou možné různé modifikace a aplikace bez odklonění od koncepce a rozsahu vynálezu, jak je vymezen v následující definici předmětu vynálezu. Vynálezu je třeba poskytnout nej širší interpretaci patentových nároků k zahrnutí všech ekvivalentních struktur a procesů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Reaktor s fluidizovanou vrstvou, který obsahuje reaktorovou komoru (2) s v podstatě svislými bočními stěnami (3), rozváděči desku (7) plynu umístěnou v reaktorové komoře (2) a trysky (8) v rozváděči desce (7) plynu, vyznačující se tím, že v úrovni nad

-5CZ 285222 B6 rozváděči deskou (7) plynu jsou uspořádány prostředky pro přívod fluidního prostředí do reaktorové komory (2), které obsahují alespoň jeden přívod (12) fluidního prostředí zasahující do reaktorové komory (2) v úrovni přibližně 100 až 1000 mm nad tryskami (8) pro přívod fluidizačního plynu, přičemž pro zakrytí v podstatě celé délky přívodu (12) fluidního prostředí 5 jsou uspořádány krycí prostředky obsahující podélný svislý výstupek (11) umístěný na rozváděči desce (7) plynu a vystupující v podstatě kolmo z jedné boční stěny (3) do reaktorové komory (2).
2. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že přívody (12) fluidního prostředí jsou rovnoměrně rozmístěny po celém příčném průřezu reaktorové komory (2).
3. Reaktor podle nároku 2, vyznačující se tím, že v reaktorové komoře (2) jsou umístěny přívody (12) fluidního prostředí různých délek.
4. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý přívod (12) fluidního 15 prostředí má distribuční průřez větší než přibližně 0,5 m².
5. Reaktor podle nároku 1, vyznačující provedeny z žáruvzdorného materiálu.

20
6. Reaktor podle nároku 5, vyznačující vyztuženy kotvami (17).
7. Reaktor podle nároku 1, vyznačující (11) je v rozsahu přibližně 100 až 400 mm.
8. Reaktor podle nároku 1, vyznačující (11) je větší než přibližně 1000 mm.

s e tím, že krycí prostředky jsou se tím, že krycí prostředky jsou s e tí m, že šířka svislého výstupku s e tím, že délka svislého výstupku
9. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že svislý výstupek (11) ΐ 30 dosahuje výšky přibližně 200 až 1100 mm nad rozváděči deskou (7) plynu.

í
10. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý přívod (12) fluidního prostředí ústí ve výšce přibližně 300 až 600 mm nad přívodní tryskou (8) pro přívod fluidizačního plynu.
11. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se prostředí jsou tvořeny vedeními fluidního paliva.
12. Reaktor podle nároku 11, vyznačující se prostředí jsou olejové hořáky.

tí m, že přívody (12) fluidního tím, že přívody (12) fluidního
13. Reaktor podle nároku 11, vyznačující se tím, že přívody (12) fluidního paliva jsou umístěny v komoře (2) nad úrovní pro zavádění primárního oxidačního plynu.

45
14. Reaktor podle jednoho z nároků lažl3, vyznačující se tím, že přívody (12) fluidního prostředí vystupují z otvoru (13) v boční stěně (3).
15. Reaktor podle jednoho z nároků lažl3, vyznačující se tím, že přívody (12) fluidního prostředí vystupují z otvoru v rozváděči desce (7) plynu.

1 výkres