CZ284469B6

CZ284469B6 - Způsob a prostředky ochrany dřeva

Info

Publication number: CZ284469B6
Application number: CZ941055A
Authority: CZ
Inventors: Anne-Christine Ritschkoff; Liisa Viikari; Leena Paajanen; Tiina Mattila-Sandholm
Original assignee: Kymmene Oy; Koskisen Oy; Metsäliitto Osuuskunta
Priority date: 1991-11-01
Filing date: 1992-10-30
Publication date: 1998-12-16
Also published as: RU2108236C1; DE69220580D1; JP2674880B2; ATE154775T1; AU671603B2; JPH07500543A; CA2122609A1; NO941591L; NO178222B; NO178222C; FI915166A; NO941591D0; NZ244965A; DK0641275T3; DE69220580T2; FI90951C; CZ105594A3; CA2122609C; AU2892692A; EP0641275A1

Abstract

Je popsán způsob prostředků na ochranu dřeva proti hnilobě. Podle tohoto způsobu se dřevo impregnuje prostředkem na ochranu dřeva schopným zabraňovat růstu a šíření hub, zmíněný ochranný prostředek obsahuje alespoň jedno komplexační agens, které váže alespoň část těch kovů, obvykle železo a mangan, které se přirozeně vyskytují ve dřevě a jsou nutné pro růst hub. Komplexační agens mohou být například etylandiamintetraacetát (EDTA), etylendiamin-di-(o-hydroxyfenyl)acetát (EDDHA), polyfosfát (Na.sub.5.n.P.sub.3.n.O.sub.10.n.) nebo siderofor produkovaný mikroorganismy. Prostředky na ochranu dřeva užívané podle tohoto způsobu jsou vodorozpustné a specifické proti houbám způsobujícím hnití dřeva. ŕ

Description

Předkládaný vynález se týká použití komplexačního agens nebo jejich směsí jako konzervačního prostředku k ochraně dřeva před hnilobou.

Podle tohoto způsobu se dřevo impregnuje ochranným prostředkem, který zabraňuje hnití dřeva, způsobenému houbami a podobnými mikroorganismy, které mají schopnost rozkládat lignocelulózové složky tak, jak rostou a šíří se ve dřevě.

Dosavadní stav techniky

Houby, které způsobují hnití dřeva, a mnoho dalších mikroorganismů dokážou metabolicky využívat strukturní složky buněk dřeva. Například houby, způsobující hnědou hnilobu (brown-rot fungi), rozkládají ze struktury dřeva pouze celulózu a hemicelulózu, zatímco houby, způsobující bílou hnilobu (white-rot fungi), dokážou využívat také ligninové složky dřeva. Hnědá hniloba (brown-rot) je charakterizována rychlým zhoršením pevnosti dřeva, které se projeví v úvodním stadiu hnití ještě dříve, než dojde k nějakým viditelným změnám. Tento fakt je jedním z důvodů, proč jsou houby, způsobující hnědou hnilobu (brown-rot fungi) dřeva, hlavním viníkem škod na dřevěných konstrukcích, které každoročně dosahují několika miliard finských marek díky hnití řeziva, stejně jako na budovách, které obsahují dřevěné prvky.

Proti škodám, způsobeným houbami, lze dřevo chemicky chránit různými způsoby, založenými na ochranných prostředcích s různou účinností. Prostředky na ochranu dřeva, používané v této oblasti, lze zhruba rozdělit do tří kategorií: 1) vodorozpustné ochranné prostředky, 2) olejovité ochranné prostředky a 3) kreosotový olej. Stručný popis každé z těchto kategorií následuje:

1) Ochranné prostředky fixačního typu, založené na bázi vodorozpustných solí, obsahující jako aktivní složky měď, chrom a arzen (ochranný prostředek CCA). Ochranné prostředky fixačního typu jsou určeny k dlouhodobé ochraně dřeva. Ochranné prostředky, založené na bázi vodorozpustných solí, které nejsou fixačního typu, obsahují jako aktivní složky různé sloučeniny bóru a fluóru. Tento typ ochranných prostředků má omezenou dobu účinnosti, protože chránící složky se vymývají vlivem vlhkosti okolního prostředí.

2) Ochranné prostředky, založené na bázi olejů, obsahují jednu nebo více aktivních složek v organickém rozpouštědle, obvykle v petroleteru. Aktivní složkou může být tributylcínnaftenát (TBTN), tributylcínoxid (TBTO), směs penta a tetrachlorfenolů, phoxim a dichlofluanid.

3) Kreosotový olej je frakce uhelného dehtu, která destiluje při teplotě nad 200 °C. Analýzou kreosotového oleje bylo zatím identifikováno asi tři sta různých sloučenin, z nichž většina se vyskytuje ve velmi nízkých koncentracích. Účinek kreosotového oleje na inhibici růstu organismů je založen na synergickém ochranném efektu jeho složek.

V článku v Applied microbiology and Biotechnology, Vol 35, 1991 strany 805 až 809, jsou popsány některé sloučeniny, které váží železo, ajejich izolace.

V článku v Chemical Abstracts, Vol. 108, 1988, No 2, jsou popsány výzkumy konzervace dřeva s chelatačními činidly nebo metacheláty na čisté celulóze a v roztoku karboxycelulózy sodné. Nebyly prováděny žádné pokusy se samotnými houbami a se dřevem nebo substráty, obsahuj í

- 1 CZ 284469 Β6 čími dřevo. Není zde zmíněn inhibiční vliv komplexace přirozených kovů ze dřeva, které jsou důležité pro metabolismus houby a na šíření houby.

Běžné prostředky na ochranu dřeva mají výrazné stinné stránky. Například obsahují jedovaté složky, díky kterým je mohou používat pouze odborníci. Toxický efekt ochranných prostředků je založen na všeobecné jedovatosti, která má nepříznivý vliv na všechny životní metabolické funkce živých organismů, jako je například buněčné dýchání a produkce vysokoenergické sloučeniny, ATP. Z důvodů širokého spektra toxicity takových prostředků na ochranu dřeva jsou sjejich použitím spojena velká rizika pro zdraví (tj. kancerogenita) i pro okolní prostředí (kontaminace půd a vody). Zdravotní rizika se týkají všech eukaryotních organismů včetně rostlin, zvířat a také lidí. Pokud dojde ke snížení obsahu mědi, arzenu a chrómu v ochranném prostředku CCA, nastanou problémy ve fixaci do dřeva a se snížením koncentrace těžkých kovů dojde k významnému snížení ochranného účinku.

Podstata vynálezu

Úkolem předkládaného vynálezu je překonat tyto stinné stránky současné technologie a dosáhnout zcela nového způsobu ochrany dřeva proti hnití. Tento způsob je zaměřen na degradační mechanismy hub.

Během výzkumu, kteiý vedl k předkládanému vynálezu, došlo k nečekanému objevu. Vazba železa a dalších přechodných kovů, obsažených ve dřevě, do chelátu má významný inhibiční vliv na růst a šíření hub. Zejména se ukázalo, že degradace krystalické celulózy, prováděná například houbami, způsobujícími hnědou hnilobu dřeva (brown-rot fungi), je založena na oxidační reakci, při které hrají důležitou úlohu přechodné kovy, obsažené ve dřevě, hlavně trojmocné železo. Při tomto procesu extracelulámí nízkomolekulámí sloučeniny, vznikající v metabolismu hub, reagují se železem, inkorporovaným ve dřevě. Konečným výsledkem reakcí jsou silné oxidanty, jako například kyslíkový a hydroxylový radikál, které štěpí uhlohydráty ve dřevě na kratší řetězce, které jsou potom napadány hydrolytickými enzymy, které produkují houby. Takto vznikají volné cukry, určené pro metabolismus hub. Z toho plyne, že železo obsažené ve dřevě, je důležité jak pro šíření hub, tak pro začátek hnilobného procesu.

Kromě toho, že železo je klíčový prvek v procesu oxidace při hnití, je železo také inkorporováno jako esenciální část v několika enzymech, které se podílejí na hnití dřeva a hrají úlohu i v dalších životních funkcích hub. Stejně jako pro houby, způsobující hnědou hnilobu (brown-rot fungi), je obsah železa také důležitý pro růst a šíření hub, způsobujících bílou hnilobu (white-rot fungi), měkkou hnilobu (soft-rot) a plísně ve struktuře dřeva. Vedle železa se v reakcích procesu hniloby účastní také další přechodné kovy, jako je mangan. Kromě účasti v procesu hnití mají železo a další kovy velký význam pro růst mikroorganismů. Proto škodlivé organismy nemají bez dostatečného množství kovů, hlavně železa, šanci růst a reprodukovat se.

Na základě výše popsaných skutečností je způsob ochrany dřeva podle tohoto vynálezu založen na impregnaci dřeva účinným množstvím komplexačního agens, které postačuje alespoň pro částečné vázání kovů, vyskytujících se ve dřevě v přirozené formě. Takto se vážou přechodné kovy, důležité pro růst a šíření mikroorganismů, především železo a mangan.

Termín komplexační agens (nebo chelatační agens) tak, jak je používán v tomto vynálezu, znamená sloučeninu, která je schopna vázat dvojmocné a trojmocné kationty do rozpustných nebo nerozpustných komplexních sloučenin.

Komplexační agens lze rozdělit na organická a anorganická. Anorganická komplexační agens jsou různé druhy cyklických a lineárních polyfosfátů sodných (NasPjOio). Nejdůležitější organická komplexační agens lze rozdělit na aminokarboxyláty, které obsahují jako kyselou

-2CZ 284469 B6 složku kyselinu octovou (EDTA, NTA, DTPA), hydroxykarboxyláty, které jsou solemi polyhydroxykyselin (glukonová kyselina, glukohektonová kyselina a další cukerné kyseliny) a organofosfáty, které obsahují jako kyselou složku kyselinu fosforečnou (ATMP, HEDP, EDTMP, DTPMP). Účinnost komplexačního agens lze zhodnotit stanovením rovnovážné konstanty komplexační reakce. Vyšší hodnota rovnovážné konstanty K značí menší množství volných kovových iontů, které zůstaly nezreagovány v přítomnosti komplexačního agens. Termodynamická stabilita vznikajícího komplexu, tj. komplexační schopnost komplexačního agens, je obecně udávána jako logaritmus rovnovážné konstanty.

Siderofory jsou komplexační agens, které produkují mikroorganismy, schopné vázat kovové ionty (např. železo) z rostoucích substrátů pro využití tímto mikroorganismem. Siderofory, produkované některými bakteriemi (Pseudomonas sp.), jsou schopny inhibovat růst jiných mikroorganismů díky silné afinitě jejich sideroforů k železu, obsaženému v rostoucím substrátu.

V příkladech, které jsou popsány dále, se k otestování účinnosti způsobu podle tohoto vynálezu používalo následujících komplexačních agens: etylendiamintetraacetátu (EDTA), etylendiamindi-(o-hydroxyfenyl)acetátu (EDDHA), polyfosfátu sodného (Na₅P₃Oi₀) a komerčně dostupné modelové sloučeniny sideroforů, desferalu.

Shrnutí obsahu vynálezu

Podle tohoto vynálezu je vnější povrch dřeva, především řeziva, nasycen do největší možné hloubky ochranným roztokem, ve kterém je jako účinná složka komplexační agens nebo směs komplexačních agens. Jedním cílem předkládaného vynálezu je převést maximální podíl přechodných kovů, obsažených ve struktuře dřeva, do nerozpustné formy, kdy se kovy nemohou účastnit při reakcích, spojených s růstem hlub. Dalším cílem předkládaného vynálezu je převést přechodné kovy do rozpustných komplexů, které mohou být přinejmenším částečně odstraněny ze dřeva vyluhováním. Díky tomu je dřevo alespoň částečně, tj. na povrchu, bez přechodných kovů. Je třeba poznamenat, že rozpustnost komplexů přechodných kovů není důležitá, protože přechodné kovy (hlavně železo), vázané do rozpustného komplexu, jsou pro metabolismus hub také nepoužitelné.

Koncentrace komplexačních agens se mění v širokém rozmezí. V typickém případě je koncentrace 0,01 až 10%, s výhodou 0,1 až 5 % hmotnosti roztoku. Jako rozpouštědlo se s výhodou používá voda a ochranné prostředky pro dřevo obsahují také další běžně známé složky, které pomáhají penetraci roztoku do dřeva. Vedle biologicky inertních složek mohou obsahovat ochranné prostředky pro dřevo podle tohoto vynálezu také biologicky aktivní sloučeniny, známé z této problematiky, jako jsou měděné ionty a měděné komplexy.

Vynález poskytuje jasné výhody. Například, jak bylo zmíněno výše, ochranné prostředky pro dřevo podle tohoto vynálezu jsou vodorozpustné a z toho důvodu neškodí okolnímu prostředí. Neobsahují žádné tzv. širokospektré jedy, ale jsou specifické pro mikroorganismy, které se vyskytují ve dřevě, hlavně houby, které způsobují hnití. Způsob podle tohoto vynálezu využívá účinné schopnosti chemických komplexačních agens a sideroforů, které produkují mikroorganismy, vázat železo, ostatní přechodné kovy a biologicky aktivní komponenty, obsažené v rostoucím substrátu, což ve svém důsledku vede k ochraně před růstem a šířením hub.

Dále je předkládaný vynález detailně popsán pomocí několika typických příkladů.

-3 CZ 284469 B6

Příklad 1

Test se prováděl na čtyřech druzích hub, způsobujících hnědou hnilobu (brown-rot fungi), které jsou ve Finsku nej rozšířenější a způsobují největší škody: houba, způsobující suchou hnilobu dřeva (dry-rot fungus) (Serpula lacrymans), sklepní houba (Coniophora puteana), běloporová houba (Poria placenta) z rodu Anthrodia a saunová houba (Gloephyllum trabeum) z rodu Coniaphoraceae.

Kultivační médium: Syntetické kultivační médium, které obsahuje 5 % sladového extraktu a 3 % agar-agaru v destilované vodě. Ve vodě je také rozpuštěno množství chelatačního agens (25 mM nebo 50 mM), nezbytné pro test. Toto kultivační médium bylo sterilizováno v autoklávu za tlaku 1 atm při 120 °C po dobu 30 minut. Po sterilizaci bylo kultivační médium rozděleno na podíly o velikosti 15 ml, které byly umístěny ve sterilních Petriho miskách (90 x 90 mm) najedno použití.

Chelatační agens: Etylendiamin-di-(o-hydroxyfenyl)acetát (EDDHA), etylendiamintetraacetát (EDTA), polyfosfát (Na₅P₃Oio). Koncentrace roztoků, použitých při testech, byla 25 mM a 50 mM.

Testovaná houba se naočkovala na agar-agar o velikosti 7x7 mm do kultivačního média, které obsahovalo chelatační agens. Růst houby se zaznamenával každý druhý den jako průměr kolonie houby. Kontrolní kultura, se kterou byly srovnávány výsledky, získané z kultivačního média, obsahujícího chelatační agens, byla pěstována na běžném médiu se sladovým extraktem (5 % sladového extraktu a 3 % agar-agaru v destilované vodě), které neobsahovalo chelatační agens. Všechny testy se prováděly za použití souboru 5 paralelních misek. Výsledky jsou uvedeny v tabulce jako průměrné hodnoty. Růst houby byl pozorován souvisle, dokud nebyly kontrolní misky zcela zaplněny (85 x 85 mm).

Vliv chelatačního agens na růst houby na syntetickém kultivačním médiu; průměr kolonie houby je udán v milimetrech;

Houba: 1 = G. Trabeum 2 = S. lacrymans 3 = C. puteana 4 = P. placenta

Tabulka 1 A: série při koncentraci 25 mM testovaného chelatačního agens

3 4

Kontrolní kultivační médium	85	85	85	85
EDDHA	7	7	7	7
EDTA	21	30,3	80	70,8
Polyfosfát	27,7	21,3	85	7

Tabulka 1B: série při koncentraci 50 mM testovaného chelatačního agens

	1	2	3	4
Kontrolní kultivační médium	85	85	85	85
EDDHA	7	7	7	Ί
EDTA	10,3	25	38	33,5
Polyfosfát	7,8	7	9,3	7

Poznámka: Protože původně průměr kolonie byl 7 mm, je tato hodnota ve výše uvedených tabulkách pokládána za nulu růstu houby, jako na příklad pro chelatační agens EDDHA.

-4CZ 284469 B6

Příklad 2

Houby: stejné, jako u příkladu 1:

Médium pro růst: kultivační médium, obsahující 1 % jehličnanových pilin. Piliny byly autoklávovány pro každé kultivační médium odděleně. Do každé ze sterilních Petriho misek pro jednorázové použití (90 x 90 mm) bylo dávkováno 3 g jehličnanových pilin, které byly zvlhčeny 30 ml autoklávovaného agar-agarového roztoku (1 % arag-agar) obsahujícího chelatační agens (o koncentracích 10 mM a 50 mM) tak, aby nebylo kultivační médium pokryto vodnou vrstvou agar-agarového roztoku.

Chelatační agens: stejné, jako u příkladu 1, byly použity koncentrace testovaných roztoků 10 mM a 50 mM.

Testované houby byly naočkovány na kultivační médiu n, obsahující chelatační agens stejně, jako u příkladu 1. Růst hub byl popisován měřením průměru kolonie houby vždy každý druhý den a výsledky byly porovnány s růstem hub v kontrolním růstovém médiu. Kontrolní růstové médium bylo připraveno z kultivačního média, obsahujícího piliny a chelatační agens. Všechny testy byly provedeny v 5 paralelních miskách a v tabulkách jsou uvedeny výsledky jako průměrné hodnoty. Růst hub byl pozorován souvisle, dokud nebyly kontrolní misky zcela zaplněny.

Efekt chelatačního agens na růst hub v kultivačním médiu s pilinami, průměr kolonie houby je udán v milimetrech.

= G. trabeum 2 = S. lacrymans, 3 = C. puteana, 4 = P. placenta

Tabulka 2A: série při koncentraci 10 mM testovaného chelatačního agens

	1	2	3	4
Kontrolní kultivační médium	85	85	85	85
EDDHA	7	7	7	7
EDTA	46,4	28,7	74,1	72,4
Polyfosfát	64,4	37,4	85	59,4

Tabulka 2B: série při koncentraci 50 mM testovaného chelatačního agens

	1	2	3	4
Kontrolní kultivační médium	85	85	85	85
EDDHA	7	7	7	7
EDTA	10,6	17,6	43,6	36,2
Polyfosfát	7	7	7	7

Ve shora uvedených tabulkách je numerická hodnota 7 průměru kolonie shodná s průměrem výchozí naočkované kolonie.

Příklad 3

Houby: saunová houba (Gloephyllum trabeum), běloporová houba (Poria placenta) a sklepní houba (Coniophora puteana).

Byly zjištěny počáteční hmotnosti testovacích kusů borovicového bělového dřeva. Testovací dřeva byla pod tlakem impregnována vodným roztokem chelatačního agens (50 mM), vysušena na pokojovou vlhkost při teplotě místností a sterilizována autoklávováním. Testovací dřeva byla umístěna do kolle nádob, naplněných vodným roztokem agar-agaru tak, aby každá nádoba obsahovala 3 impregnovaná a 3 neimpregnovaná testovací dřeva. Kontrolní kultury testů byly taktéž umístěny do kolle nádob, obsahujících pouze neimpregnovaná testovací dřeva.

Chelatační agens: 50 mM EDTA, 50 mM polyfosfát.

Testy hnití byly provedeny modifikovaným způsobem podle mezinárodního standardu EN 113 s časem hnití 10 týdnů. Po vypršení času byly nádoby otevřeny a testovací dřeva byla vysušena za účelem zjištění suché hmotnosti. Ztráty hmotnosti, zapříčiněné houbami, byly získány ze zjištěných hmotností. Procentuální ztráty hmotností byly srovnány se ztrátami hmotností z kontrolního média a s výsledky, získanými při použití běžných ochranných prostředků.

Výsledky ukazují, že ztráty hmotnosti testovacích kusů borovicového bělového dřeva, impregnovaného 50 mM chelatačním agens byly téměř zanedbatelné. Odstranění železa, dostupného pro metabolismus hub, celkově zabránilo procesu hnití, způsobeného houbami. Výsledky jsou uvedeny v tabulce, viz níže.

Tabulka 3 Výsledky testů hnití podle modifikovaného ΕΝ 113 standardu. Výsledky pro kontrolní dřeva jsou uvedeny vpravo od výsledků, dosažených po impregnaci.

Impregnace (50 mM)Ztráta hmotnosti (%)

	c_P	Kontrola	Prp	Kontrola	G1	Kontrola
EDTA	1,2	27,9	0,1	39,4	4,9	44,4
Fosfát	0,4	20	0,3	46,2	0	27,1
Kontrolní kultura	24,5		33,9		23

Cp reprezentuje sklepní houbu (Coniophora puteana), Prp reprezentuje běloporovou houbu (Poria placenta) a G1 saunovou houbu (Gloephyllum trabeum).

Příklad 4

Použití purifikovaného komerčního sidoroforu (desferal) pro prevenci růstu hub.

Houba: houba způsobující suchou hnilobu dřeva (dry-rot fungus) (Serpula lycrymans).

Médium pro růst: kultivační médium, obsahující 1 % jehličnanových pilin. Desferal byl rozpuštěn v destilované vodě kultivačního média. Do každé ze sterilních Petriho misek pro jednorázové použití bylo odváženo 2 g sterilních jehličnanových pilin, které byly zvlhčeny 15 ml vodného agar-agarového roztoku (1 % agar-agar), obsahujícího autoklávovaný siderofor (o koncentracích 5 mM a 15 mM).

Chelatační agens: purifikovaný roztok siderofonu o koncentracích 5 mM a 15 mM.

Testovaná houba byla nanesena na kusu agar-agaru o velikosti 7x7 mm na kultivační médium. Houba, způsobující suchou hnilobu dřeva (dry-rot fungus), byla ponechána růst ve tmě při 18 °C. Růst hub byl popisován měřením průměru kolonie houby vždy každý druhý den a výsledky byly porovnány s růstem hub v kontrolním růstovém médiu (kultivační médium, obsahující piliny,

-6CZ 284469 B6 neobsahující desferal). Všechny testy byly provedeny v 5 paralelních miskách. Růst hub byl pozorován souvisle, dokud nebyly kontrolní misky zcela zaplněny.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4 viz níže.

Tabulka 4. Použití sideroforu pro prevenci růstu hub.

Houba

Kontrolní kultivační médium 5 mM Desferal mM Desferal

S. lacrymans

19,7

8,9

Výsledky ukazují, že průměr vyrostlých kolonií hub u vzorků impregnovaných desferalem je výrazně menší, než u kontrolních vzorků, což potvrzuje účinnost sideroforů jako aktivních látek ochranných prostředků dřeva podle předkládaného vynálezu.

Příklad 5

Fixace a zjištění rozpustnosti komplexu EDTA-železo.

V tomto příkladu byla zjišťována rozpustnost komplexu EDTA-železo, vznikajícího v dřevě. Testovací kusy bělového dřeva borovice byly impregnovány 50 mM EDTA. Po impregnaci byla testovací dřeva oplachována destilovanou vodou 1 až 2 hodiny. Obsahy železa v testovacích dřevech, oplachovací vodě z testovacích dřev, ne impregnovaných kontrolních dřev a oplachovací vodě z neimpregnovaných kontrolních dřev byly zjištěny atomovou absorpční spektroskopií. Před stanovením byl dřevěný materiál spálen. Obsah popela z celkové hmotnosti byl menší, než 1 % hmotnostní. Obsah železa v kapalinách byl stanoven přímo. Obsahy železa ve dřevě byly počítány jako průměr z 10 testovacích dřev a u kapalin z objemu 100 ml. Zjištěné obsahy železa jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 5 Obsahy železa v testovacích dřevech po oplachování.

Vzorek Obsah Fe (mg/dřevěný materiál a mg/100 ml)

1,16

1,61

0,6

0,2 = testovací dřeva impregnovaná EDTA po oplachování, = kontrolní dřeva, = destilovaná voda použitá pro oplachování, = oplachovací voda z neimpregnovaných kontrolních dřev.

Výsledky potvrzují, že komplex EDTA-železo, vznikající ve dřevě, je alespoň částečně rozpustný a vyluhovatelný ze dřeva vlhkostí. Další závěr, který lze vyvodit z těchto výsledků, je ten, že železo, vylouhované z testovacích dřev, je obsaženo v oplachovací vodě. Vzhledem krustu hub není rozpustnost železného komplexu esenciální, protože železo v této formě (tj. komplexu) je pro metabolismus hub nedostupné.

Claims

1. Použití komplexačního agens, vybraného ze skupiny obsahující aminokarboxyláty, polyfosfáty a siderofory a které je schopné tvorby komplexních sloučenin kovů s přechodnými kovy, které se přirozeně vyskytují ve dřevě, nebo jejich směsí, jako konzervačního prostředku k ochraně dřeva před hnilobou.

2. Použití komplexačního agens podle nároku 1, kterým je etylendiamintetraacetát-EDTA, etylendiamin-di-(o-hydroxyfenyl)acetát-EDDHA nebo polyfosfát sodný - Na5P₃Ojo-

3. Použití komplexačního agens podle nároků 1 až 2, v koncentraci 0,01 až 10% hmotnostních, výhodně 0,1 až 5 % hmotnostních, vztaženo na prostředek.