CZ282535B6 - Absorpční výrobek s rychle sajícím obaleným několikavrstvým absorpčním tělesem - Google Patents

Abstract

Absorpční výrobek sestává z absorpčního tělesa umístěným v absorpčním jádru (42), které je uspořádáno mezi horní vrstvou (34) propouštějící tekutinu a spodní vrstvou (36) tekutinu nepropouštějící. Několikavrstvové absorpční těleso obsahuje alespoň jednu savou/rozvádějící vrstvu (46) a alespoň jednu jímací vrstvu (48) umístěnou pod každou savou/rozvádějící vrstvu (46), přičemž jímací vrstva (48) obsahuje absorpční gelatinující materiál se schopností velmi rychle absorbovat tekutinu. Několikavrstvové absorpční těleso je alespoň částečně obklopeno obalem přivádějícím tekutinu, čímž je vytvořeno obalené několikavrstvé absorpční těleso. Pod obaleným několikavrstvým absorpčním tělesem je uspořádána dodatková jímací vrstva.ŕ

Description

Absorpční výrobek s absorpčním jádrem

Oblast vynálezu

Tento vynález se týká absorpčních výrobků, jako jsou jednorázové plenky, inkontinentní výrobky, hygienické vložky apod., které mají několikavrstvová absorpční jádra. Přesněji se tento vynález týká rychle nasávajícího obaleného několikavrstvového absorpčního tělesa pro absorpční jádra absorpčních výrobků a absorpčního výrobku, který je vybaven takovým absorpčním jádrem.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky jako jednorázové plenky, vložky pro dospělé trpící inkontinencí, hygienické vložky apod., mívají mnoho rozdílných velikostí a tvarů. Plenky a inkontinentní vložky jsou obecně součástí spodního prádla užívané dětmi, nebo osobami trpícími inkontinencí, které se protahují mezi nohama a upevňují se kolem pasu uživatele. Hygienické vložky jsou určeny ke vstřebávání a shromažďování vaginálních výtoků, jako jsou měsíčky a jsou typicky udržovány přilehle k lidskému tělu pomocí prádla, a to spodního prádla, nebo spodních kalhotek či pomocí speciálně upraveného pásu.

Pro absorpční výrobky je typické, že obsahují materiál propouštějící tekutiny, který je ve styku s tělem uživatele materiál nepropouštějící tekutiny, který přiléhá k prádlu uživatele a absorpční těleso nebo absorpční jádro, které je vloženo mezi materiál propouštějící tekutiny a materiál nepropouštějící tekutiny. V případě starších typů absorpčních výrobků byl v jejich jádru použit za účelem zajištění funkcí nasávání, rozvádění a shromažďování tekutin a dalších výměšků materiál, který obsahoval rozmělněnou dřevitou buničinu, označovanou jako vzduchem kladený polštářek. Jednou z nevýhod použití takového polštářku byla potřeba nakladení silné vrstvy, aby byla dosažena požadovaná kapacita.

Nedávné pokusy zvýšit efektivitu absorpčních jader zavedly využití rozvádějících zrnek absorpčního želatinujícího materiálu v celém jádře nebo v jeho částech. Některá z těchto zlepšení jsou uvedena v patentu USA 4,610,678, v patentu USA 4,673,402, přihlášce EP-A - 254,476. Tato zlepšení jsou v tomto textu uváděna ve formě odkazů. Další zlepšení efektivity absorpčních jader je vysvětleno v patentu USA 4,781,711, což je rovněž zde zahrnuto ve formě odkazu. I když existují výrobky, které mají schopnost rychlého a účinného vstřebávání většího množství výměšků, výzkum za účelem dalšího zlepšování pokračuje.

Ideální struktura absorpčního jádra by měla být konstruována tak, aby okamžitě vstřebávala výměšky, jakmile opustí tělo, takže tyto tekutiny nebudou nijak zůstávat na horním povrchu jádra. Dokonalé absorpční jádro by mělo být konstruováno tak, že okamžitě vstřebávané výměšky budou bezprostředně přemístěny do místa určení uvnitř tohoto absorpčního jádra. Jeden z problémů mnoha dříve vyvinutých absorpčních výrobků, které využívají absorpční želatinující materiály, spočívá vtom, že tyto absorpční želatinující materiály nevstřebávají tělové tekutiny tak rychle, jak jsou v jádru shromažďovány. Pomalé vstřebávání absorpčních želatinujících materiálů proto dělají jen málo pro okamžitou kapacitu jádra. Tyto absorpční želatinující materiály typicky vyžadují několik vteřin nebo minut ke vstřebání roztoků.

Absorpční jádro by mělo být rovněž vybaveno systémem rozvádění a shromažďování tělových tekutin, kdy by byla efektivně využita kapacita celého tohoto absorpčního tělesa. Jeden z problémů, které se často objevují v případech absorpčních výrobků bez takového systému, obzvláště útěch absorpčních výrobků, které využívají tutéž vrstvu nebo polštář z materiálu sloužícího současně různým funkcím nasávání, rozvádění a shromažďování výměšků, spočívá

- 1 CZ 282535 B6 v tom, že kapacita shromaždování takového absorpčního výrobku je předčasně vyčerpána. Toto se stává několika různými způsoby. V případech mnoha absorpčních výrobků omezuje nasycení absorpčního materiálu v oblasti okamžitého zachycování schopnost absorpčního materiálu přemísťovat přibývající tělové tekutiny do dalších částí jádra. Tento fenomén může také vést k nežádoucímu vytváření kaluže výměšků na horní straně takto nedokonalého jádra.

V případech jiných absorpčních výrobků může být efektivita absorpčních jader, obsahujících zrnka absorpčního želatinujícího materiálu, nepříznivě ovlivněna fenoménem nazvaným gelová blokace. Pojem gelová blokace znamená stav, který se objevuje tehdy, když je zrnko absorpčního želatinujícího materiálu zvlhčeno a jeho povrch nabobtná tak, že znemožní přemísťování tekutiny dovnitř absorpčního jádra. Zvlhčování vnitřku absorpčního jádra se proto koná přes velmi pomalý difuzní proces. V praxi to znamená, že nasávání tekutin do absorpčního jádra je daleko pomalejší, než výtok tekutin určených ke vstřebání a takto může dojít k jejich unikání z takového absorpčního výrobku předtím, než jsou zrnka absorpčního želatinujícího materiálu v absorpčním jádru úplně nasycena nebo před tím, než se roztok může rozptýlit či prostoupit za blokující zrnka do zbytku absorpčního jádra.

Proto existuje potřeba, aby absorpční výrobky byly opatřeny takovými absorpčními jádry, která rychle nasají a rozvedou výměšky po celé své ploše, kde mohou být zadrženy.

Cílem předkládaného vynálezu je vyvinout takové absorpční jádro absorpčního výrobku, které je obzvláště efektivní při nasávání, rozvádění a shromažďování tělových tekutin poté, kdy jsou absorpčním výrobkem zachyceny.

Specifickým cílem tohoto předkládaného vynálezu je vyvinout absorpční jádro mající takový systém, v němž jsou funkce nasávání a rozvádění výměšků řízeny vrstvami, které jsou odděleny od vrstev použitých ke shromažďování těchto tělových tekutin. V ideálním případě tento systém umožní, aby byly výměšky nepřetržitě nasávány a rozváděny do shromažďovacích vrstev působením k tomuto účelu určených vrstev, které nejsou zatíženy dřívějšími problémy nasycení a gelové blokace.

Tyto a další cíle předkládaného vynálezu budou zřetelně pochopitelnější při jejich posouzení s odkazem na následující popis v souvislosti s připojenými nákresy.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je absorpční výrobek s absorpčním jádrem, kde absorpční jádro obsahuje několikavrstvové absorpční těleso složené z alespoň jedné nasávací/rozváděcí vrstvy a shromažďovací vrstvy umístěné přilehle alespoň k jedné nasávací/rozváděcí vrstvě, kde alespoň jedna nasávací/rozváděcí vrstva má poměr nasávání/rozvádění alespoň 2 cm³ syntetické moči za ls při tlaku 28 g.cnť², s tím, že shromažďovací vrstva obsahuje absorpční želatinující materiál, který má schopnost vstřebávat syntetickou moč s absorpční kapacitou 40 % za dobu menší než 10 s, nebo který má celkovou s absorpční kapacitou dvacetipětinásobku své suché váhy a má schopnost vstřebávat 0,8 g syntetické moči na 1 g absorpčního želatinujícího materiálu; absorpční jádro dále obsahuje tekutinu přemisťující obal, pro alespoň částečné obalení několikavrstvového absorpčního tělesa k vytvoření obaleného několikavrstvového absorpčního tělesa; a z dodatečné shromažďovací vrstvy, která je umístěna bezprostředně pod obaleným několikavrstvovým absorpčním tělesem.

S výhodou absorpční výrobek obsahuje několikavrstvové absorpční těleso, které obsahuje alespoň dvě dvojice vrstev nasávacích/rozváděcích a shromažďovacích, kde alespoň jedna dvojice nasávacích/rozváděcích a shromažďovacích vrstev obsahuje nasávací/rozváděcí vrstvu a shromažďovací vrstvu umístěnou bezprostředně u nasávací/rozváděcí vrstvy a alespoň jedna

-2CZ 282535 B6 dvojice nasávacích/rozváděcích a shromažďovacích vrstev má schopnost umožňovat pronikání tekutin s alespoň jednou dvojicí nasávacích/rozváděcích a shromažďovacích vrstev.

S výhodou má absorpční výrobek proti sobě umístěné dva podélné okraje, dva od sebe vzdálené koncové okraje, první koncovou oblast, druhou koncovou oblast, středovou oblast nacházející se mezi první a druhou koncovou oblastí, kde první koncová oblast a druhá koncová oblast jsou opatřeny plochami, které alespoň částečně obepínají pás uživatele, přičemž absorpční výrobek se skládá z tekutiny propouštějící horní vrstvy, tekutiny nepropouštějící podpůrné stěny spojené s horní vrstvou a z absorpčního jádra umístěného mezi horní vrstvou a podpůrnou stěnou.

S výhodou má absorpční výrobek tekutinu přemísťující obal s navýšením 1,6 mm při tlaku 7 g.cm'².

S výhodou absorpční výrobek má dodatečnou shromažďovací vrstvu obsahující vzduchem kladenou textilii s plošnou váhou od 160 do 780 g/m².

S výhodou absorpční výrobek obsahuje podélný přepažující štítek procházející podél alespoň části nejméně jednoho podélného okraje absorpčního výrobku.

Výhodou tohoto vynálezu je, že nasávací/rozváděcí vrstva má schopnost rychlého převzetí výměšků do sebe bezprostředně po jejich styku s absorpčním výrobkem a jejich rozvedení do nižších shromažďovacího vrstev takovým způsobem, který podstatně snižuje nebo odstraňuje dřívější problémy přesycování materiálů přiléhajících k zóně vstupu tělových tekutin. Kombinováním vrstev určitých materiálů je vyvinuta struktura, která má také schopnost rychlého shromažďování vstřebaných výměšků. Vícevrstvé absorpční jádro rozvádí tělové tekutiny ve smyslu kaskádového efektu. Způsob nasávání, rozvádění a shromažďování v případě několikavrstvového absorpčního jádra může být analogický s plněním formy na kostky ledu vodou v tom smyslu, že je-li jedna oblast absorpčního jádra naplněna, výměšky rychle proudí do stran, čímž začne plnění dalších doposud nenaplněných oblastí.

Přehled obrázků na výkrese

I když tato specifikace obsahuje patentové nároky, které přesně vyzdvihují a předpisově vymezují podstatu věci ve smyslu předkládaného vynálezu, existuje přesvědčení, že vynález bude lépe srozumitelný s pomocí následujícího popisu, jenž je proveden v návaznosti na připojené nákresy, na nichž jsou použita řešení zdůrazňující podstatné komponenty a na nichž:

Obr. 1 je půdorys jednoho uspořádání absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je zvětšený příčný průřez absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, který je vzat podle přímky 2 - 2 na obr. 1.

Obr. 3 je podélný průřez absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, který je vzat podle přímky 3 - 3 na obr. 1.

Obr. 4 je půdorys absorpčního výrobku majícího otvor v konfiguraci odlišné.

Obr. 5 je půdorys absorpčního výrobku majícího více otvorů.

Obr. 6 je příčný průřez, který je vzat v podobném úhlu jako na obr. 2, uspořádání absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, jež má alternativní složení jádra.

-3CZ 282535 B6

Obr. 7 je podobně jako na obr. 6 příčný průřez uspořádání absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, který má další alternativní uspořádání jádra.

Obr. 8 je perspektivní pohled na inkontinentní kalhotky, které jsou vybaveny absorpčním jádrem podle předkládaného vynálezu.

Obr. 9 je příčný průřez inkontinentního výrobku předvedeného na obr. 7 a vzatého podle přímky 8 - 8 na obr. 7.

Obr. 10 je schéma zařízení používaného na provádění Horizontálního testu poměru nasávání/rozvádění tekutin.

Příklady provedení vynálezu

1. Celkové charakteristiky absorpčního výrobku

Celkové charakteristiky absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu budou probrány nejdříve.

Obr. 1 - 3 znázorňují jedno uspořádání jednorázového absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu. Absorpční výrobek podle předkládaného vynálezu předvedený na těchto nákresech má vylepšený tvar, který může odpovídat tvaru spodního prádla uživatele.

Ve zde použitém smyslu je výraz absorpční výrobek označením výrobků, které vstřebávají a shromažďují tělové výměšky. Přesněji se tento výraz týká výrobků, které jsou umísťovány na tělo nebo do těsné blízkosti jeho uživatele za účelem vstřebávání a shromažďování různých výměšků, vytékajících z těla. Výraz absorpční výrobek zahrnuje plenky, inkontinentní výrobky, hygienické vložky apod. Výraz inkontinentní výrobky slouží k označení vložek, spodního prádla, vložky udržované na svém místě zavěšovacím systémem takového typu, jako je pás nebo podobně, náplně pro absorpční výrobky, posilovače kapacity pro absorpční výrobky, kalhotky, postelové podušky apod., bez ohledu na to, zda jsou používány dospělými nebo jinými osobami trpícími inkontinencí. Výraz jednorázový se týká výrobků, které jsou určeny k jedinému použití. To znamená, že jednorázové výrobky nemohou být vyprány nebo jinak obnoveny či znovu použity.

Na předvedeném uspořádání je absorpční výrobek označen jako inkontinentní vložka 20. Ačkoli předvedené a popisované uspořádání se týká inkontinentní vložky, mělo by být samozřejmostí, že popis různých součástí inkontinentní vložky 20 bude také obecně aplikován na další typy a tvary absorpčních výrobků, které jsou zhotovovány v souladu s předkládaným vynálezem.

Inkontinentní vložka 20 má dva povrchy, a to povrch ve styku s tělem nebo povrch u těla 20a a povrch u prádla 20b. Inkontinentní vložka 20 je předvedena na obr. 1 z pohledu povrchu u těla 20a. Povrch u těla 20a je určen k uložení na tělo uživatele. Povrch u prádla 20b inkontinentní vložky 20 (předvedeno na obr. 2) je na opačné straně při použití aje určen k umístění ve styku se spodním prádlem uživatele.

Inkontinentní vložka 20 má dvě středové osy, a to podélnou středovou osu 1 a příčnou středovou osu t. Zde použitý výraz podélná se týká přímky, osy nebo směru v rovině inkontinentní vložky 20, která celkově navazuje (tzn. je přibližně paralelní) na vertikální rovinu, která půlí stojícího uživatele na levou a pravou polovinu těla tehdy, je-li inkontinentní vložka 20 nasazena. Výraz příčná se týká přímky, osy nebo směru celkově pravoúhlého k podélnému směru, který leží v rovině inkontinentní vložky 20. Inkontinentní vložka 20 má podélný rozměr, který probíhá v celkovém směru podélné středové osy J a příčný rozměr, jenž probíhá v obecném směru příčné

-4CZ 282535 B6 středové osy t. Inkontinentní vložka 20 je typicky delší v podélném směru než v příčném směru.

Obr. 1 ukazuje, že inkontinentní vložka 20 má dva od sebe navzájem vzdálené podélné okraje 22 a dva od sebe navzájem vzdálené příčné nebo koncové okraje 24, které společně tvoří obvod 26 inkontinentní vložky 20.

Když je inkontinentní vložka 20 nasazena, bude jeden koncový okraj 24 nasměrován k předku uživatele a druhý koncový okraj 24 bude směřovat k zadku uživatele. Okraj 24, který je nasměrován k předku uživatele, má přední koncový okraj 24a a zadní koncový okraj 24b.

Na obr. 1 je předveden půdorys absorpčního výrobku tvaru inkontinentní vložky 20 podle předkládaného vynálezu. I když inkontinentní vložka 20 může mít jakýkoli známý tvar, inkontinentní vložka 20 převedená na obr. 1 se rozkládá symetricky na své podélné středové ose 1, ale je asymetrická ve vztahu k příčné středové ose t. Inkontinentní vložka 20 může být rozdělena do tří oblastí vyznačených na půdorysu, a to první koncová oblast 28, středová oblast 30 a druhá koncová oblast 32.

První koncová oblast 28 se při použití nachází u přední části uživatelova těla. Druhá koncová oblast 32 se nachází u zadní části uživatelova těla, je-li inkontinentní vložka 20 nasazena. Středová oblast 30 leží mezi první a druhou koncovou oblastí a je uložena v místě uživatelova rozkroku. První koncová oblast 28 a druhá koncová oblast 32 směřují obdobně od středové oblasti 30 ke koncům 24a a 24b do vzdálenosti od asi 1/8 do 1/3 celkové délky inkontinentní vložky 20, ačkoli přesný rozměr první a druhé koncové oblasti budou různě záviset na přesném návrhu a účelu umístění inkontinentní vložky.

Tvar podélných okrajů 22 inkontinentní vložky 20 v první koncové oblasti je vymezen vnějším směrem vedenými zaoblenými nebo vnějším směrem vzájemně obloukovitými liniemi na každé straně podélné středové osy 1. Linie, které vytvářejí podélné okraje 22, mění směr zakřivení a zakřivení směrem dovnitř k sobě se nachází přinejmenším v části středové oblasti 30. Podélné boční okraje 22 jsou přímé a vzájemně paralelní a druhé koncové oblasti 32, jak je předvedeno na uspořádání na obr. 1 - 3. V alternativních uspořádáních se mohou podélné boční okraje 22 zužovat směrem dovnitř k podélné středové ose 1 ve druhé koncové oblasti 32, takže podélné boční okraje 22 se k sobě blíží u zadního koncového okraje 24 inkontinentní vložky 20 více, než je jejich soumeznost ve středové oblasti 30. Koncové okraje 24 inkontinentní vložky 20 jsou vnějším směrem uzavřeně zaobleny.

Celkový tvar inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1 by mohl být popsán mnoha způsoby. Inkontinentní vložka 20 by mohla být přirovnána tvarem k čelisti nebo přesýpacím hodinám na jedné straně příčné středové osy t a mohlo by být řečeno, že podélné boční okraje na druhé straně příčné středové osy t jsou přibližně vzájemně paralelní nebo směrem dovnitř se zužující. Alternativně by mohla být inkontinentní vložka přirovnána ke tvaru prodloužené hrušky.

Existuje několik důvodů, proč je inkontinentní vložka vybavena takovým tvarem. První koncová oblasti 28 inkontinentní vložky 20 je nasazována na předek uživatele. To je oblast, v níž se nacházejí uživatelovy genitálie a kde je typicky vyměšována moč. První koncová oblast 28 inkontinentní vložky 20 je větší, než ostatní oblasti vložky za účelem zabezpečování větší plochy pro zachycování moči. Středová oblast 30 je užší než první koncová oblast 28, takže inkontinentní vložka 20 se pohodlně umístí mezi nohy uživatele a přizpůsobí se uživatelovým pohybům. Druhá koncová oblast 32 je užší než nejširší část první koncové oblasti 28. a proto bude existovat menší tendence druhé koncové oblasti 32 vybočovat a zakliňovat se do mezery mezi hýžděmi uživatele.

Rozměry inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1 jsou následující. Inkontinentní vložka 20 má celkovou délku 11 zhruba 35 cm. Celková šířka vložky 20 označená jako wl v její nejširší

-5CZ 282535 B6 části, v první koncové oblasti 28, nepočítáme-li rozpětí dodatečných bočních křidélek 60 popisovaných níže je zhruba 16 cm. Celková délka 12 absorpčního jádra 42 inkontinentní vložky 20 je zhruba 33 cm. Celková šířka w2 absorpčního jádra 42 je v jeho nejširší části zhruba 14 cm. Šířka oblasti 30 na příčné středové ose t se v případě absorpčního jádra 42 zužuje na 9 cm a v druhé koncové oblasti 32 na asi 8,5 cm. Tento rozměr je měřen směrem dovnitř, tj. směrem k průsečíku podélné středové osy 1 a příčné středové osy t v místě, kde začíná zaoblení koncového okraje 24b inkontinentní vložky 20. Jak je ještě předvedeno na obr. 1, horní vrstva 34 a podpůrná stěna 36 přesahují vnějším směrem od průsečíku podélné středové osy 1 a příčné středové osy t tak, že vytvářejí ohraničení 44, jež je přibližně 1 cm široké po celém obvodu absorpčního jádra 42. Inkontinentní vložka 20 má povrchovou plochu přibližně 355 cm² aje daleko menší, než tradiční inkontinentní výrobky podobné plenám.

Mělo by však být srozumitelné, že uvedené rozměry jsou uplatněny v případě určitého uspořádání inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1-3. Několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu může být použito v dalších modifikacích absorpčních výrobků a může mít mnoho dalších tvarů a rozměrů v závislosti na typu absorpčního výrobku a požadované absorpční kapacity.

Obr. 2 předvádí jednotlivé součásti inkontinentní vložky 20. Inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu obecně obsahuje tři základní součásti. Je to tekutiny propouštějící horní vrstva 34, tekutiny nepropouštějící podpůrná stěna 36 a několikavrstvové absorpční jádro 42. Absorpční jádro 42 je umístěno mezi horní vrstvou 34 a podpůrnou vrstvou 36. Existují dva základní typy vrstev absorpčního jádra 42, a to nasávací/rozváděcí vrstvy 46 složené z materiálu s malou hustotou, který je vysoce vzdušný, schopné rychlého převzetí a rozvedení tělových tekutin; a shromažďovací vrstvy 48 obsahující přinejmenším částečně velmi rychle želatinující materiál.

Vrstvy absorpčního jádra 42 jsou uspořádány ve dvojicích tak, že nasávací/rozváděcí vrstva 46 je vždy nad shromažďovací vrstvou 48, tzn. předmětná nasávací/rozváděcí vrstva 46 je vždy umístěna mezi horní vrstvou 34 a pod ní uloženou shromažďovací vrstvou 48. V uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3 obsahuje absorpční jádro 42 čtyři vrstvy. Podle obr. 2 jsou tyto čtyři vrstvy absorpčního jádra složeny od shora dolů následovně: první nasávací/rozváděcí vrstva 46', první shromažďovací vrstva 48', druhá nasávací/rozváděcí vrstva 46 a druhá shromažďovací vrstva 48.

Inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu může být také podle úvahy vybavena dodatečnými součástmi, které jsou v této oblasti známy. Mezi tyto dodatečné součásti patří jeden nebo několik podélných přepažujících štítků 56 (viz obr. 1 a 2) a odstraňovatelný obalový proužek nebo uvolňovací krycí vrstva 64 (obr. 2). V uspořádání předvedeném na obr. 2 je inkontinentní vložka 20 podle předkládaného vynálezu vybavena jedním podélných přepažujícím štítkem 56 podél celého podélného okraje 22 vložky ajedním příčným přepažujícím štítkem 56 na obou koncových okrajích 24 vložky. Boční křidélka 60 mohou být přinejmenším částečně zahnuta v místě rozkroku spodního prádla uživatele. Odstranitelná krycí vrstva 64 zakrývá přilnavé upevňovací prostředky 62 za účelem zabránění znečištění lepidla nebo jeho přilepení k jinému povrchu, než je oblast rozkroku spodního prádla před použitím.

V následujícím textu tohoto popisu budou charakteristiky jednotlivých součástí probrány detailněji v části 2. Dodatečně volené součásti inkontinentní vložky 20 budou probrány v části 4.

V části 5 budou vysvětleny zde použité způsoby testování.

2. Jednotlivé součásti absorpčního výrobku

Podíváme-li se na součásti inkontinentní vložky 20 detailněji, zjistíme, že obr. 2 předvádí horní vrstvu 34, propouštějící tekutiny, která pokrývá ostatní součásti inkontinentní vložky 20 jiné.

-6CZ 282535 B6 než přepažující štítky. Horní vrstva 34 směřuje a dotýká se těla uživatele. Horní vrstva 34 je ta část inkontinentní vložky, která aktivně přijímá tělové výměšky. Horní vrstva 34 má stranu přiléhající k tělu nebo povrch ve styku s tělem 34a a k jádru přiléhající strana 34a horní vrstvy 34 celkově vytváří přinejmenším část těla se dotýkajícího povrchu 20a inkontinentní vložky 20.

Horní vrstva 34 má umožnit snadné přemísťování tekutin skrze svou tloušťku směrem k absorpčnímu jádru 42. Proto by měla být horní vrstva schopna propouštět tekutiny. Horní vrstva 34 také má být pružná a nedráždící pokožku uživatele. Zde použitý výraz pružná se týká materiálů, které jsou poddajné a snadno se přizpůsobují tvaru těla nebo snadno deformováním vstřebávají účinek vnějších sil. Horní vrstva není šustivá, takže vhodně zabezpečuje uživateli diskrétnost. Horní vrstva 34 by měla být podle vzhledu čistá a pokud možno neprůhledná, aby skryla tělové výměšky shromážděné uvnitř a vstřebané absorpčními součástmi. Horní vrstva 34 má dále vykazovat dobré protlačování a sníženou tendenci opakovaného zvlhčování, při umožnění rychlého průniku tělových výměšků do absorpčního jádra 42, ale nikoli s možností proudit zpátky přes tuto horní vrstvu 34 zpět na kůži uživatele.

Vhodná horní vrstva je vyrobena z řady rozdílných materiálů jako jsou pórovité pěny, retikulámí pěny, perforované plastikové filmy, přírodní vlákna (např. dřevitá nebo bavlnění vlákna), syntetická vlákna (tj. polyesterová nebo polypropylénová vlákna), nebo kombinace přírodních či syntetických materiálů. Nejvhodnější je horní vrstva, která je vyrobena z hydrofobního materiálu za účelem izolování kůže uživatele od tekutin v absorpčním jádru 42.

Existuje množství výrobních postupů, které mohou být využity k výrobě horní vrstvy 34. Například taková horní vrstva může být tkaná, netkaná, tj. mykaná apod., pěnová nebo litá. Nejupřednostňovanější horní vrstva 34 je netkaná a termálně lepená pomocí prostředků, které jsou odborníkům v této oblasti dobře známy. Horní vrstva má nejlépe váhu od asi 18 do 30 g na m², minimální pevnost napnutí za sucha přinejmenším zhruba 400 g na 1 cm v podélném směru a pevnost napnutí za sucha přinejmenším 55 g v příčném směru.

Podpůrná stěna 36 je předvedena na obr. 2. Podpůrná stěna 36 je tou součástí inkontinentní vložky 20, která brání tomu, aby tělové výměšky zvlhčovaly výrobky, které jsou ve styku s inkontinentní vložkou 20. Tyto výrobky, které přicházejí do styku s inkontinentní vložkou 20, bývají obvykle součástí spodního prádla uživatele. Předkládaný vynález se tedy rovněž zajímá o udržování čistoty jak uživatelova těla, tak i jeho oblečení.

Podpůrná stěna 36 má kjádru směřující stranu 36a a k prádlu směřující stranu 36b. Přinejmenším část k jádru směřující strany 36a podpůrné stěny 36 bude zcela v dotyku s jádrem 42. Pokud jde o části k jádru směřující strany 36a podpůrné stěny 36 (jako křidélka 60), které po zahnutí nemusí vždy být ve styku s jádrem 42, rozsah tohoto předkládaného vynálezu rovněž pokrývá tento problém. K. jádru směřující strana 36a podpůrné stěny 36 však může být odlišná od k prádlu směřující strany 36b podpůrné stěny 36, protože k jádru směřující strana 36a je tou stranou podpůrné stěny 36, která je přidána na podpůrnou stěnu a přiléhá k absorpčnímu jádru 42. K prádlu směřující strana 36b podpůrné stěny 36 celkově vytváří ke spodnímu prádlu orientovaný povrch 20b inkontinentní vložky 20.

Podpůrná stěna 36 může být z pružného, tekutiny nepropouštějícího materiálu, který zabraňuje výtokům shromážděným v inkontinentní vložce 20, obzvláště výtokům, které nemusely být zcela vstřebány jádrem 42, uniknout a znečistit tak spodní prádlo uživatele. Podpůrná stěna 36 je nešustivá a zabezpečuje uživateli diskrétnost. Podpůrná stěna 36 může mít také schopnost nepropouštět zapáchající plyny vznikající z tělových výměšků, takže tyto zápachy neunikají a nejsou zaznamenávány uživatelem ani jinými lidmi v okolí. V alternativních případech může podpůrná stěna 36 propouštět vodní páry (ale nikoli tekutiny), takže tyto páry, nacházející se mezi inkontinentní vložkou 20 a kůží uživatele, mohou uniknout, čímž je takový výrobek při používání pohodlnější.

-7CZ 282535 B6

Přinejmenším část podpůrné stěny 36 je upřednostňované vyrobena z tenkého plastikového filmu, i když mohou být použity další vhodné tekutiny nepropouštějící materiály. V jednom upřednostňovaném uspořádání je podpůrná stěna 36 vyrobena z polyetylénového filmu, majícího tloušťku od zhruba 0,012 mm do asi 0,051 cm, avšak při možnosti použití dalších pružných, tekutiny nepropouštějících materiálů. Podpůrná stěna 36 může být také vzorované vytlačována a/nebo upravována matováním tak, aby dostala vzhled podobný prádlu.

V nej upřednostňovanějším uspořádání se podpůrná stěna 36 skládá ze dvou vrstev. V uspořádání předvedeném na obr. 2 má podpůrná stěna 36 první vrstvu 38 ze vzduchem kladeného materiálu, naneseného na její, k oděvu směřující stranu 36b. Účelem první vrstvy 38 je zajistit pohodlný, nedráždivý povrch ve vztahu k tělu uživatele. První vrstva 38 může obsahovat jakýkoli vhodný materiál jako je netkaný materiál. První vrstva 38 obsahuje upřednostňované hydrofobní netkaný materiál. Druhá vrstva 40 může být umístěna na příslušné, k jádru směřující straně 38a podpůrné stěny 36 a může obsahovat tekutiny nepropouštějící film. Bylo zjištěno, že funkci druhé vrstvy 40 dobře plní polyetylénový materiál s tloušťkou od zhruba 0,01 do 0,05 mm a s malou hustotou. Podpůrná stěna 36 může být rovněž vyrobena z měkkého materiálu podobného prádlu, který je hydrofobní ve vztahu khomí vrstvě 34. Velmi dobře se hodí polyesterová nebo polyolefinová vláknová podpůrná stěna 36. Obzvláště upřednostňovaným měkkým a prádlu podobným materiálem pro výrobu podpůrné stěny 36 se jeví vrstvení polyesterového netkaného materiálu a film takového druhu, jak byl popsán v patentu USA 4,476,180 jenž je zde zahrnut ve formě odkazu.

Homí vrstva 34 a podpůrná stěna 36 jsou spojeny k sobě jakýmkoli vhodným způsobem. Zde použitý výraz spojeny vyjadřuje konfigurace, kdy homí vrstva 34 je přímo upevněna na podpůrné stěně 36 a konfigurace, kdy homí vrstva 34 je nepřímo zajištěna na podpůrné stěně 36 upevněním na mezičláncích, které jsou dále upevněny na podpůrné stěně 36.

V upřednostňovaném uspořádání jsou jak homí vrstva 34, tak i podpůrná stěna 36 přímo spojeny k sobě po obvodu celé inkontinentní vložky 20 upevňovacími prostředky (nejsou předvedeny), jako je lepidlo, nebo jakékoli jiné upevňovací prostředky známé v této oblasti. Ke spojení homí vrstvy 34 a podpůrné stěny 36 může být například použita stejnoměrná vrstva lepidla, vzorovaná vrstva lepidla nebo systém oddělených linií nebo míst nanesení lepidla.

Charakteristiky několikavrstvového absorpčního jádra 42 jsou předvedeny na obr. 2. Několikavrstvové absorpční jádro 42 slouží jako prostředek pro shromažďování a ukládání tělových výtoků, jako je moč, které jsou zachycovány na jádru 42 nebo jinak procházejí skrze tekutiny propouštějící homí vrstvu 34. Absorpční jádro 42 má ktělu směřující stranu 42a a k prádlu směřující stranu 42b.

Jádro 42 nemusí mít celkovou kapacitu o mnoho větší, než je celkové množství tělových výtoků určených ke vstřebání. V uspořádáních předvedených na obr. 2 a 8 je jádro 42 zhotoveno co nejužší a nejtenčí, aby bylo pohodlné pro uživatele. Ve zde uvedeném uspořádání je jádro použité ve vložkách určeno pro osoby se střední až těžkou inkontinenci a jeho kapacita je mezi zhruba 100 až 600 g syntetické moči, syntetická moč je popsána v části 5 nazvané způsoby testování. Jádro 42 může mít různé velikosti a může mít různou kapacitu v závislosti na účelu použití absorpčního výrobku. To znamená, že jádro 42 může být menší s menší absorpční kapacitou, pokud je použito lidmi s lehkou inkontinenci a když je použito v dalších typech absorpčních výrobků, jako jsou plenky a hygienické vložky.

Jádro 42 by mělo také být přizpůsobitelné a nemělo by dráždit pokožku uživatele. Velikost jádra 42 by měla být řízena v souladu s homí vrstvou 34 a podpůrnou stěnou 36. Umístění jádra 42 zabraňuje absorpčnímu materiálu, aby se potrhal nebo oddělil při používání inkontinentní vložky 20. Jádro 42 může mít jakýkoli tvar, včetně již popsaného jádra v inkontinentní vložce 20 nebo i jiných tvarů v jiných uspořádáních. Jádro 42 může být například pravoúhlé nebo ve tvaru

-8CZ 282535 B6 přesýpacích hodin.

Absorpční jádro 42 se vhodně skládá ze dvou nebo více rozdílných vrstev. Upřednostňované uspořádání několikavrstvového absorpčního jádra 42 předvedené na obr. 2 se skládá ze čtyř vrstev. Tyto čtyři vrstvy absorpčního jádra 42 obsahují od shora dolů: první nasávací/rozváděcí vrstvu 46', první shromažďovací vrstvu 48', druhou nasávací/rozváděcí vrstvu 46 a druhou shromažďovací vrstvu 48.

V několikavrstvovém absorpčním jádru 42 může existovat jakýkoli počet dvojic nasávacích/rozvádějících vrstev 46 a shromažďovacích vrstev 48, a to od jedné dvojice do skutečně neomezeného počtu či násobků dvojic vrstev.

V případě uspořádání vrstev jádra 42 existují dva obecné požadavky. Prvním požadavkem je to, že materiály jsou kladeny tím způsobem, aby shromažďovací vrstva 48 byla umístěna pod nasávací/rozváděcí vrstvou 46, takže vstřebávané výtoky mají prostor pro uložení. Druhým požadavkem je to, že v případě existence více než jedné dvojice uváděných vrstev, musí být zajištěna cesta, kterou se výměšky budou přemísťovat do dolních vrstev poté, kdy se vrstvy nahoře naplní. V uspořádání předvedeném na obr. 2 je tato cesta zajištěna pomocí otvoru 52 v první shromažďovací vrstvě 48. Na obr. 6 - 9 je tato cesta vytvořena obalením nebo překrytím vrstvami z nasávacího/rozváděcího materiálu.

Mělo by být zřejmé, že smysl tohoto vynálezu se týká hlavně zón absorpčního jádra a neexistuje omezení na jednotlivé vrstvy nebo stěny materiálu. Proto výměšky nasávací/rozváděcí vrstvy 46 a shromažďovací vrstvy 48 mohou určitě obsahovat proužky materiálu, volná nebo přilepená vlákna, vrstvení materiálu nebo další kombinace materiálu, jako je několik štítků nebo tkanin níže popsaných typů materiálů. Proto je zde užíván termín vrstva také ve významu vrstvy a navrstveno.

Jako první budou probrány výměšky nasávací/rozváděcí vrstvy 46. Výměšky nasávací/rozváděcí vrstvy nebo jednoduše nasávací/rozváděcí vrstvy 46 jsou umístěny na shromažďujících vrstvách 48. Výraz nasávací je zde použit k vyjádření schopnosti dostat do sebe, tzn. nasát, výměšky, obzvláště tekutiny. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 mohou do sebe dostat tyto výměšky pomocí řady prostředků. Nasávací/rozváděcí vrstvy mohou jednoduše zajistit volný prostor pro vstup výměšků nebo mohou vzít do sebe tyto výměšky účinkem absorpce nebo kapilarity. Výraz rozváděči zde znamená schopnost přemísťování výměšků, a to zejména tekutých výměšků, do dalších oblasti absorpčního výrobku.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 plní několik funkcí. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 by měly vstřebávat výměšky zachycené na absorpčním artiklu 20 nebo je přijímat z vrstev umístěných nad nimi co nejrychleji, aby bylo sníženo vytváření kaluží nebo hromadění výměšků na horní části jádra 42. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 mají schopnost převzetí výměšků ve stejném poměru nebo ještě rychleji, než je poměr zachycování na povrchu jádra 42. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 by také měly být schopny přemísťovat výměšky do oblastí uvnitř jádra 42, kde mohou být uloženy. Je výhodné, když toto přemísťování a ukládání probíhá ve stejném nebo rychlejším poměru ve srovnání se shromažďováním výměšků v absorpčním jádru 42, takže tyto výměšky nebudou stoupat zpět či vytvářet kaluže na vrcholu absorpčního jádra 42 z důvodu nedostačujícího mechanismu neschopného okamžitě tyto výměšky uložit.

Navíc v upřednostňovaném uspořádání podle vynálezu by měly nasávací/rozváděcí vrstvy 46 a shromažďovací vrstvy 48 fungovat nezávisle. V takových uspořádáních by mohly být funkce nasávání a rozvádění výměšků řízeny prakticky úplně nasávacími/rozváděcími vrstvami 46 a shromažďovací vrstvy 48 by neměly sloužit k přemísťování výměšků do dalších částí jádra 42. Výsledkem toho je, že shromažďovací vrstvy 48 mohou být řešeny bez ohledu na požadavky rozvádění výměšků, které snižují efektivitu mnoha doposud známých jednorázových absorpčních

-9CZ 282535 B6 výrobků.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 by měly také vhodně plnit své funkce i tehdy, když uživatelova činnost vyvíjí stlačovací síly, působící na absorpční výrobek. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 by měly vhodně udržovat dostatečný volný prostor (nebo volný objem), i když jsou vystaveny takovým silám a i když jsou zvlhčeny, takže pokračuje schopnost rozvádění tekutých výměšků. Jestliže je to tento případ, pak budou mít nasávací/rozváděcí vrstvy schopnost nejen ovládat vznikající proudy tekutých výměšků, ale navíc budou schopny ovládat následné proudy. Aby byl takový volný prostor udržen, měly by být nasávací/rozváděcí vrstvy pružné jak za sucha, tak i za mokra a neměly by být citlivé na vlhko. Výraz citlivý na vlhko použitý zde označuje materiály, které se za vlhka nezbortí, jsou-li zvlhčeny, nebo nejsou jinak postiženy přítomností vlhka. Podrobné vysvětlení tohoto výrazu je obsaženo v patentové přihlášce USA sériové číslo 07/198, 032 podané 24. května 1988 pod jménem George S. Reising aspol., která je v tomto textu zahrnuta ve formě odkazu.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 obsahují tkaninu nebo polštářek z materiálu s malou hustotou nebo vysokou vzdušností. Tyto výrazy malá hustota a vysoká vzdušnost, které jsou zde použity, označují takovou strukturu materiálu, jež má hustotu menší nebo stejnou v hodnotě zhruba 0,1 gnv³.

Nasávací/rozváděcí vrstva 46 může obsahovat řadu různých druhů materiálů, mezi které můžou patřit netkané textilie, pěny nebo jiný vhodný materiál, mající požadované vlastnosti rychlého nasávání a rozvádění roztoků. Jestliže jsou nasávací/rozváděcí vrstvy 46 v podobě struktur z netkané textilie, mohou obsahovat přinejmenším zčásti přírodní vlákna, např. bavlnu nebo dřevitá vlákna v podobě vzdušné buničiny, přinejmenším zčásti syntetická vlákna, např. umělé hedvábí, polyesterová, polyetylenová, polyetyléntetraftalátová - PET nebo polypropylénová vlákna, křížem vedená buničitá vlákna, pěny nebo jiný ekvivalentní materiál nebo kombinace materiálů. Vhodná, křížem vedená buničitá vlákna jsou uvedena v patentu USA 4,888,093, patentu USA 4,822,543 vydaném 18.4. 1989 Deanovi aspol., v patentech USA 4,889,595 a 4,889,596, v patentu USA 4,898,642, v patentu USA 4,935,022. Tyto patenty jsou zde použity ve formě odkazů.

Jestliže jsou nasávací/rozváděcí vrstvy 46 z netkané textilie, mohou obsahovat vlákna s jakoukoli délkou. Avšak nejvhodnější jsou v tomto případě staplová vlákna. Výrazy staplová vlákna nebo vlákna se staplovou délkou zde označují vlákna, jejichž délka je v rozsahu od 3 mm do 7,5 cm.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 také mohou obsahovat absorpční želatinující materiály, známě také jako hydrogely, superabsorpční polymemí materiály nebo superorbery, které jsou však v těchto materiálech zastoupeny do takové míry, aby neovlivnily požadované nasávací a rozváděči charakteristiky vrstev.

Absorpční želatinující materiály jsou detailněji popsány v řadě odkazů, včetně patentu USA 4,781,711. Jestliže nasávací/rozváděcí vrstvy 46 obsahují absorpční želatinující materiály, mohou se takto použité typy těchto materiálů odlišovat od absorpčních želatinujících materiálů použitých v jiných částech absorpčního jádra 42. Alternativně však mohou být nasávací/rozváděcí vrstvy 46 zcela bez absorpčních želatinujících materiálů.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 upřednostňované obsahují přinejmenším částečně syntetická vlákna, tj. přinejmenším 10 % váhy, takže tyto vrstvy budou dostatečně pružné a schopny přemísťovat výměšky v absorpčním jádru 42 i tehdy, když je absorpční výrobek při použití vystaven tlakovým silám. Přestože přírodní vlákna a absorpční želatinující materiály zajistí absorpční kapacitu nasávacích/rozváděcích vrstev 46 a schopnost vsakovat výměšky, nejsou tyto charakteristiky absolutně vyžadovány u nasávacích/rozváděcích vrstev 46 podle předkládaného vynálezu. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 nejvhodněji obsahují netkané textilie ze syntetických

- 10CZ 282535 B6 vláken, jako jsou polyesterová, polyetylénová, polyetyléntetraftalátová a polypropylénová vlákna a vůbec neobsahují absorpční želatinující materiály. V jednom upřednostňovaném uspořádání mají nasávací/rozváděcí vrstvy 46 netkanou strukturu, která je složena z 80 % z polyesterových vláken o jemnosti 15 denierů a 20 % spojovacích vláken. Denier je jednotka jemnosti vláken. 1 denier představuje jemnost vlákna vážícího 1 g na každých 9000 m.

Existuje řada výrobních postupů, které mohou být využity ke zhotovování nasávacích/rozváděcích vrstev 46. Například tyto vrstvy 46 mohou být běžně tkané nebo netkané, tj. vzduchem kladené, mykané apod. Upřednostňovaný materiál pro nasávací/rozváděcí vrstvy 46 je mykaný a tepelně pojený netkaný materiál s malou hustotou.

Vlákna v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46 mohou být lepena spojovacím materiálem, a to lépe akrylovým latexem, než tepelným pojením, nebo vlákna nemusí být lepena. V obzvláště upřednostňovaných uspořádáních nejsou vlákna ve vrstvách 46 lepena. V každém případě by měl být materiál obsažený v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46 uspořádán v otevřené struktuře, aby byl zajištěn volný prostor.

Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 mají přednostně plošnou váhu od zhruba 17 do 270 g.m'² a hustotu přibližně od 0,02 do 0,10 g.cm'³. Hustota nasávacích/rozváděcích vrstev 46 a shromažďovacích vrstev 48 či dalších vrstev, v nichž je hustota dána, se vypočítává ze vztahu plošné váhy vrstvy a jejího navýšení. Všechna měření jsou prováděna na nově neobalených, nezahnutých a rozřezaných částech absorpčních výrobků. Jestliže není jinak stanoveno, jsou hustoty a navýšení měřeny na vzorcích pod zatížením 7 g.cm'². Plošná váha je měřena na vystřiženém vzorku jeho standardním zvážením. Váha a plocha vzorku určuje jeho plošnou váhu. Navýšení je měřeno s použitím standartního měřidla. Hodnoty hustoty a plošné váhy nasávacích/rozváděcích vrstev 46 nezahrnují váhu jakýchkoli absorpčních želatinujících materiálů, které jsou v těchto vrstvách obsaženy. Avšak hodnoty hustoty a plošné váhy, týkající se shromažďovacích vrstev 48 s váhou absorpčních želatinujících materiálů počítají.

Mělo by být samozřejmostí, že charakteristiky, např. složení materiálu, plošná váha, hustota nasávacích/rozváděcích vrstev 46, se mohou odlišovat v případě jednotlivých těchto vrstev, pokud je jich tam více než jedna.

Například v případě uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3, kde jsou dvě nasávací/rozváděcí vrstvy 46, má první nasávací/rozváděcí vrstva 46' menší plošnou váhu, než spodní, druhá nasávací/rozváděcí vrstva 46. V uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3 má první nasávací/rozváděcí vrstva 46' plošnou váhu vhodně od 17 do 135 g.m'² a hustotu od 0,03 do 0,05 g.cm’³, přičemž nejlepší hodnota plošné váhy je asi 70 g.m‘² V tomto uspořádání má spodní, druhá nasávací/rozváděcí vrstva 46 plošnou váhu vhodně od 135 do 270 g.m'², nejlépe však 200 g.m’² a hustotu od 0,03 do 0,05 g.cm'³. Jak bude později podrobně vysvětleno, také odpovídající shromažďovací vrstvy 48 mají horní vrstvy s vhodnou menší plošnou váhou, než je tomu u nižších vrstev.

Existuje přesvědčení, že takové uspořádání, kdy jsou horní vrstvy tenčí, je pro uživatele pohodlnější. To je pravda obzvláště tehdy, když nejvýše umístěná shromažďovací vrstva, v tomto případě vrstva 48', má velký otvor 52, který umožňuje průchod tekutin do níže položených vrstev. Jestliže má nejvyšší shromažďovací vrstva 48', velký otvor, pak uživatel může pocítit rozdíl v tloušťce mezi otvorovou částí a vyplněnou částí nejvyšší shromažďovací vrstvy. Z tohoto důvodu je však žádoucí zhotovit nejvyšší shromažďovací vrstvu relativně tenkou, aby rozdíl v tloušťce meziotvorovou částí a vyplněnou částí nebyl tolik pociťovatelný. Rovněž nejvýše umístěná nasávací/rozváděcí vrstva 46', která vytváří první dvojici vrstev spolu s první shromažďovací vrstvou 48', je relativně tenká, takže její rozměr odpovídá rozměru první shromažďovací vrstvy 48'.

- 11 CZ 282535 B6

Schopnost nasávací/rozváděcí vrstvy 46 převzít a přemístit výměšky je zde uvedena jako horizontální poměr nasávání/rozvádění tekutin. Tento poměr může být označen jakoukoli zkrácenou formou tohoto výrazu. Tento výraz horizontální poměr nasávání/rozvádění tekutin se týká poměru, při němž nasávací/rozváděcí vrstvy 46 umožňují tekutině vycházející z bodového zdroje vstoupit a proudit ve svém vnitřku za situace, kdy příslušná vrstva je pod předem stanoveným tlakem. Tento poměr je měřen v podmínkách horizontálního testu nasávání/rozvádění tekutin, jenž je popsán v části 5. Výraz bodový zdroj, který je zde použit, označuje druh zdroje tekutiny, který je uveden v části 5. Tento bodový zdroj však neoznačuje jednotlivé kapky tekutin či podobně.

Požadovaný horizontální poměr nasávání tekutin nasávacích/rozváděcích vrstev 46 různě závisí na účelu použití absorpčního výrobku, protože existuje požadavek ovládat určité množství tekutin v souvislosti s volbou využití takového absorpčního výrobku. Inkontinentní vložka 20, předvedená na obr. 1 - 3, je určena pro dospělé trpící od střední k těžké močové inkontinenci.

V tomto případě by měl být horizontální poměr nasávání tekutin nasávacích/rozváděcích vrstev 46 přinejmenším 8,0 cm³ syntetické moči za 1 s tehdy, je-li nasávací/rozváděcí vrstva 46 testována pod tlakem 28 g/cm². Nejvhodnější horizontální poměr nasávání tekutin nasávacích/rozváděcích vrstev 46 je přinejmenším 12 cm³ za 1 s pod tlakem 28 g/cm².

V alternativních použitích může být horizontální poměr nasávání/rozvádění tekutin nižší, a to asi 2 cm³ za 1 s syntetické moči při tlaku 28 g/cm². Právě uvedený poměr by mohl být vhodný pro použití hygienických vložek a poměr 4 cmís'¹ by mohl být vhodný pro využití v případě jednorázových plenek. Nasávací/rozváděcí vrstvy 46 by měly vhodně udržovat požadované horizontální poměry nasávání/rozvádění po předchozím zvlhčení tělovými výměšky.

Je upřednostňováno, aby nasávací/rozváděcí vrstvy 46 byly za vlhka dostatečně pružné tak, že příčné roztažení po stlačení za vlhka bude přinejmenším 80 % po předchozím stlačení na 25 % jejich šířky. K. určení tohoto příčného roztažení po předchozím stlačení je použit vzorek materiálu nasávací/rozváděcí vrstvy se stanovenou šířkou, který je namáčen do syntetické moči do úplného nasycení. Nasycený vzorek je umístěn na upínací podložku mezi stejné paralelní čelisti. Čelisti se přibližují k sobě tak, že zmenší šířku vzorku o 75 % a jsou udržovány v této zúžené pozici 30 s. Poté jsou čelisti uvolněny a vzorek se může po dobu 30 s roztahovat, přičemž je měřen stupeň roztahovatelnosti šířky. Roztažená šířka, vyjádřená v procentech ve vztahu k celkové šířce, je příčné roztažení po předchozím stlačení.

Jiný typ vrstev, které jsou obsaženy v absorpčním jádru 42, jsou shromažďovací vrstvy 48. Tyto shromažďovací vrstvy 48 slouží k ukládání výměšků, které k nim byly dopraveny prostřednictvím nasávací/rozváděcí vrstvy 46, která leží nad a případně pod každou shromažďovací vrstvou 48.

Shromažďovací vrstvy 48 nemusí být obzvláště efektivní v rozvádění výměšků do dalších částí absorpčního jádra 42. Tento požadavek je účelně plněn nasávacími/rozváděcími vrstvami 46. Shromažďovací vrstvy 48 by však měly umožnit výměškům pohyb uvnitř svého materiálu za účelem nezbytnosti účelně využít kapacitu takové shromažďovací vrstvy.

Shromažďovací vrstvy 48 proto mohou být řešeny a zhotovovány bez nadměrného zatížení požadavky rozvádění výměšků. Takové požadavky by omezily kapacitu shromažďování jádra snížením koncentrační avstřebávací rychlosti absorpčních želatinujících materiálů, které jsou v absorpčním jádru obsaženy.

Shromažďovací vrstvy 48 mají vhodnou schopnost ukládat výměšky tak rychle, jak jsou dopravovány do jejich vnitřku nebo dokonce rychleji. Absorpční jádro 42 má upřednostňované takovou konstrukci, v níž výměšky budou mít vždy místo k rychlému ukládání až do úplného naplnění kapacity tohoto absorpčního jádra 42- Taková absorpční jádra by neměla trpět dřívějšími problémy, jako je gelová blokace, které způsobovaly, že jádra mnoha doposud

- 12CZ 282535 B6 vyvinutých absorpčních výrobků byla předčasně zahlcena, aniž by byla využita jejich celková kapacita.

Shromažďovací vrstvy 48 podle předkládaného vynálezu obsahují přinejmenším částečně vysoce rychle absorpční želatinující materiály. To znamená, že shromažďovací vrstvy mohou obsahovat tyto velmi rychle želatinující materiály částečně nebo zcela. Výraz absorpční želatinující materiály, jenž je zde použit, označuje ve vodě nerozpustné, účinkem tekutin bobtnající polymemí látky, které mají schopnost vstřebávat vodu v takové míře, která je přinejmenším desetinásobkem váhy této látky v suchém stavu.

Výraz velmi rychlé absorpční želatinující materiály zde označuje takové absorpční želatinující materiály, které mají schopnost vstřebávat výměšky v takovém poměru, kdy dosáhnou přinejmenším 50 % a nejlépe přinejmenším 90 % své kapacity za 10 vteřin nebo méně. Procentuální poměr této kapacity může být měřen s použitím testu čajového sáčku, který je vysvětlen v části 5.

Dalším způsobem vyjádření poměru, v němž absorpční želatinující materiály pohlcují roztoky, je vyjádření vztahu k váze takových materiálů, například poměr absorpce v g za 1 s v případě 1 g absorpčního želatinujícího materiálu. Vyjádřeno tímto alternativním způsobem to znamená, že upřednostňovanými absorpčními želatinujícími materiály jsou ty materiály, které mají celkovou kapacitu nejméně v hodnotě 25ti násobku v tekutinách a mají schopnost vstřebávat roztoky v poměru přinejmenším 0,8 g za 1 s na 1 g absorpčního želatinujícího materiálu, což odpovídá 40% kapacity specifikované v předchozím textu, lépe 1,25 g za 1 s na 1 g tohoto materiálu a nejlépe 2,25 g za 1 s na 1 g absorpčního želatinujícího materiálu, to odpovídá poměru 90 % kapacity. Všechny odkazy na násobky váhy, které mohou absorpční želatinující materiály vstřebat, se týkají násobků váhy v jejich suchém stavu.

Vhodné velmi rychle želatinující absorpční materiály jsou v současnosti dostupné v mnoha rozdílných podobách. Jednou z těchto podob je granulovitá podoba. Výraz granulovitá zde označuje granule v jakémkoli tvaru, a to tablety nebo vločky. Příklady granulovitých absorpčních želatinujících materiálů, ačkoli ne nutně vysoce rychle želatinujících absorpčních materiálů, jsou vyráběny podle patentu USA 4,654,039. Několik typů absorpčních želatinujících materiálů je uvedeno v patentu USA 4,781,711. Upřednostňovanou formou absorpčních želatinujících materiálů, určenou pro předkládaný vynález, je však vláknitý velmi rychle želatinující materiál. Výraz vláknité absorpční želatinující materiály zde označuje ty absorpční želatinující materiály, které mají podobu vláken. Tato vlákna, ačkoli ne nutně velmi rychle želatinující vláknité absorpční materiály, jsou podrobněji popsány v patentu USA 4,855,179. Výraz vláknité absorpční želatinující materiály zde zahrnuje absorpční želatinující materiály v podobě vláken, která zcela obsahují absorpční želatinující materiál a dvousložková vlákna, která obsahují přinejmenším částečně jiné materiály, jejichž povrch je pokryt absorpčními želatinujícími materiály.

Vlnité absorpční želatinující materiály jsou upřednostňovány z několika důvodů. Tyto materiály mohou být snadno přidávány do struktury netkaného materiálu. Vláknité absorpční želatinující materiály zůstávají na svém místě lépe, než obdobné materiály v některé jiné podobě, vyvíjejí-li na ně tlak stlačovací a jiné síly. Navíc tyto vláknité absorpční materiály jsou celkově poddajnější a pružnější, než granulovité absorpční želatinující materiály. Vláknité absorpční želatinující materiály mají také menší tendenci způsobovat díry v horní vrstvě 36, jsou-li v suchém stavu, jak je tomu v případě jiných tvarů takových materiálů.

Vláknité absorpční želatinující materiály mohou být rozloženy po celé vrstvě materiálu, takže jsou celkově v dostatečné vzdálenosti od sebe. Výsledkem tohoto rysu je, že vláknitý absorpční želatinující materiál bude mít omezenou tendenci přicházet vzájemně do styku a způsobovat gelovou blokaci při vstřebávání tekutin a bobtnání.

- 13 CZ 282535 B6

Vhodný vláknitý velmi rychle želatinující absorpční materiál má schopnost vstřebávat tekutiny v poměru přinejmenším 1,9 g za 1 s na 1 g tohoto materiálu. Obzvláště upřednostňovaný vláknitý, vysoce rychle želatinující absorpční materiál má schopnost vstřebávat tekutiny v poměru přinejmenším 2 g za 1 s na 1 g tohoto materiálu.

Použití velmi rychle želatinujících absorpčních materiálů je rozhodující, protože účinkem jejich vysoké rychlosti mohou podstatně přispívat k okamžitému využívání kapacity absorpčního jádra 42. Absorpční želatinující materiály, které byly obvykle využívány v doposud známých absorpčních výrobcích, vyžadovaly několik sekund nebo minut k dosažení podstatné úrovně absorpční kapacity. Proto byly málo účinné v průběhu rychlého pronikání výměšků do absorpčních výrobků.

Významné může být také smíchání dalších materiálů velmi rychle želatinujícími absorpčními materiály v shromažďovacích vrstvách 48. Existuje několik důvodů pro začlenění takových materiálů do shromažďovacích vrstev 48. Tyto materiály mohou být použity pro udržování granulí nebo vláken absorpčního želatinujícího materiálu na svém místě. Mohou být také použity k upevnění absorpčního želatinujícího materiálu nebo dalších složek shromažďovací vrstvy 48 k sobě. Mohou být využity k udržování odstupů mezi jednotlivými granulemi nebo vlákny absorpčního želatinujícího materiálu v zájmu zajištění přiměřeného prostoru, který je třeba pro bobtnání tohoto materiálu do plné velikosti, když naplňuje svou absorpční kapacitu.

Tyto další materiály, které mohou být dodávány do shromažďovacích vrstev 48, jsou různými typy materiálů, jež byly specifikovány v předchozím textu pro využití v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46 a podle možnosti mezi tyto materiály patří určité typy pojiv.

Jak je však níže detailněji vysvětleno, charakteristiky jako je složení materiálu, hustota, plošná váha a horizontální poměr nasávání tekutin shromažďovacích vrstev 48. nemusí být stejné jako v případě nasávacích/rozváděcích vrstev 46. Související proporce typů materiálů, zvláště množství syntetických vláken, by však neměly být menší, než je rozsah jejich použití v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46. protože je rozhodující mít větší absorpční kapacitu ve shromažďovacích vrstvách 48. Specifická množství použitých materiálů budou uvedena níže.

Pojivá, jako jsou pojivová vlákna, jsou využívána ke spojování vláken, která jsou obsažena ve shromažďovacích vrstvách 48, k sobě a ke spojování těchto vláken s používanými vysoce rychle želatinujícími materiály.

Jestliže je použito vhodné pojivové vlákno, mělo by mít schopnost spojit se stypy vláken, které jsou zde uváděny ajsou vhodné pro využití ve shromažďovacích vrstvách 48 při teplotách, které jsou nižší než bod, při kterém by se tato vlákna začala tavit. Upřednostňované pojivové vlákno je známo jako K.ODEL 410 a vyrábí je Eastman Chemical Product, lne. v Kingstonu, Tennessee.

Složení materiálů použitých k sestavení shromažďovacích vrstev 48 mohou být obměňována v rámci určitých norem. Procentuální poměry složení materiálu týkající se tohoto popisu jsou stanovovány podle váhy, aniž by byly specifikovány další údaje. Procentuální vyjádření musí dohromady tvořit 100 % součtu jednotlivých složek. Navíc všechna procentuální zastoupení a horizontální nasávání/rozvádění tekutin, vyjádřená v tomto popisu a připojených patentových nárocích, se týkají absorpčních výrobků, které mají specifikovaná procentuální množství měřená v některých částech příslušné vrstvy, tzn. přinejmenším v některé části absorpčního výrobku, bez ohledu na to, zda celá vrstva má stejné procentuální složení.

Shromažďovací vrstvy 48 mohou obsahovat od 10 % do 100 % velmi rychle želatinující absorpční materiály, do 80 % přírodní vlákna jako je dřevitá buničina; do 80 % syntetická vlákna jako jsou polyesterová vlákna; do 80 % příčně vázaná celulózová vlákna a do 20 % pojivová

- 14CZ 282535 B6 vlákna. I když jsou shromažďovací vrstvy 48 popisovány se složkami do určitého procentuálního množství, znamená to, že takové materiály mohou být ve vrstvě použity, ale nemusí v ní být přítomny. Jinými slovy řečeno, vrstva nemusí obsahovat žádný materiál, nebo může mít materiál přítomen v malém procentuálním množství, jako je 0,1 % a určené procentuální množství materiálu, např. 30 %. Jednou ze zvláště upřednostňovaných shromažďovacích vrstev 48 je tepelně pojená směs, která obsahuje 50 % absorpčního želatinujícího materiálu., 30 % dřevité buničiny a 20 % pojivových vláken.

Existuje řada výrobních postupů, které mohou být použity k výrobě shromažďovacích vrstev 48. Tyto vrstvy mohou být například zhotovovány vzdušným kladením nebo mykáním. Upřednostňovaná shromažďovací vrstva 48 je vzduchem kladená směs velmi rychle želatinujícího absorpčního materiálu a kladené vrstvy. Obvyklý proces kladení vzduchem využívá promíchání složek ve vzduchu a srážení s uspořádáním na formovací podložce. Může být využit jakýkoli proces kladení vzduchem. Shromažďovací vrstvy 48 by měly mít plošnou váhu od 20 do asi 1200 g.nť² a hustotu nižší, než 0,183 g.cm'³. Obdobně jako v případě nasávacích/rozváděcích vrstev 46 se mohou charakteristiky, např. složení materiálu, plošná váha a hustota, odlišovat, je-li použita více než jedna shromažďovací vrstva 48.

V případě uspořádání předvedeného na obr. 1 - 3 se dvěma shromažďovacími vrstvami má horní, první shromažďovací vrstva 48' plošnou váhu 20 až 600 g.m'², nejlépe však asi 300 g.m'² a hustotu nižší, než 0,12 g.cm'³. Dolní, druhá shromažďovací vrstva 48 má plošnou váhu asi 300 až 1200 g.m’², nejlépe však 600 g.m'² a hustotu menší, než 0,12 g.cm‘³.

Rozdílné vrstvy několikavrstvového absorpčního jádra 42 mohou být spojeny k sobě jakýmikoli vhodnými prostředky, jako je lepení postřikem, nebo mohou být nespojeny.

Když je použito více dvojic vrstev než pouhé jedné dvojice, tzn. když jsou uplatněny dvě a více nasávací/rozváděcí vrstvy a dvě a více shromažďovací vrstvy, mělo by existovat nějaké vzájemné propojení mezi jednotlivými dvojicemi vrstev, protože jinak by výměšky nemohly celkově procházet plnou shromažďovací vrstvou, jako je první shromažďovací vrstva 48' předvedená na obr. 2, do pod ní umístěných nasávacích/rozváděcích vrstev a shromažďovacích vrstev vlivem omezení volného prostoru anabobtnání absorpčních želatinujících materiálů. Zcela naplněná shromažďovací vrstva bude mít tendenci blokovat proud výměšků. Proto by měly být dvojice vrstev obzvláště však nasávací/rozváděcí vrstvy 46' v každém páru, ve vzájemném propojení umožňující tekutinám proudit. Výraz proudění tekutin jednoduše znamená, že tekutiny by měly procházet mezi vrstvami nebo dvojicemi vrstev. Toto proudění tekutin mezi vrstvami může být zajištěno různými vhodnými prostředky. Například v uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3 existuje přinejmenším jeden průchod 50, který umožňuje tekutinám procházet z první nasávací/rozváděcí vrstvy 46' do pod ní umístěných vrstev, jako je druhá nasávací/rozváděcí vrstva 46.

Výraz průchod zde označuje strukturu, přes kterou mohou výměšky proudit z jedné vrstvy do jiné. Průchod 50 může být jakákoli vhodná struktura, která umožní výměškům proudit z horní nasávací/rozváděcí vrstvy do níže umístěné nasávací/rozváděcí vrstvy. Výraz průchod tedy není omezen pouze na strukturu zvláštního tvaru. Vhodný průchod může například obsahovat jeden nebo více otvorů, jeden nebo více kousků materiálu propouštějícího tekutiny, který propojuje takové dvě vrstvy, nebo by mohl obsahovat části samotných vrstev, či uspořádání jejich vzájemného propojení, anebo může využít jednoduchého dotyku těchto vrstev. Navíc nebo jako alternativa k uvedenému může průchod obsahovat oblast s malou hustotou nebo jiné typy struktur uvedených v patentové přihlášce USA sériové číslo 07/198,032 a v patentu USA 4,880,419.

Jestliže průchod 50 obsahuje jeden nebo více otvorů 52, existuje několik faktorů, které by měly být vzaty v úvahu. Otvory 52 by měly být vhodně umístěny a měly by mít dostačující velikost,

- 15 CZ 282535 B6 aby přemísťovaly výměšky z jedné vrstvy do jiné. Otvory 52 by měly být umístěny v místech, kde by se jinak výměšky hromadily po naplnění horní shromažďovací vrstvy nebo vrstev. Obvykle je toto místo bezprostředně pod oblastí, kde jsou výměšky zachycovány nejdříve na inkontinentní vložce 20, což je označováno jako oblast nebo zóna obvyklého zachycování výměšků. Otvory 52 by proto měly být umístěny v každé shromažďovací vrstvě 48 mezi příčnou středovou osou t a předním koncovým okrajem 24a, tj. v přední polovině inkontinentní vložky 20. Šířka otvorů 52 by měla být volena tak, aby se tyto otvory 52 neuzavřely tehdy, když je při použití tato inkontinentní vložka stlačena v příčném směru nebo když absorpční želatinující materiál nabobtná po zvlhčení. Inkontinentní vložka 20 může mít jakýkoli počet otvorů 52, a to od jednoho do skutečně neomezeného množství nebo násobků otvorů.

Oblast, v níž by měly být otvory 52 vhodně umístěny, pokrývá přinejmenším takovou část, která je předvedena přerušovanými čarami na obr. 4. Tato oblast má tvar rovnoramenného trojúhelníku. Základ tohoto rovnoramenného troj úhelníku je celkově kolmý na podélnou středovou osu 1 aje vzdálen zhruba 5 cm od předního koncového okraje 24a inkontinentní vložky 20. Délka základu oblasti ve tvaru trojúhelníku je asi 5 cm. Výška je asi 6 cm. Oblast ve tvaru trojúhelníka pokrývá zhruba 19 cm².

Obzvláště upřednostňovaný průchod 50 je předveden na obr. 1-3. Průchod 50 předvedený na obr. 1 - 3 obsahuje jediný otvor 52 v první shromažďovací vrstvě 48. Věříme že, existuje-li pouze jeden otvor 52 ve shromažďovací vrstvě nebo vrstvách 48, musí být rozměry tohoto jediného otvoru 52 příslušně větší, aby se předešlo tendenci jeho uzavření při používání inkontinentní vložky 20 a aby byly proudy výměšků zavedeny do dolních vrstev. Otvor 52 je veden po celé délce první shromažďovací vrstvy 48’ v uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3. Na uspořádání předvedeném na obr. 1 - 3 je šířka otvoru 52 větší v první koncové oblasti 28, než v částech středové oblasti 30 a v druhé koncové oblasti 32 inkontinentní vložky 20. Šířka otvoru 52 první koncové oblasti je upřednostňované přinejmenším 5 cm. Upřednostňovaný otvor 52 předvedeny na obr. 1 - 3 má podélné boční stěny, které sledují zakřivení podélných bočních okrajů 22 inkontinentní vložky 20.

Shromažďovací vrstva 48' a otvor 52 na uspořádání znázorněném na obr. 1 - 3 mohou být chápány i jiným způsobem, protože otvor 52 je relativně široký a prochází celou délkou jádra 42. Shromažďovací vrstva 48' může být chápána jako sestava dvou pruhů materiálu 48a' a 48b', na rozdíl od vrstvy s otvorem. Jestliže je první shromažďovací vrstva chápána tímto způsobem, pak pruhy 48a, a 48b„ které tvoří první shromažďovací vrstvu 48', mají vhodnou šířku od asi 2 do 4 cm.

Obr. 4 předvádí jiné uspořádání inkontinentní vložky 20, která má jediný otvor 52 v oblasti obvyklého zachycování tekutin. Na obr. 4 může být otvor 52 nejblíže k přednímu koncovému okraji 24a vyměřen směrem k příčné středové ose t ve vzdálenosti asi 2,54 cm, protože výměšky nebývají zachycovány v oblasti mezi otvorem 52 a předním koncovým okrajem 24a vložky 20.

Obr. 5 předvádí další inkontinentní vložku 20 mající množství otvorů 52. Pokud existuje množství otvorů 52 ve shromažďovací vrstvě 48, pak každý otvor 52 může být menší, než otvor 52 předvedený na obr. 4. Tím bude existovat menší tendence současného uzavření všech otvorů 52. Otvory 52 by však neměly být tak malé, aby po nabobtnání zablokovaly průchod, jenž je otvory 52 vytvořen. Každý otvor 52 bude mít vhodnou šířku přinejmenším 0,65 cm, i když jsou možné i menší šířky. Otvor nebo otvory 52 mohou být kruhové (obr. 5), nebo mohou mít jakýkoli jiný vhodný tvar, např. čtvercový, obdélníkový, oválový a nepravidelný.

3. Doplňkové součásti absorpčního výrobku

Inkontinentní vložka může být na svých stranách vybavena přepažujícími štítky. Inkontinentní vložka 20 předvedená na obr. 1 je vybavena podélnými přepažujícími štítky 56 na každém

- 16CZ 282535 B6 podélném okraji 22 a příčnými přepažujícími štítky na koncových okrajích 24.

Podélné přepažující štítky 56 slouží především dvěma účelům, i když by mohly plnit i další funkce.

Podélné přepažující štítky 56 za prvé slouží jako zábrany proti úniku těch výměšků, které jsou v procesu přemísťování v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46 na podélných okrajích 22 inkontinentní vložky 20. Jak již bylo vysvětleno, jsou materiály vybrané pro zhotovování nasávacích/rozváděcích vrstev 46 obvykle velmi výkonné při přemísťování tekutých výměšků ve směrech na rovině vložky. To je zvláště výrazné, jsou-li nasávací/rozváděcí vrstvy zcela vyrobeny ze syntetických vláken, protože taková vlákna nevstřebávaj í tekutiny. V takových uspořádáních budou tekutiny přemísťovány tak rychle, že budou doslova stříkat ze stran absorpčního jádra 42. pokud jim v tom nebude zabráněno. Aby se tak nestalo, jsou zavedeny zábrany v podobě podélných přepažujících štítků 56.

Je důležité, že se tato první funkce podélných přepažujících štítků 56 liší od funkce konvenčních zábranových nožních manžet apod. Konvenční zábranové nožní manžety slouží především k ukládání výměšků, které vytvářejí kaluže na horní vrstvě nebo absorpčním jádru absorpčního výrobku a brání v jejich úniku z absorpčního výrobku. Takto vytvářejí tyto konvenční zábranové nožní manžety postavenou potřebnou překážku proti proudům výměšků. V ideálním případě v souladu s předkládaným vynálezem by nemělo existovat žádné vytváření kaluží na absorpčním jádru, a proto podélné přepažující štítky 56 mohou ležet naplocho na horní vrstvě 34. Alternativně mohou být umístěny mezi absorpčním jádrem 42 a horní vrstvou 34 a mohou ležet naplocho na absorpčním jádru 42.

Druhou funkcí podélného přepažujícího štítku je řídit výměšky ktěm místům absorpčního jádra 42, která mají volnou kapacitu pro vstřebávání. Tekuté výměšky, které jsou zachycovány na jádru 42, jsou rozváděny nasávacími/rozváděcími vrstvami 46 radiálně vnějším směrem od místa zachycení. Protože absorpční jádro 42 je zhotoveno relativně úzké ve srovnání sjeho délkou, dospějí tekuté výměšky k podélným okrajům 42c absorpčního jádra 42 daleko rychleji, než ke koncům 42d absorpčního jádra 42. Podélné přepažující štítky 56 řídí výměšky směrem ke koncům 42d absorpčního jádra 42, zvláště k zadnímu konci 42ď absorpčního jádra 42. Protože je při užívání zadní koncový okraj 24b inkontinentní vložky 20 typicky nižší, než přední koncový okraj 24a. budou mít tekutiny tendenci proudit vlivem gravitace k zadnímu koncovému okraji 24b podél podélných přepažujících štítků 56.

Inkontinentní vložka 20 může být také opatřena jedním nebo několika příčnými přepažujícími štítky 56 na koncových okrajích 24. V uspořádání předvedeném na obr. 1 má inkontinentní vložka 20 příčný přepažující štítek 58 na obou koncových okrajích 24.

V alternativních uspořádáních může mít inkontinentní vložka podle předkládaného vynálezu pouze jeden příčný přepažující štítek 58. V takovém případě by měl být tento štítek 58 vhodně umístěn u zadního koncového okraje 24b, protože výměšky by mohly spíše unikat ze zadního koncového okraje 24b, než z předního koncového okraje 24a, protože přední koncový okraj 24a je při používání ve vyšší poloze. Tekuté výměšky nebudou mít obecně tendenci unikat předním koncovým okrajem 24a inkontinentní vložky 20, ačkoli v jádře na tomto konci vložky jsou kapilární vlákna.

Přepažující štítky mohou být vyrobeny z celé řady materiálů, jako jsou polyetylén, polypropylén, polyester, umělé hedvábí, nylon, pěny, plastikové filmy, tvarované filmy a elastické pěny. Kjejich výrobě může být použita řada výrobních postupů. Například tyto přepažující štítky mohou být tkané, netkané, tj. spřádané, mykané apod. Obzvláště upřednostňovaný přepažující štítek má dvouvrstvovou strukturu obsahující vrstvu z netkaného materiálu a polyetylénový film.

V jiných alternativních uspořádáních mohou přepažující štítky obsahovat materiál, jako je málo

- 17CZ 282535 B6 lepivý nebo nelepivý tavitelný materiál, který je na inkontinentní vložku 20 natištěn. Takové alternativní typy přepažujících štítků mohou být tištěny jakýmkoli vhodným způsobem, včetně hlubotisku nebo flexografických potiskovacích procesů.

Je-li tak stanoveno, může být inkontinentní vložka 20 opatřena dodatečně křidélky 60, která vycházejí vnějším směrem od každého podélného okraje 22 inkontinentní vložky 20. Křidélka 60 mohou mít jakýkoli vhodný tvar. Vhodná křidélka 60 mohou například být vyrobena podle patentů USA 4,589,876 z 20.5.1986 a 4,687,478 z 18. 8. 1987 autora Van Tilburga, které jsou zde zahrnuty ve formě odkazů.

Jak je předvedeno na obr. 2, může být k prádlu směřující strana 36b navíc opatřena prostředky pro upevnění inkontinentní vložky 20 ke spodnímu prádlu uživatele tzv. upevňovacími prostředky 62. Upřednosťované upevňovací prostředky 62 mohou být opatřeny mechanickým upevňovačem nebo vhodněji přilnavými upevňovacími prostředky jako je na tlak citlivé lepidlo. Na tlak citlivé lepidlo může být naneseno na k prádlu směřující stranu 36b podpůrné stěny 36 v mnoha různých podobách.

Mezi tyto podoby, ale bez omezení na pouhý proužek lepidla podél podélné středové osy 1 inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1, patří dva paralelní proužky lepidla, dva symetrické, vypouklé, vnějším směrem orientované proužky lepidla, celkově uprostřed umístěné obdélníkové náplasti nebo náplasti s lepidlem umístěné u vzdálenějšího konce jednotlivých křidélek 60, tzn. u konců, které jsou nejdále od podélné středové osy J. Je-li lepidlo naneseno v podobě proužků, pak jsou tyto proužky od zhruba 10 do 20 cm dlouhé a od asi 5 do 35 mm široké. Je-li lepidlo naneseno na podpůrnou stěnu 36 na celkově uprostřed umístěnou obdélníkovou náplast, pak by mělo pokrývat od zhruba 30 do 70 % plochy k prádlu směřující strany 36b podpůrné stěny 36. Vhodná lepidla nabízí Century Adhesive jako výrobek číslo A 305-4 nebo Anchor Continental lne., 3 Sigma Division v Covingtonu, Ohio.

4. Alternativní uspořádání předkládaného vynálezu

Existuje řada možných alternativních uspořádání absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, v nichž je uplatněno několikavrstvové absorpční jádro 42. Mezi ně patří, ale nikoli v konečném omezení, níže popsaná uspořádání.

V prvním alternativním uspořádání, které může být probráno s odvoláním na obr. 1 - 3, může být horní vrstva 34 vynechána a nejvyšší nasávací/rozváděcí vrstva 46' může plnit stejné funkce, jaké obvykle plní homí vrstva 34· Jiným způsobem vysvětlení tohoto uspořádání by mohlo být to, že horní vrstva 34 a nejvyšší nasávací/rozváděcí vrstva 46' jsou jedno a totéž. Materiál nasávací/rozváděcí vrstvy je zde vhodný pro použití ve funkci homí vrstvy, protože rychle vysychá, a tím poskytuje suchý povrch, který je ve styku s kůží uživatele.

V jedné verzi tohoto alternativního uspořádání může být první nasávací/rozváděcí vrstva 46' upravena v podobě jedné nebo několika vrstev nebo souvrství, přičemž každá vrstva má své zvláštní charakteristiky. Například nejvyšší vrstva první nasávací/rozváděcí vrstvy 46, by mohla obsahovat takovou strukturu materiálu jako je netkaná struktura z vláken o jemnosti 3 denier, která je měkká a pohodlná při doteku s kůží uživatele a zbytek této první nasávací/rozváděcí vrstvy 46' by mohl obsahovat netkanou strukturu z vláken o jemnosti 15 denier.

V tomto prvním alternativním uspořádání může být několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu označováno jako několikavrstvové absorpční těleso spíše než jádro, protože bude umístěno a upevněno přímo na podpůrnou stěnu 36 a nebude takto uloženo mezi dvě součásti, kterými jinak jsou homí vrstva 34 a podpůrná stěna 36.

- 18CZ 282535 B6

Obr. 6 předvádí další možné alternativní uspořádání několikavrstvového absorpčního jádra 42 podle předkládaného vynálezu. V uspořádání předvedeném na obr. 6 obsahuje mechanismus přemísťující tekutiny z horní nasávací/rozváděcí vrstvy 46' jádra 42 do dolní nasávací/rozváděcí vrstvy 46 části materiálu nasávací/rozváděcí vrstvy, která obě uvedené vrstvy 46' a 46 vzájemně propojují, nebo spojují. Tímto materiálem mohou být kousky, které jsou vyvedeny z první a druhé nasávací/rozváděcí vrstvy 46' a 46. Materiál, který spojuje předmětné vrstvy by mohl být součástí jedné z těchto vrstev nebo, jak je předvedeno na obr. 6, součástmi obou nasávacích/rozváděcích vrstev. V jedné verzi uspořádání předvedeného na obr. 6 mají obě nasávací/rozváděcí vrstvy stejnou materiálovou strukturu. Části nasávacího/rozváděcího materiálu, které spojují první a druhou nasávací/rozváděcí vrstvu, mohou spojovat tyto vrstvy po celém jejich obvodu nebo jen v některých částech, jako jsou např. podélné okraje. Rozdílné způsoby propojování nasávacích/rozváděcích vrstev mohou být použity navíc nebo jako alternativa otvorů 52, předvedených v uspořádání na obr. 1 - 3.

Obr. 7 předvádí alternativní uspořádání umožňující přemísťování výměšků z první nasávací/rozváděcí vrstvy 46' do druhé nasávací/rozváděcí vrstvy 46. V uspořádání předvedeném na obr. 7 je jedna nebo několik nasávacích/rozváděcích vrstev 46 jednoduše zhotoveno s větší šířkou nebo délkou či obojí, než je šířka prostřední shromažďovací vrstvy 48, takže nasávací/rozváděcí vrstvy 46 se dotýkají. V tomto alternativním uspořádání není třeba, aby byly nasávací/rozváděcí vrstvy 46 propojeny, protože jsou v přímém kontaktu.

Obr. 8 předvádí upřednostňované alternativní uspořádání, v němž je několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu vsazeno do inkontinentní vložky kalhotkového typukalhotek 20'. Kalhotky 20' mají obecně stejné součásti, které byly v předchozím textu popsány, podélná a příčná středová osa lat; první koncová oblast 28, středová oblast 30, druhá koncová oblast 32: horní vrstva 34, podpůrná stěna 36, jádro 42' apod. Navíc kalhotky 20' také mají plochy 66 jak na první koncové oblasti 28, tak i na druhé koncové oblasti 32, které přiléhají k podélným okrajům 22 a elasticky stahovatelné nožní manžety 68. Plochy 66 jsou ty části kalhotek 20', které obepnou nebo přinejmenším částečně, pas uživatele, jsou-li kalhotky upevněny. V dalších uspořádáních mohou být plochy 66 vynechány a inkontinentní výrobek může být opatřen jinými prostředky, které ho udrží na svém místě. Kalhotky 20' mají také upevňovací systém pro vytvoření postranního uzavření. Může být použit jakýkoli upevňovací systém, jenž je v této oblasti znám, jako např. pásková poutka 70 předvedená na obr. 8.

V tomto uspořádání je několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu subkomponentem kalhotek 20'. Vícevrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu může být označeno jako několikavrstvové absorpční těleso v takovém případě, kdy je vyznačen fakt, že je pouze jednou částí absorpčního jádra 42'. Jak je předvedeno na obr. 8, několikavrstvové absorpční těleso 42 má menší šířku i délku, než několik dalších součástí absorpčního jádra 42' kalhotek 20'. Výraz subkomponent zde znamená to, že několikavrstvové absorpční těleso 42 je pouze jednou součástí či komponentem absorpčního jádra 42' a že mezi horní vrstvou 34 a podpůrnou stěnou 36 se nacházejí další absorpční součásti. Několikavrstvové absorpční těleso 42 má celkově obdélníkový tvar a je prakticky úplně umístěno ve středové (rozkrokové) části kalhotek 20

Na obr. 9 je předveden průřez kalhotek 20'. Pro jednoduchou názornost je na obr. 9 předvedeno několikavrstvové absorpční těleso 42 podle předkládaného vynálezu. Mělo by být zřejmé, že několikavrstvové absorpční těleso 42 v tomto uspořádání může být jakoukoli variantou několikavrstvového absorpčního jádra 42 vysvětleného v tomto popisu. Jak je předvedeno na průřezu, je několikavrstvové absorpční těleso 42 obaleno málo hustým nebo vysoce vzdušným, tekutiny přemísťujícím obalem 72. V jednom upřednostňovaném uspořádání má tento vzdušný, tekutiny přemísťující obal 72 navýšení zhruba 1,6 mm, je-li měřen naplocho rozbalen pod tlakem 7 g/cm“. Několikavrstvové absorpční těleso je umístěno na vrstvě, nebo-li pokrývá shromažďovací materiál, jako je vrstva 74 vláken kladených vzduchem 74.

- 19CZ 282535 B6

V upřednostňovaném uspořádání má tato vrstva 74 vláken kladených vzduchem plošnou váhu zhruba od 160 do 780 g.m’², přednostně 310 g.m’². Další součásti tohoto uspořádání, tzn. obal 72 a vrstva vláken 74 kladených vzduchem, mohou být buď upevněny k sobě, a/nebo k dalším součástem kalhotek 20', jako je několikavrstvové absorpční těleso 42 a horní vrstva 34, či podpůrná stěna 36. nebo upevněny být nemusí.

V tomto upřednostňovaném uspořádání slouží vrstva 74 vláken kladených vzduchem jako dodatečná shromažďovací vrstva. Tato vrstva je užitečná v případě inkontinentních výrobků kalhotkového typu a je určena k použití,osobami, které trpí silnou inkontinencí, protože je speciálně připravena pro zvládnutí několika vln výměšků. Vysoce vzdušný materiál pro tekutiny přemísťující obal 72 slouží jako dodatečná nasávací/rozváděcí vrstva k přemísťování výměšků do vrstvy 74 vláken kladených vzduchem. Tento materiál by mohl být srovnáván s jakýmkoli zde specifikovaným materiálem, protože je vhodný pro použití v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46. V dalších variantách uspořádání předvedeném na obr. 9 by mohlo být obalení vynecháno a tekuté výměšky by mohly být přemísťovány do vrstev vláken kladených vzduchem přes otvory zhotovené v nejnižší shromažďovací vrstvě 48 několikavrstvového absorpčního tělesa, nebo přes jiné mechanismy, které byly v předchozím textu popsány jako vhodné průchody pro proudy výměšků. V ještě dalších alternativních uspořádáních může vrstva 74 vláken vzduchem kladených obsahovat jakékoli typy absorpčních želatinujících materiálů, jež zde byly popsány, včetně běžných rychle želatinujících absorpčních materiálů a/nebo vysoce rychle želatinujících absorpčních materiálů. Mělo by být zřejmé, že obalení a dodatečná shromažďovací vrstva by mohly být rovněž použity v ostatních zde uvedených uspořádáních.

Kalhotky 20, jsou vybaveny podélnými přepažujícími štítky 58' na každém podélném okraji 22. Podélné přepažující štítky 58' mohou procházet přinejmenším částí přinejmenším jednoho podélného okraje 22. kalhotek 20. V jednom upřednostňovaném uspořádání předvedeném na obr. 8 však mají podélné přepažující štítky převážně tvar obdélníkových proužků, které jdou po délce kalhotek 20, a naplocho leží na horní vrstvě 34- Jak je vidět na obr. 9, neobaluje horní vrstva 34 úplně kolem a pokrývá podélné strany absorpčního jádra 42 tak, jako v případě inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1 - 3. V případě kalhotek 20, je tato funkce plněna podélnými přepažujícími štítky 58'. V předkládaném uspořádání kalhotek 20, mají podélné přepažující štítky 58 šířku 7 cm a z této šířky 7 cm leží štítky 58 přímo nad absorpčním jádrem 42 pouze asi v rozsahu 2 cm. Zbytek ze šířky 7 cm obaluje strany absorpčního jádra 42 a je upevněn na podpůrné stěně 36. Vnitřní okraje podélných přepažujících štítků 58', tj. podélné okraje přepažujících štítků 58', umístěné nejblíže k podélné středové ose, jsou od sebe vzdáleny asi 6,4 cm.

Podélné přepažující štítky 58' mohou být vyrobeny z materiálů, které byly již uvedeny a které jsou vhodné pro výrobu přepažujících štítků inkontinentní vložky 20 předvedené na obr. 1 - 3. Podélné přepažující štítky 58 vhodně obsahují vrstvení skládající se z vrstvy netkaného materiálu a polyetylénového filmu. Podélné přepažující štítky 58, jsou orientovány tak, že strana netkaného materiálu směřuje vzhůru v zájmu pohodlnějšího nošení kalhotek 20'.

V ještě dalších alternativních uspořádáních by mohlo několikavrstvové absorpční jádro 42 podle předkládaného vynálezu být například použito v dalších typech absorpčních výrobků jako jsou jednorázové plenky uvedené v patentu USA Re. 26,151 nazvaném Jednorázová plenka, v patentu USA 3,860,003 nazvaném Stahovatelné boční části jednorázových plenek, a v patentu USA 4,834,735 nazvaném Velmi husté absorpční články mající nasávající zóny s malou hustotou a malou plošnou váhou. Takové typy absorpčních výrobků budou samozřejmě mít vzhledem ke své odlišnosti své vlastní doplňkové součásti, které jsou popsány v uvedených odkazech a které byly použity i zde.

-20CZ 282535 B6

5. Způsoby testování

Test horizontálního poměru nasávání/rozvádění tekutin

Poměr, v němž může materiál použitý v nasávacích/rozváděcích vrstvách 46 přijmout a rozvádět roztoky, je měřen v rámci testu, který byl vyvinut pro tento specifický účel. Tento test je znám jako Test horizontálního poměru nasávání/rozvádění tekutin, protože poměr proudu procházejícího vzorkem je měřen při udržování vzorku v horizontální poloze. Test, který je vysvětlen zde, může být označen jakoukoli zkrácenou verzí svého názvu jako je např. Test poměru nasávání/rozvádění tekutin.

V testu poměru nasávání/rozvádění tekutin jsou tekutiny aplikovány na vzorek v předem stanoveném poměru. Tento poměr může přesáhnout hodnotu, při níž může vzorek přijmout a rozvést tyto roztoky a roztoky se mohou vracet a vytvářet kaluž na povrchu vzorku. Poměr, při němž už dále nemohou být roztoky přijímány a rozváděny ve vzorku, tzn. přetékací poměr, je změřen. Rozdílů mezi poměrem, při němž jsou roztoky aplikovány na vzorek a přetékacím poměrem stanoví poměr, při kterém může vzorek přijímat a rozvádět tekutiny.

Test poměru nasávání/rozvádění tekutin využívá zařízení 76, které je schematicky znázorněno na obr. 10. Na obr. 10 je bokorys zařízení 76 na provádění testu poměru nasávání/rozvádění tekutin. Jak je na obr. 10 vidět, zařízení 76 má tyto základní součásti: vzorkovou podložku 78; tekutinu zadržující nádobu 80; základnu nádoby 82 vybavenou odstranitelnými závažími 84; trubici 86 na přetékající tekutinu; nádobu 88 na zachycování přetékající tekutiny; váhu 90; tekutinu zachycující nádrž 92; pumpu 94 na seřízeni poměru proudu; zásobník 96 tekutiny; tekutinu přivádějící trubici 98 a vývod 108.

Podložka pro vzorky 78 je plexisklová kostka s rozměry 4x4 palce (10,2 cm x 10,2 cm x 10,2 cm), jejíž horní povrch je označen 78a. Podložka pro vzorky 78 poskytuje povrch pro vzorek 100. na který může být vyvinut tlak. Tekutinu zadržující nádoba 80 je vyrobena z plexisklového válce. Má kruhový průřez s vnitřním a vnějším průměrem 4,44 cm. Délka tekutinu zadržující nádoby 80 by měla být v rozmezí 17,8 až 22,9 cm. Jeden konec tekutinu zadržující nádoby 80 je trvale upevněn na středu horního povrchu spodku základny 82, takže tekutiny udržující nádoba 80 je kolmá k základně 82.

Základna 82 je vyrobena ze čtvercového kusu plexiskla o rozměrech 10,2 x 10,2 cm ajejí tloušťka je 1,3 cm. Základna 82 má horní povrch 82a a dolní povrch 82b. Na spodním povrchu 82b základny 82 je částečně do její tloušťky vyvrtána první kruhová díra 102 s rozměrem 5,08 cm. Střed této první kruhové díry 102 je umístěn uprostřed dolního povrchu 82b základny 82. První díra 102 vstupuje do dolního povrchu 82b základny 82 do hloubky 0,159 cm. Druhá kruhová díra je kompletně provrtána celou tloušťkou základny 82 v jejím středu a má průměr 1,27 cm.

Trubice 86 na přetékající roztok je připevněna k tekutinu zadržující nádobě 80. Trubice 86 je vyrobena z plexisklové trubky a má kruhový průřez s vnitřním průměrem 1,27 cm a vnějším průměrem 1,59 cm. V tekutinu udržující nádobě 80 je vyvrtána třetí díra 106, která má průměr 1,59 cm za účelem napojení trubice 86 na přetékající tekutinu. Tato třetí díra 106 je vyvrtána kolmo na délku tekutinu udržující nádoby 80 a je umístěna tak, že její střed se nachází 3,18 cm nad dolním povrchem základny 82. Jeden konec trubice 86 na přetékající tekutinu je zaveden do zmíněné třetí díry 106 tekutinu udržující nádoby 80, kde je provedeno utěsnění a spojení napevno. Konec trubice 86 na přetékající tekutinu by neměl přesahovat ve svém vstupu vnitřní stěnu tekutinu udržující nádoby 80. Tato trubice 86 by měla být zcela udržována tekutinu udržující nádobou 80. Trubice 86 na přetékající tekutinu by měla být umístěna tak, aby roztoky, které se hromadí na vzorku 100 a vstupují do této trubice 86, mohly odtéci přirozeným

-21 CZ 282535 B6 gravitačním spádem k jejímu volnému konci a odtud do nádoby 88 na zachycování přetékající tekutiny.

Vývod 108 zaujímá prostor uvnitř tekutinu udržující nádoby 80 mezi horním povrchem 82a základny 82 a dírou 106, která vytváří vstup pro trubici na přetékající tekutinu 86. Vývod 108 je kruhový plexisklový kroužek, který má vnější průměr 3,8 cm a vnitřní průměr 1,3 cm. Vývod 108 je zaveden do tekutinu udržující nádoby 80 tak, že spočívá na horním povrchu základny 82.

Nádoba 88 na zachycování přetékající tekutiny může být jakákoli vhodná nádržka, která má schopnost zachytit a udržet tekutinu přetékající ve směru šipky O k volnému konci trubice 86 na přetékající tekutinu.

Váha 90 může být jakákoli vhodná váha, která má schopnost zvážit nádobu 88 na zachycování přetékající tekutiny a v ní obsažené tekutiny.

Tekutinu zachycující nádrž 92 může být jakákoli nádoby se schopností zachytit a udržet tekutiny, které odcházejí se vzorku 100. Tato nádrž 92 musí mít takový rozměr, aby shromážděný roztok nevy stoupil do takové výše, kdy dosáhl spodku vzorku 100.

Pumpa 94 může být jakákoli rychlost měnící pumpa, která může dopravovat tekutinu přes tekutinu přivádějící trubici 98 v množství 15 cm² za ± 0,15 sekundy. Zásobník tekutiny může být jakákoli vhodná nádoba, která shromáždí celkový objem tekutiny potřebný pro provedení testu.

Tekutinu přivádějící trubice 98 může mít formu jakéhokoli propojení, které je kompatibilní s pumpou 94 a zásobníkem tekutiny. Tato trubice 98 je vedena tak, že roztoky jsou vypouštěny do nahoře otevřené, tekutiny udržující nádoby 80.

Při provádění testu je třeba nejdříve uříznout vzorek 10,2 x 10,2 cm z materiálu určeného k testování. Vzorek 100 je umístěn na horní povrch 82a vzorkové podložky 78. Horní povrch 78a vzorkové podložky 78 musí být horizontální. Okraje vzorku 100 se shodují s okraji vzorkové podložky 78. Základna 82 tekutinu udržující nádoby 80 je umístěna na vzorek 100 tak, že dolní povrch 82b této základny 82 je v dotyku se vzorkem 100. Okraje základny 82 se shodují s okraji vzorku 100. Závaží 84 jsou rovnoměrně rozestavena poblíž obvodu základny 82 tak, že vyvíjejí stejnoměrný tlak na vzorek 100 ve všech jeho částech. Hodnota aplikovaného zatížení by měla být v hodnotě celkové váhy závaží 84, základny 82, tekutinu udržující nádoby 80 a trubice na přetékající tekutinu rovnající se 2900 g.

Pumpa 94 je určena k dodávání tekutiny v množství 15 cm² za vteřinu v časovém úseku 10 s. Použitou tekutinou je syntetická moč. Složení této syntetické moči je: 2,0 g/1 KC1; 2 g/1 Na₂SO₄; 0,85 g/1 (NH₄H₂PO₄); 0,15 g/1 (NH₄)₂HPO₄; 0,19 g/1 CaCl₂ a 0,23 g/1 MgCk Všechny tyto chemikálie jsou reagenty. Ph této syntetické moči je v rozsahu od 6,0 do 6,4.

Po zahájení činnosti pumpy 94 je syntetická moč dodávána na vzorek v množství 15 cm² za 1 s v úseku 10 s± 0,1 s. Syntetická moč je pumpována ze zásobníku 96 tekutiny přes tekutinu přivádějící trubici 98 do tekutinu udržující nádoby 80. Syntetická moč je aplikována na vzorek 100 přes otvor v základně 82 tekutinu udržující nádoby 80. Syntetická moč typicky proudí přes vzorek 100 ve směru šipek aje shromažďována v tekutinu zachycující nádrži 92.

Jestliže je poměr, při němž tekutina může procházet vzorkem 100 menší, než poměr, při němž je tekutina pumpována, tekutina stoupá v nádobě 80. Když úroveň tekutiny v tekutinu udržující nádobě 80 dosáhne úrovně trubice 86 na přetékající tekutinu, začne tato tekutina odtékat touto trubicí 86 a je shromažďována v nádobě 88 na zachycování přetékající tekutiny. Váha tekutiny v nádobě 88 je vážena váhou 90.

-22CZ 282535 B6

Pumpa 94 je zastavena po 10 sekundách ± 0,1 sekundě. Poté je zaznamenána váha roztoku v nádobě 88 na zachycování přetékající tekutiny.

Poměr nasávání/rozváděni tekutin je zde uveden jako průměrný poměr proudu syntetické moči v cm² přes vzorek za testovací úsek 10 sekund. Může být vyjádřen následovně:

150 cm³-W

Poměr nasávání/rozvádění tekutin (cm³/sek.) =----------10 sek.

W = váha tekutiny v nádobě na zachycování přetékající tekutiny po 10 sekundách (v cm³).

Test absorpčního poměru/kapacity (test čajového sáčku)

Poměr, při němž absorpční želatinující materiál vstřebává roztoky v souvislosti s kapacitou absorpčních želatinujících materiálů použitých ve shromažďovacích vrstvách 48, je měřen s využitím testu, který bude označován jako Test absorpčního poměru/kapacity nebo Test čajového sáčku. Test čajového sáčku je typem testu, který je běžně zaveden v průmyslovém využiti absorpčních želatinujících materiálů. Je však důležité, že zde bude následovat specifická verze testu čajového sáčku.

Test v podstatě zahrnuje umístění absorpčního želatinujícího materiálu určeného k testování do čajového sáčku a ponoření tohoto čajového sáčku do roztoku syntetické moči po určitou dobu. Pro účely tohoto testu to znamená, že absorpční kapacita absorpčního želatinujícího materiálu je množství syntetické moči vstřebané za časový úsek 10 minut. Absorpční kapacita je obecně vyjádřena v gramech tekutiny vstřebané jedním gramem absorpčního želatinujícího materiálu. Procento absorpční kapacity absorpčního želatinujícího materiálu je stonásobkem toho, co tento materiál může vstřebat za 10 s, vyjádřeno poměrem množství a času.

Zařízení:

Pro provedení testu čajového sáčkuje třeba následující vybavení:

Váha: horní kladení, citlivost 1 mg, Mettler PC-20, FISHER 01-913-382 nebo ekvivalent.

Kádinka: 2000 ml, Kimax brand, Fisher 02-539R (a další velikosti, pokud je třeba) nebo ekvivalent.

Tepelný utěsňovač: T-bar plastikový model T-7, 115V, 65 W = Harwil Co., Santa Monica, Califomia nebo ekvivalent.

Papír: Čajový sáček, Dexter 1234, tepelně utěsňovatelný nebo s nízkou pórovitosti, je-li třeba, z Dexter Corp., Windsor Locks, CTO6096 nebo ekvivalent.

Časovač: časové zařízení schopné měřit 10 minut ± 0,1 sekundy, Fisher 14-653 nebo ekvivalent.

Papír: Weighing, Fisher 09-898-12a nebo ekvivalent.

Nůžky: standartní typ

Kleště: Zařízení, Fisher 15-200 nebo ekvivalent.

Pravítko: Metrické, z nerez oceli, výrobce L. S. Starrett, Athol, Mass. 01331 nebo ekvivalent.

-23 CZ 282535 B6

Roztoky: Je třeba mít následující roztok - syntetická moč Jayco Syn Urine zJayco Pharmaceutical Comp. v Camp Hill, Pennsylvania nebo ekvivalent.

Postup:

Následující postup je prováděn v běžných laboratorních podmínkách při teplotě 23 °C a 50 % relativní vlhkosti.

Materiál čajového balíčkuje nastříhán na obdélníky 6 x 12 cm s použitím nůžek nebo 6 x 12 cm stříhacího lisu. Nastříhaný materiál je přehnut podélně na polovinu a utěsněn po obou otevřených stranách T - bar utěsňovačem za účelem vyrobení čtverečků čajového sáčku s rozměry 6x6 cm.

Po přípravě čajových sáčků je navážen na vážící papírek absorpční želatinující materiál v množství 0,200 g ± 0,005 g. Poté je tento absorpční želatinující materiál přemístěn do čajového sáčku. Horní okraj sáčku je utěsněn. Na horním okraji je utěsněn i prázdný čajový sáček a je použit jako prázdná součást.

Do 2000 mililitrové kádinky je nalito přibližně 400ml slaného roztoku. Prázdný čajový sáček je do tohoto slaného roztoku ponořen. Čajový sáček, obsahující absorpční želatinující materiál, vzorkový čajový sáček, je udržován v horizontální poloze, aby byl materiál rozložen po celém jeho vnitřním prostoru. Poté je tento sáček položen na povrch slaného roztoku. Tento čajový sáček je ponořen do syntetické moči a je namočen po dobu 10 s ± 0, 1 s.

Po namočení obou čajových sáčků po dobu 10 s± 0,1 sjsou tyto čajové sáčky vyjmuty s použitím kleští, uchopujících jejich okraje. Okraje jsou brány tak, aby zahnutá strana byla dole. Tyto čajové sáčky by se na pracovišti neměly dotýkat. Jedním ze způsobů uchopení čajových sáčků je prováděn pomocí prutu s úchytkami mezi dvěma stojany. K. prutu mohou být upevněny úchytky a čajové sáčky mohou být na nich zavěšeny.

Po úseku vysušení po dobu 10 minut ± 10 sjsou oba sáčky, a to jak vzorkový sáček, tak i prázdný sáček zváženy. Váha vzorkového sáčkuje označena jako W_t a váha prázdného sáčkuje označena jako W₂.

Popsaný postup je zopakován s dalším vzorkovým a prázdným čajovým sáčkem a čas namočení je změněn na 10 minut ± 10 sza účelem přiblížení celkové absorpční kapacity absorpčního želatinujícího materiálu. Váha vzorkového čajového sáčku je označena jako W_]0 a váha prázdného čajového sáčkuje označena jako W₂₀.

Procentuální vyjádření absorpční kapacity se pro časový úsek 10 s v případě vzorku vypočítává následovně:

(W_t - W₂)

Absorpční kapacita po 10 s AI (g/g) =----------0,20 g (kde 0, 20 g je suchá váha roztoku).

(W₁₀-W₂₀)

Absorpční kapacita po 10 minutách A2 (g/g) =----------0, 20 g

AI

Procentuální kapacity využité v 10 s = — x 100

A2

-24CZ 282535 B6

Průměrný poměr absorbance tekutin v gramech v případě syntetické moči za 1 s na 1 g absorpčního želatinujícího materiálu může být také vypočten při provádění testu čajového sáčku následovně:

A

Průměrný poměr absorbance roztoků po 10 s (g/g/s) =---- g/g s

(kde 10 s je doba ponoření vzorku do syntetické moči).

Existuje přesvědčení, že při použití je vrstva nasávací/rozváděcí schopna rychle vstřebat výměšky, jakmile jsou zachyceny absorpčním výrobkem a přemístit je do nižší shromažďovací vrstvy takovým způsobem, který podstatně omezí nebo odstraní předchozí problémy nasycování materiálu v blízkosti zóny zachycování výměšků a gelové blokace. Existuje přesvědčení, že kombinace vrstev použitých specifických materiálů dává strukturu, která je schopná rychle ukládat vstřebané výměšky.

Přestože nejde o upnutí se na nějakou zvláštní teorii, existuje přesvědčení, že několikavrstvové absorpční jádro rozvádí výměšky na základě kaskádovitého efektu. Existuje přesvědčení, že způsob nasávání/rozvádění a shromažďování v několikavrstvovém absorpčním jádru může být přirovnán k naplňování formy na ledové kostky vodou v tom smyslu že, je-li jedna oblast absorpčního jádra naplněna, výměšky se rychle roztečou do stran od takové naplněné oblasti, aby začaly zaplňovat ostatní nenaplněné oblasti.

Teoreticky předkládaný vynález operuje s použitím vrstvy, která má dobré vlastnosti přemísťování tekutin v rovině X - Y případě horní vrstvy, zde označováno jako horizontální nasávání/rozvádění tekutin a s vybavením shromažďovací vrstvou pod horní vrstvou. Shromažďovací vrstva, s vláknitým velmi rychle želatinujícím materiálem, může být taková: relativně nevýkonná v rozvádění roztoků v rovině X - Y, ale je velmi dobrá při přemísťování roztoků ve směru Z. V takovém uspořádání je nasávací/rozváděcí vrstva určena k plnění funkce rozvádění roztoků na povrch shromažďovací vrstvy a tato shromažďovací vrstva je rychle přejímá ve směru Z.

Výraz směr Z zde znamená směr v souvislosti s uspořádáním absorpčního výrobku podle předkládaného vynálezu, je-li tento absorpční výrobek umístěn v karteziánském koordinačním systému, položen naplocho v podmínkách znázorněných na obr. 1, takže k prádlu směřující povrch 20b absorpčního výrobku leží v rovině vytvořené osami X, Y (tzn. v horizontální rovině). Podélná a příčná středová osa lat leží tedy v rovině vytvořené osami X a Y. Směr Z je směr, který je kolmý k rovině takového povrchu absorpčního výrobku 20, který se nachází v naplocho položené konfiguraci.

Jednorázový absorpční výrobek podle předkládaného vynálezu předpokládá schopnost vylepšeného výkonu shromažďování, protože má absorpční jádro, které je schopno okamžitého převzetí a uložení výměšků, které zachytí. Toto zlepšení shromažďování tekutin umožňuje, aby byly jednorázové absorpční výrobky zhotovovány v menších rozměrech, tzn. tenčí a užší, než doposud známé jednorázové absorpční artikly, a to zejména inkontinentní výrobky kalhotkového typu. Navíc u inkontinentních výrobků kalhotkového typu může být šířka rozkrokové části zhotovena výrazně užší, než u doposud známých výrobků kalhotkového typu. Výsledkem tohoto je, že absorpční výrobky podle předkládaného vynálezu mohou být vsazeny do obvyklého spodního prádla uživatele. Zmenšení rozměrů absorpčního výrobku přináší při použití větší pohodlí a více diskrétnosti pro uživatele.

-25 CZ 282535 B6

Přestože zde byla znázorněna a popsána určitá uspořádání podle předkládaného vynálezu, bude odborníkům v této oblasti zřejmé, že mohou být provedeny další změny a modifikace, aniž by došlo k vybočení ze smyslu a rozsahu tohoto vynálezu. Proto existuje úmysl tyto změny a modifikace, které jsou v rozsahu tohoto vynálezu, pokrýt v připojených patentových nárocích.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Absorpční výrobek s absorpčním jádrem, kde absorpční jádro obsahuje několikavrstvové absorpční těleso složené z alespoň jedné nasávací/rozváděcí vrstvy (46', 46) a shromažďovací vrstvy (48', 48) umístěné přilehle alespoň kjedné nasávací/rozváděcí vrstvě (46', 46), kde alespoň jedna nasávací/rozváděcí vrstva (46', 46) má rychlost nasávání/rozvádění alespoň 2 cm³ syntetické moči za 1 s při tlaku 28 g.cm’² a kde shromažďovací vrstva (48', 48”) obsahuje absorpční želatinující materiál, který má schopnost vstřebávat syntetickou moč s absorpční kapacitou 40 % za dobu nejvýše 10 s, nebo který má celkovou absorpční kapacitu dvacetipětinásobku své suché váhy a má schopnost vstřebávat 0,8 g syntetické moči na lg absorpčního želatinujícího materiálu, vyznačující se tím, že absorpční jádro (42) obsahuje tekutinu přemísťující obal (72) alespoň částečně obalující několikavrstvové absorpční těleso, a dodatečnou shromažďovací vrstvu (74) umístěnou bezprostředně pod obaleným několikavrstvovým absorpčním tělesem.
2. 2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že několikavrstvové absorpční těleso obsahuje alespoň dvě dvojice nasávacích/rozváděcích a shromažďovacích vrstev (46', 46”,48', 48”), přičemž alespoň jeden pár vrstev obsahuje nasávací/rozváděcí vrstvu (46') a shromažďovací vrstvu (48’) umístěnou bezprostředně u nasávací/rozváděcí vrstvy (46'), přičemž alespoň jedna dvojice nasávací/rozváděcí a shromažďovací vrstvy (46', 48') propouští tekutiny do alespoň jedné z dvojic nasávací/rozváděcí a shromažďovací vrstvy (46,48).
3. 3. Absorpční výrobek podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že tekutinu přemísťující obal (72) má navýšení 1,6 mm při tlaku 7 g.cm'².
4. 4. Absorpční výrobek podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že dodatečná shromažďovací vrstva (74) obsahuje vzduchem kladenou strukturu s plošnou hmotností od 160 do 780 g.cm’².
5. 5. Absorpční výrobek podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že absorpční jádro (42) obsahuje podélný přepažující štítek (56), procházející podél alespoň části nejméně jednoho podélného okraje (22) absorpčního výrobku. ⁴