CZ281197A3

CZ281197A3 - Dutý profil, zejména z plastické hmoty, s tepelně izolačním prvkem

Info

Publication number: CZ281197A3
Application number: CZ972811A
Authority: CZ
Inventors: Franz Ing. Nimmrichter
Original assignee: Intertec Gmbh
Priority date: 1996-09-06
Filing date: 1997-09-05
Publication date: 1998-03-18
Also published as: HU9701458D0; EP0828052B1; HUP9701458A2; BG101869A; EP0828052A2; PL321951A1; EP0828052A3; HUP9701458A3; SK119597A3; DE59711021D1

Description

Vynalez se týká dutého profilu, zejména Z| plastické hmoty,s tepelně izolačním prvkem, zejména pro okna, dv^ře a rámy, vnějšími stěnami, které jsou tvořeny rovrToběžně podélnými bočními stěnami a pravúhle k nim příčnými bočními stěnami, a s vnitřním prostorem umí stěnými' umí stěnými rozděleným opěrnými stojinami na komory.

Dosavadní stav techniky

Z DE 34 20 903 C3 je patrný profil rámu z plastické hmoty, který je opatřen k docílení vyššího izolačního účinku kovovou napařovací vrstvou, která způsobuje odraz tepelného záření. Tato kovová napařovací vrstva může být přitom nanesena, také jako kovová napařovací fólie koextrudačním postupen .dovnitř vnějšího a/nebo vnitřního ostění profilu z plastické hmoty. Přitom je nevýhodné, že pás fólie nanesený na ostění je na celém svém- povrchu v kontaktu s materiálem plastické hmoty, _t a_k ž e __ do c.há z_í_,______a nj ž___j.e. .t o mu—. .. br-á-ně no-,----k-.....př e-no s u- --—te p j-a-----------z plastické hmoty na kovovou fólii a naopak. Tím jsou nevýhodně sníženy odpor pro průchod tepla a tepelná izolace profilu z plastické hmoty.

DE 43 31 816 AI je patrný profil k výrobě oken a dveří, zejména z termoplastických hmot. Prof.i 1 z plastických hmot přitom vytváří alespoň jednu dutou komoru, přičemž v alespoň jedné duté komoře je zasunut výztužný profil, jehož průřez je menší než průřez duté komory, ve které je tento výztužný profi 1 zasunut. Mezera takto vytvořená mezi vnějším povrchem výztužného profilu a vnitřním povrchem duté komory je dále vyplněna materiálem s malou tepelnou vodivostí. Tím je vytvořen profil dutě komory s výztužným profilem, u kterého je udávána -nižší tepelná vodivost. Nevýhodou přitom je, že je snížena stabilita profilu, případně z něho vyrobeného rámu. Nevhodnou pevnost v ohybu má profil především při silách směřujících pravoúhle na pohledové plochy, poněvadž výztužný profil není z důvodu vytvoření mezery uložen, ani na alespoň jedné straně, na profilu z p1 astické.hmoty. Špatné ohybové poměry profilu ve směru normály k mezeře mohou vést k sevření mezi rgmem a křídlem a při vestavbě oken a dveří s takovýmito profily jsou dodatečné zvláště pozorovány při beznapěťovém a tím přímočarém vyrovnání.

Další profil z plastické hmoty pro rámy oken s ví.ce dutinami je popsán v DE 32 31 876 AI. Do alespoň jedné dutiny profilu z plastické hmoty je k vyztužení profilu z plastické hmoty vložen opěrný profil. Opěrný profil je přitom vytvořen tak, že dutina je rozdělena na více, ve směru průchodu tepla za séboti ležících jednotlivých komor. Tím se dociluje snížení teplotních ztrát konvekcí tepla, případně vedením tepla. Poněvadž' vzduchové vrstvy mohou jen omezeně ztěžovat přenos tepla k výztužnému profilu sestávajícího z kovových materiálů a proto zvláště dobře vedoucího teplo, není tepelná i z o 1ace dutého profilu uspokojivá. Toto především nastává proto, poněvadž střední dutina nebo dutiny jsou přemostěny, případně připojeny tepelně nakrátko, přírubou opěrného profilu, mající poměrně vysokou tepelnou vodivost.

Dále je podle AT 374 241 B známý vícekomorový dutý profil, jehož uzavřená střední komora je opatřena výplní z tepelně a zvukově izolační napěné plastické hmoty. Dále může být ve střední komoře vložen kovový výztužný profil. Zbývající prostor ve střední komoře se následně po celé délce profilu napění. Poněvadž, výztužný profil je v dutém profilu zcela napěněn, není možné oddělení dutého profilu, napěněné plastické hmoty a výztužného profilu, čímž se nemůže tento vícekomorový dutý profil znovu využít, respektive je vyloučena recyklace.

Podstata vynálezu i

ξ Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit dutý profi 1 » z plastické hmoty, zvláště pro okna, dveře a rámy, který má při dodržení obvyklých vnějších rozměrů zvýšenou tepelnou izolaci a vedle toho zůstává zajištěna recykÍovate1nost tepelně izolovaného dutého profilu.

Tento úkol, vynálezu, je vyřešen znaky uvedenými ve význakové části nároků 1, 45 a 57.

Výhody překvapivě jednoduchého řešení podle nároku 1 spočívají v tom, že kontaktní plocha, kterou tvoří těsnící fólie s profilem z plastické hmoty, zůstává poměrně malá, čímž se -zmenšuje pří mý přechoď tepla z těsnící fólie na plastickou hmota nebo obráceně. Kromě toho způsobuje toto uspořádání těsnící .fólie rozdělení komor profilu z plastické hmoty, čímž se výhodnou cestou sníží tepelné ztráty konvekcí tepla, případně vedením tepla.

Přitom je výhodné vytvoření podle nároku 2, poněvadž rozdělením komor na menší dílčí komory je přenos energie pro ohřev nebo ochlazování ztížen navzájem od sebe oddělenými vrstvami vzduchu.

Výhodným provedením podle nároku 3 se docílí zvláště efektivní inhibice tepelné toku.

Podle provedení podle nároku 4 je možné umístit těsnící fólii v. dutém profilu, aniž je potřebný zpevňující prvek .

Výhodné je ale také vytvoření podle nároku 5, poněvadž se tak může jednoduše docílit tepelná izolace celého profilu.

Vytvořením podle nároku 6 se může navzájem odlišně nastavit poloha, respektive uspořádání kondenzačních bodů uvnitř dutého profilu.

Výhodná jsou také další vytvoření podle nároků 7 nebo 8, poněvadž se tak těsnícími fóliemi docílí pro každý případ použití rozdílných izolačních účinků.

U provedení podle nároku 9 je výhodné, že při použití cenově příznivých látek pro těsnící fólie se tyto mohou doplňkově podle provedeného rozdělení vnitřního' prostoru zlepšit z hlediska svého tepelně izolačního chování nanesením jedné nebo více přídavných vrstev.

Dalším“ provedením podle nároku 10 mohou být činitel „ odrazu, .respektive tepelný tok nastaveny podle odlišných podmí nek použi tí.

Vytvořením podle nároku 11 se může měnit tuhostí těsnící fólie pro nanášení do dutého její izolační schopnost.

Také je výhodné vytvoření podle nároku 12, poněvadž se tím může dosáhnout dlouhá živostnost celého dutého profilu při docílení vysoké tepelné izolace.

Vytvoření podle nároku 13 dociluje s minimem reflexních ploch zlepšenou tepelnou izolaci dutého profilu.

Výhodným provedením podle nároku 14 se přídavně snižuje koeficient průchodu tepla dutým profilem odrazem tepelného záření vstupujícího na dutý profil.

Provedením podle nároků 15 nebo 16 se může zastavit průchod tepla dutým profilem na zákiadě umístění vrstvy pro různé účely použití.

Výhodné je také vytvoření podle nároku 17 nebo 18, poněvadž se tak dodatečně zlepšuje tepelná izolace celého dutého prof i 1 u.

Výhodu přitom také přináší vytvoření podle nároku 19, poněvadž je z jednoho kusu vytvořena těsnící fólie, která ulehčuje vložení do dutého profilu.

Výhodné provedení podle nároků 20 nebo- 21 značně sendvičovou konstrukcí s dutinami zvyšuje tepelně izolační schopnosti těsnící fólie.

Provedením podle .. úč i nnost .r ef l.exní vrs.tvy.

nároku 22 je nejlépe využívána

Výhodné je také další provedení podle nároku 23, poněvadž se tak dociluje zlepšení přilnavosti těsnící fólie v oblasti jejích podélných bočních hran na plastické hmotě dutého ^_ pro'f'ilu7

Podle další varianty provedení podle nároku 24 se doplňkově vedle přilnavosti ještě také dociluje mezi těsnící fólií a plastickou hmotou dutého profilu tvarové spojení.

Vytvořením podle nároku 25 nebo 26 se dociluje dlouhodobé fixace těsnící fólie v komorách, aniž je nutné použít separátní spojovací prostředek.

Provedením podle nároku 27 se dociluje výhody vysoké přidržné síly podélných bočních hran těsnící fólie na plastické hmotě dutého profilu.

U provedení podle nároku 28 se zabraňuje nevýhodnému nanášení těsnící fólie dovnitř dutého profilu, čímž se dociluje cenově příznivé výroby celého profilu.

Výhodným vytvořením podle nároku 29 se může vytvořit poměrně velká spojovací plocha mezi těsnící fólií a plastickou hmotou, čímž lze docílit spojení mezí těsnící fólií a vnitřními plochami dutého profilu s vysokou pevností.

Výhodné poněvadž se tím' v oblasti v ní o vli vněna celková je déle také provedení podle nároku 30, zabraňuje úplnému přerušení plastické hmoty uložené těsnící fólie a tím není nevýhodně pevnost dutého profilu.

U provedení podle nároku 31 je výhodou, že jím může doplňkově docílit prostup plastifi kovaného mater iá1u plastické ' hmoty V okrajové ' óbl ašťi' ťě’sňí cí ” f ó í i e, č í mž se na ví c může, jednoduše^bez vícepráce, docílit tvarové uchycení těsnící fólie v dutém prof i 1 u .

Provedení podle nároku 32 představuje hospodárné a efektivní vytvoření reflexní vrstvy.

Výhodné je také další provedení podle nároku 33, poněvadž se takto může zvýšit tuhost těsníc-í fólie.

Vytvořením podle nároku 34 se může zabránit snížení pevnosti dutého profilu.

. Další výhodná provedení jsou popsána v nárocích 35 až 37, poněvadž tak jednak zůstává nezměna pevnost dutého profilu a navíc je zajištěno stabilní uchycení zajišťovací fólie uvnitř dutého prof i 1 u.

Bezpečné uchycení těsnící fólie uvnitř dutého profilu je rovněž-, za j i stěno provedeními podle nároků 38 nebo 39.

Výhodné .je také vytvoření podle nároku 40, poněvadž se tak docílí v průběhu extrudace vlivem příčných stojin, procházejících otvory k tvarovému spojení mezi těsnící fólií a dutým prof i 1em. ^:

Další vyztužení, případně dodatečné oddělení jednotlivých komor se může docílit vytvořením podle nároku 41, čímž se jednak dosáhne vyztužení těsnící fólie a jednak se také docílí vyšší tepelná izolace.

Vytvoření podle nároku 42 výhodné zabraňuje úplnému oddělení opěrné, stojiny, případně vnějších stěn dutého profilu, takže není nevýhodně.ovlivněna statika dutého profilu.

Výhodné vytvoření podle’ nároku 43 výhodně redukuje , počet dílů potřebných pro výrobu dutého profilu.

Výhodné vytvoření podle nároku 44 zabraňuje úplně oddělení opěrné stojiny uvnitř dutého profiiu, takže zůstává výztužné působení opěrné stojiny v dutém profilu.

Výhodné je ale také samostatně stojící provedení podle nároku 45, poněvadž je tak opěrný profil, mající poměrně velkou tepelnou vodivost, tepelně izolován od zdrojů tepla, případně chladu, působících z vnějšku na dutý profil. Tím se zabrání přímému vedení tepla v blízkosti opěrného profilu, umístěného od vnější podélné boční stěny k vnitřní podélné boční stěně, čímž se značně zvyšuje tepelný průchodní odpor dutého profilu podle vynálezu.

Výhodným provedením podle nároku 46 se navíc zvýší odrazem tepelného záření, vstupujícího na dutý profil, tepelný průchodní odpor dutého profilu.

Odraz tepelného záření reflexní vrstvou je největší u uspořádání podle nároku 47.

Přenos tepla uvnitř dutého profilu je zvláště jednoduše redukován u vytvoření podle nároku 48.

U vytvoření podle nároku 49 se současně setkávají opatření k minimalizaci koeficientu průchodu tepla v dutém profilu s opatřeními na výrobu profilu z plastické hmoty.

Vytvoření podle nároku 50 umožňuje lehkou přístupnost k povrchům částí stěn, takže se mohou jednoduše opracovat.

Dále je výhodné vícedutinová konstrukce i-z o 1-a ční kapacitu. vytvoření podle nároku 51/ poněvadž cenově příznivě zlepšuje tepelně

Vyt voř e ní m podle odstínění střední oblasti jednoho z nároků 52 až 54 se obdrží dutého profilu před tepelným zářením.

. ..... ”5gďoc~í”lT spolehlivé odstínění středních částí dutého profilu pro všechny úhly dopady tepelného záření.

Dále je výhodné samo statně stojící provedení podle nároku 57, protože se tím podstatně zlepšuje pomocí cenově příznivých materiálů tepelná izolace dutého profilu a vedle toho se obdrží bezproblémové provedení tepelně izolačních opatření.

Výhodou je také vytvoření podle nároku 58, neboť jsou co nejefektivnějí využity vlastnosti reflexní vrstvy.

Při provedení podle nároků 59 nebo 60 je bez problémů nanesení izolačního tělesa, majícího malou tlakovou a tahovou pevnost, také do dutého profilu ' s velkou délkou, poněvadž dutá komora umožňuje použití zásuvných nástrojů. Tím se může docílit racionální tepelné izolace bezprostředně po extruzi tyčových profilů z plastické hmoty,

Vytvořením podle nároků 61 nebo 62 zůstává spolehlivě zajištěna poloha izolačního tělesa v dutém profilu.

Provedením podle nároku 63 se docílí ceněné a hospodárné vytvoření reflexní vrstvy.

Konečně je také výhodné provedení reflexní vrstvy podle nároku 64, poněvadž se tím docílí vyšší stupeň odrazu.

.Přehled, obrázk.ů na výkresech ........ - - - - . Pro lepší pochopení je vynález blíže objasněn pomocí příkladů provedení, znázorněných na výkresech, na kterých znázorňu je:

o br.	1	dutý profil s	těsnící fólií,	vytvořený podle
		vynálezu, v řezu	ve zjednodušeném	znázornění,
obr.	2.	část dutého profilu v řezu podle 1 ,	čáry II-II na obr.
obr .	3	další provedení vynálezu.	těsnící fólie v	dutém profitu podle
obr .	4	další provedení	těsnící fólie v	zobrazeném příkladu

dutého profilu podle vynálezu, obr. 5 další možnost vložení těsnící fólie do dutého , profilu podle vynálezu, obr. 6 další varianta vytvoření * těsnící fólie v dutém profilu podle vynálezu, další možnost vložení těsnící fólie do dutého profilu podle vynálezu,· další varianta provedení vložení těsnící fólie do dutého profilu podle vynálezu, jiná varianta provedení tepelně izolovaného dutého profilu podle vynálezu,

obr.	1 0	další	možnost uchycení	těsnící fólie na dutém	pr of i	1 u
		podle	vynálezu,
obr .	1 1	další	možnost vložení	těsnící fólie do dutého	prof i	1 u
		podle	vynálezu,
obr.	12	další	možné uchycení	těsnící fólie v dutém	prof i	1 u
		^ψοΈΊ e”	vynaTězu~
obr.	13	další	možnost uchycení	těsnící fólie v dutém	prof i	1 u

podle vynál-ezu, obr. 14 část komory dutého profilu podle vynálezu s v ní umístěnou těsnící fólií, ve zvětšeném měřítku, obr. 15 těsnící fólie s dutým profilem podle obr. 14, v bočním pohledu, v řezu podle čáry XV-XV na obr. 14,

1 obr. 16 další vytvoření uchycení těsnící fólie v dutém profitu podle vynálezu, v bočním pohledu, v řezu.

Příklady provedení__vynálezu

V úvodu je nutné uvést, že v různých popsaných provedeních jsou použity stejné části se stejnými vztahovými značkami, přičemž údaje uvedené v celém popise přiměřeně přenést na stejné díly se mohou vztahovými se stejnými značkami. Také polohové údaje, uvedené v popise, jako například nahoře, dole, bočně a podobně, se vztahují na bezprostředně znázorněné obrázky a při změně polohy jsou přiměřeně převedeny do nové polohy. Dále lze také uvést pro samostatná řešení podle vynálezu jednotlivé znaky ze znázorněných různých příkladů provedení.

Na obr. 1 a 2 je znázorněn dutý profil 1 z plastické hmoty v řezu, respektive podélném řezu. Tento dutý profil _1_ je vyroben extruzí a používá - se především- ve stavebnictví proslepé rámy oken, dveří, dělící stěny nebo podobně. Následující popis vynálezu se samozřejmě také týká dutých profilů pro slepé rámy oken, dveří a podobně. Následující popis není přitom omezen jen na průřezy dutého profilu 1 znázorněné na výkresech, nýbrž také platí pro duté profily s tvarem písmen Ú, T, Z, nebo tímto průřezem.

Vnější stěny .2. až 6 tvoří v podstatě vnější obrys dutého profilu .1 majícího například průřez ve tvaru písmene L.

navzájem v odstupu umístěné podélné profilu 1 pohledové spojují pravoúhle

V podstatě rovnoběžně a boční stěny 7, .8. tvoří při použití dutého ^plochy 9., 1.0. Podélné boční stěny .7, k podélným bočním stěnám 7, 8 a navzájem v odstupu umístěné příčné boční stěny .1.1., 1 2 , které přednostně mají osazení 1.3, 1.4 k ukotvení ve zdi, v pěnové plastické hmotě nebo podobně.

2

Dále jsou v podélném směru dutého profilu 1. vytvořeny drážky 15 k uchycení těsnících profilů pro těsnění mezi slepým rámem a rámem křídla. Vnitřní, prostor 16 uzavřený vnějšími stěnami 2 až 6 je rozdělen rovnoběžně, případně pravoúhle k vnějším stěnám .2 až 6 umístěnými opěrnými stojinami .1.7./ 1 8, 19 na více komor 20, 2.1., 22.

Přednostně je ve střední komoře .2.1.. umístěn výztužný profil 23 ke zvýšení statických hodnot například pevnosti v krutu,'pevnost i v ohybu a podobně. Tento výztužný profil 2.3 sestáv^ zejména z kovových látek a může přitom mít pravoúhlý průřez, průřez ve tvaru U, nebo I. Zvláště při použití kovového výztužného profilu 23 mohou být na vnitřních plochách střední komory 2.1. umístěny opěrné čočky 24, které vyčnívají do vnitřního prostoru střední komory ,2.1..- Tyto opěrné čočky .24. jsou umístěny tak, že mezi kovovým výztužným profilem 23 a stěnami střední komory 21 existují co možná nejmenší kontaktní plochy. Tím se udržuje malý přímý přechod tepla vedením tepla z výztužného profilu 23 na po obvodu ležící opěrné stojiny .17, 18/19, pří pádně na vnější' stěny 2. až '6..' -......

Samozřejmě je také možné vytvořit „ výztužný profil 23 z karbonových vláken nebo podobných materiálů, majících špatnou tepelnou vodivost a vysokou pevnost, přičemž pak také odpadají opěrné čočky 24.

Komory .2.0, 2.2, ohraničené podélnými bočními stěnami 7, 8, případně sousedící s těmito podélnými bočními stěnami 2.0., 2.2 dutého profilu 1, jsou prostorově rozděleny těsnící fólií 2.5. Tato těsnící fólie 25 je umístěna rovnoběžně a ve stanovené vzdálenosti 2.6 od bočních stěn 7_, 8. Těsnící fólií 2_5 se tedy komory 20, případně 2.2 rozdělí na v podélném směru dutého profilu I. vytvořené dílčí komory 2.7., 28. Těsnící fólie .25. může přitom být umístěna uprostřed mezi podélnými bočními stěnami 7, 8 a sousedními, s nimi rovnoběžně umístěnými, první opěrnou stojinou 1 7 , respektive třetí vnější stěnou 4.

Těsnící fólie 25 může přitom být umístěna pouze přes dvě protjlehlé stěny jedné komory 20, 22 nebo může být vytvořena průchozí přes více navzájem sousedící komory 20, 22.

Těsnící fólie 25 se nanáší do komor 20, 2 2 současně s extrudací tělesa dutého profilu J. z plastické hmoty. Přitom se těsnící fólie 25 uchycená na motacím stroji- přivádí vhodným otvorem v extrudační trysce, čímž vzniká silově spojení mezi plastickým materiálem plastické hmoty a těsnící fólií 2.5.

li .

Jestliže je těsnící fólie 25 umístěna jen mezi dvěma protilehlými opěrnými.· stojinami .18., ' 19, respektive mezi opěrnými stojinami 1 8 . 19 a příčnou boční stěnou H, .1.2 uvnitř jedině komory 20, případně 22, pak nejsou opěrné stojiny 18. 1.9, případně příčně boční stěny 1 1 ; 1.2 v celku průchozí těsnící fólií 25, aby nedošlo k nevhodnému ovlivnění statických vlastností dutého profilu J., Úplnému průchodu opěrných stojin

...1.8.,..,.1.9,, případ.ně příčných stěn 1..1., . 1- 2 . Lze . zabráni t -různými.....

opatřeními. Tak mohou být podélné boční hrany 29, 30 těsnící fólie 25 zapuštěny jen v části tlouštky 31 stěny opěrné stojiny 18. 19, případně příčné boční stěny _1.2. Hloubka 3.2 zapuštění podélných bočních hran 29, 30. je tedy menší než ''ťl0'ustka~3Ί s~ťě ňy opě‘rne'“s“to”ji“ňý~^Γ8~~~Γ97~~přT padně^—přTčhě' tšoc'ηϊ stěny jj., 1 2 .

Obdobně je možné vytvořit podélně boční hrany 29, 3,0. těsnící fólie 2.5, jak je patrné na obr. 3, zubovité. Navzájem v odstupu umístěné výstupky 33 na podélných bočních hranách 29, 30 mohou potom také vyčnívat do příčné boční stěny li, 12, případně do opěrné stojiny 18, .19, poněvadž vybráními mezi výstupky 33 zůstávají navzájem místně spojeny příčně boční stěny 1 1 , 1.2, případně opěrné stojiny _1_8, .1.9, čímž zůstává zachována stabilizační funkce opěrných stojin 1.8, J.9, případně příčných bočních stěn 1 1 , 12. Je ale také možné, že výstupky příčných bočních stěn 1 1 , 1 2 , případně opěrných stojin .18,

19, nejen alespoň částečně vyčnívají, ale jsou umístěny uvnitř nich.

Jestliže je těsnící fólie. 25 průchozí přes více navzájem sousedících komor „20, 22, pak jsou v těsnící fólii 2.5 v kontaktních oblastech křižujících se s opěrnými stojinami 18, 19 vytvořeny otvory 3.4, které umožňují prostup materiálu plastické hmoty.

d.

Alespoň povrch 35· těsnící fólie 25 přivrácený k nejblížší podélné boční stěně 7, 8. je vytvořen reflexní, aby se umožnil odraz tepelného záření ,3 6. vstupujícího na tento povrch 35. Povrch .3.5 těsnící fólie 2 5 je možné vytvořit různě. Tak je například možné vytvořit těsnící fólii .25 jako kovovou fólii 37, která má vysoký činitel odrazu.Tento činitel odrazu se ještě může zvýšit leštěním, alespoň na povrchu 35.

Těsní cí fó l.i.e > 25 tak zvyšuje ..-tepelný, průchodní odpor mezi oběma podélnými bočními stěnami 7, .8, vystaveným Často odlišným teplotám, především odrazem tepelného záření 36. Ve směru průchodu tepla kolmém k pohledovým plochám 9, 10. podle zdvojené šipky 38, má dutý profil ..1.. nižší koeficient průchodu t ep 1-a--.—K-e—s n tření—-fc—hrad-ηΌ-ty^-ďuTé'hO^_p'ro'ŤVlu T“ p ri“š ρϊ vá TozfďěTeňT komor 2 0, 22. do více dílčích komor „27, 28, ležících za sebou ve směru průchodu tepla- podle zdvojené šipky 38..

Samozřejmě je také možné odchylně od uvedeného příkladu provedení přiřadit k těsnící' fólii 25 jen jednu podélnou boční stěnu 7, nebo 8.

Obr. 4 znázorňuje další možnost vytvoření těsnící fólie 25 k rozdělení komor u podélném směru dutého profilu .,1.., přičemž se používají pro již uvedené díly stejné vztahové značky.

Těsnící fólie 25 přitom má z hlediska odrazu podobné provedení· povrchu 35. Přednostně přitom má těsnící fólie 25 vl novcovi tý, případně vlnitý průřez. Tepelné záření 36 dopadající na takto vytvořenou těsnící fólii 25 se tím odráží účiněji, poněvadž, se tepelné záření .36 odráží ve větší procentní míře a nevrací se na obvodové díly, případně oblasti.

Vedle toho může těsnící fólie 25 při vhodné stabilitě přispívat ke zlepšení statických vlastností dutého profilu 1.

Těsnící fólie 25 je přitom v materiálu plastické hmoty opěrné stojiny 1 7. .1.8, 1 9, případně vnější stěny 2 až 6.uložena tak, že je zahraněno jejímu celkovému průchodu. To je možné opět dosáhnout odpovídajícím dimenzováním hloubky zasunutí těsnící fólie 25 do plastické hmoty a pomocí otvorů v těsnící fólii 25.

Na obr. 5 ·' je - -znázorněna j í há “ příkladná varianta ustavení těsnící fólie 25 v dutém profilu J., přičemž se pro již popsané díly používají, stejné vztahové značky.

Těsnící fólie 25. rozdělující komory 20, 22 je přitom výrvóířěrT^Jěko vícevrstvá. Sestává zejména z nosné vrstvy 3.9. a z reflexní vrstvy 40, která je umístěna na stěnách těsnící fólie 2.5 přivrácených k vnějším stěnám ,2 až 6. Reflexní vrstva _40. přitom může být vytvořena jako kovová fólie s vysokým činitelem odrazu, spojená s nosnou vrstvou 3.9, nebo je stejně možné vytvořit reflexní vrstvu 4.0 naparováním kovu na nosnou vrstvu 39. Rovněž je možné vytvořit reflexní vrstvu 40 jako vrstvu chrómu.

Nanesení těsnící fólie 2.5 do dutého profilu 1. se přitom provádí ohnutím těsnící fólie 2.5 v oblasti podélných bočních hran 29, 30 do lomu 4 1 _r 4 2 a jeho silovým spojením s opěrnými stojinami 17, 1 8, 19 nebo s vnější stěnou .2. až 6.

Těsnící fólie 25 je přitom opět nanesena do komor 20, 22 běhen extrnze, přičemž je umístěna rovnoběžně s podélnými bočními stěnami 8, případně 8 a rozděluje komory 20., 22. na dílčí komory 27, 28. Lomy 4J„, 42 těsnící fólie 25 se přitom, přednostně v plastickém stavu extrudovaného profilu, nepatrně z³ přitlačí proti vnitřním plochám komor .2.0., 22.

_Λ Rovněž je možné, že lomy 4 1 , 4.2. vyvolají malou předpínací sílu vzhledem ke komorám 20,'22 a tak se udržuje poloha v komorách 20, 22. případně se vytvoří silové spojení s vnitřními plochami komor 20, 22.

Eventuálně mohou být kontaktní plochy lomu 4.1, 4.2 vytvořeny, k dosažení velmi hodnotného spojení mezi těsnící fólií 25 a vnitřními plochami komor. 20, 22, bez reflexní vrstvy 40.· Dále se tím s výhodou zabraňuje přímému přenosu tepla mezi reflexní vrstvou 4.0 a plastickou hmotou;

Reflexní vrstva 4.0 zvyšuje tepelný průchodní odpor dutého profilu .1 -především odrazem tepelného záření 36, vstupujícího na dutý profil 1_. Další zvýšení tepelného , „ př·-QcRoSnTřió^-_o”dpbFú’ se^- může dosáhnout vytvořením nosné vrstvy jako tepelně izolační vrstvy 4.3. poněvadž se tak může přídavně snížit přenos tepla tepelným vedením mezi dílčími komorami 2.7, 2.8 komory 20, 22.

Tepelně izolační vrstva 43 současně fungující jako nosná vrstva .39 přitom může být tvořena libovolným materiálem s malou tepelnou vodivostí, známým ze stavu techniky.

Obr. 6 ukazuje další provedení těsnící fólie 25 v komorách 2.0, 2.2 dutého profilu 1, přičemž pro již popsané díly se používají stejné vztahové značky.

Komory 20 sousedící s první podélnou boční stěnou 7 jsou přitom rozděleny těsnící fólií JZ5, která je přednostně na povrchu přivráceném ke střední komoře 2.1. opatřena místně vypouklinami 4.4. Tyto vypoukliny 44 se opírají na částech stěny dutého profilu 1_, vytvořených rovnoběžně^: s první podélnou boční stěnou .7 a zajišťují tak dodržení vzdálenosti 26 mezi první podélnou boční stěnou 7 a těsnící fólií 25.

, Reflexní povrch 3,5. těsnící- fólie .25, přivrácený k první podélné boční stěně 7, může být opět tvořen materiálem těsnící fólie 25, opatřený naparováním kovem nebo lakováním vrstvou 1 a ku.

Pravé komory 22 , ohraničené druhou podélnou boční stěnou .8, jsou rozděleny těsn í c í f ó 1 i í 25. umístěnou v podélném směru dutého profilu _1_, na dílčí komory 2.7, 28. Tato těsnící fól ie 25, tvořená sendvičovým prvkem 4 5, je tvořena tepelně izolační nosnou - vrstvou' 39, přivrácenou' ke 'střední komoře 2J.., reflexní vrstvou 4_0 přivrácenou k druhé podélné boční stěně 8, přednostně v podobě kovové fólie .37, a spojovací vrstvou 46. spojující nosnou vrstvu 3.9 a kovovou fólii 37. K vytvoření vzduchové komory mezi nosnou vrstvou 39 a reflexní vrstvou 40 je spojovací vrstva 46 spojena jen částečně s povrchem reflexní vrstvy 4.0 a tepelně izolační vrstvy 43. Toho se může dosáhnout zejména tupovanou, pásovitou nebo mřížkovitou spojovací vrstvou .4.6. s odpovídající tloušťkou vrstvy.

Obr. 7 znázorňuje další variantu provedení dutého profilu .1. se zmenšeným koeficientem prostupu tepla, přičemž pro již uvedené součásti se používají stejné vztahové značky.

Přitom se komory 20, 2.2., sousedící s vnějšími stěnami 3, .6 rozdělí mez i stěnami 4.7, 4_8 na kanály 4 9., 5 0. 5 1 . umístěné ve směru délky dutého profilu 1_. Mezistěny 47., 48 jsou*přitom umístěny rovnoběžně s podélnými bočními stěnami 7, 8 dutého profilu J_, čímž jsou kanály 49, .50, 51 umístěny ve směru průchodu tepla, podle zdvojené šipky 38, mezi podélnými bočními stěnami 7, 8, umístěnými navzájem rovnoběžně, vedle sebe, respektive za sebou.

První mezistěna 47, ležící nejblíže k podélné boční stěně 7, případně 8, má na povrchu přivráceném k podélné boční stěně 7., případně .8, reflexní vrstvu 40 k úplné reflexi tepelného záření 36 vstupujícího na reflexní vrstvu 40.

Reflexní vrstva 40 na mezivrstvě 47 může přitom opět být vytvořena naparováním kovu, lakováním nebo nanesením fólie * s vysokým stupněm odrazu.

Nanesení m reflexní .vrstvy 4.0 uvnitř dutého profilu! se nemění vzhled, případně zabarvení dutého profilu j. Celkový optický dojem dutého profilu ! se tak také u reflexní vrstvy 40 - tvořené záhyby nebo^: vlnami nevýhodně ^nemění . Nanesení reflexní vrstvy 4.0 na první, mezistěnu 47 tak dovoluje oproti nanesení- na vnější pohledové plochy .9, 10 dutého profilu 1 malou přesnost.

^— Ή no' ž~s ťv’ í ř e~f T ěxň Γ vr š t“v y “ 4 '0’ “' p ř ě 'ds ť avú je v ž ďý ~j ě’ň~ zlomek množství materiálu plastické hmoty, což umožňuje po odstranění výztužného profilu .23 recyklaci,- aniž tím vznikají negativní změny vlastností materiálu plastické hmoty.

Mezistěny 47, 48, případně více mezistěn se přednostně vytváří během extrudace profilu plastické hmoty.

Samozřejmě je také možné, jak znázorněno na obr. 8, vytvořit kanály 4.9, 50, .5.1. v oblasti podélné boční stěny 7, případně 8, stěnovými Částmi 52 . zásuvnými do komor 20, 2.2.

Tyto stěnové části 52 sestávají z více navzájem rovnoběžně umístěných mezistěn 47 . 4.8, jejichž výška v podstatě odpovídávýšce komor 2.0, .22. Mezistěny 4J7, 48 jsou udržovány ve svém rovnoběžném uspořádání s odstupem pomocí alespoň jedné spojovací stojiny .54, umístěné kolmo k mez i stěnám 48, 4 7. Šířka spojovací stojiny 5 4 přitom odpovídá šířce 55 té komory, ve které je spojovací stojina 54 umístěna. Takovýmto dimenzováním stěnové částí 52. je stěnová část 5.2 uchycena v komoře 2.0., 2.2 příčně k podélnému směru dutého profilu J. a je vyloučen ráz stěnové části 5.2. na vnitřní plochy komor 20, 22.

Λ

Stěnové části 52 jsou přednostně opatřeny na oblastech povrchu přivrácených k podélným bočním stěnám reflexní vrstvou ,40. Rovněž- je také možné vytvořit povrch spojovací stojiny 5.4, případně také povrchové oblastí mezistěny 47, 48., přivrácené ke komoře 2.0, s reflexní vrstvou. 40.

Dále je možné spojovací stojiny 54 stěnové části 52 umístit přesazené ve směru kolmém k příčným bočním stěnám .11. 1-2; -1 e d y zabránit přímočarému- rozmístění spojovacích stojin 54 po celé šířce 5.5 komor 2.0, 2,2. Převrstvením reflexními vrstvami .4.0 na mezistěnách 47, 4..8 tím vzniká odstínění výztužného profilu 2.3 proti tepelnému záření 36.

Zasunutí stěnové části 5.2. ďo komor 20, .2.2 profilu z plastické hmoty nastává přednostně po vyjití profilu z plastické hmoty ž kalibračního, respektive chladícího zařízení, čímž může být profií z plastické hmoty opatřen stěnovou částí 52. bez přídavných zpracovatelských kroků a tím se obdrží cenově příznivá průmyslová sériová výroba profilu z plastické hmoty s tepelnou izolací. Vtažení stěnové části 5.2. může rovněž nastat paralelně s vtahováním výztužného profilu 2.3. Stěnová Část 5.2 je tvořena přednostně extrudovaným tyčovým materiálem z plastické hmoty nebo jiným materiálem majícím nízkou tepelnou vodivost. Nanesení reflexní vrstvy 40 na stěnovou část 52 nastává přednostně před vložením do dutého profilu .1 natavováním kovu, lakováním nebo lepením reflexní fólie.

Obr. 9 ukazuje další variantu provedení dutého profilu J, s tepelnou izolací,

Zde jsou komory 20 , 2.2, sousedící s podélnými bočními stěnami 7, 8, alespoň zčásti vyplněny tělesem 55 napěněné plastické hmoty. Přednostně je na povrchu 3 5 , přivráceném k podélné boční' stěně .7, případně 8, těleso 56 napěněné plastické hmoty opatřeno reflexní vrstvou 40. Reflexní vrstva „40 je přednostně tvořena kovovou fólií 37 , například hliníkovou fólií, která je s tělesem 5jS. napěněné plastické hmoty slepena.· Těleso .56. napěněné plastické hmoty tvoří s kovovou fólií kompaktní, vícevrstvé izolační těleso 57 , které je umístěno k podélné boční stěně .7, případně 8, k vytvoření duté komory 58 mezi reflexní vrstvou 40 -a .vně jší mi stěnami 2 až 6, případně opěrnými stojinami 17 až ..1.9. ve vzdálenosti '26 od podélné boční stěny.. 7., případně- ,8. Uspořádání izolačního tělesa 57 ve vzdálenosti 26 od podélné boční stěny 7, případně 8, může rovněž být zajištěno úchytem 5.9, vyčnívajícím z vnějších ploch komor 20, .2.2. a umístěným v podstatě rovnoběžně s podélnými bočními stěnami 7, 8. Úchyt 5.9 je vytvořen při extrudaci profilu’z ~ pTas'f i cKe“ hmďťý. ”

Izolační těleso .5.7. se přednostně zasune, případně zatáhne do komor 2.0. 22 při opuštění chladící dráhy pro profil z plastické hmoty. Při odpovídajícím rozměrovém dimenzování tělesa 56 napěněné plastické hmoty se může využít k vyvolání předpínací síly na vnitřní plochy komor .20., 22 jeho elasticita.

Nanesení izolačního tělesa 5.7. se může provést pomocí nástroje 60 znázorněného čárkovaně, který je během zatahování tvarově spojen s izolačním tělesem .5.7. Do tělesa 55 napěněné esa 57 se muže přitom opět provést výztužného profilu 23.. Po zasunutí mohou nástroj 60 a těleso 56 napěněné ze záběru a nástroj 6,0 se může opět těsnící fólií .25, může představovat díly se po už í va j í

Dodle obr. 10 až plastické hmoty zejména zapadají výstupky na nástroji 60 a pomocí ve smyku a v tahu pevného nástroje je možné vložení izolačního tělesa 57 také do delšího profilu z p1astické' hmoty. Vložení .izolačního těl současně se zasunutím izolačního tělesa 57 se plastické hmoty vyjmout dutou komorou 58 vyjmout

Na obr. 10 až 15 jsou zjednodušeně znázorněna další možná provedení dutého profilu 1 s v něm umístěnými prostředky pro tepelnou izolaci, zejména uspořádání přičemž každé jednotlivé, odlišné provedení samostatné řešení.podle vynálezu. Pro stejné stejné vztahové značky jako na obr. 1 až 9'.

R.Qzne duté profily . J. v příčném řezu mohou být opět tvořeny z různě navzájem umístěných vnějších stěn 2 až 6, které v podstatě stanoví vnější obrys'dutého . - -- profilu J. Podélné boční stěny 7, 8 vyt vář í' v použité' poloze dutého profilu J. pohledové plochy 9, 1 p , přičemž opět jsou k

·.» 'tt —··· podélným bočním stěnám 7, 8 pravoúhle umístěny příčné boční stěny J_J, J.2, rovněž navzájem uspořádané v odstupu, které na svých koncích spojují podélné boční stěny 7, 8. Samozřejmě

........óp'é't “mohou' být k~uloženi těsnících profilů nebo jiných dílů vytvořeny nejrůznější drážky 1 5. Jednotlivé vnější stěny 2 až .6 obepínají vnitřní prostor 1.6, který jé ještě dále rozdělen opěrnými stojinami J.7 až 19 umístěnými rovnoběžně nebo pravoúhle k vnějším stěnám 2 až 6 na více komor 20 až .22. V popise vytvoření a rovněž umístění výztužného profilu 23, opěrných čoček 2.4. a jiných dílů v jedné z komor 20 až 2.2, zejména ve střední komoře 2J še odkazuje na předchozí obrázky.

Dále ' je v oblasti jedné z pohledových ploch 9, JO umístěna alespoň jedna komora 20, .22, která je ohraničena různými vnějšími stěnami 2 až 6, případně opěrnými stojinami J_7 až 1 9. Tyto již popsané vnější stěny 2 až 6, případně opěrné stojiny 17 až 19 vytváří pro každou jednotlivou komoru 20 až 2.2 ohr an.i č u j í c í plochy 61... přičemž na alespoň dvou navzájem plochách 6 1 jsou umístěny alespoň úchytné stojiny a přednostně směru vnitřního jsou přednostně stěnami 7, 8, protilehlých ohraničujících dvě bezprostředně sousedící přečnívají přes· ohraničující plochy ..6.1 ve prostoru 1_6, přičemž úchytné stojiny 62 vytvořeny rovnoběžně s,· podélnými bočními tvořícími pohledové plochy 9, 1 0. Tento přesah úchytné stojiny .62 přes ohraničující plochy 61 může činit mezi 0,5 mm a 10,0 mm. Samozřejmě . je také .možné několikanásobné uspořádání úchylných stojin 62, prednostě uspořádaných v páru, a závisí na průřezu profilu, případně na docilovaných tepelně izolačních hodnotách, př í padne ha souč i n i t e í i tepe I něho prostupu.

Protilehlé a navzájem sousedící úchytné stojiny ,62 jsou přednostně, umístěny v rovinách umístěných rovnoběžně s podélnými boční mi stěnami . 7/, ..8,' které však jsou vzhledem k--nim-v odstupu,· přičemž á 1 e odstupy ’ jednot 1 ivých souvisejících úchytných^stojin 62 od dalších rovněž souvisejících úchylných stojin .6.2 mohou být různé. , Jednot 1 ivé navzájem sousedící a protilehlé úchytné stojiny 62 mohou být vytvořeny alespoň přes část rozměru 63 jednotlivých komor 20, 22. v poloze rovnoběžné s podélnými bočními stěnami 7, 8, přičemž je však aie také možné, že jsou vytvořeny po celém rozměru 63 komor 2.0, 2.2. . '

U příkladů provedení, znázorněných na obr. 10 až 13, je všem, v komorám 20,, přičemž oblasti podélných bočních stěn 7, 8 umístěným, 22 přiřazena alespoň jedna těsnící fólie 25. však nezáviste na tom je možné přiřadit jen jediné z těchto komor 2.0, 2,2 alespoň jednu těsnící fólii 2.5.

Těsnící fólie 25 je v jednotlivých komorách 20, .2.2 umístěna v poloze rovnoběžné s podélnými bočními stěnami .7, 0, eventuálně přednostně v pravoúhlé poloze ke směru průchodu tepla podle zdvojené šipky 38, ve vzdálenosti 26 od· podélných bočních stěn 7, 8. Přitom může být vzdálenost 26 od podélných bočních stěn 7, 8. u každé těsnící fólie „25, jednotlivě umístěné v komoře 20, 2.2, stejná. Je ale také možné, jak je znázorněno na obr. 11, vytvořit vzdálenost 2_6 mezi těsnící fólií 25 a podélnou boční stěnou 7, 8 navzájem v různých komorách 20., 22 různou. To je závislé na volbě průřezu profilu, jakož také na vzájemném uspořádání jednotlivých komor 20, 22. a konkrétní provedení lze samozřejmě volit libovolně podle potřeb.

Těsnící fólie 2 5 může být tvořena například fólií z plastické hmoty, zejména z polyesteru, po 1yvinylch1oridu a podobně, přičemž jeden 'povrch 35 těsnící fólie 25 je přivrácen k podélným bočním stěnám .7, případně 8, a druhý povrch .64, od něj odvrácený, je přivrácen ke střední komoře 2.1... Nezávisle na tom je ale možné vytvořit těsnící fólii 25 z fólie z kovu, zejména ze zlata a/nebo stříbra a/nebo bronzu chrómu a/nebo - hliníku nebo' podobně.

* také možná kombinace, případně vícevrstvá z již uvedených fólií. Dále je z těchto že bezprostředně sousedící úchytné stojiny

62. alespoň místně přečnívají přes povrchy 3.5, 6.4 těsnící fólie .2'5.;^_ vyčfiazějTc'í'^-z j’ějfcFTpoďé 1 ných bočních hran .2.9, ,30. Úchytné stojiny .6.2, umístěné bezprostředně hran .2.9, 3 0 a sousedící s nimi, přivrácené k povrchům 35, 64. těsnící fólie 2.5, které na tyto povrchy .35, .64 těsnící fólie .25 přiléhají. Přitom je možné, že tyto úchytné plochy 6.5, 66 úchytné stojiny 6.2. jsou alespoň místně spojeny s povrchy .35, 6.4 těsnící fólie 2.5.

... a-/-nebo plati.ny a/nebo „Samozřejmě je ale těsnící · fólie 2.5 vyobrazení patrné, v oblasti podélných bočních mají úchytné plochy 65, 6.6

Dále je nezávisle v pravé komoře .2.2 na obr. 6.4 těsnící fólie 2 5 j e na tom možné, jak je to znázorněno

12, že alespoň jeden z povrchů .3.5, pokrytý úchytnou stojinou 62.

U oboustranného a průchozího uspořádání úchytné stojiny 62 je jí těsnící fólie 25 pokryta v oblasti obou povrchů 35, 64., přičemž také je možné místní spojení mezi těsnící fólií 2.5 a plastické hmotou dutého profilu I. Nezávisle na tom je ale také možné u oboustranného a průchozího uspořádání úchytné stojiny .62 vytvořit v těsnící fólii .25. na povrchu 35., 64 rozdělené díry 6 7, jak .je rovněž čárkovaně schématicky znázorněno na obr. 12, čímž se vytvoří materiálem plastické hmoty nacházejícím se během extruze v plastickém stavu a procházejícím dírami 6.7. dodatečně spojení obou úchytných stojin 6_2, umístěných po obou stranách těsnící fólie 2_5.

Uspořádáním alespoň jedné těsnící fólie 2,5 v jedné z komor .20, 22 nastává jejich - již popsané rozdělení na dílčí komory 2.7, 28, umístěné za sebou nebo vedle sebe ve směru průchodu tepla podle zdvojené šipky 38 a probíhající v podélném směru dutého profi 1u 1. . Podstatné přitom ale ještě také je, že těsnící fólie 25 je nanesena do komor 2.0, 22 současně s extrudováním tělesa z plastické hmoty pro dutý profil J_ a je spojena alespoň místně s materiálem plastické hmoty, jak.to bylo jíž dříve popsáno.

Na obr. 14 a 15 je ve zvětšeném měřítku znázorněna část levé komory 20, přičemž je zde patrné, že šířka 6.8 těsnící

-f-ó-K e—.2 5-—me-z-i—po-dé-l-n-ým-i-^-boč-n-í-mi-— hran-am-i---2.9-,—30;—odpo-ví-d-á-vnitřnímu rozměru 63 levé komory 20. Tím podélné boční hrany 29, 3.0. lícují se sousedícími vnitřními ohraničujícími plochami .6..1. levé komory 20. K uchycení těsnící fólie 25 uvnitř komory 2.0 j3ou na dvou protilehlých ohraničujících plochách 61 umístěny již dříve popsané úchytné stojiny 32, přičemž těsnící fólie 2.5. je umístěna mezi navzájem bezprostředně sousedící úchytné stojiny 6.2, případně je uchycena na navzájem bezprostředně přivrácené úchytné plochy 65, .66.

Doplňkově je ještě také možné.

jak je to znázorněno na pr uřež u případně podle obr. 15, v oblasti podélných bočních hran .29., 30 případně v oblasti překrytí mezi úchytnými plochami .65, .66, vytvořenými na úchytných stojinách 6.2, a povrchy 35, .64 vytvořit v podélném směru této oblastí v těsnící fólii 25 ve vzájemném odstupu vybrání 6.9, která jí prostupují. Vytvoření tvaru vybrání 69 je libovolné podle výsledné úchytné síly a neváže se na zobrazený tvar průřezu. Tím je možné, že mezi navzájem bezprostředně přivrácené úchytné plochy·65, 6.6 úchytné stojiny 62 jsou umístěny příčné stojiny .70, spojující tyto úchytné stojiny 62 a prostupující vybráními .6.9 v těsnící fólii 25. Tyto příčné stojiny .70. se vytvoří i

z ještě plastického materiálu plastické hmoty během extruze a tvarování jednotlivých úchytných stojin 62, přičemž v oblasti podélných bočních hran 29, 3.0,- umístěných navzájem v odstupu, se ještě dodatečně docílí tvarové spojení příčnou stojinou 70, Je ale také nezávisle na tom možné, k procházející vybráním 69. opatřit těsnící fólii

25, materiálu plastické hmoty na docílení dobré přilnavosti těsnící fólií 25, alespoň v oblasti podélných bočních hran .2.9., 3.0, případně v oblasti překrytí úchytnou stojinou 62, př i. 1 navou .vrstvo u .

Ke zlepšení tepelně izolačních vlastností těsnící fólie 2.5 je dodatečně ještě možné opatřit povrchy 3.5, .6.4. těsnící fólie 25 vrstvou 7.1., případně ji na ně nanést, přičemž --se- t a -t-o— v-r-s-t- v-a---74—m ů ž- e—n-a—povrch- -3-5.-7 - 6;4; - n-ar pa rov 3-1 “a/' n'é bo~ še jT může povrch 35, .64. propařit, eventuálně se může na těsnící fólii 2.5 nakašírovat a/nebo se jí může převrstvit. Tato vrstva 7J_ může být například tvořena kovovou vrstvou, zejména zlatém a/nebo stříbrem a/nebo bronzem a/nebo platinou a/nebo chromém a/nebo hliníkem. Přednostně má těsnící fólie 2.5. tlouštku 7 2 mezí 0,05 mm a 10,0 mm, výhodně mezi 0,075 mm a 1,0 mm, čímž má těsnící fólie .2.,.5. tuhost, respektive tvárný odpor pro nanesení prováděné současně s extrudací.

Na obr. 16 je zobrazeno další a eventuálně samostatně vytvoření těsnící fólie 2_5. ^ve zvětšeném měřítku v dutém profilu ,1, přičemž opět pro stejné díly se používají stejné vztahové značky jako na obr. 1 až 15.

Těsnící fólie 2.5, případně vrstvy, které jí tvoří a/nebo vrstva 71 jsou přitom vytvořeny tepelně stabilní a/nebo stálé proti povětrností a/nebo stálé vzhledem k UV záření, poněvadž tím lze docílit dlouhou životnost a tím dobrý součinitel tepelné izolace. Přídavně musí být těsnící fólie 25, případně vrstva 71 vytvořeny reflexní, zejména reflexní na tepelné záření 35, poněvadž tím jsou těsnící fólie 2.5. a/nebo vrstva 7.1. vytvořeny jako' tepelně izolační vrstva. Pro docíleni ještě lepší tepelné izolace, případné ještě vyššího odrazu mohou být těsnící fólie 25., případně vrstva 71 tvořeny- více vrstvami z již dříve popsaných materiálů, jak je' to zjednodušeně znázorněno v oblasti druhé podélné hrany 30. Nezávisle na tom může' ale také být reflexní vrstva .40, uvedená v již popsaných, obrázcích', . tvořena například ze zlata a/nebo stříbra a/nebo bronzu a/nebo platiny a/nebo chrómu a/nebo hliníku, jak to již bylo popsáno u těsnící fólie .2.5, pří padněvrstvy 71.

K docílení tvarového spojení mezi těsnící fólií 2.5. a plastickou hmotou dutého profilu 1 může mít těsnící fólie .2.5 — .. -a-l-espo ň- v- o-b4-a-sf i-po d-éU-nýe-h---bo-č-n4-e h---hr a n--2;9-—3:.Q.T”V--př e ddxrž e-n-é m· příkladu provedení je to znázorněno jen v oblasti první podélné boční hrany 2.9, přehnutí 7.3. a/nebo vroubkování a/nebo přeložení a/nebo sdrápek, přičemž pro zjednodušení byla schématicky znázorněna jen polovina vícenásobného přehnutí 73.. Tím se v oblasti podélných bočních hran 2.9, .3.0. těsnící fólie 2.5 dociluje tvarové spojení s plastickou hmotou dutého profilu 1., zejména s vnějšími stěnami 2. až .6, opěrnými stojinami .17 až 19 a případně s úchyt.nou stojinou 6.2, čímž se ještě může přídavně zvýšit pevnost proti vytrhnutí z plastické hmoty.

Ke zvýšení vlastní tuhosti těsnící fólie 25 může být alespoň jeden z povrchů 35, 64 deformován, zejména může být opatřen vybouleninami 74 různého tvaru, jak je to rovněž zjednodušeně a schématicky znázorněno ve střední části mezi podélnými bočními hranami 29, 30.

Závěrem se pro pořádek uvádí, že jednotlivé součásti a skupiny součásti jsou na výkresech znázorněny pro lepší porozumnění vynálezu nepropore ionái ně a značně zkresleněTaké jednotlivé znaky jednotlivých příkladů provedení

-v mohou s jednotlivými znaky jiných příkladů provedení nebo samostatně tvořit předmět samostatných vynálezů.

řešení 8, 9, řešení obrázků.

Především mohou předmět tvořit provedení znázorněná 10, 11, 12, 13, 14, 15,16; podle vynálezu jsou patrné samostatných vyná1ezeckých na obr. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, K tomu se vztahující úkoly a z detailního popisu těchto

PATENTOVÉ MAROKY

-IlUd r -v

WOlNiSVlA '

0K3AO',3AW0Md a vy o ^J

L δ XI S 0

OISDO

Claims

1. Dutý profil, zejména z plastické hmoty, s tepelně izolačním. _ prvke,m, zejména pro okna, dveře a rámy, s vnějšími sl^ěrřahi^ ’) jsou tvořeny rovnoběžně umí Itěnýpji.

(2 až 6), které podélnými bočními umístěnými příčnými bočními stěnami prostorem (16) rozděleným opěrnými komory (20 až 22), vyznačující prostoru (16), nebo v alespoň přiřazené k podélné boční stěně o

«Π’ΓΠΓ” stěnami (7, 8) pr a vúh 1 e »k» (11, 12), a s vnitřním stoji námi (17 až 19) na se tím, že ve vnitřním jedné komoře (20, 22), (7, 8), je uspořádána ve vzdálenosti (26) od podélné boční stěny (7, 8) a rovnoběžně sní těsnící fólie (25).

2. Dutý profil podle nároku .1, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) rozděluje komory (20, 22) na první dílčí komoru (27), přiřazenou k podélné boční stěně (7, 8), a na druhou dílčí komoru (28), umístěnou mezi těsnící fólií (25) a první opěrnou stojinou (17) nebo třetí vnější stěnou (4).

3. Dutý profil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je umístěna uprostřed mezi podélnou boční stěnou (7, 8) .a první opěrnou stojinou (17), sousedící a umístěnou rovnoběžně s touto podélnou, boční

-------st’ěno'u'^_('7y^8j~^—ň^bb^TřVtí'vnější š’ťěn’óiT( 4) T^-’

4. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je uspořádána v oblasti mezi opěrnými stojinami (18, 19), tvořícími komoru (20, 22), případně mezi opěrnou stojinou (18, 19) a vnější stěnou (2, 4, 5).

Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že komorám (20, 22) je přiřazena alespoň jedna těsnící fólie (25).

29 6. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) jsou uspořádány v různých vzdálenostech (26) od podélných bočních stěn (7, 8) .

7. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je tvořena fólií z plastické hmoty, zejména z polyesteru a po 1yvi nylchloridu.

8. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je tvořena fólií z kovu, zejména ze zlata a/nebo stříbra a/nebo bronzu a/nebo platiny a/nebo chrómu a/nebo hliníku.

9. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň na jednom z povrchů (35, 64) těsnící fólie (25) je nanesena vrstva (71), zejména je touto vrstvou (71) převrstven a/nebo kašírován a/nebo napařen.

10. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstva (71) je tvořena kovovou vrstvou, zejména ze zlata a/nebo stříbra a/nebo bronzu

----------------a/-n-e-bo—p-1- a-t-i-n-y-a /-ne-b o- c hr omu—a-/-ne bo— h-H-n-í-k u-;--------------- —----

11. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) má tloušťku (72) mezi. 0,05 mm a 10,0 mm, přednostně mezi 0,075 mm a 1,0 mm.

Dutý profil podle alespoň jednoho vyznačující se tím, že těsnící fól (71) jsou vytvořeny jako tepelně vzhledem k povětrnosti a/nebo odolné z předchozích nároků, ie (25) a/nebo vrstva odolné a/nebo odolné proti UV záření.

13. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň jeden povrch (35) těsnící fólie (25) přivrácený k nejblíže ležící podélné boční stěně (7, 8) je vytvořen reflexní, zvláště reflexní proti tepe 1nému záření .

14. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je vytvořena reflexní, zejména ref1exní,proti tepelnému záření.

15. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstva (71) je vytvořena reflexní, zejména reflexní proti tepelnému záření.

16. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) a/nebo vrstva (71) je vytvořena jako tepelně izolující vrstva.

17. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, - vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je vytvořena jako ví cevrstva.

T

18. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící vrstva (25) je tvořena ťepelně izolační vrstvou (43) opatřenou reflexní vrstvou (40) .

19. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) je spojena s tepelně izolační vrstvou (43) pomocí spojovací vrstvy (46).

20. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spojovací vrstva (46) je místně spojena s povrchy reflexní vrstvy (40) a tepelně izolační vrstvy (43).

21. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující.se tím, že spojovací vrstva (46) je opatřena otvory a je tvořena například pásy, sítí nebo mřížkou.

22. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) je uspořádána na straně těsnící fólie (25), přivrácené k vnějším stěnám (3, 6).

23. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je alespoň v

T, oblasti svých podélných bočních hran (29, 30) opatřena přilnavou vrstvou.

24. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) má alespoň v oblasti, svých podélných bočních hran (29, 30) přehnutí (73) a/nebo vroubován i a/nebo, přek1ádku a/nebo sdrápek.

25. Dutý profil pod 1 e . al es po ň , jednoho z předchozích nároků·, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25), rozdělující komoru (20, 22), je na svých podélných bočních hranách (29, 30) termicky spojena opěrnými stojinami (18, 19) a/nebo vnějšími stěnami (2, 5).

26. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že podélné boční hrany (29, 30) těsnící fólie (25) jsou uloženy v plastické hmotě.

27. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že podélné boční hrany (29, 30) těsnící fólie (25) jsou tvarově spojeny s plastickou hmotou dutého profilu (1), zejména, s vnějšími stěnami (2 až 6), opěrnými stojinami (17 až 19) a úchytnou stojinou (62).

28. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plastická hmota dutého profilu (1) je vytvarována extruzí současně na těsnící fólii (25).

29. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) má v oblasti svých podélných bočních hran (29, 30) ohnutý lom (41, 42), který je spojen s opěrnou stojinou (18, 19) a je na ní uložen.

30. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na podélných bočních hranách (29, 30) těsnící fólie (25) jsou v podélném směru těsnící fólie (25) navzájem v odstupu umístěny výstupky (33), které alespoň částečně vyčnívají do vnějších stěn (2, 5), případně opěrných stojin' (18, 19).

31. Dutý profit podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v oblasti podélných bočních hran -(-29, 30)· t-ěs ní c í--f ó-l i e (25) jsou umístěný v pode 1 něm' směru těchto podélných bočních hran (29, 30) navzájem v odstupu průchozí vybrání (69).

32. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků,

-gifj-fčí s'ě~- ťfrnj ze’ áTespVň^_J’Fef~Í ěxní vrstva (40), případně celá těsnící fólie (25) má zubovitý, nebo vlnitý průřez.

33. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeden z povrchů (35, 64) těsnící fólie (25) je deformovaný, zejména je opatřen vybouleninami (74) .

34. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že šířka (68) těsnící fólie (25) v

poloze rovnoběžné s podélnými odpovídá alespoň jednomu rozměru stejném směru. boční mi stěnami (7 , 22) 8) ve (63) komory (20, 35. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozí ch nároků,

vyznačující se tím, že v alespoň jedné komoře (20, 22) dutého profilu (1) jsou -na alespoň dvou navzájem protilehlých ohraničujících plochách (61) na dutém profilu (1) ustaveny, alespoň dvě navzájem bezprostředně sousedící úchytné stojiny . (62), které jsou nasměrovány rovnoběžně s podélnými bočními stěnami (7, 8), tvořícími pohledové plochy (9, 10).

36. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že navzájem protilehlé úchytné stojiny .(62) jsou alespoň v části rozměru (63) komory (20, 22)

Umístěny rovnoběžně s podélnými bočními stěnami (7, 8).

37. Dutý profil podle alespoň jednoho .z předchozích nároků, -vyznačující se tím, že bezprostředně sousedící úchytné stojiny (62) alespoň oblastně přesahují od podélných bočních hran (29, 30) povrchy (35, 64) těsnící fólie (25).

38. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že navzájem přivrácené úchytné plochy (65, 66) úchytné stojiny (62) přiléhají na povrch těsnící fólie (25).

39. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že úchytné plochy (65, 66) úchytné stojiny (62) jsou alespoň oblastně spojeny s povrchy (35, 64) těsnící fólie (25) a/nebo jsou na nich vytvarovány.

40. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že mezi navzájem přivrácenými úchytnými plochami (65, 66) úchytné stojiny (62) jsou umístěny příčné stojiny (70), které spojují tyto úchytné plochy (65, 66) a jsou umístěny ve vybráních (69) v těsnící fólii (25).

41. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující setím, že těsnící fólie (25) je alespoň v oblasti jednoho povrchu (35, 64) zakryta úchytnou stojinou (62).

42. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hloubka (32) zapuštění podélné boční hrany (29, 30) je menší než tloušťka (31) stěny opěrné stojiny (18, 19), případně vnější stěny (2, 5).

43. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) je vytvořena průchozí přes alespoň dvě sousedící komory (20,.22).

44. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že těsnící fólie (25) má v oblasti křížení s opěrnými stojinami (18, 19) otvory (34).

45. Dutý profil, zejména z plastické hmoty, s tepelně izolačním prvkem, zejména pro okna, dveře a rámy, s vnějšími stěnami _________________ .(.2___a.ž_.. ,._6 ).,____k.t.er_é. .._j.s.o.u__._t_v_o.ř.e.n.y_.___r_o..vnobě.ž.ně. __u.mí s_t.ě.n.ým.L podélnými bočními stěnami (7, 8). a pravúhle k nim umístěnými příčnými bočními stěnami (11, 12), a s vnitřním prostorem (16) rozděleným opěrnými stojinami (17 až 19) na komory (20 až 22), zejména podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna z komor (20, 21, 22), přednostně komora (20, 22), ohraničená vnější stěnou (3, 6), je rozdělena stěnovými částmi (52), tvořícími mezistěny (47), na kanály (49, 50, 51), vytvořené po délce dutého profilu (1).

46. Dutý profil podle nároku 45, vyznačující se tím, že mezístěny (47, 48) jsou vytvořeny vícevrstvé, přičemž jednou z vrstev je reflexní vrstva (40).

47. Dutý profil podle nároku 45 nebo 46, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) je uspořádána na jedné straně alespoň jedné mezistěny (47, 48), přivrácené k nejblíže ležící podélně boční stěně (7, 8) .

48. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 45 až 47, vyznačující se tím, že kanály- (49, 50, 51) jsou umístěny vedle sebe ve směru kolmém na pode 1 né.boční stěny (7, 8).

49. Dutý profil podle alespoň * jednoho/' z nároků 45 až- 48, vyznačující se tím, že mez i stěna ( 47 , 48) je spojena, přednostně vytvarována nebo přilepena,' s alespoň jednou podélnou boční stěnou (7, 8) a/nebo příčnou boční stěnou (11, 12) a/nebo opěrnou sto j i nou .( /?.>. .1 8, 19) komory (20,

Dutý profil podle vyznačující se tím, jako zasouvací Části alespoň jednoho z nároků že.stěnové části (52) jsou komor (20, 22).

45 až 49, vyt vořeny

5Ϊ. Dutý profil podle álešpon 'jednoho z ňářd”ků’4 5'~áž’5O', vyznačující se tím, že mezi podélnou boční stěnou (7, 8) a ‘ opěrnou stojinou (17) je umístěna vícenež jedna mezistěna (47, 48).

52. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 45 až 51, vyznačující se tím, že ve směru kolmém k příčným bočním stojinám (11, 1.2) jsou mezi podélnou boční stěnou (7, 8), opěrnou stojinou. (17) a mezistěnami (47, 48) přesazeny spojovací stojiny (54), uspořádané kolmo k podélným bočním stěnám (7, 8), případně k opěrné stojině (17).

53. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 45 až 52, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) je uspořádána na více než jedné mezistěné (47, 48), přednostně ma povrchu (35) přivráceném k nejblíže ležící podélné boční stěně (7,

8) .

*

54. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 45 až 53, vyznačující se tím, že reflexní vrstvy (40) se na navzájem sousedních mezistěnách (47, 48) překrývají ve směru kolmém k příčným bočním stěnám (11, 12).

A

55. Dutý profil podle .alespoň jednoho z nároků 45 až 54, vyznačující se tím, že na spojovacích stojinách (54) je ustavena reflexní vrstva (40).

56. Dutý profil podle alespoň jednoho nároků 45 až 55, vyznačující setím, že na mezistěné (47) ohraničující kanál (49, 50, spojovací c h

51) ana stojin (54), navzájem přivrácených površích ohraničujících tyto kanály (49, .,.50,.51),. je uspořádána, reflexní vrstva (-40)

57. Dutý profil, zejména z plastické hmoty, s tepelně izolačním prvkem, zejména pro okna, dveře a rámy, s vnějšími stěnami (2 až 6), které jsou tvořeny rovnoběžně umístěnými

------po dé-1- n ým i-^!—bo ční-m i-------s t ě na m r—- 8 ) a------pr a vú h~l e.....k n i m umístěnými příčnými bočními stěnami (11, 12), a s vnitřním prostorem (16) rozděleným opěrnými stojinami (17 až 19) na komory (20 až 22), zejména podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující že do vnitřního komory (20, 22), se tím, prostoru (16), případně alespoň do jedné přiřazené k podélné boční stěně (7, 8), je vloženo izolační těleso (57), sestávající ž tělesa (56) napěněné plastické hmoty a alespoň jedné reflexní vrstvy (40).

58. Dutý profil podle nároku 57, vyznačující se tím, že izolační těleso (57) je opatřeno alespoň na povrchu (35), přivráceném k nejblíže ležící podélné boční stěně (7, 8), reflexní vrstvou (40).

59. Dutý profil podle nároku 57 nebo 58, vyznačující se tím, že mezi izolačním tělesem (57) a podélnou boční- stěnou (7, 8) je vytvořena dutá komora (58).

60. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 57 až 59, vyznačující se tím, že dutá komora (58) je vytvořena mezi izolačním tělesem (57) a opěrnou stojinou (17).

61. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 57 až 60, vyznačující se tím, že izolační těleso (57) přiléhá na vnitřní plochy komor (20, 22) pomocí předpínací síly, směřující proti vnitřním plochám komor (20, 22).

62. Dutý profil podle alespoň jednoho z nároků 57 až 61, vyznačující se tím, že na dutém profilu (1) jsou ustaveny

.....Úchyty (59) pro uchycení izolačního tělesa (57)/ vyčnívající do komor (20, 22).

63. Dutý profii podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) je tvořena vr s’tvo’u· n'apařen é hoškovu/' Ta koVa^oV vř3Ύνό’ΰϊ'’ηβ’6ο' f ó lTí?^_

64. Dutý profil podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že reflexní vrstva (40) sestává z kovu, přednostně z hliníku a chrómu.