CZ281154B6 - Stroj na tepelné zpracování - Google Patents

Abstract

Ve stroji na tepelné zpracování s dopravou zpracovávaného materiálu zónami (2), uspořádanými postupně za sebou ve směru (1) dopravy materiálu, je možno objem odpadního vzduchu určeného k čištění minimalizovat, když je podél zón (2) upraveno sběrné potrubí (5) odpadního vzduchu spojené s každou zónou (2), které je na svém každém podélném konci (6, 7) připojeno na odsávací zařízení (8, 9) odpadního vzduchu a na své délce obsahuje určitý počet uzavíracích klapek (19 až 22) odpovídajících počtu zón (2), přičemž je uzavřena vždy uzavírací klapka (12 až 22) ležící mezi zónami (2), z nichž jedna dodává odpadní vzduch určený k čištění a druhá dodává buď odpadní vzduch čistý nebo mírně znečištěný (jinak než první zóna) určený k čištění.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu tepelného zpracování materiálu dopravovaného zónami uspořádanými ve směru dopravy za sebou, přičemž v zónách se podle druhu a účinku tepelného zpracování vyskytují různé odpadní plyny nebo odpadní vzduch, které je nutno ze stroje odvést. Vynález se dále týká stroje na tepelné zpracování k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

U.strojů tohoto druhu, které se například používají v textilním nebo papírenském průmyslu, se vyskytují v různých zónách uspořádaných postupně za sebou ve směru dopravy materiálu různé odpadní plyny a odpadní vzduch. To může mít souvislost například s různé velkým ohřevem různých zón, ale i s různým stupněm vysušení materiálu zaváděného do stroje ve vlhkém stavu. Například u stroje na konvekční sušení a/nebo fixování používaného v textilním průmyslu a vytvořeného jako napínací rám se textilní pás nejprve suší a po skončení sušeni se eventuálně příslušná vlákna, plochy, barva atd. fixují. V průběhu sušení v obecné velkých množstvích se vyskytuje vodní pára, avšak odpadní vzduch tím ve vlastním slova smyslu znečištěn není. Odpadní vzduch přicházející jen ze sušicích zón může proto být vypouštěn nad střechu nečištěný.

Když na sušení navazuje fixování nebo kondenzační zpracování textilního pásu, dostanou se do odpadního vzduchu různé chemické látky, které musí být před vypuštěním odpadního vzduchu do okolí odstraněny nebo zneškodněny.

Když při provozu zařízení zůstávají stále stejné jednak zóny nebo oblasti stroje, které vydávají odpadní vzduch, který není bud vůbec zapotřebí čistit, nebo který je znečištěný jen lehce, a jednak zóny vydávající odpadní vzduch, který je nutno více nebo méně nákladně čistit, tedy když mezi těmito oběma oblastmi stroje zůstává neměnná hranice, která je odděluje, bylo by rozumné připojit zóny s málo znečištěným odpadním vzduchem na první odsávací zařízení a zóny s obtížné čistitelným odpadním vzduchem na druhé odsávací zařízení. Potom je nutno zkombinovat s nákladnými čisticími zařízeními pouze druhé odsávací zařízeni, takže čisticí zařízení nejsou zatěžována velkým nepotřebným množstvím o sobě čistého odpadního vzduchu.

Problematická bude situace, když uvedená hranice mezi oběma oblastmi stroje, to je oblastí vydávající relativně čistý odpadní vzduch a oblasti vydávající relativně méně čistý odpadní vzduch, se bude při provozu podle zpracovávaného výrobku měnit. Buď je potom nutno neustále přestavovat spojení mezi příslušnými zónami stroje s jedním, nebo druhým odsávacím zařízením odpadního vzduchu nebo všechny zóny, které mohou vydávat hlavní odpadní vzduch přiváděný do nákladného čištění, musí být připojeny na uvedené druhé odsávací zařízení. Příslušné čisticí zařízení musí potom neustále zpracovávat i odpadní vzduch, který vlastně čistit vůbec nepotřebuje.

-1CZ 281154 B6

Dále je ze spisu DE 27 18 179 znám stroj na sušení textilních materiálů, který obsahuje sběrné potrubí odpadního vzduchu, rozkládající se přes zóny vyvíjející odpadní vzduch, s připojením ke každé ze zón.

Protože čištění odpadního vzduchu představuje značnou část provozních nákladů napínacího rámu nebo podobného stroje, je snahou objem vzduchu přiváděného do čisticího procesu co možná nejvíc snížit. Proto je úkolem vynálezu vytvořit takové zařízení, s nímž je možno i při provozu stroje jeho jednotlivé zóny nebo oblasti variabilně podle druhu nebo kvality odpadního vzduchu spojovat s jedním nebo druhým odsávacím zařízením odpadního vzduchu tak, že odpadni vzduch se dále zpracovává, respektive odvádí optimálně, to znamená, že odpadní plyny se musí odvádět s co možná nejmenšimi okamžitými náklady s nebo bez čištění - avšak přirozené v přípustném stavu.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje způsob tepelného zpracováni materiálu dopravovaného zónami uspořádanými ve směru dopravy za sebou, přičemž v zónách se podle druhu a účinku tepelného zpracování vyskytují různé odpadní plyny nebo odpadní vzduch, které je nutno ze stroje odvést, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se přezkouší kvalita odpadního vzduchu v zónách podél dopravní dráhy materiálu, potom se podle požadované kvality vzduchu stanoví místo rozdělení odsávaného vzduchu do jednotlivých proudů k čištění.

Uvedený úkol dále splňuje stroj na tepelné zpracování k provádění způsobu podle vynálezu, s dopravou zpracovaného materiálu zónami uspořádanými ve směru dopravy za sebou, přičemž je opatřen jedním sběrným potrubím odpadního vzduchu, rozkládajícím se přes alespoň dvě zóny, v .nichž vzniká odpadní vzduch, které je spojeno s každou těchto zón, jehož podstatou je, že na podélných koncích sběrného potrubí odpadního vzduchu je upraveno vždy jedno odsávací zařízeni odpadního vzduchu a mezi odsávacími oblastmi obou odsávacích zařízeni odpadního vzduchu je uspořádáno rozdělovači zařízení přesuvné v podélném směru sběrného potrubí odpadního vzduchu.

Řešením podle vynálezu je dosaženo toho, že alespoň v jedné oblasti stroje, v niž se může kvalita odpadního vzduchu vpředu uvedeným způsobem měnit, je možno bez přestavení stroje provést přepojení příslušné zóny na jedno nebo druhé odsávací zařízení odpadního vzduchu, protože pro všechny zóny stroje je upraveno jedno společné sběrné potrubí odpadního vzduchu, v němž však je hranice, Respektive oblast působení jednoho nebo druhého odsávacího zařízení, tvořená rozdélovacím zařízením, v podélném směru přestavitelná, respektive přesuvná.

S výhodou může být tato hranice ve formě rozdělovacího zařízeni vytvořena vždy jednou přestavítelnou uzavírací klapkou ve sběrném potrubí mezi vždy dvěma připojeními zpracovávacích zón ke sběrnému potrubí. Potom mohou být eventuálně všechny uzavírací klapky až na jednu otevřeny. Je uzavřena pouze ta uzavírací klapka, která leží ve sběrném potrubí mezi oběma oblastmi, z nichž jedna vydává lehce nebo vůbec neznečištěný odpadní vzduch a druhá vydává odpadní vzduch určený k následnému nákladnému čištění.

-2CZ 281154 B6

Když se tato hranice změní zvýšením rychlosti stroje, změnou stavu suchosti vnášeného materiálu, změnou teploty ve stroji nebo zpracováním materiálu jinak předem upraveného, může se uzavřená uzavírací klapka otevřít a zavře se jiný ventil, který právě teď odpovídá uvedené hranici.

Pojem různá odsávací zařízení znamená, že jsou upravena odsávací zařízení, v nichž je odsávaný vzduch dále různě zpracováván. Když má odpadní vzduch zákonem stanovenou čistotu už předem, může se - eventuálně po průchodu výměníkem tepla pro chlazení odpadního vzduchu a/nebo ohřívání přívodního vzduchu - vyfoukávat nad střechu. Když odpadní vzduch obsahuje pouze vodní páru, múze se provádět její kondenzace. Když však odpadní vzduch obsahuje škodlivé látky, které je nutno odfiltrovat, spálit nebo jinak odstranit, musí být odsávací zařízení zkombinováno s odpovídajícím čisticím zařízením. Vynálezem je dosaženo toho, že do tohoto nákladného čisticího zařízení je přiváděno pouze to množství odpadního vzduchu, které skutečně vyžaduje potřebné vyčištění, a že náklady na čištění jsou omezeny vždy na okamžité požadavky .

Zjišťování, ve kterých zónách nastává sušení (= lehce nebo vůbec neznečištěný odpadní vzduch) a ve kterých zónách stroje dochází k tepelnému zpracování (= odpadní vzduch určený k nákladnému čištěni), je možno provádět vhodným měřicím zařízením.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn podle schematického znázornění na připojeném výkrese, kde na obr. 1 je blokové schéma oblastí nebo zón uspořádaných za sebou v podélném směru napínacího rámu a na obr. 2 jsou různá rozdělení teplot v napínacím rámu podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Napínací rám podle obr. 1, jehož jednotlivé oblasti mohou být vytvořeny například tak, jak je popsáno v DE-PS 33 36 331, obsahuje větší počet oblasti neboli zón 2, uspořádaných postupně za sebou ve směru 1 dopravy materiálu. Řadou za sebou uspořádaných zón 2 se vede textilní pás 3 určený ke zpracování ve směru 1 dopravy - zpravidla napnutý do šířky - a přitom, většinou zároveň shora i zdola, je ofukován ohřátým pracovním plynem (například vzduchem). Odpadní vzduch, který přitom vzniká, se ve znázorněném příkladu provedení přivádí odsávací trubkou £ do společného sběrného potrubí 5. Sběrné potrubí 5 je na svém každém podélném konci 6, 7 opatřené odsávacím zařízením 8, 9, které může být zkombinováno s čisticím zařízením 10., II. Jak bude dále popsáno, může druhé čisticí zařízeni 10 i zcela odpadnout.

Sběrné potrubí 5 odpadního vzduchu podle obr. 1 obsahuje po své délce několik přestavitelných uzavíracích klapek 12 až 22. Když má být v napínacím rámu podle obr. 1 zpracováván například textilní pás 3, připadají v úvahu obecné tři zásadné odlišné metody zpracování. Ve všech případech se plyn (vzduch) dmychaný na textilní pás 2 před dmycháním ohřeje na teplotu v rozmezí od 150 do 250 °C.

-3CZ 281154 B6

V prvním případě se textilní pás 3 pouze suší. V podstatě nezávisle na teplotě dmychaného vzduchu potom teplota textilního pásu 2 již krátce po náběhu do vstupu 23 stroje stoupne na takzvanou mezní teplotu Tg chlazení a podrží si ji až téměř k výstupu 24. stroje. Průběh teploty je znázorněn přibližné křivkou 25 na obr. 2. Na konci křivky 25 nastane teplotní vzestup na teplotu T_t textilního pásu 3, která znázorňuje, že textilní pás 2 je suchý. V této oblasti zvýšené teploty mohou vznikat množství odpadního vzduchu, která se musí odvést do zvláštního čištění. V celém ostatním rozsahu obsahuje odpadní vzduch naproti tomu zpravidla jen vodní páru, která nijak okolní prostředí neznečišťuje a v nej lepším případě je proto podrobena kondenzaci, tedy zkondenzuje.

V tomto prvním případě zpracování je tedy účelné uzavřít klapku 21 sběrného potrubí 5, čímž nastane to, že odpadní vzduch ze všech zón 2, až na poslední zónu 2, je veden k druhému odsávacímu zařízení 8. Do prvního odsávacího zařízení 9 a následně do procesu čistění v prvním čisticím zařízení 11 je veden pouze odpadní vzduch z poslední zóny 2, se zvýšenou teplotou. Když má teplota Tg textilního pásu 2 zůstat až k výstupu 24 ze stroje nezměněna, může být uzavírací klapka 22 uzavřena a první odsávací zařízení 9 vyřazeno.

Druhý případ provozu stroje podle obr. 1 je naznačen křivkou 26 na obr. 2. V tomto případě se předpokládá, že textilní pás 2 vstupující do vstupu 23 napínacího rámu se musí nejprve usušit a potom fixovat. V průběhu sušení bude mít textilní pás 2 i v tomto případě pouze mezní teplotu Tg chlazení. Po skončení sušení ovšem teplota v textilním pásu 3 stoupne na fixační teplotu T_f, která je v podstatě shodná s teplotou dopadajícího pracovního vzduchu. Při této teplotě může vznikat odpadní vzduch se značným množstvím škodlivých látek, který musí být bezpodmínečně přiváděn do (nákladného) čisticího procesu v prvním čisticím zařízení 11. V příkladu provedení s nad sebou ležícími obr. 1 a 2 se zdá být účelným uzavřít uzavírací klapku 18, takže odpadní vzduch vznikající nalevo od této uzavírací klapky 18 proudí ze sušicích zón 2 do druhého odsávacího zařízení 8 a odpadní vzduch vznikající napravo od ní proudí z fixačních zón 2 do prvního odsávacího zařízeni 9.

Když by se při provozu podle druhého případu měla hranice mezi sušicími a fixačními zónami 2 z různých důvodů, například změnou teploty zpracování nebo dopravní rychlostí, změnit, může se tato hranice mezi sušicími zónami 2 a fixačními zónami 2 samozřejmě přestavit neboli posunout, takže pro zapojeni optimálních podmínek čištění se eventuálně musí opět uzavírací klapka 18 otevřít a jedna z uzavíracích klapek 12 až 17./ 19 až 22, ležících vpravo nebo vlevo od ní, se musí uzavřít. U moderních napínacích rámů představuje obsluhu obecně jedna osoba, takže uzavírání a otevíráni uzavíracích klapek 12 až 22 by se mělo provádět známým způsobem pomocí dálkového ovládání.

Třetí případ provozu napínacího rámu podle obr. 1 je znázorněn na obr. 2 křivkou .27. Zde se předpokládá, že textilní pás 2

-4CZ 281154 B6 se po krátkém procesu sušení při mezní teplotě Tg chlazení ohřeje na kondenzační teplotu T^, přičemž doba kondenzace muže být podle křivky 27 podstatně delší než doba fixace podle křivky 26.

Ve třetím případě je tedy účelné uzavřena uzavírací klapka 14 z obr. 1 ležící v oblasti teplotní změny křivky 27, zatímco všechny ostatní uzavírací klapky 12, 13 a 15 až 22 zůstávají uzavřeny. Právě tak, jako při fixování podle křivky 26 se může hranice mezi nižší a vyšší teplotou ve směru 1 dopravy textilního pásu 3 měnit, takže i zde je možnost při provozu uzavírací klapku 14 otevřít a místo toho uzavřít jednu ze sousedních uzavíracích klapek 12., 13, 15 až 22.

V každém případě je však možnost stroj podle obr. 1 provozovat tak, že objem odpadního vzduchu určeného pro nákladné první čisticí zařízení 11 je co možná nejmenší. V extrémním případě, když není nutno textilní pás 2 vůbec sušit při mezní teplotě Tg chlazení, může být dokonce potřebné, uzavřít (první) uzavírací klapku 12, čímž může potom být vyřazeno druhé odsávací zařízení

Claims (3)

1. Způsob tepelného zpracování materiálu dopravovaného zónami uspořádanými ve směru dopravy za sebou, přičemž v zónách se podle druhu a účinku tepelného zpracování vyskytují různé odpadní plyny nebo odpadní vzduch, které je nutno ze stroje odvést, vyznačující se tím, že se přezkouší kvalita odpadního vzduchu v zónách podél dopravní dráhy materiálu, potom se podle požadované kvality vzduchu stanoví místo rozdělení odsávaného vzduchu do jednotlivých proudů k čištění.

2. Stroj na tepelné zpracování k provádění způsobu podle nároku 1, s dopravou zpracovaného materiálu (3) zónami (2) uspořádanými ve směru (1) dopravy za sebou, přičemž je opatřen jedním sběrným potrubím (5) odpadního vzduchu, rozkládajícím se přes alespoň dvě zóny (2), v nichž vzniká odpadní vzduch, které je spojeno s každou z těchto zón (2), vyznačuj ící se tím, že na podélných koncích (6, 7) sběrného potrubí (5) odpadního vzduchu je upraveno vždy jedno odsávací zařízení (8, 9) odpadního vzduchu a mezi odsávacími oblastmi obou odsávacích zařízení (8, 9) odpadního vzduchu je uspořádáno rozdělovači zařízeni přesuvné v podélném směru sběrného potrubí (5) odpadního vzduchu.

3. Stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že ve sběrném potrubí (5) odpadního vzduchu jsou vždy mezi dvěma odsávacími trubkami (4) sběrného potrubí (5) odpadního vzduchu a zón (2) uspořádány jako rozdělovači zařízení přestavitelné uzavírací klapky (12 až 22).