CZ217194A3

CZ217194A3 - Electric motor with a connecting unit and way of connection

Info

Publication number: CZ217194A3
Application number: CZ942171A
Authority: CZ
Inventors: Dennis J Mancl; Donald C Johnson; Paul W Havens
Original assignee: Electrolux Corp
Priority date: 1993-09-08
Filing date: 1994-09-07
Publication date: 1995-03-15
Also published as: JPH0787715A; PL304977A1; DE69407119D1; DE69407119T2; US5465016A; EP0642205A2; CA2130687A1; EP0642205B1; EP0642205A3; ES2112487T3; CA2130687C

Description

(57) Připojovací jednotka (70) pro spojení kartáčků (35) a bočnicí (36) s elektromoterem (10) obsahuje bočníkovou část připojovací jednotky (70), tvořenou lankovým bočníkem (36) se vzájemně spojenými, zejména spájenými konci pramenů lankového bočníku (36), přičemž takto vytvořený tuhý konec (360) lankového bočníku (36) je snáze vložen do štěrbiny (48) štěrbinové svorky. Pro snížení velikosti potřebné vtlaěovací síly je tuhý konec (360) lankového bočníku (36) opatřen popřípadě vrstvou maziva pro snížení vtlačovacích sil. Rovněž je zde uveden i způsob spojování.

oo< i

C3>

o Ό

CD

- >*

CD

O c~x j7 2 417/JT <JD r*

3414-ty

Elektromotor s p_r,-poj₀ kpl a -epúsotL

Oblast techniky

Vynález se týká elektromotoru opatřeného kartáčky dosedajícími na komutátor. Zejména se vynález týká připojovací jednotky sestávající z kartáčků a bočníku tvořeného lankovým bočníkem a způsobu připojování tohoto kartáčkového bočníku ke koncovému připojovacímu bodu na elektromotoru.

Dosavadní stav techniky

Známé elektromotory obvykle obsahují stacionární statorovou část a rotor nebo kotvu, uloženou otočně uvnitř statoru. Stacionární statorová část obsahuje statorové jádro, ve kterém je otočně uložen rotor a které muže obsahovat další nepohyblivé části elektromotoru, například skříň obsahující otočně uložené konce hřídele rotoru. Statorové jádro je tvořeno bud permanentním magnetem, který by mohl být vyroben z keramického materiálu, nebo z magnetizovatelného materiálu, například z kovu. Jestliže je statorové jádro kovové, je zpravidla opatřeno jednou nebo několika cívkami, tvořícími pólové cívky nebo statorové cívky, které jsou navinuty kolem statorového jádra a tím mění statorové jádro na elektromagnet, jestliže je vinutí cívek napojeno na zdroj elektrické energie. Rotor také obsahuje nejméně jednu cívku, která je nazývána kotvovou cívkou nebo rotorovou cívkou a která produkuje elektromagnetické pole v rotorovém jádru po připojení ke zdroji elektrické energie. Rotor se dostane do otáčivého pohybu, jestliže se začnou magnetická pole ve statorovém jádru a v rotorovém jádru vzájemně odpuzovat.

Pro přívod elektrické energie k rotorovým cívkám jsou elektromotory opatřeny zpravidla komutátorem, který je vytvořen kolem rotorové hřídele. Komutátor je tvořen dvěma nebo více komutátorovými tyčkami nebo kroužky uspořádanými po obvodu kolem hřídele. Při otáčení rotoru dosedají kluzně na obvodové plochy komutátorových prvků kartáčky, které jsou uloženy ve statorovém jádru nebo v nosné konstrukci připojené ke statorovému jádru.

V řadě typů těchto elektromotorů je nutno používat pro připojení každého kartáčku ke koncovému bodu na stacionární části statoru vodiče známého jako bočník, přičemž koncový bod na statorové části je kromě toho také připojen jednak k jedné ze statorových cívek a jednak ke zdroji elektrické energie, popřípadě k oběma těmto prvkům v závislosti na tom, zda jde například o sériově zapojený motor nebo bočníkový motor, popřípadě o elektromotor s permanentními magnety na rozdíl od elektromotoru se statorovými vinutími.

Kartáčky jsou zpravidla přitlačovány například pružinami směrem ke komutátoru, takže je udržován stálý kontakt i v průběhu opotřebovávání kartáčků. Tiby byl bočník dostatečně ohebný a nebránil pohybům kartáčků zatlačovaných postupně ke komutátoru tlakem pružiny, je velmi často vytvářen z jemných splétaných drátků, které mohou být opleteny nebo zakrouceny .

Jedním t^pem ukončení hukovvch vodičů, kberý je obvykle rušíván pro připojení na statorovou jednotku, je svorka nebo ,apsa opatřená štěrbinou mezi svými dvěma přidržovacími rameny, která jsou tlačena k sobě. Připojovaný drát je vložen do štěrbiny a je udržován v této poloze sevřením mezi rameny norky. Obě ramena mají ostré okraje, které se mohou zaříznut do povrchu drátu a přitom mohcu proříznout izolaci nebo .zolační povlak, používaný zpravidla pro izolování cívkových • átů, a zajistit tak dobrý mechanický a elektrický kontakt, 'osud nebylo možno používat tyto koncovky pro upevnění neizouvaných lankových vodičů, například kartáčkových bočníků, nrotože ostré okraje svorky by odřízly jednotlivé prameny nebo drátky lankového vodiče, které by odpadly, nebo v nejrpším případě by nebyl zajištěn dobrý elektrický kontakt.

Výsledkem toho je, že pokud se u elektromotorů používají lankové bočníky, je třeba zpravidla ukončit statorovou cívku ve štěrbinové koncovce a potom připravit další koncovku, elektricky spojenou se štěrbinovou koncovkou nebo svorkou a upravenou pro připojení bočníku. Příkladem takového známého řešení může být jednodílná koncovka mající zasouvací rychlospojkový štítkový prvek na jednom konci a štěrbinovou koncovkovou část na druhém konci a upevněná na statorové jednotce. Statorová cívka je v tomto případě elektricky připojena ke štěrbinové části konektoru. Ke konci bočníku může být připojena přijímací rychlospojková koncovka například zvlněním, pájením nebo oběma těmito způsoby. Zasouvací a přijímací rychlospojkové koncovky se potom zasunou do sebe. Tento druh spojení vyžaduje opatření konce bočníku další koncovkou, provádění lisovacích nebo pájecích operací a vzájemné spojování jednotlivých koncovek. Připojování bočníků ke statoru se tak stává časově, pracovně a materiálově náročné.

Jestliže mají být do motorového, obvodu připojeny ještě další přídavné prvky, například žárovka svítilny osazené na sací hubici vysavače, která má být zapojena paralelně s kotvovými cívkami elektromotoru tvořícího pohon sací hubice, obvykle se připojí přídavná koncovka na konec každého přídavného kabelu a spojovací koncovka, elektricky spojená s koncovkou bočníku, se připojí ke statorové jednotce. V alternativním provedení je možno použít pro statorovou koncovku slučovače, který může být spojen se samostatnými konektory na konci a přídavného kabelu. Všechna tato opatření jsou však časově náročná, pracná a mají vyšší potřebu materiálu.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob rychlého a snadného spojování lankových bočníků, vytvořených ze splétaných drátků, s koncovkami na statorové jednotce.

Dalším úkolem je snížení počtu spojovacích prvků na star.

torové jednotce, potřebných k vytvoření všech nutných statorových spojů.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je vyřešení způsobu rychlého a snadného spojování lankových bočníků, vytvořených ze splétaných drátků, s koncovkami na statorové jednotce.

Předmětem vynálezu je také snížení počtu spojovacích prvků na statorové jednotce, potřebných k vytvoření všech nutných statorových spojů.

Vynálezem je vyřešena připojovací jednotka sestávající z kartáčku a bočníku a určená pro dynamoelektrické stroje. Jednotka obsahuje komutátorový kartáček a lankový bočník, spojený svým prvním koncem s kartáčkem a mající druhý konec upraven pro spojení s koncovkou ve formě kapsy, upevněné na statorové části dynamoelektrického stroje. Lankový bočník má svůj druhý konec vyztužen a zpevněn pro vkládání do kapsy zejména pájením nebo svařením jednotlivých pramenů kabelu k sobě. Tuhý konec lankového bočníku je ve výhodném provedení vynálezu potřen mazivem, například včelím voskem nebo paraf: nem, pro usnadnění jeho zatlačování co své;né štěrbiny.

Vynálezem je také zdokonalena konstrukce elektromotoru, opatřená připojovací jednotkou, a je vyřešen způsob připojování lankového bočníku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 axonometrický pohled na první příkladné provedení elektromotoru obsahujícího řešení podle vynálezu, osový podélný řez elektromotorem z obr. 1, vedený rovinou 2-2 z obr. 1, obr obr. 3 axonometrický pohled na stator elektromotoru zobrazeného na obr. 1 a 2, obr. 4 částečně rozložený axonometrický pohled na stator z obr. 3, obr. 5 axonometrický pohled na první způsob vkládání kartáčových bočníků podle vynálezu do zásuvky, obr. 6 axonometrický pohled na druhý způsob vkládání kartáčových bočníků podle vynálezu do zásuvky, obr. 7 axonometrický pohled na alternativní příkladné provedení jednotky tvořené sběrným kartáčkem a bočníkem a obr. 8 zvětšený axonometrický pohled na připojení přívodního kabelu v připojovací jednotce podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Řešení podle vynálezu umožňuje připojení lankového kartáčkového bočníků nebo jakéhokoliv jiného lankového vodiče ke štěrbinové zásuvce typu popsaného v předchozí části popisu. U tohoto řešení je ve spojení s elektromotorem nebo jiným elektrickým rotačním měničem, například generátorem, odstraněna nutnost použití dalších spojovacích postupů a materiálů pro připojení přídavných koncovek pro připojení lankového bočníků. Kromě toho je možno u tohoto provedení snížit zjednodušením připojení přívodních vodičů počet zásuvek nebo jiných koncovek, které je třeba připojit ke statorové jednotce, na které je k dispozici jen omezený prostor.

U provedení podle vynálezu jsou jednotlivé prameny lankového připojovacího bočníků na svých koncích ztuženy, to znamená upraveny tak, aby byly tuhé a neohebné ještě před vložením konce bočníků do štěrbinové zásuvky typu popsaného v předchozí části popisu. Konce jednotlivých pramenů mohou být ztuženy různými postupy a prostředky.

Lankový bočník může být v prvé řadě pevně uchycen v upínacím bodu umístěném v odstupu od konce bočníků, který má být zasouván do zásuvky. Konec lankového bočníku se muže uchytit a zakroutit, aby se vytvořil zakroucený úsek bočníku mezi jeho koncem a upínacím bodem, ve kterém jsou jednotlivé prameny sevřeny těsně k sobě do svazku a tím je v délce takto upraveného úseku lankového bočníku vytvářen vodič s' větší tuhostí v ohybu. Konec lankového vodiče a upínací bod potom zůstávají pevně uchyceny i v průběhu zasouvání úseku vodiče mezi nimi do štěrbinové zásuvky. Způsob vkládání může být snadno realizován pohybem dvou uchycených bodů směrem ke statoru elektromotoru po nastavení uchyceného ztuženého úseku do polohy nacházející se v ose štěrbiny zásuvky nebo může být .skutečňován pomocí známého vkládacího nástroje, upraveného pro tento druh koncovek a zásuvek, kterým se segment vtlačuje do štěrbiny.

V druhé fázi mohou být konce jednotlivých prvků lankového bočníku spojeny mezi sebou tak, aby se koncový úsek bočníku zpevnil a stal se tuhým a neohebným. Toho je možno dosáhnout například tím, že se konce lankového vodiče svaří mezi sebou, to znamená že koncové úseky jednotlivých pramenů se mohou roztavit a spojit do jediného tuhého vodiče. Podobně • 'hou být j dnotlivé prameny vzájemně spojeny natavením, při f-eém jsou zahřátý do té míry, že ne p.. > .echy jednotlivých omenů slepí k sobě, avšak jednotlivé prameny neztratí svůj iastní charakter vodičového prvku vytvořeného ze zkroucených rátků jako tomu bylo v případě prostého svaření konců lankoho vodiče.

V alternativním provedení mohou být jednotlivé prameny rzi sebou na konci bočníku spájeny. U všech těchto způsobů se zasouvání provádí pomocí nástroje popsaného v předchozí části, ovšem může být realizováno také uchycením bočníku ve c-ou bodech, jak bylo popsáno v předchozí části.

Štěrbinové zásuvky typu uvedeného v předchozím popisu jsou upraveny pro uložení tuhého a plného drátu, známého a používaného pro vytváření vinutí na cívkách dynamoelektrických točivých strojů. Takový tuhý a plný drát má obecně hladký kruhový průřez a zásuvka je dimenzována na vložný odpor, který by měl být dosažen u tohoto druhu drátu. Avšak u upraveného bočníkového drátu, vytvořeného vzájemným spojením pramenů vodičového lanka do tuhého koncového úseku na konci bočníku podle vynálezu není konec bočníku ani hladký ani nemá kruhový průřez. Povrch tohoto koncového úseku je spíše hrubý a vyskytují se na něm příčné žebrové výstupky, což má za následek větší odpor proti zasouvání vodiče do zásuvky. Důsledkem tohoto v podstatě násilného zasouvání lankového vodiče je možnost ulomení některých pramenů nebo drátků vodiče, takže v zásuvce vzniká větší dotykový odpor než byl původně předpokládán a kromě toho může docházet dříve k únavovému porušení vodiče.

Při řešení druhého problému souvisejícího s obtížným zasouváním lankového vodiče do štěrbinové zásuvky statoru bylo zjištěno, že nanesením maziva na ztužený konec bočníku se podstatně snižuje odpor proti zasouvání vodiče. Vtlačovací síly potřebné pro zatlačení vodiče do štěrbinové zásuvky jsou při použití maziva v podstatě stejně velké jako pro zasouvání běžného tuhého a hladkého drátu s kruhovým průřezem. Výhodným mazivem pro tento účel je včelí vosk, přičemž je možno s výhodou používat také parafin. Je možno používat i jiných maziv, ale je třeba dbát na to, aby vybrané mazivo nemělo žádný negativní vliv na degradaci kterékoliv součásti z polymerního materiálu, použité v elektromotoru, včetně plastových výstup-r ních konektorů a izolace vodičů, a aby nemělo vliv na kvalitu elektrických spojů.

Výhodné provedení elektromotoru s řešením podle vynálezu je zobrazeno na obr. 1 až 4. Elektromotor 10 sestává ze statoru 20 majícího jádro 30, tvořené svazkem elektrotechnických plechů 22 , a kotvu 21, rovněž sestávající ze svazku elektro8 technických plechů 22. Elektrotechnické plechy 22 statoru 20 a kotvy 21 se od sebe liší neznázorněným tvarem svého průřezu. U kotvy 21 jsou elektrotechnické plechy 22 sestaveny do svazku na hřídeli 23 , jehož vystupující konec 11. je využíván pro pohon neznázorněného zařízení.

Jeden konec hřídele 23 je uložen v prvním ložisku 12 uloženém v plastovém pouzdru 13 obsahujícím kromě ložiska 12 také kartáčky 35 a které je upraveno na jednom konci statorového jádra .30. Jak je patrno z obr. 2, první ložisko 12 je vytvořeno ve formě trubkového ložiska. Druhý konec hřídele 23. prochází druhým ložiskem 24, které je vytvořeno rovněž jako trubkové ložisko. Druhé ložisko 24 je uloženo v druhém Ložiskovém pouzdru 14 a je také opatřeno úchyty 15 pro upevnění elektromotoru 10 v zařízení, ve kterém má být tento točivý stroj používán. Druhé ložiskové těleso 14 také obsahuje chladicí větrák 25, který je osazen na hřídeli 23 a který při otáčení elektromotoru 10 prohání jeho vnitřním prostorem chladicí vzduch.

Statorové jádro 30 obsahuje dvě budicí pólové statorové •cívky 31, 32, které jsou navinuty v prostoru vybrání 4.n, vytvořeném pro tento účel ve statorovém jádru 30. Vybrání d_0 jsou s výhodou vyložena papírovou vložkou 3 3 , která překrývá svazek elektrotechnických plechů 22 uvnitř částí statorového jádra 30 , aby se zamezilo vzniku krátkého spojení mezi pólovými statorovými cívkami 31, 32 a statorovým jádrem 30.. Části statorových cívek 31, 32, které vyčnívají nahoru nad horní kraj statorového jádra 30 a dolů pod jeho spodní okraj, jsou udržovány ve své správné poloze držáky 34 , které jsou tvořeny zejména tuhými tvarovanými kovovými pásky, pokrytými papírem.

Na jednom konci statorového jádra 30 jsou osazeny dvě plastové svorkovnice 41, vyrobené zejména z nylonu a mající dvě svorkovnicové kapsy 42. V příkladech zobrazených na obr.

až 4 je elektromotorem 10 sériově vinutý střídavý motor, u kterého jsou statorové cívky 31, 32 zapojeny do série a kotvové cívky 27 jsou rovněž zapojeny mezi nimi do série. Pro usnadnění vytváření potřebných spojů obsahují dvě ze čtyř svorkovnicových kapes 42 siamské sdružené svorky 4 3 , -mající nahoře i dole výřezový konec 44 typu popsaného v předchozí části popisu, který je na trh dodáván firmou Amtronics, lne., z Brooklynu, New York pod ochrannou známkou SIAMEZE, přičemž v druhých dvou svorkovnicových kapsách 42 jsou uloženy štítkové svorky 45 mající na spodní straně své spodní poloviny vytvořen výřezový konec 44 a svou horní polovinu mají vytvořenu ve formě praporkového nebo štítkového konce 46; také tato štítková svorka 45 je součástí souboru výrobků dodávaných na trh firmou Amtronics, lne. a chráněných ochrannou známkou SIAMEZE. Každý ze čtyř statorových cívkových přívodních vedení 47 je umístěn ve štěrbině 48 v příslušné svorkové kapse 42 a příslušné svorky 43, 45 jsou potom uloženy ve svorkovnicových kapsách 42 tak, aby se přívodní vedení 4 7 dostalo do štěrbiny na výřezovém konci 44 svorek 43, 45 v takovém uspořádání, že jeden vývod každé statorové cívky 31, 32 je spojen se sdruženou svorkou 43 a druhý vývod každé statorové cívky 31, 32 je spojen se štítkovou svorkou 45.

Kotva 21 vytvořená ve formě rotoru je opatřena skupinou kotvových cívek 27 , které jsou ukončeny na komutátoru 28.· Aby bylo možno připojit všechny kotvové cívky 27, je komutátor 28 rozdělen do skupiny segmentů :29, jejichž počet je roven dvojnásobku počtu rotorových nebo kotvových cívek 27, to znamená jeden segment 29 je upraven pro připojení jednoho z obou konců každé kotvové cívky 27.

Přívod elektrické energie do elektromotoru 10 je spojen se dvěma připojovacími štítky 46 dvou štítkových svorek 45 a tím je zajištěn přívod energie k jednomu z konců každé statorové cívky 31, 32. Pro vytvoření <

všech potřebných kontaktů s kotvovými cívkami 27 jsou sběrné kartáčky 35 spojeny prostřednictvím bočníků 36 s horními výřezovými konci 44 každé ze dvou sdružených svorek 43.

Kartáčky 35 jsou uloženy v kartáčkových kanálcích 200 vytvořených v pouzdru 13 pro uložení prvních ložisek 12 a kartáčků 35 a jsou vyrobeny zejména z grafitu. Kartáčky 35 jsou uvnitř kartáčových kanálků 200 přitlačovány ve směru ke komutátoru 28 přítlačnými pružinami 201, z nichž je na obr. 2 zobrazena pouze jedna a které působí na příslušný kartáček 35 štěrbinou 16 vytvořenou ve stěně příslušného kartáčkového kanálku 200.

Bočníky 36 pro připojení kartáčků 35 jsou s výhodou tvořeny opleteným kabelem vytvořeným ze skupiny šesti opletených svazkových vodičů, z nichž každý obsahuje dvacet pět spletených měděných drátků, majících má průměr kolem 0,051 mm. Každý bočník 36 je připojen vložením do štěrbinového výřezu 53 horního výřezového konce 44 první sdružené svorky 43., která je uložena ve štěrbině 48 příslušné svorkovnicové kapsy 42.

Pro usnadnění vkládání lankového bočníku 3 6 do štěrbinového výřezu 53 v horním výřezovém konci Ji první sdružené svorky 43 jsou jednotlivé svazky svazkového vodiče tvořícího lankový bočník 36 na svých koncových částech mezi sebou spojeny některým z postupů, které budou popsány v další části popisu, aby se tak vytvořil tuhý konec 360. Na tuhém konci 360 bočníku je nanesen povlak 361 z maziva pro usnadnění zasouvání tuhého konce 360 do prvních sdružených svorek 43.

Na obr. 5 a 6 jsou zobrazeny dvě různé metody vkládání tuhých konců 360 bočníků 36 do výřezů výřezových konců 44 prvních sdružených svorek 43. V příkladu zobrazeném na obr. 5 je tuhý konec 360 bočník/. 36 sevřen jednak na svém koncovém svěrném bodu 50 a jednak ve druhém svorném bodu 51 v přísluš ně upravených montážních nástrojích 52., které se přemístí proti štěrbinovému výřezu 53 na výřezových koncích 44 sdružených svorek 43., načež se montážní nástroje 52 tlačí dolů, aby se tuhé konce 360 vtlačily do štěrbinových výřezů 53.. Jak již bylo uvedeno v předchozí části, takové sevření tuhého konce 360 bočníků 36 je umožněno jeho úpravou a vyztužením podle vynálezu. Na obr. 6 je zobrazeno v axonometrickém pohledu jiné příkladné provedení speciálního vtlačovacího nástroje 60, kterým je zatlačován tuhý konec 360 bočníků 36 do štěrbinového výřezu 53.

Obr. 7 zobrazuje druhé výhodné provedení připojovací jednotky 70 sestávající z kartáčku 35 a bočníků 36 podle vynálezu. Tato připojovací jednotka 70 obsahuje kartáček 35 a bočník 36. jak již bylo uvedeno v předchozí části. V tomto případě má však bočník 36 připojovací jednotky 70 místo tuhého konce 360, vytvořeného vzájemným spojením vodičových svazků nebo vodičových drátků, svůj koncový úsek 71 oplášťován polymerním pláštěm 72. Polymerní plášť 72 může být vytvořen z polymeru, například z polyvinylchloridu (PVC). Takto vytvořený plášť 72 má funkci maziva, takže odpadá nutnost nanášení maziva ve formě povlaku 361. Plášť 72 také slouží ke ztužení konce bočníků 36, které bylo zdůrazňováno v předchozích příkladech, přičemž kromě toho je možno ještě v případě potřeby před nanesením materiálu pro vytvoření pláště 72 spojit navzájem jednotlivé svazky drátků nebo drátky stejně jako u předchozího příkladu.

Plášť 72 může být nanášen několika různými způsoby. Při jednom z nich se přivede lázeň vhodné polymerní látky do tekutého stavu, načež se koncový úsek 71 bočníků 36 do této lázně ponoří a polymer se potom na koncovém úseku 71 vytvrdí. Jinou možností je předvyrobení pláště 72 ve formě trubičky ze smrštitelného materiálu, která se nasune na koncový úsek 71 a potom se na ni působí tak, aby došlo ke smrštění. Smršti<

telným materiálem je zejména takový materiál, u kterého dochází ke smrštění působením tepla a na který se proto působí teplem; je ovšem možno použít také jiné typy smrštitelných materiálů.

V každém případě by měla být věnována pozornost tomu, aby oplášťovaný koncový úsek 71 bočníku 36 nebyl oplášťováván vícekrát než jak je to potřebné pro správné vsunutí do výřezového konce 44. Jestliže je bočník 36 oplášťován příliš velkým počtem povlakových vrstev nebo příliš tlustou vrstvou, může ztratit svou ohebnost, která je nutná, aby kartáček 35 mohl sledovat pohyby přítlačné pružiny 201. Na druhé straně oplášťování koncového úseku 71 představuje účinné opatření ke snížení koncetrace napětí působícího na plášť 72 při jeho vtlačování do koncovky 44 silou působící na koncové části bočníku 36.

Výřezové konce 44 sdružených svorek 43 , které se vyskytují ve všech příkladech provedení vynálezu, jsou obvykle dimenzovány pro vložení jednoho přívodního vedení, upevněného vsunutím do každého štěrbinového výřezu 53. Bylo vsak zjištěno, že j. j uložení nepiššiovxnýeh tuhých konců 3 60 bočníků 3.6, zejména vytvořených podle vynálezu, zůstává ve štěrbinovém výřezu 53 dostatek místa pro uložení přídavného přívodního vedení 80, jak je to zobrazeno na obr. 8, pokud toto přídavné přívodní vedení 80 má menší průměr. Napájecí kabely pro připojení k vnějšímu zdroji energie by byly pro tento případ příliš rozměrné. Jestliže by se však jednalo o přívodní vedení 80 pro připojení přídavných ústrojí, například neznázorněných světelných žárovek svítilen, upevněných na hubici vysavače prachu opatřeného elektromotorem 10., byl by ve štěrbinovém výřezu 53 dostatek prostoru pro -vložení přídavných přívodních vedení 80. V tomto případě by přívodní vedení 80 mělo být tvořeno vodičem 81 obklopeným izolačním pláštěm 3 2 . Aby se zabezpečilo, že přívodní vedení 80 bude spolehlivě uloženo

ve štěrbinovém výřezu 53 , je jeho konec opatřen svorkou tvaru U, dodávanou firmou Amtronics, lne. a chráněnou ochrannou známkou LEAD-LOK.

Těmito znaky je vyznačena připojovací jednotka, obsahující kartáček a bočník a tvořící součást elektromotoru 10. Odborníkům je zřejmé, že myšlenka vynálezu může být realizována i jinými příkladnými v předchozí části popisu podstaty vynálezu, který provedeními než která byla popsána a která slouží jen pro objasnění tak není omezen jen na zobrazená a popsaná příkladná provedení.

PATENTOVÉ

Ν

Ο ο

ογ ο<

Claims

1. Způsob spojování jednoho z lankových kartáčkovýčh bočníků s příslušným koncovkovém bodem na dynamoeletrickém stroji obsahujícím statorovou část se statorovým jádrem, rotační kotvu uloženou otočně uvnitř jádra statoru, nejméně jednu kotvovou cívku navinutou na kotvě, komutátor upravený na kotvě, na kterém je ukončena nejméně jedna z kotvových cívek, nejméně jeden kartáček, který je v kontaktu s komutátorem, a příslušný lankový bočník pro elektrické připojení na proximálním konci bočníku k nejméně jednomu kartáčku a na druhém distálním konci bočníku k příslušnému připojovacímu bodu na stacionárním statorovém dílu, vyznačuj ící se t í m , že první koncový bod se vytvoří ve formě štěrbinové koncovky opatřené štěrbinou upravenou pro vložení distálního konce mezi dvojici elektricky vodivých ramen, která vyvozují síly směřující dovnitř a působící na distální konec pro zadržování jednoho z lankových kartáčkových bočníků a pro zajištění elektrického kontaktu s ním, a prameny lankového kartáčkového bočníku se na jeho distálním konci ztuží a zpevní a takto ztužená prameny se vloží do štěrbiny mezi ob' r protilehlými vodivý., x rameny.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se í m , že ztužující operace obsahuje pevné uchycení jednoho lankových bočníků v prvním úchytném bodu na jeho distálním >ci pro udržování jednotlivých pramenů bočníku pohromadě, íčemž při vkládací operaci se uchopí jeden konec lankového nočníku v druhém uchopovacím bodu, který je umístěn v odstupu od distálního konce, pro vytvoření zachyceného úseku mezi prvním a druhým zachycovacím bodem, načež se tento zachycený úsek přemístí do sousedství štěrbiny a oba zachycovací body se tlačí směrem ke statorovému dílu pro zatlačení zachyceného úseku bočníku do štěrbiny.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že při vkládací operaci se zachycený úsek bočníků opatří před zatlačovaci operací mazivem.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím , že při opatřování zachyceného úseku bočníků mazivem se na zachycený úsek nanáší včelí vosk.

5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím , že při opatřování zachyceného úseku bočníků mazivem se na zachycený úsek nanáší parafin.

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že při ztužující operaci se konce jednotlivých pramenů sdružují k sobě, aby se mezi nimi vytvořilo spojení a vznikl spojený konec, a při vkládací operaci se tento spojený konec umístí vedle štěrbiny a působí se na něj vtlačovací silou ve směru ke statorovému jádru, až se spojený konec zatlačí do štěrbiny.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím , že při vkládací operaci se dále spojený konec před začátkem zatlačování opatří mazivem.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že při opatřování spojeného konce mazivem se na spojený konec nanáší včelí vosk.

9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že při opatřování spojeného konce mazivem se na spojený konec nanáší parafin.

10. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že při spojovací operaci se konce pramenů bočníků vzájemně spojí svařením.

11. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že při spojovací operaci se konce pramenů bočníku vzájemně spojí netavením.

12. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že při spojovací operaci se konce pramenů bočníku vzájemně spojí pájením.

13. Připojovací jednotka obsahující kartáček a bočník a určená pro dynamoelektrické stroje, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje komutátorový kartáček (35) a lankový bočník (36), spojený svým prvním koncem s komutátorovým kartáčkem (35) a mající svůj druhý konec upraven pro připojení k připojovací koncovce dynamoelektrického stroje, přičemž lankový bočník (36) ze splétaných kovových drátků má konec (360), který je jednak ztužen pro vkládání do koncovky (42) a který je jednak upraven pro zmenšení odporu proti vtlačování tohoto konce (360) do koncovky (42).

14. Připojovací jednotka podle nároku 13, vyznačující se tím, že zpevněný konec (360) bočníku (36) je opatřen mazivem pí o nížení odporu proti vkládáni do koncovky (42).

15. Připojovací jednotka podle nároku 14, vyznačující se tím, že zpevněný konec (360) bočníku (36) je opatřen mazivovým povlakem z včelího vosku.

16. Připojovací jednotka podle nároku 14, vyznačující se tím, že zpevněný konec (360) bočníku (36) je opatřen mazivovým povlakem z parafinu.

17. Připojovací jednotka podle nároku 13, vyznačující se tím, ze konce prar. enů v tuhém konci (360 ) bočníku (36) jsou svařeny k sobě.

18. Připojovací jednotka podle nároku 13, vyznačující se t í m , že konce pramenů v tuhém konci (360) bočníku (36) jsou vzájemně spojeny natavením.

19. Připojovací jednotka podle nároku 13, vyznačující se tím, že konce pramenů v tuhém konci (360) bočníku (36) jsou spájeny k sobě.

20. Připojovací jednotka podle nároku 13, vyznačující se tím, že konce pramenů bočníku (36) jsou obklopeny pláštěm (72) z polymerního materiálu pro ztužení těchto konců a snížení odporu proti zasouvání koncového úseku (71) do štěrbinové kapsy (42).

21. Připojovací jednotka podle nároku 20, vyznačující se tím, že polymerním materiálem je termoplast.

22. Připojovací jednotka podle nároku 21, vyznačující se tím, že termoplastem je polyvinylchlorid.

23. Způsob výroby připojovací jednotky s kartáčkem a bočníkem pro dynamoelektrický stroj, obsahující komutátorový kartáček a lankový bočník, spojený svým prvním koncem s komutátorovým kartáčkem a mající svůj druhý konec upraven pro připojení ke koncovce na statoru dynamoelektrického stroje, přičemž tento druhý konec bočníku je ztužen pro vkládání do koncovky, vyznačující se tím, že se komutátorový kartáček spojí s lankovým bočníkem, načež se druhý konec lankového bočníku zpevní a ztuží a nakonec se tento druhý konec lankového bočníku upraví pro snížení odporu proti vkládání do koncovky.

24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že při úpravě druhého konce lankového bočníku se na druhý konec lankového bočníku nanáší mazivo.

25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím , že při nanášení maziva se na druhý konec lankového bočníku nanáší včelí vosk.

26. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím , že při nanášení maziva se na druhý konec lankového bočníku nanáší parafin.

27. Způsob výroby připojovací jednotky s kartáčkem a bočníkem pro dynamoelektrický stroj, obsahující komutátorový kartáček a lankový bočník, spojený svým prvním koncem s komutátorovým kartáčkem a mající svůj druhý konec upraven pro připojení ke koncovce na statoru dynamoelektrického stroje, přičemž tento druhý konec se zpevní a ztuží pro vkládání do koncovky, vyznačující se tím, že se nejprve opatří komutátorový kartáček lankovým bočníkem, připojeným ke kartáčku, připraví se zkapalněný polymerní materiál a druhý konec lankového bočníku se zpevní a upraví se pro snížení odporu proti vkládání druhého konce do koncovky ponořením tohoto druhého konce lankového bočníku do zkapalněného polymeruíío materiálu a vytvrzením zkapalněného polymerního materiálu.

28. Způsob výroby připojovací jednotky s kartáčkem a bočníkem pro dynamoelektrický stroj, obsahující komutátorový kartáček a lankový bočník, spojený svým prvním koncem komutátorovým kartáčkem a mající svůj druhý konec upraven o připojení ke koncovce na statoru dynamoelektrického stroe, přičemž tento druhý konec je zpevněn pro vkládání do koncovky, vyznačující se tím, že se nejprve opatří komutátorový kartáček s lankovým bočníkem, připojeným ke kartáčku, připraví se díl trubičky ze smrštitelného polymerního materiálu a druhý konec lankového bočníku se zpevní a upraví se pro snížení velikosti odporu proti, vtlačování to19 hoto druhého konce lankového bočníku do koncovky vložením druhého konce lankového bočníku vloží do smrštitelné trubičky a vyvoláním smrštění smrštitelné trubičky kolem druhého konce lankového bočníku pro vytvoření polymerního pláště kolem druhého konce lankového bočníku. '

29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím , že u smrštitelné trubičky z materiálu smrštitelného teplem se vyvolá smrštění působením tepla.

30. Dynamoelektrický stroj obsahující pevnou statorovou část opatřenou statorovým jádrem, otočnou kotvu uloženou otočně ve statorovém jádru, nejméně jednu kotvovou cívku navinutou na kotvě, komutátor upravený na kotvě a spojený s koncem nejméně jedné kotvové cívky, nejméně jeden kartáček dosedající na komutátor, nejméně jednu koncovku upevněnou na statoru a mající dvojici elektricky vodivých ramen a štěrbinu vytvořenou mezi dvojicí elektricky vodivých ramen pro vložení připojovacího vedení, přičemž ramena vyvozují síly směřující dovnitř a působící na připojovací vedení pro jeho přidržování a pro zajišťování elektrického kontaktu s připojovacím vedením, přičemž ke kartáčkům je připojen nejméně jeden lankový bočník pro spojení nejméně jednoho kartáčku s nejméně jednou koncovkou a nejméně jeden lankový bočník má zpevněný konec, vyznačující se tím, že v sestaveném stavu dynamoelektrického stroje je zpevněný konec (360) lankového bočníku (36) vložen mezi elektricky vodivá ramena koncovky ve formě štěrbinové kapsy(42).