CZ2011757A3 - Zarízení pro udrzování a zmenu tlaku v pneumatice - Google Patents

Abstract

Zarízení pro udrzování a zmenu tlaku v pneumatice (P) je s vnitrním tlakovým prostorem pneumatiky (P) spojeno pres pumpu (K) s tlakovým zásobníkem (Z). Zásobník (Z) je opatren na svém vstupu a/nebo výstupu do vnitrního tlakového prostoru pneumatiky (P) alespon jedním regulacním tlakovým prvkem (RV). Toto zarízení sestává z pneumatiky (P), pumpy (K), zásobníku (Z) a alespon jednoho regulacního tlakového prvku (RV). Pumpa (K) muze být také tvorena peristaltickou pumpou, ve tvaru deformovatelné hadicky umístené po obvodu pneumatiky (P), opatrené vstupem (VST) vzduchu a výstupem (VYS) vzduchu. Vstup (VST) vzduchu a výstup (VYS) vzduchu jsou od sebe vzdáleny na obvodu pneumatiky (P) o predem nastavenou délku dle deformace pneumatiky (P).

Description

Zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice.

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice.

Dosavadní stav techniky

Existují různé způsoby dofukování pneumatiky prostřednictvím integrované pumpičky, která je poháněna deformací pneumatiky, rotací kola, elektronicky, tlakovými změnami v pneumatice a podobně. Tyto systémy vesměs řeší podhuštěnost přihušťováním vzduchu z okolí na úroveň požadovanou výrobcem pneumatik. Přebytečný vzduch pak mohou vypouštět do okolí pneumatiky. Toto řešení vyžaduje čištění vzduchu a komunikaci vnitřku pneumatiky s okolím pneumatiky což přináší znečištění.

Zároveň je dofukování zvenku relativně zdlouhavé. V případě selhání ventilu může dojít k plnému odpuštění vzduchu z pneumatiky což je nebezpečný stav.

Dále popsané zařízení si klade za cíl snížit nebo obejít potřebu huštění pneumatiky z okolí.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody jsou do značné míry odstraněny zařízením pro udržování a změnu tlaku v pneumatice^ podle tohoto vynálezu. Jeho podstatou je to, že s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky je přes pumpu spojen tlakový zásobník, který je opatřen na svém vstupu a/nebo výstupu do vnitřního tlakového prostoru pneumatiky alespoň jedním regulačním tlakovým prvkem.

Tlakový zásobník může být připojen k pneumatice a/nebo duši a/nebo k ráfku a/nebo může být součástí pneumatiky, duše nebo ráfku. Tlakový zásobník je s výhodou opatřen dalším vstupem vzduchu z vnějšího okolí pneumatiky nebo výstupem vzduchu do vnějšího okolí pneumatiky. Pumpa je ve výhodném provedení na svém jednom konci spojena s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky a/nebo okolím pneumatiky a/nebo zásobníkem a na svém • * » & < £ if ť » » W *«···*·· · · · · W * » β · * · ·

-2druhém konci je spojena s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky a/nebo okolím pneumatiky a/nebo zásobníkem.

Podstatou vynálezu je rovněž zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice, u kterého je pumpa tvořena peristaltickou pumpou ve tvaru deformovatelné hadičky umístěné po obvodu pneumatiky. Hadička je opatřena vstupem vzduchu a výstupem vzduchu, přičemž vstup vzduchu a výstup vzduchu jsou od sebe vzdáleny na obvodu pneumatiky o předem nastavenou délku dle deformace pneumatiky.

Pumpa je s výhodou opatřena alespoň jedním ventilem. U vstupu a/nebo výstupu pumpy je ve výhodném provedení část s minimálním daným objemem. Pumpa může být opatřena ventilem, který je třícestný, se vstupy se zdrojem pumpy a cílem pumpy, přičemž jeden vstup je opatřen ventilem, další vstup je připojen k pumpě a poslední vstup je propojen s uzavíracím prvkem.

Ve výhodném provedení je k vnitřní straně pumpy umístěn prstenec, vzdálenost, jehož vnější strany od osy rotace pneumatiky je rovna 1 až 1,1 násobku vzdálenosti spodní strany pumpy od osy rotace pneumatiky. Pumpa je s výhodou ve tvaru zakřiveného dutého kanálu, jehož nejméně jedna obvodová stěna je alespoň z části tvořena alespoň částí dvojice ploch ležících v podélném směru pumpy a navzájem umístěných pod úhlem a = 0 až 120°, přičemž pokud je úhel a > 0°, je umístěn na styčné hraně těchto ploch nacházející se na vzdálenější straně od středu plochy příčného průřezu pumpy.

Předmětem vynálezu je rovněž pneumatika a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa, které obsahuje adhezní a/nebo profilový zámek pro propojení s kterýmkoli prvkem ze skupiny pneumatika a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa.

Dále je předmětem vynálezu pneumatika a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa, uzpůsobená pro umístění kteréhokoli zařízení dle předchozích nároků.

-3Dalším předmětem vynálezu je výše popsané zařízení, které je součástí pneumatiky, duše a/nebo ráfku.

Zásadní výhodou je to, žejzařízení nemusí přisávat vzduch zvenku, a tím předchází znečištění, možné korozi a selhání pneumatik, oproti známým systémům, kde je snižování tlaku zajišťováno odpouštěním vzduchu ven a dofukováním z venku. Při poklesu tlaku je pak vzduch přisáván zvenku a při přebytku vypouštěn ven. Pneumatiky bývají nafoukány na jeden tlak zastudena a poté při odhadnutém zahřátí se tlak změní na nějaký, který je předem odhadnut a je z principu kompromisním tlakem spočítáním teoreticky pro celou vzorku daného typu pneumatiky, vozidla, prostředí atd. Pneumatika tak nemá provozně potřebný tlak až do svého zahřátí a i po zahřátí se tlak při nejlepším jen u části v podstatě náhodné části pneumatik blíží tlak ideálnímu. V našem případě je možné jednoduše mít soustavu pneumatiku - zásobník přehuštěnou, přičemž však je tlak v samotné pneumatice ideální bez ohledu na teplotu a jiné provozní podmínky. Stále platí, že v našem případě toto dokážeme zajistit bez výměny vzduchu s vnějším prostředím a dokonce i bez potřeby ventilu, kdy v soustavě jsou zapojeny jen jednoduchá pumpa a zásobník. Zabudovaný zásobník dokáže zajistit rychlou změnu tlaku, kdy například před průjezdem zatáčkou je vzduch ze zásobníku přesunut do vybrané pneumatiky, čímž změní její vedení stopy a poté se vzduch přesune zpět do zásobníku. Nebo naopak, u závodního vozu na rovince dojde k rychlému přehuštění) a tím i k minimálnímu odporu pneumatiky, poté v zatáčce k odhuštění a zajištění ideální plochy stopy.

Popsaná konstrukce peristaltické pumpy je také maximálně zjednodušená a pouhá hadička vhodné délky, bez zapojení ventilů dokáže zajistit dofoukání pneumatiky nebo její odhuštění na tlak odpovídající požadované stopě. Tato jednoduchost zvyšuje spolehlivost zařízení a zároveň snižuje jeho cenu.

'Pre-k/.eo/ /Objasnerryobrázků na výkresech

Zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice, bude podrobněji popsáno na konkrétních příkladech provedení s pomocí přiložených výkresů, kde na obr. la až le je schématicky znázorněno konkrétní provedení tlakového zásobníku. Na obr. 2a až 2i je schématicky znázorněna komora ve tvaru hadičky uvnitř pneumatiky a na obr. 3a až 3c je znázorněno zapojení komory v pneumatice.

Příklady Uskutečněn i technického řešení/

Příklad 1

Na obr. laje schematicky znázorněn tlakový zásobník Z propojený s tlakovým prostorem pneumatiky P. Dutina pneumatiky je propojena se zásobníkem Z prostřednictvím pumpy K. Tlak ve studené pneumatice P je v tomto příkladu 2 A, tlak v zásobníku Z je také 2 A. Při jízdě dojde k ohřátí pneumatiky P a celkový tlak naroste v pneumatice P na 2,3 A. Souběžně dochází k přesunu části vzduchu pumpou K znázorněnou přerušovanou šipkou do zásobníku Z. Tlak ve zbytku pneumatiky P je tak stále na úrovni 2 A. Tlak v zásobníku Z v tomto příkladu narostl na 2,6 A. Na obr. laje znázorněn tento stav.

Příklad 2

Při ochlazování pneumatiky P nebo při úniku vzduchu z pneumatiky P se vzduch ze zásobníku Z vrací zpět do prostoru pneumatiky P prostřednictvím přednastaveného ventilu RV a udržuje její žádaný tlak. Toto je znázorněno na obr. 1b kde redukční ventil RV propouští vzduch ze zásobníku Z ve směru šedé šipky, pneumatika P má tlak 2 A a zásobník Z méně než původních 2,6 A.

V praxi může pumpa K pumpovat neustále do zásobníku Z a ventil RV paralelně odpouštět zpět do pneumatiky P, jak je znázorněno na obr. 1c, kde tlak pneumatiky P je 2 A a tlak zásobníku Z je stejný nebo vyšší. Dochází tak ke koloběhu vzduchu z pneumatiky P pumpou K do zásobníku Z a zpět, pumpa K tak může být v chodu neustále. Redukční ventil RV může být nahrazen pouhým otvorem s vhodným profilem a průchodností, ale také zpětným nebo jiným ventilem, vzduch ze zásobníku Z se může vracet do pneumatiky P prostřednictvím samotné pumpy K, případně je možné nechat zásobník Z propojen volně s pneumatikou P. Pokud v takovém zapojení pumpa K pumpuje, tak se tlak v zásobníku Z zvyšuje a pokud nepumpuje tak se tlak v zásobníku Z snižuje a v pneumatice P se zvyšuje až do jejich vyrovnání nebo do opětovného spuštění pumpy K. Regulačním prvek RV, ať už to bude ventil, samotná pumpa K

-5* at nebo jiný prvek, může být umístěn před anebo za pumpou K, případně před anebo za zásobníkem Z^Také je možno směřovat vzduch z pumpy K do zásobníku Z pouze pokud je pneumatika P přehuštěna, poté se může vzduch pumpou K pouze přesouvat z pneumatiky P do pneumatiky P takže výstup pumpy K je směřován do zásobníku Z pouze pokud je potřeba, nebo je možno uzavřít vstup pumpy K z pneumatiky P a podobně.

Při prvním použití také může být pneumatika P výrazněji přehuštěna proti žádané hodnotě, v průběhu jízdy pak dojde k přečerpání přebytečného vzduchu do zásobníku Z, kde bude udržován až do doby jeho dalšího použití ke kompenzaci úniků nebo při ochlazování.

Vzduch může být do zásobníku Z ukládán nebo z něj čerpán i v případě kdy změna provozních podmínek jako způsob jízdy, zatížení vozidla, změna počasí a podobně, vyžadují změnu tlaku pneumatiky P. Zásobník Z může být také přehuštěn již při první montáži pneumatiky P a poté z něj nebo do něj čerpáno z pneumatiky P nebo i pumpou K z okolí a do okolí. Jedna nebo více pump K tak může dohušťovat pneumatiky P buď z okolí O nebo ze zásobníku Z nebo naopak přesouvat vzduch z okolí O nebo pneumatiky P do zásobníku Z. Zásobník Z může být umístěn přímo v tlakovém prostoru pneumatiky P nebo duše nebo mimo ně.

Poté co je v pneumatice P a zásobníku Z tlak nižší než potřebný a je výhodné jej čerpat z okolí O pneumatiky P, je možné pumpu K použit k dofoukání pneumatiky P nebo zásobníku Z z okolí O. Také může být výhodné pumpu K použít k přečerpání vzduchu ze zásobníku Z do pneumatiky P, v tom případě by pumpa K mohla například dofoukat pneumatiky přesto^že by v zásobníku Z vytvořila podtlak.

Pumpa K tak může být propojena na svém vstupu i výstupu s vícecestnými ventily, které směřují vzduch z okolí O, zásobníku Z nebo pneumatiky P do okolí O, zásobníku Z nebo pneumatiky P dle potřeby.

Tyto možnosti jsou naznačeny na obr. Id, kdy pumpa Kmáu svého vstupu tři zdroje a u svého výstupu také tři zdroje^mezi kterými pak posílá vzduch ve variantách, jak je naznačeno na obr, 1 e.

-6Příklad 3

K řízení tlaku pneumatiky P je možno využít délku stopy pneumatiky. Například peristaltická pumpa ke své funkci používá příčnou deformaci hadičky, tato deformace se hadičkou podélně posouvá a tlačí před sebou stlačované nebo přepravované médium. Peristaltická pumpa umístěná ve stěně pneumatiky nebo její blízkosti tak může využívat ke své funkci podélně se pohybující deformaci pneumatiky při zátěži.

Délka deformace běhounu pneumatiky odpovídá huštění pneumatiky. Pokud je tedy délka deformace příliš dlouhá, pneumatika je podhuštěná a pokud je délka deformace příliš krátká,tak je pneumatika přehuštěna. Pokud se propojí pneumatika s tlakem 3 A prostřednictvím peristaltické pumpy s okolím pneumatiky s tlakem 1 A a pumpa je vytvořena tak, aby při odvalování přesouvala vzduch směrem do pneumatiky, a zároveň tato konstrukce neobsahuje žádný ventil,|ak mohou nastat následující možnosti:

Pneumatika se odvaluje a vzduch se přesouvá komorou peristaltické pumpy z venku do pneumatiky po dobu odvalování a pohybu deformace komorou. Pokud však deformace takovouto komoru opustí přes výstupní otvor komory a zároveň ještě deformace nepůsobí u vstupního otvoru komory, tak komora propojuje volně pneumatiku s okolím a vzduch může volně unikat do okolí až do okamžiku^ kdy je komora v některém místě stlačena a přerušena deformací. K ukončení úniku může dojít další deformací pneumatiky při další otáčce nebo také tím, že odpouštěná pneumatika zvětšuje svou stopu, a tím i délku deformace a tato deformace postupně dosáhne až k vstupu nebo výstupu komory a přeruší jej.

Je možné zkonstruovat peristaltickou pumpu takovým způsobem, aby dříve než komoru opustí deformace na jednom konci) tak deformace komoru uzavře na opačném konci. Vzduch z pneumatiky tak nemůže projít zpět komorou dále než k tomuto bodu deformace komory, který vzduch poté natlačí zpět do pneumatiky. Objem vzduchu nasátého do komory deformací tak bude na svém konci oddělen od svého zdroje novou deformací před tím, než na jeho čele deformace zmizí a propojí tento objem s prostorem pneumatiky a vtlačí jej do ní. Do pneumatiky se v tomto případě dostane objem nového vzduchu, který byl uzavřen v komoře mezi její deformací uzavřeními částmi. Takto definovaný objem je transportován a vtlačen do pneumatiky.

» . _B * · ť W * « ' »····»·» ··· · · · · · « * · ·

Na obr/. 2a je znázorněna pumpa Kve tvaru komory obkroužená pláštěm pneumatiky. Vstup VST do komory z okolí O nasává vzduch do komory a zároveň je vytlačován obsah komory do pneumatiky jejím výstupem VYS. Komora není v tomto příkladě osazena žádnými ventilky. Na obr. 2 b a 2c dochází k pootáčení pneumatiky ve směru šipky a k přesouvání vzduchu zvenku do komory znázorněného šipkou u vstupu VST a zároveň z komory do pneumatiky, jak je znázorněno šipkou u výstupu VYS. V pozici znázorněné na obr. 2d se komora dostává do pozice, kdy není zatížená žádnou deformací a vnitřek pneumatiky je komorou volně propojen s okolím a vzduch z pneumatiky může volně unikat.

Na tomto obr. je již pod pneumatikou znázorněna formou šedého obdélníku i stopa pneumatiky a u ní jsou znázorněna místa, kde se nachází poslední místo kontaktu komory s běhounem. Tato místa jsou znázorněny malými kroužky.

Šipky toku vzduchu změnily směr. Vzduch z pneumatiky se pod tlakem přesouvá do komory a z ní uniká do okolního prostředí. Na obr. 2e únik pokračuje, až se pneumatika pootočí do pozice na obr. 2f, kdy dojde k přerušení komory deformací pneumatiky a následně k posouvání vzduchu do pneumatiky a nasávání zvenku kdy se situace dostává do pozice na obr. 2a a pokračuje dokola. Objem uniklého vzduchu závisí na čase, po který nebyla komora zatížena deformací, tzn. na délce obvodu pneumatiky, ve kterém nedochází k deformaci komory a rychlosti otáčení.

V příkladu na obr. 2g je stejná situace jako na obr. 2e, s tím rozdílem, že došlo k zastavení rotace pneumatiky což je znázorněno přeškrtnutím šipky rotace nad obrázkem. Vzduch volně uniká z pneumatiky přes otvor VYS do komory, a z ní ven přes otvor VST. Únikem vzduchu dochází ke zvětšení stopy pneumatiky. Po určité době se situace dostane do stavu na obr. 2h, kdy je komora přerušena deformací a vzduch již komorou neuniká. Délka stopy tak zastavila únik.

Je tedy možné sestrojit soustavu, ve které nastavením délky komory zajistit_; aby pneumatika byla dofukována pouze pokud je délka stopy větší než je žádaná a zároveň je možné zajistit že k dofukování poté přestane docházet. Navíc může docházet i k odpouštění pneumatiky βn * · ·«·· pokud je stopa příliš krátká, až do okamžiku dosažení její správné délky. Dále je možno zajistit při vyšší rychlosti i vyšší hodnotu huštění.

V praxi je možné tento systém doplnit ventilem, který zajistí, že nedojde k úniku například v případech, kdy bude celé kolo zvednuté v terénu, nebo z regulačních důvodů. Zároveň může být součástí nedeformovatelná část komory. Komora pak před tím než začne nasávat vzduch přes ventil, musí vyčerpat vzduch z nedeformovatelné části a až po jeho odčerpání se ventil otevře a začne trvale přisávat. Obdobně to funguje i při umístění nedeformovatelné části před ventil pokud ten odděluje komoru od cílového prostoru. Komora pak například potřebuje dvé plné otáčky k odčerpání vzduchu z tohoto mrtvého objemu a až poté začne nerušeně přesouvat vzduch ze zdroje a/ nebo do cíle.

Příklad 4

Primárním úkolem pumpy je přečerpávat vzduch do místa s vyšším tlakem. V příkladech 1 a 2 popisujeme zásobník umístěný v pneumatice, v příkladu 3 pak komoru, která může být nastavena tak, aby pumpovala pouze, pokud je stopa pneumatiky delší než žádaná.

Pokud jedna pumpa zajistí přesun vzduchu z pneumatiky P do zásobníku Z a poté zásobník Z upouští vzduch do mezi-zásobníku MZ tak, aby v tomto mezi-zásobníku MZ byl trvale tlak nižší než je tlak pneumatiky P, tak je možné pumpou popsanou v příkladu 3 přečerpávat z tohoto mezi-zásobníku MZ do pneumatiky P pouze pokud je stopa delší než požadovaná. Obdobně, pokud bude stopa kratší než požadovaná, je možno vzduch z pneumatiky P odčerpávat do zásobníku Z.

Na obr. 3a je znázorněna podhuštěná pneumatika P - 2,5 A, která je spojená pumpou KJ se zásobníkem Z.ve kterém je v ten okamžik 5 A, z něj je vzduch propouštěn prostřednictvím ventilu RV do mezi-zásobníku ve kterém ventil RV udržuje trvalý tlak 2 A. Protože stopa pneumatiky P je delší, než je požadováno, pumpa K2 čerpá vzduch z mezi-zásobníku MZ do pneumatiky P. Poté co se stopa pneumatiky P zkrátí, což se v tomto případě stane při tlaku 3Aj pumpa K2 přestane pumpovat a situace se dostane do stavu na obr. 3b. Pneumatika P má tlak 3

A, zásobník Z 4,8 A a mezi-zásobník MZ 2 A.

* «. « « s ¹ * - * **

P ^ř K.« * * K ί· · »-:· ···«»·«· * « · · · · · * · * * ·

-9Pokud má pumpa K2 větší výkon než pumpa Kl, může nastat například při propíchnutí pneumatiky P situacejkdy se veškerý vzduch ze zásobníku Z i mezi-zásobníku MZ přesune do pneumatiky P prostřednictvím pumpy K.2 a nastane v nich podtlak vůči okolní atmosféře. Pokud bude prostor zásobníku Z nebo mezi-zásobníku MZ propojen s jiným zdrojem vzduchu- v tomto případě okolím O pneumatiky P, začne si z něj vzduch přisávat. Toto je znázorněno na obr. 3c, kde si přisává prostor mezi-zásobníku MZ prostřednictvím ventilu JV. Pokud se kompenzuje malý únik, je možno tímto způsobem dofoukat celou soustavu na hodnoty na obr. 3a.

Průmyslová využitelnost

Zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice, podle tohoto technického řešení nalezne užití zejména u osobních a nákladních vozidel.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice, vyznačující se tím, že s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky (P) je přes pumpu (K) spojen tlakový zásobník (Z), který je opatřen na svém vstupu a/nebo výstupu do vnitřního tlakového prostoru pneumatiky (P) alespoň jedním regulačním tlakovým prvkem.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že tlakový zásobník (Z) je připojen k a/nebo je součástí pneumatiky (P), duše nebo ráfku.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tlakový zásobník (Z) je opatřen dalším vstupem vzduchu z vnějšího okolí (O) pneumatiky (P) nebo výstupem vzduchu do vnějšího okolí (O) pneumatiky (P).
4. 4. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pumpa (K) je na svém jednom konci spojena s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky (P) a/nebo okolím (O) pneumatiky (P) a/nebo zásobníkem (Z) a na svém druhém konci je spojena s vnitřním tlakovým prostorem pneumatiky (P) a/nebo okolím (O) pneumatiky (P) a/nebo zásobníkem (Z).
5. 5. Zařízení pro udržování a změnu tlaku v pneumatice, vyznačující se tím, že pumpa (K) je tvořena peristaltickou pumpou ve tvaru deformovatelné hadičky umístěné po obvodu pneumatiky (P), opatřené vstupem (VST) vzduchu a výstupem (VYS) vzduchu, přičemž vstup (VST) vzduchu a výstup (VYS) vzduchu jsou od sebe vzdáleny na obvodu pneumatiky (P) o předem nastavenou délku dle deformace pneumatiky (P).
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že pumpa (K)je opatřena alespoň jedním ventilem.
7. 7. Zařízení podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že u vstupu a/nebo výstupu pumpy (K.) je část s minimálním daným objemem.
8. 8. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pumpa (K) je opatřena ventilem (V), který je třícestný, se vstupy se zdrojem pumpy (K) a cílem pumpy (K), přičemž jeden vstup (VI) je opatřen ventilem (JV), další vstup (V2) je připojen k pumpě (K) a poslední vstup (V3) je propojen s uzavíracím prvkem (R).
9. 9. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že k vnitřní straně pumpy (K) je umístěn prstenec (OK), vzdálenost, jehož vnější strany od osy rotace pneumatiky (P) je rovna 1 až 1,1 násobku vzdálenosti spodní strany pumpy (K) od osy rotace pneumatiky (P).
10. 10. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pumpa (K) je ve tvaru zakřiveného dutého kanálu, jehož nejméně jedna obvodová stěna je alespoň z části tvořena alespoň částí dvojice ploch ležících v podélném směru pumpy (K) a navzájem umístěných pod úhlem a = 0 až 120°, přičemž pokud je úhel a > 0°, je umístěn na styčné hraně těchto ploch nacházející se na vzdálenější straně od středu plochy příčného průřezu pumpy (K).
11. 11. Pneumatika a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa, vyznačující se tím, že obsahuje adhezní a/nebo profilový zámek pro propojení s kterýmkoli prvkem ze skupiny pneumatika (P) a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa (K).
12. 12. Pneumatika a/nebo ráfek a/nebo duše a/nebo pumpa, vyznačující se tím, že je uzpůsobená pro umístění kteréhokoli zařízení dle předchozích nároků.
13. 13. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že je součástí pneumatiky (P), duše a/nebo ráfku.