CZ20022995A3 - Zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se obecně týká zbraní, přičemž se zejména týká zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně.

Vynález bude podrobněji popsán v souvislosti se střelnou zbraní, přičemž je však zcela pochopitelné, že je předmětný vynález uplatnitelný i u jiných typů zbraní pro vystřelování projektilu. To znamená, že takovouto zbraní může být například zbraň velkého kalibru, která je uložena na příslušném stojanu, takže nemusí jít o ručně drženou zbraň jako je běžná střelná zbraň.

V následujícím popise je nutno výraz „projektil nebo „kulka chápat tak, že zahrnuje jediný kus obecně kompaktního projektilu, jako je například střela, kulka, broky, šíp, šipky, výbušná hlavice, projektily popsané například v patentovém spise WO 97/04281, granáty, šrapnely (například 120 mm) nebo raketově poháněné dělostřelecké náboje, včetně vícenásobných kusů náloží, které jsou odpalovány jako jeden, jako je tomu například při výstřelu z brokovnice, nebo množina kulek, odpalovaných jako jediný náboj .

• toto «* ··

MM «·

Dosavadní stav techniky

Velkým problémem u zbraní, které vystřelují projektil, zejména u takových zbraní, jejichž funkce je založena na odpálení výmetné látky, je zpětný ráz zbraně. To znamená, že po výstřelu ze zbraně (například s pomocí odpálení náplně výmetné látky ve zbrani) dochází k dopřednému tlaku na projektil a ke stejné opačným směrem dozadu působící síle, neboli ke zpětnému rázu.

Zpětný ráz omezuje přesnost střelby a udržitelnost zbraně. Za prvé vytváří sílu, která má za následek otáčení zbraně kolem jejího těžiště a její opěry (kterou bude u ruční palné zbraně střelec), výsledkem čehož je svislé stoupání a boční posun ústí hlavně pro následující výstřely. Síly zpětného rázu rovněž způsobují kroutící moment, který má účinek otáčení zbraně. Ústí hlavně se dostává mimo cíl v důsledku nepravidelného polokruhového pohybu kolem podélné osy hlavně. Obdobně dochází v důsledku stoupání ústí hlavně k prodlužování doby, nezbytné k opětovnému zaměření cíle pro zajištění následující střelby, v důsledku čehož je výrazně ovlivněna přesnost střelby.

Během automatické střelby může zpětný ráz výrazně ovlivnit přesnost následujících výstřelů. Za druhé musí být síla zpětného rázu pohlcena zbraní nebo střelcem, pokud je zbraní ruční střelná zbraň, nebo musí být přenášena do opěrného zařízení, a tím do země u těžších zbraní, jako je například dělostřelectvo.

Může tak být způsobováno nepohodlí a únava nebo dokonce zranění střelce, nebo mohou být vyžadovány těžší opěrné • # ·«· konstrukce nebo celý komplex lehčích konstrukcí pro mobilní dělostřelecké zbraně. Někdy jsou u střelných zbraní používány větší hmotnosti pro pohlcování zpětného rázu, v důsledku čehož je však nepříznivě ovlivňována přenosnost zbraně.

Je zcela jasné, že pokud může být zpětný ráz zbraně podstatně snížen nebo dokonce zcela odstraněn u samotné zbraně, dojde rovněž k odstranění shora uvedených problémů.

Existuje celá řada známých mechanizmů pro snižování zpětného rázu, a to včetně takových uspořádání, která jsou poháněna s pomocí rychle se rozpínajících plynů, vznikajících v důsledku odpálení a hoření výmetné směsi. Obecně však dosud známá zařízení pouze účinně snižují zpětný ráz, aniž by docházelo k jeho úplnému zrušení nebo alespoň podstatnému omezení.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout zdokonalené zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně.

Předmět tohoto vynálezu je charakterizován vyvíjením dopředně síly, působící proti zpětnému rázu, a to současně s pohlcováním síly zpětného rázu okamžitě po zahájení vypuzování projektilu.

V souladu s prvním aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo proto vyvinuto zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně pro vystřelování projektilů v dopředném směru, které obsahuje první hmotnost a druhou hmotnost, které jsou v podstatě současně poháněny ve v podstatě opačných směrech

0 ·

0

00 0 0 0 po výstřelu zbraně, přičemž první hmotnost je poháněna v dopředném směru proti působeni zpětného rázu zbraně, a druhá hmotnost je poháněna směrem dozadu pro pohlcování určité síly zpětného rázu.

První hmotnost a druhá hmotnost jsou tvořeny pevnými setrvačnými zátěžemi.

Zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně podle tohoto vynálezu s výhodou obsahuje rám, přičemž první hmotnost a druhá hmotnost je sdružena s rámem pro vedení jejich příslušného pohybu směrem dopředu a směrem dozadu, přičemž obsahuje prostředky pro pohlcování síly, působící mezi druhou hmotností a rámem, a prostředky pro přenos síly, působící mezi první hmotností a rámem.

Rám je s výhodou připevnitelný ke zbrani pro provozní sdružení zařízení se zbraní a pro pohon první a druhé hmotnosti v uvedených v podstatě opačných směrech po výstřelu zbraně.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byla dále rovněž vyvinuta zbraň pro vystřelování projektilu v dopředném směru, která je opatřena shora uvedeným zařízením pro regulaci zpětného rázu.

Zbraň pro vystřelování projektilu v dopředném směru je s výhodou charakterizována tím, že zařízení obsahuje první hmotnost a druhou hmotnost, které jsou v podstatě současně poháněny ve v podstatě opačných směrech po výstřelu zbraně, přičemž první hmotnost je poháněna v dopředném směru proti působení zpětného rázu zbraně, a druhá hmotnost je poháněna

4 4 • ·

4··· 4· směrem dozadu pro pohlcování určité síly zpětného rázu, přičemž první hmotností je hlaveň zbraně, a druhou hmotností je tělo závěru zbraně.

Zbraň podle tohoto vynálezu s výhodou obsahuje prostředky, sdružené s hlavní a rámem zbraně pro přenos dopředně síly na rám v důsledku dopředného pohybu hlavně.

Prostředky pro přenos dopředně síly na rám zbraně v důsledku dopředného pohybu hlavně tvoří prostředky pro přenos síly a pro pohlcování síly, které jsou vybrány ze skupiny, obsahující tlačnou pružinu, pneumatický nebo hydraulický mechanizmus s pístem a válcem a elektromagnetický mechanizmus.

Prostředky pro přenos síly a pro pohlcování síly jsou účinné pro navrácení hlavně do její odpalovací polohy.

Hlaveň a tělo závěru jsou vůči sobě předpjaty vzhledem k rámu zbraně.

Hlaveň a tělo závěru jsou vůči sobě předpjatý prostřednictvím tažné pružiny, zapojené mezi hlavní a tělem závěru.

Tažná pružina je účinná pro zadržování těla závěru v jeho odpalovací poloze okamžitě po odpálení výmetné látky pro výstřel projektilu, přičemž tělo závěru poskytuje reakční plochu pro zahájení dopředného pohybu projektilu.

Tažná pružina je účinná pro navrácení těla závěru do jeho odpalovací polohy po jeho pohybu směrem dozadu.

«*«« ·· ♦ · v

Vzájemné předpětí těla závěru a hlavně vůči sobě je zajištěno s pomocí prostředků, působících nezávisle mezi hlavní a rámem zbraně a mezi tělem závěru a rámem zbraně.

Prostředky, působící nezávisle mezi hlavní a rámem zbraně, a mezi tělem závěru a rámem zbraně, jsou s výhodou tvořeny vinutou tlačnou pružinou.

První hmotnost a druhá hmotnost obsahují protilehlé reakční plochy, přičemž plyn, který je vypouštěn z odpalovací komory zbraně po výstřelu, vstupuje mezi reakční plochy pro pohánění první hmotnosti a druhé hmotnosti od sebe.

Hlaveň je sdružena s komorou na nabíjecím konci hlavně pro uložení náboje, obsahujícího projektil a výmetnou látku, přičemž tělo závěru a hlaveň obsahují mezilehlou plynovou kontaktní oblast pro přijímání rozpínajících se plynů z komory po odpálení výmetné látky pro vypuzování projektilu z hlavně, kteréžto rozpínající se plyny posunují hlaveň směrem dopředu, přičemž současně posunují tělo závěru směrem dozadu.

Komora zbraně je s výhodou tvořena hlavní.

Komora zbraně může být s výhodou tvořena tělem závěru.

Komora zbraně může rovněž být s výhodou tvořena kombinací hlavně a těla závěru.

Komora může být s výhodou samostatnou součástí, přičemž mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena částečně dvěma ·· to • to • * ·« to · protilehlými reakčními plochami, z nichž každá je přímo nebo nepřímo sdružena s hlavní nebo s tělem závěru.

První hmotnost je sdružena s hlavní zbraně tak, že první hmotnost a hlaveň jsou poháněny směrem dopředu, přičemž druhou hmotností je tělo závěru zbraně.

Po odpálení výmětné látky pro výstřel projektilu ze zbraně jsou hlaveň, první hmotnost a tělo závěru nejprve poháněny dopředu, přičemž následně jsou hlaveň a tělo závěru poháněny dozadu, zatímco první hmotnost pokračuje dopředu.

Hlaveň je přepjata směrem dozadu vzhledem k rámu zbraně směrem do odpalovací polohy, přičemž první hmotnost je předpjata vzhledem k rámu proti opeře na hlavni, a tělo závěru je přepjato dopředu vzhledem k rámu směrem do odpalovací polohy, přičemž mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena protilehlými plochami mezi opěrou na hlavni a první hmotností, přičemž je v plynovém propojení s komorou, vytvořenou hlavní, přičemž rozpínající se plyny na základě odpálení výmetné látky v komoře jsou účinné pro vypuzování projektilu z komory přes hlaveň, v důsledku čehož pohánějí hlaveň směrem dopředu společně s první hmotností, tělo závěru je předpjato dopředu tak, že se současně pohybuje dopředu s hlavní, než rozpínající se plyny vstoupí do mezilehlé plynové kontaktní oblasti, v důsledku čehož je tělo závěru poháněno dozadu a současně je první hmotnost poháněna dopředu, přičemž pohyb hlavně se obrací prostřednictvím předpjetí mezi hlavní a rámem, jak první hmotnost pokračuje dopředu.

• · · • · ···· ··

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále rovněž vyvinut způsob rušení zpětného rázu zbraně, způsobeného odpálením projektilu, který zahrnuje opatření první hmotnosti pro její pohon dopředu v postatě ve stejném směru, jako projektil, pro rušení dozadu působící síly zpětného rázu, a opatření druhé hmotnosti pro její v podstatě současné pohánění dozadu proti síle pohlcovacích prostředků pro pohlcování určité síly zpětného rázu.

Vyvíjení dopředu protípůsobící síly současně s pohlcováním zbytkové síly zpětného rázu během období zpětného rázu umožňuje dosahování výsledných charakteristik síly v závislosti na čase, které mohou být vhodně předem stanoveny.

Například u projektilu, který je odpalován prostřednictvím odpálení výmetné náplně, je síle zpětného rázu zbraně s výhodou vypočítatelná na základě znalostí množství a typu výmetné náplně, jakož i příslušných hmotností a podobně, které jsou zahrnuty do pohybu, nebo může být empiricky stanovena experimentálně, přičemž na základě těchto vhodných parametrů mohou být vypočítány mechanizmy pro protípůsobící sílu a pro pohlcování zpětného rázu (které mohou být případně experimentálně seřízeny) pro dosažení předem stanovených výsledných charakteristik síly v závislosti na čase.

Předmět vynálezu tak poskytuje zdokonalené zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně. Je předpokládáno, že u určitých provedení předmětu tohoto vynálezu může být zpětný ráz zbraně alespoň podstatně omezen, pokud nedojde k jeho úplnému vyrušení (to znamená, že výsledná síla je v podstatě « · nulová v průběhu časového období zpětného rázu). Rovněž lze předpokládat, že může být vyvíjena výsledná dopředná síla.

První hmotnost je s výhodou tvořena hlavní, přičemž druhá hmotnost je s výhodou tvořena tělem závěru zbraně, přičemž jsou zde uspořádány prostředky, které jsou sdruženy s hlavní a s rámem zbraně pro přenášení dopředně síly na rám v důsledku dopředného pohybu hlavně. Tyto prostředky mohou být tvořeny tlačnou pružinou, pneumatickým nebo hydraulickým zařízením s pístem a válcem nebo elektromagnetickými prostředky, které jsou účinné pro navrácení hlavně do její odpalovací polohy.

Hlaveň a tělo závěru jsou rovněž s výhodou předpjaty vzájemně vůči a vzhledem k rámu zbraně. Toto předpětí může být zajištěno s pomocí tažné pružiny, která je zapojena mezi hlavní a tělem závěru. Jelikož je tak síla, vznikající v důsledku dopředného momentu hlavně, přenášena do rámu zbraně, je dozadu působící síla zpětného rázu, která působí na tělo závěru, pohlcována s pomocí tažné pružiny. Tato tažná pružina tak vytváří prostředky pro pohlcování síly, proti kterým je poháněno tělo závěru.

Tažná pružina může být rovněž účinná při zadržování těla závěru v jeho odpalovací poloze okamžitě po odpálení výmetné náplně pro poskytování přiměřené reakční plochy pro zahájení dopředného pohybu projektilu, a poté pro navrácení těla závěru do jeho odpalovací polohy po jeho pohybu směrem dozadu.

Alternativně může být vzájemně předpětí těla závěru a hlavně vůči sobě zajišťováno prostředky, působícími nezávisle ♦

Β ♦ Β · ··

Β · ·*♦ mezi hlavní a rámem, a mezi tělem závěru a rámem. Takové prostředky, působící mezi hlavní a rámem, mohou vytvářet shora uvedené prostředky pro přenášení dopředně síly na rám v důsledku dopředného pohybu hlavně. Tyto nezávislé prostředky mohou být každé tvořeny vinutou pružinou.

Přestože výhodné provedení kombinuje současné posouvání dopředu hlavně a posouvání dozadu těla závěru pro regulaci zpětného rázu, jak již bylo shora popsáno, je zcela pochopitelné, že předmět tohoto vynálezu může být realizován i v alternativních provedeních.

Je například předpokládáno, že první hmotnost a druhá hmotnost mohou být přídavnými součástmi, přičemž plyn pro jejich pohánění vzájemně od sebe může být odebírán z hlavně nebo z odpalovací komory. Zařízení pro regulaci zpětného rázu může být rovněž vytvořeno jako samostatné přídavné zařízení zbraně. U takových alternativních provedení mohou být pro hmotnosti uzpůsobeny různé ze shora uvedených nebo z následujících znaků pro předpínání těla závěru a hlavně a pro vytvoření plynových reakčních ploch.

U výhodného příkladného provedení, u kterého je první hmotností hlaveň a druhou hmotností tělo závěru zbraně, je komora pro uložení náboje, obsahujícího projektil (jako je například kulka) a výmetnou náplň, s výhodou vytvořena na navíjecím konci hlavně. Tato komora je sdružena s hlavni a s tělem závěru pro vytvoření mezilehlé plynové kontaktní oblasti pro přivádění rozpínajících se plynů z komory po výstřelu projektilu z náboje.

• 0 »»·· ·

000

Takže po odpálení náboje rozpínající se plyny, vznikající hořením výmetné náplně, vypu2ují projektil z náboje a pohánějí jej hlavní, přičemž okamžitě po zahájení pohybu projektilu tyto rozpínající se plyny následují projektil, který opouští náboj a vstupuje do komory, a rozpínají se do mezilehlé plynové kontaktní oblasti pro posunování hlavně směrem dopředu a současně pro posunování těla závěru směrem dozadu, v důsledku čehož dochází ke snížení nebo dokonce k odstranění zpětného rázu zbraně.

Komora může být tvořena hlavní, tělem závěru, nebo v kombinaci hlavní a tělem závěru, nebo může jít o zcela samostatný komorový člen.

Součást nebo součásti, vytvářející komoru, jsou s výhodou ve vzájemném konstrukčním vztahu tak, že mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena částečně alespoň dvěma protilehlými reakčnimi plochami, přičemž každá reakční plocha je přímo nebo nepřímo sdružena s hlavní nebo s tělem závěru.

Reakční plochy jsou s výhodou orientovány v podstatě kolmo vzhledem k dopřednému směru a ke směru dozadu pro maximalizaci sil, působících na tyto plochy ve směru dopředu a dozadu v důsledku tlaku plynů. Shora uvedený vzájemný konstrukční vztah může být realizován s pomocí teleskopického uspořádání jedné součásti vůči druhé, jak bude podrobněji popsáno v dalším.

Je zcela pochopitelné, že zbraň bude opatřena odpalovacím mechanizmem pro zahájení odpálení výmetné náplně, přičemž u výhodného provedení může jít o úderník, sdružený ··· ·· *· · s tělem závěru, který je ovladatelný s pomocí spoušťového mechanizmu, neseného na rámu zbraně, jak je všeobecně známo.

Zbraň může být rovněž uzpůsobena pro poloautomatický nebo plně automatický provoz s využitím energie, akumulované během zpětného posuvu těla závěru, jak je rovněž všeobecně známo, přičemž v tomto případě musí být zbraň opatřena zásobníkem.

Vhodný odpalovací mechanizmus, jakož i vhodný mechanizmus pro zajištění poloautomatického nebo plně automatického provozu zbraně včetně zásobníku na náboje nebudou v dalším podrobněji popisovány, neboť existuje celá řada takových známých mechanizmů, ze kterých si může odborník z dané oblasti techniky zvolit vhodný takový mechanizmus pro zbraň.

Zbraň, opatřená předmětem tohoto vynálezu a obsahující ve svém výhodném provedení dopředně posouvání hlavně, může obsahovat přídavné prvky, sdružené s hlavní pro zvýšení jejího dopředného momentu. Takovéto přídavné prvky mohou například zahrnovat opatření kuželovitého otvoru pro hlaveň a/nebo ústí hlavně pro přesměrování proudu plynů z hlavně, jak je všeobecně známo. Zbraní v takovémto výhodném provedení může být střelná zbraň, jako například puška, brokovnice, pistole nebo revolver.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s • to • to «·« * ·· přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, které nejsou provedeny v příslušném měřítku, přičemž:

obr. 1 až obr. 4 znázorňují schematicky princip fungování předmětu tohoto vynálezu;

obr. 5 znázorňuje schematicky použití hlavně, komorové jednotky a těla závěru pro předmět tohoto vynálezu;

obr. 6A až obr, 6D a obr. 7A až obr. 7F znázorňují další provedení principu předmětu tohoto vynálezu;

obr. 8 znázorňuje boční nárysný pohled v částečném řezu na provedení předmětu tohoto vynálezu ve formě automatické pistole; a obr. 9 znázorňuje částečný boční nárysný pohled v částečném řezu na část pistole podle obr. 8, znázorňující tělo závěru v zadní poloze.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení 10 pro regulaci zpětného rázu zbraně, které je schematicky znázorněno na vyobrazeních podle obr, 1 až obr. 4, obsahuje první hmotnost, kterou je hlaveň 12 zbraně, a druhou hmotnost, kterou je tělo 14 závěru zbraně.

Hlaveň 12 je pohyblivá v dopředném směru proti působení předpínacích pružinových prostředků 16 vzhledem k rámu 18 zbraně, přičemž tělo 14 závěru je pohyblivé směrem dozadu proti působení předpínacích pružinových prostředků 20 vzhledem k rámu 18 zbraně.

• tt • · tt · • tt · · · ·· tttttt *· • tttttt ··

Předpínací pružinové prostředky 16 a 20 mohou být tvořeny vinutými tlačnými pružinami. Hlaveň 12 vymezuje komoru 22 na svém nabíjecím konci, kterážto komora 22 je určena pro uložení náboje 24 s kulkou 25, přičemž je hlaveň 12 teleskopicky uložena v zahloubení 26 v tělu 14 závěru.

Zahloubení 26 v tělu 14 závěru a hlaveň 12 jsou tvarovány tak, že v poloze, připravené ke střelbě (viz obr. 1) vymezují vloženou plynovou kontaktní oblast, a to zejména prstencovitý prostor 28. Kanálky 29 umožňují proudění plynu z komory 22 do prstencovitého prostoru 28. Tento prstencovitý prostor 28 je částečně vymezen reakční plochou 30 hlavně 12, přičemž směřuje k reakční ploše 32 těla 14 závěru. Reakční plochy 30 a 32 jsou uspořádány v podstatě kolmo ke směru pohybu vpřed a vzad. Tělo 14 závěru je opatřeno úderníkem 34.

Při výstřelu pak rychle se rozplývající plyny 36, vznikající na základě hoření výmetné látky v náboji 24, pohánějí kulku 25 ve vývrtu hlavně 12, přičemž rovněž proudí přes kanálky 29 do prstencovitého prostoru 28 (viz obr. 2) . Plyny o velice vysokém tlaku, které vstupují do prstencovitého prostoru 28, působí na reakční plochy 30 a 32, v důsledku čehož rovněž posouvají hlaveň 12 směrem dopředu (viz šipka A na obr. 3), a tělo 14 závěru směrem dozadu (viz šipka B na obr. 3).

K zahájení posuvu hlavně 12 směrem dopředu a posuvu těla 14 závěru směrem dozadu dochází okamžitě po výstřelu v důsledku toho, že zahloubení 26 a komora 22 jsou blízko sebe. Síla pohybu zpětného rázu těla 14 závěru je pohlcována ·

*444

4*

444 • 4 44 předpínacími pružinovými prostředky 20, které mají vhodné charakteristické vlastnosti v porovnání s předpínacími pružinovými prostředky 16 pro zajištění pohlcování výrazné části síly, která by jinak byla bezprostředně přenášena do rámu 18 zbraně.

Současně je síla, způsobovaná dopředným pohybem hlavně 12, přenášena do rámu 18 zbraně prostřednictvím předpínacích pružinových prostředků 16, které mají mnohem tužší charakteristiky v porovnání s charakteristikami předpínacích pružinových prostředků 20, a to za účelem zajištění toho, aby síla, působící proti zpětnému rázu, byla rychle převáděna do rámu 18 zbraně.

Takže zpětný ráz, ke kterému dochází po odpálení výbušniny v náboji 24 a po rozpínání plynů 36 za účelem vypuzování kulky 25 hlavní 12 zbraně, je současně jednak pohlcován prostřednictvím přepínacích pružinových prostředků 20, přičemž je snižován prostřednictvím v opačném směru působící síly, kterou působí hlaveň 12 na rám 18 zbraně. V důsledku toho lze dosáhnout úplného nebo alespoň podstatného omezení zpětného rázu zbraně.

Na konci dopředného pohybu hlavně 12 a zpětného pohybu těla 14 závěru (viz obr, 4) je náboj 24 vyhazován s pomocí vyhazovače 35, přičemž předpínací pružinové prostředky 16 a 20 zajišťují opětovné ustavení součástí do jejich polohy, připravené k výstřelu.

Na vyobrazení podle obr. 5 je schematicky znázorněno modifikované provedení, kde je uspořádána komorová jednotka 40 mezi tělem 14 závěru a hlavní 12 (součásti na

4 • 4 obr. 1 až • * < · · • · · · · «»·· ·· ·· »·· obr. 5, které jsou ekvivalentní k součástem na obr. 4, jsou označeny stejnými vztahovými značkami, přičemž je však nutno poznamenat, že z důvodů větší jasnosti byly některé součásti na obr. 5 vynechány).

Přední válcová část 42 komorové jednotky 40 teleskopicky zapadá do širšího válcového zahloubení 44 v hlavní 12 za účelem vytvoření mezilehlé plynové kontaktní oblasti, jako je prstencovitý prostor 28, vymezený částečně proti sobě ležícími reakčními plochami 30 a 32, hlavní 12 a komorovou jednotkou 40, U této konstrukce jsou kanálky 29 vynechány, přičemž je však funkce stejná, jako u konstrukce podle obr. 1 až obr. 4.

Reakční plochy mezilehlé plynové kontaktní oblasti mohou mít jakýkoliv požadovaný tvar. Takže namísto toho, aby byly rovinné, jak je znázorněno na vyobrazeních podle obr. 1 až obr. 5, mohou mít rovněž zakřivené části, mohou být drážkované, mohou být opatřeny prohloubeninami nebo jinak modifikovány za účelem zvětšení povrchové oblasti, na kterou působí rychle se rozpínající plyny 36.

Poté, kdy tlak rychle se rozpínajících plynů 36 poklesne, navracejí se tělo 14 závěru a hlaveň 12 do poloh, které jsou znázorněny na vyobrazení podle obr. 1, a to s pomocí energie, akumulované v příslušných předpínacích pružinových prostředcích 20 a 16. Mechanizmus pro automatické vyhazování pláště náboje 24 je označen jako vyhazovač 35 (viz obr. 4) .

Mechanizmus pro automatické nabíjení dalšího náboje 24 do komory 22, která je tak připravena ke střelbě, není na »··· dopředného dopředného vyobrazeních podle obr. 1 až obr. 5 znázorněn, avšak jelikož je všeobecně znám, tak může být ovládán prostřednictvím pohybu těla 14 závěru, nebo a zpětného pohybu hlavně 12, popřípadě prostřednictvím kombinace obou shora uvedených pohybů.

zpětného a alternativně

Na vyobrazeních podle obr. 6A až obr. 6D je znázorněn princip zbraně, u které je zpětný ráz regulován prostřednictvím současného „dopředného rázu hlavně 12 a „zpětného rázu těla 14 závěru, a to bez využití mezilehlé plynové kontaktní oblasti.

Na shora uvedených obrázcích je tedy znázorněna zbraň 50, která obsahuje rám 52, na kterém je vratné pohyblivě uspořádána hlaveň 54, která je směrem vzad předpjata s pomocí tlačné pružiny 56. Rám 52 zbraně 50 rovněž nese tělo 58 závěru, které je předpjato směrem dopředu s pomocí tlačné pružiny 60.

Na základě odpálení náboje 62 je kulka 64 vypuzována směrem dopředu, přičemž její pohyb hlavní 54 pohání hlaveň 54 směrem dopředu, přičemž tento pohyb pokračuje i poté, kdy kulka 64 opustí hlaveň 54 (viz obr. 6B, obr. 6C a obr. 6D) , Na základě odpálení rovněž síla, vyvozovaná nábojem 62 a působící směrem dozadu působí na tělo 58 závěru, v důsledku čehož je toto tělo 58 závěru poháněno směrem dozadu proti působení tlačné pružiny 60.

Tlačná pružina 56 je poměrně slabá, takže dopředu působící síla je vyvozována prostřednictvím pohybující se hmotnosti hlavně 54, přičemž působí proti zpětnému rázu.

• · · ♦ · « · · · · · · · · · · * ···· ·« ·· ··· <· ··

Určitá část této síly je přenášena do rámu 52 zbraně 50 prostřednictvím tlačné pružiny 56 tak, že v kombinaci je vytvářena dopředu působící síla, působící proti zpětnému rázu. Současně síla 2pětného rázu, vyvozovaná na tělo 58 závěru, je pohlcována tlačnou pružinou 60,

Předpokládá se, že hmotnosti hlavně 54 a těla 58 závěru, stejně jako pružinové charakteristiky tlačných pružin 56 a 60, mohou být uspořádány tak, že zpětnému rázu lze účinně zabránit.

Na vyobrazeních podle obr. 7A až obr. 7F je znázorněna zbraň 80, která je opatřena rámem 82, na kterém je namontována hlaveň 84 a tělo 86 závěru.

Pohyblivá hmotnost 88 obklopuje hlaveň 84 . Hlaveň 84 je zatlačována do své klidové polohy vzhledem k rámu 82 zbraně 80 prostřednictvím pružiny 90, přičemž pohyblivá hmotnost 88 je přitlačována proti opeře 92 na hlavni 84 vzhledem k rámu 82 zbraně 80 prostřednictvím dvojité pružiny 94. Tělo 86 závěru je předpjato směrem dopředu vzhledem k rámu 82 zbraně 80 prostřednictvím pružiny 96.

Mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena prostřednictvím čelních ploch opěry 92 na hlavni 84 a koncové čelní plochy pohyblivé hmotnosti 88, přičemž je propojena s komorou hlavně 84 prostřednictvím kanálků 98.

Sled událostí při regulaci zpětného rázu zbraně 80 po výstřelu náboje 100 je zcela zřejmý z vyobrazení na obr. 7A až obr. 7F.

• to * · • «toto *to to to · * · · » to to • to ··*

Takže po odpálení je hlaveň 84 v důsledku pohybu kulky 102 nejprve posouvána dopředu proti působení pružiny 90, přičemž rozpínající se plyny působí na plynovou kontaktní oblast pro pohánění pohyblivé hmotnosti 88 směrem dopředu proti působení dvojité pružiny 94, jejíž počáteční Část je snadno stlačitelná (viz obr. 7A a obr, 7B) . Pružina 96 pohání tělo 86 závěru směrem dopředu společně z hlavní 84 .

Pokud pohyblivá hmotnost 88 pokračuje směrem dopředu, je poté hlaveň 84 poháněna směrem dozadu prostřednictvím působení pružiny 90 a tlaku plynů na opěru 92 na hlavni 84 pro pohánění těla 86 závěru směrem dozadu proti působení pružiny 94 (viz obr. 7C, obr. 7D a obr. 7E). V důsledku toho je prázdná nábojnice 100 vyhazována z konce komory na hlavni 84.

Pohyblivá hmotnost 88 pokračuje směrem dopředu, avšak pohybuje se nyní proti silnějšímu předpětí, vyvozovanému druhou částí dvojité pružiny 94, až dosáhne své nejpřednější polohy (viz obr. 7F), v kterémžto místě tělo 86 závěru rovněž dosahuje v podstatě své nejzadnější polohy. Pohyblivá hmotnost 88 a tělo 86 závěru jsou poté opětovně ustaveny do svých výchozích poloh prostřednictvím energie, která je příslušně akumulována v pružinách 94 a 96.

Počáteční dopředný pohyb hlavně 84, těla 86 závěru a pohyblivé hmotnosti 88, kombinovaný s následujícím pohybem hlavně 84 a těla 86 závěru směrem dozadu proti působení pružiny 96 současně s pokračujícím dopředným pohybem pohyblivé hmotnosti 88 proti působení dvojité pružiny 94 umožňuje regulovat zpětný ráz zbraně 80.

•000 ·· «0 000

Příkladné provedení zbraně, kterou může být zejména pistole 100, ztělesňující výhodné příkladné provedení předmětu tohoto vynálezu, obsahuje rám 102 (viz obr. 8 a obr. 9), opatřený rukojetí 104, do které je uložen zásobník 106. Na rámu 102 je uspořádána hlaveň 108 a tělo 110 závěru. Čelní plocha 112 těla 110 závěru (což je nejlépe vidět na obr. 9) uzavírá komoru 114, opatřenou komorovou jednotkou 116, přičemž přední část 118 těla 110 závěru obklopuje hlaveň 108.

Přední část 118 těla 110 závěru je opatřena pouzdrem 120 pro nesení předního konce hlavně 108 za účelem zajištění jejich vzájemného pohybu.

Tělo 110 závěru je pohyblivé směrem dozadu vzhledem k rámu 102 proti působení vinuté tlačné pružiny 122, která působí mezi výstupkem 124, který je uchycen k rámu 102 prostřednictvím čepu 126, a operou 128 pro přidržování pružiny 122, uspořádanou na přední části 118 těla 110 závěru pod hlavní 108. Kolíkový člen 130 (který může být válcový) prochází výstupkem 124 pro vedení a uložení vinuté tlačné pružiny 122 při jejím stlačení v důsledku pohybu těla 110 závěru směrem dozadu. Rám 102 je opatřen prodloužením 132 pro zakrytí vinuté tlačné pružiny 122.

Hlaveň 108 je pohyblivá směrem dopředu vzhledem k rámu 102 proti působení vinuté tlačné pružiny 134, která působí mezi výstupkem 124, uchyceným k rámu 102, a odstupňovaným třmenem 136 na hlavni 108. Kolíkový člen 130 je sdružen s odstupňovaným třmenem 136 pro uložení vinuté tlačné pružiny 134. Kolíkový člen 130 se může posouvat skrze * · φ · • φ » φ φ φφφφφ

Φ··· φφ φφ • Φφφ

Φφφφ φ • «φφφ φφ* φφ «· výstupek 124. Žebro na nej spodnější ploše odstupňovaného třmenu 136 na hlavni 108 se posouvá v drážce v rámu 102 pro vedení hlavně 108.

Na rámu 102 je uložen odpalovací mechanizmus, který zahrnuje spoušť 138 a kohoutek 140, který je uzpůsoben tak, aby mohl být natažen prostřednictvím těla 110 závěru při jeho pohybu směrem zpět z polohy, znázorněné plnými čarami na obr. 8. Podrobnosti odpalovacího mechanizmu nejsou znázorněny, neboť mohou být stejné nebo obdobné, jako je tomu u pistole Colt „Ace, na základě které bylo provedení předmětu tohoto vynálezu vytvořeno. Pokud je spoušť 138 stisknuta, je kohoutek 140 uvolněn, takže udeří na zadní konec úderníku 142, uloženého na tělu 110 závěru.

Komorová jednotka 116 obsahuje válcovou přední část pro teleskopické zasunutí do válcového vybrání v zadním konci hlavně 108 pro vytvoření mezilehlé plynové kontaktní oblasti 144. Tato mezilehlá plynová kontaktní oblast 144 je částečně vymezena reakčními plochami hlavně 108 a komorové jednotky 116. Zadní část komorové jednotky 116 je opatřena odstupňovaným prodloužením 146 (viz obr. 9), které je opatřeno štěrbinou 148. Čep 150, který je připevněn k rámu 102, prochází štěrbinou 148, přičemž štěrbina 148 a čep 150 ve vzájemné kombinaci vymezují omezení pohybu komorové jednotky 116 směrem dopředu a dozadu.

Pružina 152 ve tvaru písmene V je uchycena mezi odstupňovaným prodloužením 146 komorové jednotky 116 a povrchovou plochou rámu 102 pro předpinání komorové jednotky 116 do její nejpřednější polohy. Odstupňované prodloužení 146 je opatřeno zadním výstupkem, který má to · « toto «· ·«·· to* * · • to skloněnou horní plochu 154 (což je nejlépe vidět na obr. 9), pro vytvoření rampy pro vedení náboje do komory 114.

Tělo 110 závěru je opatřeno vytahovaČem, uzpůsobeným pro vytahování nábojnic z komory 114, pokud se tělo 110 závěru pohybuje směrem dozadu. Pokud je plášť nábojnice vytažen zpět s pomocí vytahovače, je zachycen vyhazovačem a vyhozen ven vyhazovacím otvorem 156 v tělu 110 závěru (viz obr. 9),

V zásobníku 106 jsou uloženy náboje 158, z nichž ten nejvýše uložený spočívá na odstupňovaném středovém žebru 160 na těle 110 závěru. Zásobník 106 je opatřen známým pružinových podavačem pro přítlačování nábojů 158 směrem vzhůru postupně tak, jak je nejvyšší náboj 158 odebírán ze zásobníku 106 a odpalován pistolí 100.

Na vyobrazení podle obr. 8 je znázorněna pistole 100, která je nabita a natažena. Po výstřelu se nábojnice a komorová jednotka 116 pohybuje zpět (proti působení síly předpínací pružiny 152 ve tvaru písmene V) , přičemž okamžitě působící vysokotlaké rozpínavé plyny vstupují do plynové kontaktní oblasti 144 a narážejí na reakční plochy, takže odrážejí komorovou jednotku 116 a hlaveň 108. Tím je komorová jednotka 116 a tělo 110 závěru poháněno směrem dozadu proti působení vinuté tlačné pružiny 122.

Komorová jednotka 116 se zastaví, pokud se přední konec štěrbiny 148 dotkne čepu 150, přičemž však tělo 110 závěru pokračuje směrem dozadu za účelem dalšího pohlcování síly zpětného rázu vinutou tlačnou pružinou 122. Současně je síla, způsobovaná dopředným pohybem hlavně 108, přenášena na rám • « *··· ·* «·· ·· ··

• 4

102 prostřednictvím vinuté tlačné pružiny 134, působící mezi odstupňovaným třmenem 136 a výstupkem 124.

Tato síla působí proti zpětnému rázu, přičemž odstupňované prodloužení 146 komorové jednotky 116 naráží na čep 150 rámu 102. Kombinovaný zpětný posun těla 110 závěru a dopředný posun hlavně 1Q8 společně s působením pružin 122 a 134 vzhledem k rámu 102 umožňuje, aby byl podstatně omezen zpětný ráz pistole 100.

Tělo 110 závěru se pohybuje směrem dozadu do polohy, znázorněné na vyobrazení podle obr. 9, v důsledku čehož je palný mechanizmus znovu natažen. Tělo 110 závěru se poté bezprostředně navrací směrem dopředu s pomocí energie, akumulované ve vinuté tlačné pružině 122, přičemž během tohoto pohybu odstupňované středové žebro 160 naráží na nejvyšší náboj 158 v zásobníku 106 a tlačí tento náboj 158 směrem dopředu do komory 114 komorové jednotky 116, přičemž v této době je komorová jednotka 116 opětovně nastavena prostřednictvím pružiny 152 ve tvaru písmene V.

Náboj 158 je zaveden do komory 114 prostřednictvím skloněné horní plochy 154 komorové jednotky 116. Tělo 110 závěru udržuje komorovou jednotku 116 v přední poloze, znázorněné na vyobrazení podle obr. 8. Současně se hlaveň 108 navrací směrem zpět do své obvyklé polohy, znázorněné na vyobrazení podle obr. 8, a to působením energie, akumulované ve vinuté tlačné pružině 134. Bylo tak provedeno opětovné nabití a opětovné natažení pistole 100, která je tak připravena k dalšímu výstřelu.

· »· • · * « ···· ·· fcfc fc ···

Přestože bylo shora popsáno pouze jediné podrobné provedení (viz obr. 8 a obr. 9), tak princip předmětu tohoto vynálezu není nikterak složitý, přičemž je přizpůsobitelný rovněž pro jiné typy zbraní, aniž by bylo nutno provádět zbytečné zkušební testy.

Takže předmět tohoto vynálezu je nutno považovat za uplatnitelný pro zbraně mnohem většího kalibru, a to včetně na podstavcích uspořádaných mobilních nebo stacionárních dělostřeleckých zbraní. Rovněž je předpokládáno, že předmět tohoto vynálezu je uplatnitelný u všech typů zbraní, které jsou popsány v patentovém spise WO 94/20809 a v patentovém spise WO 98/17962.

Je rovněž zcela pochopitelné, že předmět tohoto vynálezu není nikterak omezen na taková uplatnění, kdy je projektil vystřelen prostřednictvím zažehnutí výmetné látky, přičemž je tato výmetná látka uložena v pouzdru, jakým je například patrona, nebo je jinak předložena pro odpálení projektilu, jako je například bezobalová munice, přičemž může rovněž jít o pevné, plynné nebo kapalné výmetné látky.

Předmět tohoto vynálezu je tedy považován za uplatnitelný pro všechny typy zbraní, které vystřelují projektil, a u kterých dochází ke zpětnému rázu, bez ohledu na to jakých prostředků nebo způsobů je využito pro dosažení vysokého tlaku, který je nezbytný pro pohánění projektilu směrem dopředu.

Je nutno předpokládat, že takové prostředky nebo způsoby mohou zahrnovat například elektromagnetické systémy •

{například „zákluzné pušky) nebo elektrotepelné systémy, vzduchové vypuzující systémy různých typů a další systémy.

Nakonec je nutno konstatovat, že je zcela pochopitelné, že různé alternativy, modifikace a/nebo doplňky mohou být prováděny u předmětu tohoto vynálezu, aniž by došlo k odchýlení se z rozsahu jeho ochrany, který je definován v následujících patentových nárocích.

Claims (20)

1. NÁROKY «

   00«

   PATENTOVÉ

   1. Zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně pro vystřelování projektilů v dopředném směru, vyznačující se tím, že obsahuje první hmotnost a druhou hmotnost, které jsou v podstatě současně poháněny ve v podstatě opačných směrech po výstřelu zbraně, přičemž první hmotnost je poháněna v dopředném směru proti působení zpětného rázu zbraně, a druhá hmotnost je poháněna směrem dozadu pro pohlcování určité síly zpětného rázu.
2. 2. Zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje rám, přičemž první hmotnost a druhá hmotnost je sdružena s rámem pro vedení jejich příslušného pohybu směrem dopředu a směrem dozadu, přičemž obsahuje prostředky pro pohlcování síly, působící mezi druhou hmotností a rámem, a prostředky pro přenos síly, působící mezi první hmotností a rámem.
3. 3. Zařízení pro regulaci zpětného rázu zbraně podle nároku 2, vyznačující se tím, že rám je připevnitelný ke zbrani pro provozní sdružení zařízení se zbraní a pro pohon první a druhé hmotnosti v uvedených v podstatě opačných směrech po výstřelu zbraně.
4. 4. Zbraň pro vystřelování projektilu v dopředném směru, vyznačující se tím, že je opatřena zařízením pro regulaci zpětného rázu podle nároku 1, 2 nebo 3.
5. 5. Zbraň pro vystřelování projektilu v dopředném směru, vyznačující se tím, že zařízení obsahuje • to toto v to *· toto* «to první hmotnost a druhou hmotnost/ které jsou v podstatě současně poháněny ve v podstatě opačných směrech po výstřelu zbraně, přičemž první hmotnost je poháněna v dopředném směru proti působení zpětného rázu zbraně, a druhá hmotnost je poháněna směrem dozadu pro pohlcování určité síly zpětného rázu, pricemz první hmotností hmotností je tělo závěru zbraně
6. 6. Zbraň podle vyznačující se t prostředky, sdružené s hlavní dopředně síly na rám v důsledku

   je hlaveň zbraně, a druhou nároku 5, í m , že obsahuje čl rámem zbraně pro přenos

   dopředného pohybu hlavně.
7. 7. Zbraň podle nároku 6, vyznačující se tím, že prostředky pro přenos dopředně síly na rám zbraně v důsledku dopředného pohybu hlavně tvoří prostředky pro přenos síly a pro pohlcování síly, které jsou vybrány ze skupiny, obsahující tlačnou pružinu, pneumatický nebo hydraulický mechanizmus s pístem a válcem a elektromagnetický mechanizmus.
8. 8. Zbraň podle nároku 7, vyznačující se tím, že prostředky pro přenos síly a pro pohlcování síly jsou účinné pro navrácení hlavně do její odpalovací polohy.

   9. Zbraň podle nároku 5, vyznačuj ící se t í m , že hlaveň a tělo závěru jsou vůči sobě předpjaty vzhledem k rámu zbraně. 10. Zbraň podle nároku 9, vyznačuj ící se t í m , že hlaveň a tělo

   * · závěru jsou vůči sobě předpjatý prostřednictvím tažné pružiny, zapojené mezí hlavní a tělem závěru.
9. 11. Zbraň podle nároku 10, vyznačující se tím, že tažná pružina je účinná pro zadržování těla závěru v jeho odpalovací poloze okamžitě po odpálení výmetné látky pro výstřel projektilu, přičemž tělo závěru poskytuje reakční plochu pro zahájení dopředného pohybu projektilu.
10. 12. Zbraň podle nároku 11, vyznačující se tím, že tažná pružina je účinná pro navrácení těla závěru do jeho odpalovací polohy po jeho pohybu směrem dozadu.
11. 13. Zbraň podle nároku 9, vyznačující se tím, že vzájemné předpětí těla závěru a hlavně vůči sobě je zajištěno s pomocí prostředků, působících nezávisle mezi hlavní a rámem zbraně a mezi tělem závěru a rámem zbraně.
12. 14. Zbraň podle nároku 13, vyznačující se tím, že prostředky, působící nezávisle mezi hlavní a rámem zbraně, a mezi tělem závěru a rámem zbraně, jsou tvořeny vinutou tlačnou pružinou.
13. 15. Zbraň podle nároku 4, vyznačující se tím, že první hmotnost a druhá hmotnost obsahují protilehlé reakční plochy, přičemž plyn, který je vypouštěn z odpalovací komory zbraně po výstřelu, vstupuje mezi reakční plochy pro pohánění první hmotnosti a druhé hmotnosti od sebe.

    • · · ··*· ·· v

    * « · Φ· ··* • · · • * * • * * * »· ··
14. 16. Zbraň podle nároku 5, vyznačující se tím, že hlaveň je sdružena s komorou na nabíjecím konci hlavně pro uložení náboje, obsahujícího projektil a výmetnou látku, přičemž tělo závěru a hlaveň obsahují mezilehlou plynovou kontaktní oblast pro přijímání rozpínajících se plynů z komory po odpálení výmetné látky pro vypuzování projektilu z hlavně, kteréžto rozpínající se plyny posunují hlaveň směrem dopředu, přičemž současně posunují tělo závěru směrem dozadu.

    17. Zbraň podle nároku 16, vyznačuj í c í se t í m , že komora je tvořena hlavní. 18. Zbraň podle nároku 16, vyznačuj í c í se t í m , že komora je tvořena

    tělem závěru.
15. 19. Zbraň vyznačuj ící kombinací hlavně a těla podle se t závěru.

    nároku že komora je

    16, tvořena
16. 20. Zbraň podle nároku 16, vyznačující se tím, že komora je samostatnou součástí, přičemž mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena částečně dvěma protilehlými reakčními plochami, z nichž každá je přímo nebo nepřímo sdružena s hlavní nebo s tělem závěru.
17. 21. Zbraň podle nároku vyznačující se tím

    4, že první hmotnost je v · 4 4

    4 4 * 4 »· ♦ · «··* «« sdružena s hlavní zbraně tak, že první hmotnost a hlaveň jsou poháněny směrem dopředu, přičemž druhou hmotností je tělo závěru zbraně.
18. 22. Zbraň podle nároku vyznačující se tím, že po odpálení výmetné látky pro výstřel projektilu ze zbraně jsou hlaveň, první hmotnost a tělo závěru nejprve poháněny dopředu, přičemž následně jsou hlaveň a tělo závěru poháněny dozadu, zatímco první hmotnost pokračuje dopředu.
19. 23. Zbraň podle nároku 21, vyznačující se tím, že hlaveň je přepjata směrem dozadu vzhledem k rámu zbraně směrem do odpalovací polohy, přičemž první hmotnost je předpjata vzhledem k rámu proti opeře na hlavni, a tělo závěru je přepjato dopředu vzhledem k rámu směrem do odpalovací polohy, přičemž mezilehlá plynová kontaktní oblast je vymezena protilehlými plochami mezi operou na hlavni a první hmotností, přičemž je v plynovém propojení s komorou, vytvořenou hlavní, přičemž rozpínající se plyny na základě odpálení výmetné látky v komoře jsou účinné pro vypuzování projektilu z komory přes hlaveň, v důsledku čehož pohánějí hlaveň směrem dopředu společně s první hmotností, tělo závěru je předpjato dopředu tak, že se současně pohybuje dopředu s hlavní, než rozpínající se plyny vstoupí do mezilehlé plynové kontaktní oblasti, v důsledku čehož je tělo závěru poháněno dozadu a současně je první hmotnost poháněna dopředu, přičemž pohyb hlavně se obrací prostřednictvím předpjetí mezi hlavní a rámem, jak první hmotnost pokračuje dopředu.

    • · tt' ·*· · * · tt · ·>·««· tttttttt

    31 .... .. ·· ··· ·· ··
20. 24. Způsob rušení zpětného rázu zbraně, způsobeného odpálením projektilu, vyznačující se tím, že obsahuje opatření první hmotnosti pro její pohon dopředu v postatě ve stejném směru, jako projektil, pro rušení dozadu působící síly zpětného rázu, a opatření druhé hmotnosti pro její v podstatě současné pohánění dozadu proti síle pohlcovacích prostředků pro pohlcování určité síly zpětného rázu.