CZ20014366A3

CZ20014366A3 - Způsob inhibice agregace amyloidních proteinů a zobrazení amyloidních usazenin za pouľití isoindolinových derivátů

Info

Publication number: CZ20014366A3
Application number: CZ20014366A
Authority: CZ
Inventors: Corinne Elizabeth Augelli-Szafran; Yingjie Lai; Annette Theresa Sakkab; Lary Craswell Walker
Original assignee: Warner-Lambert Company
Priority date: 1999-06-10
Filing date: 2000-05-31
Publication date: 2002-11-13
Also published as: NO20015992L; WO2000076969A1; DE60012742D1; NO20015992D0; AU777747B2; PT1192131E; CA2373394A1; SI1192131T1; IL146455A0; AU5312000A; EP1192131A1; EA004405B1; HUP0201586A2; JP2003502313A; MXPA01011112A; ZA200109164B; AP1398A; SK17622001A3; DE60012742T2; EP1192131B1

Description

Způsob inhibice agregace amyloidních proteinů a zobrazení amyloidních usazenin za použití isoindolinových derivátů

Oblast techniky

Předložený vynález se týká způsobu inhibice. agregace amyloidních proteinů a zobrazení amyloidních usazenin.

Vynález se týká zejména způsobu inhibice agregace amyloidních proteinů pro léčení Alzheimerovy nemoci za použití isoindolinových derivátů.

Dosavadní stav techniky

Amyloidóza je stav charakteristický nahromaděním rozličných nerozpustných fibrilárních proteinů ve tkáních pacienta. Fibrilární proteiny, které obsahují tato nahromadění nebo usazeniny, se nazývají amyloidní proteiny. Zatímco výskyt jednotlivých proteinů nebo peptidů v usazeninách kolísá, přítomnost fibrilární morfologie a velkých množství sekundární struktury β-listu je pro mnoho, typů amyloidu běžná. Amyloidní usazenina se tvoří agregací amyloidních proteinů následovanou dalším sdružováním agregátů a/nebo amyloidních proteinů.

Přítomnost amyloidních usazenin se prokázala u rozličných nemocí,., se zvláštním navázaným proteinem, jako je středozemní horečka, Muckleho-Wellsův syndrom, idiopatický myelom, amyloidní polyneuropatie, amyloidní kardiomyopatie, systemická senilní amyloidóza, amyloidní polyneuropatie, dědičná cerebrálni hemoragie s amyloidózou, Alzheimerova nemoc, Dov/nův syndrom, skrapie, Creutzfeldtova-Jacobova nemoc, kuru, Gérstmannův-Strausslerův-Scheinkerův syndrom, medulární karcinom štítné žlázy, izolovaný sinový amyloid, p₂-mikroglobulinový amyloid v dialýze pacientů, myozitida inkluzního tělíska, p₂-amyloidní usazeniny při ubývání svalu, srpkovitost, Parkinsonova nemoc a nádor Langerhansových ostrůvků slinivky břišní u diabetů typu II.

Alzheimerova nemoc je degenerativní mozková porucha charakterizovaná klinicky progresivní ztrátou paměti, poznávání, logického myšlení, úsudku a emociální stability, která postupně vede k mentálnímu zhoršení a nakonec ke smrti. Protože Alzheimerova nemoc a příbuzné degenerativní poruchy mozku jsou hlavními lékařskými problémy u stále více stárnoucí populace, jsou potřebné nové léčby a metody určování diagnózy těchto poruch.

Naléhavě žádoucí je jednoduchý neinvazívní způsob detekce a kvantifikace amyloidních usazenin u pacientů. V současnosti detekce amyloidních usazenin zahrnuje histologickou analýzu materiálů u biopsie nebo autopsie. Obě tyto metody mají velké nevýhody. Například autopsie se může použít pouze u posmrtné diagnózy.

Přímé zobrazení amyloidních usazenin in vivo je obtížné, protože usazeniny mají mnoho stejných fyzikálních vlastností (tj. hustotu a obsah vody) jako normální tkáně. Pokusy o zobrazení amyloidních usazenin přímo použitím magnetickéhorezonančního zobrazování (MRI) a počítačové tomografie (CAT) nebyly úspěšné a amyloidní usazeniny byly detektovány pouze za jistých příznivých podmínek. Kromě toho snaha o označení amyloidních usazenin protilátkami, sérovým amyloidním P-proteinem nebo jinými zkušebními molekulami, poskytla!·jistou selektivitu na okrajové částí.tkání, ale zajistila nedostatečné zobrazení vnitřku tkání.

Užitečná by tedy byla neinvazívní technika zobrazení a kvantifikace amyloidních usazenin u pacientů. Kromě toho by byly užitečné sloučeniny, které -inhibuji agregaci amyloidních proteinů při tvorbě amyloidních usazenin.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje sloučeniny vzorce I

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde je fenyl nebo substituovaný fenyl;

je fenyl, substituovaný fenyl, pyridyl nebo substituovaný pyridyl;

kde substituovaný fenyl a substituovaný pyridyl může mít 1 až 4 substituenty, přičemž každý z nich je nezávisle zvolen ze souboru zahrnujícího

-OCi-Ci₂alkyl, halogen,

O

II

-Ci-C₆alkyl, fenyl, -CNHR,

0

II II

-CNH-S-R',

II

S-R' ,

II

-CO₂H, -COsR¹, -NO2, -CF3, -CN, -NR^², -(CH2)_nCO₂H, ~ (CH₂) _nCO₂R¹, -SO2NR¹R², tetrazol, - (CH2) _ntetrazol, dekahydroisochinolin, imidazol, - (CH₂) _nimidazol, -CH=CH-tetrazol, -CH=CH-imidazol nebo fenyl;

R¹ a R² jsou nezávisle vodík nebo Ci-C₆alkyl; každé n je nezávisle 0 až 5;

R je vodík, Ci-C₆alkyl nebo fenyl; a R' je vodík, Ci~C₆alkyl, -CF₃ nebo fenyl.

9 9

•V přednostním provedení sloučenin vzorce I je X substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -OCi-C₆alkyl, halogen, Ci-Cgalkyl, -CF₃ nebo fenyl.

V přednostním provedení sloučenin vzorce I je Y substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -CO2H, -NO2, -OCi-Ci₂alkyl, -CN, tetrazol, -(CH₂)_nCO₂H, -SO₂NR¹R², -CF_3z imidazol, - (CH₂)_ntetrazol, - (CH₂) _nimidazol, -CH=CH-tetrazol nebo -CH=CH-imídazol.

V přednostním provedení sloučenin vzorce I je Y substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty, z nichž jeden je -CO₂H.

Ve více přednostním provedení sloučenin vzorce I je Y substituovaný fenyl, kde substituentem je -CO₂H, který je umístěn v poloze 2 fenylového kruhu.

Ve více přednostním provedení sloučenin vzorce I, kde X je substituovaný fenyl, má substituovaný fenyl dva chlorové substituenty umístěné v poloze 3 a 4 fenylového kruhu.

Předložený vynález poskytuje také sloučeniny vzorce I:

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je fenyl nebo substituovaný fenyl, přičemž když X je substituovaný fenyl, substituovaný fenyl má 1 až 4 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -OCi-Cgalkyl, halogen, Ci-C₆alkyT, . · ·· ·

-CF₃ nebo fenyl;

Y je fenyl, substituovaný fenyl, pyridyl nebo. substituovaný pyridyl;

přičemž když Y je substituovaný fenyl nebo substituovaný pyridyl, substituovaný fenyl nebo substituovaný pyridyl má 1 až 4 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -CO₂H, -N0₂, -OC].-Ci₂alkyl, -CN, “CF₃, - (CH₂) _nCO₂H, -SO₂NR^XR², tetrazol, - (CH₂) ntetrazol, dekahydroisochinolin, fenyl, imidazoi, -(CH₂)_nimidazol, -CH=CH-tetrazol nebo -CH=CH-imidazol;

R¹ a R² jsou nezávisle vodík nebo Ci-Cgalkyl; a každé n je nezávisle 0 až 5.

Přednostní jsou zejména sloučeniny vzorce II

COOH (II) a jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde

R³ je halogen;

R⁴ je vodík nebo halogen; a

R⁵ je vodík, halogen, Ci~C₆alkyl, -O-Ci-C₆alkyl, -CF₃, -NO₂nebo -NR^XR².

Další přednostní skupinou sloučenin podle vynálezu jsou sloučeniny vzorce III

(lil)

N • · a jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde

R³ je halogen;

R⁴ je vodík nebo halogen; a

R⁵ je vodík, halogen, Ci-C₆alkyl, -O-Ci-C₆alkyl, -CF₃, -NO₂nebo -NR¹R².

Rovněž se poskytují sloučeniny:

2-[2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

4-methoxy-5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-methoxy-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2- ( 4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-y.lamino] benzoová kyselina;

2-[2-bifényl-4-yl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2- (3-chlorfenyl) -2,3-dihyd.ro-lH-isoindol-5-ylamino] -5-nitrobenzoová kyselina; ,

2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-nitro-2-(2-fenyl-2,3-dihydro~lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzonitril;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-(2-tetrazol-l-ylfenyl)amin;

{2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]fenylJoctová kyselina;

3- {2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]fenyl}propionová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-ísoindol-5-ylamino]-β-nitrobenzoová kyselina;

2- [2- (.3,4-dichlorfenyl) -2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]- . -5-methansulfonylbenzoová kyselina;

2- [2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-sulfamoylbenzoová kyselina;

4- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]isoftalová kyselina;

3- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]ftalová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamíno]-5-trifluormethylbenzoová kyselina;

2-[2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-ísoindol-5-ylamino]-5-imidazol-l-ylbenzoová kyselina;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-(2-tetrazol-l-ylmethylfenyl)amin;

* « • ·

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]- [2 - (2-tetrazol-l-ylethyl)fenyl]amin;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(2-tetrazol-l-ylvinyl)fenyl]amin;

2- [2- (3,4-dichlorfenyl) -2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylami'no] -5-methylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -3-methylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-nitrobenzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -3,5-dinitrobenzoová kyselina;

3- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -2-methylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-methoxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-propoxybenzoová kyselina;

4- butoxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5 -ylamino]benzoová kyselina;.

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-pentyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-hexyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-heptyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-oktyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-nonyloxybenzoová kyselina;

4-decyloxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol -5-ylamino]benzoová kyselina;

— [ 2 —(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -4-isopropoxybenzoová kyselina;

«· · • · ·· ·

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5~ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2- [2- ( 4-chlorfenyl-3-trifluormethylfenyl) -2,3-dihydro~.lH-.isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-(2-bifenyl-4-yl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)-5-nitrobenzoová kyselina; nebo

2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina.

Předložený vynález také poskytuje farmaceutickou kompozici obsahující sloučeninu vzorce I společně s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo excipientem.

Předložený vynález také poskytuje způsob léčení Alzheimerovy nemoci, který zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny vzorce I pacientovi s Alzheimerovou nemocí.

Předložený vynález také poskytuje způsob inhibice agregace amyloidních.proteinů za tvorby amyloidních usazenin, který zahrnuje podání množství sloučeniny vzorce I, které inhibuje agregaci amyloidních proteinů pacientovi v případě potřeby inhibice agregace amyloidních proteinů.

Předložený vynález také poskytuje způsob zobrazení amyloidních usazenin, který zahrnuje tyto stupně:

a) zavedení detektovatelného množství značené sloučeniny vzorce I do těla pacienta

X-N nebo jejích farmaceuticky.přijatelných solí, kde

X je fenyl nebo substituovaný fenyl;

je fenyl nebo substituovaný fenyl;

(I) • to ·· ·· • to • to to • · · • · ·· • 9 · • * · • · · · • · · · · to • to · ·· · kde substituovaný fenyl může mít 1 až 5 substituentů, přičemž každý z nich je nezávisle zvolen ze souboru zahrnujícího -OCi-C₁₂alkyl, halogen,

0 0 0

II II II II

Ci-C₆alkyl, fenyl, -CNHR, -CNH-S-R', -S-R',

II II o o

-CO₂H, “CO2R¹, -NO2, -CF₃, -CN, -NrW, -(CH₂)_nCO₂H,

- (CH₂)_nC0₂R¹, -SO2NR¹R¹, tetrazol, - (CH2) _ntetrazol, imidazol, - (CH₂) _nimidazol, -CH=CH-tetrazol nebo -CH=CH-imidazol;

každé R¹ je nezávisle vodík nebo Ci-Cgalkyl;

každé n je nezávisle 0 až 5;

R je vodík, Ci-Cgalkyl nebo fenyl; a

R' je vodík, Ci-Cgalkyl, -CF₃ nebo fenyl,

b) poskytnutí dostatečného času pro navázaní značené sloučeniny na amyloidní usazeniny; a

c) detekce značené sloučeniny navázané na amyloidní usazeniny.

V přednostním provedení způsobu má pacient Alzheimerovu nemoc, nebo je suspektní z Alzheimerovy nemoci.

V přednostním provedení způsobu je značenou sloučeninou sloučenina značená radioaktivním izotopem.

V přednostním provedeni způsobu je značená sloučenina detektována za použití MRI.

Následuje podrobný popis vynálezu.

Výraz „alkyl znamená uhlovodík s přímým nebo rozvětveným řetězcem. Reprezentativními příklady alkylových skupin jsou methyl, ethyl,. propyl, isopropyl, isobutyl, butyl, terč.butyl, sek.butyl, pentyl a hexyl.

Přednostními alkylovými skupinami jsou alkyly s 1 až 6 atomy uhlíku.

·· ·♦ • · · ♦

• · • · · • ···· • ·

Výraz „alkoxy znamená alkylovou skupinu navázanou k atomu kyslíku. Reprezentativní příklady alkoxyskupin zahrnují methoxy, ethoxy, terč.butoxy, propoxy a isobutoxy.

Výraz „halogen zahrnuje chlor, fluor, brom a jod.

Výraz „substituovaný znamená, že jeden nebo více atomů vodíku v molekule se nahradilo jiným atomem nebo skupinou atomů. Substituenty zahrnují například halogen, -OH, -CF₃, -N0₂, -NH₂, -NH(Ci-C₆alkyl) , -N (Ců-Cgalkyl) ₂, Ci-C₆alkyl, -OCi-C₆alkyl, -CN, -CF₃, -CO₂H a -COzCh-Cealkyl.

Výraz „substituovaný fenyl znamená fenylový kruh, ve kterém se 1 až 4 atomy vodíku nezávisle nahradily substituentem přednostně zvoleným z výše uvedeného seznamu. Příklady zahrnují 3-chlorfenyl, 2,β-dibromfenyl, 4-nitrofenyl, 3,4,5-trimethoxyfenyl a 3-diethylaminofenyl.

Symbol znamená kovalentní vazbu.

Výraz „farmaceuticky přijatelná sůl, ester, amid a proléčivo, jak se používá zde, se týká solí karboxylových kyselin, adičních solí aminokyselin, esterů, amidů a.proléčiv sloučenin podle předloženého vynálezu, které jsou v rozsahu důkladného lékařského úsudku vhodné pro použití ve styku s tkáněmi pacienta bez nepřípustné toxicity, podráždění, alergické reakce apod., úměrných přiměřenému poměru užitku a rizika a účinných pro jejich určené použití, a kde je to možné, zwitteriontových forem sloučenin podle vynálezu Výraz „sůl se týká relativně netoxických anorganických a organických adičních solí sloučenin podle předloženého vynálezu s kyselinami. Tyto soli se mohou připravovat in šitu během konečné izolace a purifikace sloučenin nebo oddělenou reakcí purifikované sloučeniny ve formě její volné zásady s vhodnou organickou nebo anorganickou kyselinou a izolací takto vytvořené soli. Reprezentativní soli zahrnují hydrobromidy., hydrochloridy, sírany, hydrogensírany dusičnany, acetáty, oxaláty, valeráty, oleáty, palmitáty, stearáty, lauráty, boritany, benzoáty, laktáty, fosforečnany, tosyláty, citráty, maleáty, fumaráty, sukcináty, tartaráty, naftyláty, mesyláty, glukoheptonáty, laktobionáty a laurylsulfonáty apod. _zTyto mohou obsahovat kationty alkalických kovů a kovů alkalických zemin, jako jsou sodné, lithné, draselné, vápenaté, horečnaté apod., a také netoxické amoniové, kvartérni amoniové a aminové kationty, bez omezeni na amonium,.tetramethylamonium, tetraethylamonium, methylamin, dimethylamin, trimethylamin, triethylamin, ethylamin apod. (viz například publikaci Berge S. M. et al., Pharmaceutical Salts, J. Pharm. Sci., 66:1-19(1977), která je zde začleněna formou odkazu).

Příklady farmaceuticky přijatelných netoxických esterů sloučenin podle tohoto vynálezu zahrnují Ci~C₆alkylestery, kde alkylová skupina má přímý nebo rozvětvený řetězec. Přijatelné estery zahrnují také C₅-C7cykloalkylestery a arylalkylestery, jako je například bez omezení benzyl. Přednostní jsou Ci-Cíalkylestery. Estery sloučenin podle předloženého vynálezu se mohou připravovat konvenčními způsoby.

Příklady farmaceuticky přijatelných netoxických amidů sloučenin podle tohoto vynálezu zahrnují amidy odvozené od amoniaku, primárních Ci-Cgalkylaminů a sekundárních Ci-Cgdialkylaminů, kde alkylová skupina má přímý nebo rozvětvený řetězec. V případě sekundárních aminů může být amin také ve formě 5- nebo 6-členného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku. Amidy odvozené od amoniaku, Ci-C3alkyl-primární amidy a Ci-Cždialkyl-sekundární amidy jsou přednostní. Amidy sloučenin podle vynálezu se mohou připravovat konvenčními metodami'.

Výraz „proléčivo se týká sloučenin, které se in vivo rychle mění za vzniku mateřské sloučeniny výše uvedených vzorců, například hydrolýzou v krvi. Důkladná diskuse se nachází v T. Higuchi and V. Stella, Pro-drugs as Novel ·· ·· fc · * fc • fcfc • •fcfc • fc* fcfc fcfc • fcfc »· · • fcfc • fcfcfc • · fcfcfcfc fcfcfc • fc · fcfc fcfcfcfc

Delivery Systems, sv. 14, A.C.S. Symposium Series a v Bioreversible Carriers in Drug Design, vyd. Edward B. Roche, American Pharmaceutical Association and Pergamon Press 1987, obě publikace jsou zde začleněny formou odkazu.

Kromě toho sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou existovat v nesolvatované i v solvatované formě s farmaceuticky přijatelnými rozpouštědly, jako je voda, ethanol apod. Obecně jsou solvatované formy pro účely předloženého vynálezu považované za ekvivalentní nesolvatovaným formám.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou existovat v odlišných stereoisomerních formách v důsledku přítomnosti asymetrických center ve sloučenině. Předpokládá se, že všechny stereoisomerní formy sloučenin a jejich směsi včetně racemických směsí tvoří součást předloženého vynálezu.

V prvním stupni předloženého způsobu zobrazení se značená sloučenina vzorce I zavede do tkáně nebo do těla pacienta v detektovatelném množství. Sloučenina je typicky částí farmaceutické kompozice a aplikuje se do tkáně nebo pacientovi způsoby, které jsou odborníkům v daném oboru dobře známy.

Při způsobu podle předloženého vynálezu se sloučenina může podávat orálně, rektálně, parenterálně (intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně), intracisternálně, intravaginálně, intraperitoneálně, intravezikálně, lokálně (prášky, masti nebo kapky) nebo jako bukální nebo nazální sprej.

Kompozice vhodné pro. parenterální injekci mohou obsahovat fyziologicky přijatelné sterilní vodné nebo nevodné roztoky, disperze, suspenze nebo emulze a sterilní prášky pro rekonstituci na sterilní injikovatelné roztoky nebo disperze. Příklady vhodných vodných a nevodných nosičů, ředidel, rozpouštědel nebo vehikul zahrnují vodu, ethanol, polyoly (propylenglykol, polyethylenglykol, glycerol apod.), jejich vhodné směsi, rostlinné oleje (například olivový olej) a » 0 ·

0 ··<

injikovatelné organické estery, například ethyloleát.

Náležitá tekutost se může udržovat například použitím povlaku, například lecitinu, udržováním požadované velikosti částic v případě disperzí a použitím povrchově aktivních činidel.

Tyto kompozice mohou také obsahovat adjuvans, například konzervační, smáčecí, emulgační a dispergační prostředek. Prevence proti působení mikroorganismů se může zajistit pomocí rozličných antibakteriálních a antifungálních prostředků, jako jsou například parabeny, chlorbutanol, fenol, sorbová kyselina apod. Může být rovněž potřebné zahrnout izotonická činidla, například cukry, chlorid sodný apod. Prodloužené absorpce injikovatelné farmaceutické kompozice se může dosáhnout použitím činidel pro opožděnou absorpci, jako je například monostearát hlinitý a želatina.

Pevné dávkovači formy pro orální podávání zahrnují kapsle, tablety, pilulky, prášky a granule. V takových pevných dávkovačích formách je účinná sloučenina smíchána s alespoň jedním inertním obvyklým excipientem (nebo nosičem), jako je například citrát sodný nebo fosforečnan divápenatý· nebo s a) plnivy nebo nastavovadly, jako jsou například škroby, laktóza, sacharóza, glukóza, mannitol a kyselina křemičitá; b) pojivý, jako je například karboxymethylcelulóza, algináty, želatina, polyvinylpyrrolidon, sacharóza a arabská guma; c) zvlhčovadly, jako je například glycerol;

d) rozvolňovadly, jako je například agar-agar, uhličitan vápenatý, bramborový nebo tapiokový škrob, alginová kyselina, určité komplexní křěmičitany a uhličitan sodný; e) retardéry rozpouštění, jako je například parafin; f) akcelerátory absorpce, jako jsou například kvartérní amoniové sloučeniny; g) smáčedly, jako je například cetylalkohol a glycerolmonostearát; h) adsorbenty, jako je například kaolin a bentonit; a i) mazadly, jako je například talek, stearát vápenatý, stearát hořečnatý, pevné polye.thylenglykoly, • · • · · • ···« • · laurylsulfát sodný nebo jejich směsi. V případě kapslí, tablet a pilulek mohou dávkovači formy obsahovat také pufry.

Pevné kompozice podobného typu se mohou rovněž používat jako plniva v kapslích z měkké a tvrdé želatiny za použití takových excipientů, jako je laktóza nebo mléčný cukr a vysokomolekulární polyethylenglykoly apod.

Pevné dávkovači formy, jako jsou tablety, dražé, kapsle, pilulky a granule se mohou připravovat s povlakem a pouzdrem, jako jsou například enterické povlaky a jiné dobře známé v daném oboru. Mohou obsahovat zakalovací činidla a mohou být rovněž takovými kompozicemi, které opožděně uvolňují účinnou látku nebo látky v jisté části intestinálního traktu.

Příklady zapouzdřených kompozic, které se mohou použít, jsou polymerní látky a vosky. Účinné látky se mohou nacházet také v mikrokapslích., pokud je to vhodné, s jedním nebo více výše uvedenými excipienty.

Kapalné dávkovači formy pro orální podávání zahrnují farmaceuticky přijatelné emulze, roztoky, supenze, sirupy a elixíry. Kromě toho kapalné dávkovači formy mohou obsahovat obvyklá inertní ředidla, jako je voda nebo jiná rozpouštědla, solubilizační činidla a emulgátory, například ethylalkohol, isopropylalkóhol, ethylkarbonát, ethylacetát, benzylalkohol, benzylbenzoát, propylenglykol, 1,3-butylenglykol, dimethylformamid, oleje, zejména bavlníkový olej, podzemnicový olej, olej z kukuřičných klíčků, olivový olej, ricinový olej a sezamový olej, glycerol, tetrahydrofurfurylalkohol, polyethylenglykoly a estery mastných kyselin se sorbitolem nebo směsi těchto látek apod.

Kromě takových inertních ředidel může kompozice obsahovat rovněž adjuvans, jako například smáčedla, emulgátory a suspendační činidla, sladidla, příchutě a parfémovací prostředky.

Suspenze mohou kromě účinných látek obsahovat suspendační činidla, jako například ethoxylátované isostearyl16 «9 ·*

alkoholy, polyoxyethylensorbitol a estery sorbitolu, mikrokrystalickou celulózu, metahydroxid hlinitý, bentonit, agar-agar a tragant nebo směsi těchto látek a pod.

Kompozicemi pro rektální podání jsou přednostně čípky, které se mohou připravit smícháním sloučenin podle předloženého vynálezu s vhodnými nedráždivými excipienty nebo nosiči, jako je například kakaové máslo, polyethylenglykol nebo vosk pro čípky, které jsou při obyčejné teplotě pevné, ale kapalné při tělesné teplotě, a proto tají v rektu nebo ve vaginální dutině a uvolňují účinnou látku.

Dávkovači formy sloučeniny podle vynálezu pro topické podání zahrnují masti, prášky, spreje a inhalační prostředky. Účinná látka se za sterilních podmínek smíchá s fyziologicky přijatelným nosičem a jakýmikoliv konzervačními prostředky, pufry nebo hnacími látkami, pokud je to potřebné. Oční formulace, oční masti, prášky a roztoky v rámci tohoto vynálezu se rovněž plánují.

V přednostním provedení tohoto vynálezu se zavede značená sloučenina do těla pacienta v detektovatelném množství a po dostatečné době se přemění na sloučeninu navázanou na amyloidní usazeniny a značená sloučenina se neinvazívně detektuje v těle pacienta. V jiném provedení podle vynálezu se značená sloučenina vzorce I zavede do těla pacienta, nechá se po dostatečnou dobu navazovat na amyloidní usazeniny a potom se vzorek tkáně z těla pacienta odstraní a značená sloučenina ve tkáni se detektuje mimo těla pacienta. Ve třetím provedení podle vynálezu se vzorek tkáně odstraní z těla pacienta a značená sloučenina vzorce I se zavede do vzorku tkáně. Po dostatečné době pro navázání sloučeniny k amyloidním usazeninám se sloučenina detektuje.

Podání značené sloučeniny pacientovi se může provádět obecně nebo lokálně. Například se značená sloučenina může podávat pacientovi tak, aby se dodávala do celého těla.

Alternativně se značená sloučenina může podávat do zájmového • · • · * • · · · · specifického orgánu nebo tkáně. Například je žádoucí lokalizovat a kvantifikovat amyloidní usazeniny v mozku, aby se určila diagnóza a sledoval postup Alzheimerovy nemoci v těle pacienta.

Výraz „tkáň znamená část těla pacienta. Příklady tkání zahrnují mozek, srdce, játra, krevní cévy a artérie. Detektovatelné množství je množství značené sloučeniny potřebné pro detekci pomocí zvolených detekčních metod. Množství značené sloučeniny zavedené do těla pacienta pro poskytnutí detekce mohou odborníci v daném oboru snadno určit. Například se může při zvolené detekční metodě zvýšit množství značené sloučeniny v těle pacienta během detekce sloučeniny. Označení se do sloučenin zavádí pro detekci těchto sloučenin. ,

Výraz „pacient označuje člověka a jiné živočichy. Odborníci v daném oboru také mohou.určovat dobu dostatečnou pro navázání sloučeniny na amyloidní usazeniny. Potřebná doba se může snadno určit zavedením detektovatelného množství značené sloučeniny vzorce I do těla pacienta a potom detekcí značené sloučeniny v různých dobách po podání. Značenou sloučeninou vzorce I je jakákoliv sloučenina vzorce I s alespoň jedním radioaktivním prvkem jako součástí struktury.

Výraz „navázaný znamená chemickou interakci mezi značenou sloučeninou a amyloidní usazeninou. Příklady navázání zahrnují kovalentní vazby, iontové vazby, hydrofilně-hydrofilní int ^r;erakce, hydrofobně-hydrofobní interakce a komplexy.

Odborníci v tomto oboru znají dobře rozličné způsoby detekce značených sloučenin. Pro detekci sloučenin značených radioizotopem se může použít například magnetické rezonanční zobrazení (MRI), pozitronová emisní tomografie (PET) nebo jednoduchá fotonová emisní počítačová tomografie (SPÉCT) .. Značení, které se zavádí do sloučeniny, závisí na požadované detekční metodě.. Například pokud se jako detekční metoda ·· ·

zvolí PET, sloučenina musí mít atom emitující pozitrony, jako například ^1:LC nebo ¹⁸F.

Jiným příkladem vhodného označení v sloučenině vzorce I je atom, jako například ¹³C, ¹⁵N nebo ¹⁹F, který se může detektovat použitím magnetického rezonančního zobrazení (MRI), které se někdy nazývá také nukleární magnetická rezonance (NMR). Kromě toho značené sloučeniny vzorce I se mohou detektovat rovněž pomocí MRI použitím param&gnetických kontrastních činidel. Sloučeniny s radioaktivním prvkem jako částí své struktury se snadno připravují standardními ' syntetickými metodami.

Jiným, příkladem detekce je elektronová paramagnetická rezonance (EPR). V tomto případě se mohou použít sondy EPR, které jsou v oboru dobře známy, jako například oxidy dusíku.

Zobrazení amyloidních usazenin se může provádět rovněž kvantitativně, takže se může určit množství amyloidních usazenin.

Předložený vynález poskytuje také způsob inhibice agregace amyloidních proteinů za tvorby amyloidních usazenin podáním množství sloučeniny vzorce I, které inhibuje amyloidní proteiny, pacientovi v případě potřeby inhibice agregace amyloidních proteinů. Odborníci v daném oboru jsou schopni snadno určit množství inhibující amyloidy pomocí jednoduchého podávání sloučeniny vzorce I pacientovi ve zvýšených množstvích, dokud se růst amyloidních usazenin nesníží nebo nezastaví. Rychlost růstu se může stanovit použitím zobrazení nebo odebráním tkáně pacienta a pozorováním amyloidních usazenin.

Pacientem, který potřebuje inhibici agregace, amyloidních proteinů, je pacient s nemocí nebo. stavem, při kterém se agregují amyloidní proteiny. Příklady takových nemocí a stavů zahrnují středozemní horečku, Muckleho-Wellsův syndrom, idiopatický myelom, amyloidní polyneuropatii, amyloidní kardiomyopatii, systemickou senilní amyloidózu, amyloidní .

β · polyneuropatii, dědičnou cerebrální hemoragii s amyloidózou, Alzheimerovu nemoc, Downův syndrom, skrapii, CreutzfeldtovuJacobovu nemoc, kuru, Gerstmannův-Strausslerův-Scheinkerův syndrom, medulární karcinom štítné žlázy, izolovaný sinový amyloid, p₂-mikroglobulinový amyloid v dialýze pacientů, myozitidu inkluzního tělíska, p₂-amyloidní usazeniny při ubývání svalu, srpkovitost, Parkinsonovu nemoc a nádor Langerhansových ostrůvků slinivky břišní u diabetů typu II.

Předložený vynález poskytuje rovněž značené sloučeniny vzorce I, kde jeden nebo více atomů bylo nahrazených radioizotopem. Tímto radioizotopem může být jakýkoliv radioizotop. Avšak přednostní jsou ³H, ¹²³I, ¹²⁵I, ¹³¹I, ^uc a ¹⁸F. Odborníkům v daném oboru je postup používaný k zavedení radioizotopu do sloučeniny dobře známý. Například se připraví sloučenina vzorce I, ve které je jedním atomem uhlíku ¹¹C nebo ¹⁴C a tedy je značenou sloučeninou.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou podávat pacientovi v dávkách v rozsahu přibližně 0,1 až přibližně 1000 mg za den. Pro normálního dopělého člověka s tělesnou hmotností přibližně 70 kg je dostatečné dávkování v rozsahu přibližně 0,01 až přibližně 100 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Použité specifické dávkování se však může měnit. Dávkování může například záviset na mnoha faktorech zahrnujících požadavky pacienta, závažnost stavu, který se má léčit, a farmakologické· účinnosti použité sloučeniny. Určení optimálního dávkování pro jednotlivého pacienta je odborníkům v daném oboru známo.

Níže uvedené příklady jsou určeny k ilustraci jednotlivých provedení vynálezu a žádným způsobem nejsou určeny k omezení rozsahu přihlášky zahrnutého v nárocích.

Příklady provedení vynálezu

Sloučeniny vzorce I se mohou připravit syntézami znázorněnými ve schématu 1. Vhodně substituovaný anilin (I) a

5-nitroisobenzofuran-l,3-dión (II) nebo podobně substituovaný furan poskytuje po zahřátí v octové kyselině příslušné ftalimidy (III). Sloučenina (III) za standardních hydrogenačních podmínek, jako je Raneyův nikl/DMF, poskytne redukovaný ftalimid (IV). Redukce ftalimidu (IV) za použití standardních redukčních činidel, jako je hydrid hlinitolithný, dává amin (V). Za použití podmínek Buchwaldovy reakce (J. F. Hartwig, Angew: Chem. Int. Ed. 1998: 37: 2046-2067) se může (V) konvertovat na (VIII) reakcí (V) a různě substituovaných methylesterů 2-brombenzoové kyseliny (VI) v přítomnosti uhličitanu česného, tris(dibenzylidenaceton)dipalladia(0) a (S)-(2,2'-bis(di-p-tolylfosfino-1,1'-binaftylu) (BINAP) (metoda A). Kromě toho se (VIII) může získat také reakcí (V) s různě substituovanými methylestery 2-fluorbenzoové kyseliny (VI) v přítomnosti lithiumdimethylbis(trimethylsilyl)amidu (LHMDS) (metoda B). Následné zmýdelnění (VIII) použitím standardních podmínek, jako je vodný roztok hydroxidu sodného, poskytuje požadované substituované isoindoliny vzorce I. Kromě toho se (V) může přeměnit přímo na sloučeninu vzorce I reakcí (V) s 2-fluorbenzoovou kyselinou (VII) v přítomnosti LHMDS.

♦ · » · · ♦ · ·· « • # · ·· ·· • t 9 ·

9 · • · · • · · « 4 99 9 9 '

Schéma 1

NO, Stupeň A HOAc

LAH-A1C1₃/THF A“ Stupeň C

NO,

Stupeň Dj Metoda Á Pd₂(dba)₃/BINAP CsjCOj, toluen 100°C. 24h

Metoda B LHMDS/THF -78°C-r lep.místn.

Stupeň E lNNaOH

EtOH-THF reflux

Stupeň D₂

LHMDS/THF -78°C· tep.místn.

2 1

Sloučeniny vzorce I (VIII) • · • ·· ··· ·· • •fcfc ♦ · * · » ♦ • ·· ····♦♦ • fc fcfc· ······· · ·»··· ·· · ·· ····

Příklad 1

Příprava 2-[2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Stupeň A: Příprava 5-nitro-2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)isoindol-1, 3-dionu

Směs 2,3,4-trimethoxyfenylaminu (91,61 g, 0,50 mol) a 5-nitroisobenzofuran-1,3-dionu (96,56 g, 0,5 mol) v octové kyselině (1000 ml) se zahřívala za zpětného toku 2 hodiny. Po ochlazení se odfiltrovala sraženina a promyla H₂O (1 1), IN NaOH (1,5 1) a H₂O (1 1). Výsledná sraženina se triturovala vroucím MeOH, odfiltrovala a sušila ve vakuové sušárně (67 °C) 16 hodin za vzniku 144,0 g (0,40 mol, 80 %) žádaného produktu ve formě žluté pevné látky. Teplota tání (t.t.) 245 až 247 °C. Analýza pro Ci₇Hi₄N₂O₄: vypočteno: C 56, 98; H 3,94;

N 7,82; nalezeno: C 56,80; H 4,08; N 7,80.

Stupeň B: Příprava 5-amino-2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)isoindol-1, 3-dionu

Vzorek 5-nítro-2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)isoindol-1,3-dionu (89,0 g, 0,25 mol v THF (1,25 1), MeOH (1,25 1) a DMF (100 ml) se redukoval v přítomnosti Raneyova niklu (Ra-Ni) (12 g) při 28 °C až 36 °C (ΔΡ = 51 711 Pa). Reakční směs se filtrovala a filtrát se zkoncentroval ve vakuu a sušil ve vakuové sušárně (67 °C) 16 hodin za vzniku 81,6 g (0,25 mol, 85 %) žádaného produktu ve formě špinavě bílé pevné látky, t. t. > 280 °C. Analýza pro Ci₇Hi₆N₂O₅: vypočteno: C 62,09; H 4,92; N 8,52; nalezeno: C 61,71; H 4,94; N 8,48.

Stupeň C:

Příprava 2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol23

-5-ylaminu

Roztok A1C1₃ (8,12 g, 60,92 mmol) v THF (200 ml) se pomalu přidal k suspenzi LÍAIH4 (1M/THF, 183 ml, 182,75 mmol) v THF (100 ml) při -40 °C a míchal 10 minut. Teplota se zvýšila na 0 °C a po částech se pomalu přidala suspenze 5-amino-2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)isoindol-1,3-dionu (20,0 g, 60,92 mmol) v THF (500 ml). Reakční směs se míchala 3 hodiny, zatímco se teplota zvýšila na teplotu místnosti. Směs se znovu ochladila na 0 °C a opatrně zastavila přidáním 25% NaOH (33 ml) a potom H₂O (7,3 ml) . Tato směs se potom míchala při teplotě místnosti 2 hodiny, filtrovala přes celit, zkoncentrovala a sušila ve vakuové sušárně (60 °C) 16 hodin za vzniku 10,8 g (35,96 mmol, 59 %) požadovaného produktu ve formě bledé pevné látky, t. t. 213 až 215 °C. Analýza pro C17H20N2O3.0,14 H₂O: vypočteno: C 67,41; H 6,75; N 9,25; nalezeno: C 67,03; H 6,62; N 8,98.

Stupeň Di:

Příprava methylesteru 2-[2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydřo-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Směs 2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (1,2 g, 4,0 mmol), methylesteru 2-brombenzoové kyseliny (0,72 g, 3,3 mmol), uhličitanu česného (1,52 g, 4,7 mmol), tris(dibenzylidenaceton)-dipalladia(0) (91 mg, 0,1 mmol) a (S)-(2,2'-bis(di-p-tolylfosfino-1,1' -binaftylu (98%, (S)-tol-BINAP) (102 mg, 0,15 mmol) (L/Pd =1,5) v bezvodém toluenu (30 ml) se zahřívalo při 100 °C 24 hodin pod N₂. Po ochlazení se reakční směs zředila etherem, filtrovala přes celit a důkladně promyla etherem. Filtrát se odpařil do sucha za vzniku hnědého zbytku. Purifikace mžikovou chromatografií (silikagel, 10% EtOAc/hexan) poskytla 1,39 g (3,2 mmol, 80 %) • «0 00 · ·· • 0 · · 0 0 · ·00*

00 0000 ·· · požadovaného produktu, t.t. 128 až 129 °C. Analýza pro C25H26N2O5: vypočteno: C 69,11; H 6,03; N 6,45; nalezeno: C 69,39; H 5,99; N 6,13.

Stupeň E:

Příprava 2- [2- (2,3, 4-trimethoxyfenyl) -2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Roztok methylesteru 2-[2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny (1,30 g, 2,99 mmol) a IN NaOH (aq.) (20,0 ml) v EtOH (5,0 ml) a THF (20 ml) se zahříval při zpětném toku 16 hodin. Rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu. Zbytek se zředil vodou a okyselil koncentrovanou HCl na pH 1. Výsledná sraženina se shromáždila filtrací a triturovala vroucí směsí MeOH-H₂O (4:1) a sušila ve vakuové sušárně 16 hodin za vzniku sloučeniny příkladu 1 ve formě hnědé pevné látky (0,96 g, 2,28 mmol, 76 %), t. t. 194 až 195 °C. Analýza pro C24H24N2O5: vypočteno: C 68,56; H 5,75; N 6,66; nalezeno: C 68,19; H 5,57; N 6,47.

Příklad 2

Příprava 5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Směs 2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (1,81 g, 6,03 mmol), methylesteru 2-brom-5-nitrobenzoové kyseliny (1,49 g, 6,02 mmol), uhličitanu česného (2,75 g, 8,44 mmol), tris(dibenzylidenaceton-dipalladia(0) (166 mg, 0,18 mmol) a (S)-(2,2'-bis(di-p-tolylfosfino-1,1'binaftylu (98%, (S)-tol-BINAP) (184 g, 0,27 mmol) (L/Pd =

1,5) v bezvodém toluenu (30 ml) se zahřívala při 100 °C 48 hodin pod N₂. Po ochlazení se reakční směs zředila etherem, filtrovala přes celit a důkladně promyla etherem. Filtrát se • φ • φφ • * * · • Φ· φ φ * φ φ · φφφ φ · φ φ * φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ ·» · φφ ♦* φ φ φ « • ♦ φ φ φ · φφφ φ· ΦΦΦΦ odpařil do sucha za vzniku hnědého zbytku (6,3 g). Výsledný zbytek se rozpustil v EtOH (10 ml) a přidal se THF (20 ml),

5N NaOH (aq.) (40 ml) a směs se refluxovala 16 hodin.

Rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu. Zbytek se okyselil koncentrovanou HCl na pH 3. Výsledná sraženina se shromáždila filtraci a triturovala vroucí směsí MeOH-H₂O (4:1) a sušila ve vakuové sušárně 16 hodin za vzniku sloučeniny příkladu 2 ve formě žluté pevné látky (1,8 g, 3,87 mmol, 64 %), t.t. > 220 °C. Analýza pro C24H23N3O7.0,71 H₂0: vypočteno: C 60,27; H 5,15; N 8,79; nalezeno: C 59,88; H 4,90; N 8,42.

Příklad 3

Příprava 4-methoxy-5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

K ochlazenému roztoku (-78 °C) 2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (535 mg, 1,78 mmol) v THF (15 ml) se po kapkách přidal LHMDS (3,56 ml, 1M v THF, 3,56 mmol). Reakční směs se míchala 10 minut při -78 °C. Po kapkách se přidal roztok methylesteru 2-fluor-4-methoxy-5nitrobenzoové kyseliny (408 g, 1,78 mmol) v THF (10 ml) a tento roztok se míchal 30 minut při -78 °C. Reakční směs se nechala postupně zahřát na teplotu místnosti a míchala se 2 hodiny pod atmosférou N₂. Reakční směs se zředila EtOAc a okyselila pomocí 5N HCl (pH 3). Organická vrstva se vysušila (Na₂SO₄) , filtrovala a zkoncentrovala ve vakuu za vzniku hnědého zbytku. K roztoku tohoto zbytku v EtOH (20 ml) a THF (40 ml) se přidal 5N NaOH (aq., 50 ml) a směs pe refluxovala 16 hodin. Rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu a zbytek se okyselil koncentrovanou HCl (pH 3). Sraženina se shromáždila filtrací a triturovala vroucí směsí MeOH-H₂O (2:1) a sušila ve vakuové sušárně 16 hodin za vzniku sloučeniny příkladu 3 ve formě bledé pevné látky (550 g, 1,11 mmol, 62 %), t.t. >

• *

Φ φ «φ φ φ* • * Φ 1

ΦΦΦΦ · Φ φ ΦΦΦΦΦ · Φ Φ • ΦΦ ΦΦ •· ΦΦΦΦ

220 °C. Analýza pro C25H25N8· 0,42 Η₂Ο: vypočteno: C 59,09; Η 5,18; Ν 8,35; nalezeno: C 59,30; Η 4,80; Ν 8,24.

Příklad 4

Příprava 2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny Stupeň A:

Příprava 2- (3,4-dichlorfenyl)-5-nitroisoindol-l, 3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 3,4-dichlorfenylaminu (48,6 g, 0,3 mol) a 5-nitroisobenzofuran-l,3-dionu (57,9 g, 0,3 mol) v octové kyselině (50 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň A, za vzniku 72,6 g (0,22 mol, 72 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky, t.t. 210 až 211 °C. Analýza pro Ci₄H₆N₂O₄Cl2: vypočteno: C 49,88; H 1,79; N 8,31; nalezeno: C 49,71; H 1,87; N 8,34.

Stupeň B:

Příprava 5-amino-2-(3,4-dichlorfenyl)isoindol-1,3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3,4-dichlorfenyl) -5-nitroisoindol-l, 3-dionu (106,9 g, 0,32 mmol), Ra-Ni (5 g) v THF (0,8 1) při 20 °C až 76 °C (ΔΡ = 65 500,6 Pa) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň B, za vzniku 80,0 g (0,26 mol, 81 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky, t.t. 255 až 257 °C. Analýza pro Ci₄H₈N₂O₂Cl₂: vypočteno: C 54,74; H 2,63; N 9,12; nalezeno: C 54,59; H 2,65; N 9,57 .

Stupeň D_x:

Příprava 2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 5-amino-2 • fcfc fcfc · fc · 9 9 9 • ·· fcfcfc· • · fc * · 94999

4 9 4 · 4 • 44 44 44 · • fcfc ·

9 fc ···· mol) , v THF

-(3,4-dichlorfenyl)isoindol-1, 3-dionu (15,0 g, 0,049 A1C1₃ (6,51 g, 0,049 mol), LiAlH₄ (5,56 g, 0,147 mol) (1000 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň C, za vzniku 12,23 g (0,044 mol, 90 %) požadovaného produktu ve formě žlutohnědé pevné látky, t.t. 207 až 209 °C. Analýza pro C14H12N2CI2: vypočteno: C 60,23; H 4,33; N 10,03; nalezeno: C 59,91; H 4,36; N 9,90.

Stupeň C:

Příprava 2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3,4-dichlorfenyl) -2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (4,04 g, 14,47 mmol), methylesteru 2-brombenzoové kyseliny (2,59 g, 12,06 mmol), uhličitanu česného (5,50 g, 16,88 mmol), tris(díbenzylidenaceton-dipalladia(0) (331 mg, 0,36 mmol) a (S)-(2,2'-bis(di-p-tolylfosfino-1,1'-binaftylu (98% (S)-tolBINAP) (368 g, 0,54 mmol) (L/Pd =1,5) v bezvodém toluenu (80 ml) a 5N NaOH (aq.) (100 ml) v EtOH (20 ml) a THF (40 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 2 za vzniku 3,11 g (7,79 mmol, 54 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. > 210 °C. Analýza pro C21H16N2O2CI2: vypočteno: C 63,17; H 4,04; N 7,02; Cl 17,76; nalezeno: C 63,31; H 3,94; N 6,73; Cl 17,75.

Příklad 5

Příprava 2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoové kyseliny

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (3,00 g, 10,75 mmol), methylesteru 2-brom-5-nitrobenzoové kyseliny (2,67 g, • ·· ·· » · • 99 ♦ ·

999 99 mmol),

0,32 mmol) a (98% (S)-tol28

10,75 mmol), uhličitanu česného (4,90 g, 15,04 tris(dibenzylidenaceton-dipalladia(0) (295 mg, (S)-(2,2'-bis(di-p-tolylfosfino-l,1'-binaftylu

BINAP) (328 g, 0,48 mmol) (L/Pd = 1,5) v bezvodém toluenu (80 ml) a 5N NaOH (aq.) (100 ml) v EtOH (40 ml) a THF (100 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 2 za vzniku 3,64 g (8,19 mmol, 76 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. > 222 °C. Analýza pro

C21H15N3O4CI2.0,1H₂O. 0,25MeOH: vypočteno: C 56,21; H 3,60; N 9,25; nalezeno: C 56,54; H 3,74; N 8,86.

Příklad 6

Příprava 2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-methoxy-5-nitrobenzoové kyseliny

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3,4-dichlorfenyl) -2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (801 mg, 2,87 mmol), LHDMS (5,74 ml, 1M v THF, 5,74 mmol), methylesteru 2-fluor-4-methoxy-5-nitrobenzoové kyseliny (658 g, 2,87 mmol) v THF (50 ml) a 5N NaOH (aq., 100 ml) v EtOH (20 ml) a THF (40 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 3 za vzniku 1,07 g (2,26 mmol, 79 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. > 230 °C. Analýza pro C22H17N3O5CI2: vypočteno: C 55/71; H 3,61; N 8,86; nalezeno: C 55,43; H 3,57; N 8,80.

Příklad 7

Příprava 2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Stupeň A: Příprava 2-(3-chlorfenyl)-5-nitroisoindol-l,3-dionu

Směs 3-chloranilinu (31,89 g, 0,25 mol) a 5-nitroisobenzofuran-1,3-dionu (48,28 g, 0,250 mol) v octové kyselině (800 ml) se zahřívala za zpětného toku 4,5 hodiny (130 až 140 °C). Po ochlazení se odfiltrovala sraženina a promyla vodou (650 ml), IN NaOH (330 ml) a vodou (500 ml) za vzniku 61,01 g (0,202 mol, 81 %) produktu ve formě bílé pevné látky, t.t.

210 až 212 °C. Analýza pro Ci₄H₆N₂O₄C1₂ : vypočteno: C 55,56; H 2,33; N 9,26; nalezeno: C 55,78; H 1,69; N 9,15.

Stupeň B: Příprava 5-amino-2-(3-chlorfenyl)isoindol-1,3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3-chlorfenyl)-5-nitroisoindol-l,3-dionu (60,94 g, 0,20 mol) v DMF (1,2 1) a redukovala se v přítomnosti Ra-Ni (60 g) při 22 až 28 °C (ΔΡ = 41 368,8 Pa). Reakční směs se filtrovala a filtrát se zkoncentroval ve vakuu a potom sušil ve vakuové sušárně (60 °C) 18 hodin za. vzniku 54,31 g (0,20 mol, 99 %) žádaného produktu ve formě zelené pevné látky, t. t. 203 až 205 °C. Analýza pro Ci₄H₈N₂O₂Cl2: vypočteno: C 61,66; H 3,33; N 10,27; nalezeno: C 61,27; H 3,40; N 9,98.

Stupeň C:

Příprava 2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu

Roztok AICI3 (4,89 g, 0,037 mol) v THF (200 ml) se pomalu přidal k suspenzi LíA1H₄ (4,17 g, 0,110 mol) v THF (150 ml) při -40 °C a míchal 10 minut. Teplota se zvýšila na 0 °C a reakční směs se míchala dalších 10 minut. Po kapkách se přidal roztok 5-amino-2-(3-chlorfenyl)isoindol-1,3-dionu (10 g, 0,037 mol) v THF (300 ml). Reakční směs se míchala 3 hodiny, zatímco se roztok zahřál na teplotu místnosti. Směs se znovu ochladila na 0 °C a reakce se ukončila přidáním 30% NaOH (20 ml) a potom H₂O (40 ml) . Roztok se filtroval přes ·♦ « · ·<

♦ · ·· ♦ • * ·· 99

9 9 9

9 9

9999 celit, zkoncentroval a sušil ve vakuové sušárně (60 °C) 16 hodin za vzniku 5,24 g (0,021 mol, 58 %) požadovaného produktu ve formě světle hnědé pevné látky, t. t. 178 až 186 °C. Analýza pro Ci₄Hi₂N₂C1₂.0,11 mol H₂O: vypočteno: C 68,16; H 5,40; N 11,36; nalezeno: C 68,33; H 5,46; N 10,96.

Stupeň D₂: Příprava 2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

K chladnému 2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (3 g, 0,012 mol) v THF (100 ml) se po kapkách při -78 °C přidal LHMDS (36,78 ml, 1M v THF, 36,78 mmol) a směs se míchala 10 minut při -78 °C. Po kapkách se přidala 2-fluorbenzoová kyselina (1,72 g, 0,12 mol) v THF (100 ml) a roztok se míchal 1 hodinu při -78 °C a potom postupně zahřál na teplotu místnosti a míchal se 16 hodin. Reakční směs se zkoncentrovala, okyselila 3M HCl (100 ml) a potom extrahovala pomocí CH₂C1₂ (3 x 150 ml). Organická vrstva se vysušila (Na₂SO₄) , filtrovala a zkoncentrovala ve vakuu za vzniku hnědé pevné láky. Produkt se rozpustil v MeOH (25 ml) a míchal při teplotě místnosti 10 minut. Za účelem vysrážení zbytku se přidala voda. Produkt se odfiltroval a promyl směsí MeOH - H₂O (1:4, 400 ml) za vzniku 1,02 g (280 mmol, 23 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 209 až 212 °C. Analýza pro 0₂2Ηΐ7Ν₃0501₂.0,29 mol H₂O: vypočteno: C 68,16; H 4,79; N 7,57; nalezeno: C 67,76; H 4,56; N 7,83.

Příklad 8

Příprava 2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny Stupeň A:

Příprava 2- (4-chlorfenyl)-5-nitroisoindol-l, 3-dionu fefe

Sloučenina uvedená v názvu se připravila ze 4-chlorfenylaminu (19,14 g, 0,150 mol) a 5-nitroisobenzofuran-l,3-dionu (28,97 g, 0,150 mol) v octové kyselině (300 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň A, za vzniku 42,49 g (0,140 mol, 94 %) požadovaného produktu ve formě oranžové pevné látky, t.t. 198 až 200 °C. Analýza pro C14H6N2O4CI2: vypočteno: C 55,56; H 2,33; N 9,26; nalezeno: C 55,52; H 1,74; N 8,90.

Stupeň B:

Příprava 5-amino-2-(4-chlorfenyl)isoindol-1,3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(4-chlorfenyl) -5-nitroisoindol-l, 3-dionu (41,68 g, 0,138 mmol), Ra-Ni (40 g), DMF (1,0 1) při 20 °C až 27 °C (ΔΡ = 196 501,8 Pa) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň B, za vzniku 40,13 g (0,147 mol, 107 %) požadovaného produktu ve formě zelené pevné látky, t.t. 228 až 230 °C. Analýza pro

C14H8N2O2CI2.0,34 mol H₂O: vypočteno: C 60,31; H 3,50; N 10,05; nalezeno: C 59,92; H 4,05; N 11,01.

Stupeň C:

Příprava 2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 5-amino-2-(4-chlorfenyl)isoindol-1,3-dionu (10,0 g, 0,037 mol),

AICI3 (4,89 g, 0,037 mol), LiAlH₄ (4,17 g, 0,110 mol) v THF (650 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň C, za vzniku 6,39 g (0,026 mol, 71 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 204 až 210 °C. Analýza pro . C₁₄H₁₂N₂C1₂: vypočteno: C 68,72; H 5,35; N 11,45; nalezeno: C 68,54; H 5,39; N 11,16.

• fc fcfc « fcfc • · · · • fcfc fcfc · • fcfc • fc fc fc · fcfc fcfcfcfc

Stupeň D₂:

Příprava 2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(4-chlorfenyl) -2 , 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (3 g, 0,012 mol), LHDMS (36,78 ml, 1M v THF, 36,78 mmol), 2-fluorbenzoové kyseliny (1,72 g, 0,12 mol) v THF (200 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 1, stupeň D₂ za vzniku 1,26 g (0,003 mol, 28 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 210 až 212 °C. Analýza pro C₂₂Hi7N₃O5Cl₂.0,11 mol H₂O: vypočteno: C 68,76; H 4,73; N 7,64; nalezeno: C 68,39; H 4,47; N 7,76.

Příklad 9

Příprava 2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Stupeň A: Příprava 2-(3,4-dimethylfenyl)-5-nitroisoindol-l,3 -dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 3,4-dimethylanilinu (30,20 g, 0,250 mol) a 5-nitroisobenzofuran-l,3-dionu (48,28 g, 0,250 mol) v octové kyselině (500 ml) za použití postupu popsaného v příkladu 7, stupeň A za vzniku 63,37 g (0,234 mol, 94 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky, t.t. 173 až 174 °C. Analýza pro

Ci4H6N₂O₄Cl₂: vypočteno: C 64,86; H 4,08; N 9,45; nalezeno: C 64,87; H 3,74; N 9,39.

Stupeň B:

Příprava 5-amino-2-(3,4-dimethylfenyl)isoindol-1,3-dionu

V» it • · • * · • ···· z 2-(3,4-dig, 0,213 mmol), • · · · • ·· » · · • · ·

Sloučenina uvedená v názvu se připravila methylfenyl)-5-nitroisoindol-l,3-dionu (63,37 Ra-Ni (50 g), DMF (0,1 1), MeOH (500 ml) při 22 °C až 32 °C (ΔΡ = 33 095,04 Pa) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň B, za vzniku 57,67 g (0,217 mol, 100 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 215 až 218 °C. Analýza pro Ci₄H8N₂O₂Cl₂.0,06 mol H₂O: vypočteno: C 71,87; H 5,32; N 10,48; nalezeno: C 71,49; H 5,17; N 10,49.

Stupeň C:

Příprava 2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 5-amino-2-(3,4-dimethylfenyl)isoindol-1,3-dionu (7,5 g, 0,028 mol), AICI3 (3,75 g, 0,028 mol), LiAlH₄ (3,19 g, 0,084 mol) v THF (725 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň C, za vzniku 4,69 g (0,020 mol, 70 %) požadovaného produktu ve formě světlohnědé pevné látky, t.t. 152 až 155 °C. Analýza pro C₁₄Hi₂N₂Cl₂.0,09 mol H₂O: vypočteno: C 80, 09; H 7,64; N 11,67; nalezeno: C 79,72; H 7,45; N 11,49.

Stupeň D₂:

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu (4 g, 0,017 mol), LHDMS (50,34 ml, 1M v THF, 50,34 mmol), 2-fluorbenzoové kyseliny (2,35 g, 0,17 mol v THF (200 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň D₂ za vzniku 295 g (0,008 mol, 49 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 198 až 202 °C. Analýza pro C2₂H₁₇N₃O5C1₂.0,52 mol H₂O:

• · · • toto · • · · · · · ·· ·· · to · • · to* ···· vypočteno: C 75,11; H 6,31; N 7,62; nalezeno: C 74,73; H 6,02; N 7,75.

Příklad 10

Příprava 2-[2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoové kyseliny

Stupeň A:

Příprava 2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-5-nitroisoindol-1,3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 5-amino-2-chlorbenzotrifluoridu (48,89 g, 0,250 mol) a 5-nitroisobenzofuran-1,3-dionu (48,28 g, 0,250 mol) v octové kyselině (500 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň A, za vzniku 84,4 g (0,222 mol, 90 %) požadovaného produktu ve formě špinavě bílé pevné látky, t.t. 165 až 168 °C. Analýza pro Ci₄H₆N₂O₄Cl₂: vypočteno: C 48,61; H 1,63; N 7,56; nalezeno: C 48,50; H 1,29; N 7,37.

Stupeň B:

Příprava 5-amino-2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)isoindol-1,3-dionu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-5-nitroisoindol-l,3-dionu (55,88 g, 0,150 mmol), Ra-Ni (11,5 g), DMF (1,0 1) při 27 °C (ΔΡ = = 31 026,6 Pa) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň B, za vzniku 56,60 g (0,166 mol, > 100 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky, t.t. 198 až 201 °C. Analýza pro C₁₄H₈N₂O₂Cl2.0,42 mol H₂O: vypočteno: C 51,73; H 2,56; N 8,04; nalezeno: C 52,12; H 2,70; N 7,62.

r« ·· *

• · • · * • ···» • · ·· • ♦ ·<· • · · • * ·· ·· ·· ·· • · · • φ • · • · ·Φ··

Stupeň C:

Příprava 2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 5-amino-2-(4-chlor-3-trifluormethylfenylfenyl)isoindol-1, 3-dionu (7,5 g, 0,022 mol), A1C1₃ (2,94 g, 0,022 mol), LiAlH₄ (2,51 g,

0,066 mol) v THF (700 ml) použitím postupu popsaného v příkladu 7, stupeň C, za vzniku 5,78 g (0,018 mol, 84 %) požadovaného produktu ve formě žluté pevné látky, t.t. 148 až 151 °C. Analýza pro Ci₄Hi₂N₂Cl2.0,2 6 mol H₂O: vypočteno: C 56,76; H 3,98; N 8,83; nalezeno: C.56,42; H 3,79; N 8,43.

Stupeň D₂:

Sloučenina uvedená v názvu se připravila z 2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoíndol-5-ylamínu (1,75 g, 0,006 mol), LHDMS (16,80 ml, 1M v THF, 16,80 mmol), 2-fluorbenzoové kyseliny (0,79 g, 0,006 mol) v THF (200 ml) použitím postupu popsaného v ^příkladu 7, stupeň D₂ za vzniku 0,690 g (0,002 mol, 28 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t. 229 až 233 °C. Analýza pro C22H17N3O5CI2.0,4 mol H₂O: vypočteno: C 59,88; H 3,87; N 6,35; nalezeno: C 59,48; H 3,81; N 6,60.

Příklad 11

Příprava 2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoové kyseliny Stupeň D₂:

Příprava 2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoové kyseliny

Κ 2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminu z příkladu 7, stupeň C (2 g, 0,008 mol) v THF (100 ml) se po kapkách při -78 °C přidal LHDMS (24,51 ml, 1M v THF, 24,15 mmol) a směs se míchala 10 minut při -78 °C. Po kapkách se přidala 2-fluor-5-nitrobenzoová kyselina (1,51 g, 0,008 mol) v THF (100 ml) a roztok se míchal 1 hodinu při -78 °C a postupně se zahřál na teplotu místnosti a míchal 16 hodin. Reakční směs se zkoncentrovala a okyselila 3M HCI (100 ml). Výsledná pevná láká se odfiltrovala a promyla 10% HCI a potom vysušila za vakua za vzniku hnědé pevné látky. Produkt se překrystaloval použitím MeOH a vody za vzniku 0,250 g (0,0006 mol, 7,5 %) požadovaného produktu ve formě hnědé pevné látky, t.t.: změna barvy při 130 °C, netavil se při > 260 °C. Analýza pro C2iH₁₆N₃O₄Cl. 0,24 mol H₂O: C 60,90; H 4,01; N 10,15; nalezeno: C 60,91; H 4,01; N 9,75.

Následující sloučeniny se připravily obecnými postupy popsanými v předcházejících příkladech.

Příklad 12

2-[2-(3, 4-Dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina; t.t. > 280 °C.

Analýza pro C₂₃H2iN₃O4: vypočteno: C 68,26; H 5,27; N 10,38; nalezeno: C 67,87; H 5,17; N 10,29.

Příklad 13

2-(2-Fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)benzoová kyselina, t.t. 220 až 224 °C.

Analýza pro C₂iHi₈N₂O₄: vypočteno: C 75, 97; H 5,52; N 8,44; nalezeno: C 75,59; H 5,70; N 8,40.

Příklad 14

2-[2-(3-Chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina, t.t. > 260 °C.

Analýza pro C₂iH₁₆C1N₃: vypočteno: C 60,90; H 4,01; N 10,15; nalezeno: C 60,91; H 4,01; N 9,75.

Příklad 15

2-[2-(4-Chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina, t.t. > 275 °C, MS 410 (MH⁺) .

Příklad 16 [2-(3,4-Dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(1H-tetrazol-5-yl)fenyl]amin se syntetizoval tak, jak je popsáno v příkladu 4 za použití tetrazolového fluorového meziproduktu, který se syntetizoval z komerčně dostupného 2-fluorbenzonitrilu a azidu sodného za standardních reakčních podmínek, t.t. 203 až 208 °C, MS 423 (MH“) .

Příklad 17

5-Amino-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina se připravila reakcí nitroderivátu z příkladu 5 s plynným vodíkem v přítomnosti Raneyova niklu; t.t. 242 až 244 °C. Analýza pro C₂iHi7Cli₂N₃: vypočteno: C 60,08; H 4,43; N 9,79; nalezeno: C 60,44; H 4,22; N 9,40.

Příklad 18

5-Nitro-2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)benzoová kyselina, t.t. > 265 °C.

Analýza pro C₂₁Hi₇N₃O₄: vypočteno: C 67,19; H 4,56;' N 11,19; nalezeno: C 66,98; H 4,30; N 10,86.

Příklad 19

2- [2-(4-Chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina; t.t. > 260 °C.

Analýza pro C₂₂Hi₅C1F₃: vypočteno: C 51,55; H 3,71; N 8,20;

nalezeno: C 51,15; H 3,41; N 8,17.

Příklad 20

2-[2-(3-Fluorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina; t.t. > 265 °C, MS 392 (M⁺) .

Příklad 21

2-[2-(3-Methoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina; t.t. > 290 °C.

Analýza pro C22H19N3O5: vypočteno:' C 64,52; H 4,91; N 10,12; nalezeno: C 64,84; H 4,90; N 9,72.

Příklad 22

2-[2-(3-Fluorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina; MS 349 (M⁺) .

Analýza pro C₂iH₁₇FN₂: vypočteno: C 70, 79; H 5,06; N 7,86; nalezeno: C 70,41; H 4,80; N 7,68.

Příklad 23

2-[2-(3,4-Dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] -5-fluorbenzoová kyselina; t.t. 230 až 236 °C, MS 417 (M⁺)

Příklad 24

2-[2-(3,4-Dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] nikotinová kyselina; t.t. 213 až 225 °C.

Analýza pro C₂oH₁₅Cl₂N₃: vypočteno: C 59, 80; H 3,80; N 10,46 nalezeno: C 59,41; H 3,82; N 10,21.

Příklad 25

2-[2-(3,4,5-Trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzonitril; t.t. 129 až 131 °C.

Analýza pro C₂4H₂₃N₃O₃: vypočteno: C 71,80; H 5,77; N 10,47; nalezeno: C 72,09; H 5,64; N 10,23.

Příklad 26

2-[2-(3-Methoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-benzoová kyselina, t.t. 206 až 211 °C.

Sloučeniny vzorce I podle vynálezu se mohou připravovat rovněž použitím kombinatorní metodologie. Tento postup umožňuje rychlou syntézu mnoha analogů zahrnutých vzorcem I v malých množstvích pro testovací účely a potom se nej účinnější sloučeniny mohou syntetizovat ve velkých množstvích konvenčními metodami. Typický kombinatorní syntetický způsob pro sloučeniny vzorce II se provádí reakcí halogensubstituovaných benzoátových esterů s aminoisoindolinem za tvorby příslušného arylaminoisoindolu a potom zmýdelněním na karboxylovou kyselinu vzorce I (t.j. kde y je složka benzoové kyseliny). Reakce se provádějí v množstvích 0,15 mmol, jak je uvedeno dále. Roztoky každého halogenbenzoáťového reaktantu (0,18 M) v toluenu se umístí v reakčních lahvičkách (přibližně 7 ml). Každý aminoisoindolový reaktant se rozpustí v bezvodém toluenu za vzniku 0,15M roztoku. Pro přidání 1 ml (0,15 mmol, 1 ekv.) každého roztoku halogenbenzoátu do vhodných lahviček obsahujících 1 ml (0,18 mmol, 1,2 ekv.) aminoisoindolového reaktantu se použije Distrimanova pipeta. Roztok katalyzátoru se připraví rozpuštěním 0,025 M Pd₂(dba₃) (dipalladium-tribenzylidenaceton) a 0,075 Μ BINAP (2,2'-bis(difenylfosfino)-1,1'-binaftyl) v toluenu a do každé reakční lahvičky se přidá 0,25 ml roztoku katalyzátoru. Do každé reakční lahvičky se přidá zásada, obecně uhličitan česný (68 mg, 0,21 mmol, 1,40 ekv.) a lahvičky se uzavřou, umístí do vibrační sušárny a zahřívají při 100 °C 48 hodin. Reakční směs se potom ochladí a reakční rozpouštědla se odstraní • ·· «·· ·· ·· ···· ··· · ’ ♦ · ··· · · · · · · · • · ··· ······· · · «·· ©♦ ·· · ·· ···· odpařením. Pevný zbytek se suspenduje v 400 μΐ ethylacetátu a filtruje za účelem odstranění celého množství katalyzátoru. Filtráty se zkoncentrují do sucha odpařením za vzniku sloučenin vzorce I, kde část benzoové kyseliny je esterifikována (t.j. benzyl- nebo methylester). Estery se rozpustí v 500 μΐ směsi THF a ethanolu (1:1, objem:objem) a přidá se k nim 300 μΐ 5M hydroxidu sodného. Roztoky se třepají 5 hodin při 60 °C a potom ochladí a zkoncentrují do sucha odpařením rozpouštědel za vzniku požadované sloučeniny vzorce I.

Následující sloučeniny se také mohou připravit podle výše uvedených postupů:

2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-nitro-2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzonitril;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-(2-tetrazol-l-ylfenyl)amin;

{2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]fenyl}octová kyselina;

3— (2—[2—(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] fenyl Jpropionová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-6-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methansulfonylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]·· ·* * ·· φ · · φ φ φ φ ·· φ φ · · φ φ • ··· ······· « ·« · ·

-5-sulfamoylbenzoová kyselina;

4-[2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]isoftalová kyselina;

3-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]ftalová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-trifluormethylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-imidazol-l-ylbenzoová kyselina;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-(2-tetra zol-l-ylmethylfenyl)amin;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(2-tetrazol-l-ylethyl)fenyl]amin;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-methylbenzoová kyselina;

2- [2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3,5-dinitrobenzoová kyselina;

3- [2-(3, 4-dichiorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-2-methylbenzoová kyselina;

2-[2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-methoxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-propoxybenzoová kyselina;

4- butoxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-pentyloxybenzoová kyselina;

• * • · · • · »· ·

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-hexyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-heptyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-oktyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-nonyloxybenzoová kyselina;

4-decyloxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-isopropoxybenzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-iso indol-5-ylamino]-5-nítrobenzoová kyselina;

2-(2-bifenyl-4-yl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methoxybenzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-nitrobenzoová kyselina;

3- nitro-2-{2-[(4aS,8aR)-4-(oktahydroisochinolin-2-yl)fenyl]-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2—{2—[(4aS,8aR)-4-(oktahydroisochinolin-2-yl)fenyl]-2,3-dihydro-lH-isolndol-5-ylamino]benzoová kyselina;

4- [2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]nikotinová kyselina;

2-[2-(4-dibutylaminofenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-dibutylaminofenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-bromfenyl)-2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(2-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-dibutylamino-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methoxybenzoová kyselina;

4-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]isoftalová kyselina;

2-(2-bifenyl-4-yl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dihydroxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-difluorfenyl)-2,S-dihydro-lH-isoindoi-S-yiamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-fluor-4-methylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4,5-trihydroxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(4-methyl-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,5-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(2,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina; nebo

2-[2-(4-fluor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina.

Sloučeniny vzorce I se vyhodnotily standardními zkouškami in vitro a in vivo rutinně používanými odborníky ve výzkumu amyloidů pro vyhodnocení sloučenin, které se využívají při prevenci tvorby amyloidních proteinů a jejich agregace a při určování možné užitečnosti v léčbě nemocí spojených s amyloidem, jako je například Alzheimerova nemoc. Následující zkoušky jsou dobře zaveditelné jako předpověď klinické užitečnosti.

Biologické příklady

Zkoušky amyloidů

BASSR (radiostanovení samoočkování beta-amyloídů)

Zkouška inhibitorů růstu fibril samoočkovaných amyloidů

Materiály:

Zásobní roztoky:

Zkušební pufr - 50 mM fosforečnanu sodného, pH 7,5, 100 mM NaCl, 0,02 % NaN₃, 1 M močoviny (filtrovaný a uložený při 4 °C)

Rozpustný peptid Αβ(1-40) (Bachem, Torrance, CA) - 2,2 mg/ml v deionizované vodě (uložený v alikvotech při -20 °C, udržovaný na tajícím ledu) se sám naočkuje po 1 týdnu skladování. Typicky by se měl roztok skladovat, dokud se nepozoruje žádná lag fáze ve zkoušce.

¹²⁵I-značený Αβ(1-40) - 150K až 350K cpm/μΐ v 100% acetonitrilu - 0,1% trifluoroctové kyselina (TFA) - 1% β-merkaptoethanol (alikvoty uložené při -20 °C).

¹²⁵I-značený Αβ(1-40) se může připravit podle postupu uvedeného v práci H. Le Vine, III in Neurobiol. Aging. 16:755 (1995), který je zde začleněný formou odkazu, nebo se tento • fc fcfc • · > 4 • · • fc · • · fc fc · · · • · · · · · • fcfc · • · · • · fc reagent může koupit od firmy Amersham, Arlington Heights, Illinois.

Konečné zkušební podmínky: 30μΜ rozpustný Αβ(1-40) v deionizované vodě ve zkušebním pufru + 20 - 50 K cpm ¹²⁵I-značeného Αβ(1-40) na zkoušku. Testovaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO), typicky 5 až 50mM zásoba, tak, aby konečná koncentrace DMSO byla ve zkoušce menší než 1 % objem.

Zkouška: Reakční směs pro 50 zkoušek (na ledě) obsahuje 0,1 až 0,2 μΐ ¹²⁵I-značeného A¹²⁵1-značeného A/?(l-40) + 1 μΐ rozpustného Αβ(1-40) + 13,5 μΐ zkušebního pufru na zkoušku. Množství složek reakční směsi dostatečné pro 50 zkušebních j ame k:

až 10 μΐ ¹²⁵I-značeného Αβ(1-40) vysušeného,

675 μΐ zkušebního pufru, μΐ rozpustného Αβ(1-40).

Zkušební metoda

1) Připravte výše uvedenou reakční směs smícháním složek a uložením na ledě.

2) Odpipetuje 14,5 μΐ reakční směsi do každé z 50 jamek na polypropylenové mikrotitrační plotně s 96 jamkami s dnem ve tvaru U na ledě (Costar 3794).

3) Přidejte 1,7 μΐ zředěné testované sloučeniny do každé jamky v sloupci s osmi jamkami včetně kontrolního rozpouštědla. Postupná 3-násobná zředění lmM (100 μΜ konečné) ve zkušebním pufru s močovinou = 7 zředění + nula. Každá 96jamková plotna se může použít pro 11 vzorků + kontrolu s kongočervení (0,039 M konečná v dvojnásobných stupních).

4) Přelepte plotnu hliníkovou fólií (Beckmann 538619) a inkubujte 10 minut na ledě.

5) Zvyšte teplotu na 37 °C a inkubujte 3 až 5 hodin (v závislosti na dávce peptidu).

6) Odstraňte hliníkovou fólii a přidejte 200 μΙ/jamku ledově chladného pufru s močovinou, shromážděte radioaktivně značené fibrily vakuovou filtrací přes filtry GVWP s velikostí pórů 0,2 μπι na 96-jamkových plotnách (Millipore MAGV N22, Belford, MA). Stanovte radioaktivitu filtrů použitím standardních metod známých odborníkovi v daném oboru.

BASST (Samoočkováni beta-amyloidů, thioflavin T)

Zkouška inhibitorů růstu fibril samoočkovaných amyloidů

Materiály:

Zásobní roztoky:

Rozpustný peptid Αβ(1-40) - 2,2 mg/ml v deionizované vodě (uložený v alikvotech při -20 °C, udržovaný na tajícím ledě) se sám naočkuje po 1 týdnu skladování. Typicky by se měl roztok skladovat, dokud se nepozoruje žádná lag fáze ve zkoušce.

Konečné zkušební podmínky: 30μΜ rozpustný Αβ(1-40) v deionizované vodě ve zkušebním pufru. Testovaná sloučenina se rozpustí v DMSO, typicky 5 až 50mM zásoba, tak, aby konečná koncentrace DMSO byla ve zkoušce menší než 1 % objem.

Zkouška: Reakční směs pro 50 zkoušek (na ledě) obsahuje 1 μΐ rozpustného Αβ(1-40) + 13,5 μΐ zkušebního pufru na zkoušku.

Množství složek reakční směsi v každé z 50 zkušebních jamek:

μΐ Αβ(1-40),

675 μΐ zkušebního pufru.

·· ·

Zkušební metoda

2) Odpipetuje 14,5 μΐ reakční směsi do každé z 50 jamek na polypropylenové mikrotitrační plotně s 96 jamkami s dnem ve tvaru U (Corning 25881-96) na ledě.

3) Přidejte 1,7 μΐ zředěné testované sloučeniny do každé jamky v sloupci s osmi jamkami, včetně kontroly s rozpouštědlem. Postupné trojnásobné zředění z 1 mM (100 μΜ konečné ve zkušebním pufru s močovinou = 7 zředění + nula. Na každou 96-jamkovou plotnu se může proto uložit 11 vzorků + kontrola s kongočervení (0,039 - 5 μΜ konečná ve dvojitých stupních).

4) Přelepte plotnu hliníkovou fólií a inkubujte 10 minut na ledě.

6) Odstraňte hliníkovou fólii a přidejte 250 μΐ/jamku 5μΜ thioflavinu T (ThT) [T-3516, Sigma-Aldrich] v 50mM glycinNaOH, pH 8,5. Odčítejte fluorescenci na plotnovém čtecím zařízení (ex = 440 nm/20 nm; em = 485 nm/20 nm) během 5 minut.

ΒΑΡΑ (Agregace beta-amyloidních peptidů)

Tato zkouška se používá s cílem měřit inhibici pomocí sloučeniny proti agregaci beta-amyloidních peptidů.

Cílem této zkoušky je poskytnout metodu určování množství agregace beta-amyloidních peptidů použitím konečné zkoušky založené na filtraci pro větší objemy. V této zkoušce se používá hexafluorisopropylalkohol (HFIP) pro • · • fc ·

fcfcfc fcfcfcfc • fcfcfc fcfc · fc ······· · fc • fcfc fcfcfc ·· · fcfc fcfcfcfc rozklad výchozího' amyloidního peptidu do stavu monomeru a používá se s koncentrací 33 μΜ, která je dostatečně vysoká na to, aby se při pH 6,0 vyskytla agregace za několik hodin.

Metody:

Agregace β-amyloidních peptidů, pH 6,0 (ΒΑΡΑ)

Na 96-jamkovou plotnu (Costar 3794) přidáme 25 μΐ 50mM fosfátového pufru, pH 6,0, 10 μΐ 0,5 mg/ml peptidu Αβ(1-40) v 20% HFIP + 1 μΙ/zkoušku ¹²⁵I-značeného Αβ(1-40) [¹²⁵I Αβ(140)] a 1 μΐ testované sloučeniny počínaje při 50 mM s koncentrací DMSO < 1 %. Potom se provede inkubace 2 až 4 hodiny při teplotě místnosti. Reakci zastavíme pomocí 200 μΐ 50mM fosfátového pufru, pH 6,0, a provedeme filtraci přes 0,2 μπι 96-jamkovou filtrační plotnu (Millipore MÁGU N22) . Filtrační plotnu promyjeme 100 μΐ stejného fosfátového pufru. Agregace se detektovala na čítači Microbeta po impregnaci filtrů pomocí Meltilex (1450-441) a korigovala vzhledem k pozadí.

Zkouška BATYM

Metody:

Požadovaný Αβ(1-42) (kalifornský peptid) se vysušil ze svého hexafluorisopropylalkoholového (HFIP) zásobního roztoku. Αβ(1-42) se rozpustil v dimethylsulfoxidu (DMSO) a potom smíchal S/ fosfátem pufrovaným fyziologickým roztokem (PBS) (pH 7,4). Smíchaný roztok Αβ(1-42) se filtroval přes 0,2 μΜ membránový filtr Omnipore se stříkačkou (Millipore, Bedford, MA). Testovaná sloučenina v DMSO (50-násobně koncentrovaná) se vlila do každé jamky (0,5 μΙ/jamku) 96jamkové plotny. Roztok Αβ(1-42) se přidal do každé jamky fcfc ·.♦ · ·« «· fc · · · · · * ♦ · • fc fcfcfcfc ·· · fc · · · « fcfcfcfc * · · · • fc · fc fc ··· • fcfc fcfc fcfc · fcfc fcfcfcfc (24,5 μΙ/jamka). Plotna se centrifugovala při 1 000 g 5 minut a inkubovala při 37 °C 1 den (konečná koncentrace Αβ(1-42 100 μΜ) .

Po inkubaci se do každé jamky (250 μΙ/jamku) přidal roztok thioflavinu T (ThT) (30 μΜ)) v glycin-NaOH pufru (pH

8,5, 50 mM) a měřila se fluorescence (ex = 440/20 nm; em = 485/20 nm) použitím plotnového čtecího zařízení. Inhibiční aktivita se vypočítala jako snížení fluorescence pomocí následujícího vzorce:

Inhibice (%)= (F(Ap)-F(Ap + sloučeniny)}/{F(Ap) - F(rozpouštědla + sloučeniny)} x 100.

Hodnoty IC₅₀ (koncentrace testované sloučeniny potřebné pro způsobení 50% inhibice agregace) se vypočítaly pomocí programu s konstrukcí křivky bod po bodu použitím následující rovnice. Údaje se získaly ze dvou odlišných pokusů uskutečněných třikrát.

Inhibice (x) = 100 -100/{l + (x/IC₅₀)ⁿ}, x = koncentrace testované sloučeniny (Μ),

IC₅₀ = (Μ) , n = Hillův koeficient.

Reprezentativní sloučeniny vzorce I projevovaly v předcházejících zkouškách inhibiční aktivitu (IC₅₀) přibližně 1 μΜ až více než 100 μΜ. Výsledky těchto zkoušek pro reprezentativní sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou uvedeny v tabulce 1.

• *· • · · · • ·· • * · «·· ·· • · • ♦ · • ···· • · «· «« I · ·

Tabulka 1

	. Amyloidní.	inhibiční	aktivita
Příklad·	B AS SR	BASST	. BATYM	ΒΑΡΑ
Č.--·	IC50 μΜ	IC₅₀pM	IC₅₀mM	IC5o μΜ
1	5,6,10, 5 (P)	2, 1.6 (P)	11.3 (P)	.72
	30,20 (Q)	3,3 (Q)	46.4 (Q)
	>100,15 (R)	15,15 (R)	59.7 (R)
2	30,7.5,10	2,2,2	14.1
3	15, 6.2,3.1, 4,6,4.5, 10,12	3, 2.1	17.4 .	64
4	12,11,11 (P)	2,2,2(P)	26.1 (P)	101 (Ρ)
	15, 15, 15, (Q)	2 (Q)	22.2 (Q)	>100,93 (Q)
5	5,4.1,3	3, 3, 3	II.4’
6	7, 7, 12 (P) 4, 5 (Q)	1(P) 1.5(Q)	13.5 (P) 14.6 (Q)	14
7	90, 80, >100	1.1	37.3	28
8	>100, >100	1	33.4	19
9	>100 (srá^i, >100	1.5	32.9	13
10	100, 58, 55, 70	3	34.6	16
11	2.5,3.8, 5.2, 1.2 (P)	0.8,1	12.6	>100
12	>100 (sráz.)	1.1	11.7	5
13	>100(P)	1(P)	90.2,60 (P)	4,21(P)
	>100(Q)	8(Q)	>100 (Q)	32 (Q)
	>100 (R) 52 (S) 60 (T)	30 (R) 4(S) 2(T)	>100 (R) 79.7 (S) 83 (T)	11 (R)
14	2.5, 1.2, 3.8, 5.2	0.8, 1.0	12.6	>100
15	>100, >100	0.6	32.5 .	>100
16	>100, >100 (sraz.)	1.8	29.5	86
17	20 (sraz), 80	1.5	20	40

Tabulka 1 (pokračování) • ♦· ·« · »» *· ··«· «»· · «* · ··· ·>·· ·· ·

Příklad & , ^v'	BASSR IC₅₀hM	B ASST íCso μΜ	BATYM IC₅₀ μΜ	ΒΑΡΑ IČ5o μΜ
18	· · 7 (sřaž), 4, 5	0.9, 1.0, 0.6	16.6	97
19	1-1 (tvář V ) 1 (tvar V ) . 1 ( tvar V i) .	1.0	12.8	>10
20	. >100.	2	11.5	>60
21	.7, 2.2, 2.0	0-7	9.64	>60
22	10,3,3,6.5,8	6,2	⁸⁴	>60
23	>100, 50,70	3,2,2	34.1	62
24	5, 18, 18	. 0.8,0.3, 0.3
25	>100 (sráz), >100, >100	15	>100	25
26	>100 (sraz*,)	10 .	64.9	>60
Písmeno v závorce po	jednotlivé	hodnotě	označuje sérii

testované sloučeniny. Například 10 (P) znamená, že testovaná sloučenina byla ze série P. Pokud série není specifikována, potom sérií sloučeniny byla série P. P, Q, R, S a T jsou odlišné série sloučeniny.

Sloučeniny podle vynálezu projevovaly dobrou aktivitu ve standardní zkoušce in vivo běžně používané pro vyhodnocení prostředků pro léčení nemocí týkajících se agregace amyloidních proteinů, zejména Alzheimerovy nemoci a jiných amyloidóz. V jedné zkoušce se amyloidní protein zavede do sleziny myši pomocí subkutánní injekce dusičnanu stříbrného, Freundova adjuvans a intravenózní injekce amyloidního zesilujícího faktoru. Dusičnan stříbrný se podává každý den do dne 11. Testované sloučeniny se podávají myši denně ode dne 1 do dne 11. V den 12 se zvířata usmrtí a sleziny se vyberou, histologicky preparuji,. zabarví kongočervení a

percentuální oblast sleziny obsazené dvoj lomně, amyloid zabarvený kongočervení se mikroskopicky kvantifikuje.

Jiná zkouška in vivo, ve které se vyhodnocovaly sloučeniny podle vynálezu, využívá transgenní myš. Tato myš má transgen humánního β-amyloidného prekurzorového proteinu s promotorem z dosavadního stavu techniky, jak popisuje Hsiao et al., „Correlative Memory Deficits, A β Elevation and Amyloid Plaques in Transgenic Mice, Science 1966; 274: 99102. Tato transgení myš vytváří β-amyloidní usazeniny přibližně v 9. měsíci věku. V 15 měsících jsou hojné difúzní a kompaktní senilní plaky, zejména v neokortexu, bulbu olfactoriu a hippokampu. Sloučeniny podle vynálezu se podávají myši orálně počínaje 8. měsícem věku (právě před začátkem vytváření amyloidních usazenin) a pokračujíc několik měsíců (až do přibližně 14. až 18. měsíce věku). Zvířata se potom usmrtí a odstraní se jim mozky. Množství amyloidu v mozku se kvantifikuje histologicky i biochemicky.

Výše uvedené údaje určují, že reprezentativní sloučeniny podle vynálezu jsou aktivní ve standardní zkoušce použité pro měření inhibice agregace proteinů. Sloučeniny projevují vynikající specifitu, například jak se znázorňuje ve zkoušce BASST, a ve zkouškách BATYM a ΒΑΡΑ. Sloučeniny jsou tedy užitečné pro klinickou inhibici agregace amyloidních proteinů a pro zobrazení usazenin pro diagnostické použití. Sloučeniny se budou používat ve formě farmaceutických formulací a následující příklady ilustrují typické kompozice.

Příklad 27

Tablety

Složka Množství

Sloučenina z příkladu I 50 mg

Laktóza 80 mg

Kukuřičný škrob (pro směs) 10 mg

Kukuřičný škrob (pro pastu) 8 mg

Stearát hořečnatý (1 %) 2 mg

150 mg

Sloučenina z příkladu 1 se smíchá s laktózou a kukuřičným škrobem (pro směs) a mísí se až na stejnorodý prášek. Kukuřičný škrob (pro pastu) se suspenduje v 6 ml vody a zahřívá za míchání pro vytvoření pasty. Pasta se přidá k míchanému prášku a směs se granuluje. Vlhké granule se protlačí přes tvrdé síto č. 8a vysuší při 50 °C. Směs se rozetře s 1% stearátem hořečnatým a slisuje na tablety. Tablety se podávají pacientovi 1- až 4-krát denně pro prevenci agregace amyloidních proteinů a léčení Alzheimerovy choroby.

Příklad 28

K roztoku 700 ml propylenglykolu a 200 ml vody pro injekce se přidá 20,0 g sloučeniny č. 9. Směs se míchá a pH se nastaví na 5,5 pomocí kyseliny chlorovodíkové. Objem se nastaví na 1000 ml vodou pro injekce. Roztok se sterilizuje, plní do 5,0 ml ampulek obsahujících 2,0 ml (40 mg sloučeniny č. 8) a zataví pod dusíkem. Roztok se podává injekčně

pacientovi trpícímu medulárním karcinomem štítné žlázy nebo v případě léčby.

Příklad 29

Náplasti miligramů 2-{4-[3-(3,5-dichlorfenyl)propyl]fenylamino}benzoové kyseliny se smíchá s 1 ml propylenglykolu a 2 pg lepidla na bázi akrylového polymeru obsahujícího pryskyřičné síťující činidlo. Směs se aplikuje na nepropustnou podložku (30 cm²) a aplikuje na horní část zad pacienta pro trvalé uvolňování při léčbě amyloidní polyneuropatie.

Vynález a způsob a proces jeho provedení a použití jsou popsány takovými úplnými, jasnými, výstižnými a přesnými termíny, aby se umožnilo jakékoliv osobě znalé v oboru, které se to týká, uskutečnit a použít jej. Je samozřejmé, že výše popsaná přednostní provedení předloženého vynálezu a jejich modifikace se mohou uskutečnit bez odchýlení od ducha a rozsahu předloženého vynálezu, který se uvádí v patentových nárocích. Pro zvláštní určení a jasné nárokování předmětného vynálezu ukončují tuto přihlášku následující nároky.

• · ·

Claims

► · ·

PATENTOVÉ NÁROKY ó5 ♦ · · • · · • · · ·· ····

1. Sloučeniny vzorce I (i:

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je fenyl nebo substituovaný fenyl;

Y je fenyl, substituovaný fenyl, pyridyl nebo substituovaný pyridyl;

kde substituovaný fenyl a substituovaný pyridyl může mít 1 až 4 substituenty, přičemž každý z nich je nezávisle zvolen ze souboru zahrnujícího

-OCi-Ci2alkyl, halogen,

O

II

O o

II II

-Ci-C₆alkyl, fenyl, -CNHR, -CNH-S-R', -S-R',

II II o o

-CO₂H, -COzR¹, -NO2, -CF3, -CN, -NR^XR², - (CH2) _nCO₂H, - (CH₂) _nCO₂R¹, -SO2NR¹R², tetrazol, - (CH2)ntetrazol, dekahydroisochinolin, imidazol, - (CH₂) nimidazol, -CH=CH-tetrazol, -CH=CH-imidazol nebo fenyl;

R¹ a R² jsou nezávisle vodík nebo Ci-C₆alkyl; a každé n je nezávisle 0 až 5;

R je vodík, Ci-C₆alkyl nebo fenyl; a

R' je vodík, Ci-C₆alkyl, -CF₃ nebo fenyl.
2. Sloučenina podle nároku 1, v y z n a č u j ící • · • · · · · • · · · · · * ··· β······ · · • · · · · · · ·· · ······ se t í m , že X je substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -OCi-C₆alkyl, halogen, Ci~C₆alkyl, -CF₃ a fenyl.
3. Sloučenina podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že Y je substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -CO₂H, -NO₂, -OCi~Ci₂alkyl, -CN, tetrazol, -(CH₂)nCO₂H, -SO₂NR¹R², -CF₃, imidazol, - (CH₂) _ntetrazol,

- (CH₂)nimidazol, -CH=CH-tetrazol a -CH=CH-imidazol.
4. Sloučenina podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že Y substituovaný fenyl a substituovaný fenyl má 1 až 3 substituenty, z nichž jeden.je -CO₂H.
5. Sloučenina podle nároku 4, vyznačuj ící se t í m , že skupina -CO₂H . - je umístěna v poloze

2 fenylového kruhu.
6. Sloučenina podle nároku 2, vyznačuj ící se t í m , že substituovaný fenyl má dva chlorové substituenty umístěné v poloze 3a 4 fenylového kruhu.
7. Sloučeniny vzorce I:

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde

X je fenyl nebo Substituovaný fenyl, s?

přičemž když X je substituovaný fenyl, substituovaný fenyl má 1 až 4 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -OCh-Cgalkyl, halogen, Ci-C₆alkyl, -CF3 nebo fenyl;

Y je fenyl nebo substituovaný fenyl, přičemž když Y je substituovaný fenyl, substituovaný fenyl má 1 až 4 substituenty nezávisle zvolené ze souboru zahrnujícího -CO₂H, -N0₂, -OCi-C₁₂alkyl, -CN, -CF₃, -(CH₂)_nCO₂H, -SO₂NR¹R², tetrazol, - (CH₂) ntetrazol, imidazol, - (CH₂) _nimidazol, -CH=CH-tetrazol nebo -CH=CH-imidazol;

R¹ a R² znamenají nezávisle vodík nebo Ci-Cgalkyl; a každé n je nezávisle 0 až 5.
8. Sloučeniny:

2-[2-(2,3,4-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

4-methoxy-5-nitro-2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylaminojbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-me.thoxy-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2- (3, 4-dirvethylfenyl) -2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino] benzoová kyselina;

158

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00 0000 00 · 0 0 000 0000000 0 0 0 00 00 0 000 00 00 00 0 00 0000

2-[2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-bifenyl-4-yl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina; nebo

2-[2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina.
9. Sloučeniny:

2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5-nitro-2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzonitril;

[2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-(2-tetrazol-l-ylfenyl)amin;

{2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]fenyl·}octová kyselina;

3- {2—[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]fenyl}propionová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-β-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methansulfonylbenzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-sulfamoylbenzoová kyselina;

4- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]isoftalová kyselina;

3- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2, 3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]ftalová kyselina;

• fc >

• fc fcfc fc···

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-trifluormethylbenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-imidazol-l-ylbenzoová kyselina;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl] -(2-tetrazol-l-ylmethylfenyl)amin;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(2-tetrazol-l-ylethyl)fenyl]amin;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(2-tetrazol-l-ylvinyl)fenyl]amin;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methylbenzoová kyselina; nebo

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-methylbenzoová kyselina.
10. Sloučeniny:

2-[2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-nitrobenzoová kyselina;

2- [2-(3, 4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3,5-dinitrobenzoová kyselina;

3- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-2-methylbenzoQvá kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-methoxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-propoxybenžoová kyselina;

4- butoxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-pentyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-IH-isoindol-5-ylamino]-4-hexyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-heptyloxybenzoová kyselina;

• ·

9 · 9 9 9 9-9

9 a a a · · • · · ······· · • · 9 9 9 9 9

99 9 ♦· ··

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-oktyloxybenzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-nonyloxybenzoová kyselina;

4- decyloxy-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-4-isopropoxybenzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-iso indol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-(2-bifenyl-4-yl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)-5-nitrobenzoová kyselina; nebo

2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina.
11. Sloučeniny:

2-[2-(3,4-dimethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-(2-fenyl-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2- [2-(3-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(4-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-yl]-[2-(1Htetrazol-5-yl)fenyl]amin;

5- amino-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5ylamino]benzoová kyselina;

5-niťro-2-(2-fenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino)benzoová kyselina;

2- [2-(4-chlor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol

5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;.

• 9 » I ·· ·· • · · ·

9 · ♦ • · · • · · «· ····

2-[2- (3-fluorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3-methoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-nitrobenzoová kyselina;

2-[2-(3-fluorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-fluorbenzoová kyselina; a

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]nikotinová kyselina.
12. Sloučeniny:

2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-5-methoxybenzoová kyselina;

2- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]-3-nitrobenzoová kyselina;

3- nitro-2-{2-[(4aS,8aR)-4-(oktahydroisochinolin-2-yl)fenyl]-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-{2-[(4aS,8aR)-4-(oktahydroisochinolin-2-yl)fenyl]-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

4- [2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]nikotinová kyselina;

2-[2-(4-dibutylaminofenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-dibutylaminofenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-bromfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(2-chlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

5- dibutylamino-2-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-(2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoihdol-5-ylamino]-5-methoxybenzoová kyselina;

ΦΦ ♦ · • · · • ·« φ · φ £2

ΦΦΦΦ

4-[2-(3,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]isoftalová kyselina;

2-(2-bifenyl-4-yl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-dihydroxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4-difluorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3-fluor-4-methylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,4,5-trihydroxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(4-methyl-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(3,5-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(2,4-dichlorfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina;

2-[2-(4-fluor-3-trifluormethylfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino}benzoová kyselina;

2-[2-(3,4,5-trimethoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzonitril; nebo

2-[2-(3-methoxyfenyl)-2,3-dihydro-lH-isoindol-5-ylamino]benzoová kyselina.
13. Farmaceutická kompozice, vyznačující se t 1 m , že obsahuje sloučeninu podle nároku 1 společně s farmaceuticky přijatelným.nosičem, ředidlem nebo excipientem.
14. Způsob léčení Alzheimerovy nemoci, v y z n a č u -