CZ20013921A3 - Integrovaná vícetabulová okenní jednotka a sestava rámu okenního křídla a způsob jejich výroby - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká v podstatě komerčních a architektonických oken a zejména integrální více tabulové okenní jednotky a sestavy rámu okenního křídla a způsob její výroby.

Dosavadní stav techniky

Jak je současně v této oblasti dobře známo, izolační zasklívací jednotky nebo IG jednotky, jsou v širokém měřítku používány jako prvky oken a dveří. Takové jednotky jsou používány v oknech a dveřích, aby se zmenšily tepelné ztráty vnitřních prostorů budov v zimě, a zmenšil se přítok tepla do klimatizovaných budov v létě. Izolační zasklívací jednotky jsou obvykle vytvořeny odděleně od rámu a potom v samostatné operaci je izolační zasklívací jednotka zasazena do rámu.

IG jednotky obvykle sestávají ze dvou rovnoběžných tabulí skla, které jsou vzájemně od sebe oddáleny a které mají mezi tabulemi prostor těsněný podél obvodu tabulí, aby se uzavřel vzduch v prostoru mezi nimi. Rozpěrné příčky jsou umístěny podél obvodu prostoru mezi dvěma tabulemi. Rozpěrky jsou sestaveny do rámů v podstatě pravoúhlého tvaru bud' ohnutím nebo použitím rohových klínů.

Jak se tato obchodně úspěšná technologie vyvíjela, izolační zasklívací jednotky tvoří pouze vnitřní součásti rámového prvku, použitého v okenní jednotce. Rámový prvek tvoří pracovní prvek okna a tvoří uzavřenou křivku, nazvanou rám okenního křídla, který ··· ··· · : . «·* ··· · · * · · * ·· ··· ·· ···· drží nezbytné technické vybavení, aby se mohl rámový prvek posouvat, zamykat, aby mohl mít kliku atd.

I když se běžně používá mnoho konstrukčních materiálů pro výrobu rámových prvků, jako je dřevo a hliník, jsou současně dostupné izolační okenní jednotky, které používají rámový prvek vytvořený z protlačovaných polymerů polyvinyl chloridu, aby vznikl vynikající účinek u běžných obchodních a obytných použití.

Při výrobě běžných rámů se začne s protlačeným výliskem, nazvaným PVC profil. Tyto protlačené výlisky výrobci konstruují tak, aby byl vyroben rámový vlís, který má určitou estetickou hodnotu. Protlačený výlisek může být v podstatě dostupný na trhu; avšak je· v podstatě vyvinutá taková praxe, že je v určité oblasti, trhu, atd. výhradní, aby mohl určitý výrobce oken spojit určitou estetickou hodnotu se svým výrobkem. Proto i když je mnoho protlačených výlisků originální konstrukce, zachází se s nimi na trhu jako se stejným zbožím.

Jiný znak protlačovaných výlisků je dán tím, že se vnější plocha musí hodit do hlavního rámu, profil musí být také funkční stejně tak jako estetický. Aby se tato funkce dosáhla, musí se provést změny ve vnitřních drážkách, kanálech atd.

Další prvek při výrobě rámu je vyříznutí rohových pokosů v rámovém prvku. Tyto výřezy jsou vyrobeny v nadměrné velikosti, asi 6,35 až 3,75 mm (1/4 až 1/8 palce). Tento další materiál slouží pro to, aby mohl být proveden proces zvaný vinylové svařování, při kterém se oba švy zahřejí na bod, kdy PVC materiál měkne a spoj se stlačí dohromady a ochladí na místě, aby se vytvořil soudržný spoj. Tímto způsobem se vytvoří rohový spoj, který je pevnější než původní protlačovaný výlisek.

Výsledkem výroby rámu je čtyřstranný rám okenního křídla. Avšak při procesu vinylového svařování vzniknou otřepy nebo odhrny které se musí odfrézovat, odříznout, odškrabat nebo jinak odstranit. Tento proces se nazývá čistění rohů a v podstatě se ho dosáhne samostatnou částí výrobního zařízení nazvaného čistič rohů.

V tomto okamžiku je rám okenního křídla připraven pro zasklívání. Zasklívání se obvykle provádí jedním ze dvou způsobů. První snadno použitelný způsob je když se zasklívací pás nazvaný zasklívací páska připevní na konstrukci na profilu, zvanou zasklívací nosný prvek. Potom se IG jednotka přilepí k druhé straně zasklívací pásky a přes IG jednotku se pak umístí zasklívací zarážky, aby držely vnějšek IG jednotky. Tento způsob má tu výhodu, že zařízení a technologie kterou se toho dosáhne je zpracována výrobcem zasklívací pásky a výrobce oken může vyrobit okno s menším počtem zařízení a nižšími finančními náklady. Avšak nedostatky tohoto způsobu spočívají ve zvýšených nákladech na materiály na zasklívací pásky a tyto materiály jsou omezeny na materiály, které lze na tyto pásky vytvarovat.

Alternativní způsob zasklívání je proces nazvaný těsnění vnitřní plochy rámu. Při tomto způsobu se rám umístí horizontálně na souřadnicové utěsňovací zařízení, kterým se nanese souvislá vrstva tekutého těsnícího materiálu podél zasklívacího nosného prvku okenní plochy. IG jednotka se pak přilepí k těsnění vnitřní plochy a připevní se zasklívací zarážky. Při tomto způsobu těsnící materiál vnitřní plochy tvoří těsnění mezi IG jednotkou a rámem okenního křídla. Přestože je potřeba u tohoto způsobu přídavné zařízení, tento způsob umožňuje použití různých materiálů, včetně silikonových lepidel, které mají výhodné ceny a/nebo výkonové charakteristiky.

• · » · « » · ·· · ·♦ ·

Ve všech případech, IG jednotky musí být nutně vyrobeny samostatně a často jsou vyráběny i úplně jinou společností. Současným trendem je provádět tyto operace společně, aby se mohly kontrolovat náklady, velikost, dostupnost, atd. Také mnohem přímější kontrolou výroby IG jednotky, jak trhu, nového zasazení (na zakázku), tak standardních velikostí (nové instalace) může být tato jednotka adresná.

Výroba běžných IG jednotek, která se používá při výrobě PVC izolačních oken, je ve stavu techniky popsána a je zde uvedena v odkazech. Pro účely určení konstrukcí a pro vytvoření rámu podle předloženého vynálezu, bude tato výroba krátce popsána. Za prvé, rozpěrná příčka je vytvořena jako v podstatě dutý, mezi válci, do dutého kanálu tvářený, plochý materiál. Vysoušeči materiál se umístí do dutého kanálu a učiní se některá opatření, aby se vysoušeči materiál dostal do tekutinového spojení s vnitřním prostorem nebo jinak ovlivňoval vnitřní prostor IG jednotky. Na rozpěrné příčce se pak provedou zářezy, aby ji bylo možno vytvarovat do pravoúhlého rámu. Vlivem povahy a geometrie tohoto rámu, má IG jednotka v tomto okamžiku velmi malou tuhost. V tomto okamžiku se těsnění nanáší na vnější tři strany rozpěrné příčky, aby se svázal pár skleněných tabulí, s oběma protilehlými stranami rozpěrné příčky. Obvykle se jako těsnící materiál používá polyuretanový nebo polysulfidový těsnící materiál, z důvodů jejich pevnosti a proti vlhkostních vlastností. Po zasazení skleněných tabulí a vytvrzení těsnění, IG jednotka má konečnou konstrukční integritu. Současný stav techniky je reprezentován US patentem č. 5,313.761, vydaným na jméno Leopold, podle kterého se horký roztavený butyl přímo nanáší do rozpěrného prvku, do kterého je zahrnut i sklopný rohový klín. Tento způsob se provádí velmi složitým a nemotorným výrobním procesem, který zahrnuje řadu jemu vlastních výrobních problémů, jedním z nichž je, že těsnící

materiál musí být usazen při velké teplotě a tlaku a potom se musí nechat ještě 1 až 2 dny stát než úplně zatvrdne.

Řada dalších problémů existuje u současného stavu techniky při výrobě IG jednotek. Použití polyuretanových nebo polysulfidových těsnících materiálů, vzhledem k jejich nepružné povaze při vytvrzování, může způsobit praskání skla vlivem napětí po určitých obdobích střídajících se teplot, které způsobuje roztahování a smršťování prvků. To vede k zamlžování nebo pronikání vlhkosti do vnitřního vzduchového prostoru. Bylo zkoušeno také použití pólyizobutylenových těsnících materiálů vzhledem k jejich výborným proti vlhkostním vlastnostem. Avšak byly velmi špatné výsledky v konstrukční integritě. A i když silikon je pevný těsnící materiál, je porézní pro pronikání vlhkosti a nemůže být použit sám o sobě a musí se použít jako součást zdvojené těsnící jednotky (dvojité těsnění).

Vznikly některé nové způsoby, které lze ještě považovat za stav techniky, a mohou být charakterizovány standardem nazvaným zkouška horké hrany. Zkouška horké hrany je zkouška tepelné vodivosti, která počítá izolační vlastnosti IG jednotky a je to způsob hodnocení izolační schopnosti složeného izolačního okna a nikoliv jen jeho součástí. Hybnou sílou pro tuto charakteristiku jsou vládní předpisy, které vyžadují, aby konstrukce měly určité vlastnosti venkovního tepelného pláště. Avšak vzhledem k nezbytné kovové rozpěrce a nežádoucímu zvýšení tepelné vodivosti, způsobené takovou konstrukcí, běžné IG jednotky jsou z tohoto ohledu velmi špatné. To je zejména vlivem skutečnosti, že běžné IG jednotky byly konstruovány tak, aby vykazovaly izolační vlastnosti podél viditelné oblasti skla a nikoliv vyšší izolační vlastnosti podél oblastí obvodu okenního křídla a rámu.

Současný stav techniky této technologie také představuje US patent č. 5,313.761, vydaný na jméno Leopold, podle kterého je použita rozpěrka ve tvaru U bez rohových klínů tak, že vedení přenosu tepla vedením jsou v polovině přerušena. Také odstranění rohových klínů odstraňuje bod úniku v systému.

• » · · · · • · ·	• · « ·	« » ·	•» · • ·	• «
	• ·	•	• · ·
i	· »	• · ·	• · · ·	• ·

Proto byla pociťována potřeba dokonalejšího, ale méně složitého mechanizmu, kterým se získá tepelně utěsněná a konstrukčně utěsněná vzduchová kapsa, vytvořená na obou stranách skleněné tabule, pro použití v jinak běžně fungujících oknech.

Podstata vynálezu

Bylo zjištěno, že za kvalitní velmi dobře působící tepelný vzduchový prostor se pokládá takový, který umožňuje, aby se sklo roztahovalo a smršťovalo bez namáhání skla až k bodu, kdy mohou nastat praskliny vlivem pnutí; nebo aby se mohl těsnící materiál deformovat k bodu, kdy si už nemůže zachovat strukturální celistvost.

Dále bylo zjištěno, nevyhnutelně nastane že napětí mezi sklem a těsnícím materiálem a že proto konstrukce okenního rámu musí dovolovat, aby takové napětí a pohyb mohl nastat, způsobem kterým se zmenší celé zatížení skla a těsnícího materiálu těmito silami.

Dále bylo zjištěno, že dotyk IG jednotky s okenním rámem způsobuje, že okenní rám působí jako zářič tepla a v také jako přenašeč vibrací a tím i zvuku.

Dále ještě bylo zjištěno, že součinitel roztažnosti skla je menší než součinitel průtažnosti; proto každá sestava musí vždy chránit každé sklo od přímého styku s vytlačeným vinylem.

• ·

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit zařízení shora uvedeného typu, kterým jsou odstraněny nedostatky vlastní řešením podle stavu techniky.

Je proto úkolem předloženého vynálezu vytvořit dokonalejší integrální více tabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla.

Dalším úkolem předloženého vynálezu je vytvořit dokonalejší způsob výroby takové více tabulové okenní jednotky.

Podstata předloženého vynálezu spočívá v tom, že je vytvořeno integrovaná vícetabulová okenní jednotka a sestava okenního křídla, které vytvářejí jak tepelně izolovanou tak konstrukčně těsněnou vzduchovou kapsu, vytvořenou na obou stranách skleněné tabule a okolo jejího obvodu pomocí vnitřního zasklívacího nosného prvku.

Dalším znakem vynálezu předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, která umožňuje, aby se sklo roztahovalo a smršťovalo bez mechanických napětí, které mají za následek poškození buď skla nebo těsnícího materiálu.

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, která umožňuje, aby každé sklo leželo nad každou protlačenou vykládací konstrukcí, a tím se vyloučilo každé namáhání proti okraji skla, které by mohlo způsobit prasknutí a vytvořilo se odvedení vody z těsnění, tím se snížila možnost, že těsnění přijde do styku s vodou.

• 9 » » · <

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, která umožňuje zahrnout přesazenou část v profilu okenního křídla, která je skloněna směrem dolů, aby napomáhala odvedení vlhkosti.

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, která umožňuje použít zasklívací svěrku takovým způsobem, že drží sklo v jeho poloze, přičemž umožňuje, aby se těsnící materiál vytvrdil během výrobního procesu.

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrální vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, u které je použit těsnící materiál jak pro lepící účely tak pro vytvoření ochrany proti parám.

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, které umožňují, že skleněné prvky plavou na těsnícím materiálu mezi protlačkem, čímž se zabrání přímého styku skla s vinylem.

Další znak předloženého vynálezu je vytvořit integrovanou vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, která umožňuje, aby vysoušeči činidlo bylo skutečně izolováno od každého vnějšího zdroje, čímž se zabrání zatížení vysoušecího činidla vlhkostí.

Dalším znakem vynálezu je vytvořit integrální vícetabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla , která poskytuje další zvukově izolační vlastnosti.

• · • · « · · · ··· * * 4 * · ··· ·· ····

Dalším znakem předloženého vynálezu je vytvořit integrální více tabulovou okenní jednotku a sestavu okenního křídla, s ohledem na vyloučení samostatně vyrobeného a instalovaného běžného typu IG jednotek.

Dalším znakem předloženého vynálezu je poskytnout způsob výroby takovéto více tabulové okenní jednotky a sestavy okenního křídla.

Stručně řečeno, podle jednoho provedení předloženého vynálezu, integrální vícetabulová okenní jednotka a kombinace okenního křídla je popsána tak, že má rám okenního křídla, který zahrnuje celistvou rozpěrnou konstrukci, vytvořenou vcelku s rámem okenního křídla a vyčnívající do výhledového otvoru. Celistvá rozpěrná konstrukce zahrnuje nejméně dvě vertikální vnitřní zasklívací plochy na nichž je naneseno lepidlo. V tomto provedení, jsou části těsnícího materiálu, spojující každou tabuli skla s prvkem okenního křídla vzájemně izolovány, čímž je umožněno, aby každý kus skla se choval samostatně.

Výhodu předloženého zařízení lze snadno poznat z předloženého popisu; avšak může být sumarizován tak, že poskytuje jak vynikající provedení více tabulové okenní jednotky, tak zdokonalený způsob jeho výroby.

Tyto výhody mohou být zahrnuty do neočekávaných výsledků, získaných v běžných střídavých zkouškách nahřívací komorou, ve kterých se běžná IG jednotka poškodí vlivem namáhání během asi 12 týdnů, ale jednotka vyrobená podle předloženého popisu, může dosáhnout až 25 týdnů bez poškození.

Stručně popsáno, podle jednoho způsobu výroby, v takovém provedení předloženého vynálezu, použití integrální více tabulové

okenní jednotky a kombinace okenního křídla, mající celistvou rozpěrnou konstrukci, vytvořenou v celku s rámem okenního křídla a vyčnívající do průhledového otvoru umožňuje účinný výrobní proces, ve kterém okenní křídlo může být vyrobeno nejdříve jinak běžným způsobem. Po počátečním vytvoření konstrukčně tuhého rámového členu, těsnění, buď stavebního typu, typu s ochranou proti parám, kombinovaného typu nebo obou typů, lze nanášet přímo na vertikální vnitřní zasklívací plochy hotového rámu okenního křídla. Dále, protože vnitřní zasklívací plochy a rozpěrná konstrukce vyčnívá do výhledového otvoru, tabule skla mohou být potom přilepeny k těsnícímu materiálu. V tomto okamžiku, může být připevněna zasklívací svěrka, která drží sklo přechodně na místě, přičemž dovoluje, aby těsnící materiál byl vytvrzen během výrobního procesu.

Výhody předloženého způsobu lze snadno seznat z předloženého popisu; avšak, lze je shrnout do provedení takové okenní jednotky takovým způsobem, který je méně nákladově náročný a vyžaduje méně výrobních operací, zařízení a obsluhy, které jsou potřeba k výrobě oken s použitím existujících IG jednotek.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení předloženého vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde obr. 1 je zvětšený perspektivní pohled na rám okenního křídla podle známého stavu techniky;

obr. 2 je zvětšený perspektivní pohled na rám okenního křídla podle prvního výhodného provedení integrované vícetabulové okenní jednotky a sestavu okenního křídla podle předloženého vynálezu; obr. 3a je částečný řez prvkem rámu okenního křídla podle prvního provedení předloženého vynálezu;

obr. 3b je částečný řez prvkem rámu okenního křídla podle druhého provedení předloženého vynálezu;

obr. 3c je částečný řez prvkem rámu okenního křídla podle třetího provedení předloženého vynálezu;

obr. 3d je částečný řez prvkem rámu okenního křídla podle čtvrtého provedení předloženého vynálezu; a obr. 4a je částečně rozložený perspektivní pohled na sestavu spojení okenní příčle, znázorněné v kombinaci s předloženým vynálezem;

obr. 4b je částečně rozložený perspektivní pohled na jinou konstrukci sestavy okenní příčle, znázorněné v kombinaci s předloženým vynálezem; a obr. 5 je částečný příčný řez prvku rámu okenního křídla, zahrnujícího předložený vynález, pro použití okna s dřevěným rámem okenního křídla.

Popis příkladu provedení

Na obr. 1 je znázorněna běžná IG jednotka 10 při použití při výrobě PVC izolačních oken. Rozpěrná příčka 11, vytvarovaná obvykle z dutého, vyválcovaného plochého materiálu, tvoří dutý kanál 12 . Vysoušeči materiál 14 je umístěn uvnitř dutého kanálu 12 a tekutinové kanálky 16 jsou provedeny tak, aby se vysoušeči materiál dostal do tekutinového spojení s vnitřním prostorem nebo jinak ovlivňoval vnitřní prostor IG jednotky 10. Těsnící materiál 18 je nanesen na vnější tři strany rozpěrné příčky 11, aby spojil pár skleněných tabulí 19 s oběma protilehlými stranami rozpěrné příčky 11.

Na obr. 2 znázorněná integrovaná více tabulová jednotka a kombinace 20 okenního křídla má rám 22 okenního křídla, který zahrnuje celistvou rozpěrnou konstrukci 24, vytvořenou vcelku s

rámem okenního křídla a vyčnívající do výhledového otvoru 25 (obecně). Celistvá rozpěrná konstrukce 24 zahrnuje nejméně dvě vertikální zasklívací plochy 26, na nichž je naneseno lepidlo nebo těsnící materiál 28 . Spojovací materiál 28, spojující skleněné tabule 30 s celistvou rozpěrnou konstrukcí 24, je vzájemně od sebe odděluje, což umožňuje, aby skla 30 pracovala samostatně.

Bylo zjištěno, že kvality dobře působícího tepelného vzduchového prostoru jsou potřebné pro to, aby se sklo mohlo roztahovat a smršťovat bez namáhání skla až k bodu, kdy může nastat popraskání skla následkem tohoto namáhání; nebo aby se mohl těsnící materiál deformovat až k bodu, před porušením strukturální celistvosti. Protože napětí mezi sklem a těsnícím materiálem nastává nevyhnutelně, předložený vynález umožňuje, aby napětí skla 30 působilo přímo na rámový prvek pomocí vertikální zasklívací plochy přes těsnicí materiál a NIKOLIV na protilehlé tabule skla, tím je umožněno, aby takové napětí a pohyb nastal takovým způsobem, že snižuje plné zatížení takových sil na sklo a těsnící materiál. To se dosáhne vytvořením celistvé rozpěrné konstrukce, která dovoluje, aby skleněné prvky plavaly na těsnícím materiálu mezi protlačeným výliskem, a tím se zabrání přímému styku skla a vinylu.

Další detail je znázorněn na obr. 3a. Jak bylo popsáno, rám 22 okenního křídla zahrnuje přímo celistvou rozpěrnou konstrukci 24. Celistvá rozpěrná konstrukce 24 je vytvořena vcelku s rámem okenního křídla. Rám 22 okenního křídla sám o sobě je vytvořen jako tuhý, a poskytuje úplnou potřebnou nebo požadovanou konstrukční tuhost sestaveného rámu okenního křídla. Na rozdíl od běžných oken, neexistuje žádná IG jednotka, která se musí nevyhnutelné chovat tak, aby poskytovala určitou konstrukční tuhost systému. Funkce celistvé rozpěrné konstrukce 24 je dvojí:

01-3W • · za prvé, vytvořit oddělovací prostor, D mezi skleněnými tabulemi 30, aby se vytvořil izolační vzduchový prostor 32; za druhé, vytvořit pár zasklívacích ploch, znázorněných jako vnitřní zasklívací plochy 26, na které se připevňují skleněné tabule 30.

Každý PVC profil, který tvoří prvek 22 rámu okenního křídla, musí také obsahovat vnitřní plochu 34 rámu okenního křídla. Celistvá rozpěrná konstrukce 24 musí procházet směrem dovnitř, nad úroveň vnitřní plochy 34 rámu okenního křídla a vyčnívá do výhledového otvoru 25 (obecně). Celistvá rozpěrná konstrukce 24 obsahuje nejméně dvě vertikální vnitřní zasklívací plochy 26, na které je naneseno lepidlo nebo těsnící materiál 28 . Těsnící materiál 28, spojující obě skleněné tabule 30 s celistvou rozpěrnou konstrukcí 24, je od nich izolován. Tento výčnělek má řadu výrobních výhod, které jsou pospány dále, a také umožňuje, aby rám 22 okenního křídla jako takový, mohl být vytvořen a konstruován tak, aby poskytl všechnu potřebnou konstrukční tuhost, která je potřeba u hotové sestavy okenního křídla.Pouze s rámem 24 okenního křídla sestaveným a majícím vnitřní zasklívací plochy 26, přístupné nad vnitřní plochou 34 rámu okenního křídla, skleněné tabule 30 mohou být zasunuty a připevněny na hotový rám 24 okenního křídla. Jinak, by bylo potřeba rám okenního křídla nasadit na okenní tabule 30, a skleněná tabule 30 by pak musela vykazovat během výrobního procesu konstrukční celistvost. Přestože se s takovým provedením počítá a může vykazovat některé výhody přejímané předloženým vynálezem, takovéto provedení se nepovažuje za řešení, které by zahrnovalo nejlepší způsob vytvoření předloženého vynálezu.

Konečně, zesílené těsnění 28 je znázorněno připevněné jak k vnitřní zasklívací ploše 26 tak ke skleněné tabuli 30. Protože součinitel roztažnosti skla je menší než protlačeného výlisku z

PVC, takovéto uspořádání těsnícího materiálu brání sklu 30 od přímého styku s protlačeným vinylem. Tento minimální styk mezi sklem 30 a rozpěrkou 24 odstraňuje nevýhody vlastní stavu techniky, protože tvoří jak tepelně těsněnou tak konstrukčně těsněnou vzduchovou kapsu na obou stranách skleněné tabule a okolo jejího obvodu. Dále se očekává, že rozměry skleněné tabule 30 budou celkově menší než rozměry vnitřní plochy 34 rámu okenního křídla, čímž se umožní, aby se sklo roztahovalo bez napětí, která mají za následek popraskání buď skla nebo těsnícího materiálu. Ještě dále, každé sklo leží nad touto protlačenou skříňovou konstrukcí, čímž se odstraní každé napětí na okraji skla, které by mohlo způsobit popraskání, navíc se vytvoří odvod vody z těsnícího materiálu, čímž se sníží pravděpodobnost, že se těsnící materiál dostane do styku s vodou.

Také se použijí jinak běžné zasklívací svěrky 36, pro vytvoření vizuálně estetické přepážky k zasklívacím prvkům jednotky. Dále, zasklívací svěrku 36 lze také použít takovým způsobem, aby držela sklo na místě pouze dočasně, aby se mohl těsnící materiál během výrobního procesu vytvrzovat.

Obr. 3b znázorňuje druhé výhodné provedení předloženého vynálezu, používající celistvou rozpěrnou konstrukci 24, která dále tvoří oddělovací prostor D mezi párem rovnoběžných, vertikálně rozmístěných vnitřních zasklívacích nosných prvků 35. Každý nosný prvek 35 tvoří zasklívací plochu na níž je upevněna skleněná tabule 30. Dále, každý nosný prvek 30 umožňuje, aby se sklo nezávisle roztahovalo a smršťovalo bez napětí, které by poškodilo buď sklo nebo těsnící materiál a aby se zmenšilo plné zatížení skla a těsnícího materiálu těmito silami. To umožňuje, aby se každá skleněná tabule roztahovala a smršťovala nezávisle bez napětí, která mají za následek poškození skla nebo těsnícího ·· ♦ · * ♦· ···· materiálu. Také takové uspořádání tvoří přídavnou zvukovou izolační charakteristiku v tom, že minimální část plochy spadá mezi sklo a rozpěrku.

Konečně obr. 3b znázorňuje uspořádání, kde jsou zobrazeny vícenásobné housenky těsnícího materiálu 28, připevněné jak k vnitřní zasklívací ploše 26 tak ke skleněné tabuli 30. Takové vícenásobné housenky umožní použití samostatných strukturální lepidel a těsnících materiálů, chránících proti parám.

Obr. 3c znázorňuje třetí výhodné povedení předloženého vynálezu a zobrazuje tento nejlepší způsob provedení předloženého vynálezu, vyžívající celistvou rozpěrnou konstrukci 24, které má oddělovací rozpěrku a několik vnitřních dutin a vnějších ploch. Pár rovnoběžných, vertikálně rozmístěných vnitřních zasklívacích nosných prvků 35 dále tvoří dutinu 40 pro umístění vysoušecího činidla. Tímto způsobem lze vysoušeči činidlo (neznázorněné), jako je vysoušeči činidlo jinak běžného typu, umístit do této dutiny 40, opatřené vzduchovými kanálky 42, které tvoří spojení pro tekutiny mezi dutinou 42 a vnitřním, tepelně těsněným vzduchovým prostorem, vytvořeným mezi zasklívacími tabulemi 30. Každý zasklívací nosný prvek 35 tvoří zasklívací plochu, na kterou se upevní každá skleněná tabule 30, a také umožňuje boční flexibilitu pro zachycování napětí přenášeného skleněnými tabulemi 30 při jejich roztahování a smršťování.

Jak je rovněž znázorněno, uvnitř profilu rámu okenního křídla je několik, v tomto případu dvě, vnitřní rámové dutiny. Navíc k výrobním výhodám, takové dutiny přispívají ke zvýšené konstrukční tuhosti sestavy rámu okenního křídla. Dále je zřejmé, že mnoho takových konstrukcí s dutinami lze použít pro různé konstrukční • « · · ♦ · potřeby a také lze do dutin umístit jiné materiály jako je vysoušeči činidlo, izolační materiál nebo pod.

Další znak znázorněný na obr. 3c je vybrání 46 pro umístění těsnícího materiálu, zobrazené jako průchozí nebo vrubové vybrání pod nejvíc vnější plochou vnější zasklívací plochy každého vnitřního nosného prvku. Taková konstrukce umožňuje styk větší oblasti ploch mezi těsnícím materiálem a zasklívací plochou, umožňuje zvětšit objem těsnícího materiálu, stejně tak jako snadnější nanášení těsnícího materiálu na zasklívací plochu při výrobě.

Konečně, řada dalších znaků je zobrazena v nejvýhodnějším provedení znázorněném na obr. 3c. Ty obsahují: vnitřní přesazenou plochu 50, pro přizpůsobení tloušťce skleněné tabule 30; vnitřní odvodňovací zkosení 52, vytvořené jako směrem dolů skloněná plocha podél horní strany přesazené plochy 50 pro odvádění vlhkosti do sběrného kanálu 56 vlhkosti; a kanál 58 pro zadržení zasklívací svěrky, který má dvojitou funkci jednak zadržuje zasklívací svěrky působení, tření a jednak tvoří odvodňovací vedení pro shromážděnou vlhkost.

Jak je znázorněno na obr. 3d, jiné provedení předloženého vynálezu je schopno trojnásobného zasklení. Takové provedení je zobrazeno jednoduše proto, aby se předvedla podstata předloženého vynálezu. V takovém provedení má rám okenního křídla první vnitřní zasklívací nosný prvek 60, vytvořený vcelku s rámem okenního křídla. Rám okenního křídla jako takový, je vytvořen tuhým, konstrukčním způsobem a má všechnu potřebnou nebo požadovanou konstrukční tuhost sestaveného rámu okenního křídla. Dále je druhý zasklívací nosný prvek 62 vytvořen vcelku s rámem okenního křídla a to podobným způsobem a rovnoběžně s prvním vnitřním zasklívacím

9

nosným prvkem. Dále je vytvořen třetí vnitřní zasklívací nosný prvek 64, umístěný v prostoru vytvořeném mezi prvním vnitřním zasklívacím nosným prvkem a druhým zasklívacím nosným prvkem. Takovým způsobem je vytvořen první oddělovací prostor 66 mezi prvním vnitřním zasklívacím nosným prvkem a třetím vnitřním zasklívacím nosným prvkem a druhý oddělovací prostor 67 mezi druhým vnitřním zasklívacím nosným prvkem a třetím vnitřním zasklívacím prvkem. Každý zasklívací nosný prvek obsahuje zasklívací plochu na kterou se upevňuje skleněná tabule 30. Každý zasklívací nosný prvek musí procházet dovnitř nad úroveň vnitřní plochy 34 rámu okenního křídla a vyčnívá do výhledového otvoru 25 (obecně). Při udržování výrobních způsobů zde popsaných, když je rám úplně sestaven před zasklením, je nutné aby třetí vnitřní zasklívací nosný prvek procházel dovnitř, nad úroveň jednoho z ostatních vnitřních zasklívacích nosných prvků a je zde znázorněn jako procházející dovnitř nad úroveň druhého vnitřního zasklívacího nosného prvku. Tímto způsobem, trojitá zasklívací celistvá rozpěrná konstrukce umožňuje, aby mohly být použity tři vertikální zasklívací plochy 26, na které může být naneseno lepidlo nebo těsnící materiál 28 a může se tak vytvořit troj tabulová izolační jednotka.

Jsou možné další úpravy předloženého vynálezu. Pro účely příkladů, ale nikoliv omezující, je zde popsáno několik variant:

1. U uspořádání dvou vnitřních zasklívacích nosných prvků, je vytvořen jeden zasklívací nosný prvek procházející směrem vzhůru nad jiný způsobem, který umožňuje uživateli připevnit zasklívací tabule na obě plochy, čímž se umožní změna na troj tabulové uspořádání;

2. Zahrnutí svěrky pro okenní příčli nebo přejímací vybrání uvnitř profilu okenního křídla a zejména, uvnitř oddělovacího prostoru ·· 9 99 999 ·· ··*· vytvořeného v celistvé rozpěrné konstrukci vytvořené z vertikálně rozmístěných vnitřních zasklívacích nosných prvků;

3. Použití vysoušecího těsnícího materiálu, který tvoří obvyklou strukturální přepážku a přepážku proti vlhkosti spolu s vysoušecími vlastnostmi, umožňuje uspořádání, které dovoluje, aby vnitřní dutina měla styk s vnitřní plochou těsnícího materiálu;

4. Použití tradiční IG jednotky místo zasklívací tabule s jedním sklem, umožňuje kombinované výhody obou technologií; a

5. Zahrnutí temperovaných, barevných, zrcadlových, neprůstřelných nebo jiných specielních skel, které by jinak nemohly být vystaveny teplu a tlakům nutným pro vytvrzování tradičních IG jednotek jako zasklívacích tabulí, což dovolí rozšířit použití izolačních skleněných oken do různých oblastí, kde je takové použití v současné době nedosažitelné.

Další výhody provedení podle předloženého vynálezu, ve všech jeho variacích, provedeních a zlepšeních, obsahují schopnost zahrnout příčle mezi utěsněný izolační prostor a upevnit je přímo na rám okenního křídla. Jak je vidět z obr. 4a je zřejmé, že samostatná zadržovací svěrka 70 příčle, má místo 71, kterým se připevňuje k rámu, znázorněné jako jinak běžné třecí spojení, rychloupevňovací prvek, který se zasunuje do zásuvné drážky 73 svěrky, je vytvořený uvnitř členu 24 rámu okenního křídla. V tomto uspořádání je zřejmé, že svěrka příčle obsahuje dutý typ mřížových členů, do kterých lze zasunout protilehlé konce svěrky 70. Použití takových svěrek 70 znamená, že sestava příčlí se zadrží v izolačním prostoru a připevní přímo do rámu okenní příčle. Pomocí pouze jednoho příkladu z mnoha možných a který není omezující, který je znázorněn na obr. 4b, mřížový prvek 75 příčle může zahrnout vybrání 76 rámu okenního křídla přímo uvnitř mřížového prvku. Takové uspořádání pak může být zasunuto a přidrženo přímo v drážce 73 pro zasunutí svěrky, tvořené rámovým členem 24 a uvnitř ···*·· ·· » ·· ·· • · * · · · · « · · • * · · · · · · ·· ··· «·*« · • · ··♦ ·»· tt « ·· · · · · · ···· tohoto členu 24 . Použitím řady takových vrubů a drážek vznikne opět sestava příčle, přidržovaná uvnitř izolačního prostoru a ještě připevněná přímo k rámu okenního křídla.

Poslední příklad použití znalostí z tohoto předloženého vynálezu je dále znázorněn na obr. 5, kde je popsaná technologie upravena pro použití při výrobě oken s rámem okenního křídla ze dřeva, hliníku nebo jiného materiálu. Takové uspořádání je možné s použitím vnitřní zasklívací vložky 80, vytvořené podobným způsobem jak bylo popsáno shora u rámu okenního křídla, ale s tou změnou, že může být zahrnuta nebo vložena do běžného dřevěného nebo hliníkového okna tak, jak se to jindy provádí u běžných IG jednotek.

Vložka 80 integrovaného vícetabulového okna jako taková je popsána tak, že má vložený rám, který obsahuje celistvou rozpěrnou konstrukci 24, vytvořenou vcelku s rámem vložky a vyčnívajícím do výhledového otvoru. Celistvá rozpěrná konstrukce 24 obsahuje nejméně dvě vertikální vnitřní zasklívací plochy 26 na nichž je naneseno lepidlo nebo těsnící materiál 28. Těsnící materiál 28, spojující obě skleněné tabule 30 s celistvou rozpěrnou konstrukcí 24 je od nich izolován, což dovoluje, aby se každý díl skla 30 mohl chovat nezávisle. Tímto způsobem se dosáhnou velmi dobré vlastnosti tepelného vzduchového prostoru, přičemž sklo se může roztahovat a smršťovat bez napětí působícího na sklo až k bodu, při kterém mohou nastat praskliny vlivem napětí. Tato konstrukce také brání tomu, aby se těsnící materiál deformoval až k bodu, kdy by se mohla poškodit jeho strukturální integrita a lze jej doplnit do jinak běžného dřevěného nebo hliníkového rámu okenního křídla. Tímto způsobem bude napětí mezi sklem a těsnícím materiálem, které by jinak nevyhnutelně nastalo, přeneseno spíše na PVC vložku než na dřevěný nebo hliníkový rám okenního křídla.

CH - J?2 1 »A t ·* ·· • *·· A A* · • « A * * · • · · · ·

AA «·» A· AAAA

2. Podrobný popis způsobu výroby zařízení

Navíc k funkčním a provozním výhodám, které jsou výsledkem znaků zařízení podle předloženého vynálezu, nastává také řada zdokonalení výrobního procesu. Jako taková, výroba integrované vícetabulové okenní jednotky a kombinace s křídlem okna, mající celistvou rozpěrnou konstrukci, vytvořenou vcelku s rámem okenního křídla a vyčnívající do výhledového otvoru, umožňuje účinný výrobní proces, při kterém okenní křídlo může být vytvořeno nejdřív, jinak běžným způsobem. Potom co se nejprve vytvoří tuhý člen okenního křídla, těsnící materiál jak konstrukčního typu, tak typu s ochranou proti parám, kombinovaného typu nebo obu typů, lze nanést přímo na vertikální vnitřní zasklívací plochy hotového rámu okenního křídla. Dále, protože vnitřní zasklívací plochy a rozpšrná konstrukce vyčnívají do výhledového otvoru, skleněné tabule mohou být potom přilepeny k těsnícímu materiálu. V tomto okamžiku lze připevnit zasklívací svěrku způsobem, kdy drží sklo dočasně na místě, přičemž umožňuje, aby se těsnící materiál mohl vytvrdit během výrobního procesu.

Výhody předloženého způsobu j sou snadno patrné z předloženého popisu; ale mohou být shrnuty do takové okenní jednotky takovým způsobem, který je méně nákladný a vyžaduje méně výrobních operací, zařízení a obsluhy, které jsou potřeba k výrobě oken s použitím IG jednotek.

Jak bylo popsáno, zařízení, které ztělesňuje předložený vynález, se snadno aplikuje. Předcházející popis je uveden pro znázornění operace výhodného provedení a nelze jej považovat za omezující rozsah vynálezu. Jak je zřejmé, odborník v příslušném oboru ve spojení s předloženým popisem, bude schopen zahrnout menší úpravy, které jsou očekávány v rozsahu tohoto vynálezu.

«· •	• •	• •	·· • · 9 ·	• • · •	**	• · » · •
• *	•
•	•	•	•	•	•	•	•
··		«	··	*« ·	• ·		·»··

Proto rozsah vynálezu musí být široce omezen pouze následujícími nároky.

Claims (24)

1. Vícetabulová okenní jednotka vyznačená tím, že obsahuje:

rám okenního křídla, který tvoří konstrukční rám, mající vnitřní obvod;

zasklívací tabuli a upevňovací konstrukci obsahující alespoň dvě, v určité vzdálenosti od sebe rozmístěné rovnoběžné zasklívací nosné prvky, vytvořené vcelku s hlavní konstrukční části rámu okenního křídla a vyčnívající z ní, kdy od sebe oddálené nosné prvky jsou zakončeny konci, které určují výhledový obvod menší než je vnitřní obvod, aby se vytvořil výhledový otvor této okenní jednotky, přičemž tyto konce jsou vzájemně nezávislé a nespojené podél v podstatě celého obvodu konstrukčního rámu, aby se zabránilo mezi nimi přenosu napětí;

první zasklívací tabuli mající okraje určující obvod, který je větší než výhledový obvod a menší než vnitřní obvod konstrukčního rámu, kdy první zasklívací tabule je adhesně připevněna tak, aby plavala na jednom zasklívacím nosném prvku, přičemž okraje zasklívací tabule nejsou omezovány podél v podstatě celého obvodu první zasklívací tabule; a druhou zasklívací tabuli, mající okraje, určující obvod, který je větší než výhledový obvod a menší než vnitřní obvod konstrukčního rámu, tato druhá zasklívací tabule je adhesně upevněna tak, aby plavala na druhém zasklívacím nosném prvku přičemž, okraje zasklívací tabule nejsou omezovány podél v podstatě celého obvodu druhé zasklívací tabule;

přičemž rozpěrná a upevňovací konstrukce udržuje rovinné okenní plochy první a druhé zasklívací tabule v podstatě vzájemně rovnoběžné se stálou mezerou mezi nimi tak, že zasklívací tabule jsou vzájemně od sebe odděleny a jejich funkce je nezávislá na mechanických napětích.

• ·

4 · * «· ··· ·· · · · ·

2. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že zasklívací tabule plavou na svých příslušných zasklívacích nosných prvcích bez přímého dotyku nějaké části zasklívacího nosného prvku.

3. Vícenásobná okenní jednotka podle nároku 2, vyznačená tím, že zasklívací tabule nejsou v přímém dotyku s žádnou částí rámu okenního křídla.

4. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že rozpěrná a upevňovací konstrukce vyčnívá z hlavní konstrukční části rámu okenního křídla směrem do výhledového otvoru.

5. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že integrální rám okenního křídla a rozpěrná a· upevňovací konstrukce jsou vyrobeny z hliníku.

6. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1,vyznačená tím, že integrální rám okenního křídla a rozpěrná a upevňovací konstrukce jsou vyrobeny z polymeru.

7. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 6, vyznačená tím, že polymer zahrnuje polyvinylchlorid.

Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že zahrnuj ícím adhesní upevnění alespoň jeden silikonovým kaučukem teplem je tvořeno těsnícím materiálem, materiál ze skupiny, tvořené pomocí platinového vytvrditelným katalyzátoru, polyuretanem, polysulfidem nebo za tepla tavitelným lepidlem.

9. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že přilnavé upevnění je tvořeno izobutylenovym polymerem s akrylickými funkčními skupinami.

10. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že nejméně jeden materiál ze skupiny zahrnující absorpční a adsorpční materiál je umístěn uvnitř stálé mezery.

11. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že alespoň jeden absorpční a adsorpční materiál je umístěn uvnitř dutiny protlačeného výlisku, tvořícího rám okenního křídla se stálou mezerou.

12. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že rozpěrná a upevňovací konstrukce obsahuje žlábek, spojený se stálou mezerou,přičemž tento žlábek obsahuje alespoň jeden absorpční a adsorpční materiál.

13. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 1, vyznačená tím, že dále obsahují okenní příčel v podobě sestavy, umístěnou uvnitř stálé mezery.

14. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 13, vyznačená tím, že okenní příčel v podobě sestavy je připevněna k rozpěrná a upevňovací konstrukci.

15. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 14, vyznačená tím, že okenní příčle v podobě sestavy má sedla jejichž konce jsou upraveny tak, aby mohly být zasunuty do odpovídajícího vedení, vytvořeného na koncích zasklívacích nosných prvku.

» · · ·

16. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 15, vyznačená tím, že vedení mají sedla pro zasunutí konců okenní příčle v podobě sestavy.

17. Vícetabulová okenní jednotka, vyznačená tím, že obsahuj e:

rám okenního křídla, který tvoří konstrukční rám, mající vnitřní obvod;

rozpěrnou a upevňovací konstrukci zasklívací tabule, vytvořenou vcelku a vyčnívající z hlavní konstrukční části rámu okenního křídla, kde rozpěrná a upevňovací konstrukce zasklívací tabule určuje výhledový obvod menší než je vnitřní obvod, tvořící výhledový otvor okenní jednotky;

první zasklívací tabuli, mající okraje určující obvod, který je větší než výhledový obvod a menší než vnitřní obvod konstrukčního rámu, první zasklívací tabule je adhesně upevněna tak, aby plavala na první straně rozpěrné a upevňovací konstrukci zasklívací tabule tak, že okraje zasklívací tabule nejsou vázány podél v podstatě celého obvodu první zasklívací tabule; a druhou zasklívací tabuli určující obvod, který je větší než výhledový obvod a menší než vnitřní obvod konstrukčního rámu, a druhá zasklívací tabule je adhesně upevněna tak, aby plavala na druhé straně rozpěrné a upevňovací konstrukci zasklívací tabule, přičemž okraje zasklívací tabule nejsou omezovány podél v podstatě celého obvodu druhé zasklívací tabule;

kdy rozpěrná a upevňovací konstrukce udržuje rovinné okenní plochy první a druhé zasklívací tabule v podstatě vzájemně rovnoběžné se stálou mezerou mezi nimi, aby byly zasklívací tabule vzájemně odděleny a chovaly se s ohledem na mechanické napětí nezávisle.

• · · ·

18. Vícetabulová okenní jednotka vyznačená tím, že rozpěrná zasklívací tabule obsahuje nejméně dva v určité vzdálenosti od sebe umístěné, rovnoběžné zasklívací nosné prvky, vytvořené vcelku s hlavní konstrukční části rámu okenního křídla a vyčnívající z ní, přičemž tyto oddálené nosné prvky jsou ukončeny konci, které určují výhledový obvod a které jsou na sobě vzájemně nezávislé.

podle nároku 17, a upevňovací konstrukce

19. Vícetabulová okenní jednotka podle nároku 18, vyznačená tím, že první zasklívací tabule je adhesně připevněna tak, aby plavala na jednom zasklívacím nosném prvku a druhá zasklívací tabule je adhesně připevněna tak, aby plavala na jiném ze zasklívacích nosných prvků.

20. Vícetabulová okenní jednotka, vyznačená tím, že obsahuje:

rám okenního křídla, který tvoří konstrukční rám, mající vnitřní obvod;

rozpěrnou a upevňovací konstrukci zasklívací tabule, obsahující nejméně dva v určité vzdálenosti od sebe umístěné rovnoběžné zasklívací nosné prvky, vytvořené vcelku s hlavní konstrukční části rámu okenního křídla a vyčnívající z ní, oddělené zasklívací nosné prvky jsou ukončeny konci, které určují výhledový obvod menší než vnitřní obvod pro vytvoření výhledového otvoru okenní jednotky, tyto konce jsou vzájemně nezávislé a nespojené podél v podstatě celého výhledového obvodu konstrukčního rámu, aby se zabránilo vzájemnému přenosu mechanického napětí;

první zasklívací tabuli, mající okraje určující obvod, který je větší než výhledový obvod a menší než vnitřní obvod konstrukčního rámu, a první zasklívací tabule je adhesně připevněna tak, aby plavala na jednom ze zasklívacích nosných prvků; a druhou zasklívací tabuli, mající okraje je větší než výhledový obvod a menší konstrukčního rámu, kdy druhá zasklívací připevněna tak, aby plovala na jiném ze prvků;

určující obvod, který než vnitřní obvod tabule je adhesně zasklívacích nosných přičemž rozpěrná a upevňovací konstrukce udržuje rovinné okenní plochy první a druhé zasklívací tabule v podstatě vzájemně rovnoběžné se stálou mezerou mezi nimi tak, aby zasklívací tabule byly vzájemně oddělené a chovaly se nezávisle s ohledem na napětích.

21. Způsob výroby rámů okenních křídel izolačních skleněných oken, ,vyznačený tím, že obsahuje operace:

vytvoří se konstrukčně tuhý rám okenního křídla, mající vnitřní obvod s rozpěrnou a upevňovací konstrukcí, vyčnívající z vnitřního obvodu;

rozpěrná a upevňovací konstrukce určuje zmenšený obvod uvnitř vnitřního obvodu a tvoří alespoň dvě upevňovací plochy pro upevnění jednotlivých zasklívacích tabulí, kdy každá tabule má obvod, který je menší než vnitřní obvod rámu okenního křídla a větší než zmenšený obvod;

nanese se těsnící materiál na upevňovací plochy; a zasklívací desky se přiloží na těsnící materiál na příslušné straně upevňovacích ploch tak, aby zasklívací tabule byly adhesně upevněny pomocí těsnícího materiálu a plavaly na příslušné upevňovací ploše přičemž rozpěrná a upevňovací konstrukce přidržuje rovinné okenní plochy zasklívacích tabulí v podstatě vzájemně rovnoběžné se stálou mezerou mezi nimi.

22. Způsob podle nároku 21, vyznačený tím, že rozpěrná a upevňovací konstrukce odděluje vzájemně zasklívací tabule, aby se chovaly vzhledem k napětím samostatně.

23. Způsob podle nároku 21, vyznačený tím, že obsahuje operaci nanesení vysoušecího činidla dovnitř stálé mezery.

24. Způsob podle nároku 21, vyznačený tím, že obsahuje operaci upevnění nejméně jedné umělé příčle do rozpěrné a upevňovací konstrukce, přičemž umělá příčel se umístí dovnitř stálé mezery po uložení zasklívacích tabulí.

25. Způsob podle nároku 21, vyznačen ý t zasklívací tabule se upevní na své příslušné upevňovací podstatě současně. 26. Způsob podle nároku 25, vyznačen ý t zasklívací tabule se ukládáj í ve vertikální poloze. 27. Způsob podle nároku 21, vyznačen ý t zasklívací tabule se ukládaj í ve vertikální poloze. 28. Způsob podle nároku 21, vyznačen ý t zasklívací tabule se ukládaj í v horizontální poloze.

ze ze ze ze

29. Způsob podle nároku 21, vyznačený tím, že obsahuje operaci upevnění zasklívacích lišt na rám okenního křídla po jsou přiložení zasklívací tabule.