CZ20004064A3 - Hlavice střely, způsob jejího nasazení a pouľití - Google Patents

Description

Vynález se týká hlavice střely, mající dálkový zapalovač a tvarovanou nálož s vložkou z tvárného kovu, ukončující výbušnou nálož na předním konci celé její čelní plochy, přičemž vložka přední nálože je vytvořena ve své osové oblasti v rotačně souměrném tvaru a vystupující vůči sousední souosé oblasti.

Dosavadní stav techniky

Dvoustupňové výbušné hlavice, nazývané také tandemovými hlavicemi s náložemi, se používají kromě jiného proti slabé pancéřovaným cílům a kabinám s křehkým obsahem, například proti vrtulníkům, letadlům a lodím. Přední nálož, používaná v takových případech, patří k tak zvaným náložím s vlastním pohonem jako jsou rakety nebo torpéda a jejich úkolem je prorážet co největší díry do cíle.

Výbušné hlavice mající tandemové nálože jsou popsány kromě jiného v EP-A1-0 583 642 a jsou součástí tarasníc určených pro boj s nepřítelem nacházejícím se v krytém prostoru. Ochranná stěna nebo například barikáda se prostřeluje dutou náloží, přičemž další následná nálož exploduje á rozmetá střepiny za krytem. V případě tvrdých cílů je zapálení nálože při kontaktu s krytem vyvoláváno piezoelektrickým zapalovačem a v případě měkkých cílů pomocí distančního zapalovače. Následná nálož má být zapálena v podstatě s časovým zpožděním, aby kromě jiného neohrozila střelce. Tyto výbušné hlavice jsou nevýhodné z toho důvodu, že druhá nálož nebo další následující nálož musí mít poměrně malou ráži, aby mohla proniknout do cílového prostoru. Současně tak může mít jen omezený účinek uvnitř skutečného cíle. Podobně kvůli poměrně malému účinnému plášti se musí časové zpoždění zapálení další nálože, závislé na konkrétním použití, nastavit na co největ-

• · • · • » ·· »

··· • · « · · t • ««·*«· • · · · » · »·« ··· ·· ·· ší přiblížení ke skutečnému cíli, který má být zničen nebo poškozen.

Výbušné hlavice a pláště tohoto typu jsou proto vhodné pro cíle s citlivými a choulostivými zařízeními, například vrtulníky nebo lodě, protože jejich omezená účinnost je jednak kompenzována zpožďovacím systémem a/nebo je přídavně redukována nebo dokonce odstraněna vnitřní přepážkou.

GB-A-1 051 407 popisuje dutou nálož mající znaky uvedené v úvodu popisu. Pro vytvoření nadkaliberní díry je navrženo použití přední nálože mající vystupující rotačně souměrnou vložku. Efektivní nálož, umístěná ve směru střelby za přední náloží, by měla být schopna proniknout snadněji a hlouběji do cíle děrou vytvořenou přední náloží. Praktické zkoušky a počítačová simulace ukázaly, že popsaná střela takto nepůsobí, protože výsledný prstencově tvarovaný a zborcený paprsek duté nálože rozšiřuje před cílem a ztrácí tak svůj prořezávací účinek. Srovnáním s konvenčními dutými náložemi konstrukce spíše snižuje pronikavou sílu než aby ji zvyšovalo. Kromě toho je tato síla značně závislá na úhlu dopadu, to znamená šikmo směrovaný úder prstencového širokého paprsku vede k jeho odklonění na cíli, takže paprsek pak nemá žádný využitelný účinek.

Podobné výsledky je možno pozorovat v případě duté nálože podle příkladného provedení popsaného v FR-E-73 306. V tomto případě nespojitosti a strmě skloněné části profilu vložky mají zejména negativní účinky, protože tyto vložky semohou rozpadnoout. Maximálně dosažitelný průměr proražené díry není větší než průměr díry dosažitelné běžně používanými kuželovitými nebo zvonovitě tvarovanými vložkami. Tvarované nálože jsou také známé z US-PS 2 809 595, přičemž tyto nálože mají za vložkou kuželové přední nálože inertní tělesa, přičemž tato inertní tělesa jednak usměrňují detonační vlny i

::

• · *

a jednak zamezují nepříznivému ovlivňování následné nálože nebo střely umístěné za přední náloží čelem detonační vlny přední nálože. Tato známá nálož má v podstatě znaky zmíněné v předvýznakové části nároku 10. Toto řešení vede ke zvýšené spolehlivosti systému, ale může být použito jen pro zobrazené následné nálože, které jsou v porovnání s přední náloží malé. Také v tomto případě má díra proražená přední náloží průměr přibližně rovný 0,4 kalibru přední nálože.

Další dutá nálož, mající nejméně jednu kuželovité vystupující vložku, je popsána v US-PS 5 663 475. Tato dutá nálož je určena především pro aplikace vyskytující se v oboru průzkumu ložisek ropy nebo při těžbě ropy. V tomto případě jsou výbušná nálož a dutá nálož umístěny v tuhém vodicím tělese, které slouží pro vedení paprsku. Tímto uspořádáním se vytvářejí díry v cíli, které jsou menší než je velikost kalibru, takže dochází výsledné ke značným ztrátám sil. To je výsledkem vnějšího řízení paprsku, které má negativní vliv na hloubku proniknutí prstencově tvarovaného paprsku.

Sférická vložka mající tři poloměry křivosti je popsána v US-PS 5 320 044. Tato vložka je určena pro vytváření dvou paprsků, tvořených vedoucím paprskem a opožděným paprskem, aby se dosáhlo jejich hlubšího proniknutí do cílového objektu. Nutné zrychleni vložky je vyvoláno předimenzovanou výbušnou náloží s velkou ráží, jejíž průměr přesahuje výrazně přes obvod vložky. Díra, kterou je možno vytvořit v cíli, je v důsledku toho pouze zlomkem kalibru výbušné nálože.

Úkolem vynálezu je proto vytvořit hlavici střely, která je schopna vytvářet nadkaliberní díry v cílovém objektu a v případě potřeby dopravuje k cíli také velkou efektivní nálož. Hlavice střely by mělo být možno používat pro boj s dopravními a bojovými vrtulníky nebo jako součást torpéd v boji proti ponořeným nebo hladinovým cílům. Otvor v cílovém • · * • * 4

4 4 •

4 • 44

444 '4 4 • 4 4 4 • 44 ·· 444 objektu, vytvořený přední náloží, má vytvořit volnou dráhu pro velkou efektivní nálož, jejímuž pohybu by nemělo nic bránit.

Mělo by být také možné používat předmětu vynálezu pro civilní účely, zejména ve špatně přístupných místech, kde je nedostatek prostoru a kde použití konvenčních vrtacích metod budí není možné nebo je časové náročné a materiálově nákladné.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny hlavicí střely podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že trojrozměrná oblast vytvořená na předním konci vložky je kontinuální mezi svým obvodovým pevným bodem a osovou oblasti a má v radiálním směru sklon s absolutní hodnotou do 0,9.

Stanovené úkoly jsou vyřešeny také způsobem použití rotačně souměrné výbušné hlavice podle vynálezu, jehož podstata spočívá tom, že řezný paprsek přední nálože se rozšiřuje kupředu do kuželového prstencového tvaru a v důsledku toho má proražená díra v cíli průměr rovný 1,0 až 2,2 násobku kalibru střely a působením své vlastní kinetické energie proniká nerušeně plný kalibr následující efektivní nálože do cíle.

Konstrukce přední nálože podle vynálezu má překvapující účinek spočívající v tom, že díra proražená touto přední náloží je větší než je vlastní kalibr přední nálože, aniž by průniková síla, mající vliv na hloubku proniknutí, byla podstatně menší než je tomu u konvenčních prorážecích náloží. Výsledkem toho je, že skupina efektivních náloží obsahující nejméně jednu efektivní nálož, může být spojena do série, přičemž taková skupina náloží má značný destrukční účinek nebo má jiné vlastnosti, které jsou účinné při boji s určitým typem cílových objektů.

·4 *

4*4 4

4 4 4 «4

444

444 *44 • · • · • · ··

Výsledkem zapálení nálože je skutečnost, že vložka se sama o sobě stává stabilním nábojem ve formě prstence střepin, majícího výrazně zvětšený průměr, který díky své velikosti prolétává kolem všech dalších součástí jako jsou snímače a/nebo řídicí elektronika, které mohou být umístěny ve směru střelby před přední náloží, a v důsledku toho nedochází k předčasnému vyřazení těchto prvků z činnosti.

Tvar vystupující vložky se odlišuje od známých vložek, popsaných v odborné literatuře. Základní literatura o dutých náložích předpokládá, že vložka by měla mít ve své osové oblasti konkávní tvar konstrukce, to znamená nikoliv kuželový nebo zvonovitý tvar.

Vložka podle vynálezu je vytvořena z takových tvárných materiálů, například hliníku, železa, elektrolytické mědi, olova nebo tantalu, které jsou samy o sobě pro tento účel známé a které jsou schopny vyrazit v cílovém objektu kotouč s nadkaliberním průměrem, kterým může nejméně jedna efektivní nálož proniknout bez potíží hlouběji do cílového objektu, aniž by docházelo k nadměrným ztrátám kinetické energie.

Pojmem distanční zapalovač, použitým v nároku 10, se rozumí jakýkoliv typ přibližovacího zapalovače, tvořeného v nej jednodušším případě dvojitým krytem majícím vnitřní kontakty spínající zapalovač při nárazu na cíl. U stacionárních aplikací, například pro civilní použití, má k zapálení nálože dojít ve vzdálenosti (odstupu) od cíle nebo od povrchu, ve kterém se má díra vytvořit, rovném alespoň kalibru střely.

Při nárazu na cíl působí vložka mající znaky obsažené v nároku 1 jako značně zrychlený řezný prstenec, jehož střepiny s velkou povrchovou plochou rotují a usměrňují se v průběhu svého letu do ideální kolmé polohy vzhledem k cíli a pronikají do cíle velkou energií, v praxi se tak v cíli

• · · 0 ·· ·· • · » · · • · · · ♦ ·· ··· ··· ··· vytváří podobným způsobem jako při prostřihování při zpracování kovů kruhový řez, oddělující po celém svém obvodu vnitřní kotouč od okolní oblasti.

Výsledné diferenciální zrychlení řezného prstence je pouze minimálně nepříznivé ovlivněno šikmým úhlem dopadu a produkuje značnou pronikavou sílu dokonce i ve velkých odstupech od cíle.

Další konkrétní výhodná provedení vynálezu jsou uvedena v závislých patentových nárocích.

Pro vojenské účely se předmět vynálezu týká zejména tandemových nebo vícestupňových výbušných hlavic.

Hlavice střely podle nároku 2 vytváří výhodný tvar paprsku, takže vzniká řezný prstenec a větším průměrem.

V dalším provedení vynálezu podle nároku 3 má vložka výhodně sférický trojrozměrný tvar.

Jiná výhodná provedení trojrozměrného tvaru vložky jsou popsána v nárocích 4 až 6.

Za výhodné poloměry zakřivení ploch vložek jsou pokládány hodnoty obsažené v nároku 7, které se výhodně pohybují od 0,2 do 2,0 násobku kalibru hlavice střely.

Vytvoření alespoň části plochy vložky ve tvaru lineární rotační plochy podle nároku 8 přináší rovněž výhodné účinky.

Výsledkem uložení inertních tělísek podle nároku 9 je možnost další přídavné optimalizace účinku detonační vlny na vložku.

···« · * · · ·'· · t • ft φ ♦ ♦ · · · · ·» ··· ·*· ··· ·· ·♦

Maximálního účinku v cílovém objektu je dosaženo seřazením efektivních náloží majících rozdílné charakteristiky do série, ve které má například první nálož hlavní účinek ve vyvození značného tlaku plynu a další nálož potom vytváří střepiny.

Způsob použití vícestupňové rotačně souměrné výbušné hlavice, popsaný v nároku 10, vede k optimálnímu využití střely podle vynálezu a může být přizpůsoben zvláštním bojovým cílům například tím, že následující efektivní nálož plné využívá otvoru vytvořeného přední náloží a všechny nálože jsou přizpůsobeny sobě navzájem, pancéřování cíle a požadované hloubce proniknutí do cílového objektu.

Zpožděné zapálení efektivní nálože, které je samo o sobě známé, je zvláště účinné při zvyšování bojové síly, protože taková efektivní nálož může proniknout velkým otvorem vytvořeným přední náloží do cílového objektu s vysokou kinetickou energií. Tím je snadno možné plně využít celého průměru kalibru efektivní nálože.

Hlavice střely podle vynálezu se výhodně využívá v boji s poměrně lehce pancéřovanými cíli, například dopravními a bojovými vrtulníky, loděmi a podobnými objekty.

Střela podle vynálezu nachází výhodné využití také v civilních oborech, přičemž všechny aplikace ještě nejsou dostatečně detailně vyzkoušeny. Zejména se podle nároků 12 a 13 střela může používat při průzkumu ložisek, těžbě a dopravě minerálních a čerpátelných látek.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 osový řez hlavicí střely mající tandemovou nálož, obr. 2 osový řez vložkou použitou v přední náloži střely z obr. 1, obr. 3 osový řez jiným příkladným provedením vložky z příkladu na obr. 2, obr. 4 osový řez další stylizovanou variantou vložky se znázorněním polohy jejích částí v průběhu letu k cíli a obr. 5 až 7 osové řezy dalšími třemi příkladnými provedeními stylizovaných variant vložky se znázorněním polohy jejích částí na dráze k cíli.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazena střela 1 mající tandemovou výbušnou hlavici. Tato střela i má dvojitý kryt 2, jehož konstrukce je známá a který při zasažení cíle vytváří elektrický kontakt uzavírající zapalovací obvod.

Přední nálož 8 má speciálně tvarovanou vložku 3, která je urychlována těsně na ni dosedající výbušnou náloží 4, Za touto výbušnou náloží 4 ]e ve směru od předního konce umístěn v meziprostoru 11 hlavice střely konvenční první zapalovač zapalovacího systému. V další části, směřující rovněž od předního konce, je umístěna efektivní nálož 7, která je vytvořena pro dosažení vysokého tlakového účinku a obsahuje střepiny rozptýlené v základním materiálu. Efektivní nálož vyplňuje celý světlý průměr střely a je ukončen kuželovité se zužující částí 5.

Efektivní nálož 7 se zapaluje druhým zapalovačem 9 zapalovacího systému, u kterého může být zpoždění okamžiku zapálení naprogramováno podle zvoleného cíle.

Hnací jednotka 10 na tuhé palivo má známou konstrukci a je používána pro pohon střely. Rozevíraci vodicí stabilizátory 13, opatřené kluznými válečky 14, mohou být vloženy centrálně do neznázorněné odpalovací hlavně a po odpálení se mo4 4 ·74

4 4 4 4

4*4

444 44 44 • 4

4·4

4

S44

444 hou natáčet kolem os 15 otáčení. Kruhová deflektorová deska 16 slouží pro ochranu odpalovací hlavně a po zapálení hnací jednotky 10 se odhazuje.

Vodicí stabilizátory 13 zaujímají po odpálení střely zvednutou polohu a jsou uspořádány do tvaru paprskovitě se rozbíhajících vodicích jednotek 12, které jsou zobrazeny na obr. 1. Vodicí jednotky 12 zamezují rotaci (roztáčení střely při letu) a tím zajišťují optimální řezný účinek tvarované nálože v cíli, takže se například vytvoří v ocelové desce mající tloušťku rovnou 0,15 kalibru otvor o průměru rovném 1,5-násobku kalibru. Vnitřní vyříznutý kotouč, který se uvádí do pohybu ve směru letu, je vytvořen s průměrem odpovídajícím jednonásobku kalibru.

Následující efektivní nálož 7 proto potom může proniknout do cíle celým svým kalibrem, aniž by musela překonávat nějakou překážku a dokonce proniká pouze působením své vlastní kinetické energie například slabšími lodními přepážkami a po svém zpožděném zapálení vyvolá značný tlak a trhací účinek.

Typická doba zpoždění mezi zapálením přední nálože 4 a účinné nálože 7 je 2,0 ms až 10 ms a je závislá na rychlosti letu hnací jednotky 10.

Příklady tělesného vytvoření vložky 1 podle vynálezu jsou zobrazeny na obr. 2 až 7, ve kterých jsou součásti se stejnými funkcemi označeny stejnými vztahovými značkami.

Schematicky zobrazená přední nálož 8 (obr. 2) je rotačně souměrná a je opatřena na svém předním konci F sférickou vložkou 3a z hliníku. Tato vložka 3a může být popsána také jako těleso prstencového lasturovitého tvaru s obkroužkováním, který má dva poloměry R, r zakřivení vnějších a vnitř• · nich lasturovítě tvarovaných ploch, přičemž první poloměr R = 0,85 kalibru a druhý poloměr r = 0,75 kalibru.

Výbušnina přední nálože 8 je iniciována známým způsobem zapalovačem 6 majícím podobně známé inertní těleso (tvarovač vlny) spojený vepředu pro vedení detonačního čela v osové oblasti m.

Na obr. 2 až 7 jsou zobrazeny pevné body p vložky 3, nacházející se v její obvodové okrajové oblasti a sloužící pro upevnění vložky 2Vložka 3b na obr. 3 je na rozdíl od vložky 3a z obr. 2 je opatřen rotační čelní plochou určenou tvořící přímkou a v tomto příkladném provedení je vytvořena ze slitiny olova s 12 % cínu. Tato vložka 3b rovnéž vystupuje v osové oblasti m kupředu před sousední souosou oblast n.

Místo inertního tělesa je v tomto přikladu použito posilovače 6* zapálení, připojeného k přední straně zapalovače 6..

Schematicky zobrazené přední nálože 8. jsou na obr. 4 až 7 zobrazeny jen ve stylizované formě, přičemž první příkladná varianta A provedení této nálože 8 je opatřena vložkami 3, majícími větší tloušťku v osové oblasti m. Varianty B přední nálože 8 na obr. 5 až 7 obsahují vložku 3d mající rovnoměrnou tloušťku stěny, vložku 3e mající stěnu, jejíž tloušťka se zvětšuje směrem k obvodu, a vložky 3f. které mají menší tloušťku v osové oblasti m.

Dráhy střepin 3c', 3d', 3e’, 3f * příslušných vložek 3c,

3d, 3e, 3f při jejich letu k terči 20 představujícímu cíl střelby jsou zobrazeny na všech obr. 4 až 7 a směr jejich rotace je naznačen šipkami Θ.

• · · · ·.:?*:

• * · · · · 9 < 9 9 • 9 999 99* 999 99 99

V každém případě je počátečním bodem zážeh přední nálože 4 ve vzdálenosti od 2,5 do 3,0 násobku kalibru přední nálože

4.

V terči 20 prorazí střepiny 3c¹ až 3f' prstenec 21 mající vnější průměr rovný 2,3 násobku kalibru střely a vnitřní průměr odpovídající přibližně kalibru. V tomto případě celý oddělený výsledný vnitřní kotouč 22 vypadne.

Jak je znázorněno na obr. 1 až 7, v příčném řezu jsou ve všech příkladech čelní oblasti vložek kontinuální v matematickém smyslu a jejich gradient (= první derivace) se pohybuje v rozsahu absolutních hodnot od 0,0 do 0,9. U hodnot větších než 0.9 mají vložky tendenci ke zborcení, při kterém se řezný prstenec rozpadá.

Výsledkem vhodných modifikací je možnost adaptace předmětu vynálezu na četné zbraňové systémy, ale také pro řadu civilních aplikací.

Ve vojenské oblasti může být střela podle vynálezu kromě jiného vytvořena ve formě torpéd vytvářejících při explozi nadkaliberními otvory, vytvořené například v lodních trupech, do kterých mohou proniknout vícestupňové účinné nálože. Podobně mohou být v nových zbraňových systémech používány další součásti jako jsou snímače a řídicí elektronika, které jsou umístěny v hlavici střely, aby se nemohly předčasně poškodit, ale které se zničí při výbuchu přední nálože. Účinná síla přední nálože není tímto uspořádáním nepříznivě ovlivněna. Konstrukční délka tělesa střely může být využita pro zvýraznění výhod a celkových balistických charakteristik.

V civilních aplikacích je možno řešení podle vynálezu využít kromě jiného k vytváření otvorů výbuchem u těžce naložených kontejnerů v případě nouzového uzavírání. Podobně je ♦

to · to • toto • · » » to · toto to «·· • 4 « « • · to to • i · · možno dosáhnout pomocí střely podle vynálezu rychlého zaplavení těsné uzavřených prostorů například při požáru a také je možno zajistit snížení tlaku vzduchu bez potřeby speciálních instalací nákladných těsnění a/nebo hnacích prostředků. V tomto případě může být druhá nálož velmi malá nebo může být dokonce zcela vypuštěna, popřípadě může být nahrazena prvkem s velkým kalibrem, například trubkou, šoupátkem a podobně, které mohou být vtlačeny do díry, přičemž tyto prvky se mohou urychlovat, zarážet nebo vtlačovat pouze malou náloží.

Podobné aplikace se mohou vyskytovat v oblasti průzkumu ropných ložisek a těžby ropy, ovšem možnosti využití nejsou pochopitelně využity jen na tyto oblasti. V každém případě umožňuje předmět vynálezu vytvářet četné obměny a přizpůsobovat se místním podmínkám a může být využíván v mimořádných případech, jestliže konvenční prostředky, které jsou závislé na zdrojích pomocných sil a energií, selhávají.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Rotačně souměrná hlavice střely, mající dálkový zapalovač a tvarovanou nálož (4) s vložkou (3) z tvárného kovu, ukončující výbušnou nálož (4) na předním konci celé čelní plochy, přičemž vložka (3, přední nálože (4) je vytvořena ve své osové oblasti (m) v rotačně souměrném tvaru a vystupuje před sousední souosé oblasti (n), vyznačující se t í m , že trojrozměrná oblast vytvořená na předním konci vložky (3) je kontinuální mezi svými obvodovými pevnými body (p) a osovou oblasti (m) a má v radiálním směru sklon s absolutní hodnotou do 0,9.
2. 2. Hlavice střely podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že vložka (3a) má tloušťku materiálu větší ve své osové oblasti (m) větší než v obvodové oblasti s obvodovými pevnými body (p).
3. 3. Hlavice střely podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vložka (3, 3a) má sférický trojrozměrný tvar.
4. 4. Hlavice střely podle nároku 3, vyznačující se t í m , že vložka (3, 3a) má na svém předním konci (F) menší poloměr (r, R) zakřivení než na svém zadním konci.
5. 5. Hlavice střely podle nároku 3, vyznačující se t í m , že vložka (3, 3a) má na svém předním konci (F) větší poloměr (r, R) zakřivení než na svém zadním konci.
6. 6. Hlavice střely podle nároku 3, vyznačující se t í m , že vložka (3d) má na svém předním konci (F) a na svém zadním konci stejné poloměry (r, R) zakřivení.

   * 4 ·

   44 44·

   444 * 4 4
7. 7. Hlavice střely podle nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že poloměry (r, R) zakřivení ploch vložek (3, 3a, 3e, 3f) jsou v rozsahu od 0,2 do 2,0 násobku kalibru hlavice střely.
8. 8. Hlavice střely podle nároku 1, vyznačuj ící se t í i , že vložka (3, 3b) je alespoň částečně ohraničena lineární rotační plochou.
9. 9. Hlavice střely podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že ve výbušné přední náloži (4) jsou umístěna inertní tělesa (17), která po jejím zapálení vedou vznikající detonační vlny do vložky (3).
10. 10. způsob použití vícestupňové rotačně souměrné výbušné střely, mající na svém předním konci hlavici střely s dálkovým zapalovačem a alespoň přední náloží (4), která je tvarovanou náloží s vložkou (3) z tvárného kovu, podle nároků 1 až 9, při kterém se nejméně jedna efektivní nálož (7) umístí v odstupu od přední nálože (4) v opačném směru než je odpalovací směr, přičemž přední nálož (4) se zapaluje ve vzdálenosti od cíle, rovné 2 až 10-nádobku kalibru pláště (1) střely a tím vložka (3) pláště (1) střely vytváří řezný paprsek, vytvářející v cíli otvor, kterým proniká nejméně jedna efektivní nálož (7) dovnitř cílového tělesa a exploduje v něm s časovým zpožděním, vyznačující se tím, že řezný paprsek přední nálože (4) se rozšiřuje kupředu do kuželvého prstencového tvaru a v důsledku toho má proražená díra v cíli průměr rovný 1,0 až 2,2 násobku kalibru střely a působením své vlastní kinetické energie proniká nerušeně plný kalibr následující efektivní nálože (7) do cíle.
11. 11. Použití hlavice střely podle nároků 1 až 9 pro boj s poměrně lehce pancéřovanými cíli, konkrétně výbušných střel proti dopravním vrtulníkům a/nebo bojovým vrtulníkům nebo torpéd proti ponořeným nebo hladinovým cílům.
12. 12. Použití hlavice střely podle nároků 1 až 9 pro specfické otevírání obtížně přístupných dílů a konstrukcích.
13. 13. Použití hlavice střely podle nároků 1 až 9 pro specifické otevírání, zavádění a připojování rotačně souměrných prvků, zejména spojek potrubí, těsnění a ventilů, v obtížně přístupných dílech a konstrukcích.

    • · » • • i · t · • · • • • • · • · • ·· ♦ ·· ·* · O ··