CZ20003724A3

CZ20003724A3 - Sestava rozpraąovací trysky

Info

Publication number: CZ20003724A3
Application number: CZ20003724A
Authority: CZ
Inventors: Quy Duc Bui
Original assignee: Coltec Industries Inc.
Priority date: 1998-04-16
Filing date: 1999-04-14
Publication date: 2001-12-12
Also published as: AU3559699A; US6036116A; EP1071514A4; PL343474A1; EP1071514B1; PL192064B1; CA2326659A1; DE69939164D1; BR9909724A; CA2326659C; WO1999052642A1; AU739239B2; EP1071514A1; ATE401965T1; KR100511867B1; KR20010042678A

Description

Vynález se týká sestavy rozprašovací trysky a zejména zdokonalené rozprašovací trysky, která vytváří vějířovitý tvar rozstřiku.

Dosavadní stav techniky

Požadavek přesně řídit velikost částic tekutiny rozstřikovaných z trysky byl úkolem pro výrobce trysek po mnoho let. Přesné ovládání velikosti částic často zlepšuje kvalitu celého procesu, používajícího trysku. Např. při výrobě plynule odlévaných ocelových bram, ingotů, sochorů nebo pod., se pro ochlazování odlitku, vycházejícího z formy, používají rozstřikovací trysky. Čím přesněji se rozstřikuje chladivo na povrch ocele, tím více se zabrání nestejnoměrnému ochlazování odlitku. Nestejnoměrné ochlazování může vyvolat vnitřní napětí v odlévaném materiálu, které může mít za následek trhlinky a následně zkažený výrobek.

Optimální chlazení odlitku lze dosáhnout tehdy, jestliže tryska vytváří stejnoměrnou vrstvu rozprášené chladící tekutiny na povrchu odlitku, aby se rozprášené částice po dotyku s odlitkem ihned a úplně odpařily. Rozprašovací trysky musí být dostatečně nastavitelné, aby se přizpůsobily změnám, které mohou nastat během procesu odlévání. Např. povrchová rychlost, vzdálenost a teplota odlitku jsou činitelé, které se musí při použití chladící tekutiny brát v úvahu.

Je známo, že nejprve byly k chlazení odlévaných výrobků použity čistě hydraulické systémy rozprašovacích trysek, kdy se tekutina protlačuje vysokým tlakem malými otvory v hlavě trysky. Avšak takové systémy nedostatečně rozprašují tekutinu. To vede k nadměrnému množství tekutiny na povrchu odlitku, které pak má za následek poškození odlitku a nepoužitelný výrobek. Později se vyvinuly trysky s podporou vzduchu a v podstatě nahradily hydraulické rozprašovací systémy. Rozstřikování s pomocí vzduchu umožňuje rozdělování poměrně jemného rozstřiku tekutiny, tím se spotřebuje podstatně méně tekutiny a nastane větší chlazení na jednotku objemu chladící tekutiny než u dřívějších hydraulických rozprašovacích systémů.

Příklad základní trysky rozprašující tekutinu s pomocí vzduchu je uveden v německém patentu č. 2 816 441. Toto zařízení obsahuje vzduchovou trubku, mající uzavřený horní konec a na spodním konci opatřenou tryskovou špičkou, která tvoří rozprašovací otvor vzduchové mlhy. Přívodní trubka vzduchu prochází vnější stěnou vzduchové trubky u uzavřeného horního konce. Tekutinová trubka proniká uzavřeným horním koncem vzduchové trubky a prochází souose se vzduchovou trubkou. Tekutina se přivádí do tekutinové trubky jejím horním koncem. Vzduch se současně přivádí do trubkového prostoru mezi vnitřní stěnou vzduchové trubky a vnější stěnou tekutinové trubky. Vzduch se směšuje s tekutinou ve spodní části vzduchové trubky. Nevýhodou této známé trysky je to, že vzduch a tekutina se nedostatečně vzájemně směšují, protože jak vzduch tak tekutina vycházejí z příslušné trubky v podstatě v rovnoběžných proudech. Proto jsou potřeba k účinnému smísení a rozprášení poměrně dlouhé tekutinové a vzduchové trubky. Vzhledem k tomu se zařízení obtížně přizpůsobuje určitému použití a nutně z toho vyplývá těžkopádný a poměrně nákladný chladící systém.

Zdokonalení tohoto dřívějšího německého zařízení je popsáno v US patentu č. 4 349 156. Toto zařízení sestává z podélné expanzní komory obsahující nárazovou desku, umístěnou rovnoběžně s podélnou osou komory. Proud tekutiny se přivádí vysokou rychlostí do komory kolmo k desce. Tekutina naráží na nárazovou desku a rozdělí se do jemně rozprášených částic. Vzduch s vysokou rychlostí se směruje do komory podél její podélné osy a naráží na částice tekutiny a způsobuje, že jsou ještě dále rozprašovány. Rozprášené částice tekutiny jsou neseny přes komoru vysokou rychlostí vzduchového proudu a opouští komoru otvorem, vytvořeným na jejím konci. Zjistilo se, že toto zařízení je také neúčinné, protože se musí použít velké množství vzduchu, aby se dosáhla velikost kapiček nutná pro účinné a působivé chlazení, potřebné pro plynulé odlévání.

Další zlepšení ve vývoji rozprašovacích trysek je popsáno v US patentu č. 4 511 087. Tato rozprašovací tryska sestává na jednom konci z tryskové špičky a pouzdra, připojeného k opačnému konci. Konektor pro přívod tekutiny je upevněn na boční stěně pouzdra s průchozím přívodním otvorem. Tryskový člen prochází do pouzdra a Obsahuje plynový kanál, procházející svou celou délkou do části pouzdra se zmenšeným průměrem. Přijímací komora je vytvořena mezi vybranou částí tryskového členu a částí pouzdra s větším průměrem. Pouzdro dále obsahuje prstencově zúženou střední část tvořící výstupní kanál tekutiny okolo obvodu trysky. Výstupní kanál tekutiny tvoří komunikaci mezi přijímací komorou a částí pouzdra se zmenšeným průměrem. Vzduch a tekutina se směšují v části pouzdra se zmenšeným průměrem.

Zařízení popsané v patentu č. 4 511 087 má několik nedostatků. Za prvé, je obtížné vyrobit takové trysky tak, aby měly stejnou charakteristiku výstupního proudění. A to proto, že je obtížné vyrobit rozprašovací trysky s takovou tolerancí, aby všechny měly výstupní kanál o stejné ploše průřezu. Za druhé, místo kde nastává směšování není na optimálním místě, tj. v části pouzdra o zmenšeném průměru. Bylo zjištěno, že mnohem účinější a dokonalejší směšování vzduchu a tekutiny lze dosáhnout, jestliže nastane v místě nad radiálně omezenou částí pouzdra.

Třetí nevýhodou je, že výkon rozprašovací trysky časem klesá. To je způsobeno tím, že se v ní usazují minerály, jako např. rozpuštěný vápník, který ucpává poměrně malý výstupní kanál. Tento problém se zhoršuje, když jako v popsaném provedení, tryskový člen má přední konec, který je ve styku se zúženou střední částí pouzdra a má v obvodové stěně předního konce tryskového členu několik průchozích částí.

Je proto jasné, že je potřeba vytvořit rozprašovací trysku, která má lepší účinnost rozprašování. Je také potřeba vytvořit rzprašovací trysku, kterou lze vyrobit tak, aby každá vyrobená rpzprašovací tryska měla konstantní rozprašovací charakteristiku. Dále je potřeba, aby byla vytvořena rozprašovací tryska, u které se • · · ·

sníží nebo vyloučí, že rozpuštěné minerály budou mít vliv na výkon trysky během její životnosti.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je vysoce účinná rozprašovací tryska, která sestává z tělesa trysky, opatřeného proti sobě ležícím vstupním a výstupním koncem a protáhlým kanálem, ležícím mezi nimi. Podstata trysky podle vynálezu spočívá v tom, že vstupní kanál tekutiny prochází stěnou tělesa trysky do protáhlého kanálu. Člen je umístěn uvnitř protáhlého kanálu a je opatřen hrdlovou částí, hlavovou částí a jimi procházejícím vzduchovým kanálem. Hlavová část má takové rozměry a tvar, aby spolupůsobila s komplementární plochou uvnitř protáhlého kanálu. Komplementární plocha protáhlého kanálu je tvořena osazením, majícím plochu, která se dotýká hlavové části členu. Plocha osazení svírá úhel asi 20° až 60° s podélnou osou protáhlého kanálu tělesa trysky.

Hlavová část má také výstupní štěrbinu, protínající vzduchový kanál. Drážka prochází do hrdlové části členu. Při provozu se tekutina přivádí vstupním kanálem tekutiny mezi protáhlým kanálem a hrdlovou částí, dávkuje se do výstupní štěrbiny a potom se směšuje se vzduchem, vycházejícím ze vzduchového kanálu.

Rozprašovací tryska je opatřena tryskovou špičkou, mající vstupní konec a výstupní konec a komoru, která prochází mezi nimi. Prodlužovací trubka je k ní připojena a tvoří spojení mezi výstupním koncem tělesa trysky a vstupním koncem tryskové špičky. Drážkovaný předřazený člen je umístěn uvnitř tryskové špičky bezprostředně u vstupního konce a ovládá se jim průtok tekutiny komorou. Trysková špička dále obsahuje vychylovací čep, který je připevněn k tryskové špičce bezprostředně u výstupního konce a prochází kolmo k podélné ose komory tryskové špičky. Výstupní konec tryskové špičky obsahuje v ní vytvořený výtlačný otvor, jehož podélná osa souměrnosti leží rovnoběžně s osou vychylovacího čepu.

• · · · ··· · · · · · • · · ♦ » · · • · · · · ·· · • · · · · · » • · · ·· · · ··

Další znaky sestavy rozprašovací trysky podle předloženého vynálezu budou zřejmé z dalšího podrobného popisu a připojených výkresů.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení sestavy rozprašovací trysky podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde obr. 1 je nárys části zařízení pro plynulé odlévání, které sestává z několika válců, podpírající jimi procházející odlitek a dále zobrazuje rozprašovací trysky pro chlazení odlitku;

obr. 2 je bokorys rozprašovací trysky vytvořené podle vynálezu v řezu; obr. 3 je bokorys sestavy rozprašovací trysky podle vynálezu v řezu 3 - 3 z obr. 2, lépe znázorňující geometrii výtokové štěrbiny v jejím vstupním členu vzduchu a polohu vychylovacího čepu v její tryskové špičce;

obr. 4 je koncový pohled 4 - 4 z obr. 2, s tělesem trysky a vstupní tvarovkou vzduchu sestavy odejmutými pro lepší znázornění sousedních tekutinových otvorů vstupního členu vzduchu;

obr. 5 je koncový pohled 5 - 5 z obr. 2, pro lepší znázornění vzájemného vztahu mezi vychylovacím čepem a výtlačným otvorem sestavy tryskové špičky; a obr. 6 je koncový pohled na rozprašovací trysku podobný obr. 5, znázorňující jiné provedení sestavy tryskové špičky, kde vychylovací čep je orientován kolmo k podélné ose souměrnosti výtlačného otvoru.

Příklady provedení vynálezu

S odkazem na výkresy, kde stejné vztahové značky označují stejné konstrukční prvky předmětu vynálezu je na obr. 1 část linky na odlévání, sestávající z řady rozprašovacích trysek 10, určených k ochlazování povrchu plynule odlévaného odlitku 12. Ke chlazení odlitku 12, se do každé rozprašovací trysky 10 přivádějí tlaková voda a vzduch, směšují se uvnitř sestavy 14 tělesa trysky každé rozprašovací trysky 10 a rozptylují se ze sestavy 16 tryskové špičky 72 každé rozprašovací trysky 10. S výhodou jsou v každé odlévací lince rozprašovací trysky 10 umístěny mezi páry podpěrných válců 18 a vytvářejí při • · · přivádění odlitku 12 mezi válce 18 obecný vějířovitý tvar rozprášení přes celý povrch odlitku 12. K usnadnění zpracování širokých odlitků, může být jedna nebo více rozprašovacích trysek 10 umístěno mezi každým párem válců 18, každý pár rozprašovacích trysek 10 je umístěn tak, aby se vzor rozprašování vzájemně o něco překrýval a tím bylo zajištěno stejnoměrné a úplné chlazení odlitku 12 při jeho průchodu válci 18.

Odborníci ihned ocení, že rozprašovací trysky 10 mohou být podepřeny mezi válci 18 jakýmkoliv vhodným způsobem. Způsob podepření může proveden tak, aby bylo možno nastavit relativní polohu trysek 10 vzhledem k válcům a příslušným trubkám pro přívod potřebného tlakového vzduchu a vody pro chlazení odlitku 12. Poloha každé trysky 10 a odpovídající přívodní tlak vzduchu a vody závisí na několika faktorech jako je rychlost průchodu odlitku, teplota odlitku, určitá slitina odlitku a teplota a tlak přiváděného vzduchu a vody.

Na obr. 2 je znázorněno příkladné provedení rozprašovací trysky 10. Jak bylo uvedeno shora, rozprašovací tryska W obsahuje sestavu 14 tělesa trysky 10, sestavu 16 tryskové špičky a prodlužovací trubku 20, která tvoří spojení mezi sestavou 14 tělesa trysky 10 a sestavou 16 tryskové špičky 72.

Sestava 14 trysky 10 obsahuje těleso 22 trysky 10, mající válcový tvar se vstupním koncem 24 a protilehlým výstupním koncem 26 a hrdlo 30 s vnějším závitem je vytvořeno na vstupním konci 24. Hrdlo 32 s vnějším závitem je vytvořeno v boční stěně tělesa 22 trysky 10, aby se vytvořil kanál, který přetíná protáhlý kanál 28 v úhlu, který je s výhodou v podstatě 90°. Hrdlo 34 s vnitřním závitem je také vytvořeno na výstupním konci 26 tělesa 22 trysky 10.

Sestava 14 trysky 10 dále obsahuje tvarovku 36, mající vnější závit, který zabírá se závitovým hrdlem 32 tělesa 22 trysky 10. Vstupní tvarovka 36 tekutiny obsahuje vstupní kanál 38 tekutiny a část s vnějším závitem pro usnadnění spojení s přívodem tlakové tekutiny (neznázorněna). Vstupní kanál 38 tekutiny je zúžený na předem stanovený průměr, aby byl ovládán průtok tekutiny, která jím prochází.

·· ··

• · · • · · • · » ·· ·«

Vstupní člen 40 vzduchu, který obsahuje přírubu 42, prochází do protáhlého kanálu 28 vstupním koncem 24 tělesa 22 trysky 10. Uzavřená matice 44, mající vnitřní závit a průchozí otvor úplně zabírá se závitovým hrdlem 30, a tím je upnuta příruba 42 k tělesu 22 trysky 10. Vstupní člen 40 vzduchu obsahuje hrdlovou část 46 a hlavovou část 48, Hrdlová část 46 sousedí se vstupním kanálem 38 tekutiny a tvoří prstencovitou tekutinovou komoru 50, do které se tekutina přivádí vstupní tvarovkou 36 tekutiny z přívodu tekutiny. Vzduchový otvor 52 prochází vstupním členem 40 vzduchu a je zúžen na předem stanovený průměr, aby byl ovládán průtok vzduchu tímto otvorem.

S odkazem na obr. 2 a 3, výtokové štěrbina 54 je vytvořena v hlavové části 48, kterou je tekutina vstřikována z prstencovité tekutinové komory 50 do směšovací komory 56. Štěrbina 54 může mít mnoho tvarů aniž by se odchýlilo od výhodného provedení vynálezu. Např. štěrbina 54 může mít tvar V nebo U. Takové alternativy tvarů mohou tvořit proudění pro určitá použití mnohem přijatelnější. Hlavová část 48 také obsahuje horní kuželovitou plochu 58 a dolní kuželovitou plochu 60. S odvoláním na obr. 4 ve spojení s obr. 2 a 3, horní kuželovitá plocha 58 má takové rozměry a tvar, který vytváří takový postačující reliéf, aby přetínal štěrbinu 54, a tím se vytvořily dva boční tekutinové otvory 62 a 64. Štěrbina 54 je orientována kolmo ke vstupnímu kanálu 38 tekutiny tak, aby tekutina byla stejně vstřikována bočními otvory tekutiny 62 a 64. Dále horní kuželovitá plocha 58 směruje proud tekutiny bezprostředně dovnitř směrem k horní oblasti směšovací komory 56.

Podle obr. 2, v závislosti na geometrii vstupního členu 40 vzduchu, dolní kuželovitá plocha 60 se může nebo nemusí dotýkat prstencovitého osazení 66 protáhlého kanálu 28. Je výhodné, aby dolní kuželovitá plocha 60 a prstencovité osazení 66 nebyly ve vzájemném styku, potom mezera vytvořená mezi nimi má minimální rozměry, takže v podstatě část tekutiny proudící z prstencovité tekutinové komory 50 prochází bočními tekutinovými otvory 62, 64. Ve výhodném provedení, dolní kuželovitá plocha 60 svírá úhel Θ s podélnou osou vstupního členu 40 vzduchu. Ve výhodném provedení je úhel Θ asi 20° až 60°.

• ··

Je však nutno poznamenat, že vstupní člen 40 vzduchu může být vytvořen bez dolní kuželovité plochy 60, aniž by se zhoršila užitečnost a výhody předloženého vynálezu. Např. při absenci dolní kuželovité části 60 a proto prstencovitého osazení 66, vnější průměr hlavové části 48 může být vytvořen tak, aby těsně lícoval s vnitřním průměrem protáhlého kanálu 28. V takovém výhodném provedení, se bude střídat určitá charakteristika proudění, aby se u určitých použití dosáhl výhodný výsledek, přičemž se zachová výhoda získaná popsaným provedením a konstrukcí horní oblasti.

Pokračuje-li se v odkazu na obr. 2 a 3, rozprašovací tryska 10 dále obsahuje prodlužovací trubku 20, která je tvořena dutou válcovitou trubkou, mající protilehlé závitové části 68 a 70 s vnějším závitem. Závitová část 68 zabírá se závitovým hrdlem 34 tělesa 22 trysky 10. Sestava 16 špičky trysky 10 obsahuje tryskovou špičku 72, mající osazení 74 s vnitřním závitem, který zabírá se závitovou částí 70 prodlužovací trubky 20. Výhoda spojení různých součástí se závitovými jednotkami spočívá v tom, že se vzor rozprašování rozprašovací trysky 10 může snadno měnit výměnou součástí, aby vyhovovaly určité potřebě nebo použití. Např. když je určeno, že má být při použití uplatněna poměrně vyšší hustota rozprašování, obsluha může vybrat sestavu 16 tryskové špičky 72 ze skupiny nebo sady sestav tryskových špiček 72 odlišných rozměrových charakteristik, které vytvářejí určitou zmenšenou šířku rozprašovaného vějíře. Jindy může obsluha zvolit vstupní tvarovku 36 tekutiny ze skupiny nebo sady vstupních tvarovek 36 různých tvarových charakteristik, aby se vytvořil vstupní kanál 38 tekutiny, mající větší průměr. Odborníci ihned ocení, že závitové jednotky mohou být různě tvarovány tak, aby se spojily slepením, vzájemným slícováním nebo svařením.

S odkazem nyní na obr. 2, 3 a 5, trysková špička 72 obsahuje vyvrtaný otvor 75, opatřený spodní plochou 76 ve tvaru polokoule. Vyvrtaný otvor 75 obsahuje stupňovité osazení, do kterého je nalisován předřazený člen 78. Předřazený člen 78 je opatřen jím procházejícími tekutinovými kanály 79, pro ovládání proudění tekutiny procházející do tryskové špičky 72. Předřazený člen 78

99 99 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 · 9 9

9 9 9 9 9 9

999 99 99 99 může být odnímatelný, aby se usnadnila výměna zvětšením průměru stupňovitého osazení a zachycení předřazeného členu 78 koncovou plochou prodlužovací trubky 20. Tato změna v konstrukci podle předloženého vynálezu přidává další pružnost v nastavení charakteristiky proudění rozprašovací tryskou 10.

Výtlačný otvor 80 proniká do spodní stěny tryskové špičky 72, aby se usnadnilo vypuzení směsi vzduch/tekutina z trysky 10. Vychylovací člen 82 je přitlačen do páru průchozích otvorů orientovaných kolmo k podélné ose vyvrtaného otvoru 75 a rovnoběžně s podélnou osou souměrnosti 84 výtlačného otvoru 80. Jiné provedení (obr. 6) má také vychylovací čep 82 orientovaný kolmo k podélné ose vyvrtaného otvoru 75, avšak je kolmý k podélné ose souměrnosti 84 výtlačného otvoru 80. Vychylovací čep 82 má obecně tvar kulaté hmoždinky, avšak může mít jiné tvary průřezu jako např. oválný nebo čtvercový průřez. Zvolený tvar obvykle závisí na aplikaci, pro kterou se tryska použije.

Vychylovací čep 82 tvoří dva stejně veliké a vzájemně proti sobě ležící otvory 86 a 88, které přímo napájejí výtlačný otvor 80. Komora 90 tryskové špičky 72 je vytvořena mezi předřazeným členem 78 a vychylovacím čepem 82. Odborníci ihned zjistí, že všechny změny a provedení výtlačného otvoru 80 změní vzor jím rozprašovaného vějíře. Např. zmenšením úhlu β (viz obr. 2) zmenší šířku a zvýší hustotu rozprašovaného vějíře, zatímco zmenšením úhlu Θ (viz obr. 5) se zmenší hustota rozprašovaného vějíře na jeho okrajích. Dále, výtlačný otvor 80 může být vytvořen jako otvor ve tvaru V nebo U, vytvářející ještě další způsoby změny tvaru vějíře, aby se vyhovělo zvláštnímu použití. V jiném výhodném provedení předloženého vynálezu, vychylovací čep 82 není přítomen v tryskové špičce 72, aby vznikl ještě další způsob změny charakteristiky rozprašování tekutiny rozprašovací trysky 10.

Při provozu se tekutina přivádí pod tlakem do vstupní tvarovky 36 tekutiny. Když tekutina prochází zúženým průměrem vstupního kanálu 38 tekutiny, rychlost proudění tekutiny se zvýší, zatímco objem jejího proudu se zmenší. Tekutina vychází zúženým průměrem vstupního kanáleu 38 tekutiny do prstencovité komory 50 a naráží na hrdlovou část 46 vstupního členu 40 vzduchu. Potom se ·»·· » * · · ·· · * • · · · · 9 · · · · • · · « · # · ·

9 ··»··♦·♦ • · 9 · 9 9 9 9 • « * · ·· 9 9 9 9 9 9 tekutina vstřikuje stejnoměrně bočními tekutinovými otvory 62 a 64 do horní oblasti 54 směšovací komory 56. Současně je stlačený vzduch vstřikován zmenšeným průměrem otvoru 52 vzduchu do horní oblasti 54 směšovací komory 56. Vzduch a tekutina pokračuje ve směšování ve zbývající (dolní) části směšovací komory 56. Bylo zjištěno, že zahrnutí horní oblasti 54 tvoří podstatné zdokonalení rozprašování tekutiny ve srovnání se známými rozprašovacími tryskami.

Rozprášená tekutina putuje axiálně prodlužovací trubkou 20 a jak prochází předřazeným členem 78 stává se stejnorodým proudem do komory 90 tryskové špičky 72. Stejnorodý proud se při procházení okolo vychylovacího člepu 82 dělí do dvou stejnorodých paprsků. Polokulová spodní plocha 76 změní směr proudění obou paprsků vzájemně k sobě, což způsobí, že na sebe vzájemně narazí a potom proudí ven z tryskové špičky 72 výtlačným otvorem 80. Vzájemnou srážkou obou paprskovitých proudů se rozstřik tekutiny dále rozpráší. Jak bylo shora uvedeno, výsledný tvar rozstřiku tekutiny je v podstatě dán tvarem výtlačného otvoru 80.

Zatímco zde uvedená rozprašovací tryska 10 byla popsána ve spojení se systémem pro plynulé chlazení formovaných odlitků, odborníci ihned zjistí, že taková rozprašovací tryska může být použita k uspokojení různých potřeb. Např. může být tento vynález použit pro rozstřikování kapalných přípravků na rostliny, chlazení odsávacích šachet nebo čistění výfukových plynů. Proto popsané použití předložené rozprašovací trysky 10 pro chlazení odlitků nelze v žádném případě považovat za omezení na toto použití. Dále, i když je výhodné provedení popsáno tak, že se vzduch přivádí vzduchovým otvorem 52 a tekutina se přivádí vstupním kanálem 38 tekutiny, je nutno upozornit, že tyto výrazy jsou použity jako příklad vynálezu a v žádném případě neznamená omezení typu tekutin, které mohou být přidruženy k oběma kanálům.

Odborníci pochopí, že lze provádět modifikace, změny nebo úpravy předmětu vynálezu, aniž by se odchýlilo z rozsahu přiložených patentových nároků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sestava rozprašovací trysky vyznačená tím, že obsahuje

a) těleso (22) trysky (10), mající proti sobě ležící vstupní a výstupní konec (24, 26) a protáhlý kanál (28), procházející mezi nimi;

b) vstupní kanál (38) kapaliny, procházející stěnou tělesa (22) trysky (10) pro spojení s protáhlým kanálem (28); a

c) člen, umístěný mezi protáhlým kanálem (28), opatřený hrdlovou částí (46), hlavovou částí (48), vycházející z hrdlové části (46) a vzduchovým kanálem, procházejícím hrdlovou částí (46) k hlavové části (48), přičemž hlavová část (48) má takový rozměr a tvar, aby spolupůsobila s komplementární částí vytvořenou uvnitř protáhlého kanálu (28) a je opatřena výtokovou štěrbinou (54), vytvořenou příčně a protínající vzduchový kanál.
2. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 1,vyznačenátím, že hlavová část (48) obsahuje horní kuželovitou plochu (58), která protíná výtokovou štěrbinu (50), vytvořenou v hlavové části (48).
3. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 1,vyznačenátím, že hlavová část (48) dále obsahuje dolní kuželovitou část (60) a komplementární část protáhlého kanálu (28) je tvořena osazením (66), majícím plochu tvarovanou tak, aby spolupůsobila s dolní kuželovitou plochou (60).
4. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 3, vyznačená tím, že dolní kuželovitá plocha (60) a plocha osazení (66) jsou v podstatě vzájemně rovnoběžné a svírají úhel 20° až 60° s podélnou osou protáhlého kanálu (28) tělesa (22) trysky (10).
5. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 1,vyznačenátím, že výtokové štěrbina (54) prochází hrdlovou částí (46) členu (40).
6. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 1,vyznačenátím, že obsahuje tryskovou špičku (72), opatřenou vstupním koncem a výstupním koncem a komoru

·«« » • 9 • · « * • · · • · »· • • ·· ·· « • • • « • » • • • · • • · Λ • • • ♦ ·* ··« ·· 9 ♦ »9

(90), procházející mezi nimi, přičemž vstupní konec tryskové špičky (72) je spojen s vnějším koncem tělesa (22) trysky (10).
7. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 6, vyznačenátím, že obsahuje prodlužovací trubku (20), tvořící tekutinové spojení mezi výstupním konci tělesa trysky (10) a vstupním koncem tryskové špičky (72).
8. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 6, vyznačenátím, že obsahuje předřazený člen (78), umístěný bezprostředně u vstupního konce tryskové špičky (72) pro ovládání proudění tekutiny do komory (90) tryskové špičky (72).
9. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 8, vyznačenátím, že komora (90) tryskové špičky (72) mají v podstatě spodní plochu (76) ve tvaru polokoule.
10. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 9, vyznačenátím, že vnější konec tryskové špičky (72) tvoří výtlačný otvor (80).
11. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 10, vyznačená tím, že obsahuje vychylovací čep (82), umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u vnějšího konce a v podstatě rovnoběžně s podélnou osou souměrnosti výtlačného otvoru (80).
12. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 10, vyznačená tím, že obsahuje vychylovací čep (82) umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u výstupního konce a v podstatě kolmo k podélné ose souměrnosti výtlačného otvoru (80).
13. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 8, vyznačená tím, že dále obsahuje vychylovací čep (82) umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u výstupního konce a v podstatě kolmo k podélné ose komory (90).
14. Sestava rozprašovací trysky, vyznačená tím, že obsahuje:

• · · · · · · ··· ·· ·· · ·

a) těleso (22) trysky (10), mající proti sobě ležící vstupní konec (24) a výstupní konec (26) a protáhlý kanál (28), procházející mezi nimi;

b) vstupní kanál tekutiny, procházející stěnou tělesa (22) trysky (10) a tvořící tekutinové spojení s protáhlým kanálem (28); a

c) člen umístěný uvnitř protáhlého kanálu (28), mající hrdlovou část (46) a hlavovou část (48), vycházející z hrdlové části (46), kde hlavová část (48) má horní kuželovitou plochu (58) a v ní vytvořenou výtokovou štěrbinu (54), která protíná horní kuželovitou plochu (58), přičemž hlavová část (48) je vytvořena tak, aby spolupůsobila s komplementární plochou vytvořenou uvnitř protáhlého kanálu (28) a je opatřena vzduchovým kanálem procházejícím podélně a protínajícím výtokovou štěrbinu (54).
15. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 14, vyznačená tím, že hlavová část (48) dále obsahuje dolní kuželovitou plochu (60) a komplementární plocha protáhlého kanálu (28) je vytvořena na osazení (66) a je v těsném styku s dolní kuželovitou plochou (60).
16. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 15, vyznačenátím, že dolní kuželovitá plocha (60) hlavové části svírá úhel 20° až 60° s podélnou osou protáhlého kanálu (28) tělesa trysky (10).
17. Sestava rozprašovací trysky podle nároku14, vyznačená tím, že výtoková štěrbina (54) prochází hrdlovou částí (46) členu (40).
18. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 14, vyznačená tím, že dále obsahuje tryskovou špičku (72), mající vstupní konec a vnější konec a komoru (90), procházející mezi nimi, přičemž vstupní konec tryskové špičky (72) je v tekutinovém spojení s vnějším koncem tělesa (22) trysky (10).
19. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 18, vyznačená tím, že dále obsahuje prodlužovací trubku (20), tvořící mezi tělesem (22) trysky (10) a tryskovou špičkou (72) tekutinové spojení.
20. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 18, vyznačenátím, že dále obsahuje předřazený člen (78), umístěný bezprostředně u vstupního konce tryskové špičky (72) pro ovládání proudění tekutiny do komory (90) tryskové špičky (72).
21. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 20, vyznačená tím, že komora (90) tryskové špičky (72) má spodní plochu (76) vytvořenou ve tvaru polokoule.
22. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 21, vyznačená tím, že výstupní konec tryskové špičky (72) tvoří výtlačný otvor (80).
23. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 22, v y z n a č e n á t í m, že dále obsahuje vychylovací čep (82), umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u výstupního konce a v podstatě rovnoběžně s podélnou osou souměrnosti výtlačného otvoru (80).
24. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 20, vyznačenátím, že dále obsahuje vychylovací čep (82), umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u výstupního konce a procházející v podstatě kolmo k podélné ose komory (90).
25. Sestava rozprašovací trysky vyznačená tím, že obsahuje:

a) těleso (22) trysky (10), mající proti sobě ležící vstupní konec (24) a výstupní konec (26) a protáhlý kanál (28), procházející mezi nimi;

b) vstupní kanál(38) tekutiny, procházející stěnou tělesa (22) trysky (10), směrující tekutinu do protáhlého kanálu (28);

c) člen (40), umístěný uvnitř vstupního konce protáhlého kanálu (28), kde tento člen (40) má hrdlovou část (46) bezprostředně u vstupního kanálu (38) tekutiny, hlavová část (48) vychází z hrdlové části (46) a vzduchový kanál prochází podélně tímto členem (40), přičemž hlavová část (46) má takové rozměry a tvar, aby spolupůsobila s komplementární plochou protáhlého kanálu (28) a dále obsahuje výtokovou štěrbinu (54), která prochází příčně a protíná vzduchový kanál; a

d) tryskovou špičku (72), spojenou s výstupním koncem (26) tělesa (22) trysky (10).
26. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 25, vyznačená tím, že hlavová část (48) dále obsahuje dolní kuželovitou plochu (60) a komplementární plocha protáhlého kanálu (28) je tvořena osazením (66), majícím plochu vytvořenou tak, aby spolupůsobila s dolní kuželovitou plochou (60).
27. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 26, v y z n a č e n á t í m, že dolní kuželovitá plocha (60) a plocha osazení (66) jsou v podstatě rovnoběžné a svírají úhel asi 20° až 60° s podélnou osou protáhlého kanáleu (28) tělesa (22) trysky (10).
28. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 25, vyznačená tím, že výtoková štěrbina (54) prochází k hrdlové části (46) tohoto členu (40).
29. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 25, vyznačená tím, že trysková špička (72) obsahuje vstupní konec a výstupní konec a komoru (90), procházející mezi nimi, přičemž vstupní konec tryskové špičky (72) je v tekutinovém spojení s výstupním koncem tělesa (22) trysky (10).
30. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 29, v y z n a č e n á t í m, že dále obsahuje prodlužovací trubku (20), ležící mezi výstupním koncem (26) tělesa (22) trysky (10) a vstupním koncem tryskové špičky (72).
31. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 29, vyznačená t í m, že dále obsahuje předřazený člen (78), umístěný bezprostředně u vstupního konce tryskové špičky (72), pro ovládání proudění tekutiny do komory (90) tryskové špičky (72).
32. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 31, vyznačená tím, že komora (90) tryskové špičky (72) má spodní plochu (76) vytvořenou v podstatě ve tvaru polokoule.

9 9
33. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 32, vyznačená tím, že výstupní konec tryskové špičky (72) tvoří výtlačný otvor (80).
34. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 33, vyznačenátím, že dále obsahuje vychylovací čep (82), umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u vnějšího konce a v podstatě rovnoběžně s podélnou osou souměrnosti výtlačného otvoru (80).
35. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 31, vyznačená tím, že dále obsahuje vychylovací čep (82), umístěný uvnitř tryskové špičky (72) bezprostředně u vnějšího konce a v podstatě kolmo k podélné ose komory (90).
36. Sestava rozprašovací trysky vyznačená tím, že obsahuje tryskovou špičku (72), mající vstupní konec a výstupní konec a v podstatě polokulovou spodní plochu (76), kde trysková vsuvná sestava dále obsahuje předřazený člen (78), umístěný bezprostředně u vstupního konce tryskové špičky (72) pro ovládání proudění tekutiny do komory (90) a vychylovací čep (82), umístěný alespoň částečně uvnitř oblasti zakryté v podstatě kulovou spodní plochou (76) bezprostředně u výtlačného otvoru (80) způsobující, že tekutina proudí z tryskové špičky (72).
37. (Vypuštěn)
38. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 36, vyznačená tím, že vychylovací čep (82) je umístěn uvnitř tryskové špičky (72) v podstatě rovnoběžně s podélnou osou symetrie výtlačného otvoru (80).
39. Sestava rozprašovací trysky podle nároku 36, vyznačená tím, že vychylovací čep (82) je umístěn uvnitř tryskové špičky (72) v podstatě kolmo k podélné ose souměrnosti výtlačného otvoru (80).