CZ20002844A3 - Polyolefinový materiál - Google Patents

Abstract

Polyolefinová směs, obsahující (ve hmotnostních procentech) : (A) 40 až 60 % propylenového polymeru s indexem polydisperzity 5 až 15 a rychlost toku v tavenině 80 až 200 g/10 min.; a (B) od 40 do 60 % olefinového polymerního kaučuku, částečně nerozpustného v xylenu, obsahujícího nejméně 65 %”hmotnostních ethylenu; kde poměr IVS/IVA vnitřní viskozity (IVS) polyolefinové směsi, rozpustné v xylenu při pokojové teplotě, a vnitřní viskozity (IVA) složky (A) se pohybuje mezi 2 a 2,5, přičemž obě hodnoty vnitřní viskozity jsou měřeny v tetrahydronaftalenu při 135 °C. Uvedená směs se uplatňuje v automobilovém průmyslu.

Description

Polyolefinový materiál

Oblast vynálezu

Předložený vynález popisuje elastomerní thermoplastickou polyolefinovou směs. Předložený vynález se zvláště vztahuje ke směsím, obsahujícím propylenový polymer s širokou distribucí molekulární hmotnosti.

Dosavadní stav techniky

Polymerní směs podle předloženého vynálezu nachází vzhledem ke svým mechanickým a fyzikálním vlastnostem použití především v automotivní oblasti (např. u nárazníků a postranních pásů).

Taková polyolefinová směs má dobře vyvážené mechanické vlastnosti, zvláště zlepšený vztah mezi ohybovým modulem a rázovou houževnatostí IZOD, a to i za nízkých teplot (např. při -30°C).

Kromě těchto vlastností vykazuje směs podle předloženého vynálezu dobré vlastnosti optické. V souhlasu s požadavky trhu má směs nízké hodnoty lesku.

Další výhodou směs podle předloženého vynálezu je její nízká hodnota koeficientu lineární teplotní roztažnosti (CLTE). Tato vlastnost uděluje výrobkům z této polyolefinové směsi vyšší rozměrovou stabilitu.

Podstata vynálezu ·· · ·· ·· ·· • · · · · ···· • · · · · · ··»·

Předmětem předloženého vynálezu je proto polyolefinová směs, obsahující (v hmotnostních procentech) :

(A) od 40 do 60 %, s výhodou 40 - 55 %, propylenového polymeru s širokou distribucí molekulární hmotnosti (složka A) s indexem polydispersity od 5 do 15 a s rychlostí toku v tavenině od 80 do 200 g/10 min (podle ASTM-D 1238,podmínka L) ;

a (B) od 40 do 60 %, s výhodou 45 - 60 %, olefinového polymerního kaučuku, částečně rozpustného v xylenu (složka Β), obsahujícího nejméně 65 hmotnostních % ethylenu, přičemž poměr IV_S/IV_A mezi vnitřní viskozitou (IV_S) podílu polyolefinové směsi, rozpustné v xylenu za pokojové teploty a vnitřní viskozitou (IV_A) složky (A) se pohybuje od 2 do 2,5, s výhodou od 2,1 do 2,4, přičemž obě hodnoty vnitřní viskozity byly měřeny v tetrahydronaftalenu při 135°C.

Metoda pro stanovení látek, rozpustných v xylenu a pro měření indexu polydispersity je uvedena níže. Pokojová teplota, tak jak je uvedena v předloženém vynálezu, znamená teplotu kolem 25°C.

Polyolefinová směs podle předloženého vynálezu může dále obsahovat minerální plnidlo. Pokud je přítomno, je obsaženo v množství kolem 0,5 až 3 váhových dílů v poměru k součtu komponent (A) a (B).

Směs podle předloženého vynálezu má v typickém případě rychlost toku taveniny od 5 do 2 0 g/10 minut. Navíc má v typickém případě ohybový modul od 650 do 1000 MPa, nejlépe od 700 do 1000 MPa. Koeficient lineární teplotní roztažnosti je s výhodou do 8°C'¹ x 10‘⁵,lépe od 5 do 8°; vrubová resilience

IZOD při -30°C je v typickém případě 15 KJ/m² nebo vyšší, nejlépe od 18 KJ/m². V typickém případě jsou hodnoty lesku nižší než 50 °/₀₀ . Metody pro stanovení uvedených veličin jsou uvedeny níže.

Složka (A) je krystalický propylenový homopolymer nebo propylenový kopolymer s ethylenem nebo C₄ - C₁₀ α-olefinem nebo s jejich směsí. Komonomerem je přednostně ethylen. Obsah komonomeru se pohybuje s výhodou od 0,5 do 1,5 % hmotnostních, lépe od 0,5 do 1,0 % hmotnostních.

V xylenu při 25 °C nerozpustný podíl složky (A) je v typickém případě větší, než 90 %, nejlépe se rovná 94 % nebo je vyšší.

Složka (A) má s výhodou rychlost toku v tavenině od 80 do 150 g/10 min.

Složka (A) má distribuci molekulárních hmotností M„/M_N od 8 do 30, lépe od 8,5 do 25 (M_w = průměrná molekulární hmotnost podle hmoty a M_N = průměrná molekulová hmotnost podle počtu, obojí stanoveno gelovou permeační chromatografi£).

Olefinový polymerní kaučuk složky (B), obsažené v polyolefinové kompozici podle předloženého vynálezu může být póly (ethylen-co-C₃-C₁₀ aolefin) nebo póly(ethylen-co-propylen-co-C₄-C₁₀ a-olefin) s obsahem ethylenu s výhodou 65 - 80 % hmotnostních. Posléze jmenovaný obsahuje C₄-C₁₀ α-olefin v množství 0,5 - 10 % hmotnostních. Olefinový polymerní kaučuk může případně dále obsahovat dien, s výhodou v množství 1-10 % hmotnostních, nejlépe od 1 do 5 % hmotnostních.

• · · · ·· ·· ·· ··· ···· ♦ · « · ···· ·· · · ·· ·

Olefinový polymerní kaučuk složky (B) je při pokojové teplotě částečně rozpustný v xylenu. Podíl v xylenu nerozpustný tvoři 25 - 35 % hmotnostních, nejlépe 27 - 33 % hmotnostních.

C₃-C₁₀ α-olefiny, využívané v přípravě složky (B) , zahrnují propylen, 1-buten, 1-penten, 1-hexen, 4-methyl-1- penten a 1-okten. Zvláštní přednost mají propylen a 1-buten.

Pokud je přítomno minerální plnidlo, vybírá se s výhodou z talku, uhličitanu vápenatého, silikagelu, běžných hlinek, wollastonitu, křemeliny, oxidu titaničitého a zeolitů. Jako minerální plnidlo má přednost talek.

Kromě zmíněných minerálních plnidel může polyolefinová směs podle předloženého vynálezu dále obsahovat běžná additiva, např. stabilizátory, pigmenty, jiná plnidla a pomocné látky, např. saze, skleněné kuličky a vlákna.

Polyolefinová směs podle předloženého vynálezu se připravuje fyzikálním nebo chemickým míšením.

S výhodou se směs podle předloženého vynálezu připravuje přímo v polymeraci postupným polymeračním procesem v sérii reaktorů za použití speciálního stereospecifického katalyzátoru podle Zieglera a Natty, při kteréžto polymeraci vzniká směs složky (A) a složky (B) . Následně se případně přidá minerální plnidlo buď míšením nebo v závěrečné peletizační sekci průmyslové polymerační jednotky.

Polymerační proces se provádí v nejméně třech následných stupních, v přítomnosti speciálního stereospecifického katalyzátoru Ziegler-Natta, zachyceném v aktivní formě na horečnatém halidu. Propylenový polymer s širokou distribucí molekulové hmotnosti složky (A) , popsaný výše, se může připravit sekvenční polymerací o nejméně dvou stupních a olefinový polymerni kaučuk v dalším stupni (stupních).

Alternativně se může polyolefinová směs podle předloženého vynálezu mísit nebo přimísit v jakémkoliv běžném mísícím přístroji, jako je extruder (protlačovací lis) nebo Banburyho mixer, smísením složek (A) a (B) a případně dalších složek. Složky (A) a (B) se mísí v roztaveném nebo změkčeném stavu.

Jak již bylo zmíněno, může polymerační proces probíhat v neméně třech následných stupních, při kterých se složky (A) a (B) připravují v oddělených navazujících stupních, přičenž každý stupeň probíhá v přítomnosti vzniklého polymeru a katalyzátoru, použitého v bezprostředně předcházejícím stupni. Katalyzátor se přidává jen do prvního stupně, jeho aktivita však postačuje pro všechny následující stupně. Pořadí, ve kterém se složky (A) a (B) připravují, není kritické. Přednostně se však připravuje složka (B) po přípravě složky (A) .

Katalyzátor, používaný pro přípravu složky (A) , je s výhodou charakterizován tím, že je schopen produkovat propylenové polymery s frakcí, nerozpustnou v xylenu při 25° C, větší nebo rovnající se 90 % hmotnostním, lépe větší nebo rovnající se 94 %. Je nadto dostatečné citlivý k regulátorům molekulové hmotnosti, tak, aby produkoval propylenové homoplolymery, které mají rychlost toku v tavenině v rozmezí 1 - 20 g/10 min a větší, než 200 g/10 min.

Metody přípravy propylenového polymeru složky (A) o široké distribuci molekulární hmotnosti podle předloženého vynálezu jsou popsány v přihlášce Evropského patentu 573 862.

Uvedený katalyzátor se používá ve· všech stupních polymeračního procesu podle přeloženého vynálezu k přímé přípravě úhrnu složek (A) a (B).

Katalyzátory s uvedenou charakteristikou jsou v patentové literatuře dobře známy; zvláště výhodné jsou katalyzátory, popsané v US patentu 4 3 99 054 a v Evropských patentech 45977 a 395083.

Polymerační vsádkově, podle proces se muže známých technik přítomnosti nebo bez přítomnosti plynné fázi, anebo ve smíšené Přednostně se využívá plynné fáze.

Reakční doba a teplota nejsou typickém případě pohybuje od 20 do provádět spojitě nebo a v kapalné fázi, v inertního ředidla, nebo v fázi plynné a kapalné.

kritické,

100°C.

teplota se však v

Reakční teplota pro polymerací složky (B) je obvykle s výhodou od 40 do 65°C.

Regulace molekulární hmotnosti se provádí pomocí známých regulátorů, jako je vodík.

Nezbytnou složkou katalyzátorů podle Zieglera a Natty, požívaných v polymeračním procesu podle předloženého vynálezu, je pevná složky katalyzátoru, zahrnující sloučeninu titanu s alespoň jednou vazbou mezi titanem a halogenem, a sloučenina s • ·· · ·· ·· · · ··· · · · · ···· ···· · · · ···· • ·· · · · ···· • · · ·· ··· ·· ·· ·· elektronovým donorem, přičemž obě jsou zachyceny na hořčíkovém halidu v aktivním stavu.

Další nezbytnou složkou (kokatalyzátorem) je organohliníková sloučenina, jako je a1umiňiumalkýlová sloučenina. Podle volby se přidává externí donor.

Pevné složky katalyzátoru, použité v uvedených katalyzátorech, obsahují jako elektronové donory (vnitřní donory) sloučeniny, vybrané ze skupiny sestávající z etherů, ketonů, laktonů, sloučenin, obsahujících atomy N, P, a/nebo S, a estery monokarboxylových a dikarboxylových kyselin. Zvláště vhodnými elektronovými donory jsou estery kyseliny ftalové, jak je diisobutyl-, dioctyl-, difenyl- a benzylbutylftalát.

Jinými, zvláště vhodnými elektronovými donory jsou 1,3-diethery o vzorci :

R¹

R¹¹ kde R¹ a R¹¹ jsou stejné nebo různé, a to radikály C_x - C₁₈ alkyl, C₃ - C₁₈ cykloalkyl nebo C₇ - C₁₈ cykloaryl; R¹¹¹ a R^IV jsou stejné nebo různé, a to alkylové radikály C₃. C₄ ; nebo jde o 1,3 - diethery, ve kterých uhlík v poloze 2 náleží cyklické nebo polycyklické struktuře z 5, 6, nebo sedmi uhlíkových atomů a obsahující dvě nebo tři nenasycené vazby.

Ethery tohoto typu jsou popsány v přihláškách Evropských patentů 361493 a 728769.

CH₂OR

III

CH,OR

Ukázkové příklady řečených dietherů jsou tyto : 2-methyl-2-isopropyl-l,3-dimethoxypropan, 2,2-diisobutyl-l,3-dimethoxypropan, 2 - i sopropy1-2-cyklopenty1-1,3-dime thoxypropan, 2-isopropyl-2-isoamyl-1,3-dimethoxypropan a 9,9-bis(methoxymethyl)fluoren.

Příprava zmíněných složek katalyzátorů se provádí různými metodami. Tak např. addukt MgCl₂.nROH (zvláště pokud je ve formě kulovitých částic) , kde n se pohybuje obvykle od 1 do 3 a ROH je ethanol, butanol nebo isobutanol, se nechává reagovat s přebytkem TiCl₄, obsahujícím sloučeninu elektronového donoru. Reakční teplota je obecně od 80 do 120°C. Pevná látka se pak izoluje a podrobí ještě jednou reakci s TiCl₄, a to buď v přítomnosti nebo nepřítomnosti sloučeniny elektronového donoru; pak se oddělí a promývá alíkvoty uhlovodíku do vymizení všech chloridových iontů. V pevném katalyzátoru je sloučenina titanu, vyjádřená jako Ti, přítomna obvykle v množství od 0,5 do 10 % hmotnostních. Množství sloučeniny elektronového donoru, zachycené na pevném katalyzátoru, je 5 10 % molárních vztažených na hořečnatý dihalid. Titanové sloučeniny, které lze použít pro přípravu pevného katalyzátoru, jsou titanové halidy a halogenalkoholáty. Přednost má titantetrachlorid.

Svrchu popisované reakce vedou k tvorbě aktivní formy hořečnatého halidu. V literatuře jsou známy i jiné reakce, které vedou ke vzniku hořečnatého halidu, a to z jiných sloučenin hořčíku nežli jsou halidy, jako jsou magnesium karboxyláty.

Al-alkylové sloučeniny, zahrnují Al-trialkyly, jako Al-tri-n-butyl a lineární používané jako je Al-triethyl, nebo cyklické kokatalyzátory, Al-triisibutyl, sloučeniny typu

Al-alkyl, obsahující dva nebo více atomů Al, vzájemně vázaných přes atomy 0 nebo N, nebo pomocí skupin S0₄ nebo S0₃.

Al-alkylová sloučenina se obvykle používá v takovém množství, aby poměr Al/Ti měl hodnotu od 1 do 1000.

Elektronově donorové sloučeniny, kterých je možno využít jako externích donorů, zahrnují estery aromatických kyselin, jako jsou alkylbenzoáty a zvláště slučeniny křemíku, obsahující nejméně jednu vazbu Si-OR, kde R je uhlovodíkový radikál. Užitečné příklady křemíkatých sloučenin jsou (terc-butyl) ₂ Si (OCH₃)₂, (cyklohexyl) (methyl) Si (OCH₃)₂, (fenyl)₂ Si (OCH₃)₂ a (cyklopentyl)₂ Si (OCH₃)₂.

S výhodou lze rovněž použít 1,3 - dietherů o výše uvedeném vzorci.

Pokud je interním donorem některý z těchto dietherů, je možno vynechat vnější donory.

Katalyzátory je možno uvést předem do kontaktu s malými kvanty olefinů (prepolymerace), čímž se zlepší výkonnost katalyzátorů a morfologie polymerů. Prepolymerace se provádí tak, že se katalyzátor udržuje v suspenzi v uhlovodíkovém rozpustidle (např. hexan nebo heptan) a polymeruje při teplotě od pokojové do 60 °C po dobu, potřebnou k vytvoření polymeru o 0,5 - 3 násobné hmotnosti ve srovnání s pevnou složkou katalyzátoru. Lze to provést i v kapalném propylenu, při svrchu uvedené teplotě, za tvorby množství polymeru, dosahujícího až 1000 g na 1 g složky katalyzátoru.

Jak již uvedeno, je možno obdržet polyolefinovou směs podle předloženého vynálezu i míšením. Míšení se provádí ··« · · · ···· • · · ·· · · * ·· · · ·· známými postupy, přičemž se vychází z kuliček, prášku nebo částic polymerů, získaných polymeračním procesem, které se s výhodou předem smísí s minerálním plnidlem v pevném stavu (např. pomocí mísice podle Banburyho, Henshela nebo Lodigeho) a následně extruduje.

Jak je uvedeno výše, hodí se polymerní směs podle předloženého vynálezu k výrobě nárazníků a jiných součástí vozidel, jako jsou postranní pásy. Polymerová směs se proto zpracovává běžnými postupy k výrobě těchto součástí.

Příklady provedení vynálezu

K charakterizaci propylenového polymeru složky (A) , kopolymerního kaučuku složky (B) a směsi, která se z nich skládá, byly použity následující analytické metody :

Rychlost toku taveniny : stanoveno podle ASTM-D 1238, podmínka L.

[η] vnitřní viskozita : stanovena v tetrahydronaftalenu při 135°C.

Ethylen : stanoven infračervenou spektroskopií.

Rozpustný a nerozpustný podíl v xylenu : 2,5 g polymeru se rozpustí za míchání v 250 ml xylenu při 135°C. Po 20 minutách se roztok, stále za míchání, ochladí na 25°C a nechá 30 minut usadit. Sraženina se zfiltruje přes filtrační papír, roztok se odpaří v proudu dusíku a zbytek vysuší ve vakuu při 80°C do dosažení konstantní hmotnosti. Tak se vypočte hmotnostní procento rozpustného a nerozpustného polymeru při pokojové teplotě (25°C).

• ·

Index polydisperzity (P.I.) : stanovení distribuce molekulární hmotnosti polymeru. Ke stanovení hodnoty P.I. se stanoví separace modulu při nízkých hodnotách modulu, např. 500 Pa, při teplotě 200°C za použití rheometru RMS-800 s rovnoběžnými deskami, vyráběného fy Rheometrics (USA), který pracuje na oscilační frekvenci, vzrůstající od 0,01 rad/sekundu na 100 rad/sekundu. Z hodnoty separace modulu se odvodí hodnota P.I. následující rovnicí :

P.I. = 54,6 (separace modulu)¹'⁷⁶ kde je separace modulu vyjádřena jako :

MS = (frekvence při G'= 500 Pa) / (frekvence při ^^ = 500 Pa) kde G je udržovací modul a Gje nízký modul.

Ohybový modul : stanoven podle ASTM-D 790.

CLTE : tento testovací postup je založen na ASTM metodách D 696 a E831-86. Před měřením CLTE se vzorek umístí na 10 minut při 120°C do přístroje pro thermomechanickou analysu, aby vymizelo napětí, způsobené ve vzorku (o síle 3,5 mm a délce 10 mm) vstřikem do formy. Poté se měří dilatační křivka v teplotním rozmezí od 0 do 130°C rychlostí záznamu 3°C/min pod vzorkem, jehož zatížení je 1 wN (plochý vzorek o průměru 3,66 mm) . Měření CLTE probíhá v podélném směru vzhledem ke směru vstřiku polymeru.

CLTE je vyjádřeno jako alfa =AL/(L°x ΔΤ) v rozmezí teplot 23 - 80°C.

ΔΤ : 80 - 23 = 57°C.

L° : počáteční délka vzorku.

Vrubová rázová zkouška IZOD při -30°C : stanoveno podle ASTM-D 256/A.

• Λ

Lesk : stanoven podle ASTM-D 2457

Následující příklady jsou uvedeny k ozřejmění a nikoliv k omezení předloženého vynálezu.

Příklady 1 a 2 a srovnávací příklady 1C a 2C

Příprava složky pevného katalyzátoru

Addukty MgCl₂/alkohol v kuličkové formě se připravují podle metody, popsané v příkladů 2 USP č. 2 399 054 s tím, že se pracuje při 3.000 ot./min. místo při 10.000 ot./min.

Addukt se částečně zbaví alkoholu zahříváním v proudu dusíku při teplotě vzrůstající od 30 do 180°C.

Do 1 1 baňky,opatřené zpětným chladičem a mechanickým míchadlem, se vnese pod proudem dusíku 625 ml TiCl₄. Za míchání se při 0°C vnese 25 g adduktu, částečně zbaveného alkoholu. Pak se postupně během 1 hodiny zahřívá na 100°C; když teplota dosáhne 40°C, přidá se diisobutylftalát (DIBF) v molárním poměru Mg/DIBF = 8.

Teplota se udržuje na 100°C po dobu 2 hodin. Pak se nechá usadit a horká kapalina se stáhne. Přidá se 550 ml TiCl₄ a zahřeje se na 120°C po dobu 1 hodiny. Nechá se usadit a kapalina se za horka odsaje; pevný zbytek se promyje šestkrát 2 00 ml alikvotem bezvodého hexanu při 60 °C a třikrát za normální teploty. Pevná látka se pak vysuší ve vakuu.

Polymerace

Polymerace se provádí průběžně v sérii reaktorů, vybavených zařízením pro přenos produktu z jednoho reaktoru do bezprostředně následujícího.

Vodík, propan a monomery se v plynné fázi průběžně analyzují a dodávají, aby se žádané koncentrace udržely konstantní.

Při polymerací se v reaktoru při 3 0°C smísí na cca 9 minut triethylaluminiový (TEAL) aktivátor a elektrondonorová složka dicyklopentyldimethoxysilan (DCPMS) s pevnou složkou katalyzátoru, a to tak, že hmotnostní poměr TEAL/kat. je 5. TEAL a elektrondonorová složka jsou obsaženy v takovém množství, že hmotnostní poměr TEAL/DCPMS je 15.

Katalyzátor se pak přenese do reaktoru s přebytkem kapalného propylenu a prepolymeruje se při 25°C 33 minut.

Prepolymer se pak přenese do prvního reaktoru v plynné fázi, kde proběhne homopolymerace propylenu a vznikne propylenový homopolymer s nízkým MFR. Takto získaný produkt se převede do druhého reaktoru,kde propylen homopolymeruje za vzniku homopolymerů s vysokým MFR. Produkt je konečně z druhého reaktoru převeden do třetího reaktoru, kde se kopolymeruje ethylen s propylenem za vzniku složky (B).

Podmínky polymerace v jednotlivých reaktorech jsou uvedeny v tabulce I a vlastnosti obdržených produktů v tabulce

II.

Tabulka I

Příklad	1	2	1C	2C
1. REAKTOR
teplota (°C)	80	80	70	70
polypropylen (hm. %)	20	19	24	25
MFR L (g/10 min)	2,7	2,5	6,9	10,7
2. REAKTOR
teplota (°C)	80	80	70	70
polypropylen (hm. %)	34	35	35	36
MFR L g/10 min	102	105	46	68
v xylenu nerozpustné (hm. %)	96,5	96,5	96,4	96,3
IVA(dl/g)	1,00	1,00	1,20	1,08
P.I.	12	12	6,0	6,2
Μ M	19,99	19,99	-	-
3.REAKTOR
teplota (°C)	65	65	65	65
póly(ethylen-co-propylen) (hm. %)	46	46	41	39
C2/(C2+C3)mol	0,58	0,56	0,61	0,59

* · • 04 · » » · · · » · ···· · · ♦ ·<·· • · ·· · · ··· »c · • · · · · · ···· • · · · · · · · ·· · · ··

Tabulka II

Příklad	1	2	1C	2C
MFR L (g/10 min )	11,3	9,7	11,3	14,3
v xylenu rozpustné (hm. %)	31,6	32,1	29,2	26,8
v xylenu nerozpustné (hm. %)	66,7	66,2	69,1	72,0
obsah ethylenu (hm. %)	33,2	34,6	29,7	28,5
IVS (dl/g)	2,23	2,26	2,40	2,39
poměr IVS/IVA	2,23	2,26	2,0	2,21
ohybový modul (MPa)	910	810	920	980
IZOD odrazová pružnost při -30°C (kJ/m2)	33,1	19,9	9,2	11,2
lesk při 60°C na 1 mm skvrnu (% )	39,9	41,0	67,4	38,0
podélné CLTE (°(Γχ10’5)	7,18	7,29	7,05	10,63

Zastupuje :

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Polyolefinová směs, vyznačující se tím, že obsahuje (v hmotnostních procentech) :

   (A) od 4 0 do 60 % propylenového polymeru (složky A) o široké distribuci molekulární hmotnosti, která má index polydispersity od 5 do 15 a rychlost toku v tavenině od 80 do 200 g/10 min (podle ASTM-D 1238, podmínka L); a (B) od 40 do 60 % olefinového polymerního kaučuku (složka B), částečně nerozpustného v xylenu, obsahujícího nejméně 65 % hmotnostních ethylenu;

   přičemž poměr IV_S/IV_A mezi vnitřní viskositou (IV_S) podílu polyolefinové směsi, rozpustné v xylenu při pokojové teplotě, a vnitřní viskositou (IV_A) složky (A) se pohybuje od 2 do 2,5, nejlépe od 2,1 do 2,4, při měření obou hodnot vnitřní viskosity v tetrahydronaftalenu při 135°C.
2. 2. Polyolefinová směs podle nároku 1, vyznačuj í cí se tím, že dále obsahuje minerální plnidla od 0,5 do 3 hmotnostních dílů v poměru k součtu složek (A) a (B).
3. 3. Polyolefinová směs podle nároku 2, vyznačuj í cí se tím, že má rychlost toku v tavenině od 5 do 2 0 g/10 min.
4. 4. Polyolefinová směs podle nároku 2, vyznačuj í cí se tím, že složka (A) má rychlost toku v tavenině od 80 do 150 g/10 min.
5. 5. Polyolefinová směs podle nároku 2, vyznačuj í cí se tím, že složkou (B) je póly(ethylen-co-propylen).

   « ·· »00 ·· »« *00 »00 0 «0* 0 ••00 ··· «*·· « · · · · · · · · » « · ··· * · · ····

   000 0» 0 » 0 00 * · 00
6. 6. Způsob výroby polyolefinové směsi podle nároku 1, vyznačující se tím, že se monomery polymerují v přítomnosti stereospecifického katalyzátoru, zachyceného v aktivní formě na aktivním halidu hořečnatém, a to v nejméně třech následných krocích, přičemž se složky (A) a (B) připravují v oddělených následných krocích, kdy se každý krok provádí v přítomnosti polymeru, vytvořeného v bezprostředně předcházejícím kroku, a katalyzátoru, použitého v bezprostředně předcházejícím kroku.
7. 7. Výrobky, vyznačující se tím, že jsou vyrobeny z polyolefinové směsi podle nároku 1.
8. 8. Nárazníky, vyznačující se tím, že jsou vyrobeny z polyolefinové směsi podle nároku 1.