CS237604B1 - Absorbující kryt na rány - Google Patents

Abstract

Vynález se týká absorbujícího krytu na rány, sloužícího k zakrytí silně mokvajíclch infekčních porangní a zasažených ploch při kožních a tkáňových onemocněních. Kryt má být netoxický. s tkání se snášející, dobře přizpůsobítelný tvaru rány. snadno odstranitelný, má chránit před infekcí, přijímat kromě exudátu také bakterie, plísně, toxiny, proteiny a látky zprostředkující zánětlivé procesy, má se dát sterilizovat a má podporovat granulaci a epithelizaci. Podle vynálezu pozůstává absorbující kryt na rány z potenciálně i makroporézního' zrnitého produktu z polymerních směsí na bázi celulózy, jehož Částice jsou vytvořeny celulózovou matricí, v níž je rozptýlen jako příměsná složka tyydrofilní polymer, která mohou být zesítovány a mají velikost od 0,05 do 0,5 om. Tyto zrnité produkty, které mohou být případně impregnovány therapeuticky účinnými látkami, se sterilizují gama paprsky a nanášejí na ránu ve vrstvě od 2 do 5 mm silné. Možnosti použití vynálezu jsou v oblasti zdravotnictví.

Description

. Vynález se týká absorbujícího krytu na rány, který slouží k zakrytí silná mokvejících infekčních poranění a taká ploch zasažených onemocněním kůže nebo tkáně.

Pro tyto úěely se ukázaly, kromě pudrů vyzkoušených v mnohaletá farmaceutická praxi, zvláětě pak směsných pudrů, která se skládají s výhodou z bakterieidů příp. bakteriostatických látek a ze základu jeko talku, laktozy, škrobu apod., v posledních letech jako vhodná taká přirozená a syntetické polymery a kopolymery, mj. chitin a chitosan (HIT See Grent Rep. MITSC 1978, Proč. Int. Conf. Chitin/Chitosan 1977, str. 296-305), kolagen (belgický patentový spis 856 603), zesítšné dextrany (např. B. S. Jacobsson aj., Scand J. Plast. Reconstr. Surg. 10 (1976) str. 65-72), deriváty celulózy (např. nizozemský patentový spis 6807540), polypropylen (Švýcarský patentový spis 472 894), měkká polyuretanová pěny (např. H. Bohoert, Med. Welt 28 (1977) str. 286-831, S. Kleme, Dt. Gesundh.-Wesen 34 (1979) str. 2010-2014, W. Kothe aj., Medizin aktuell 10 (1979), str. 452-453), kopolymery celulózy a akrylové kyseliny (britský patentový spis 1 141 271), nebo kopolymery vlnylesterů a nenasycených karbonových kyselin NSR OS 2 653 135). Tyto látky byly použity bu3 samostatně nebo jako nosiěe účinných látek např. bakterieidů příp. bakteriostatik, zvláětě pak antibiotik a sulfonamidů a antimykotik; taková kryty na rány byly také doporučeny při acne vulgaris a psoriasis.

Mezi materiály, které se používají hlavně bez přidaných účinných látek, se osvědčily především zesítěné dextrany a měkké polyuretanové pěnové hmoty, poslední zvláStě jako tzv. synthografty. Tyto netoxické, biologicky inertní a s tkání se snášející materiály jsou schopny na základě své fyzikální příp. chemické povahy přijmout vodúv několikanásobku své vlastní váhy. U polyurethanových pěnových hmot to způsobuje relativně hrubě porézní struktura, u zesítěných dextranů gelový skelet, schopný hotnání. Fo jejich nanesení na mokvající infekční poranění nastane rozsáhlé čistění rány a potlačeni infekce, přičemž se z povrchu rány odstraňují kromě exudátu taká bakterie, plísně, látky zprostředkující zánětlivé procesy, toxiny a produkty jejich odbourávání.

Jelikož tyto materiály jsou schopny nasávat také další proteiny a štěpné produkty proteinů včetně fibrinu a fibrinogenu, zabraňuje se tím zároveň tvorbě strupu. Na druhé straně se tím podporuje granulace a eplthelisace. Tyto velmi cenná materiály mají však vedle uvedených kladných účinků táž některé nedostatky, která omezují jejich použití. Obvazy z měkkých polyurethanových pěnových hmot, jejichž schopnost přijímat vodné roztoky je kromě toho dosti omezená, se musí přistřihnout podle rány, nebol jinak na ráně špatně drží a v důsledku toho se silně sníží čisticí účinek; je třeba se vyvarovat překrytí zdravého okolí rány. Teké je nutno obvaz často vyměňovat - pokud možno po 12 hodinách, nebol jinak granulaee prorůstá do materiálu obvazu, takže při jeho odstraňování je bolestivé. Při použití materiálů na bázi zesltěného dextranů spočívá problém hlavně v tom, že jednotlivé částice botnajl ze velkého zvětšení objemu a tak vzniká gelovitá vrstva, ve které je silně snížena propustnost plynů, to se projevuje tím, že se zhoršuje čisticí účinek. K tomu ještě přistupuje to, že dextran, sloužící jako výchozí materiál, je drethou surovinou, přístupnou jen v omezeném množství. Byl již také navržen kryt na rány, sestávající z makroporézních sféric kých částeček celulózy, které se dají připravit podle patentového spisu NDR.118 887 a vysušit speciálním známým postupem. Tento kryt na rány projevuje podobné positivní účinky jako produkty ze zesítěného dextranů nebo z polyurethanových pěnových hmot a značně překonává uvedená nedostatky. Odpadá přistřihování a v důsledku speciální makroporézní struktury navržených celulózových materiálů probíhá příjem exudátu bez zbotnání vrstvy, tzn. bez omezení propustnosti pro plyny. Také surovinová základna je dostatečná.

PředevSím je to ele kinetike příjmu exudátu, která vzhledem k ošetřovacímu procesu stá le není optimální. Při sterilizaci těchto materiálů gama paprsky nastává taká žloutnutí až hnědnutí. Na rozdíl od produktů ze zesítěného dextrenu ztrácejí makroporézní celulózové částečky svou účinnost v polyglykolu, takže je není možno použít v odpovídajících pastách.

Cílem vynálezu je netoxický, s tkání se snášející kryt na rány, který je laciný, dá se snadno připravit z dobře dostupných surovin a slučuje v sobě pozitivní vlastnosti známých produktů a překonává jejich nedostatky.

Tento kryt na rány mé mít následující vlastnosti: dá se bez problémů sterilizovat i dodatečně sterilizovat, bez námahy se přizpůsobit tvaru rány příp. potřebné kožní nebo tkáňové partii, kromě exudátu odstraňovat z povrchu rány taká další látky jako např. bakterie, plísně, toxiny, proteiny e látky zprostředkující zánětlivé procesy, přijmout řízené množství exudátu jek vzhledem k jeho maximální hodnotě tak k rychlosti příjmu, jejich použití nemá být bolestivé, mé zabránit tvorbě strupu, avšak podporovat granulaci a epitelizaci, nemá snižovat propustnost plynů a má být účinný také ve formě pasty připravené např. s polyethylenglykolem.

- Vynález je založen ne řešení problému jak vyvinout biologicky inertní, tj. netoxický e s tkání se snášející kryt na rány na bázi vhodných směsí obsahujících celulózu, který má výSe uvedené vlastnosti a výhody.

Bylo překvapivě zjiětěno, že určité zrnité produkty, přednostně sférické částečky, tvořené jistými polymerními směsmi na bázi celulózy poskytují kryt na rány, který má požadované již zmíněné kvality. Tyto produkty, které jsou k dispozici jako sférické resp. práškovité částečky nebo jako granulát, jsou vytvořeny podle vynálezu z celulózová matrice a v ní uloženého hydrofilního polymeru, který tvoří příměsnou složku. Jako příměsná složka přicházejí přitom v úvahu ve vodě nebo v alkalických roztocích rozpustné nebo botnajícl polysacharidy a deriváty polysacharidů, přednostně však ethery polysacharidů jako např. celulózy, škrobu, dextranu, zvláště pak látky jako karboxymethylcelulóza, methylcelulóza, hydroxyethylcelulóza, sulfát celulózy, karboxymethylovený škrob, alginát, traganth, agar, nebo polyvinylalkohol a jeho deriváty. Podstata absorbujícího krytu na rány na bázi celulózy spočívá v tom, že obsahuje hydrofilní polymer, s výhodou ve vodě nebo v alkalických roztocích rozpustný nebo botnajícl polysacharid nebo derivát polysacharidů v množství nejméně 1 %, s výhodou 5 až 80 %. částečky použité pro kryt na rány mají průměr 0,05 až 0,5 mm, s výhodou 0,1 až 0,3 mm. Hydrofilní polymer může být s výhodou zesilovaný sám nebo spolu s celulózovou matricí. Absorbující kryt na rány podle vynálezu se s výhodou sterilizuje gama paprsky. Kůže výhodně obsahovat i therapeuticky účinné látky, například antibiotika.

Absorbující kryt ne rány podle vynálezu se s výhodou sterilizuje gema paprsky. Může výhodně obsahovat i therapeuticky účinné látky, například antibiotika.

Ukázalo se, že zrnitý materiál na bézi celulózy nemusí nutně vykazovat makroporéznl strukturní a sférický tvar jednotlivých částeček k tomu, aby se dal použít jako kryt na rány. Tak mají zrnité celulózové produkty, obsahující hydrofilní polymer jako příměsnou složku, nezávisle na tvaru jednotlivých částic a jejich porositě, překvapivě nejen stejný účinek jako makroporéznl sfe'rické celulóza, ale dokonce celou řadu zlepšených užitných vlastnosti. Při množství přijaté vody od 2 do 20 ml/g, zvláště od 3 do 10 ml/g, které jsou cíleně nastavitelné, se dosahuje stejných a větších hodnot než u známých produktů. Přijímání vodných kapalin probíhá pomaleji než u makroporézních celulózevých částeček a to zabraňuje při použití krytu příliš rychlému a bolestivému vysušení rány. Materiál nanesený ve formě pudru ve vrstvě ] až 5 mm, přednostně 2 až 3 mm, se dá z rány odstranit snadno a téměř bez bolesti opláchnutím. Vrstva se neslepuje.

Zatímco exudát přechází do vlastních částic, odstraňují kapilární síly, působící v prostorech mezi částečkami z povrchu rány bakterie, plíwě, proteiny a látky zprostředkují cí zánětlivé procesy. Zatímco účinek makroporézního celulózového materiálu je ze přítomnosti nevodných kapalin podle jejich množství velmi omezen nebo zcela zrušen, dají se překvapivě použít produkty podle vynálezu, složená z polymerních směsí, v přítomnosti například 5-90 % glycerinu nebo polyglykolu bez snížení účinku. To umožňuje přípravu krytu na rány ve formě pasty. Jako další výhoda se ukázalo, že přídavek malých množství polyglykolu, přednostně 5 až 20 % zabraňuje radiačnímu poškození při radiační sterilizaci, která jinak způsobuje žloutnutí a zhoršuje vlastnosti produktu.

K modifikaci vlastnosti produktů je možno taká hydrofilní přimčenou složku zesilovat nebo přisílovat k celulózové matrici.

V dalším je vynález blíže objasněn na příkladech provedeni.

Příklad 1

Pacientovi s ulcus cruris byle silně hnisající rána pokryta asi 3 mm silnou vrstvou materiálu podle vynálezu. Kryt pozůstával ze suchých sférických částeček regenerované celulózy, které obsahovaly 10 % sodné soli karboxymethylcelulózy, měly střední velikost částic 0,2 mm a maximální zádrž vody (srov. Zellstoff und Papier 3 1976 str. 68-79)

4,9 ml/g a byly předem sterilizovány ozářením gama paprsky. Kryt byl denně měněn tak, že nasátý materiál byl opláchnut fyziologickým roztokem kuchyňská soli a na ránu přiložena nová cca 3 mm silná krycí vrstva. Po pěti dnech byla rána zřetelně vyěistěna, téměř vysušena a po devíti dnech se mohl přiložit konvenfinl obvaz.

Příklad 2

Pacient trpěl infikovanou povrchovou ránou po posttraumatické ostitidě. Otevřená rána byla pokryta cca 3 mm silnou vrstvou materiálu, který byl sterilizován ozářením gama paprsky a který pozůstával ze suchých Sástic granulovaná regenerovaná celulózy, která obsahovaly 20 % sodné soli karboxymethylcelulózy a 5 % glycerinu, měly velikost částic od 0,1 do 0,5 mm a maximální zádrž vody.6,5 ml/g. Kryt byl denně vyměňován, přičemž jeho odstraňováni bylo prováděno špachtli. Po pěti dnech se ukázalo zřetelná odezněni zánětlivých jevů,' očividné čistění a zdravá granulace rány. Po osmi dnech se mohl přiložit konvenční obvaz. '

Přiklad 3

Pacientovi s velkoplošnou popáleninou byla infikovaná silně mokvajíeí rána pokryta asi 3 mm silnou vrstvou materiálu, který byl sterilizován ozářením gama paprsky a který pozůstával za suchých sférických částic regenerované celulózy, které obsahovaly 10 % sodné soli karboxymethylcelulózy a 20 % polyethylenglykolu, měly velikost částic 0,2 ež 0,3 mm o maximální zádrž vody 3,5 ml/g. Obvaz byl denně měněn, přičemž se podařilo odstranit nasátý materiál eniž by došlo k poraněni spodku rány. Po sedmi dnech byla rána čistá a suchá a od krajů počínala epithelisovet. Po dvanácti dnech byla schopna transplantace.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Absorbujíc! kryt na rány na bázi celulózy, vyznačený tím, že obsahuje hydrofilní polymer, s výhodou ve vodě nebo v alkalických roztocích rozpustný nebo botnajíci pólysacharid nebo derivát polysacharidů v množství nejméně 1 S výhodou 5 až 80 %.
2. 2. Absorbující kryt podle bodu 1, vyznačený tim, že hydrofilní polymer je sodné sůl karboxym e thy 1 c elul o'zy.
3. 3. Absorbujíc! kryt podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že hydrofilní polymer je zesilovaný buá sám nebo spolu s celulózovou matricí.
4. 4. Absorbující kryt podle bodů 1 ež 3, vyznačený tím, že obsahuje dále 5 až 90 % glycerinu nebo polyglykolu.
5. 5. Absorbující kryt podle bodů 1 až 4, vyznačený tim, že dále obsahuje therapeuticky účinné látky, například antibiotika.

   Absorbujíc! kryt podle bodů 1 až 5, vyznačený tím, částečkami o průměru 0,05 až 0,5 mm, s výhodou 0,1 že materiál je zrnitý a je tvořen až 0,3 mm.
6. 6.
7. 7. Absorbující kryt podle bodů sférických částeček..

   až 6, vyznačený tím, že se zrnitý materiál skládá ze
8. 8. Absorbující kryt podle bodů nulí.

   až 6» vyznačený tím, že se zrnitý materiál skládá z gra9. Absorbující kryt podle bodů 2 až 20 ml/g, s výhodou 3 až až 8, vyznačený 10 ml/g.

   tím, že zrnitý materiál má zádrž vody