CS229915B2 - Valve - Google Patents

Description

(54) Ventil

Vynález se týká ventilu s tělesem opatřeným průtokovým kanálem, v němž je otočně nebo výkyvně uložen závěrný díl bez průtokového kanálu, například kotouč nebo kulový vrchlík, přičemž mezi závěrným dílem a tělesem ventilu je případně uloženo těsnění.

Ventily s výkyvným nebo otočným závěrným tělesem slouží k regulaci průtoku tím, že se přestavěním závěrného dílu nastavuje průtočný průřez potrubí. K jemné regulaci průtočného množství však nejsou vhodné, protože při natáčení závěrného dílu se nespojitě mění průtočný průřez a průtočná rychlost a v potrubí za ventilem dochází ke kmitavérnu namáhání a k rázům. K odstranění tohoto nedostatku byl navržen ventil, jehož výkyvný závěrný díl je opatřen kanály nebo vrtáními, které jsou rovnoběžné vzájemně a se závěrnou plochou závěrného dílu. V otevřené poloze závěrného dílu protéká kapalina těmito kanály nebo vrtáními, takže otevřený ventil má poměrně velký vnitřní odpor. Protože průtočné množství závisí na vnitřním odporu ventilu, musí být ventil značně větší než běžný škrticí ventil pro stejné průtočné množství. Tím. se zvyšuje váha ventilu a jeho výro-tmí cena, zejména tehdy, kdy je médium korozívní a ventil musí být zhotoven z drahého odolného materiálu.

Ventil podle vynálezu odstraňuje tyto ' nevýhody. Podstata vynálezu spočívá v tom, že na jedné nebo obou stranách závěrného dílu je uložena jedna nebo několik škrticích destiček, které jsou uloženy vedle sebe s mezerami a s mezerou ' od .závěrného dílu a z nichž každá je opatřena velkým počtem děr.

Ventil podle vynálezu má velmi dobré regulační vlastnosti, protože úbytek tlaku nezbytný pro regulaci průtočného množství se dosahuje nejen změnou velikosti průtočného průřezu, nýbrž i . směru proudění. Tím vznikají u závěrného členu víry vyvolávající úbytek tlaku za ventilem, takže k vytvoření nezbytného tlakového rozdílu není třeba rychlost proudění zvyšovat a pak znovu zpomalovat a ventil nepůsobí hluk. Při úplném otevření proudí naproti tomu médium jedním směrem rovnoběžně se závěrným dílem a škrticími destičkami, aniž by vznikalo turbulentní proudění.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí obr. 1 škrticí ventil se škrticími destičkami v podélném řezu v pohledu osy hřídele, na kterém je uložen závěrný

9 díl, a to v částečně otevřené poloze závěrného dílu, obr. 2 ventil z obr. 1 v závěrné poloze závěrného dílu, který uzavírá průtokový kanál, obr. 3 druhé provedení ventilu se závěrným dílem ve tvaru kulového vrchlíku, a to v řezu v pohledu osy hřídele kulového vrchlíku, v částečně otevřené poloze, a obr. 4 ventil z obr. 3, kde závěrný díl je natočen do uzavřené polohy.

Škrticí ventil podle o'br. 1 a 2 má těleso

1, v němž je vytvořen průtokový kanál 3 kruhového průřezu. V tělese 1 je výkyvné uložen závěrný díl 2 ve tvaru kotouče, upevněný na hřídeli 8. Hřídel 8 je otočně uložen uprostřed průtokového kanálu 3 a upevněn v tělese 1 po obou stranách v neznázorněných ložiskách. Závěrný díl 2 ve tvaru kotouče je připevněn po stranách hřídele 8, jak ukazuje obr. 1 a 2. Vnitřní stěna průtokového kanálu 3, uvažujeme-li vstupní stranu tělesa 1 ventilu, je opatřena kruhovou rozšířenou částí 4, která sahá do blízkosti roviny hřídele 8. Ve dnu rozšířené části 4 je uloženo těsnění 6, jehož průřez může být například ve tvaru písmene U otevřeného ke dňu drážky 7. Druhý okraj drážky 7 je tvořen nosným kroužkem 5, který je částečně zasunut do rozšířené části 4 průtokového kanálu 3, jak je patrno z obr, .. 1 a 2. Z.á.kla.dní konstrukce motýlového ventilu podle obr. 1 a 2 může být například analogická jako konstrukce ventilu popsaného ve finském patentovém spisu číslo 45.536.

V provedení podle obr. 1 a 2 je na vstupní straně závěrného dílu 2, to znamená na straně přivrácené k čelu protékajícího média, upevněna škrticí destička 9, a na výstupní straně jsou upevněny tři děrované destičky 9. Je samozřejmé, že škrticích destiček 9 může být i větší počet a že mohou být umístěny v potřebné vzájemné poloze buď na obou stranách závěrného dílu 2, nebo naopak mohou být všechny škrticí destičky na jedné straně závěrného dílu 2.

Všechny škrticí destičky 9 Jsou umístěny vzhledem ke hřídeli í£ závěrného dílu 2 tak, že jejich okraje leží na vnitřní ploše myšlené kulové plochy opsané závěrnému dílu 2. V provedení podle obr. 1 a 2 jsou škrticí

Claims (3)

1. PŘEDMĚT

   1. Ventil, v jehož tělese je vytvořen průtokový kanál, v němž je otočně nebo rotačně uložen závěrný díl prostý průtokového kanálu, například kotouč nebo kulový vrchlík, přičemž mezi závěrným dílem a tělesem ventilu je případně uloženo těsnění, vyznačený tím, že na jedné nebo obou stranách závěrného dílu (2, 2‘j je uložena jedna nebo několik škrticích destiček (9, 9‘j, které jsou uloženy vedle sebe s mezerami a s mezerou od závěrného dílu (2) a z nichž

   115 destičky 9 rovnoběžné se závěrným dílem 2, leží od něj v určité vzdálenosti a mají mezi sebou mezery. Škrticími destičkami 9 a závěrným dílem 2 procházejí upínací šrouby 10 nebo jakékoli jiné ústrojí, které zajišťuje vzájemnou polohu škrticích destiček 9 a závěrného dílu 2. Mezery mezi škrticími destičkami 9 a mezi škrticími destičkami 9 a závěrným dílem 2 jsou zajištěny pouzdry 11 nebo jakýmikoli jinými prostředky.

   Je pochopitelné, že škrticí destičky nemusejí být rovnoběžné ani vzájemně ani se závěrným dílem 2, nýbrž že mohou být upevněny v jakékoli šikmé poloze a mohou svírat mezi sebou a se závěrným dílem 2 jakýkoli daný úhel. Mimo to nemusejí být škrticí destičky 9 rovinné. Každá škrticí destička 9 může například sestávat z děrované desky, tvořené tyčkami nebo dráty a tvořícími síť. V každé škrticí destičce 9 jsou díry 12, které procházejí celou její tloušťkou a jsou rozloženy po celé ploše škrticí destičky 9. Je-li ve ventilu umístěno ₄ v průtokovém kanále 3 několik rovnoběžných škrticích destiček 9, je účelné, aby díry 12 dvou sousedních škrticích destiček 9 neležely proti sobě. Velice výhodné je uspořádání, kde poloměr děr 12 se postupně zvětšuje od jedné škrticí destičky 9 ke druhé, počínaje od závěrného dílu 2.

   Když se ventil podle obr. 1 a 2 otvírá, je na začátku škrticí účinek škrticích destiček 9 největší; čím víc se ventil otvírá, tím se však škrticí účinek škrticích destiček zmenšuje, protože se zvětšuje poměr průtočného množství média, které protéká kolem škrticích destiček 9, k celkovému průtočnému množství. Když je ventil úplně otevřen, nepůsobí škrticí destičky 9 škrticím účinkem, nýbrž jsou rovnoběžné se směrem proudění a ventil pracuje s prakticky úplným průtočným množstvím.

   Obr. 3 a 4 ukazují alternativní provedení ventilu podle vynálezu, kde závěrný díl 2‘ je tvořen kulovým vrchlíkem a škrticí destičky 9‘ jsou umístěny pouze na jeho jedné straně. Na obr. 3 a 4 je pro stejné součásti použito stejných vztahových značek jako na obr. 1 a 2, avšak s čárkou.

   každá je opatřena množinou děr [12, 12‘J.
2. 2. Ventil podle bodu 1, vyznačený tím, že všechny škrticí destičky (9, 9‘j jsou uloženy vzhledem ke hřídeli (8, 8‘] závěrného dílu (2, 2‘j na vnitřní ploše myšlené rotační plochy opsané závěrnému dílu [2, 2‘j.
3. 3. Ventil podle bodů 1 * a 2, vyznačený tím, že škrticí destička nebo škrticí destičky [9, 9‘) jsou rovnoběžné s těsnicí plochou závěrného dílu [2, 2‘j.