CS211383B2

CS211383B2 - Method of making the liquid sulphur dioxide

Info

Publication number: CS211383B2
Application number: CS746976A
Authority: CS
Inventors: Stig A Petersson
Original assignee: Boliden Ab
Priority date: 1973-10-15
Filing date: 1974-10-11
Publication date: 1982-02-26
Also published as: FI62270B; PH11506A; AT333783B; DK540674A; ES430983A1; DE2448056A1; AU7411074A; FR2247423A1; FR2247423B1; DE2448056B2; FI300474A; NL181985C; SE382967B; PL102910B1; DK135676C; JPS5827204B2; DE2448056C3; ZA746379B; IE40529B1; SU682119A3

Description

Vynález se týká způsobu výroby kapalného kysličníku siřičitého- ze spalných plynů, , obsahujících kysličník siřičitý, absorpcí - a následným stripováním' za sníženého tlaku.

Kapalný kysličník siřičitý je používán při přípravě bělicích činidel při výrobě celulózy a kyseliny sírové. Při obou těchto· výrobách je požadován kysličník siřičitý o vysokém stupni - čistoty. Nečistoty ve výchozích pražných plynech musí být napřed odstraněny, jinak by mohly při kondenzaci přejít do- získávaného kysličníku siřičitého·.

Kapalný kysličník siřičitý je obvykle připravován z pražných plynů, které vznikají během spalování látek obsahujících -síru. Většinou, se tyto- plyny skládají z odpadních plynů, které vznikají při pražení sirníků, ale také z plynů vznikajících při spalování čisté síry. Při pražení kovových sirníků ve vzduchu je získáván plyn, který -obvykle obsahuje 2 až 16 % kysličníku siřičitého. Ke zvýšení -obsahu kysličníku siřičltélfo· může být v pražícím procesu používán vzduch obohacený kyslíkem, takže dojde ' ke značnému zvýšení obsahu kysličníku siřičitého- v pražených plynech. Z -dosavadního stavu techniky je známo několik metod obohacování těchto- plynů kysličníkem siřičitým- a jejich zpracování na kapalný kysličník siřičitý.

Způsob přípravy kapalného kysličníku siřičitého z pražných plynů s obsahem- kysličníku siřičitého v množství 6 -až 7 '% - je popsán v Ullmanově: Encyklopedie 'der Technischen Chemie (1964), svazek 15, strana 420. Principem zde popsané metody je -ochlazení veškerého množství pražných plynů asi na —60 °C za současného zvýšení tlaku, čímž -dojde ke kondenzaci kysličníku siřičitého. Tato metoda je ovšem drahá, poněvadž je potřeba velké množství energie. Kromě toho zařízení používané při tomto způsobu je nákladné a komplikované v důsledku používání vysokého tlaku.

Další známá metoda podle dosavadního, stavu techniky, ve které se vychází z pražných plynů s nízkým obsahem kysličníku siřičitého, je popsána v: Kemisk Tidskrift No. 1, 1970, str. 34 — 40. Podle této metody jsou pražné plyny napřed vedeny přes absorpční věž, kde dojde k absorpci kysličníku siřičitého; do studené vody (o teplotě v - rozmezí od 5 do 10 °C). Potom následuje vypuzení kysličníku siřičitého párou, jeho sušení za použití kyseliny sírové a- převedení do kapalné fáze stlačením na přibližně 0,4 MPa nebo ochlazením při atmosférickém tlaku na teplotu přibližně —15 'C. Tato metoda je ekonomičtější než dříve zmíněná, zejména z toho důvodu, že studená voda pro- absorpci je snadno· -dostupná.

Další metoda podle dosavadního stavu techniky, podobná výše uvedené, je uvedena v Kirk-Othmer, svazek 19, str. 414, pouze s tím rozdílem, - že plynný kysličník siřičitý je absorbován do dimethylanilinu.

Německý patent č. 1 667 745 -rovněž uvádí metodu obohacování plynu, který obsahuje kysličník siřičitý. Tato metoda spočívá v absorpci ve studené vodě -a desořpci za stej‘ndměrného- poklesu tlaku, čímž - tlak kysličníku вШёНёЮо, který je- vypuzov.án při co nejnižším tlaku, -vzrůstá. Vypuzování kysličníku siřičitého- probíhá protiproudným uspořádáním. Tento- způsob dovoluje vynechání některých vytěsňovacích operací, ale mezi každým- pracovním stupněm musí -být umístěna čerpadla, aby mohl být progresivně zvyšován tlak kysličníku siřičitého.

Ve -švédském patentu č. 167- 993 je uvedena metoda shromažďování a získávání kapalného kysličníku siřičitého z kouřových plynů ze sulfitového vařáku. V tomto· případě jsou kouřové plyny ochlazovány až do kondenzace v sérii výměníků tepla. Kysličník siřičitý je z vařákových plynů vypírán použitím -studené vody při zvýšeném tlaku. Plynný kysličník siřičitý je potdm vytěsňován při tlaku nižším, než je tlak při vaření (ne však při atmosférickém- tlaku) ve výměníku tepla, sušen a po stlačení kondenzován -ochlazením v dalším výměníku tepla.

V německém patentu č. 1 567 462 je uvedena metoda, která zahrnuje vypuzování plynného kysličníku siřičitého¹ z prací vody ve vakuu. Vypuzování probíhá za současného)' zahřívání a -obohacování kysličníku siřičitého v plynu, zaváděním· páry ' v několika stupních, ve kterých se postupně zvyšuje tlak a teplota plynu. V důsledku zvýšení tlaku- dochází ke kondenzaci páry. Tento způsob však vyžaduje velké množství energie a spotřeba páry je -asi 5,35 tun na jednu tunu produkovaného kysličníku siřičitého.

V patentu DAS č. 1 769 303 je popsána- metoda čištění- plynu, při které vytěsňování kysličníku siřičitého- probíhá ve vakuu. Metoda nepoužívá přídavku páry do vytěsňovacího zařízení, takže jsou používány nízké tlaky při vypuzovacím¹ procesu. Kromě toho celé množství plynu je vedeno- přes vývěvu. Pro větší objemy plynu vsak zabírá zařízení- mnoho prostoru a vývěvy spotřebují velké množství energie. Metoda, jak je zde uvedena, není použitelná při větších objemech plynu, jak to vyžaduje produkce kapalného kysličníku -siřičitého- v průmyslovém měřítku.

Nevýhodou těchto dosud používaných metod je, že vyžadují velké množství energie, zejména tam, kde studená voda pr-o- absorpci kysličníku siřičitého není běžně dostupná.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že kapalný kysličník siřičitý je možno· získávat z plynů vznikajících při spalování jednoduchou a ekonomickou -cestou.

Podstata způsobu výroby kapalného kysličníku slr^iči^1^t^l^o ze spalných- plynů, obsahujících kysličník siřičitý, zahrnující promývání plynu vodou nebo- vodným roztokem citrčnanu v absorpční koloně, přičemž se kysličník siřičitý absorbuje v promývací vodě -a uvedený proud s absorbovaným kysličníkem siřičitým' se zavádí do stripovací kolony, ve které je udržován tlak v rozmezí od 1 kPa do· 100 kPa, a teplota se pohybuje v rozmezí od 30 do 70 °C, kde je absorbovaný kysličník siřičitý, který obsahuje · vodu, vypuzován a dále se kysličník . siřičitý zkondenzuje, podle vynálezu spočívá · v tom, že. zpracovaný proud kysličníku siřičitého obsahující vodní páru se Ochlazuje · ve výměníku tepla na teplotu pohybující se v rozmezí od 0· do· 10 °C, a při tlaku v rozmezí od 1 kPa · do· 100 kPa, přičemž zkondenzuje· voda, která se zavádí zpět do stripovací · . kolony a plyn se dále suší pomocí kyseliny sírové, přičemž kysličník siřičitý se zkapalní kondenzací v tepelném· výměníku · při · tlaku v rozmezí od · 1 kPa do- 100 kPa, a v celém· systému je udržován a kontrolován tlak na hodnotě pohybující se v rozmezí od ·1 kPa do· 100 kPa odčerpáváním zbytkových · plynů· po kondenzaci kysličníku siřičitého, · s výhodou se zbytkové plyny· recyklují do absorpční kolony.

Ve výhodném· provedení postupu podle vynálezu předává vodný proud vystupující ze· stripovací · kolony teplo · vodnému . · proudu vstupujícímu do· stripovací kolony, který obsahuje · kysličník siřičitý.

Výhoda postupu podle vynálezu spočívá · v tom, · že se ušetří energie, což plyne z toho, že spotřeba páry je nízká v důsledku vypuzování kysličníku siřičitého · ve· vakuu. Kromě toho objem zbytkových plynů, které musí být odsávány, je velmi malý, takže . celý systém může být udržován pod vakuem · relativně malou vývěvou, s malou spotřebou energie. Zbytkové plyny, které jsou nasyceny kysličníkem siřičitým, mohou být vráceny do absorpční kolony.

Postup výroby kapalného· kysličníku siřičitého podle · vynálezu · využívá řešení, kdy pomocná vývěva je umístěna před chladičem·. V důsledku toho je možné pracovat s vyšším tlakem v chladiči, nicméně ještě nižším, než je tlak atmosférický. Toto dává možnost zvýšit chladicí teplotu kapalného kysličníku siřičitého, který se tvoří v kondenzátoru. Velkou výhodou tohoto vynálezu je, že tak zvané nízkohodnotné kalorie, jako je odpadní teplo ve formě horké páry nebo vody při nízkém tlaku, mohou být využity ve vytěsňovací fázi.

Zařízení plánované pro výrobu kyseliny sírové je vybaveno absorpční věží, do· které je veden plyn obsahující kysličník siřičitý a kde je tento· kysličník siřičitý absorbován do studené vody. Věž může být vhodným· způsobem- opatřena obkladem, který je odolný vůči účinku kyselin, přičemž je opatřena výplní z umělé hmoty, jako je například polypropylen nebo· některé keramické · materiály. Mohou být rovněž použity · ostatní typy absorpčních věží, jako· je například kloboučková probublávací kolona, kde ovšem jako limitující faktor vystupuje problém- s použitým materiálem. Na · horní části věže bývá umístěn odlučovač kapek, -aby bylo· zabráněno jejich strhování do praného' · plynu.

Po· absorpční věži je voda zpracovávána ve· vytěsňovací věži, která je podobně jako absorpční věž vybavena vhodným obkladem odolným vůči kyselinám. Věž je opatřena keramickou výplní nebo výplní z plastických hmot. Horkou vodu zbylou po· vypuzení kysličníku siřičitého je· možno použít ve výměníku tepla, který je z materiálu odolného vůči· kyselinám·, což bývá · titanová nebo· tatan-paládiová ocel.

Plyn obsahující kysličník . · siřičitý vytěsněný z vody je dále ochlazován ve · výměníku tepla, který . · je rovněž z · ·materiálu odolného vůči kyselinám, což bývá titanová nebo titan-paládiová ocel.

Ochlazený plyn je pak vysušen pomocí kyseliny sírové v sušicí věži, která je opatřena výplní. Jako další alternativu je možno použít probublávací kloboučkovou kolonu, která však způsobuje v důsledku svého o-dporu větší pokles tlaku.

Po promývací operaci je kysličník · siřičitý kondenzován . v · ·chladiči, který obsahuje vhodné . chladicí . činidlo, · například · freon. Chladič . .je rovněž vybaven .zařízením pro doplňování kapalného freonu, · například šnekovým . kompresorem, · kondenzátorem pro chladicí činidlo, společně s kondenzátorem pro· · kysličník siřičitý, oddělený ze systému chladicího činidla. Pro tento případ je nejvhodnější trubkový výměník tepla.

Uspořádání čerpadla je provedeno tak, že odváděné plyny, jako· je kysličník siřičitý, dusík a kyslík, · stejně jako ostatní plyny inertní v tomto procesu, odcházejí nezkondenzované. Zbytkové plyny jsou vraceny -do absorpční věže.

Podobné čerpadlo· může být použito* mezi sušicí · věží · a. chladičem· pro · mírné zvýšení tlaku,. poněvadž kondenzace pak· může být prováděna při vyšší teplotě. Poněvadž · · celý objem plynů je veden přes toto čerpadlo, zvýšení . tlaku může být relativně .malé, aby se vyhnulo· zbytečným' ztrátám energie.

Postup výroby kapalného· kysličníku · siřičitého podle vynálezu je blíže ukázán na přiloženém výkresu, který znázorňuje schematicky zařízení, ve kterém je prováděna tato· výroba.

Plyn .obsahující kysličník siřičitý je přiváděn do· absorpční věže 1 potrubím· 2, vyčištěný plyn · je · odváděn potrubím· 3. Studená voda pro absorpci kysličníku siřičitého je dodávána do .absorpční věže potrubím · 4 a dále odváděna potrubím· 5. do· tepelného, výměníku 6. Potom· se vede potrubím. 7 do vytěsňovací věže 8, do· které je dodávána pára potrubím. 9. Horká voda je odváděna z vytěsňovací věže 8 potrubím 10 do tepelného· výměníku 6 a odtud je .odváděna potrubím 11. Plyn obsahující kysličník siřičitý je odváděn. z vytěsňovací věže 8 potrubím 12 do chladiče 13, kde část vodní páry přicházející z vytěsňovací věže 8 kondenzuje a vrací so do · vytěsňovací věže 8 potrubím

14. Ochlazený plyn· je veden potrubím 15 do· sušicí věže 1S, do které je přiváděna kyselina- .sírová potrubím · 17 a je odváděna po7 trubim 18. Vysušený plyn je potom veden potrubím 19, přes pomocnou vývěvu 20 db chladiče 21, který je opatřen potrubím 22 pro přívod chladicího činidla a potrubím 23 pro jeho odvod. Nezkondenzované plyny jsou odváděny potrubím 24 do vývěvy 25. Zbytkové plyny jsou odváděny z vývěvy potrubím 26 do absorpční věže 1 a zkondenzovaný kysličník siřičitý je odváděn z chladiče 21 potrubím 27.

Postup výroby kapalného kysličníku siřičitého podle vynálezu bude detailně ilustrován na následujících příkladech provedení, které podstatu vynálezu nijak neomezují.

Příklad 1

Postup podle tohoto vynálezu odpovídá provedení č. 3, uvedenému v následující tabulce.

Do horní části vytěsňovací kolony bylo přiváděno přibližně 1100 m³/h l,5o/₀ vodného roztoku kysličníku siřičitého při teplotě přibližně 70 °C. Okamžitým odpařením části vody a kysličníku siřičitého teplota poklesla přibližně na 63 °C, což je teplota, při které probíhá vytěsňování plynného kysličníku siřičitého v sendvičové vypuzovací koloně. Tlak v koloně je například 31,3 kPa v horní části a 31,9 kPa v dolní části. Teplota v dolní části kolony je asi 72 °C, což odpovídá teplotě nasycené vodní páry při tlaku 31,9 kPa. Teplo potřebné к vytěsňování bylo dodáváno ve formě páry, dávkované přímo u dna vytěsňovací kolony.

Z vytěsňovací kolony vystupuje plyn s parciálním tlakem vodní páry 22,6 kPa a parciálním tlakem kysličníku siřičitého 8,65 kPa. To odpovídá přibližně 16 tunám/h kysličníku siřičitého a 11,8 tunám/h HžO, nebo8 li 5600 m³/h kysličníku siřičitého· a 14 700 m³/h vody.

V chladiči 13 je plyn ochlazen asi na 5 ^CC studenou vodou, čímž převážná část vody obsažené v plynu zkondenzovala, až na zbytkový obsah vody asi 150 kg/h. Přibližně 5,8 tuny vody takto zkondenzované bylo vráceno do vytěsňovací kolony.

Do sušičky obsahující kyselinu sírovou bylo vedeno 15 tun/h kysličníku siřičitého a 150 kg/h vodní páry. Zde byl tento zbytek vodní páry úplně odstraněn, a suchý plyn byl veden do chladiče pro* kysličník siřičitý, ve kterém byla teplota snížena na —45 °C, při které vznikal kapalný kysličník siřičitý. Vývěva připojená к chladiči odstraňuje zbytky plynů kysličníku siřičitého, dusíku a kysličníku uhličitého a udržuje tlak v chladiči přibližně na 20 kPa. Zbytkový plyn, který je převážně tvořen kysličníkem siřičitým (parciální tlak kysličníku siřičitého je 15,8 kPa), se vrací do absorpční věže 1. Objem tohoto zbytkového plynu je asi 200 m³/h, přičemž je v něm obsaženo 147 m³/h kysličníku siřičitého.

Běžná spotřeba páry při obvyklých metodách vytěsňování kysličníku siřičitého z vody o obsahu 0,5 až 2,0 % bývá v rozmezí od 3 do* 6 tun páry na 1 tunu vytěsněného· plynného kysličníku siřičitého.

Ve výše uvedeném postupu podle vynálezu je spotřeba páry pouze 1 až 1,5 tuny na 1 tunu vytěsněného kysličníku siřičitého.

Hodnoty uvedené dále v tabulce byly naměřeny na zařízení zkonstruovaném v souvislosti s vynálezem. Postup podle provedení 3 je totožný s výše uvedeným postupem, popsaným detailně. Ostatní tři provedení byla provedena za mírně změněných podmínek.

Porovnání jednotlivých provedení	1	2	3	4
Teplota H2O dodávané do striperu	35	48	70	95
Tlak v horní části striperu (kPa)	5,59	11,3 12,0	31,3 31,9	100
Tlak v dolní části striperu (kPa]	6,25	101
Teplota vystupující páry (°C)	28	41	63	92
Teplota u dna striperu (°C)	37	50	72	100
Tlak za deflegmátorem (kPa)	5,05	8,65	26,6	93,2
Tlak po sušení H2SO1 (kPa)	4,65	6,0	21,3	79,8
Tlak po kondenzaci SO2 (kPa)	3,59	4,65	13,3	66,5
Kondenzační teplo· v SO2 chladiči (°C)	—74	—65	—50	—25
Hmotnost SO2 ze striperu (kg/h)	•16 000	16 000	16 000	16 000
Hmotnost H2O ze striperu (kg/h)	9 400	10 500	11800	13 700
Hmotnost H2O do H2SO4 sušičky (kg/h)	930	500	150	43

Z Uvedené tabulky je vidět, že postup podle vynálezu může být prováděn s použitím různě změněných parametrů, jako· je například tlak, teplota a množství tepla. V příkladu provedení 1 je postup prováděn s nižším tlakem v systému. To znamená, že menší množství vody, které je vytěsňováno ve striperu, musí být zkondenzováno· v deflegmátoru, a tak větší množství vtody musí být absorbováno· do kyseliny sírové v následu jícím· sušicím procesu. Kromě toho plyn musí být ochlazen na nižší teplotu, aby došlo ke kondenzaci. Toto však může být nahrazeno použitím, nadbytku tepla ve formě horké vody nebo páry při nižším tlaku. Při vyšším tlaku v systému může být zvýšena teplota v chladiči pro kysličník siřičitý a množství vody absorbované do kyseliny sírové může být sníženo. Na· druhé straně spotřeba enera gie je větší, takže je potřeba větší . kalorické hodnoty.

Je proto· třeba, aby byl postup podle vynálezu provozován s přihlédnutím k místním podmínkám· a s optimální teplotou . a tlakem. V některých případech je kyselina sírová dostupná přímo z její výroby . a může být tudíž bez značných nákladů užita v sušicím procesu pro absorpci většího množství vody. Zředěná kyselina získaná touto cestou může být vrácena zpět do absorpčního stupně při její výrobě. V ostatních případech musí být kyselina sírová zbavována vody odpařováním a vracena zpět do sušicího· pro* cesu. V tomto případě je žádoucí, aby bylo sníženo· množství vody, které v sušicím· procesu musí být kyselinou sírovou absorbováno.

Je-li v blízkosti zařízení na výrobu kyslíku a je-li tudíž kyslík snadno dostupný, · je možné provést chlazení na nízké teploty levným způsobem, což je vítáno při konečné kondenzaci kysličníku siřičitého. Takto je možno· proces podle vynálezu různě obměňovat v závislosti na místních podmínkách, vždy však při zachování principu· podstaty vynálezu, aby výroba probíhala· co. nejekonomičtěji.

Příklad 2

V tomto příkladu provedení bude ilustrována výroba· kapalného kysličníku siřičitého podle vynálezu na zpracování kouřových plynů z výtopen s olejovým ohřevem.

Použitý olej obsahoval 3 % síry, což odpovídá obsahu 0,2 % objemových kysličníku siřičitého v kouřových plynech. V tomto případě kouřové plyny obsahovaly 12 '% obj. kysličníku uhličitého, 12 o/₀ objemových vodní páry a 75 % objemových dusíku. Množství kouřových plynů bylo· 10⁶ m3/h při teplotě 175 °C. Kouřové plyny byly ochlazeny na 50 °C, aniž došlo ke kondenzaci nějaké vody. Touto· chladicí operací· bylo vytvořeno 50 tun páry za hodinu. V dalším chladicím stupni byly kouřové plyny ochlazeny na 30° Celsia a výsledkem· bylo 75 tun zkondenzo vané vody za hodinu. Zkondenzovaná voda obsahovala malé množství kysličníku siřičitého, který byl vzduchem z této vody vypuzen a voda· byla vypuštěna do recipientu. Vytěsněný plyn byl veden do· absorpční věže spolu se zbytkem ochlazených plynů. Plyny byly zpracovány· v absorpční věži vodným roztokem· citrátu (1600 m3/h), který způsobuje · lepší rozpustnost kysličníku siřičitého ve srovnání s vodou bez přídavku tohoto pufru.

Po absorpci byla voda, která obsahovala kysličník siřičitý a měla teplotu 25 °C, vedena přes výměník tepla do· vypuzovací kolony, kde byla dále zahřívána párou v množství 25 tun za hodinu na teplotu 50 °C. Tlak ve striperu byl udržován na hodnotě 16 kPa. Ze striperu· byl vytěsněný plyn veden do chladiče, kde byl nepřímo ochlazen vodou. Chladicí voda byla vrácena do striperu· a absorbovaná voda byla vrácena do absorpční věže po výměně tepla s kysličníkem siřičitým, který obsahoval absorbovanou vodu a jehož teplota byla snížena z 55 na 22 °C. Plyn, který byl nyní nasycen vodní párou, ale při nižší teplotě, byl vysušen kyselinou sírovou. Tím byl získán prakticky suchý plyn, který se skládal z kysličníku siřičitého a malého· množství inertních plynů. Po· tomto sušicím procesu byl plyn ochlazen na teplotu — 60· °C a bylo získáno 6 tun kapalného kysličníku siřičitého za· hodinu. Zbylý plyn po kondenzaci kysličníku siřičitého byl odveden přes vývěvu· při normálním tlaku. Tento plyn, který je nasycen· částečně kysličníkem siřičitým, byl vrácen do. absorpční věže a jeho množství bylo· 6500 m3/h s obsahem 10 tun kysličníku siřičitého· · a 6 tun kysličníku uhličitého za hodinu.

Jednou z výhod tohoto· zpětného· vedení zbytkového· plynu do absorpční věže je, že obsah kysličníku siřičitého· způsobuje větší kyselost absorpční tekutiny a· tím snížení rozpustnosti kysličníku uhličitého. Následkem toho· dojde ke snížení obsahu kysličníku uhličitého ve vytěsněném plynu a tím úměrně ke zvýšení obsahu vytěsněného· kysliční ku· siřičitého.

Claims

PŘEDMĚT

1. Způsob výroby kapalného kysličníku siřičitého ze spalných plynů obsahujících kysličník siřičitý, zahrnující promývání plynu vodou nebo vodným roztokem citrónanu v absorpční koloně, přičemž se kysličník siřičitý absorbuje v promývací vodě a uvedený proud s absorbovaným' kysličníkem siřičitým se zavádí do stripovací kolony, ' ve které je udržován ' tlak v rozmezí od 1 kPa do 100 kPa, a teplota se pohybuje v rozmezí'' od 30 do 70 °C, kde je absorbovaný kysličník siřičitý, který' obsahuje vodu, vypuzován a dále se kysličník siřičitý ' zkondenzuje, vyznačující se tím, že zpracovaný proud kysličníku siřičitého· obsahující vodní páru se ochlazuje ve výměníku tepla na teplotu pohybující se v rozmezí od 0 do 10 °C a 'při

VYNALEZU tlaku v rozmezí od ' 1 'kPa do 100 kPa, přičemž zkondenzuje voda, která se zavádí zpět do stripovací kolony; a plyn se dále suší pomocí kyseliny sírové, přičemž kysličník siřičitý se zkapalní kondenzací v tepelném výměníku při tlaku v rozmezí od 1 kPa do 100 kPa, a v celém systému je udržován a kontrolován tlak na hodnotě pohybující se v rozmezí od 1 kPa do 100 kPa odčerpáváním zbytkových plynů po kondenzaci kysličníku siřičitého, s výhodou recyklováním zbytkových plynů do absorpční kolony.
2. Způsob podle bodu 1' vyznačující se tím, že vodný proud vystupující ze stripovací kolony se zavádí na vstup vodného proudu do stripovací kolony, obsahujícího kysličník siřičitý, za předání · tepla.