CS210205B1 - Proplétané textilie a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Vynález se týká proplétané textilie a nepáravou vaznou pleteninou. Podstatou řešení je, že vazná pletenina propletu vykazuje podélné pásy £fl, tvořené alespoň jedním očkovým sloupkem 6a. 6b probíhajícím po celé délce propletu, v němž. jsou pravidelně nebo nepravidelně za sebou vystřídána jednotlivá přidružená očka Áa· Ábi jejichž vlákna a vazné body jsou spolu slepeny. Tato přidružená očka Áa» Áb se střídají ve stejných očkových sloupcích £, £a« a jednotlivými očky Jh, která nemají vlákna slepena, přičemž, alespoň některé očkové aloupky £a, jfe vazné pleteniny mají téměř všechna vlákna slepena. Podélné páay, 2Q jsou mezi sebou spojeny rubními spojovacími kličkami Jk z nití a vlákny odolnými vůči tavení nebo rozpouštění kladenými za jehlami.

Description

Vynález ae týká zdokonalené netkané proplétané textilie s nepéravou vaznou pleteninou, která dává současně propletu tvarovou stabilizaci a zamezuje posuvu vláken vrstvy volného vlákenného útvaru a rovněž se týká způsobu výroby této textilie.

Jaou známé druhy, netkaných proplétaných textilií, kde vrstva volného vlákenného útvaru je propletena očkovými sloupky, u kterých je řešeno zamezení Jejich páravosti.

Jeden ze známých způsobů výroby nepáravé vazné pleteniny je řešen tak, že očkové sloupky jsou tvořeny speciálními vazbami a k vytvoření jednoho očkového sloupku, je použito dvou i více nití, které se netaví ani nerozpouštějí. Taková konstrukce očkového sloupku vyžaduje větší spotřebu nití a u proplétaných textilií, kde se mezi líttními očky a rubními kličkami nalézají vlákna vrstvy volného vlákenného útvaru, není dosaženo dostatečné odolnosti vůči jejich párání. Podle jedné známé varianty vykazují např. sloupky řetízkovýeh oček v každém řádku dvojitá očka, vytvořená ze tří niťových soustav, z nichž nitě jedné soustavy tvoří očka v každém řádku, a nitš dalších dvou soustav tvoří očka střídavě ob Jeden řádek.

Páravosti vazné pleteniny zabraňuje do jisté míry rovněž další známý způsob,, založený' na zapletení části vláken volného vlákenného útvaru do oček vězné pleteniny, vytvořené např. z chemického hedvábí. Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že se část sloupku oček při používání vypéře do určité hloubky, načež se zachytí zapletenými vlákny volného vlákenného útvaru, následkem čehož dochází k roztřepení okrajů této textilie.

Další způsob výroby propletů při užití nepáravých očkových sloupků je řešen tak, že všechna očka očkového sloupku v propletu jsou tvořena ze dvou sdružených nebo skaných hedvábí nebo ze směsové příze při užití materiálů o různé odolnosti vůči tavení. Tepelnými zpracováním propletu se materiál o nižší odolnosti tavení roztaví, tim slepí očka očkových sloupků, které se stanou nepáravými. Tímto je současně využito roztaveného materiálu ve všech lícních očkách a rubních spojovacích kličkách k upevnění povrchové vrstvy, vláken vlákennáho útvaru v propletu. Nevýhodou tohoto způsobu je, že očkové sloupky po tepelném zpracování ztuhnou, vytvářejí podélné tuhé linie a tím nepříznivě ovlivní omak a mčkkoet výsledné textilie. Dále se oba materiály z-účastnují tvorby všech oček v propletu a tín je zvýšená spotřeba vazného materiálu. V případě užití eměeové příze místo skaného nebo sdruženého hedvábí se zvyšují dále výrobní náklady, protože k předení příze je potřeba většího množství operací, příze má větší sklon k přetrhovosti při vlastní výrobě proplétané textilie než chemické hedvábí.

Další způsob výroby propletu s nepáravými očkovými sloupky je řešen tak, že vazná pletenina sestává ze divou druhů nití. Nit, tvořící očkové sloupky má vyšší odolnost vůči tavení a do očkových sloupkfl je zapletena pomocí kladení za jehlami další nit o nižší odolnosti vůči tavení. Podobně může být v kladení za jehlami použita skaná nit nebo družené niti, obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení. Tepelným zpracovánínr propletu ee nit o nižší odolnosti vůči tavení kladená za jehlami roztaví a zamezí piáravoeti očkových sloupků. Tento zpfisob má tu nevýhodu, že mueí být snovány dvě osnovy a použito dvou kladecích přístrojů, což u prvého způsobu znemožňuje u proplétaoích strojů,, vybavených např.

dvěma kladecími přístroji, využití plného rozsahu. vzorovacích možností. Dále u obou způsobů roztavený materiál leží pouze na jedné straně propletu a neplní funkci upevnění vláken vrstvy volného vlákenného útvaru na opačné straně propletu.

Dále jsou známé proplétané textilie, kde vlákna volného vlákenného útvaru nebo jiný podklad je propleten oanovní dvoupříatrojovou jednolícní vaznou pleteninou,, kde obě osnovy jsou plně navlečeny v obou kladecích přístrojích a každá osnova obsahuje vlákna o různé odolnosti vůči tavení. Taková vazná pletenina obsahuje věechna očka sdružená z víoe materiálů. Tak např. každé sdružené očko takové vazné pleteniny při užití skaného polyamidového hedvábí a pelypropylenovým nebo z: těchto materiálů pouze družených, kde do každé kladecí jehly obou přístr·jů je navlečeno jak polyamidové tak i polypropylenové hedvábí, obsahuje pak každé sdružené očko dvě polyamidová a dvě polypropylenová hedvábí a tato adružená očka jsou. po tepelném zpracování slepena. lakový proplet má sníženou splývavost,, je tužáí na omak a tím, že všechna očka jsou tvořena ze čtyř hedvábí, zvyšují ae výrobní náklady vynaložené na výrobu textilií.

Další ze známých způsobů zabraňující páravoat vazné pleteniny je nanesení pojivá na jednu ze zvolenýoh stran propletu. Tento způsob má nevýhodu v tom, že snižuje splývavost a zvyšuj» tuhost výsledné pleteniny, bavíc je třeba zařadit do výrobního procesu nánosové nebo zátěrové zařízení a použít příslušné chemikálie, což zvyšuje výrobní náklady.

Další ze známých způsobů, zamezující páravoat vazné pleteniny, je zapletení č.&ati vláken volného vlákenného útvaru do oček očkového sloupku vazné pleteniny, tvořené nap . chemickým hedvábím. Nevýhodou tohoto způsobu je, že část očkového sloupku se při užívání vypáře do určité hloubky od kraje, aež se zachytí zapletenými vlákny vlákenného útvaru a okraje jsou pak roztřepené.

Vynález si klade za úkol tyto nevýhody odstranit a vytvořit proplétané textilie, které budou vykazovat zdokonalené zakotvení vláken volného vlákenného útvaru, zdoju-^elenou tvarovou stabilitu proplétané textilie, zajišťovat plné využití vzorovacích možností při užití plného počtu kladecích přístrojů proplétacího stroje a přitom dosáhnout nepáravosti vazné pleteniny při snížení materiálových a výrobních nákladů.

Proplétaná textilie, sestávající z podkladu ve formě vrstvy volného vlákenného útvaru, podkladové textilie nebo jiného podkladového materiálu, např. pěny, fo^zlie, soustavy nití nebo pásků, uložených po šíři vedle sehe nebo překřížených apod., je propletena jednolícní oanovní vaznou pleteninou. Vazná pletenina obsahuje několik druhů vláken o různé odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění, které jsou při následném zpracování nataveny, popřípadě rozpuštěny. Tohoto účelu je pádle vynálezu dosaženo tím, že vazná pletenina je tvořena z očkových sloupků vytvářejících podélné nebo podélné lomené pásy tak, že v některých očkových sloupcích nebo v každém očkovém sloupku se pravidelně nebo nepravidelně za sebou střídají jednotlivá přidružená očka nebo skupimy přidružených oček, jejichž vlákna a vazné body jsou spolu slepeny a tato slepená přidružená očka se střídají ve stejných očkových sloupííCtl 9 (jaUíWtlivýBi očky nebo skupinami oček, které nemají vlákna ve stěnách oček, případně v celých očkách slepena, přičemž pouze některé nebo i všechny očkové sloupky vtažné ple3 teniny mohou mít všechna přidružená očka v očkovém sloupku slepena. Podélné pásy nebo podélné lomené pásy této proplétané textilie jsou dále mezi sebou spojeny rubními spojovacívazné pleteniny mi kličkami^ z nití s vlákny odolnými vůči tavení' či rozpouštění nebo jsou spojeny nitmi odolnými vůči tavení* či rozpouštění kladenými za jehlami, které pak spojují mezi sebou alespyň dva sousední očkové sloupky.. Takto zhotovený proplet potom, vykazuje v různých místech resp. v témže místě jeho plochy diferencované vlastnosti v pevnosti, talnosti, splývavosti a omaku a to v příčném, podélném i šikmém směru textilie současně.

Umístění některých slepených a nealepěných oček v očkových sloupcích vazné pleteniny je dosaženo tím, že některé očka sestávají nejméně ze dvou materiálů o různé odolnosti vůči tavení, zatímco zbývající očka téhož očkového sloupku jsou tvořena pouze z materiálu o vyšší odolnosti Vůči tavení a nejsou při následné úpravě propletu roztavenaf^^iai^b řešených propletů a nepéravou vaznou pleteninou je třeba při jejich výrobě na proplétacích strojích nasnovat dva různé materiály na jeden oenovní vál. Aby nedocházelo ke Snování různých délek jednotlivých: nití vedle aebe do osnovy a následně při proplétání k přetrhům, je třeba volit přibližně stejnou výslednou jemnost obou nití.

Jednotlivá přidružená očka nebo skupiny přidružených oček části očkovýoh sloupků nebo některé celé očková sloupky, vazné pleteniny, jejichž podíl vláken js slepený, sestávají tedy vždy hejméně ze dvou materiálů, a to o vyšší a nižší' odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění. Ostatní zbývající očka téhož očkového sloupku jsou tvořena pouze z materiálů, které mají vyšší odolnost vůli tavení nebo rozpouštění a nejsou roztavena nebo rozpuština. Slepením vláken pouze v některých jednotlivých očkách nebo skupinách oček očkových sloupků nebo všech oček některých celých očkových sloupků vazné pleteniny, je provedeno roztavením nebo rozpuštěním pouze podílu vláken s menší odolností vůči tavení nebo rozpouštění, který obsahují pouze některá očka nebo některé celé očkové sloupky, zatím co podíl ostatních v_rláken o vyšší odolnosti, ze kterých jsou všechna očka vazné pleteniny, spoluutvořena, se neroztaví nebo nerozpustí.

Podle volby způsobu návleku kladecích přístrojů proplétacího stroje a vazby vazná pleteniny lze střídat v očkových sloupcích vazná pleteniny pravidelně nebo nepravidelně za sebou jednotlivá přidružená očka nebo skupiny přidružených, oček v očkových sloupcích, jejichž vlákna a vazné body mezi některými očky jsou spolu slepeny a tyto vystřídat s jednotlivými očky nebo skupinami oček, které nemají vlákna, ze kterých jsou všechna očka vazné pleteniny spolu vytvořena, Slepena ve stěnách oček, případně v celých očkách, přičemž pouze některá očková sloupky vazné pleteniny mohou mít všechna očka slepena.

Proplétaná textilie obsahuje v některých přilehlých očkových aloupcfch a některých přilehlých očkových řádcích vazná pleteniny uzavřená seskupení slepených oček.

Podstata způsobu výroby proplétané textilie, zhotovené ze dvou osnovních soustav a zpevněné osnovní vaznou pleteninou spočívá v tem, že alespoň jedna oenovní soustava obsahuje nitě z vláken s rozdílnou odolností vůši tavení či rozpouštění a dále nitě a vlákny odolnými vůči tavení či rozpouštění, z nichž se vytváří jednak očková sloupky vazné pleteniny a jednak přidružená očka této pleteniny. PotQm rubní spojovací kličky spojují mezi

Sebou podélné Či podélné lomené pásy, vytvořené z alespoň jenoho očkového sloupku, a případně nitě dalěť oanovní soustavy spojují nejméně dva sousední očkové sloupky pomocí kladení' za jehlami nebo pomocí rubních spojovacích kliček. Alternativně se očkové sloupky vazné pleteniny vytvoří z jedné oanovní soustavy nití, obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení či rozpouiítění, zatím co další oanovní soustava nití, obsahující vlákna pouze o vyšší odolnosti vůči tavení či rozpouštění, vytváří přidružená očka vazné pleteniny. Hubni' spojovací kličky této další oanovní soustavy nití pak spojují mezi sebou podélné Či podélné lomené pásy a nebo nitě této osnovní soustavy spojují nejméně dva sousední očkové sloupky pomocí kladení za jehlami.

Takto provedená netkaná textilie se dosáhne tím, že režná textilie,, obsahující v očkových sloupcích vazné pleteniny některá očka nebo skupiny oček z materiálů snadno roztavitelných nebo rozpustných s materiály odolnými vůči tavení či rozpuštění, se podrobí v napjatém stavu tepelnému zpracování nebo působení vhodné chemikálie nebo plynu, případně kombinaci všech tří způsobů podle druhu určených vláken k rozpuštění.

Tím nastane roztavení nebo rozpuštění vláken o nižší odolnosti pouze v určených očkách a skupinách oček očkových sloupků vazné pleteniny a ve vybraných očkových sloupcích se rozpustí ve všech očkách podíl vláken s nižší tavitelností nebo rozpustností.

Rozpuštění nebo roztavení příslušných vláken lze s výhodou převést na režném suchém propletu a pak tento podrobit dalším úpravnickýia procesům, jako potištění, praní, barvení , sušení apod.

U některých druhů propletů, např. s Vyčesaným vlasem na jedné nebo obou stranách, se roztavení nebo rozpuštění vláken s nízkou odolností provede až po vytvoření vlasové pokrývky.

U dalších propletů, kde je to výhodné, se roztavení vláken provede až po mokrých úpravnických procesech, např. během sušení.

Roztavená nebo rozpuštěná vlákna v některých jednotlivých očkách, skupinách oček očkového sloupku nebo některých vybraných sloupků vazné pleteniny slepí část neroz-tavených nebo nerozpuštěných vláken o vyšší odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění, které obsahuje každé očko vazné pleteniny. Současně se také vytvoří slepené vazné body, mezi některými očky podle užité vazby vazné pleteniny. Dále lícní očka a rubní spojevacf kličky vazné pleteniny, které obsahují roztavená nebo rozpuštěná vlákna, slepí zbývající nerozpuštěná vlákna o vyšší odolnosti v očkách vazná pleteniny a přilepí na lícní očka a rubní kličky některá vlákna z vrstvy volného vlákenného útvaru a současně část vláken v okolí se vzá<jemně spolu slepí.

Proplétaná textilie podle vynálezu vykazuje po roztavení podílu vláken o nižší odolnosti vůči tavení slepená místa ve všech styčných bodech s vlákny o vyšší odolnosti vůči tavení, tj. především ve sdružených očkách) vazné vícepřístrojová jednolůžkové osnovní pleteniny.

Současně nastane slepení části vláken v oblasti styku spojevacích kliček oček jedná soustavy nití„ obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení s úseky nití, kladených sa jehlami, z další soustavy nití, obsahující pouze vlákna o vyšší odolnosti vůči tavení.

Slepení nastane rovněž po roztavení podílu vláken <x nižší odolnosti vůči tavení ve všech stydných bodech mezi vaznou vícepřístrojovou jednolůžkovou osnovní pleteninou a podkladem propletu ve formě vrstvy vlákennáho útvaru, podkladová textilie a podobně. Vrstva vlákenného útvaru obsahuje mimo vláken s vyšší odolností vůči tavení s výhodou podíl vláken s nižší odolností vůči tavení, kterýžto podíl je rovnoměrně rozložen v celé tlouštice vlákenného útvaru, nebo pouze v části tloušlky vrstvy vlákenného útvaru.

Podíl rozpuštěného materiálu pouze v některých očkách a očkových sloupcích vazné pleteniny dodává výsledné textilii zdokonalené vlastnosti. Slepení očkových stěn některých oček a oček ve vazných bodech a nalepení vláken volného vlákenného útvaru na některá očka a rubní spojovací kličky činí vaznou pleteninu nepáravou a pomáhá zakotvit volná vlákna vrstvy vlákenného útvaru v propletu. Dále zamezuje přesunu nití z rubních spojovacích kliček do oček a naopak, čímž se zlepšuje stabilita propletu a výsledná textilie má dobrý omak a splývavost. Proplet takto zpevněný vaznou pleteninou má v různých místech jeho plochy. rozdílnou pevnost, tažnost, rovněž splývavost a omak a to v příčném, podélném i šikmém směru textilie. Tyto diferencované vlastnosti je možno dosáhnout v témže ,místě plachy proplétané textilie a to porovnáváním její pevnosti a tažnosti např. ve směru podélném, přič* nám i šikmém současně.

Pro vytváření oček, které sestávají z nejméně dvou materiálů, a to o vysoké a níaké odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění, lze užít např. druženého nebo skaného pplyamidového hedvábí typu 6 o teplotě tavení 215 °C s polypropylenovým hedvábím o teplotě tavení 175 °C.

ťtovněž může být použito bikomponentních. druhů hedvábí, sestávajících z vláken o různém: bodu tavení nebo rozpustnosti.

Dále může být užito předené směsové příze, obsahující vlákna o nižší a vyšší odolnosti vůči tavení, kde základní podíl tvoří např, celulozové vlákna a podíl vláken o nižší odolnosti vůči tavení tvoří např. polypropylenová vlákna nebo podíl acetátových vláken o rozdílné odolnosti vůči rozpouštění, která se rozpustí, např. acetonovými parami.

V přízi může být táž užito k základním vláknům o vyšší odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění táž příměsi bikomponentních vláken, vyrobených z& složek o různá odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění.

Při výrobě některých druhů propletů, např. plachtovin, obuvnických, vrchových propletů se jeví vhodné užít mimo vláken o různé odolnosti vůči tavení nebo rozpuštění ve vazné pletenině též podobná vlákna do vrstvy volného vlákenného útvaru, sloužícího Jako podklad.

Po roztavení nebo rozpuštění vláken o nižší odolnosti se vytvoří v některých místeeh překřížení vláken o vyšší odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění spoje. Takto vytvořená vlákenné mřížka zakotví volná vlákna vlákenného útvaru v propletu, čímž se dosáhne dobré odolnosti v oděru a vůči šmolkování, dále se vytvoří dobré rozměrová stabilita a nosnost výsledné proplétané textilie.

Uvedený způsob výroby propletů a úpravy podle vynálezu lze a úspěchem využít při výrobě závěsových a dekoračních textilií, obuvnických vrchových a podšívkových textilií, flanelů, přikrývek, prachovek a mycích hader, potahových textilií, plachtovin, podlahových krytin, textilií pro čalounické a galanterní účely a různých druhů dalších technických textilií.

Příkladné popisy, příslušné výrobní postupy podle vynálezu některých proplétaných textilií a příkladné provedení jsou uvedena V příkladech a na výkresech, kd.e znázorňuje obr. 1 příklad režné dekorační textilie a reliéfním vzorem podle jedné z možných vazebních kombinací, obr. la představuje sloupek oček z obr. 1 v režném stavu, obr. lb sloupek oček podle obr. 1 po roztavení nebo rozpuštění vláken s nižší stabilitou, obr. lc způsob kladení vazné pleteniny a vzorového kladení za jehlami, které tvoří reliéfní vzor, obr. ld způsob návleku kladecích přístroj® pro vytvoření vazné pleteniny a reliéfního vzoru pro výrobu propletu podle obr. 1, obr. 2 příklad způsobu kladení vazné pletenihy a kladeni za jehlami pro výrobu potahové textilie, obr. 2a způsob návleku kladecích přístrojů pro vytvoření propletu znázorněného na obr. 2, obr. 3 příklad způsobu kladení vazné pleteniny- pro výrobu textilie vhodné pro mycí hadry, přikrývky a další textilie pro technické účely, obr. 3a způsob návleku kladecích přístrojů pro výrobu těchto propletů, obr. 4 způsob kladení vazné dvoupříetrojové jednolůžkové osnovnf pleteniny, obr. 4a způsob návleku obou kladecích přístrojů pro výrobu této textilie, obr. 5 představuje příklad způsobu kladení vazné pleteniny, obr. 5a způsob návleku kladecích přístrojů pro výrobu propletu z obr. 5, obr. £ způsob kladení vazné dvoupřístrojové osnovní jednolůžkové pleteniny, obr. 6a způsob návleku obou kladecích přístrojů, obr. 77 kladení vazné pleteniny s použitím dvou různých niťových soustav, vhodná na mycí hadry, a přikrývky, obr. 7a návlek kladecích přístrojů pro výrobu vazné pleteniny podle obr. T, obr. 8 kladení vazné pleteniny s použitím dvou různých niťových soustav, vhodné na obuvnickou podšívku, obr. 9a návlek kladecích přístrojů pro výrobu vazné pleteniny podle obr. 8, obr. 9 kladení vazné pleteniny s použitím dvou různých niťových soustav, vhodné na výrobu dekoračního propletu a potahové textilie a obr. 9a představuje návlek kladecích přístrojů pro výrobu vazné pleteniny podle obr. 9.

Příklad 1

V příkladu je podle vynálezu popsána proplétaná, dekorační á závěsová textilie s reliéfním vzorent a způsob její výroby.

Volné vlákenná vrstva J, (obr. 1) z režné viskozové střiže 3,9 dtex, 60 mm, ve které jsou vlékna uložena převážně ve směru šíře, o plošné hmotnosti 100 g/m², zpevněná známým způsobem na vpichovacím stroji cca 15 vpiohy, Je propletena známým způsobem na proplétacím stroji, např. Arachne, jemnosti čm 50, při hustotě 80 řádků/10 cm dvcupřístrojovou jedno— lícní' osnovnf pleteninou,, kde vazná pletenina Je tvořena kladením 5 a reliéfní vzor je tvořen kladením za jehlami £, obr. lc.

Osnova kladená horním kladecím přístrojem 2 vytváří z- hedvábí J, $ o různých odolnostech vůči tavení, podle kladení 2, základní vaznou pleteninu. Navlečení kladecích Jehel herního kladecího přístroje i je v daném případě střídavé. V jedné kladecí jehle je navlečeno režné polyamidové hedvábí 2,, typ 6, 100 dtex, které se taví při 215 °C a ve vedlejší kladecí jehle je navlečeno seskané hedvábí 4, režné polyamidová typ 6, 100 dtex, se žlutým, polypropylenovým hedvábím 73 dtex, které se taví při 175 °C, skácí zákrut 100/m. Osnova kladená horním kladecím přístrojem 2, podle kladení' 2, a v návleku hedvábím 2, Jt, vytváří vaznou pleteninu, sestávající z očkových sloupků Sě, Sů, £b a dalších, které nejsou označeny. Druhá osnova z viskozové příze 50 x 2 tem, kladená spodním kladecím přístrojem 2, Je uspořádána tak, že jedna kladecí jehla 2 Je navlečena viskosovou přízí a tři kladecí jehly Tg zůstávají nenavleženy. Viskosová příze vytváří pomocí kladení za jehlami J reliéfní vzor, který je připleten na povrchu volné vlákenné vrstvy 2 pomocí vazné pleteniny.

Užitím způsobu kladení 2 a návleku vazné osnovy v horním kladecím přístroji i, se v každém očkovém sloupku, např. ba vazné pleteniny, střídají dvě očka 2a, 2b pouze z póly* amidového hedvábí, typ G a dvě očka 4a, 4b ze skaného polyamidového hedvábí s polypropylenovým hedvábím.

V sousedních očkových sloupcích £, 6b vazné pleteniny jsou očka z různých materiálů vůči sobě přesazena. Vedle dvou oček 2fl, 2b PPuze z polyamidového hedvábí v očkovém sloupku ba, Jenu umístěna ve vedlejších očkových sloupcích £, bb a těchže řádcích dvě očka 4a,

4b tvořená skaným hedvábím polyamidovým s polypropylenovým hedvábím.

Očkové sloupky b, £a, £b resp. alespoň jeden z nich, vytvářejí podélné pásy 20 na proplétané textilii, Čímž je zvýrazhěna struktura dezénu výrobku,

Takto vytvořený režný proplet je v rozepnutém stavu na fixačním rámu vystaven teplotě 185 až 190 °G po dobu 2 minut. Tím nastane roztavení polypropylenových vláken, uložených pouze v některých očkách očkových sloupků vazné pleteniny. Pomocí rozpouštěných polypropylenových vláken se dosáhne slepení vazných bodů 4s (obr. 1 b) oček očkových sloupků vazné pleteniny, slepení polyamidových vláken v očkách 4a, 4b a rubních spojovacích kličkách 4k (obr. 1) a současná přilepení části vláken z vlákenné vrstvy 2 na očka 4a, 4b a rubní spojovací kličky 4b· V očkových stěnách la oček 2a, 2b a rubních kličkách 2k, které jsou tvořeny pouze polyamidovým hedvábím, odolnějším vůči rostavení, nejsou vlákna slepen*, přičemž rubní kličky 3k spojují mezi sebou podélné pásy 20.

Takto vytvořený a tepelně upravený proplet se nepáře, vlákna horních vrstev vlákenného útvaru jsou upevněna vůči posuvu, proplet vykazuje dobrou tvarovou stabilitu při zachování vhodného omaku a splývavosti. V různých místech jeho plochy je dosaženo diferencovaných vlastností v pevnosti a tažnosti textilie a to v podélném, příčném i šikmém směru výrobku.

Pak následuje potiskování propletu vhodnými vzory, jeho kondenzace, apretace a smíšení na široko. Po klasifikaci a adjustaci je proplet předán do obchodní sítě.

Pro tvoření dalších reliéfních vzorů lze použít známé další způsoby kladení za jehlami v kombinaci s různým způsobem návleku nití do kladecích jehel spodního kladecího přístroje.

Příklad 2

V příkladu je popsána proplétaná potahová textilie a způsob její výroby.

Podkladová· polyamidová tkanina o plošná hmotnosti 70 g/m , která není na obrázku, znázorněna, se proplete na proplétacím stroji jemnosti čm 40, při hustotě 80 ř/10 cm, dvoupří» strojovou jednolůžkovou osnovnf pleteninou (obr. 2 a 2a).

V horním kladecím přístroji 1 je v jedné kladecí jehle navlečeno černé polyamidové hedvábí 2, typ 6, 123 dtex, a ve vedlejSÍ kladecí jehle je navlečeno skané hedvábí 4, černé polyamidové, typ 6, 123 dtex spolu s polypropylenovým hedvábím 84 dtex, v barvě režnobílé, příp. žluté, skácí zákrut 100/m. Osnova kladená horním kladecím přístrojem i, vytváří podle kladení g vaznou pleteninu, sestávající z očkových sloupků £, áa, áit a dalších očkových sloupků, které nejsou označeny.

Druhá osnova z polyamidového, mechanicky tvarovaného barevného kabílku 1 320 dtex/140 fibril, kladená spodním· kladecím přístrojem 3, je vzorově navlečena a navlečené kladecí jehly 2 kabílky se střídají s určitými nenavlečenými kladecími jehlami Jg.

Pomocí kladení za jehlami J je polyamidovým kabílkem zakryta podkladová tkanina a kabílek tvoří na lícní straně výsledné potahové textilie, známým způsoben z vratných obloučků kladení za jehlami, nepravidelně rozložené smyčky. Smyčkový povrch z kabílků je připevněn k podkladové tkanině vaznou pleteninou podle kladení g.

Použitím, způsobu kladení g a návlekem různých hedvábí i, 4 ^v horním kladecím přístroji 2, se v každém očkovém sloupku, např. ga vazné pleteniny, střídají čtyři očka 2a.

3c _r 3d z polyamidového hedvábí se čtyřmi očky 4a, 4ib_f 4c a 4d ze skaného polyamidového hedvábí s polypropylenovým hedvábím. V sousedních očkových sloupcích 6h jsou skupiny oček z různých matealálů vůči sobě přesazeny. Vazná pletenina proplgtu vytváří strukturálně odlišné podélné pásy ·2β prostřednictvím očkových sloupků £, 6a. 6b.

Je nasnadě, že míato polyamidové tkaniny může být použito jaká podkladu vrstvy volných viskozových nebo polyesterových vláken s vlákny uloženými ve směru Síře, o plošné

2 hmotnosti 180 až 210 g/m , zpevněné cca 15 vpichy/cm , vyrobené známým způsobem a propletené podle výše uvedeného popisu.

Takto vytvořený proplet je v rozepnutém stavu podroben tepelnému zpracování při teplotě 190 až 195 *C po dobu 2,5 min., kdy se rozpustí polypropylenové hedvábí, obsažené pouze v některých očkách očkových sloupků vazné pleteniny, řreplet se pak propaří, klasifikuje a adjustuje.

Výrobek vykazuje v různých místech své plochy rozdílné vlastnosti v pevnosti, tažnosti, splývavosti a omaku ve zvolených směrech textilie, resp. ve stejném jejím směru.

Příklad 5

Zde je popsána textilie, vhodná, pro mycí hadry a způsob její výroby

Neznázoměné, volná vlákenná vrstva, s výhodou zpevněná známým způsobem 15 vpichy/cm z odpadových vláken, obsahujících převážně bavlněná a viskozová vlákna o plošné hmotnosti cca 200 g/m , se- proplete na proplátacím stroji jemnosti čm 20 jednolůžkovou dvoupříetrojovou pleteninou při hustotě řádků 30/Í0 cm, jejíž kladení je znázorněno na obr. 5 a způsob návleku kladecích přístrojů na obr. 3a.

V horním kladecím přístroji 2 je v jedné kladecí jehle navlečeno režné viskosové hedvábí 2» 200 dtex a ve vedlejší kladecí jehle je navlečeno skané hedvábí 4, režné viskosové 200 dtex s režným polypropylenovým hedvábím 110 dtex, skácí zákrut 100/m.

Ve spodním kladecím přístroji φ jsou všechny kladecí jehly 2 navlečeny režným visko*zovým hedvábím 200 dtex.

Osnova, kladená horním kladecím přístrojem 2, kladoucí trikot a osnova kladená spodním kladecím přístrojem £^:, kladoucí řetízky, vytváří z očkových sloupků £a, £b a dalších očkových sloupků, které nejsou označeny, vaznou pleteninu.

Použitím zmíněných způsobů kladení 5, .2, návleků různých materiálů hedvábí j, á v obou kladecích přístrojích S se v každém sloupku oček vazné pleteniny střídá jedno sdružené očko 3a. tvořené dvěma viskďz-ovými hedvábími, s jedním sdruženým očkem 4β» && skaného viakozového hedvábí s polypropylenovým hedvábím a viskozového hedvábí.

V sousedních očkových sloupcích £, 6b jsou očka z různých materiálů vůči sobě přesazena. To znamená, že v každém řádku oček, to je ve směru šíře- textilie, se střídá očko, vytvořené z viskosového hedvábí s očkem, tvořeným viskózovým hedvábím spolu s polypropylenovým. Očkové sloupky 6a. 6b vytvářejí podélné pásy 20 na propletu, které odlišují povrchovou strukturu, resp. barvu výrobku.

Takto vytvořený proplet je podroben tepelnému zpracování při teplotě 190 až 195 °C po dobu 2,5 min. s cílenr rozpustit polypropylenové hedvábí, uložené pouze v některých, očkách očkových sloupků vazné pleteniny. Podle tohoto výrobního způsobu se dosáhne výsledné proplétané textilie, která se nepáře, je odolná vůči tvarové deformaci a má zlepšené upevnění vláken rouna vůči vytažení z propletu a okraje propletu se po stříhání netřepí.

Získaný proplet se stříhá na vhodné rozměry, adjustuje a expeduje do prodejen.

Příklad 4

V příkladu je popsána potahové textilie a způsob, její výroby.

Neznázorněný volný vlékenný útvar z polyesterových vláken 4,4 dtex, 100mm, obarvených na vhodnou barvu, zpevněných vpichovéním 15 v,pichů/cm?, o plošné hmotnosti cca 140 g/m^, se proplete na proplétacím stroji Araohne, jemnosti čm 50 při hustotě řádků 75/10 cm? jednolůžkovou dvoupříatrojovou osnovnf pleteninou,, podle kladení uvedeném na obr. 4.

Hbrní kladecí přístroj 2 proplétacího stroje mé některé kladecí jehly navlečeny? polyamidovým hedvábím 2, 133 dtex, černým, některé kladecí jehly navlečeny seskaným hedvábím 4, černým polyamidovým 133 dtex s polypropylenovým žlutým 110 dtex, a některé jehly ££ zůstávají nenavlačeny.

Spodní kladecí přístroj Q má některé kladecí jehly 2 navlečeny polyamidovým, hedvábím 133 dtex, černým a některé jehly Jj sůetávají' nenavlačené.

Rodle způsobu kladení 2,2 (obr. 4) vazné pleteniny, jsou dva čtyřřádkové atlasy uspořádány proti sobě, a podle způsobu návleku kladecích jehel horního kladecího přístroje 2 a spodního kladecího přístroje 3 je dosaženo dalšího odlišného způsohu rozložení oček áa., áň 4c. 4d. 4a. 4f. 4g. 4t|. tvořených spolu a polyamidovým a polypropylenovým hedvábím v očkových sloupcích £, án. &b vazné pleteniny, zatímco ostatní očka stejných očkových sloupků jaou pouze z polyamidového hedvábí. Oěkové sloupky &, §&, Sfe vytvářejí podélné lomené pásy 21. zvýrazňující povrch proplétané textilie.

Proplet, sejmutý z proplétacího stroje, ja podroben na fixačním rámu tepelnému zpracování při teplotě 190 až 195 °C po dobu 2,5 min., kdy sa polypropylenové hedvábí v některých očkách vazné pleteniny roztaví.

Tepelně zpracovaný proplet se propaří, klasifikuje, adju3tuje a předá k čalounickým účelům.

Příklad 5

V příkladu je podle vynálezu popsána textilie, vhodná pro přikrývky a způsob její výroby.

Do proplétacího stroje jemnosti čm 20 jaou vedeny- známým způsobem ze samostatných nábalů dvě vlákenné vrstvy, každá z odlišně obarvených akrylových vláken 5,9 dtex, o délce 2 ®0 mm a plošné hmotnosti 140 g/m . Každá z vlákenných vrstev je zpevněna před zpracováním 2 na proplétacím stroji cca 15 vpichy/cm na vpichovacím stroji, který je umístěn v lince za rounotvořičem, což, umožňuje předkládat proplétacímu stroji jednotlivá rouna o Osice 60 m. Obě rouna Jsou na proplétacím stroji propletena dvoupřístrojovou jednolícní osnovní pleteninou při hustotě řádků 65/10 cm, jejíž kladení je znázorněno na obr. 5 a způsob návleku kladecích přístrojů na obr. 5a.

V horním kladecím přístroji 2 je střídavě navlečeno v jedné kladecí jehle hnědé polyamidové hedvábí 1, 133 dtex a ve vedlejěí kladecí jehle je navlečeno skané hedvábí 4, hnědé polyamidové 133 dtex a hnědým nebo režným polypropylenovým hedvábím 110 dtex, skaef zákrut 100/m.

Ve spodním kladecím přístroji Q je střídavě navlečeno v jedné kladecí jehle hnědé polyamidové hedvábí IQ, 133 dtex, seskané s hnědým nebo režným polypropylenovým hedvábím 110 dtex a v druhé kladecí jehle 2 hnědé polyamidové hedvábí, 133 dtex.

Osnova, kladená horním kladecím přístrojem 2t podle trikotového kladení 5 a osnova, kladená spodním kladecím přístrojem Q podle řefcfzkového kladení 9, vytváří z očkových sloupků £, §A a děličích, které nejsou označeny, vaznou pleteninu. Užitím způsobu kladení í, S a návleku různých materiálů hedvábí i, ií horním kladecím přístroji 2, a různých materiálů ve spodním kladecím přístroji £, se v očkách sloupku $ střídají sdružená očka a vytvořená pouze polyamidovým hedvábím a očka 4fl, která jsou spolutvořena polyamidovým a skaným polypropylenovým hedvábím s polyamidovým hedvábím. V očkovém: sloupku 6a všechna očka Ifia, iflb a další, obsahují jak polyamidové tak polypropylenové hedvábí. Očkové sloupky 6a opět tvoří' podélné pásy 20 a zvýrazňují povrch výrobku.

Vytvořený proplet, u kterého každá strana má odlišnou barvu, se počeše známým způsobem po obou stranách na známém zařízení. Počesaný proplet se tepelně zpracuje na fixačním rámu při teplotě 190 až 195 °G po dobu 2,5 min,, přičemž polypropylenové hedvábí ee roztaví. Proplet po tepelném zpracování má v očkovém sloupku & jedno očko 4a slepené, další očko 7b neslepené, zatímco ve sloupku 6a jsou všechna jeho očka 10a. 10b slepena a zakotvují vyčesaný vlas v textilii.

Rozpuštěním polypropylenového hedvábí se dosáhne proplétané textilie s nepáravou pleteninou s upevněnými vlasovými vlákny v propletu, proplet je odolný vůči tvarové deformaci a netřepí se okraje v místě střihu.

Počesaný', tepelně zpracovaný proplet se klasifikuje, stříhá a konfekcionuje na příslušné rozměry, adjustuje a Odesílá ke spotřebiteli.

Příklad 6

V příkladu je popsána vrchová obuvnická textilie a způsob její výroby.

Neznázorněný volný vlákenný útvar ze směsi 50 % polyesterových vláken 4,4 dtex, 60 mm % viskosové střiže, 7,2 dtex, 60 mm, 20 % polypropylenové střiže 5,9 dtex, 60 mm, o 2 2 plošné hmotnosti 220 g/m , zpevněný vpichováním 15 vpichy/cm , vyrobený z předem obarvených vláken, se proplete na proplétacím stroji čnt 50 nebo čm 40 při hustotě 70 řádků/10 cm jednolůžkovou dvoupřístrojovou osnovní vaznou pleteninou podle kladení na obr. 6.

Horní kladecí přístroj 2 (obr. 6a) proplétacího stroje má některé vybrané kladecí jehly navlečeny pouze černým polyamidovým hedvábím 5, 1325 dtex·., některé kladecí jehly navlečeny seskaným hedvábím 4» černým polyamidovým, 133 dtex^siSerným nebo hnědým polypropylenovým hedvábím, 110 dtex a některé kladecí jehly 8a zůstávají nenavlečeny.

Spodní kladecí přístroj má některé určené kladecí jehly navlečené polyamidovým hedvábím 42, černým 133 dtex, seskaným s pplypropylenovým hedvábím 110 dtex, režným nebo hnědým, některé kladecí jehly J pouze černým polyamidovým hedvábím 133 dtex a některé kladecí jehly 7a zůstávají nenavlečeny. Podle způsobu kladení 5, .2 vazné pleteniny a způsobu návleku kladecích jehel horního kladecího přístroje 2 ^a spodního kladecího přístroje S, je dosaženo dalšího způsobu rozložení oček 4a. ίθ⁸: 4h + 10b. 4c. 10c. 4$. 10d. 4e + 10a. 4f. IQf. 4«. lQg. 4h + lOh. tvořených spolu s polyamidovým a polypropylenovým hedvábím v očkových sloupcích 6a. 6b vazné pleteniny, zatímco ostatní očka v těohto očkových sloupcích £', 6-4 τ 6)? jsou tvořena pouze z polyamidového hedvábí.

Při uvedeném způsobu kladení 5, ý a návleku osnov leží např. ve dvou; přilehlých očkových sloupcích 6 a. 6b a témže řádku očka 4£* 1QÍ a v dalším řádku očka 4g_r 4£g« Tato čtyři očka tvoří seskupení slepených oček o stranách dvou řádkových oček a dvou· sloupkových oček, kteráí jsou tvořena polyamidovým a polypropylenovým hedvábím. Očkové sloupky vazné pleteniny vytvářejí na textilii podélné lomené páay 21» které se kříží:.

Takto vytvořený proplet, aejmutý z proplétacího stroje, je podroben na fixačním stroji tepelnému zpracování při teplotě 190 až 195 °C po dobu 2,5 min., kdy se polypropylenové hedvábí v některých očkách vazná pleteniny a podíl polypropylenové střiže ve volném vlákenném útvaru roztaví. Roztavením oček v očkových sloupcích vazné pleteniny, zvláětě v místeeh, kde jsou seskupena a slepena čtyři očka s obsahem polypropylenových vláken, se vytvoří rozměrově omezená ploška, kde vlákna rouna jsou intenzivněji slepena.

Dále pb roztavení vláken s nižší odolností vůči tavení ve volném vlákenném útvaru se v místech překřížení vláken, odolných proti roztavení, vytvoří slepené spoje. Takto vytvořená vlákenná mřížka zakotví vlákna volného vlákenného útvaru, čímž se zlepší odolnost vůči oděru a žmolkování, okraje v místě střihu se netřepí, vazná pletenina se nepáře a proplet získá rozměrovou stabilitu a nosnost. V různých místech na ploše textilie, resp. v témže místě její plochy, je dosaženo diferencovaných vlastností v pevnosti, tažnosti a omaku ve stejných, ireep. odlišných směrech na proplétané textilii.

Tepelně zpracovaný proplet se propaří, klasifikuje, adjustuje a je připraven k sekání dílů v obuvnickém průmyslu.

Příklad 7

Podle obr. 7 a 7a jsou nitě 22» obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení, navlečeny v horním kladecím přístroji 2 ^s nitě 22, obsahující pouze vlákna o vyšší odolnosti vůči tavení, jsou navlečeny ve spodním kladecím přístroji fi. Očkový sloupek £, spoluvytvořený z nití s nízkou odolností vůči tavení, nespojuje vedlejší očkové sloupky. Kladení £ trikotu je vvytvořeno z· nití 22, obsahujících pouze vlákna e vyšěžť odolností vůči tavení a spojuje vedlejší očkové sloupky £· Sdružená očka sestávají z oček v kladení řetízek a trikot. Očkové sloupky £, obsahující nitě 22, vytvářejí podélné pásy 22 s tyto jsou mezi sebou spojeny rubními spojovacími kličkami JJí z nití 23 ⁸ vlákny odolnými vůči tavení.

Volná vlákenná vrstva, s výhodou zpevněná známým způsobem 15 vpichy/cm , obsahující r 2 odpadová vlákna převážně bavlněná a viskosová, vykazuje plošnou hmotnost oca 170 g/cm .

Tato vrstva se proplete na proplétacím stroji jemnosti čm 20 jednolůžkovou dvoupřístrojovou osnovní pleteninou při hustotě řádků 50/10 cm.

Kladecí jehly horního kladecího přístroje (obr. 7 a 7&) jsou plně navlečeny skaným polypropylenovým hedvábím 110 dtex spolu s polyamidovým hedvábím 135 dtex, skácí zákrut 100/m, vedených ze samostatné osnovy. Rubní spojovací kličky řetízků přitom nespojují vedlejší očkové sloupky.

Kladecí jehly spodního kladecího přístroje jsou rovněž plně navlečeny polyamidovým heŮVÁbíůi 131 dtex, vedeným zrn samostatné osnovy. Spojovací kličky spojují vedlejší očkové sloupky.

Pomocí řetízku a trikotu je vytvořena jednolícní dvoupřfetrojové oanovní vazná pletenina z očkových sloupků ze sdružených oček. Každé sdružené očko obsahuje jedno polyamidové hedvábí a jedno polypropylenové hedvábí, která jsou spolu seskána a vedena za samostatné osnovy. Rubní spojovací kličky nespojují vedlejší očkové sloupky. Tažná pletenina obsahuje dále očka z dalšího polyamidového hedvábí, vedeného rovněž ze samostatné osnovy, přičemž rubní spojovací kličky spojují vedlejší očkové sloupky. Tažná pletenina ve formě očkových sloupků vytváří podélné páay, které barevně a/nebo strukturálně zvýrazňují dezén proplétané textilie.

Takto vytvořený proplet je podroben tepelnému zpracování při teplotě 190 až 19$ °C po dobu 2,5 min., kdy dojde k roztavení polypropylenového hedvábí a tím ke slepení části vláken o vyšší odolnosti v očkách a propojení povrchových vrstev volného vlékenného útvaru, která jaou ve styku e očky z polypropylenového hedvábí.

Podle uvedeného výrobního postupu je získána výsledná textilie, vhodná pro mycí hadry, která ee nepáře, okraje ve střihu se netřepí, je odolná vůči tvarové deformaci a vlák* na volného vlékenného útvaru jsou v propletu lépe zakotvena.

Příklad 8

Do proplétacího stroje jemnosti čm 20 jsou vedeny známým způsobem dvě vlékenné vrstvy ze samostatných nébalů, každá z odlišně obarvených akrylových vláken 3,9 dtex o délce mm a plošné hmotnosti 130 g/m . Každá z vlékenných vrstev je zpevněna před zpracováním 2 na proplétacím stroji cca 15 vpichy na cm na vpichovacím atroji. Obě vlékenné vrstvy jsou na proplétacím stroji propleteny vaznou pleteninou při hustotě řádků 65/10 cm. Způaob kladení a návleku kladecích přístrojů a použití materiálu vazné pleteniny je stejné jako v příkladě 7«

Vytvořený proplet a odlišnými stranami v barvách se počeše po obou stranách na známém zařízení. Počesaný proplet ae tepelně zpracuje na fixačním rámu při teplotě 190 až 195 °C po dobu 2,5 min., přičemž ae polypropylenové hedvábí roztaví a slepí v očkách čáat vláken o vyšší odolnosti a část přilehlých vláken volného vlékenného útvaru.

Takto upravený proplet je nepáravý, netřepí se v místě střihu, vykazuje zlepšené upévnění vlasu a je odolný vůči tvarové deformaci·

Přiklad 9

Další možné provedení propletu podle vynálezu je naznačeno na obr. 8 a na obr. 8a, kde je znázorněn způsob návleku kladecích přístrojů. Nitě 22. obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení, jaou navlečeny v horním kladecím přístroji 2. Kladecí jehly 2b nejsou navlečeny nitěmi. Nitě 23, obsahující pouze vlákna o vyšší odolnosti vůči tavení, jsou navlečeny ve spodním kladecím přístroji 8. Očkové sloupky 6 dvouřádkového atlasu, vytvořené z nití 22, obsahujících vlákna o různé odolnosti vůči tavení, spojují vedlejší sloupky oček. Kladení £ dvouřádkového atlasu je provedeno z nití 23, obsahujících pouze vlékna o vyšší odolnosti vůči tavení, a spojuje vedlejší sloupky oček. Očkové sloupky 6 vytvářejí podélné lomené pásy 21, zvýrazňující dezén výrobku.

Volný vlákenný útvar ze směsi 45 % polyesterové střiže 4,4 dtex, 60 mm, režné, 40 % bavlny režné, 15 % polypropylenových vláken 3,9 dtex, 60 mm, režných, o plošné hmotnosti 100 g/m² se proplete na proplétacím stroji jemnosti čm 50 při hustotě řádků 90/10 cm jednolůžkovou dvoupřístrojovou osnovní vaznou pleteninou podle obr. 8.

Horní kladecí přístroj 2 je neúplně navlečen a v určených kladecích jehlách je navlečeno polypropylenové hedvábí režné, 84 dtex o 120 zákrutech/m spolu s polyamidovým hedvábím 22 133 dtex černým, vedeným ze samostatné osnovy. Vytváří očka a rubní spojovací kličky, spojující vedlejší očkové sloupky.

Spodní kladecí přístroj 8 je plně navlečen polyamidovým hedvábím 23 133 dtex, vedeným ze samostatné osnovy a vytváří očka, jejichž rubní spojovací kličky spojují vedlejěí očkové sloupky. Pomocí kladení a návleku se získá výsledná textilie s barevným efektem, kde pomocí jedné osnovy jsou vytvořena očka pouze z hedvábí e vlákny o různé tavitelnosti, zatímco druhá osnova vytváří očka pouze z hedvábí o vyšší odolnosti vůči tavení.

Takto vytvořený proplet, sejmutý z proplétacího stroje je podroben na fixačním stroji tepelnému zpracování při 190 až 195 °C po dobu 2,5 min., kdy se polypropylenové hedvábí roztaví jak v očkách vazné pleteniny, tak i v podílu polypropylenové střiže ve volném vlákenném útvaru, čímž se slepí s částí vláken o vyšší odolnosti vůči tavení v očkách. Nastane propojení povrchových vláken volného vlákenného útvaru, které se stýkaly s očky, kde bylo roztaveno polypropylenové hedvábí. Déle se roztaví polypropylenová vlákna, která obsahuje volný vlákenný útvar a v místech překřížení těchto s vlákny o vyšší odolnosti vůči tavení se vytvoří slepené spoje a tím vlákenná mřížka, ve které je zakotvena část vláken volného vlákenného útvaru.

Okraje propletu se netřepí v místě střihu, zlepší se odolnost propletu v oděru a vůči šmolkování, vazná pletenina se nepáře a proplet získá rozměrovou stabilitu. Různě zvolená místa na ploše propletu vykazují ve stejném a/nebo odlišném směru diferencované vlastnosti v pevnosti a tažnosti této textilie.

Příklad 10

Podle obr. 9 a 9a jsou nitě 22. obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení, navlečeny v horním kladecím přístroji £ a nitě 2J, obsahující pouze vlákna o vyšBí odóliioati vůči tavení, jeou navlečeny ve spodním kladecím přístroji ,8. Spodní kladecí jehly 5a nejsou navlečeny nitěmi. Očkový sloupek 6, vytvořený z nití 22 β různou odolností vůči tavení, nespojuje vedlejěí sloupky oček. Kladení J za jehlami je provedeno z nití 2J, obsahujících pouze vlákna o vyšáí odolnosti vůči tavení, a vytváří reliéfní vzor. Slepené krátké úseky 11 vznikají spojením kladení J za jehlami a očkovými sloupky 6, které tvoří jeStě podélné pásy 20.

Volný vlákenný útvar z viakózové střiže 3,9 dtex, 60 mm, režné, ve kterém jsou uložeO na vlákna převážně ve směru šíře, o plošné hmotnosti 100 g/m, zpevněný známým způsobem na ▼pichovacím stroji cca 15 vpichy/om , je propleten na pr.oplétacím stroji Arachne, jemnosti čm 50 při hustotě řádků 85/10 cm dvoupřístrojovou jednolícní osnoVní vazbou, kde vazná pletenina včetně reliéfního vzoru je tvořena zvláštním způsobem podle obr. 9.

Každá kladecí jehla horního kladecího přístroje 2 je navlečena polypropylenovým hedvábím 84 dtex režnobílým o 120 zákrutech/m spolu s polyamidovým hedvábím 22 100 dtex režnobílým, přičemž oba druhy materiálů jeou nasnovány sdružené na jedné osnově. Rubní spojovací kličky vytvořených oček nespojují vedlejší, očkové sloupky 20.

Spodní kladecí přístroj8 je navlečen neúplným návlekem viskosovou přízí 23. režnou, 50 x 2 tex. Je vytvořen reliéfní vzor, který je připleten na volný vlákenný útvar takto zpevněný.

Kladení a návlek dává výslednou textilii s reliéfním vzorem, kde pomocí jedná osnovy jsou vytvořena očka z vláken o různé odolnosti vůči tavení, zatímco druhá osnova, kladená za jehlami a tvořící reliéfní vzor, obsahuje materiál pouze o vyšší odolnosti vůči tavení.

Takto vytvořený režný proplet je tepelně zpracován při teplotě 190 až 195 °C po dobu 2 min. Tímto způsobem nastane roztavení polypropylenového hedvábí v očkách vazné pleteniny, což způsobuje slepení vláken o vyšší odolnosti vůči tavení. Dále nastane slepení části vláken na krátkém úseku nití, kladených za jehlami a nalepení části vláken volného vlákenného útvaru, nalézajících ae v těsné blízkosti roztavených polypropylenových vláken vazné pleteniny.

Takto tepelně upravený proplet se nepáře, vlákna horních vrstev vlákenného útvaru jsou upevněna proti posuvu, proplet vykazuje dobrou tvarovou stabilitu při zachování vhodného omaku a splývavosti. Na to následuje potiskování propletu vhodnými vzory, kondenzace a apretáce.

Pro vytváření dalších reliéfních vzorů je možno používat známých způsobů kladení za jehlami v kombinaci s různým způsobem neúplného návleku nití do kladecích jehel kladecích přístrojů.

Příklad 11

Podkladová textilie, např. obarvená bavlnéná tkanina o plodné hmotnosti 150 g/m , ee proplete na proplétacfm stroji jemnosti čm 40 při hustotě řádků 85/100 cm dvoupřístrojovou jednolůžkovou osnovní pleteninou podle obr. 9.

V každé kladecí jehle horního kladecího přístroje je navlečeno polypropylenové hedvábí 100 dtex černé, seskané a polyamidovým hedvábím 133 dtex černé při 100 zákrutech/m, přičemž toto skané hedvábí je naenováno na samostatné osnově.

Spodní kladecí přístroj je navlečen neúplným návlekem se střídou tři kladecí jehly navlečeny, dvě kladecí jehly nenavlečeny a v této střídě je navlečen i zbytek jehel kladecího přístroje mechanicky tvarovaným polyamidovým kabílkem 1330 dtex, 140 f, barevným, který vykazuje vySŠÍ odolnost vůči tavení. Kabílek je kladen za jehlami a připleten k podkladu, čímž tento zakrývá a vytváří známým způsobem z vratných obloučků kladení za jehlami nepravidelně rozložený smyčkový povrch.

Pomocí uvedeného kladení získáme textilii, kde z jedné osnovy jsou tvořena očka z vláken o různé odolnosti vůči tavení, zatímco druhé osnova, kladená za jehlami, je z materiálu pouze o vyěěí odolnosti vůči tavení.

Takto vytvořený režný proplet je tepelně zpracován při teplotě 190 až 195 ^VC po dobu 2,5 min., Čímž nastane roztavení polypropylenových vláken v očkách vazných pletenin a tím je dosaženo slepení zbytku vláken o vyěěí odolnosti vůči tavení. Dále nastane slepení části vláken krátkých úseků,, kabílků, kladených za jehlami, nalézajících se v těsné blízkosti roztavených polypropylenových vláken.

Je nasnadě, že může být použito namísto podkladové tkaniny např. vlákenné vrstvy volných viskosových nebo polyesterových vláken, uložených ve směru ěíře o ploěné hmotnosti

2

170 až 200 g/m , zpevněných 16 vpichy/cm a propletených podle výěe uvedeného popisu.

Na uvedených příkladných popisech a způsobech výroby některých textilií jeou ukázány možnosti využití vynálezu při řešení a výrobě dalších proplétaných textilií pro různé účely. Volbou způsobů návleku kladecích přístrojů proplétácího stroje vhodnými materiály o různé tavitelnoati a rozpustnosti při užití různých vazeb vazné pleteniny lze podle popegulova^ pnožství a rozložení oček v očkových sloupcích a řádcích vazné pleteniny, ve kterých jsou jejich vlákna a vazné body slepeny a tím i regulovat požadované vlastnosti výsledné proplétané textilie při dosažení snížení výrobních nákladů a při zachování jejich dobrých užitných vlastností.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Proplétané textilie sestávající z podkladu ve formě volného vlákenného ústavu, který může obsahovat vlákna a nižší a vyšší odolností vůči tavení nebo rozpouštění, dále z podkladové textilie nebo jiného podkladového materiálu, např. pěnové vrstvy, fólie, soustavy nití nebo pésků uložených po šíři vedle sebe nebo překřížených apod., propletená jednolícní vícepřístrojovou osnovní vaznou pleteninou, sestávající z několika druhů vláken o různé odolnosti vůči tavení nebo rozpouštění, které jsou v následném zpracování netaveny, případně rozpuštěny a tím slepují přilehlé vlákna o vyšěí odolnosti, vyznačující se tím, že vazná pletenina propletu vykazuje podélné (20) nebo podélné lomené pásy (21), tvořené alespoň jedním očkovým sloupkem (6, 6a, 6b), probíhajícím po celé délce propletu, ve kterém jsou pravidelně nebo nepravidelně za sebou vystřídána jednotlivá přidružená očka (4a až 4h, 10a až lOh) nebo skupiny přidružených oček (4a až 4h, 10a až lOh), jejichž vlákna a vazné body (4s) jsou spolu slepeny a tato přidružené očka (4a až 4h, 10a až lOh) se střídají ve stejných očkových sloupcích (6, 6a, 6b) s jednotlivými očky (3a až 3d) nebo skupinami oček (3a až 3d), které nemají ve stěnách oček (3a až 3d), případně v celých očkách (3a až 3d) vlákna slepena a pouze některé očkové sloupky (6, 6a, 6b) nebo všechny očkové sloupky (6, 6a, 6b) vazné pleteniny mají téměř všechna vlákna slepena, přičemž podélné páay (20) nebo podélné lomené pásy (21) jsou mezi sebou spojeny rubními spojovacími kličkami (3k) vazné pleteniny z nití s vlák ny odolnými vůči tavení či rozpouštění nebo těmito nitmi kladenými za jehlami, které spojují alespoň dva sousední očkové sloupky (6, 6a, 6b), přičemž proplet v různých místech respektive v témže místě jeho plochy vykazuje diferencované vlastnosti v pevnosti, tažnoeti, splývavosti a omaku a to v příčném, podélném i šikmém směru textilie současně
2. 2. Způsob výroby proplétané textilie podle bodu 1, zpevněné osnovní vaznou pleteninou zhotovenou z alespoň dvou osnovních soustav, z nichž alespoň jedna, navlečené samostatně v kladecích jehlách, obsahuje nitě z vláken s rozdílnou odolností vůči tavení či rozpouštěni, vyznačený tím, že společně e touto osnovní soustavou se navleče další soustava nití s vlákny odolnými vůči tavení či rozpouštění a z nich se vytvářejí očkové sloup ky vazné pleteniny a přidružená očka vazné pleteniny, přičemž její rubní spojovací klič ky spojují mezi eebou podélné či podélné lomené pásy a nitě další osnovní soustavy pomocí kladení za jehlami nebo pomocí rubních spojovacích kliček spojují nejméně dva sousední očkové sloupky, anebo se očkové sloupky vazné pleteniny vytvoří z jedné oanovní soustavy nití, plně či neúplně navlečených, obsahující vlákna o různé odolnosti vůči tavení či rozpouštění, zatímco další osnovní soustava nití obsahující vlékna pouze o vyšší odolnosti vůči tavení či rozpouštění vytváří přidružená očka vazné pleteniny, jejíž rubní spojovací kličky spojují mezi sebou podélné či podélné lomené pásy a nebo nité této osnovní soustavy pomocí kladení za jehlami spojují nejméně dva aousední očko vé sloupky.