CS208793B2

CS208793B2 - Method of making the very pure derivatives of the pyraz

Info

Publication number: CS208793B2
Application number: CS797794A
Authority: CS
Inventors: Friedrich Linhart; Karl Eicken; Bjoern Girgensohn; Winfried Richarz
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1978-11-15
Filing date: 1979-11-14
Publication date: 1981-09-15
Also published as: ZA796137B; SU860699A1; YU279479A; HU178450B; DK481279A; DE2849442A1; DK146534C; IL58625A0; EP0012216A1; DE2960705D1; JPS55129270A; PL219574A2; DD146948A5; PL119268B2; DK146534B; BR7907345A; UA7045A1; AR226546A1; EP0012216B1; JPH0316346B2

Description

Vynález se týká způsobu výroby velmi čistých derivátů pyrazolu obecného- vzorce I,

R^z

R a R¹ mohou být stejné nebo vzájemně rozdílné a znamenají methylovou nebo ethylovou skupinu,

X znamená chlor nebo brom a

R² znamená vodík, methylovou skupinu nebo methoxyskupinu, z odpovídajících surových produktů, jak vznikají např. pří. technické výrobě derivátů pyrarazolu nebo jak jsou přítomny v znečištěných výrobních šaržích derivátů pyrazolu, pokud výrobní postup neproběhl podle předepsaných podmínek, nebo jak vznikají při zjednodušeném způsobu výroby derivátů pyrazolu bez čištění meziproduktů, reakcí surových produktů s vodnými roztoky silných kyselin a získáním čistých produktu z vodných roztoků.

Výroba těchto derivátů pyrazolu je známá z DOS 2 648 008 a DOS 2 704 281. Podle postupů popsaných v těchto- publikacích získávají se produkty rozpuštěny nebo suspendovány v organickém rozpouštědle, například v chloroformu, toluenu, petroletheru, ethylacetátu nebo benzinu, a musí se potom z tohoto- rozpouštědla oddělit, například odpařením rozpouštědla nebo filtrací. Tyto metody jsou v laboratoři velmi dobře použitelné a skýtají také velmi čisté produkty.

Mají-li se tyto laboratorní postupy přenést do většího měřítka, například do měřítka technické přípravy nebo výroby, pak dochází k neočekávaným těžkostem, z nichž lze některé dále uvést:

Vyskytuje-li se produkt ve formě organického roztoku, pak se musí .rozpouštědlo odpařit, popřípadě za sníženého tlaku. Přitom produkt krystaluje výhodně na stěnách použité odparovací nádoby, například kotle, nebo* se tam spéká do- pevného- stavu. Je známo, že je mimořádně obtížné odstraňovat z reakčního kotle s obvyklými malými otvory pro přívod a odvod produktů pevný pro-dukt, zejména produkt, který je teplem spečený. Za tímto účelem je nutno používaný přístroj konstruovat z těchto hledisek, což ovšem klade značné nároky na čas a personál. Odborný personál používaný pro ten.to účel nepřichází však normálně ve styk s chemikáliemi a není znalý chemických bezpečnostních předpisů a může utrpět vdechováním nebo stykem s ulpívajícími zbytky rozpouštědel nebo práškovým produktem poško-zení.

Daří-li se získat produkt, který by byl suspendován v organickém rozpouštědle, pak se musí toto rozpouštědlo odstranit filtrací. Podle jedovatosti a výbušnosti rozpouštědla se přitom musí použít více nebo méně nákladných bezpečnostních opatření, která opětovně znamenají vysoké náklady nejen časové, ale i finanční. Často dochází u filtrátu také ke značným ztrátám na rozpuštěném produktu.

Tak lze například vysrážet produkt, který je rozpuštěn v organickém rozpouštědle, přidáním dalšího rozpouštědla, které je /mísitelné s prvním rozpouštědlem, ve kterém však je produkt obtížně rozpustný. Podle množství srážecího rozpouštědla se však vyloučí více nebo méně produktu, přičemž jeho čistota je opět závislá na množství srážecího rozpouštědla.

Je však možno produkty izolovat také známým způsobem tím, že se ve formě svých solí vysrážejí z roztoku v bezvodém rozpouštědle, ve kterém jsou jejich soli nerozpustné, přidáním bezvodé kyseliny v nadbytku, například zaváděním plynného chlorovodíku. Avšak i tehdy se musí organické rozpouštědlo obsahující kyselinu odfiltrovat od soli za dodržování všech bezpečnostních předpisů, přičemž navíc je proces ztížen tím, že nadbytečná kyselina může ulpívat jak v produktu, kde může způsobovat znečištění životního· prostředí a korozi, tak i ve filtrátu, a při zpracování nebo· likvidaci rozpouštědla působí potíže. Často dochází při přídavku koncentrovaných bezvodých kyselin к organickým rozpouštědlům, jako například kyseliny chlorovodíkové, sírové nebo dusičné, také к nežádoucím nebo dokonce к nebezpečným vedlejším reakcím. Při známém vysrážení produktů kyselinou dochází nevýhodně také к tornu, že se vysráží nejen žádaný produkt samotný, nýbrž -současně také veškeré další vedlejší produkty schopné tvorby solí. Dále je možno vzít na zřetel, že produkty vysrážené ve formě solí se musí opět v přídavném pracovním stupni přeměnit na volné báze. To· je bezpodmínečně nutné, protože soli ve vlhkém prostředí, například na vzduchu, jsou podrobeny hydrolýze a přitom se uvolňuje žíravá a korozívní kyselina.

Další zábrana pro· přenesení známých a v laboratoři velmi dobře použitelných postupů do technického· měřítka spočívá v tom, že pro· práci ve velkém měřítku nejsou často к dispozici tak čisté chemikálie a rozpouštědla, jakož i chemicky tak dobře zaškolený personál jako v laboratoři. Tím dochází к tomu, že vznikající produkty jsou většinou znečištěny vedlejšími produkty. Odstraňování těchto vedlejších produktů je téměř vždy velmi nesnadné a daří se jen zřídka úplně. Tak například lze některé známé produkty překrystalovat z cyklohexanu. Přitom se však dají z derivátů pyrazolu odstranit jen neúplně pouze nejčastější nečistoty, tj. sloučeniny obecného vzorce

v němž

R, R^l а X mají shora uvedený význam, vzhledem к tomu, že jsou ve studeném cyklohexanu rovněž 0’btížně rozpustné. Kromě toho dochází při překrystalování ke ztrátám značného množství derivátů pyrazolu. Při izolaci překrystalovaných látek z organických rozpouštědel ve velkém měřítku dochází přirozeně také opět ke shora popsaným problémům.

Byl tudíž hledán postup, jehož pomocí by se podařilo izolovat i z velmi velkých výrobních šarží derivát pyrazolu jednoduchým způsobem a ve vysoké čistotě a jehož pomocí by bylo možno snadno čistit i znečištěné šarže derivátu pyrazolu.

U derivátů pyrazolu jde o tzv. aminaly, vzhledem к tomu, že obsahují 2 atomy dusíku vázané na jednu methylenovou skupinu. Odborníkům je velmi dlouho známo, že aminal se dá silnou kyselinou ve vodném roztoku štěpii na karbonylovou sloučeninu a dvě dusíkaté sloučeniny (P. A. S. Smith, Open-Chain Nitrogen Coumpounds, W. A. Benjamin, lne., New York, Amsterdam 1965, sv. I, str. 322).

S překvapením se ukázalo, že deriváty pyrazolu, i když mají strukturu aminalů, jsou stálé vůči působení silných vodných kyselin a v koncentrovaných vodných kyselinách se dokonce bez rozkladu rozpouštějí ve formě svých solí. Vzhledem к tomu, že deriváty pyrazolu jsou však jen velmi slabými bázemi, zůstávají ve zředěných vodných, kyselinách nerozpuštěny.

Postup podle vynálezu spočívá tudíž v tom, že se na surové produkty působí 32 až 38% vodným roztokem chlorovodíkové kyseliny nebo 40 až 80% vodným roztokem sírové kyseliny, přičemž se uvedené kyseliny používají v nadbytku 10 až 1000 % nad teoreticky nutné množství, potom se vodný roztok oddělí, zředí se 2- až lOOnásob-ným množstvím vody, vztaženo na množství kyseliny, a čistý produkt, který se přitom vyloučí, se oddělí o-d vodné kapaliny.

Tak například se roztok surového produktu v organickém rozpouštědle, které není mísitelné s vodou, nebo které je s vodou misi208793 telné jen málo·, důkladně smísí s koncentrovaným vodným roztokem uvedené silné kyseliny, vodná fáze se oddělí a potom se zředí vodou, přičemž se produkt vyloučí v čisté formě a může se z vodné suspenze snadno o-dfiltrovat a vysušit.

Je také možno důkladně promísit například i krystalický surový produkt nebo znečištěný surový produkt v pevné, jemně dispergované formě s uvedenou koncentrovanou vodnou kyselinou, směs zfiltrovat a filtrát zředit vodou a odfiltrovat čistý produkt, který se přitom vyloučí. Sušení vlhkého čistého produktu obsahujícího vodu s sebou nenese žádné technické ani bezpečnostní problémy.

Je-li surový produkt přítomen ve formě roztoku v organickém rozpouštědle, ve kterém se část nečistot rozpouští jen špatně, například v parafinickém uhlovodíku s otevřeným řetězcem nebo v cyklickém parafinickém uhlovodíku, jako je hexan, heptain, oktan, cyklchexan, petrolether, ligroin, benzm apod., pak se doporučuje směs s uvedenou vodnou kyselinou před dělením fází zfiltrovat aby se mohly fáze rozdělit v čistém stavu. Jako· rozpouštědla pro surový produkt jsou vhodné kromě již uvedených, všechna rozpouštědla, kteirá nejsou mísitelná s vodnými kyselinami nebo která jsou s nimi mísitelná jen velmi málo, jako jsou například aromatické uhlovodíky, jako benzen, toluen, xylen, chlorbenzen, dichlorbeinzen, chlcrtoluen, vyšší alkylbenzeny, alifatické chlorované uhlovodíky, jako dichlormethan, chloroform, dichlorethan, tetrachlormethan, ethery, jako diethylether, diisopro-pylether, a další. Je však možno používat jako rozpouštědel také estery, amidy, nitrily a podobné sloučeniny, po-kud jsou tato rozpouštědla dostatečně stálá vůči vodným kyselinám nebo pokud se pracuje dostatečně rychle, aby se zamezilo hydrolýze rozpouštědel v měřítku, které by stálo za zmínku. V úvahu nepřicházejí bazická rozpouštědla, která tvoří s používanými kyselinami soli.

Jako kyseliny se používá 32 až 38% kyseliny chlorovodíkové nebo 40 až 80% kyseliny sírové. Vysoce koncentrované kyseliny, například 96% kyselina sírová, jsou pro svůj oxidační účinek nevhodné.

Množství uvedené používané kyseliny je nutno odměřit tak, aby se veškeré bazické látky nacházející se rozpuštěny v organickém rozpouštědle nebo ve formě pevného zbytku převedly na svoji sůl. К tornu je zapotřebí alespoň ekvivalentního množství kyseliny, které odpovídá teoreticky vypočtenému množství derivátu pyrazolu. Doporučuje se však používat nadbytek kyseliny, který může činit mezi 10 a 1000 %. Jako· zvláště příznivé se ukázalo použití 2- až 3inásobku molárního nadbytku. Jestliže přes použití takovéhoto nadbytku zůstane ještě část žádaného produktu v organickém rozpouštědle, popřípadě v pevném zbytku, pak se může surový produkt přirozeně zpracovat s koncentrovanou vodnou kyselinou ještě podruhé nebo ještě několikrát. Samozřejmě lze kyselinou extrahovat deriváty pyrazolu také kontinuálně z jejich roztoku nebo z pevného zbytku, který je obsahuje.

Teplola nemá při extrakci žádný rozhodující význam, nepřihlížíme-li к tomu, že při příliš vysoké teplotě může docházet к rozkladům a ke špatnému dělení fází nebo že může přecházet příliš nepolárních vedlejších produktů do vodné fáze a že při příliš nízkých teplotách může jak produkt, tak i rozpouštědlo a voda činit potíže v důsledku krystalizace. Jako příznivé se ukázaly teploty mezi 0 a 50 °C, zejména teplota okolí. Množství vody používané к ředění se má odměřit tak, aby se žádaný produkt vysrážel pokud možno kvantitativně. Je však možno požuívat 2- až lOOnásobného množství vody, vztaženo na množství kyseliny, přesto se však z praktických důvodů ukázalo jako nejpříznivější ředit kyselino-vý extrakt na 5 až lOnásobek. Teplota při ředění nemá žádný podstatný význam, přesto se má dbát na to, že některé z látek, které se vysrážejí, mají nízkou teplotu tání, a tudíž se mohou při příliš vysoké teplotě vylučovat ve formě olejů, které v sobě zahrnují případné nečistoty, a že při zvýšení teploty může klesnout stálost derivátů pyrazolu vůči vodné kyselině. Proto se ředění provádí obecně při teplotě 0 až 50 °C, nejjednodušeji při teplotě okolí. К ředění lze přidávat vodu ke kyselině, přesto se však ukázalo obecně jako lepší nechat za dobrého míchání přitékat kyselinu к vodě. Přitom se vyloučí pak pouze žádaný čistý derivát pyrazolu, zatímco všechny další rozpuštěné látky zůstanou v roztoku.

Čistý produkt lze pak odfiltrovat, například přes velkou nuč, a promýt vodou a přitom se získá produkt zbavený zápachu do té míry, že je možno- vyjmout jej z odsávací nálevky dokonce ručně lopatkou a popřípadě jej plnit do vysoušecího zařízení.

Má-li se produkt před dalším zpracováním znovu rozpouštět v organickém rozpouštědle, pak jej lze přirozeně přímo po vysrážení extrahovat žádaným rozpouštědlem z kyselého zředěného vodného roztoku, pokud toto rozpouštědlo není mísitelné s vodou.

Postup podle vynálezu spočívá co do chemické podstaty v tom, že se v prvním čisticím stupni rozpustí slabě bazické, s překvapením vůči kyselinám stabilní deriváty pyrazolu společně s dalšími polárními sloučeninami nebo sloučeninami obsaženými v reakční směsi schopnými tvorby solí v uvedené koncentrované kyselině, zatímco nepolární látky zbudou buď v organickém rozpouštědle, nebo, pokud se od použití organického rozpouštědla upouští, odfiltrují se ve formě pevného zbytku.

Druhý podstatný chemický znak postupu spočívá v tom, že se silně kyselé rozpuštěné adiční soli derivátů pyrazolu s kyselinami rozpadají ve druhém čisticím stupni již ve zředěném roztoku kyseliny opět na kyselinu a derivát pyrazolu, zatímco všechny ostatní polární a solitvorné sloučeniny zůstanou rozpouštěny ve zředěné kyselině, která vznikne přidáním vody. Tímto dvojnásobným čištěním se dosahuje vysokého stupně čistoty konečných produktů.

Postup podle vynálezu se výtečně hodí k izolaci derivátů pyrazolu z jejich surových reakčních roztoků a dá se velmi snadno použít také v technickém měřítku 9 výrobním měřítku. Postup podle vynálezu se dá také snadno používat k čištění velkých znečištěných množství derivátů pyrazolu. Pomocí tohoto postupu se dají bezvadně izolovat cenné deriváty pyrazolu, přítomné často jen v nepatrných množstvích, dokonce i z chybných šarží, u kterých reakce při výrobě derivátů pyrazolu neproběhla podle předepsaných podmínek,

Kromě toho se daří čistit . i takové deriváty pyrazolu, které byly vyrobeny zjednodušeným postupem. Je známo vyrábět deriváty pyrazolu tak, že se sloučeniny obecného vzorce v němž

R

ch₂x n \-cc/,x

II 2 O

R, R¹ a X mají shora uvedený význam, popřípadě v přítomnosti činidla vážícího halogenovodík a v přítomnosti inertního rozpouštědla, uvádějí v reakci s pyrazolem obecného vzorce

v němž .

R² má shora uvedený význam.

Nyní se ukázalo, že manipulace s větším množstvím N-halogenacetyl-N-halogen- . methylanilinů je mimořádně nepříjemná a nebezpečná. Tyto látky jsou obecně v pevném stavu a nedají se čerpat a dopravovat uzavřeným vedením. Jejich pápy působí na sliznici silně dráždivě a styk s jejich prachem může způsobit vyrážku na pokožce. Jak je odborníkům již na základě chemického vzorce známo, mohou tyto sloučeniny s vodou nebo s vlhkým vzduchem, na sliz• nici nebo na vlhké kůži odštěpovat jedovaté plyny formaldehyd a chlorovodík.

Z těchto důvodů dají se velká množství těchto sloučenin zpracovávat jen za ' použití nákladných bezpečnostních opatření.

Pro výrobu těchto· sloučenin je známa řada metod. Jednoduchá metoda (srov. americký patentový spis 3 637 847] spočívá v tom, že se azomethin obecného vzorce

v němž

R a R1 .mají shora uvedený význam, nechá reagovat s halogenacetylhalogenidem obecného· vzorce

O y

X—CH2— C

X v němž

X má shora uvedený význam.

Azomethiny se syntetizují podle známých postupů z formaldehydu a anilinů obecné-

ho vzorce	R 7
	Ж-NH,
	T
v němž
R a R1 mají shora . uvedené významy, a před svým použitím se za účelem čištění destilují. Je však · také známo (srov. DAS 1 793 811),

že některé azomethiny, které jsou jako meziprodukty pro výrobu derivátů pyrazolu zvláště zajímavé, například takový, v němž R a R1 znamenají .methylovou skupinu, . která je v ortho-poloze k dusíku, nejsou stálé a nemohou se používat k syntéze dalších sloučenin.

Nyní bylo s překvapením zjištěno, že reakcí anilinu obecného vzorce

v němž

R a R1 mají shora uvedený význam, se paraformaldehydem v inertním organickém rozpouštědle, oddestilováním vody a nadbytečného formaldehydu z ' reakční směsi, reakcí halogenacetylhalogenidu s reakční směsí a další reakcí reakční směsi s pyrazolem obecného vzorce

v němž

R² má shora uvedený význam, a s činidlem vážícím halogenovodík, se získají deriváty pyrazolu ve vysoké čistotě a v dobrém výtěžku, aniž je nutno izolovat a čistit popsané meziprodukty, jestliže se deriváty pyrazolu izolují postupem podle vynálezu ze svých surových roztoků. Dokonce i deriváty pyrazolu, jejichž základem jsou azomethiny, které podle obecné zkušenosti a podle údajů DAS 1 793 811 nejsou stálé, se dají snadno vyrobit, jestliže se příslušné azomethiny nečistí, nedestilují nebo jinak neizolují, nýbrž se zpracovávají ve formě svého surového roztoku.

Tento postup spočívá v tom, že se anilin o sobě známým způsobem nechá reagovat s paraformaldehydem za vzniku azomethinu, oddestiluje se voda a formaldehyd, surový roztok azomethinu se smísí ve stejné nebo v jiné nádobě s halogenacetylhalogenidem, ke směsi se přidá pyrazol a činidlo vážící halogenovodík a na tuto směs se podle vynálezu působí koncentrovanou vodnou kyselinou, kyselina - se oddělí a zředí se vodou, . přičemž se konečný - produkt získá v čistém stavu a v dobrém výtěžku. Reakční směs lze před působením kyselinou přirozeně také promýt vodou. Jedna z variant postupu spočívá v tom, že se jako činidla vážícího halogenovodík používá vodné báze, popřípadě v přítomnosti tzv. katalyzátoru fázového přenosu, přičemž se na rotační směs působí koncentrovanou kyselinou přirozeně teprve po oddělení vodné fáze.

Výhody tohoto postupu spočívají v tom, že se za prvé mohou používat také nestálé azomethiny, a zejména, za druhé, že není třeba izolovat shora zmíněný problematický meziprodukt. Vzhledem k tomu, že celý reakční sled lze provádět v jedné nebo ve dvou uzavřených aparaturách, aniž je nutno mezitím produkty izolovat nebo zpracovávat, nepřichází obsluhující personál ve styk s nebezpečnými meziprodukty. Jestliže se při vícestupňových reakcích produkty jednotlivých reakčních stupňů neizolují a nečistí, pak se nečistoty na konci reakce -obohatí tak značně, jak je odborníkům běžné, že izoiace a čištění konečného produktu jsou obtíž né. K tomu v uváděném zde případě však nedochází vzhledem k tomu, že surový produkt se postupem podle vynálezu dá snadno čistit.

Způsob čištění derivátů pyrazolu podle vynálezu je výhodný samozřejmě také k čištění surových roztoků, které byly získány jiným způsobem, například podle DOS 2 704 281, a ve-de i - v takových - případech ke značnému usnadnění práce.

Následující příklady ilustrují - jednoduchost a spolehlivost postupu podle vynálezu.

Příklad 1

K 5100 dílům (díly hmotnostní) N-chlormethyl-2,6 dimeehylchloracetanilidu a 1100 dílům toluenu se přidá 1900 dílů 4-methylpyrazolu a potom se reakční směs míchá 3 hodiny při teplotě 40 až 60 °C. Potom se přidá 2130 dílů triethylaminu, směs se míchá 3 hodiny při teplotě 60 °C a přes - noc při teplotě místnosti (20°C). Reakční směs se dvakrát promyje 10 000 díly vody a jedenkrát se extrahuje 12 000 díly 37% - (% hmotnostní) kyseliny chlorovodíkové. Tento· extrakt -se nechá za míchání přitékat k 60 000 dílům vody a sraženina se -odfiltruje. Po vysušení se získá 4750 dílů 95% N- (4-methylpyrazol-l-ylmethyl )-2,6-dimethylchloracetanilidu o teplotě tání 98 až 100 st. Celsia.

Příklad 2

K 1300 dílům N-chlormeehyl-2-ethyl-6- -methylchloracetanilidu a 3000 dílům toluenu se přidá 540 dílů 4-methoxypyrazolu. - Reakční směs se udržuje 4 hodiny na teplotě 60 °C, potom se přidá 500 dílů triethylaminu, směs se míchá dále 4 hodiny při teplotě 60 °C a přes noc při teplotě místnosti. Potom se rozmíchá s 2000 díly vody a krystaly, které se přitom vyloučí, se odfiltrují a po promytí vodou a vysušení skýtají 750 dílů čistého N- (4-methoxypyrazol-l-ylmethy 1) -6-ethyl-2 - iimehy lc hloracetanilidu o teplotě tání 96 - až 97 °C. Organická fáze filtrátu se -oddělí a jedenkrát se extrahuje 950 díly 37% chlorovodíkové kyseliny. Krystaly, které se vyloučí při přikapání extraktu do 6000 dílů vody, skýtají po odfiltrování a vysušení opět 660 -dílů 98% N-(4-methoxyprazo'd--ylmeehy 1) -2-ethyl-6-methylchioracetanilidu o teplotě tání 92 až 93 °C.

Příklad 3

a) 14 dílů 94% N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6Mimethy1chloracetanШdu o teplotě tání 72 až 75 -°C, jehož obsah byl určen pomocí protonového resonančního spektra, se rozpustí ve 140 dílech toluenu a tento roztok se jedenkrát extrahuje 40 díly 60'%. - kyseliny sírové. Extrakt v kyselině sírové se nechá za dobrého míchání přitékat ke 240 dílům vody, načež se vyloučené krystaly odfiltrují, promyjí se vodou a vysuší se. Získá se 11 dílů 100% N-(pyrazol-l-yl-methyl)-2,6<limethylchloracetanilidu o teplotě tání 83 °C.

b) 14 dílů 94% N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethylchloracetanilidu se rozpustí ve 140 dílech toluenu a tento roztok se dvakrát extrahuje vždy 40 díly 50% kyseliny sírové. Spojené extrakty v kyselině sírové se hydrolyzují vodou. Vyloučená sraženina se odfiltruje, promyje se vodou a vysuší se, přičemž se získá 13 dílů 100% produktu s teplotou tání 83 °C.

P ř í к 1 a d 4

a) 100 dílů černohnědé mazlavé látky, která vznikla při výrobě N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethylchloracetanilidu, kterážto výroba neproběhla řádně, se dobře promíchá se 180 díly 37% chlorovodíkové kyseliny během 30 minut. Po filtraci se filtrát extrahuje 50 díly toluenu a kyselina se přikape do 1000 hmotnostních dílů vody. Po odfiltrování a vysušení se získá 60 dílů 93% N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethylchlo-racetanilidu o teplotě tání 77 st. Celsia.

b) 100 dílů mazlavé látky uvedené v odst.

a) se dobře promísí se 150 díly toluenu a směs se zfiltruje. Filtrát se jedenkrát extrahuje protřepáváním se 180 díly 37% chlorovodíkové kyseliny. Fáze v kyselině chlorovodíkové se přikape do 900 dílů vody, poté se produkt odfitruje a vysuší se. Získá se 54 dílů 97% N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethylchloracetanilidu o teplotě tání 78 °C.

cj 100 dílů mazlavé látky uvedené v odstavci a) se rozpustí ve 180 dílech methylenchloridu a poté se roztok IX extrahuje 180 díly a potom 60 díly 37% kyseliny chlorovodíkové. Spojené extrakty v kyselině chlorovodíkové se za účelem odstranění methylenchloridu 1X promyjí 50 díly tolenu. Poté se provede hydrolýza, jak je popsána v odstavcích a) a b), a získá se 56,5 dílu více než 99%; N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethylchloracetanilidu o- teplotě tání 83 °C.

Příklad 5

К roztoku 292 dílů bromacetylbromidu ve 150 dílech ligroinu se přikape surový roztok 133 dílů N-(2,6-dimethylfenyl)methyleniminu ve směsi toluenu a cyklohexanu. Vzhledem к lomu, že místo žádaného krystalického N-brommethyl-2,6-dimethylbromacetanilidu se vyloučí jen obtížně- izolovatelný olej, přidá se 450 dílů toluenu a 75 dílů pyrazolu, směs se zahřívá 2 hodiny na 60 °C, přikape se 110 dílů triethylaminu, reakční směs se zahřívá na 60 °C, promyje se vouou, potom se promyje 5% roztokem ky seliny chlorovodíkové a znovu vodou a odpaří se, přičemž se získá 248 dílů viskózního oleje. Tento olej se rozpustí v 500 dílech toluenu a roztok se extrahuje 250 díly 37% chlorovodíkové kyseliny. Extrakt se hydrolyzuje 1500 díly vody, přičemž se získá 190 dílů N-(pyrazol-l-ylmethyl) -2,6-dimethylbromacetanilidu o teplotě tání 86 °C.

Příklad 6

Ze směsi 10 890 dílů 2,6-dimethylanilinu a 4050 dílů paraformaldehydu se působením 50 000 dílů směsi toluenu a cyklohexanu odstraní o sobě známým způsobem varem pod zpětným chladičem 1620 dílů vody. Po rychlém ochlazení na teplotu místnosti se takto získaný roztok N-[2,6-dimethylfenyl)methyleniminu se svými nečistotami nechá reagovat o sobě známým způsobem s 10 800 díly chloracetylchloridu v 10 000 dílech toluenu. Potom se přidá 6800 dílů pyrazolu, směs se míchá 5 hodin při teplotě 50 °C, potom se přidá 10 000 dílů triethylaminu, směs se míchá 5 hodin při teplotě 50 °C a přes noc při teplotě místnosti. Potom se reakční směs promyje 30 000 díly 5% chlorovodíkové kyseliny a oddělená organická fáze se extrahuje 30 000 díly 37% chlorovodíkové kyseliny. Extrakt se rozmíchá ve 180 000 dílech vody. Vyloučená sraženina se odsaje, promyje se vodou a vysuší se.

Získá se 17 840 dílů 96 %l N-(pyrazol-l-ylmethyl) -2,6-dimethy lchloracetanilidu o teplotě tání 78 °C.

Příklad 7

121 dílů silně znečištěné šarže N-(pyrazol-l-lymethyl) -2-ethyl-6-methy lbromacetanilidu se rozpustí v 300 dílech toluenu, provede se extrakce 200 díly 37% chlorovodíkové kyseliny a extrakt se hydrolyzuje vodou. Získá se 67 dílů čistého produktu o teplotě tání 71 až 73 °C.

Příklad 8

Z 6050 dílů 2,6-dimethylanilinu a 2400 dílů paraformaldehydu se pomocí směsi toluenu a cyklohexanu odstraní 900 dílů vody, jako je popsáno v příkladu 6. Získaný roztok se přidá к 6000 dílům chloracetylchloridu v 6000 dílech toluenu, potom se po ukončení reakce přidá 3800 dílů pyrazolu, teplota se udržuje 4 hodiny při 50 °C, přidá se 5500 dílů triethylaminu a směs se zahřívá 6 hodin na 50 °C. Potom se reakční směs promyje zředěnou (5%) chlorovodíkovou kyselinou a směs se zfiltruje za účelem odstranění malého zbytku. Toluenová fáze filtrátu se dvakrát extrahuje vždy 13 000 díly 60% kyseliny sírové. Získaný extrakt se vmíchá do 300 000 dílů vody. Vyloučená sraženina se odfiltruje a vysuší se, přičemž se získá 8800 dílů 98% N-(pyrazol-l-ylmethyl)-2,6-dimethy lchloracetanilidu o teplotě tání 81—83 °C.

Příklad 9

Ze 121 dílů 2„6-dimethylanilinu a 45 dílů paraformaldehydu ve 250 dílech směsi toluenu a cyklohexanu se, jako je popsáno v příkladu 6, odstraní 18 dílů vody. Po rychlém ochlazení na teplotu místnosti se nechá takto získaný roztok N-(2,6-dimethylfenyljmethyleniminu reagovat o sobě známým způsobem se 113 díly chloracetylchloridu ve 100 dílech toluenu a potom se reakční směs míchá 30 minut při teplotě 80 st. Celsia. Potom se při teplotě místnosti přikape směs 44 dílů hydroxidu sodného, 75 dílů pyrazolu a 6,8 dílu směsi 35% [procenta hmotnostní) dimethyldibenzylamo niumchloridu, 15 % trimethylbenzylamoniumchloridu, 45 % vody a 10 % methanolu ve 200 dílech vody a směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti. Po oddělení organické fáze se tato fáze promyje · vodou, a to dvakrát vždy 200 díly vody, a poté se extrahuje jedenkrát 350 díly a potom 175 díly 55% kyseliny sírové. Spojené extrakty v kyselině sírové se vmíchají do 3000 dílů vody, vyloučená sraženina se odfiltruje, · promyje se vodou, a vysuší se ve vakuu při teplotě 50 °C.

Získá se 210 dílů 98% N-[pyrazol-l-yliriethyl)-2,6-dimethylchloracetanilidu o· teplotě tání 82 °C.

Claims

PŘEDMĚT

1. Způsob výroby velmi čistých derivátů pyrazolu obecného vzorce I, (I) v němž

R a R¹ mohou být stejné nebo vzájemně rozdílné a znamenají methylovou nebo ethylovou skupinu,

VYNÁLEZU

X znamená chlor nebo brom a

R² znamená vodík, methylovou skupinu nebo methoxyskupinu, z odpovídajících surových produktů, vyznačující se · tím, že se na surové produkty působí 32 až 38% vodným roztokem chlorovodíkové kyseliny nebo 40 až 80% vodným roztokem sírové kyseliny, přičemž se uvedené kyseliny používají v nadbytku 10 až 1000 % nad 'teoreticky nutné množství, potom se vodný roztok oddělí, zředí se 2- až lOOnásobným množstvím vody, vztaženo na množství kyseliny, a čistý produkt, který se přitom vyloučí, se oddělí od vodné kapaliny.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se pracuje při teplotě od 0 do· 50 °C.