CS203975B2 - Antislip chain for doubled tyres - Google Patents

Description

Vynález se týká protismykového řetězu pro dvojité pneumatiky, který sestává ze dvou běhounů, vytvořených síťovitě z ok roztažitelných v podélném a příčném směru řetězu, a ze středního řetězového pruhu, který je umístěn mezi oběma běhouny a jehož délka nepřesahuje oběžnou délku dvojitých pneumatik, pro něž je řetěz určen.

Dosud bylo možno vybavit jen málo vozidel s dvojitými pneumatikami ochrannými nebo terénními řetězy, a to z toho důvodu, že řetězy bylo možno na pneumatikách upevňovat pouze s obtížemi, případně nebylo často vůbec možné opatřovat každou jednotlivou pneumatiku zvláštním řetězem z toho důvodu, že odstup mezi dvojitými pneumatikami je příliš malý. Úkolem vynálezu je vytořit protismykový řetěz výše uvedeného druhu tak, aby i při poměrně velké šíři dvojité pneumatiky bylo zajištěno bezpečné držení řetězu.

Uvedené nedostatky odstraňuje protismykový řetěz pro dvojité pneumatiky podle vynálezu, jehož podstatou je, že střední řetězový pruh sestává z ok, ležících za sebou v podélném směru protismykového řetězu, přičemž oka sestávají z okrajových členů běhounů a z můstkových členů spojujících běhouny se středními kruhovými členy, umístě2 nými uprostřed mezi oběma běhouny ve směru oběhu pneumatik.

Výhodou tohoto uspořádání je to, že oba běhouny jsou středním řetězovým pruhem spojeny tak, že jejich okrajové členy jsou pouze omezeně roztažitelné, takže průměr tohoto středního řetězového pruhu není při napjatém řetězu větší než průměr pneumatik. To vede ve spojení s oběma postranními napínacími řetězy k tomu, že protismykový řetězec podle vynálezu lze v důsledku jeho flexibility snadno namontovat. Napínáním postranních napínacích řetězů se roztáhnou flexibilní běhouny příčně ke směru oběhu pneumatik, přičemž se oba vnitřní okraje běhounů pevně přitisknou k pneumatikám. К tomu dochází proto, že oba běhouny jsou napojeny na střední řetězový pruh, který je jen omezitelně roztažitelný. Nastavená poloha vnitřních okrajů běhounů k dvojité pneumatice se nemění ani v průběhu jízdy, protože střední řetězový pruh je napínán odstředivou silou a v důsledku toho přidržuje oba vnitřní okraje běhounů v jejich nastavené poloze u pneumatik.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou střední kruhové členy vzájemně spojeny alespoň jedním kruhovým mezičlenem a dvěma můstkovými mezičleny k vytvoření řetězce ve středním řetězovém pruhu, přičemž řetězec pak sestává ze středních kruhových členů kruhových mezičlenů a můstkových mezičlenů a je umístěn uprostřed mezi oběma běhouny v podélném směru protismykového řetězu.

Toto uspořádání optimálně zajišťuje omezenou roztažitelnost středního řetězového pruhu ' a' vede bezpečně k tomu, že průměr středního řetězového pruhu při napjatém protismykovém řetězu není větší než průměr pneumatik.

Podle jiného výhodného vytvoření vynálezu jsou oka středního řetězového pruhu uspořádána jako pravidelné čtverce vždy se dvěma stranami, sbíhajícími se v podélném směru řetězu a které jsou tvořeny můstkovými členy ' a okrajovými členy.

Výhodou této varianty je to, že i v oblasti středního řetězového pruhu se dosahuje stejné hustoty ok jako na běhounech, aniž by tím nepříznivě utrpěla ' omezená roztažitelnost středního řetězového pruhu nebo flexibilita celého protismykového řetězu.

Další výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že okrajové členy běhounů jsou spojeny se středními - kruhovými členy středního řetězového pruhu můstkovými členy, uspořádanými v úhlu 45° k podélnému směru . protismykového řetězu a že . střední kruhové členy jsou spojeny vždy se čtyřmi můstkovými členy.

Toto uspořádání nsse s sebou tu výhodu, že můstkové členy uspořádané v úhlu ' 45° 'k podélnému směru řetězu dodávají střednímu řetězovému pruhu vysokou flexibilitu. Protože střední kruhové - členy jsou spojeny vždy ' se čtyřmi - můstkovými členy, je zajištěná vysoká ohebnost spojení mezi středním řetězovým pruhem a oběma běhouny.

Výhodně ' ' může být - protismykový řetěz podle vynálezu vytvořen ' i tak, že velikost ok středního řetězového pruhu je větší než velikost ok běhounů.

Toto ' ' uspořádání ' je · výhodné zejména pro řetězy, které plní též ochrannou funkci. Malá ' ' oka '' běhounů poskytují ' vysokou ochranu pneumatice, kdežto větší oka středního řetězového ' pruhu zajišťují potřebnou flexibilitu ve střední oblasti řetězu.

- ' -K výhodným znakům vynálezu ' ' patří konečně i to, ' že ' střední - řetězový pruh obsahuje ' spojovací člen a hák, spojené spolu uvolnitelně- a ležící v - podélném směru protismykového řetězu za sebou.

Tím se výhodně dosahuje - toho, - že střední -' řetězový pruh může sestávat z jednotlivých úseků vzájemně spojených uvolnitelnými ' řetězovými členy. Tím je možno jednoduchým· způsobem měnit délku středního řetězového pruhu.

Vynález bude - blíže objasněn · pomocí výkresů, kde- jsou znázorněny na obr. 1 pohled na protismykový řetěz 'podle vynálezu ve schematickém znázornění, na obr. 2 pohled · na jiné provedení vynálezu ve schematickém znázornění a na obr. 3 další provedení vynálezu ve schematickém pohledu. Na obr. 4 je napínací páka pro protismykový řetěz podle vynálezu v pohledu · a na obr. 5 napínací páka podle -obr. 4 v pohledu z boku.

Protismykový řetěz, znázorněný ' na obr. 1 vykazuje záběrový díl 1 a dva boční díly 2, 3 tvořící společně · jedinou řetězovou- síť. Záběrový díl 1 je tvořen dvěma běhouny 4, 5 ' a středním řetězovým pruhem 6, který oba běhouny - 4, -5 spojuje, přičemž jak běhouny 4, 5, tak - i střední řetězový -pruh -6 - probíhají po celé délce protismykového řetězu. Střední řetězový pruh 6 vykazuje uprostřed průběžný řetězec 7 probíhající při -napjatém protismykovém řetězu v jeho podélném směru 8. Průběžný řetězec 7 je tvořen v podstatě středními kruhovými členy 10, kruhovými mezičleny 9 a můstkovými mezičleny 11, které je spojují. Ve stejnoměrných odstupech v podélném směru osy 8 průběžného řetězce 7 zasahují do středních kruhových členů 10 kromě ' můstkových mezičlenů - 11 ještě vždy dva můstkové členy 12, a to ve směru -kolmém k podélnému směru 8 protismykového řetězu. Tyto můstkové členy 12 zasahují na svých vzájemně odvrácených koncích do okrajového členu 13, který je kruhový a který je spojen s dalšími okrajovými členy 14, které jsou můstkové a jsou vzájemně k sobě uspořádány v - tupém - úhlu ve tvaru V, přičemž úhel jimi tvořený, svým vrcholem směřuje k průběžnému řetězci 7. Každý okrajový člen 13 tvoří spolu se dvěma do něho zasahujícími můstkovými okrajovými členy 14 a s můstkovým členem 12 hvězdicovitý závěs ke spojení průběžného řetězce 7 s příslušným běhounem 4 nebo 5, přičemž konce můstkových okrajových členů 14 odvrácené od kruhového okrajového členu 14 zasahují vždy do dalšího kruhového okrajového členu 15 příslušného - běhounu 4 nebo 5. Sousedící kruhové okrajové členy 15,- které zasahují do sousedících - můstkových okrajových členů 14, jsou spojeny jediným můstkovým okrajovým členem 16, který probíhá v podélném směru osy protismykového řetězu.

Běhouny 4, 5 jsou vytvořeny z ok v podstatě šestiúhelníkových, která jsou protažena v podélném směru 8 protismykového· řetězu tak, že jsou v tomto směru delší než ve směru -příčném. Oka běhounů 4, 5 jsou tvořena kruhovými členy 18 a můstkovými členy- 19 tak, že každý kruhový -člen 18 je umístěn v jednom rohu šestiúhelníku a na každé straně - každého -oka je tedy upraven pouze jediný můstkový člen 19. Kruhové členy 18 mohou být stejné jako okrajové členy 13, 15 a můstkové členy 19 mohou být stejné jako můstkové členy 12.

Okrajové členy 14 tvoří s příslušnými členy běhounu 4 nebo 5 pětihranná oka 20.

Na podélné straně každého běhounu 4, 5, která je odvrácena od středního řetězového pruhu 6 jsou rovněž upravena pětihranná - oka 21, jejichž obě vnější strany jsou tvořeny přípojnými členy 22, které zasahují do kruhových členů 18 a které k sobě vzájemně leží v tupém úhlu ve tvaru V, přičemž se pětihranná oka 21 nacházejí na stejných úsecích protismykového řetězu jako pětihranná oka 20, to znamená, že vnější pětihranná oka 21 a vnitřní pětihranná oka 20 nejsou v podélném směru 8 protismykového řetězu vzájemně přesazena. Do onoho kruhového členu 18, do něhož společně zasahují vždy dva přípojné členy 22, zasahuje ještě třetí přípojný člen 24, který může být vytvořen například jako uvolnitelný hák a který probíhá v pravém úhlu k podélnému směru osy protismykového řetězu. Tento třetí přípojný člen 24 je spojen s kruhovým členem 26 příslušného bočního řetězce 25. Boční řetězec 25 může být tvořen například kruhovými členy a můstkovými členy ' a probíhá při napjatém protismykovém řetězu · rovnoběžně s · podélným směrem 8 protismykového řetězu. V rovnoměrných vzdálenostech jsou na kruhových členech 26 příslušného bočního řetězce 25 upraveny vodicí kroužky 27, 28 pro provlečení napínacího řetězu 29, 30, který může být vytvořen z navzájem do sebe zasahujících plošně oválných článků. Vodicí kroužky 27 pro vnitřní napínací řetěz 29 jsou přitom rovněž plošně oválné, zatímco vodicí kroužky 28 pro vnější napínací řetěz 30 jsou kruhové. Jeden konec vnitřního napínacího řetězu 29 i vnějšího napínacího řetězu 30 je upevněn na koncovém členu 31 příslušného bočního řetězce 25, přičemž napínací řetěz 29, 30 vykazuje v sousedství koncového členu 31 zámek 32 napínacího řetězu 29, 30. Na opačném konci je napínací řetěz 29, 30 opatřen závěsným okem 33 nebo jiným podobným spojovacím kusem.

U zobrazeného příkladu provedení je celý ' protismykový řetěz složen z řetězových rohoží 34, které leží za sebou v podélném směru 8, protismykového řetězu, kryjí celou šíři mezi bočními řetězci 25 a jsou vzájemně uvolnitelně spojeny háky 36, 38, které zasahují do spojovacích členů 35, 37. Kromě toho jsou tyto řetězové rohože 34 pomocí přípojných členů 24 uvolnitelně spojeny i s bočními řetězci 25. Každá řetězová rohož 34 vykazuje v oblasti každého běhounu 4, 5 ve směru našíř protismykového řetězu vždy střídavě jeden spojovací člen 35 a jeden hák 36, takže se při spojeních řetězových rohoží 34 vytvářejí v místě jejich spoje prakticky stejná oka jako uvnitř řetězových rohoží 34. Také průběžný řetězec 7 je podobně jako řetězové rohože 34 rozdělen, a to tak, že každá řetězová rohož 34 obsahuje příslušný úsek průběžného řetězce 7, přičemž na ' jednom konci tohoto úseku je upraven spojovací člen 37 a na druhém konci hák 38, což umožňuje spojení jednotlivých úseků průběžného řetězce 7.

Mezi středními kruhovými členy 10 průběžného řetězce 7 mohou být upraveny dva můstkové mezičleny 11 s jedním kruhovým mezičlenem 9 nebo může být také upraveno dva nebo víc kruhových mezičlepů 9 s . odpovídajícím počtem můstkových mezičlenů 11.

Střední řetězový pruh 6a znázorněný na obr. 2 nevykazuje v podélném směru ' 8a protismykového řetězu žádný průběžný řetězec nýbrž je tvořen v podstatě hvězdicovitými závěsy 70, jejichž střední kruhové členy 10a leží ve středu · šíře středního řetězového· pruhu 6a ve vzájemném odstupu, přičemž do každého středního kruhového členu 10a zasahují čtyři můstkové členy 12a, které leží v úhlu · 45° napříč k podélnému směru 8a .protismykového řetězu. Oba můstkové členy 12a ležící vždy na jedné podélné straně středního řetězového pruhu 6a vytvářejí s příslušným běhounem 4a, 5a pětihranné oko 20a. Čtyři vzájemně k sobě přivrácené můstkové členy 12a náležející vždy dvěma sousedícím středním kruhovým členům 10a, vytvářejí naproti tomu s běhouny 4a, 5a ' šestihranné oko. Na jednom konci každé řetězové rohože 34a vykazuje příslušný střední kruhový člen 10a dva háky 38a ke spojení se dvěma spojovacími členy 37a sousední řetězové rohože 34a.

Provedení podle obr. 2 umožňuje obzvláště výhodné protažení středního řetězového pruhu 6a v podélném směru 8a protismykového řetězu, což je příznivé pro montáž řetězu na pneumatiky. Při montáži je totiž možné vyrovnat můstkové členy 12a z provozní polohy, jak je patrna z obr. 2, do podélného směru 8a, a to v okamžiku, dokud ještě není protismykový řetěz napnut silou působící kolmo k podélnému směru 8a. V takovémto případě leží tedy vždy dva můstkové členy 12a, které v provozním stavu svírají s podélným směrem 8a protismykového řetězu úhel 45°, bud v menším úhlu k podélnému směru 8a a nebo se jejich boční plochy dokonce stýkají. Tak je možno protismykový řetěz nejprve pohodlně uzavřít v oblasti středního řetězového pruhu 6a tím, že se spojí příslušné háky 38a a spojovací členy 37a. Teprve potom se nejprve · uzavře běhoun 4a ležící na vnitřní straně pneumatiky a posléze i vnější běhoun 5a. Přitom se protismykový řetěz, který má velmi značnou flexibilitu, napíná příčně k podélnému směru 8a, takže· střední řetězový pruh 6a zaujme provozní polohu znázorněnou · na obr. 2, při níž můstkové členy 12a zaujímají k podélnému směru 8a protismykového řetězu úhel asi 45°. Převedením můstkových členů 12a do této polohy se zkrátí střední řetězový pruh 6a a tím i průměr, který tento střední řetězový pruh 6a zaujímá, takže dojde k potřebnému zajištění protismykového řetězu. Silné vypnutí protismykového řetězu na konci montáže je umožněno napínacími řetězy popsanými u obr. 1.

U provedení podle obr. 3 vykazuje střední řetězový pruh opět průběžný řetězec 7b, přičemž do středního kruhového členu · 10b zasahují vždy čtyři můstkové členy 12b, které leží v úhlu 45° šikmo k podélnému směru 8b protismykového řetězu. Tyto můstkové členy 12b vytvářejí spolu s okrajovými členy 14b pravidelná čtvercová oka.

Obr. 1 dále ukazuje, že к vypínání napínacích řetězů 29, 30 je upravena na protismykovém řetězu uvolnitelná napínací páka 39, která může být uložena na libovolném kruhovém členu 26 příslušného bočního řetězce

25. Napínací páka 39 znázorněná na obr. 4 a 5 je opatřena podélným výřezem 40, který prochází po celé její délce. Jeden konec napínací páky 39 tvoří výkyvnou osu 41 pro napínání napínacího řetězu vykyvováním napínací páky 39. Konec napínací páky 39 ležící u výkyvné osy 41 je ohnut okolo osy rovnoběžné s osou 41 a tvořen oběma v odstupu od sebe uspořádanými konci 42 tyče, jíž je napínací páka 39 tvořena. Na každém konci 42 je upraveno pouzdro 43, například navařením, přičemž skrz oba lícující otvory obou pouzder 43 lze provléci čep 44 a zajistit jej matkou. Mezi pouzdry 43 může být ještě upraven uvolnitelný distanční kus 45, takže pouzdro 43 a čep 44 lze vzájemně vypnout. Vyjmutím čepu 44 a distančního kusu 45 je možno napínací páku 39 na kterém-

Claims (6)

1. Protismykový řetěz pro dvojité pneumatiky sestávající ze dvou běhounů, vytvořených síťovitě z ok, roztažitelných v podélném i příčném směru řetězu a ze středního řetězového pruhu, který je umístěn mezi oběma běhouny a jehož délka nepřesahuje oběžnou délku dvojitých pneumatik, pro něž je řetěz určen, vyznačující se tím, že střední řetězový pruh (6) sestává z ok, ležících za sebou v podélném směru (8) protismykového řetězu, přičemž oka sestávají z okrajových členů [13, 14, 15, 16) běhounů (4, 5) a z můstkových členů (12) spojujících běhouny (4, 5) se středními kruhovými členy (10) umístěnými uprostřed mezi oběma běhouny (4, 5) ve směru oběhu pneumatik.

2. Protismykový řetěz podle bodu 1, vyznačující se tím, že střední kruhové členy (10) jsou vzájemně spojeny alespoň jedním kruhovým mezičlenem (9) a dvěma můstkovýml mezičleny (11) к vytvoření řetězce ve středním řetězovém pruhu (6), přičemž řetězec sestává ze středních kruhových členů (10), kruhových mezičlenů (9) a můstkových mezlčlenů (11) a je umístěn uprostřed mezi oběma běhouny (4, 5) v podélném směru (8) protismykového řetězu.

koliv kruhovém členu 26 příslušného bočního řetězce 25 buď nasadit nebo uvolnit. U výkyvné osy 41 je podélný výřez 46 tvořen užším úsekem 46, jehož šíře je nepatrně větší než tloušťka článků napínacího řetězu 29, 36, je však menší než jejich šíře. Na konci odvráceném od výkyvné osy 41 přechází užší úsek 46 do širšího úseku 47, jehož šířka je větší než šířka článků napínacího řetězu 29, 30 a jímž lze tedy napínací řetěz provléknout. Při napínání příslušného napínacího řetězu se řetěz nejprve ručně provlékne širším úsekem 47 tak daleko, jak je to možné, načež se řetěz posune do užšího úseku 46, takže je ve svém podélném směru pevně spojen napínací pákou 39. Nato je možno napínací řetěz 29, 30 vypnout vykyvováním napínací páky 39 kolem výkyvné osy 41 a případně jej zajistit zámkem 32. Pokud se napínací páka 39 nepoužívá, může zůstat na bočním řetězci 25 a její polohu lze zajistit pojistkou 48 jak je znázorněno na obr. 1.

VYNALEZU

3. Protismykový řetěz podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oka středního řetězového pruhu (6b) jsou vytvořena jako pravidelné čtverce vždy se dvěma stranami, sbíhajícími se v podélném směru řetězu a které jsou tvořeny můstkovými členy (12b) a okrajovými členy (14b).

4. Protismykový řetěz podle bodu 1, vyznačující se tím, že okrajové členy (13a, 14a) běhounů (4a, 5a) jsou spojeny se středními kruhovými členy (10a) středního řetězového pruhu (6a) můstkovými členy (12a) uspořádanými v úhlu 45° к podélnému směru (8a) protismykového řetězu a že střední kruhové členy (10a) jsou spojeny vždy se čtyřmi můstkovými členy (12a).

5. Protismykový řetěz podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že velikost ok středního řetězového pruhu (6) je větší než velikost ok běhounů (4, 5).

6. Protismykový řetěz podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že střední řetězový pruh (6) obsahuje spojovací člen (37) a hák (38) spojené spolu uvolnitelně a ležící v podélném směru (8) protismykového řetězu za sebou.