CZ4899A3

CZ4899A3 - Způsob získávání síry z plynů obsahujících oxid siřičitý

Info

Publication number: CZ4899A3
Application number: CZ9948A
Authority: CZ
Inventors: Jan Adolf Lagas; Johannes Borsboom; Peter David Clark
Original assignee: Stork Engineers & Contractors B. V.
Priority date: 1996-07-08
Filing date: 1997-07-07
Publication date: 1999-07-14
Also published as: TW382617B; HUP9904020A3; CN1230158A; WO1998001387A1; BR9710240A; EP0910545A1; CA2259946A1; AU3361297A; ID18897A; HUP9904020A2; JP2000514389A; PL331044A1; AR007727A1; EA199900090A1; ZA975859B; SK2199A3

Description

Oblast techniky:

V řadě procesů, jako rafinace ropy, čistění zemního plynu a výroba syntézního plynu z uhlí nebo olejových zbytků, se uvolňuje plyn obsahující síru, zejména H₂S. Tento H₂S se před použitím zmíněných plynů odstraňuje. Nejdůležitějším důvodem odstraňování H₂S je zabránění vzniku emisí SO₂ při spalování H₂S. Je také dobře známo, že H₂S je velmi toxický plyn s nepříjemným zápachem.

Dosavadní stav techniky:

Nejběžnějším průmyslovým způsobem je odstraňování H₂S prostřednictvím absorbčních kapalin, pomocí nichž se H₂S zakoncentruje a poté se regenerovaný I1₂S převede na elementární síru, která je neškodná.

V mnoha případech je také možné přeskočit první krok, to jest zakoncentrování H₂S, a převést H₂S přímo na elementární síru.

Jedním z nejznámějších a široce užívaných způsobů přeměny H₂S na elementární síru je tzv. Clausův způsob. Clausův způsob se provádí různými postupy v závislosti na obsahu H₂S ve výchozím plynu.

Podle nej obecnějšího provedení se část H₂S spálí na SO₂, který dále reaguje se zbylým H₂S za vzniku elementární síry.

Clausův způsob je detailně popsán vR.N. Maddox „Gas and Liquid Sweetening“; Campbell Petroleum Series (1977) str. 239 až 243 a v H. G. Paskall „Capabilities of the Modifíed Claus Process“, publikováno ve Western Research & Development, Calgary, Alberta, Canada (1979).

Clausův způsob je založen na následujících reakcích:

H₂S + 3 O₂ -> 2 H₂O + 2 SO₂ (1)

4H₂S + 2 SO₂

4H₂O + 6/n S, (2)

Reakce (1) a (2) dávají úhrnnou rakei:

H₂S + O₂ -...........2 H₂O + 2/n S_n (3)

Clausovo zařízení vhodné pro zpracování plynů obsahujících 50 až 100 % H₂S se obvykle skládá z teplotního stupně (hořák, spalovací komora, nádoba na zbytkový plyn a chladič síry), po němž následuje několik, obvykle dva nebo tři reaktorové stupně (zahřívání plynu, reaktor naplněný katalyzátorem a chladič síry). V teplotním stupni probíhají reakce (1) a (2), zatímco v reaktorovém stupni pouze reakce (2) známá jako Clausova reakce. Clausovým způsobem však H₂S není zcela převeden na elementární síru díky tomu, že Clausova rovnovážná reakce (2) není dovedena do konce.

A tak určité množství H₂S a SQ₂ zbývá. Spalování tohoto zbytkového plynu není déle dovoleno z hlediska přísných požadavků na prostředí. Tento tzv. zbytkový plyn musí být dále desulfurizován. Způsoby zpracování zbytkového plynu jsou známy všem odborníkům v oboru a jsou popsány např. v B. G. Goar, Tail Gas Clean-up Processes, přehledný referát, předneseno na 33^rd Annual Gas Conditioning Conference, Norman, Oklahoma, 7. až 9. březen, 1983.

Nejznámějším a dodnes nejefektivnějším způsobem desulíurizaee zbytkového plynu je způsob SCOT, který je popsaný vMaddoxově „Gas and liquid sweetening“ (1977). Způsob SCOT dosahuje 99,8 až 99,9% obnovy síry. Nevýhodou způsobu SCOT jsou vysoké investiční náklady a velká spotřeba energie.

Jiným způsobem zvyšujícím účinnost Clausova způsobu je způsob SUPERCLAUS ®. Tímto způsobem se účinnost Clausova způsobu zvýší z 94 až 97 % na více než 99 %.

Způsob SUPERCLAUS® je popsán v „SUPERCLAUS®, the answer to Claus plant limitations“ publikovaném na 38^ύι Canadian Chem. Eng. Conference, 25. října 1988, Edmonton, Alberta, Canada.

Způsob SUPERCLAUS® je levnější než ostatní známé způsoby zabývající se zpracováním zbytkového plynu. Při způsobu SUPERCLAUS® se při reakci (2) pracuje v teplotním stupni a Clausových reakčních stupních s přebytkem H₂S, takže v plynu opouštějící poslední Clausův reakční stupeň je obsah H₂S 1 % objemové a obsah SO₂ 0,02 % objemových. V protiproudém reaktorovém stupni spojeném s tímto posledním Clausovým reaktorovým stupněm se H₂S • · · · ···· ·· » <

» « • · <

selektivně oxiduje na speciálním selektivním oxidačním katalyzátoru na elementární síru podle této rovnice:

H₂S + O₂ -> 2 H₂O + 2/n S„ (4)

I

Tyto katalyzátory jsou popsány v evropských patentech 0242920 a 0 409 353.

Zbytkový plyn z reaktorového stupně SUPERCLAUS® pak obsahuje ještě 0,02 % objemových H₂S, 0,2 % objemových SO₂ a 0,2 až 0,5 % objemových O₂.

Jiný Clausův způsob je popsán v U. S. patentu 4,280,990 od Jagodzinského a spol., kde Clausova reakce (2) probíhá v kapalné síře za přítomnosti standartního Clausova katalyzátoru za zvýšeného tlaku bez kondenzace vody.

Při tomto způsobu se v teplotním stupni pracuje při tlacích 5.10⁵ až 5.10⁶ Pa (5 až 50 bar), ze kterého jsou výstupní plyny při stejném tlaku vháněny do reaktoru, který je naplněn katalyzátorem. Reakce mezi H2S a SO2 tedy probíhá při tlacích mezi 5.10⁵ až 5.10⁶ Pa (5 až 50 bar), díky jimž síra kondenzuje na katalyzátoru. Kapalná síra cirkulací na povrchu katalyzátoru rozptyluje reakční teplo. Plyn z teplotního stupně obsahuje 7,9 % objemových H2S a 3,95 % objemových SO₂, takže poměr H₂S : SO₂ je 2:1. Reakční teplota v první vrstvě, která je nastavena jako výstupní, je 275 °C. Výstupní teplota v druhé vrstvě je nastavena na 195 °C. Z příkladu tohoto způsobu vyplývá, že konverze těchto vysokých procentuálních zastoupení H₂S a SO₂probíhá lépe při zvýšeném tlaku. Eventuelně se stejná metoda navrhuje pro desulfurizaci Clausova zbytkového plynu. V takovém případě se Clausův zbytkový plyn přivádí za značně velkého tlaku.

Nevýhodou tohoto desulfurizačního způsobu, jak plynu z Clausova procesu tak Clausova zbytkového plynu, jsou vysoké náklady na kompresory H₂S (Clausův přívodní plyn) a vzduchu, vysoké náklady na kompresor zbytkového plynu, vysoká spotřeba energie těchto kompresorů, nebezpečí úniků toxického H₂S z těchto kompresorů a jiných částí zařízení a provozní spolehlivost těchto kompresorů.

Toto je důvod, proč se tento způsob doposavad neobjevil v komerční aplikaci. Ve způsobu popsaném v U. S. patentu 4,280,990 se používá standardní Clausův katalyzátor. V době výše zmíněných patentů se jako Clausovy katalyzátory používaly aktivované aluminy s velikostí povrchu 300 m²/g a s průměrnou velikostí pórů 5 nm (50 Angstromů). Takové katalyzátory jsou také popsány v U. S. patentu 4,280,990.

• · • · · · · • · · · · · · · • · ·

Vletech, kdy byl tento způsob vyvinut, se do Clausových reaktorů obvykle instaloval standardní aluminiový katalyzátor. Je tedy možné, že nebyl prováděn žádný další výzkum s jinými typy katalyzátorů, nebo že tyto katalyzátory nebyly dostupné, nebo že nebyly doposud vyvinuty. Ale také nebyl uskutečněn žádný výzkum zabývající se závislostí požadovaného pracovního tlaku na koncentraci H₂S a SO₂. Většina experimentů popsaných v U. S. patentu 4,280,990 se provádí s 2,5 % objemovými H₂S a 1,2 % objemovými SO₂.

U. S. patent 3,447,903 uveřejňuje jiný způsob, který je také založen na aplikaci Glausova způsobu v kapalné síře. Podle tohoto způsobu se reakce katalyzuje přítomností malého množství bazické dusíkaté sloučeniny. Z příkladů vyplývá, že se použilo 1 až 50 ppm této látky. Tento postup nebyl doposud komerčně využit.

Podstata vynálezu:

Záměrem tohoto vynálezu je poskytnout zdokonalený způsob získání síry ze zbytkových plynů, pomocí něhož se H₂S a SO₂ odstraní co možná nejvíce. Záměrem vynálezu je zejména poskytnout metodu , pomocí níž jsou obvyklé metody obnovy síry zdokonaleny takovým způsobem, že se v průmyslovém měřítku dosahuje více než 99,5% regenerační účinnosti.

Vynález poskytuje způsob získávání síry z proudu plynů obsahujících SO₂ prostřednictvím katalytické přeměny na elementární síru vyznačující se tím, že se SO₂ a H₂S přeměňuje v přítomnosti kapalné síry a katalytického systému založeném na heterogenním katalyzátoru katalyzujícím Clausovu reakci, zatímco se v kapalné síře vyskytuje bazická dusíkatá sloučenina jako promotor Clausovy reakce.

Kupodivu se zjistilo, že způsobem podle vynálezu využívajícím specifický promotor heterogenního katalyzátoru se dosahuje zdokonalené účinnosti přeměny na elementární síru. Použití kapalné síry jako takové jako media pro reakci bylo známo déle. Nicméně pouze způsobem podle vynálezu vzniká možnost provádět tuto metodu při nízkých tlacích t.j. při atmosférickém nebo mírně zvýšeném tlaku.

Způsob se může provádět několika postupy Nezbytné je, že katalyzátor je v přímém kontaktu s kapalnou sírou, která se dodává z vnějších zdrojů. Je upřednostňováno, když tato kapalná síra už obsahuje určité množství H₂S, který má být přeměněn, protože účinnost přeměny se tím zřetelně zvýší. Je tedy možné dodávat jak H₂S tak SO₂ z plynné fáze, ale tento postup poskytuje nižší účinnost.

• · · ·

Způsobem podle vynálezu se reakce mezi H₂S a SO₂ , v poměru H₂S : SO₂ = 2:1, produkující síru a vodu provádí v přítomnosti kapalné síry s vhodným katalyzátorem při tlaků ležícím nejlépe mezi 1.10⁵ a 5.10⁵ Pa (1 a 5 bar) a teplotě ležící nejlépe mezi 120 a 250 °C.

Ve způsobu podle vynálezu mají vhodné katalyzátory strukturu s velkými makropóry. Tyto katalyzátory zahrnují takové aktivované aluminy, které mají malé mikropórovité struktury a velký objem meso a makropórů. Tyto aktivované aluminy mají meso, makro a ultrastrukturu, která zaujímá více než 65 % celkového objemu pórů. Je také možné použít katalyzátor mající tyto vlastnosti jako nosič, který bývá naimpregnován aktivním materiálem např. oxidem kovu. Tyto katalyzátory se často označují jako aktivované katalyzátory.

Obecně lze uvést, že použitelné jsou katalyzátory katalyzujíeí Clausovu reakci. Kromě již diskutovaných aktivovaných oxidů hlinitých jsou známy další katalyzátory vhodné pro tuto reakci, jako oxid titaničitý nebo oxidy kovů na nosiči.

Bylo zjištěno, že když se vodní pára přidává do plynu, který se zpracovává pri tlacích nižších než 5.10⁵ Pa (5 bar), nebo když se v plynu již nachází, tak podporuje reakci mezi H₂S a SO₂ za vzniku síry a vody. Navíc může být účinnost značně zvýšena vhodnou volbou doby zdržení.

Bylo také stanoveno, že při tlacích nižších než 5.10⁵ Pa (5 bar) reagují polysulfidy přítomné v síře s SO₂ stejným způsobem jako H₂S za vzniku síry a vody. Bylo zjištěno, že když plyn obsahuje kyslík, tak tento kyslík stěží reaguje s H₂S nebo přítomnou sírou za vzniku SOi, reaguje-li vůbec.

Hlavní výhodou způsobu podle vynálezu je reakce při nízkém tlaku, což je výsledek odstraňující všechny nevýhody způsobu podle U. S. patentu 4,280,990.

Způsobem podle vynálezu je také možné zpracovávat plyny obsahující SO₂ přidáním plynného H₂S do těchto plynů nebo přednostním rozpuštěním H₂S v kapalné síře.

Způsobem podle vynálezu se zjistilo, že když se H₂S přednostně rozpustil v kapalné síře, tak způsob poskytoval vyšší konverzi vzhledem k SO₂ a poskytoval výhodu značného zjednodušení kontroly požadovaného H₂S na přeměnu SO₂, protože rozpuštěný, nevyužitý H₂S zůstává v síře, která poté může být opět nasycena H₂S.

Kupodivu se zjistilo, že přítomností malého množství bazické dusíkaté sloučeniny v síře se způsobem podle vynálezu značně zvýší účinnost přeměny H₂S a SO₂ na síru a vodu dokonce do stavu, kdy se pri dané teplotě dosáhne prakticky kompletní rovnováhy.

·· ···· ί*· ·♦· · · · · • · ··· · ·· ······ • * · · · ···· · ·

Vhodné bazické dusíkaté sloučeniny jsou aminy ( jako např. alkylaminy), alkanolaminy (jako např. MEA, DGA, DEA, DIPA, MDEA, TEA), amoniak, amoniové soli, aromatické dusíkaté sloučeniny (jako např. chinolin, morfolin).

S výhodou se požívají terciární alkanolaminy, protože netvoří amidosírany, mají vysokou teplotu varu a protože jsou relativně levné.

Vynález bude nyní dále objasňován s odkazem na výkres. Na Obr. 1 se plyny obsahující H2S a SO2 přivádějí potrubím I do reaktoru 2, ve kterém se nachází katalyzátor 3.

Kapalná síra se přivádí potrubím 4 a společně se vstupním plynem se zavádí na katalyzátor. Kapalná síra vzniká na katalyzátoru reakcí mezi H2S a SO2. Výstupní plyn se po reakci mezi H₂S a SO2 odvádí potrubím 5.

Kapalná síra se odvádí potrubím 6 z reaktoru do chladiče 7, kde se spotřebuje reakční teplo. Pomocí čerpadla 8 se síra recirkuluje do reaktoru 2 potrubím 4. Vznkající síra se odvádí potrubím 9.

Na Obr. 2 se plyn obsahující více něž 90 % objemových H₂S přivádí potrubím i do Clausova zařízení JO, sestávajícího z teplotního stupně a následně dvou katalytických reaktorových stupňů.

Vzduch potřebný pro Clausovu reakci se přivádí potrubím Id. Síra vznikající v teplotním stupni a reaktorových stupních se odvádí potrubím 12. Zbytkový plyn z druhého katalytického stupně, který ještě obsahuje H2S a SO2, se přivádí potrubím 13 do reaktoru 2, kde se nachází katalyzátor 3. Kapalná síra se přivádí na povrch katalyzátoru potrubím 4. Po reakci H₂S s SO2 na povrchu katalyzátoru za vzniku síry, opouští zbytkový plyn reaktor potrubím 5. Kapalná síra opouští reaktor potrubím 6 a přes chladič 7 se recirkuluje do reaktoru 2. Vznikající síra se odvádí potrubím 9. Bazická dusíkatá sloučenina se eventuelně přidává potrubím 14.

Na Obr. 3 je popsáno výhodné provedení způsobu podle vynálezu, kde se plyny obsahující H₂S přivádějí potrubím J do Clausova zařízení 10 sestávajícího z teplotního a následně dvou katalytických reaktorových stupňů.

Vzduch potřebný pro Clausovu reakci se přivádí potrubím 11. Síra vznikající v teplotním stupni a reaktorových stupních se odvádí potrubím 12. Zbytkový plyn z druhého katalytického reaktorového stupně, který ještě obsahuje H₂S a SO2, se přivádí potrubím 13 do zařízení SUPERCLAUS 15.

• · · · • 9 ···«

Potrubím 16 se přivádí vzduch pro selektivní oxidaci, zatímco kapalná síra se odvádí potrubím 17. Zbytkový plyn se přivádí potrubím Π do reaktoru 2, ve kterém se nachází katalyzátor 3. Kapalná síra se přivádí na povrch katalyzátoru potrubím 4.

- Tato kapalná síra přichází z kolony 18, ve které dochází ke kontaktu síry s plynem obsahujícím H2S, který se přivádí potrubím i z Clausova zařízení. V koloně 18 se část H₂S z plynu vmíchá do kapalné síry. Poté na povrchu katalyzátoru reaguje H₂S rozpuštěný v kapalné síře s SO₂ za vzniku síry, přičemž zbytkový plyn opouští reaktor potrubím 5. Kapalná síra opouští reaktor 2 potrubím 6 a pomocí čerpadla 8 se recirkuluje potrubím 19 do kolony 18. Vznikající síra se odvádí potrubím 9.

V koloně síra opět přibírá H₂S a přivádí se potrubím 20 do reaktoru 2, čerpadla 21, chladiče 22 a potrubí 4. Je-li potřeba, tak se potrubím 14 zavádějí do kapalné síry bazické dusíkaté látky.

Vynález je dále objasněn následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu:

Příklad 1

Clausova reakce se provádí v zařízení popsaném na Obr. 2 t.j. vClausově zařízení se dvěma katalytickými stupni. Do teplotního stupně se přivádí Clausův plyn obsahující 90 % objemových H₂S, což odpovídá 36 kmol/h, 3,5 % objemových CO₂, 2 % objemová uhlovodíku, 4,5 % objemových H₂O a 19,5 kmol/h kyslíku ve formě vzduchu. Obsah H₂S ve zbytkovém plynu po druhém katalytickém stupni je 0,58 % objemových, zatímco obsah SO₂ ve stejném plynu je 0,29 % objemových a obsah vody ve stejném plynu je 33,2 % objemových. Účinnost získávání síry v Clausově zařízení je 94 %.

Zbytkový plyn v množství 120 kmol/h o teplotě 150 °C a tlaku 1,13.10⁵ Pa (1,13 bar) se přivádí na vrstvu katalyzátoru, jak je načrtnuto na Obr. 2. Katalyzátor 3 je aktivovaná alumina s velkou meso a makroporézní strukturou. Na vrstvě katalyzátoru cirkuluje kapalná síra v množství 50 m³/h při teplotě 150 °C. Teplota cirkulující síry se udržuje konstantní rozptýlením vzniklého reakčního tepla v chladiči. Aby hladina síry v reaktoru nenarůstala příliš rychle, Čas od času se síra odčerpává ze systému. Obsah H₂S v plynu opouštějící povrch katalyzátoru je 0,188 % objemových, zatímco obsah SO₂ ve stejném plynu je 0,088 % objemových. V reaktoru je tedy konverze H₂S na síru 68 % a konverze SO₂ je 70 %.

·· ···· • · • · · · • ·

• · ♦ · • 0 0 ·

Celková účinnost získávání síry v Clausově zařízení řízeném těmito reaktorovými stupni, ve kterých probíhá reakce mezi H₂S a SO₂ v kapalné síře, je potom více než 97,7 %.

Příklad 2

Ve stejném zařízení, které je popsáno na Obr. 2, se do cirkulující síry přidá potrubím 14 aromatický amin (chinolin). Množství přídavku chinolinu je takové, aby jeho koncentrace v proudu síry v reaktoru byla 500 ppm hmotnostních.

Clausův plyn je v teplotním stupni stejný jako v příkladu 1, ale nyní se přidává 19,85 kmol/h kyslíku ve formě vzduchu, aby se ve zbytkovém plynu po druhém katalytickém stupni získalo tolik SO₂ jako H₂S. Obsah jak SO₂ tak H₂S ve zbytkovém plynu je potom 0,46 % objemových a obsah vody je ve stejném plynu 33 % objemových. Obsah H₂S zbytkovém plynu odcházejícím z povrchu katalyzátoru je 0,046 % objemových, zatímco obsah SO₂ ve stejném plynu je 0,018 % objemových. V reaktoru je tedy konverze H₂S na síru 90 % a konverze SO₂ je 96 %.

Celková účinnost získávání síry v Clausově zařízení řízeném těmito reaktorovými stupni, ve kterých probíhá reakce mezi H₂S a SO₂ v kapalné síře, je potom více než 99,0 %.

Příklad 3

V zařízení, jak je popsané na Obr. 3, se za druhý katalytický stupeň Clausova zařízení zařazuje reaktorový stupeň SUPERCLAUS, aby umožnil selektivní oxidaci H₂S na síru vplynu z druhého katalytického stupně. Zbytkový plyn ze stupně SUPERCLAUS se přivádí na vrstvu katalyzátoru, jak je načrtnuto na Obr. 3. Před tím než se Clausův plyn zavede do teplotního stupně, je nejprve v protiproudem kontaktu s proudem síry ve směšovací nádobě. Clausův přívodní plyn, který proudí do této kontaktní nádoby, je stejný jako v příkladu 1. V kontaktní nádobě se v síře rozpustí 0,193 kmol/h H₂S. Tím se H₂S odstraní z Clausova přívodního plynu, který se zavádí do teplotního stupně. Do teplotního stupně se přivádí 18,87 kmol/h kyslíku ve formě vzduchu. Dalších 1,40 kmol/h kyslíku ve formě vzduchu se přivádí do stupně SUPERCLAUS. Obsah H₂S ve zbytkovém plynu po stupni SUPERCLAUS je 0,032 % objemových, zatímco obsah SO₂ ve stejném plynu je 0,189 % objemových a obsah O₂ ve stejném plynu je 0,5 % objemových. Zbytkový plyn ze stupně SUPERCLAUS v množství 122 kmol/h, o teplotě 130 °C a tlaku 1,13.10⁵ Pa (1,13 bar) absolutně se přivádí na vrstvu katalyzátoru, jak je načrtnuto na Obr. 3. Přes vrstvu prochází kapalná síra přicházející z kontaktní nádoby. Terciární alkanolamin (TEA) se přidává ke kapalné síře.

Síra se poté vrací do kontaktní nádoby. Velikost cirkulujícího proudu se nastaví tak, že sě dostatek H2S ve vztahu k SO2 přivádí na povrch katalyzátoru tak, aby poměr H₂S : SO₂ byl minimálně 1:1.

Koncentrace H₂S v odplynu z vrstvy katalyzátoru je 0,015 % objemových, zatímco obsah SO2 ve stejném plynu je 0,011 % objemových. V reaktoru je tedy konverze H₂S na síru 92 % a konverze SO2 je 94 %.

Celková účinnost získávání síry v Clausově zařízení s reaktorovým stupněm SUPERCLAUS řízeném tímto reaktorovým stupněm, ve kterém probíhá reakce mezi H₂S a SO₂v kapalné síře, je potom více než 99,5 %.

Průmyslová využitelnost:

Vynález poskytuje způsob získávání síry z proudu plynů obsahujících SO2 prostřednictvím katalytické přeměny na elementární síru vyznačující se tím, že se SO2 a H₂S přeměňuje v přítomnosti kapalné síry a katalytického systému jsou založeném na heterogenním katalyzátoru katalyzujícím Clausovu reakci, zatímco se v kapalné síře vyskytuje bazická dusíkatá sloučenina jako promotor Clausovy reakce.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob získávání síry z proudu plynů obsahujících SO2 prostřednictvím katalytické přeměny na elementární síru vyznačující se tím, že se SO₂ a H₂S přeměňuje v přítomnosti kapalné síry a katalytického systému založeném na heterogenním katalyzátoru katalyzujícím Clausovu reakci, zatímco se v kapalné síře vyskytuje bazická dusíkatá sloučenina jako promotor Clausovy reakce.
2. Způsob podle nároku 1 vyznačující Se tím, že promotor se vybírá ze skupiny sestávající z aminů, alkanolaminů, amoniaku, amoniových solí a aromatických dusíkatých sloučenin.
3. Způsob podle nároku 2 vyznačující se tím, že promotor se vybírá ze skupiny sestávající z monoethanolaminu, diethanolaminu, DGA, DIPA, MDEA a triethanolaminu.
4. Způsob podle nároku 2 nebo 3 v y z n a č u j í c í se t í m, že se používá terciární amin.
5. Způsob podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že se jako Glausova aktivního heterogenního katalyzátoru použije porézní alumina nebo porézní alumina vybavená oxidem kovu.
6. Způsob podle nároku 5 v y z n a č u jí c í se tím, že alumina má velikost povrchu alespoň 150m²/g.
7. Způsob podle nároku 6 vyznačující se t í m, že objem pórů existující v pórech o průměru 5 nm nebo méně, stanovený dusíkem, je méně než 35 % objemových.
8. Způsob podle nároků 1 až 7 vyznačující se tím, že se provádí při tlaku 1.10⁵ až 5.10⁵ Pa.
9. Způsob podle nároků 1 až 8 vyznačující se t í m, že se provádí při teplotě 120 až 250 °C.
10. Způsob podle nároků 1 až 9 v y z n a č u j í e í se t í m, že H₂S se rozpouští v kapalné síře, která je pak ve styku s SO₂.
11. Způsob podle nároku 10 vyznačující se tím, že se plyn mající obsah H₂S alespoň 0,5 % objemových kontaktuje s kapalnou sírou, čímž se část H₂S rozpustí v síře a potom se proud plynu obsahující H₂S přivádí do Clausova zařízení, pomocí něhož se část H₂S teplotně přemění na SO₂ a kde potom v jednom nebo více stupních vzniká v Clausově katalytickém zařízení síra a směs plynů tím získaná se po separaci síry přemění přímo nebo je-li to žádoucí po selektivním oxidačním kroku v přítomnosti kapalné síry obsahující rozpuštěný H₂S.

*♦ φφφφ «φφφ » · Φ 4 «♦ ΦΦ •Φ *Φ • 9 9 9

9 9 9 9

ΦΦΦ ΦΦΦ

Φ Φ

ΦΦ 99
12. Způsob podle nároků 1 až 10 vy z n a č u j í c í se tím, že zbytkový plyn katalytického stupně Clausova zařízení mající obsah H₂S alespoň 0,25 % objemových se kontaktuje s kapalnou sírou, čímž se část H₂S rozpustí v kapalné síře, kde se poté uvedená kapalná síra obsahující H₂S kontaktuje s plyny obsahující SO₂ v přítomnosti katalytického systému založeném na heterogenním katalyzátoru katalyzujíeím Clausovu reakci, zatímco se v kapalné síře vyskytuje bazická dusíkatá sloučenina jako promotor Clausovy reakce.
13. Způsob podle nároků 1 až 12 vy značuj í cí se t í m, že množství promotoru založeném na hmotnosti kapalné síry je mezi 1 a 1000, nejlépe mezi 1 a 50 ppm.
14. Způsob podle nároků 1 až 14 vy zn ačuj í cí se t í m, že reakce se provádí na pevném povrchu katalytických částic nebo jiných těles, na kterých se katalyzátor dodává a vyznačující se tím, že tyto částice nebo tělesa jsou zavlaženy kapalnou sírou.