CZ426498A3 - Absorpční tělesa v absorpčních výrobcích se zlepšenými vlastnostmi přijímání tekutin - Google Patents

Description

Oblast techniky

Přítomný vynález se týká absorpčního výrobku, který obsahuje tekutinami propustnou vnější obalovou vrstvu, umístěnou na prvním povrchu výrobku, tekutinami nepropustnou vnější obalovou vrstvu, umístěnou na druhém povrchu výrobku, a absorpční těleso upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami, v němž toto absorpční těleso obsahuje tekutiny přijímající či tekutiny nabývající prostor, skládající se alespoň z jedné dutiny nebo alespoň jednoho regionu s nižší hustotou než má přijímací vrstva absorpčního tělesa, jež sousedí s tímto prostorem v podstatě ve stejné rovině, a v němž tekutiny přijímající vrstva obsahuje materiál, který pří navlhčení zvětšuje svoji velikost ve směru (směr-z) celkově kolmém k prvnímu povrchu tohoto výrobku.

Dosavadní stav techniky

Jedním problémem u dosud známých absorpčních výrobku jako jsou pleny, kalhotkové pleny či tréninkové pleny, chrániče při inkontinenci, hygienické vložky anebo podobných produktu, u nichž se počítá s opakovaným přijímáním a pohlcováním tělového fluida vyměšovaného uživatelem, je to, že míra či rychlost, kterou muže tekutina pronikat, do daného výrobku, se s příležitosti každého nového navlhčovárií značně zmenšuje. Tento problém je obzvláště zřejmý u plen « · · · ·

Μ» · · ♦ • · • · « · · přítomných mezi vlákny výrobku. Tekutina je a chráničů při inkontinenci pro děti a dospělé, protože tyto výrobky musí dokázat přijmout a pohltit relativně velký objem tekutiny vylučované v rozmezí pouze několika vteřin. Není tím tudíž neobvyklé, obzvláště po prvním navlhčení výrobku, že tekutina, jež není okamžitě pohlcena do výrobku, místo toho teče přes jeho povrch a uniká za jeho okraje. Takové úniky tělové tekutiny jsou přirozeně velmi nežádoucí, protože, mimo jiné, potřísňují a znečišťují šaty, ložní prádlo a matrace, někdy je i zničí.

Důvod, proč se míra přijímání tělové tekutiny zmenšuje s opakovaným navlhčováním daného výrobku je, že se absorpční těleso výrobku stává dočasně nasyceným tělovým fluidem uvnitř omezené plochy okolo bodu, v němž je povrch výrobku tekutinou nejdříve kontaktován, v tak zvaném bodě primárního navlhčení. Jako pravidlo absorpční výrobky obsahuji jednu anebo více vrstev hydrofilních vláken, například celulozové buničiny vlékenného chmýří, a často též obsahují silně absorpční hydrokoloidní materiál, tak zvané superabsorbenty. Tekutina je v takovém materiálu přenášena relativně pomalu, protože primárně závisí na kapilárních silách v dutinách a částicemi v absorpčním tělese přenášena uvnitř hydrokoloidních materiálů difúzí, což je pomalejší postup, než je postup generovaný kapilárními silami. Tekutina tudíž zůstává v ploše primárního navlhčování výrobku po relativně dlouhý časový úsek a pak je jenom postupně přenášena pryč do obklopujících částí absorpčního tělesa daného výrobku.

Tento problém byl zvýrazněn vývojem směrem k absorpčním tělesům, sebou stlačována ve větších měrách s úmyslem omezení objemu baleni a z důvodu přepravy, skladováni a ochrany vnějšího prostředí, v posledních letech jež byla následně za

Je známé řídit přesouvání fluida pryč od regionu primárního navlhčení do těch častí absorpčního tělesa, ve kterých je umístěn stále ještě nepoužitý absorpční materiál, • · • · • · · · · « rychle, ale místo toho a unikat ven přes jeho opatřením výrobku tekutinu přenášejícími prostředky v podobě stlačených vzoru, například, stlačených proužku, které rozptylují tekutinu v podélném směru výrobku. Výrobek který obsahuje takovéto stlačené proužky je známým z PCT/SE94/ 00835. Přenos tekutiny ve výrobku je hlavně prováděn jako důsledek rozdílu v kapilárních silách, působících mezi stlačenými proužky a obklopujícím materiálem. Ačkoli bylo v tomto případě dosaženo určitého pozitivního efektu v podobě směrovaného toku tekutiny v absorpčním tělese, rychlost kterou je tekutina ve výrobku přenášena je také příliš pomalá v poměru k míře jakou je tělová tekutina do výrobku vyměšována. Důsledkem toho zde existuje nebezpečí, že tekutina nebude pohlcována dost bude téci podél povrchu výrobku okraje. Toto riziko obzvláště platí u výrobků, se kterými se počítá pro absorpci moče, jako jsou pleny a chrániče při inkontinencí, do kterých dochází často k vyměšováni velkých objemu tekutiny během krátkého časového úseku. Navíc, silné stlačení výrobku činí výrobek tuhým a vede to k částem, které se snadno neohýbaji a jež činí výrobek méně přizpůsobivým a méně podléhajícím tvaru těla nositele při jeho nošení.

Kapacita absorpčního výrobku přijímat a zadržovat velké objemy tělové tekutiny může být rovněž zvýšena vytvořením odlišných typů tekutiny přijímajících dutin, či jímek, ve výrobku.

US 3 889 679 popisuje plenu mající mnohost kruhovitých (cirkulárních) otvorů, uspořádaných skrze absorpční těleso pleny. Avšak, protože plena je zvlhčována uvnitř omezeně plochy pleny, plochy primárního navlhčovani, pouze ty otvory, které jsou umístěny nejblíže tohoto regionu, mohou být na počátku využity k přijímaní tělové tekutiny. Tyto otvory jsou rychle naplněny tekutinou, jež je pak následně z těchto otvorů odvodňována do obklopujícího absorpčního materiálu, pomoci sacího efektu otvorů generovaného • · · · » · • · * ·· ··· 0 · · · «· ···· · · · · prostřednictvím kapilárních sil, které působí mezi vlákny v absorpčním materiálu. Jak je výše zmíněno, tento proces je procesem pomalým a existuje zde značné nebezpečí, že tyto otvory budou stále ještě obsahovat tekutinu při příležitosti příštího navlhčení absorpčního tělesa. Absorpční materiál umístěný nejblíže plochy primárního zvlhčování pleny se postupně stane nasyceným tělovou tekutinou a pak ztratí v podstatě všechnu schopnost odvodňovat tekutiny z otvoru ven. Dalším nedostatkem tohoto absorpčního tělesa je, že je složeno z materiálu, který se při zvlhčení hroutí a tímto celkově ztrácí svou trojrozměrnou strukturu. Důsledkem toho je, že po prvním navlhčení je prostor dutiny k dispozici v absorpčním tělese k přijímání tekutiny prakticky neexistuj ící.

US 4 560 372 popisuje absorpční těleso, jež obsahuje pružnou vláknitou vrstvu a vrstvu hydrofilních vláken, jež byly stlačeny, podélně rozříznuty a pak odtaženy od sebe ke zformování otvoru. Toto absorpční těleso rovněž obsahuje 20-60% superabsorpčního materiálu. Výsledkem tohoto vysokého obsahu superabsorbentu je to, že se tento materiál bude nadouvat, když je navlhčen, jak ve směru z, tak ve směru xy, t.j. materiál se bude nadouvat do daných otevření ve stejném momentě co se nadouvá ve směru tloušťky tohoto materiálu, čímž zde jsou plochy řečených otvoru po navlhčení značně zmenšeny, švédská patentová přihláška č. 9 304 321-4 popisuje absorpční těleso pro absorpční výrobky jako jsou pleny, chrániče při inkontinenei a hygienické vložky, které jsou opatřeny tekutinu přijímající části v podobě drenážní junky, jež je umístěna celkově proti očekávané ploše primárního navlhčování absorpčního tělesa, a jez se protahuje směrem do hloubky do a skrze zásobní část tekutiny absorpčního tělesa. Tato odvodňovací jímka je v tekutém spojení s tekutinu rozptylující vrstvou, umístěnou pod zásobní vrstvou tekutiny a má větší efektivní velikost středního póru, než ma • · · • 9 ·♦»· obklopující zásobní část tekutiny.

Absorpční těleso tohoto druhu bude fungovat efektivně se zřetelem k přijímání při přijímaní prvního množství tekutiny a rovněž při přijímání následných objemu tekutin za předpokladu, že časový úsek mezi za sebou jdoucími vyměšováními tekutiny bude dostatečný k vyprázdnění jímky tekutiny mezi těmito případy vyměšování. Absorpční těleso podle švédské patentové přihlášky č. 9 304 321-4 rovněž závisí na účinku kapilárních sil k odvodnění tekutiny z dané jímky. Následně, tekutiny přijímající jímka je tudíž vyprazdňována postupně když je určitá tekutina přenášena z hrubších póru v jímce do jemnějších póru v obklopujícím absorpčním materiálu. Existuje zde rovněž nebezpečí, že tato jímka bude příliš malá na to aby umístila velká množství vyměšované tekutiny, což působí její přeplnění.

Předchozí publikace WO 87/01914, US 4 333 462, US 4 333 463, US 4 333 464, US 4 413 996, EP 0 124 365, GB 2 156 681, US 4 643 727 a EP 0 528 567, rovněž popisují podobně výrobky opatřené dutinami či jímkami pro přijímání a sbíraní tekutiny.

Existuje zde, tudíž, stále ještě významná poptávka po absorpčním výrobku, který dokáže zvládnout příležitosti opakovaného zvlhčování.

Náš dřívější vynález popsaný v naší spoluprojednávané přihlášce POT W096/20670 se týká absorpčního výrobky, který obsahuje vlastnost chování být opakovaně zvlhčen při vysoké míře přijímáni tekutiny, dokonce i se zřetelem na tekutinami propustnou vnější vrstvu uspořádanou na prvním povrchu výrobku, tekutinami nepropustnou vnější vrstvu uspořádanou na druhem povrchu výrobku, absorpční těleso, které je upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami a ktere obsahuje tekutinu jednu dutinu nebo části absorpčního tělesa prostoru a protahující se pn j imaj ící region s prostor zahrnující alespoň nižší hustotou než je hustota umístěné přilehle přijímacího celkově v téže rovině; tento • · • · * «

* < · výrobek se vyznačuje tím, že přijímací prostor je uspořádán v zásobní vrstvě v absorpčním tělese a tím, že části zásobní vrstvy přilehle přijímajícího prostoru obsahují materiál, který, když je navlhčen, zvětšuje svůj objem ve směru (směr-z) celkově kolmém k prvnímu povrchu výrobku, čímž se v tomto směru jako důsledek navlhčení výrobku rovněž zvětšuje velikost přijímajícího prostoru.

Avšak samotný požadavek, že se materiál v zásobní vrstvě přilehle přijímacímu prostoru bude zvětšovat v objemu ve sraěru-z, vždy nezaručuje podstatné zvětšení objemu tekutiny přijímajícího prostoru a, tudíž ne nezbytně za všech okolností poskytuje podstatně zlepšené vlastnosti přijímání tekutin při opakovaných zvlhčeních.

Je tudíž cílem přítomného vynálezu docílit absorpčního výrobku definovaného v úvodu, majícího při opakovaných zvlhčeních podstatně zlepšené vlastnosti příjímání tekutin.

Podstata vynálezu

Výše uvedeného cíle je dosaženo v souladu s tímto vynálezem pomoci výrobku definovaného v úvodu, jenž poskytuje řešení tohoto problému. Tento vynálezecký výrobek se hlavně vyznačuje tím, že když je navlhčen, materiál přítomný v přijímající vrstvě vykazuje relativně malé rozšířeni ve směru (směr-xy) v podstatě paralelním s prvním povrchem Lohoto výrobku, takže objem tekutinu přijímacího prostoru se zvětši o alespoň 100%, přednostně alespoň o 200%, ještě přednostněji o 400% a nejpřednostněji alespoň o 900%, když je navlhčen k nasyceni pomocí roztoku 0,9% NaCl.

Roztažení (rozšíření) materiálu ve směru-xy nebude přednostně větší než než to, jež má za následek, když je navlhčen, zmenšení v ploše tekutiny přijímacího prostoru ve směru-xy o nanejvýše 25%, přednostně nanejvýše 20% a nej přednostněji nanejvýše 10%.

- Ί Roztažení materiálu ve směru-z buče přednostně alespoň 100%, přednostně alespoň 200%, ještě přednostněji alespoň 400%, a nejpřednostněji alespoň 900%.

Zásobní vrstva je přednostně uspořádána v tekutém spojení s tekutinu přijímající vrstvou na té straně přijímací vrstvy, která leží blíže k tekutinou nepropustné vnější obalové vrstvě. Zásobní vrstva bude přednostně obsahovat materiál mající dobré vlastnosti zadržování tekutiny, jako jsou celulozová vlákna ve spojení se superabsorpčním materiálem, lamináty tkaniva se superabsorpčním materiálem, či absorpční pěnový materiál.

Podle jednoho přednostního ztvárněni je v tekutém spojení s touto absorpční vrstvou uspořádána tekutinu rozptylující vrstva, bud mezi touto vrstvou a zásobní vrstvou, či mezi zásobní vrstvou a tekutinami nepropustnou vnější obalovou vrstvou. Tato roztylujíci vrstva přednostně obsahuje materiál, který má dobré vlastnosti rozptylování tekutin jako je stlačená celulozová buničina, vláknitý koberec či vata (vycpávka) ze syntetických nebo přírodních vláken anebo pěnový materiál s otevřenými buňkami.

Mezi tekutinami propustnou vnější obalovou vrstvou a přijímací vrstvou je umístěna tekutinu přenášející vrstva, jež obsahuje materiál schopný rychlého přijetí tekutiny a rychlého uvolněni tekutiny do vespod ležící vrstvy. Tato tekutinu přenášející vrstva muže být složena z nízko stlačené vrstvy celulozového vlákenného chmýří z mechanické, termomechanické či chemitermomechanické buničiny íCTMP ) , chemických vláken, jež byla chemicky ztužena nebo zesílena, koberce vláken nebo vaty syntetických nebo přírodních vláken anebo absorpčního pěnového materiálu.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu, teku!, inu přijímající prostor jednoho anebo více otvoru, či regiorni s nižší hustotou než je hustota obklopuj íciho materiálu v přijímací vrstvě, se protahuje/roztahuje skrze alespoň část tloušťky této přijímací vrstvy, • · • · • · « 4 • · · · · * * • · · « · ·» · t · » · · · • ···· · · « · · · · • » I «· · · ···«

- 9 Podle ještě jednoho ztvárnění je přijímací vrstva složena z alespoň dvou oddělených těles materiálu, která se protahují v podobě sloupovítých rozpěrných prostředku, jež jsou celkově kolmé mezi dvěmi dalšími vrstvami materiálu ve výrobku, a spolu s těmito materiálovými vrstvami vymezují spojitý přijímací prostor mezi těmito vrstvami materiálu. Podle dalšího ztvárnění tohoto vynálezu je přijímací prostor složen alespoň z jedné kanálovité dutiny, jež se protahuje v podélném směru daného výrobku.

Podle ještě dalšího ztvárnění tohoto vynálezu je přijímací vrstva formována strukturou materiálu, který je rozdělen v podélném směru této struktury zvlněnou křivkou, v níž jsou částí této struktury odsazeny ve vzájemném vztahu k sobě v rovině struktury, alespoň v jejím podélném směru, takže tyto části struktury budou mezi sebou v rovině této struktury materiálu definovat přijímající prostor. Zvlněnou křivkou se rozumí křivka volitelného tvaru, jako je. sinusoidní tvar, tvar zubů pily, tvar čtvercové vlny, atd. Amplituda těchto vln a jejich délky se může podél dané křivky měnit. Vlny se mohou protahovat podél přímé, zakřivené anebo vlnité linie (čáry).

Obzvláště vhodný materiál pro použití ve vynálezeckém výrobku ke zformováni přijímací vrstvy, jež obklopuje tekutinu přijímající prostor, je ten složený z celulozových vláken mechanické, termomechanické. či chenú termomechanicke buničiny (CTMP), a/nebo chemických buničinových vláken, jež byla chemicky ztužena nebo zesítěna, tato vlákna jsou zformována do struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g :n' přednostně 50-1 500 g/m², přednostněji 100-i 000 um,, a jsou stlačena na hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm^;, přednostně 0,25-1,0 g/cnv , a nejpřednostněji 0,3-0,9 g/cnr. Celulozova vlákna mohou být příhodně složena z mžikově sušených vláken, která byla za sucha zformována do nějaké struktury a zapracována v daném výrobku bez následné defibracc a formace vláknitého chmýří. Takový materiál je popsán ve 0094,10956.

- 9 Materiál muže být stlačen na první hustotu mezi 0,7.-1,2 g/cm³, po čemž je mechanicky změkčen na hustotu nižší než je původní hustota a tímto odlaminován, takže formuje mnohost ne úplně oddělených, tenkých vrstev vláken, jejichž hustota odpovídá první hustotě.

Ještě jedna myslitelná přijímací vrstva je formována z vrstvy materiálu majícího první tloušťku a obsahující pružný (objemově) materiál, tato vrstva je stlačena kolmo k rovině skrze tuto vrstvu na druhou tloušťku a je spojena ve svém stlačeném stavu pomocí pojivového prostředku, jenž je rozpustný v tělové tekutině, kde spojení vrstvy tohoto materiálu přestává, když je tato vrstva navlhčena, takže se přijímací vrstva bude navracet, alespoň částečně, do první tloušťky. Taková přijímající vrstva muže být zformována, například, ze stlačeného pěnového materiálu, jenž se při navlhčení roztahuje ve směru své šířky, či ze stlačené vrstvy vláken, která obsahuje alespoň částečně vlákna, jež mají ve svém zvlhčeném stavu poskytnutou objemovou pružnost.

Podle dalšího ztvárnění tohoto vynálezu, podíl objemu přijímací vrstvy, jež je složena z tekutinu přijímacího prostoru, je největší uvnitř plochy primárního navlhčování výrobku, t.j,, v té ploše ve výrobku, u které se počítá s prvním zvlhčením tělovou tekutinou. Podíl přijímací vrstvy sdílený tekutinu přijímacím prostorem se tímto muže ve směru od regionu primárního navlhčování zmenšovat.

Protože se objem prostoru přijímání tekutiny ve vynálezeckém výrobku roztahuje spolu s mírou jakou je tento výrobek navlhčován, výrobek je schopen si udržovat vysokou míru přijímání tekutiny během celé doby svého nošení. Odlišuje, se od dřívějších známých výrobku tím, že zde není žádné dramatické zmenšení v míře přijímání s opakovanými příležitostmi navlhčení, protože je stále vytvářen nový tekutinu přijímající prostor. Za příznivých podmínek je tento vynálezecký výrobek schopen udržovat si v podstatě stejnou míru přijímání tekutinou i po mnohosti případu zvlhčování. V zejména příznivých případech se může po první příležitosti navlhčení tato míra přijímání tekutiny i zvýšit.

Aby se dosáhlo plného účinku roztahujícího se prostoru přijímaní tekutiny ve vynálezeckém absorpčním tělese, je podstatné v dosednutí k tekutinou aby alespoň vrstva materiálu uspořádaného s tou stranou zásobní vrstvy, jež leží blíže propustnému povrchu výrobku, měla takovou objemovou pružnost a tuhost, jak za mokrého tak za suchého stavu, jež bude této materiálové vrstvě bránit, že se nebude hroutit a padat do tekutiny přijímajícího prostoru přijímací vrstvy, protože jinak by velká část prostoru použitelná pro další nabírání tekutiny byla ztracena.

Tyto dutiny, regiony s nízkou hustotou, kanály, či podobné konfigurace (uspořádání), které dohromady formují tekutinu přijímací prostor výrobku, nebudou mít přednostně rozměr v rovině přijímací vrstvy, jenž přesahuje 35 mm a přednostně nepřesahuje 20 mm. Tímto se míní, že každá taková dutina, region s nízkou hustotou, kanál, či podobná konfigurace, nebudou mít uvnitř své plochy kružnici mající průměr větší než 35 mm, a přednostně ne větší než 20 mm, kdekoli v rovině přijímací vrstvy. Kvůli flexibilitě daných materiálu je obtížné se vyhnout vyboulování vrstev obklopujícího materiálu směrem k tekutinu přijímajícímu prostoru s většími rozměry než ty výše řečené, čímž se tento prostor zmenšuje.

Když a zakřivuji materiálu, jsou absorpční výrobky nošeny, tvarují so v souladu s tělem svého nositele. Vrstvy které leží blíže nositeli, tímto mají tendenci, k zakřiveni a vyboulení se do přijímacího prostoru. Toto vyboulení se celkově zvyšuje když je materiál v obalové vrstvě mokrý, ale je ještě více zvýrazněno když zásobní vrstva obsahuje velké dutiny. Přirozeně, že toto vyboulování muže být sníženo pomoci použití tužší vrstvy materiálu · 4 · 4 4 4 ·· 4 4 · · 4 · ·< · · * * · a β 4 4 4 4 4444 • «44«· a a · ··· aa« « · a a a 4 a • a a «* «· aaaa · ·« nejblíže zásobní vrstvě. Nicméně, mez přijatelně tuhosti této vrstvy materiálu je stanovena prostřednictvím požadavku kladených na tvarovatelnost, přizpůsobivost a uživatelské pohodli výrobku při nošení. Nejmenší funkční rozměr dutin, či podobně, v zásobní vrstvě, odpovídá přibližně velikosti vodní kapky. Následně pak, dutina či nějaký odpovídající prostor v přijímací vrstvě by tudíž neměly být tak malé, aby nikde uvnitř jejich ohraničujících okrajů v rovině zásobní vrstvy nemohla být vepsána kružnice mající průměr 3 mm anebo větší.

Přehled obrázků na výkresech

Tento vynález bude nyní dále podrobně popsán pomoci odkazu na příslušné schematické výkresy, v nichž:

Obr. 1 - znázorňuje půdorys pleny podle prvního ztvárnění tohoto vynálezu, zobrazující přijímací vrstvu zformovanou oddělenými tělesy materiálu.

Obr. 2a - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 1, učiněný na linii II-II, před navlhčením pleny.

Obr. 2b - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 1, učiněný na linii II-TI, před (spíše po, ροζ. překl.) navlhčením pleny.

Obr. 3 - znázorňuje půdorys pleny podle druhého ztvárněni tohoto vynálezu, s přijímací vrstvou opatřenou podélně se protahujícími dutinami čí kanálky.

Obr. 4a - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 3, učiněný pode] linie IV-IV, před navlhčením pleny.

Obr. 4b - znázorňuje pohled řezem plenou na Obi. 3, učiněny podél linie IV-IV, po navlhčeni pleny.

Obr. 5 - znázorňuje pohled podélným řezem plenou na Obr.

3, učiněný podél linie V-V, po zvlhčení, pleny.

Obr, 6 - znázorňuje půdorys pleny mající síťovitou zásobní, vrstvu.

• · 44 » 4 1 » a 4 i

44a 444 • 1 » 4 * * »

Obr.	. 7	- znázorňuje vynálezeckou přijímací vrstvu mající mnohost naskrz pronikajících otvoru.
Obr,	, 8	- znázorňuje přijímací vrstvu mající centrálně uspořádané otvory, střídající se s překrývajícími regiony materiálu.
Obr	. 9	- znázorňuje strukturu materiálu k výrobě přijímací vrstvy.
Obr.	10	- znázorňuje přijímací vrstvu mající dvě řady otvoru se vzájemně odlišnými velikostmi.
Obr.	11	- znázorňuje přijímací vrstvu mající vlnící se, žlábkovité dutiny.
Obr.	12a,	b - znázorňují zvětšené pohledy na otvor a obklopující části příslušného suchého a mokrého vzorku prvního materiálu.
Obr.	13a,	b - znázorňují zvětšené pohledy na otvor a obklopu-

jící části příslušného suchého a mokrého vzorku druhého materiálu.

Příklady provedeni vynálezu

Plena znázorněná na Obr. 1, 2a a 2b je pozorována ze své strany, která leží při použití blíže nositeli. Plena je znázorněna roztažena v plochém stavu a obsahuje tekutinami propustnou první obalovou vrstvu 1 vyrobenou, například, z netkaného materiálu, perforované plastické folie či sítě upevněné na té straně pleny, s níž se počítá při použití, že bude ležet blíže k nositeli. Tekutinami nepropustná druhá obalová vrstva 2 je složena z plastické folie, hydrofobního netkaného materiálu či tkané látky, ie umístěna na té straně pleny s niž se počítá, že bude ležet při užívání dále od nositele. Tyto dvě obalové vrstvy 1, 2, upouzdřují absorpční těleso 3 a jsou vzájemně spojeny dohromady uvnitř částí 4 obalových vrstev 1, 2, které vyčnívají ven okolo absorpčního tělesa 3.

Plena je sestavena tak, že při nošeni obepíná dolní část torza nositele kalhotovým způsobem. K tomuto učelu má * «1 Γ » » F · ’ »» fcfc « ···♦ ··♦· fcfcfc · · «··· * .Η « ' · · » *»« ·» * fcfcfcfc · · > · Λ fcfc ·· fcfcfc· · *·

- 13 plena přední část 5, jež je otočena při používání směrem dopředu nositele a leží přes jeho břicho, zadní část 6, jež je při používání zamýšlena být směrem vzadu na nositeli a leží přes jeho hýždě, a rozkrokovou část Ί, ležící mezi přední částí 5 a zadní částí 6 pleny, zamýšlenou být při použití umístěnou v rozkrokově ploše mezi hýžděmi nositele. Plena má v podstatě uspořádání tvaru přesýpacích hodin, v němž přední část 5 a zadní část 6 jsou širší než je rozkroková část 7. Plena rovněž obsahuje dva podélně se protahující boční okraje 8, 9, a přední pasový okraj 10 a zadní pasový okraj 11. Když je plena nošena, podélně se protahující boční okraje 8, 9, formují okraje nohových otevření pleny, zatímco dva pasové okraje 10, 11, spolu obepínají pas uživatele a formují pasový okraj této pleny.

Podél každého příslušného bočního okraje 8, 9, je upevněno elastické zařízení 12, 13. Elastická zařízení 12, 13, jsou připevněna k pleně v roztaženém stavu a fungují k nabírání bočních okrajů 8, 9, dohromady když jsou uvolněny tak, že. zakřivují plenu do žlabovitěho tvaru. Tento účinek elastických zařízení 12, 13, není však z Obr. 1 zřejmý, protože je plena ukázána ve svém plochém stavu s elastickými zařízeními 12, 13, roztaženými. Elastická zařízení 12, 13, fungují tim, že drží okraje otvorů nohy pleny v těsném dosednutí se stehny nositele. Další elastické zařízení 14 je uspořádáno podél zadního pasového okraje 11 pleny, aby se docílilo těsnícího dosednutí okraje definujícího pasového otevřeni s pasem nositele. Dané technice je známo několik různých typů elastických zařízení 12-14, vhodných pro tento účel, jako jsou elastická vlákna, elastické pásy, elastické netkané materiály či podobná zařízeni.

Aby se umožnilo pleně při používání upevněni dohromady v kalhotovité podobě okolo těla nositele, na každém bočním okraji 8, 9, v těsné blízkosti zadního pasového okraje 11, jsou zajištěna upevňovací poutka 15, 16. S upevňovacími poutky 15, 16, se počítá, že budou spolupůsobit s a budou připevněna k cílovému regionu 17, zajištěném na přední části • 4

4 • · * « t ·

pleny. Upevňovací poutka 15, 16, jsou normálně v podobě poutek opatřených samolepícím povrchem, jež jsou před použitím přehnuty, s adhezivem pokrytým povrchem ležícím proti a chráněným regionem poutka, jež byl ošetřen nějakým uvolňovacím prostředkem, či pleně samotné. Cílový region 17 je na přední části 5 pleny složen z vyztuženého regionu tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2. Nejjednodušši zpíisob zajištění tohoto vyztužení se docílí laminováním proužku plastické folie na té straně tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2, jež leží dále (do strany) od absorpčního tělesa 3. Toto vyztužení cílově plochy 17 umožňuje, aby byla plena otevřena a znova upevněna, bez trhání tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2.

Alternativně mohou upevňovací poutka 15, 16, obsahovat některý typ mechanických upevňovacích prostředků, jako je jedna část hrotového upevňovače, tlakové kolíčky anebo podobný upevňovač. V tomto případě bude přijímací plocha 17 složena z odpovídaj ící části mechanického upevňovacího zařízeni. Rovněž je známo používat upevňovací prostředky, které je možno považovat v podstatě za hybridy mezi adhezními upevňovacími prostředky a mechanickými upevňovací. Příklad takových upevňovací! je popsán v EP-A-393 953. žádné upevňovací prostředky nejsou požadovány v případě plen, s nimiž se počítá, že budou neseny jako vložky v páru těsně sedících kalhotek.

Absorpční těleso 3 obsahuje první absorpční vrstvu, přenosovou vrstvu 18, umístěnou nejblíže směrem dovnitř od tekutinou propustné obalové vrstvy 1. Tato přenosová vrstva 18 se příhodně skládá z měkkého materiálu, schopného rychle přijímat velke objemy tekutiny tekutin a majícího poměrně velké póry či kapiláry. Přikladeni takových materiálu jsou lehce stlačené vrstvy celulozového vláknitého chmýří, zvláště složené z mechanické, termomechanické či chemitermomechanické buničiny (CTMP), chemické buničiny složené z chemicky ztužených nebo zesítěných celulozových vláken, či rohože »«· φ ·

- 15 vláken a vycpávek jiných druhu, složených z jiných typu přírodních anebo syntetických vláken. Směsi buničiny celulozového vláknitého chmýří, či jiných na celulóze založených vláken, s různými typy syntetických vláken, mohou být rovněž použity. Je možné také použít měkkého pěnového materiálu, perforovaného s otevřenými buňkami. Materiál bude mít přednostně nízkou kapacitu disperze tekutin, čímž mokrá plocha vrstvy zůstane omezena v podstatě na region primárního navlhčování i po opakovaném navlhčeni dané vrstvy anebo rouna. Nositel takto cítí povrch pleny v kontaktu se sebou jako suchý a pohodlný proti pokožce, i po tom, co byla plena nošena po poměrně dlouhou dobu.

Při použití pleny se počítá s tím, že přenosová vrstva 18 bude přijímat tělovou tekutinu a přenášet jí pryč z tekutinami propustné obalové vrstvy 1 a bude mít tudíž větší póry, jež nabízejí proudu tekutiny nejmenší možný odpor. Přenosová vrstva 18 bude přednostně rovněž měkká a s pohodlným pocitem proti pokožce nositele během celé doby svého použití. Vlastnosti materiálu v přenosové vrstvě 18 se po navlhčeni nebudou viditelně měnit. Pro daný materiál je také žádoucí, aby měl jistou (objemovou) pružnost tak, aby měl tendenci návratu do svého původního stavu potom, co byl při použití stlačen, zvrásněn, či složen.

Když přenosová vrstva 18 obsahuje celulozová vlákna, jež mají normálně poměrně malou objemovou pružnost v mokrém stavu, například chemickou celulózu, může být vhodné přimíchat k celulozovým vláknům jiný materiál, jenž bude zvyšovat objemovou pružnost materiálu za mokra a tím udělovat částečnou pružnost první absorpční vrstvě, i když je tato vrstva mokrá. Takové materiály jsou, například, různé druhy termoplastických vláken či částic jež, když je vrstva ohřátá, fungují že k vázání vláken v dané vrstvě a tím fixují vlákna v jejich vzájemných polohách, takže vrstva získá větší pevnost v tahu na straně jednc a zvýšenou objemovou pružnost jak ve stavu mokrém, tak za sucha na • 0 «4 4 4 4 0 • · 0 · · · · • « · 4 · · · 4 4 · 4 4 0 0 • · · ·

0004 00 »0

- 16 straně druhé. Celulozová vlákna mohou být rovněž upravena chemicky, například, prostřednictvím zesítění, takže se zvýší jejich vnitřní pružnost, či celulozová vlákna mohou být smíchána s vysoce pružnými syntetickými vlákny.

Přenosová vrstva 18 muže obsahovat rovněž malé množství tak zvaných superabsorbentu, t.j. materiálu v podobě vláken, částic, granulí, folií či podobně, jenž je schopen absorbovat a vázat tělovou tekutinu chemicky v množství odpovídajícím několikrát své vlastní váze superabsorbentu, zatímco chemicky formuje vodní gel.

Ve směru od tekutinami prostupné obalové vrstvy 1 je uspořádána, směrem dovnitř od přenosové vrstvy 18, druhá absorpční vrstva 19, zde dále nazývaná jako přijímací vrstva, s níž se počítá, že bude rychle přijímat a shromaždovat poměrně velké objemy tělové tekutiny. Tato přijímací vrstva 19 se skládá z mnohosti válcovitých těles 20, každé mající jeden plochý povrch 21 v dosednutí s přenosovou vrstvou 18 a jejichž druhý plochý povrch 22 dosedá na třetí absorpční vrstvu, zásobní vrstvu 23, jež je umístěna směrem dovnitř přijímací vrstvy 19, nejblíže tekutinou nepropustné obalové vrstvě 2. Válcovitá tělesa 20 jsou od sebe vzájemně vzdálena a ponechávají mezi sebou souvislou (spojitou) dutinu 24, v níž se muže sbírat tělová tekutina vyměšovaná do pleny. Tekutinu přijímající dutina 24 může být alternativně složena z prostoru s menší hustotou a váhou na plošnou jednotku, než jsou obvodové části materiálu a obsahovat, například, porézní pružný materiál jako je vláknitá vycpávka, absorpční pěna anebo podobny materiál·. Materiál se může rovněž protahovat z přenosové vrstvy 18 do dutiny 24.

Jak je evidentní z pleny znázorněné na Obr. 1, tato plena má má své hlavní protažení v rovině-xy, směr-x je definován příčným směrem této pleny a směr-y je definován prostřednictvím podélného směru této pleny. Válcovitá tělesa 20 jsou složena z materiálu, jenž se při zvlhčeni tělovou tekutinou bude silně roztahovat ve směru-z, t.j., ve směru kolmém k rovině-xy a pouze v malém rozsahu v rovíně-xy, takže objem objem dutiny přijímání tekutiny 24 se zvětší o alespoň 100%, přednostně alespoň 200%, ještě přednostněji alespoň 500%, když je daný materiál nasycen pomocí roztoku 0,9% NaCl. Rozšíření materiálu ve směru-xy nebude přednostně větší než rozsah, v němž se plocha dutiny 24 v řečeném směru-xy zmenší o nanejvýše 25%, přednostně nanejvýše 20% a nej přednostněji nanejvýše 10%, když je nasycen v souladu s výše uvedeným. Rozšíření materiálu ve směru-z bude přednostně alespoň 100%, přednostně alespoň 200%, a nejpřednostně]i alespoň 500, když je nasycen v souladu s výše uvedeným.

Vhodné materiály pro tento účel jsou, například, z mechanické, termomechanické či buničiny (CTMP), a/nebo chemická která byla chemicky ztužena nebo celulozová vlákna chemitermomechanické buničínová vláken, zesítěná, tato vlákna jsou formována do struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g/m², přednostně 50-1 500 g/m², nej přednostněji 100-1 000 g/m², a stlačena na hustotu mezi 0,2-1,?. g/cm³, přednostně 0,25-1,0 g/cm³, a ne j přednostně j i 0,3-0,9 g/cm³. Výroba zejména vhodného materiálu tohoto druhu je popsána ve WO 94/10956. Jedním charakteristickým rysem tohoto materiálu je to, že je produkován pomocí za sucha formovaných, mžikově sušených celulozových vláken, do struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g/m², jež je stlačena na hustotu mezi 0,2-1 g/cm³.

Ještě dalším vhodným buničina celulozového chmýří roztahujícím materiálem je (hustota alespoň 0,2 g/cm³), která byla smíchána s ]istým množstvím superabsorpčního materiálu, ačkoli méně než 20% váhy superabsorpčního materiálu. Příměs superabsorpčního materiálu bude jmenovitě vést ke zvýšeni rozsahu, v němž se daný materiál nadouvá ve směru-xy, L.j. plocha ve směru dutin 24 se zmenši. Avšak, materiál použitý v souladu s WO 94/10956 umožňuje, aby bylo φ φ * φ · φ φ · φ φφφ φφφ φ φ • φ · · « *« · φ · · » fe fe · β · φφφφ· φ • φφφφ φφφ φ · ·· »··· k tomuto materiálu přimícháno větší množství superabsorbentu, protože řečený materiál se nadouvá velmi podstatně ve směru-z, což kompenzuje za nadouvání ve směru-xy.

Výše popisované materiály se nejčastěji vyrábějí v podobě relativně tenkých struktur, majících tloušťku pouze několik milimetrů. Válcovitá tělesa mohou být tím formována z jedné anebo více vrstev takového materiálu.

Jiné vhodné materiály se zřetelem na válcovitá tělesa jsou stlačené pěnové materiály či vláknité vaty (vycpávky), které se při navlhčení budou alespoň částečně navracet do své nestlačené velikosti. Je-li to nezbytné, tyto materiály mohou být fixovány ve svých stlačených stavech s pomoci nějakého druhu ve vodě rozpustného pojivového prostředku. Výše uvedené příklady vhodných, za mokra se roztahujících materiálu, jsou pouze zamýšleny k ilustraci tohoto vynálezu a nejsou povazovány za omezení jeho rámce.

Třetí vrstva 23 absorpčního tělesa, zde dále nazývaná jako zásobní vrstva, je složena z materiálu s vysokou absorpcí tekutiny a tekutinu zadržující kapacitou. Vhodným materiálem v tomto ohledu je buničina celulozového vlákenného chmýří, jež má hustotu mezi 0,018-1,0 g/cm³, přednostně 0,1-0,6 g/cm³, ve spojení se 2-80%, přednostně 10-50% superabsorbentu, počítáno z celkové váhy vrstvy v jejím suchém stavu. Příslušný superabsorpční materiál může mít podobu vloček, granulí, prášku či podobně, a je bud smíchán s celulozovými vlákny anebo aplikován v podobě jedné nebo více vrstev mezi vláknitými vrstvami. Superabsorpční materiál je bud stejnoměrně rozdělen v zásobní vrstvě 23 anebo v měnících se koncentracích ve směru-xy nebo směru-z zásobní vrstvy. Superabsorbent může mít alternativně podobu folie.

Zásobní vrstva 23 muže být myslitelně složena z vrstvy v podstatě čistého superabsorpčního materiálu. Jako zásobní vrstvy může být rovněž použit absorpční pěnový materiál, lamináty hedvábného papíru se superabsorbenten a za sucha s vysokou hustotou, či rozšiřování, tekutiny proudění tekutiny, formované vrstvy mžikově sušených celulozových vláken podle. WO 94/10956, volitelně s přimíchaným superabsorbentem.

Čtvrtá vrstva 25 absorpčního tělesa, zde dále nazývaná jako tekutinu rozptylující vrstva, muže, v souladu s první alternativou, obsahovat materiál s vysokou schopností rozptylování, do kapilár. Vhodnými materiály v tomto zřeteli jsou stlačené vrstvy buničiny celulozového vlákenného chmýří, absorpční pěnový materiál, či za sucha formované mžikově sušené vrstvy z celulozových vláken podle WO /9410956. Tato rozptylovací vrstva 25 je přednostně prostá superabsorbentu či obsahuje jeho malá množství. Tato vrstva bude mít přednostně menší roztažení v rovině-xy pleny než v přijímací vrstvě 18. Tekutinu rozptylující vrstva bude tímto obklopena na všech stranách měkkým, tělu příjemným materiálem, s nízkou schopností rozptylování tekutin.

Tekutiny rozptylující vrstva 25 múze být příhodně opatřena podélně se protahujícím vzorem stlačení, v podobě žlábků, vlnových vzorů anebo podobných konfigurací, účinných k řízení přesunu tekutiny v podélném směru dané pleny.

Podle druhé alternativy, je tekutiny rozptylující vrstva 25 složena z materiálu, který má nízkou odolnost vůči aby umožňoval její rozptýlení, či této vrstvy. Vhodné rozšířeni, relativně neomezeně podél materiály v tomto zřeteli jsou porézní vycpávka syntetických anebo přírodních vláken, či materiál s otevřenými buňkami.

Tekutinu rozptylující vrstva 25 je primárně zamýšlena k přesunu tělové tekutiny pryč z regionu pleny, na němž je tělové tekutina nejdříve přijímána, t.j., z piochv t.zv. primárního navlhčeni. Absorpční materiál v absorpčním tělese vláknitý koberec či je tímto způsobem rozptylující vrstva efektivněji využit. Tato tekutinu muže být bud uspořádána mezi přijímací vrstvou 19 a zásobní vrstvou 24 anebo, jak je popsáno, mezi zásobní vrstvou 24 a tekutinou nepropustnou

- 20 vnější obalovou vrstvou 2.

Válcovitá tělesa 20 v přijímací vrstvě 19 jsou přednostně, připevněna k podkladové zásobní vrstvě 23 nebo k tekutině rozptylující vrstvě 25, například přilepením k ní, aby se předešlo pohybu válcovitých těles 20 uvnitř pleny. Alternativně mohou být válcovitá tělesa 20 připevněna k oddělené vrstvě, například vrstvě tkaného či netkaného materiálu, či mohou být připevněna k tekutinu přenášející vrstvě 18. Přirozeně, že tato válcovitá tělesa 20 mohou být připevněna k více než jedné vrstvě.

Všechny absorpční vrstvy 18, 19, 23, 25, v absorpčním tělese 3 jsou v přímém vzájemné tekuté komunikaci (spojení). Tudíž, tekutina může být stále přenášena do tekutinu přijímající vrstvy 19 této pleny ve směru celkově kolmém k obalové vrstvě 1, bez ohledu na to, kde tekutina dopadá na tekutinami propustnou obalovou vrstvu 1 pleny.

Jak je evidentní z Obr. 2a, tekutinu přijímací vrstva 19 má relativně malou tloušťku před absorbováním plenou tělové tekutiny. Avšak, mezi válcovitými tělesy 20 zformovaná dutina 24 na pleně znázorněné na Obr. 2a je dostatečná k přijetí prvního vyměšovaného objemu tekutiny. Tekutina vyměšovaná do pleny dopadá na tekutinami propustnou obalovou vrstvu 1 uvnitř malé, omezené plochy, tak zvané plochy primárního navlhčování.

Umístěni plochy primárního navlhčování na pleně se bude mezi různými uživateli poněkud lišit. Tato proměnnost je v důsledku rozdílů v tvarech těla na straně jedno a pohlaví uživatele na straně druhé. Mužští nositele máji tendenci zvlhčovat plenu dále dopředu než ženský uživatel. Umístění plochy primárního navlhčování pleny se může rovněž měnit do určitého rozsahu u jednoho a téhož uživatele při používání, jako výsledek pohybu tohoto nositele a postojů zaujímaných lidským tělem. Tudíž, není zde účelem konkrétně stanovit polohu regionu navlhčování znázorněné pleny. Avšak, plocha primárního navlhčování bude ležet někde v rozkrokové » · · ·· · ♦ * * · φ *·«·· · · · ··· ··· • · · · · fefe • ·· fefe · · · · * · * · · části 7 pleny.

Tekutina, jež prošla skrze přenosovou vrstvu 18, je sbírána v dutině 24 mezi válcovitými tělesy 20 přijímací vrstvy 19, a ve vláknité struktuře nejblíže okolo plochy primárního navlhčování pleny. Tekutina je pak rozptylována dále ven v rovině-xy pleny absorpčním materiálem v tekutinu rozptylující vrstvě 25.

Avšak, část tekutiny sebrané v dutině 24 v přijímací vrstvě 19 je v prvním případě navlhčení pohlcena válcovitými tělesy 20. Protože se materiál ve válcovitých tělesech 20 roztahuje ve směru-z pleny, když je plena navlhčena, toto roztahování způsobí, že se přenosová vrstva 18 a zásobní vrstva 23/tekutinu rozptylující vrstva 25 budou oddělovat ve směru-z, tímto zvětšujíce dutinu 24. Tudíž, když bude tato plena příště zvlhčena, prostor k dispozici pro okamžité přijetí (nasáknutí) tekutiny bude větší než prostor, který byl k dispozici při první příležitosti navlhčení. Tudíž, rychlost (míra), kterou tekutina vstupuje do pleny se nebude zmenšovat v žádném znatelném rozsahu, ale může se s opakovaným navlhčením absorpčního tělesa 3 pleny dokonce zvětšovat.

Protože dutina 24 v tekutinu přijímací vrstvě 19 je spojitá či koherentní mezi válcovitými tělesy, tekutina pronikající přenosovou vrstvou 18 bude stékat po relativně velké plose okolo plochy primárního navlhčení. Tekutina je absorbována do zásobní vrstvy 23 a rozptylovac.í vrstvy 25 poměrně pomalu, díky kompaktní struktuře těchto vrstev, čímž muže velká část tekutiny téci na povrchu vrstvy 23, jež je obrácena směrem k dutině 24 a pomocí ní být rozptýlena přes značnou plochu před tím, než bude pohlcena zásobní vrstvou 23 anebo válcovitými tělesy 20 v přijímací vrstvě 19, Tímto způsobem to nejsou pouze válcovitá tělesa 20, jež jsou umístěna nejblíže ploše primárního navlhčování, která budou navlhčena tekutinou a bobtnat ve směru-z, ale že takové rozšiřováni bude rovněž pozorovatelná v určíte vzdálenosti od plochy zvlhčování. Tekutina je rozptylována postupně dále • * « · Β · Β Β ΒΒΒΒ » · · Β · Β « · · ··· · · • ΒΒΒΒ Β Β

ΒΒΒ Β Β Β» ···· Β Β · ·

- 22 do pleny prostřednictvím přenosu tekutiny v tekutinu rozptylující vrstvě 25, pro další přechovávání v zásobní vrstvě 23..

Plena znázorněná na Obr. 3-5 má v principu stejné sestavení jako plena uvedená na Obr. 1 a obsahuje absorpční těleso 103, upouzdřené mezi tekutinou propustnou obalovou vrstvou 101 a tekutinou nepropustnou obalovou vrstvou 102.

Plena má přední část 105, zadní část 106 a mezilehlou rozkrokovou část 107, a obsahuje dva podélně se protahující boční okraje 108, 109, a přední pasový okraj 110 a zadní pasový okraj 111. Plena je v podstatě ve tvaru T s křižujícím členem T formujícím přední část 105 pleny a vertikální částí T postupně se rozšiřující od rozkrokového regionu 107 a přes zadní část pleny 106 směrem k zadnímu pasovému okraji 111.

Podél bočních okrajů 108, 109, pleny jsou uspořádána elastická zařízení 112, 113, ve vzoru tvaru V rozbíhajícím se od předního pasového okraje 110 směrem k zadnímu pasovému okraji 111. Na každém bočním okraji 108, 109, je zajištěno upevňovací poutko 115, 116, na zadní části 106, těsně u zadního pasového okraje 111, a odpovídající upevňovač přijímající region 117 je uspořádán na vnějšku tekutinou nepropustné obalové vrstvy 102 v přední části pleny 106, u předního pasového okraje 110.

Absorpční těleso 103 pleny obsahuje tekutinu přenášející vrstvu 118 stejného druhu jaká je ta použitá ve ztvárnění pleny na Obr, 1, a mající v podstatě stejný formát jako velikost pleny. Tekutinu přijímající vrstva 119, jež má podélně se protahující tekutinu přijímací dutiny, či kanály 124, je uspořádaná směrem dovnitř přenosové vrstvy 118. Jak je evidentní z daného obrázku, kanály 124 se mohou protahovat v podélném směru tohoto výrobku, či alternativně v jeho příčném směru. Kanály 124 mohou být bud složeny z dutin vyražených v přijímající vrstvě 119, či přijímající vrstva 119 může být alternativně složena z mnohosti podélně • · · · · · • « • · · · se protahujících, pncne se protahujících pásků (proužku), mezi nimiž jsou přijímací dutiny či kanály 124 jinak připevněny k zásobní umístěny protažené, tekutinu Tyto pásky jsou přilepeny či vrstvě 123 nebo k tekutinu rozptylující vrstvě 125, druhem a tvarem odpovídajících tem jako ty v pleně uvedené na Obr. 1.

Jak je to nejlépe vidět na Obr, 4a, kanály 124 v přijímající vrstvě 119 jsou před navlhčením pleny poměrně mělké. Avšak, objem kanálu 124 je dostatečný pro to, aby plena mohla přijmout první objem tekutiny. Tekutina, jež proniká do pleny, muže z plochy primárního navlhčeni rychle odtékat podél kanálu 124. Tekutina z kanálů 124 je pak postupně absorbována přijímací vrstvou 119, zásobní vrstvou 123 a rozptylující vrstvou 125, v tomto pořadí. Přirozeně, část tekutiny vyloučené na plenu a pronikající dolu skrze přenosovou vrstvu 118 bude zvlhčovat přímo ty části přijímací vrstvy 119, jež jsou umístěny v ploše primárního navlhčování pleny, tyto části řečené přijímající vrstvy se okamžitě začínají nabobtnévat ve směru-z pleny. Navlhčování přijímací vrstvy 119 ve vzdálenosti od regionu primárního navlhčení nastává, dokud neuplyne určitá délka času aby tekutina vtekla do kanálků 124. Obr. 5 znázorňuje jak je tekutina rozptýlena v podélném směru pleny, jako výsledek měnících se stupňů rozšíření přijímající vrstvy 119 (znázorněno v řezech) ve směru-z pleny v závislostí na vzdálenosti od plochy primárního navlhčování. Obr. 4b je podobné znázornění jak je tekutina rozptylována v příčném směru pleny podobným způsobem.

Plena znázorněná na Obr. 6 má celkově stojné sestaveni jako pleny znázorněné na Obr. 1-5, s absorpčním tělesem 203 upouzdřeným mezi tekutinou propustnou obalovou vrstvou 201 a tekutinou nepropustnou obalovou vrstvou 202. Plena ma celkově tvar přesýpacích hodin a obsahuje přední část 205, zadní část 206 a mezilehlou, užší rozkrokovou část 207, dva podélně se protahující boční okraje 208, 209, přední pasový • 9 »9 » 9 9 4 ff 9

999 999 « 9

9 «9 okraj 210 a zadní pasový okraj 211. Podél podélně se protahujících bočních okrajů 208, 209, pleny a rovněž podél zadního pasového okraje 211, jsou uspořádána elastická zařízení 212, 213. Plena je upevněna dohromady v kalhotovitém tvaru pomocí dvou upevňovacích poutek 215, 216, uspořádaných na podélně se protahujících bočních okrajích 208, 209, v blízkosti zadního pasového okraje 211. Upevňovací poutka mohou být připevněna k upevňovač přikládacímu regionu 217 na přední části 205 pleny, blízko u předního pasového okraje 210.

Absorpční těleso 203 je složeno ze dvou vrstev 219, 223. Absorpční vrstva 219, přijímací vrstva 219, je umístěna nejblíže tekutinou propustné obalové vrstvě 201, je složena z hrubými stehy pletené, opletené anebo tkané sítě 226 materiálu, jenž bobtná ve směru tloušťky pleny, t.j. ve směru-z, když bude zvlhčen. Tento materiál muže mít, například, podobu vláken, pásů anebo pruhů, jež obsahují superabsorpční, gel formující materiál. Dalším myslitelným materiálem jsou vlákna nebo pásy pokryté polymerovou směsí, jež při navlhčení bude fermentovat a vytvářet na daných pásech nebo vláknech stabilní pěnu. Jak je vidět ve směru od tekutinou propustné obalové vrstvy 201, pod přijímací vrstvou 219 je uspořádána tekutinu přijímající vrstva 223 stejného druhu jako ta, jež byla popsána pomocí odkazu na pleny znázorněné na Obr. 1-5. Přirozeně, že bude-li to žádoucí, je rovněž také možné opatřit plenu na Obr. 6, mezi tekutinou propustnou obalovou vrstvou 201 a zásobní vrstvou 219, měkkou, tekutinu přijímací přenosovou vrstvou s hrubými póry. Podobně tak muže být tekutiny rozptylující vrstva uspořádána způsobem odpovídajícím tomu, jenž je popsán pomocí odkazů na Obr. 1-5.

Obr. 7 znázorňuje alternativní ztvárnění tekutinu přijímající vrstvy 319, složené z materiálu, který múze bobtnat ve směru-z. Přijímající vrstva 319 obsahuje, mnohost naskrz pronikajících cirkulárních otvorů 324, jež funguji

I · 0

0« * <

I · · • · 0 0 0»

0 0* ale je rozptylována kapilárním přenosem jako tekutinu nabírající rezervoáry. Přijímací vrstva 319 je zamýšlena k použití jako jediná absorpční vrstva, či muže být použita dohromady s dalšími absorpčními vrstvami jako jsou tekutinu přenášející vrstvy, zásobní vrstvy a/nebo rozptylovací vrstvy v absorpčním výrobku jako je plena, hygienická vložka, chránič při inkontinenci anebo v nějakém podobném výrobku. Protože, když bude přijímací vrstva zvlhčena, bude tato vrstva bobtnat ve směru-z, t.j., ve směru své tloušťky, bude se zvětšovat objem otvorů 324 a tím rovněž kapacita umístění jejich tekutiny.

Největší koncentrace otvorů 324 v přijímací vrstvě 319 leží v regionu, s nímž se počítá pro umístění v ploše primárního navlhčování daného absorpčního výrobku. Protože otvory 324 nejsou vzájemně spojeny, žádná tekutina nemůže téci volně mezi danými otvory, v rovině-xy přijímací vrstvy 319 v absorpčním materiálu umístěném mezi otvory 324. Následně zde není žádný zřejmý důvod poskytnout otvory 324 v příliš velké vzdálenosti od regionu primárního navlhčování.

Obr. 8 znázorňuje další ztvárnění přijímací vrstvy 419 pro použití v absorpčních výrobcích. Přijímací vrstva podle Obr. 8 je zformována ze struktury materiálu, jenž byl podélně rozříznut podél sinusoidní křivky 427, po čemž byly tyto dvě. poloviny struktury 428, 429, odsazeny (posunuty) ve vzájemném vztahu k sobě o vzdálenost odpovídající jedné polovině délky vlny v podélném směru struktury. Tak jsou zde zformovány, v podélně se protahující středové části struktury, otvory 424, jež se střídají s překrývajícími se částmi struktury 430. Stejně jako v případě dříve popsaných ztvárnění, materiál v přijímací vrstvě 419 je materiál, který bude při svém navlhčení bobtnat ve směru-z, t.j,, ve směru tlouštky tohoto materiálu.

Obr. 9 znázorňuje příklad ještě jedné struktury materiálu, opatřeného otvory 524 a formovaného napřed podélně rozříznutím struktury 519 do dvou částí v zakřiveném ·♦♦ ·* * • ·· ·« e «·9

- 26 vzoru, a pak odsazením těchto oddělených částí struktury podélně tak, aby se dosáhlo ve struktuře opakovaného vzoru otvoru 524 a překrývajících částí 530. Struktura 519, znázorněná na Obr. 9, byla rozříznuta podélně podél dvou celkově sinusoidních křivek 527. Následně po odsazení okrajových částí 528, 529, struktury ve vztahu k její středové části 531, se získají dvě podélně se protahující řady otvoru 524 s mezilehlými překrývajícími se částmi 530. Přirozeně, že tento princip může být užit k produkci jakéhokoli žádoucího množství řad otvorů ve struktuře materiálu. Množství řad otvorů je stanoveno v tomto ohledu prostřednictvím množství do křivky tvarovaných řezů učiněných v dané struktuře.

Struktura materiálu 619, znázorněná na Obr. 10, byla rozříznuta na dvě části podélně stejným způsobem jako struktura 519 na Obr. 9. Jedna okrajová část 628 struktury 619 pak byla posunuta jak podélně, tak příčně, od podélné středové linie 632 struktury 619. Druhá okrajová část 629 byla posunuta jak podélně, tak příčně, dovnitř směrem k podélné středové linii 632 struktury 619. Toto umožňuje, aby byla velikost otvorů 624¹ , 624¹¹ , a velikost překrývajících se částí 630¹, 630¹¹, upravena. Velikost otvorů 624¹¹ muže být zmenšena posunutím okrajové části 629 směrem k podélné středové linii 632 struktury 619, při dosažení ve stejném momentě většího překryti 63Ο¹¹ mezi částmi struktury. Souhlasně s tím, se velikost otvoru 624¹ zvýší odpovídajícím způsobem, posunutím okrajové části 628 struktury 619 pryč od středové linie 632.

Obr. 11 znázorňuje způsob jakým je možno docílit, kontinuálních, podélně se protahujících otvorů mezi částmi struktury materiálu 719, jež byly rozříznuty podél obecně sinusoidních křivek 727, Části struktury 728, 729, 731, na Obr. 11, jsou vzájemně posunuty jak v podélném, tak v příčném směru struktury 719, prostřednictvím posunutí okrajových uřizlých části 728, 729, laterálně ve směru od φ · · · φ * » ·

• φ φ • φ · • · * * φ φ φ * φ · V · •

podélné středové linie 732 struktury 719. šířka souvislých otevření 724¹ , 724¹¹, mezí dvěmi částmi struktury je určena vzdáleností, do níž jsou tyto části struktury odděleny od sebe. Obr. 11 znázorňuje dva příklady otvoru 724¹, 724¹¹, vzájemně rozdílných šířek. Přirozeně, že struktura 719 muže být opatřena jakýmkoli množstvím kontinuálních otevření zde výše popsaného druhu.

Části struktury mohou být umístěny ve výrobku se zakřivenými řezy, či podélnými, štěrbinami, bud v podélném anebo příčném směru výrobku. Je možno zvolit jiné tvary křivky namísto sinusoidních tvarů, například křivky zubu pily nebo s vlnou čtvercového tvaru.

Otvoru různých velikostí je možno dosáhnout, když budou mít tyto vlny rozdílné amplitudy podél daně křivky, například tak, že otvory umístěné v ploše navlhčování budou větší než otvory vně této plochy. Mohou být vybrány rovněž vlny s měnícími se délkami, v kterémžto případě se. dosahuje měnícího se překrytí mezi otvory pomocí daného odsazeni mezi danými částmi struktury.

Příklad

Vzorky měřící 5 x 5 cm, byla vyraženy z materiálů vzorku, zahrnujícího:

A) DFR (za sucha formované kotoučové buriičina), t.j. za sucha formované buničitá vrstvy nžikově sušených celulozových vláken z CTMP (podle WO 84/10956), s plošnou vahou 300 g/m².

B) DFR podle výše uvedeného s přimícháním 20¾ váhy superabsorpčního materiálu (Salsorb CL10).

C) Chemickou buničinu vlákenného chmýří s přimícháním 48% váhy superabsorpčního materiálu (IM 7100), s plošnou vahou 500 g/m'·· .

• * • · • φ «· ι««·

- 28 D) Chemickou buničinu vlákenného chmýří s přimícháním 30¾ váhy superabsorpčního materiálu (IM 7100), ε plošnou vahou 300 g/m².

Z každého vzorku byly vyraženy čtyři cirkulární otvory v průměrem 10 mm.

Vzorky byly zváženy v suchém stavu a změřena jejich tloušťka pomocí měřícího nástroje 45x45 mm za tlaku 2,5 N.

Vzorky byly umístěny na hustý síťový materiál (materiál podobný pytlíčku na čaj) a byly ponechány neomezeně se nasáknout v nádržce obsahující 0,9% roztok NaCl.

Potom byly vzorky z nádržky vyjmuty a ponechány odkapat po dobu asi 30 vteřin, po čemž byla změřena tloušťka za mokra a vzorek zvážen.

Rozdíl mezi tloušťkou za mokra a za sucha tvoří nabobtnatelnost příslušného materiálu v jeho směru-z.

Byly získány následující výsledky:

Tabulka 1

Bobtnatelnost ve směru-z

Vzorek	Váha za sucha g	Váha za mokra g	Tloušťka za sucha mm	Tloušťka za mokra mm	Nárůst I) o
A	0,75	17,71	0,42	5,57	1 226
B	1, 17	32,50	0,96	8,51	786
C	2,30	77,57	8,96	22, 19	148
D	1, 19	32,27	5,18	12,21	136

Tyto výsledky měření tvoří průměrnou hodnotu čtyřech měřeni.

« * « * « » , » · · n · · · * · · · · · • « • · · ·

- 29 S úmyslem změřeni nabobtnávání ve směru-xy a vlivu bobtnáni na velikost daných otvorů, byla provedena, podle následujícího, analýza zobrazení pomocí programu Image Grabber a Optilab:

Vzorky podle výše uvedeného byly umístěny v malé skleněné misce.

Tmavý papír byl umístěn na světelnou tabulí zařízení na analýzu zobrazení a skleněná miska a vzorek byly umístěny na tento papír.

Byl spuštěn program Grabber a zaostřen fotoaparát. Přímo nad suchým vzorkem byly vzaty jeho čtyři snímky, pro každý otvor jeden.

Roztok 0,9¾ NaCl byl pečlivě nalit do misky a vzorek byl ponechán volně k nasakování tekutiny po dobu dvaceti minut.

Nadbytečná tekutina byla pečlivě odstraněna pipetou.

Přímo nad mokrým vzorkem byly vzaty jeho čtyři snímky, pro každý otvor jeden.

Obrázky 12a a b znázorňují otvor s obklopujícími částmi suchého a mokrého kusu vzorku A v tomto pořadí.

Obrázky 13 a b znázorňují otvor s obklopujícími částmi kusu suchého a mokrého kusu vzorku C v tomto pořadí.

Jak je z těchto zobrazení evidentní, otvor v kusu vzorku A si v podstatě po navlhčení zachoval svou plochu, zatímco plocha otvoru kusu vzorku C se podstatně zmenšila.

Velikost (plocha) daného otvoru byla měřena následujícím způsobem:

Zobidzení v měřítku za sucha bylo provedeno umístěním posuvného měřítka s noniem nastaveným na 10,0 mm na suchý vzorek a poté provedením zobrazení v zobrazeni Grabber.

Zobrazení v měřítku za mokra bylo provedeno umístěním posuvného měřítka s noniem nastaveným na 10,0 mm na mokrý vzorek a pote provedením zobrazení v zobrazení Grabber.

« · ♦ · * • · · • · · · » · • · • · · *

- 30 Byl spuštěn program Optilab (Graftek) pro porovnání (kalibraci) daně stupnice. Byla nakreslena čára na zobrazení průměru, jež bylo porovnáno do 10,0 mm.

Každý otvor k měření byl porovnáván proti zobrazení měřítka příslušných vzorků.

Byla měřena sedá stupnice okraje otvoru, t.j. linie odlišení mezi šedavou a šedou (Obr. 13), v níž černá je daný otvor, šedá je superabsorpční materiál a šedavá je barva buničiny.

Byla vyznačena plocha otvoru v mm a výsledek byl vytištěn.

Bylo dosaženo následujících výsledku:

Tabulka 2

Změna plochy otvoru a objemu otvoru při navlhčení

Vzorek	Plocha	Plocha	Obj em	Objem	Změna
	otvoru	otvoru	otvoru	otvoru	objemu
	suchá	mokré	za sucha	za mokra	otvoru
	mm2	mm2	mm3	mm3	O o
A	7,53	7,31	3,16	40, 71	1 188
B	7, 50	4,98	7,20	42,38	489
C	6,99	2,86	62,63	63,46	1
D	7,22	4,41	37,42	53,84	44

Tyto výsledky měření tvoři průměrnou hodnotu čtyřech měřeni. Objem daného otvoru byl vypočítán jako součin plochy tohoto otvoru a tloušťky vzorku (Tabulka 1).

Výsledek získaný za vzorky C a D znázorňuje jasně, že požadavek aby se materiál přijímací vrstvy zvětšoval velikostí ve směru-z není dost k zajištění dostatečného

0

- 31 zvýšení objemu tekutinu přijímajícího prostoru. Ve skutečnosti vzorek C, mající nárůst ve směru-z o 148%, poskytuje zvýšení objemu pouze 1%. Vzorek D je pouze marginálně lepší. Tudíž, požadavek přítomného vynálezu, že materiál přijímací vrstvy rovněž musí vykazovat relativně malé rozšíření ve směru-xy, když je navlhčen, je podstatný.

Ačkoli byl tento vynález výše popsán hlavně s odkazem na pleny, rozumí se, že může být použit na všechny typy absorpčních výrobků, se kterými se počítá pro absorbování tělových fluid. Příklady takových výrobků jsou pleny a chrániče při inkontinenci pro děti a dospělé, hygienické vložky, chrániče kalhotek, chrániče ložního prádla, chrániče sedadel, obvazy na rány a podobné výrobky.

Rovněž se rozumí, že tento vynález není rovněž omezen na zde popsané tvary a velikostí otvorů, kanálků a bobtnatelných těles, a že je v tomto ohledu je myslitelné množství dalších ztvárnění. Například, otvory uspořádané v tekutinu přijímací vrstvě mohou mít jakoukoli vhodnou velikost anebo formu. Přirozeně, že mohou být kombinovány různé tvary a velikosti otvorů a kanálků v jednom a témže výrobku. Bobtnatelná tělesa uspořádaná jako sloupce ve spojité dutině se, rovněž, mohou měnit jak svou velikostí a tvarem, a nejsou omezena na výše popisovaná válcovitá tělesa. Jak bylo výše zmíněno, tekutinu přijímající dutiny mohou být rovněž složeny z prostoru, jehož hustota a plošná váha jsou nižší než hustota a plošná váha obklopující přijímací vrstvy a mohou, například, obsahovat porézní, objemově pružný materiál jako je vláknitá vata, absorpční pěnový materiál či podobně.

Absorpční těleso může rovněž obsahovat více než jednu přijímací vrstvu. V tomto ohledu mohou být další přijímací vrstvy stejného druhu jako první přijímací vrstva, či se od ní mohou odlišovat v důsledku volby materiálu anebo sestavení.

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Absorpční výrobek, jenž obsahuje tekutinami propustnou vnější obalovou vrstvu /1/, uspořádanou na prvním povrchu výrobku, tekutinami nepropustnou obalovou vrstvu /2l, uspořádanou na druhém povrchu výrobku, a absorpční těleso /3/ upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami a obsahující tekutinu přijímající prostor /24/, jenž zahrnuje alespoň jednu dutinu nebo alespoň jeden region s nižší hustotou než tekutinu přijímací vrstva /19/ absorpčního tělesa /3/ přilehlá řečenému prostoru /24/ a umístěná v podstatě v téže rovině, kde přijímací vrstva /19/ obsahuje materiál, jenž při navlhčení zvětšuje svou velikost ve směru /směr-z/ celkově kolmém k prvnímu povrchu tohoto výrobku; vyznačující se tím, že materiál v přijímací vrstvě /19/ se při navlhčení relativně málo roztahuje ve směru /směr-xy/ celkově paralelním s prvním povrchem výrobku, takže objem tekutinu přijímacího prostoru /24/ se zvýší nejméně o 100%, když bude navhlčen do nasycení 0,9% roztokem NaCl.
2. 2. Absorpční výrobek podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že objem tekutinu přijímacího prostoru /24/ se zvětšuje nejméně o 200%, přednostně nejméně o 400% a nejpřednostněji nejméně o 900%.
3. 3. Absorpční výrobek podle nároku 1 či 2, vyznačuj ící setím, že. roztažení materiálu ve směru-xy není větší než než to, jež má za následek zmenšení plochy tekutinu přijímacího prostoru /24/ ve směru-xy o nanejvýše 25%, přednostně nanejvýše 20% a nejpřednostněji nanejvýše 10%, když je navlhčen do nasycení 0,9% roztokem NaCl.
4. 4. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předcházejících nároků, vyznačující se Lim, žc roztažen] « * • * · · * »· ·· ·· ·«··

   - 33 materiálu ve směru-z je přednostně alespoň 100%, přednostně alespoň 200%, ještě přednostněji alespoň 400%, a nejpřednostněji alespoň 900%, když je navlhčen do nasycení 0,9% roztokem NaCl.
5. 5. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předcházejících nároku, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /23/ je uspořádána v tekutém spojení s přijímací vrstvou /19/ na té straně této přijímací vrstvy, která leží blíže k tekutinou nepropustné obalové vrstvě /2/.
6. 6. Absorpční výrobek podle nároku 5,vyznačuj icí se tím, že zásobní vrstva /23/ obsahuje materiál mající dobré vlastnosti zadržování tekutiny, jako jsou celulozová vlákna ve spojení se supcrabsorpčním materiálem, lamináty tkaniva se superabsorpčním materiálem, či absorpční pěnový materiál.
7. 7. Absorpční výrobek podle nároku 5 či 6, vyznačuj ící se t í m, že tekutinu rozptylující vrstva /25/ je uspořádána v tekutém spojení s přijímací vrstvou /19/, bud mezi touto přijímací vrstvou a zásobní vrstvou /23/ anebo mezi zásobní vrstvou a tekutinou nepropustnou obalovou vrstvou /2 / .
8. 8. Absorpční výrobek podle nároku 7,vyznačuj icí se tím, že roztylující vrstva /18/ obsahuje materiál, který má dobré vlastnosti rozptylování tekutiny, jako je stlačená celulozová buničina, koberec z porézních vláken či vata ze syntetických nebo přírodních vláken anebo pěnový materiál s otevřenými buňkami.
9. 9. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předcházejících nároku, vyznačující se tekutinu přenášející vrstvou /18/, uspořádanou mezi tekutinou propustnou obalovou vrstvou /1/ a tekutinu přijímací vrstvou /19/.

   0 0

   0 · ·

   4· 0400
10. 10. Absorpční výrobek podle nároku 9,vyznačuj ící se tím, že tekutinu přenášející vrstva /18/ obsahuje materiál· schopný rychlého přijímání tekutiny a rychlého uvolňování tekutiny do vespod ležících vrstev, a muže se skládat, například, z nízko stlačené vrstvy celulozového vlákenného chmýří z mechanické, termomechanické či chemitermomechanické buničiny (CTMP), chemicky ztužených nebo zesítěných celulozových vláken, koberce vláken, či vaty ze syntetických nebo přírodních vláken anebo absorpčního pěnového materiálu.
11. 11. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předcházejících nároku, vyznačující se tím, že tekutinu přijímající prostor /24/ je složen z jednoho jednoho anebo více otvoru, jež se protahují skrze alespoň části tloušťky přijímací vrstvy /19/, či regionu s nižší hustotou než je hustota obklopujícího materiálu /20, 125/ v přijímací vrstvě /19/.
12. 12. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více nároku 1-10, vyznačující se tím, že přijímací vrstva /19/ je složena z alespoň dvou oddělených těles materiálu /20/, která se protahují jako sloupovitá rozpěrná zařízení celkově kolmo mezi dvěmi dalšími vrstvami materiálu /18, 23/ ve výrobku, a vymezuji spolu s vrstvami materiálu /18, 23/ spojitý tekutinu přijímací prostor /24/ mezi vrstvami materiálu /18, 23/.
13. 13. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více nároku 1-10, vyznačující se tím, že. tekutinu přijímající prostor /124/ je složen alespoň z jednoho kanálu /124/, jenž se protahuje v podélném směru tohoto výrobku.
14. 14. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároku 1-10, vyznačující se t i m, že přijímací vrstva /19/ je formovaná strukturou materiálu, který byl rozdělen v podélném ♦ φ • · · · * ·

    ... .· *» «··· ·· ··

    - 35 směru této struktury podél zvlněné křivky, jež protíná alespoň dvakrát křivku protahující se v podélném směru struktury; a tím, že části této struktury jsou posunuty ve vzájemném vztahu k sobě v rovině této struktury, alespoň v jejím podélném směru, čímž tyto části struktury mezi sebou v rovině struktury vymezují tekutinu přijímající prostor /24/.
15. 15. Absorpční výrobek dle nároku 13, vyznačující se t í m, že struktura materiálu je umístěna ve výrobku se zvlněnou křivkou protahující se bud v podélném směru tohoto výrobku nebo v jeho příčném směru.
16. 16. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předchozích nároku, vyznačující se tím, že přijímací vrstva /19/ je složena z celulozových vláken mechanické, termomechanické či chemiterrnomechanické buničiny (CTMP), a/nebo chemických buničinových vláken, jež byla chemicky ztužena nebo zesítena, tato vlákna jsou zformována do struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g/m², přednostně 50-1 500 g/m², a přednostněji 100-1 000 g/m², a stlačena na hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, přednostně 0,25-1,0 g/cm³, a nejpřednostněji 0,3-0,9 g/cm³.
17. 17. Absorpční výrobek dle nároku 16, vyznačující se tím, že celulozová vlákna jsou složena z mžikově sušených vláken, která byla za sucha zformována do nějaké struktury a zapracována v tomto výrobku bez defibrace a formováni vláknitého chmýří.
18. 18. Absorpční výrobek podle jednoho z nároku 16 anebo 17, vyznačující se tím, že přijímací vrstva /19/ je složena ze vzduchem ložené struktury celulozových vláken, jež byla stlačena do za sucha formované vrstvy, jež má první hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³ a potom mechanicky změkčena na

    - 36 druhou hustotu, jež je nižší než je původní hustota, a tímto odlaminována, takže formuje mnohost ne úplně, oddělených, tenkých vrstev vláken, jež mají hustotu odpovídající první hustotě.
19. 19. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přijímací vrstva /19/ je složena z vrstvy materiálu majícího první tloušťku a obsahujícího pružný (objemově) materiál, vrstva tohoto materiálu je stlačena kolmo k rovině skrze tuto vrstvu na druhou tloušťku a je spojena ve svém stlačeném stavu pomocí pojivového prostředku, jenž je rozpustný v tělové tekutině, kde toto spojení vrstvy materiálu přestává, když je tato vrstva navlhčena a přijímací vrstva /19/ se navrací, alespoň částečně, do řečené první tloušťky.
20. 20. Absorpční výrobek dle nároku 19, vyznačující se tím, že přijímající vrstva /19/ je složena ze stlačeného pěnového materiálu, jenž se bude při navlhčení roztahovat ve směru své šířky.
21. 21. Absorpční výrobek dle nároku 19, vyznačující se tím, že přijímající vrstva /19/ je složena ze stlačené vrstvy vláken, která obsahuje alespoň částečně vlákna, jež mají ve svém zvlhčeném stavu určitou objemovou pružnost.
22. 22. Absorpční výrobek podle jednoho anebo více předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podíl objemu přijímači vrstvy /19/, jež je složena z tekutinu přijímacího prostoru /24/, je největší uvnitř regionu primárního navlhčováni výrobku, t.j., v té oblasti výrobku, se kterou se počítá, že bude tělovou tekutinou zvlhčena první.

    WO 98/00081