CZ376797A3 - Způsob výroby povlaku z několika vrstev laku - Google Patents

Abstract

Řešenímje způsob povlaku několika vrstev laku, při kterém se na elektricky vodivý substrát elektroforeticky nanáší základní povlak z elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (I) a návazně vypaluje, potomse nanáší základová vrstva laku s barevným a/nebo efektním účinkemz vodného povlékacího prostředku (II), vypaluje se a opatřuje sejedním nebo několika povlaky z bezbarvého laku, přičemž se používá povlékacího prostředku, vytvářejícího ve vypálenémstavu elektricky vodivou základní vrstvu.Základová vrstva laku se vytváří elektroforetickým nanášenímz elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (Π). Celková suchá tloušťka bezbarvé vrstvy laku nebo bezbarvých vrstev lakuje 40 až 80 mm, a celková suchá tloušťka povlaku z několika vrstev lakuje 80 až 110 mm.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby povlaku z několika vrstev laku na vodivých, zejména kovových substrátech, který je vhodný zejména pro povlaky laku pro motorová vozidla.

Dosavadní stav techniky

Dnešní ušlechtilé povlaky laku pro motorová vozidla sestávají obecně z elektroforeticky nanášeného základního povlaku chránícího proti -korozi, a následných stříkáním nanášených vrstev sestávajících z vrstvy nátěrového tmelu a následně nanášeného povlaku z laku, sloužícího pro dekorativní účely, sestávajícího ze základové vrstvy laku s barevným a/nebo efektním účinkem a z ochranné vrstvy bezbarvého laku, utěsňující povrch.

Celková tloušťka takovýchto povlaků laku pro motorová vozidla je v praxi mezi 90 a 13 0 μπι, a je tvořena součtem 15 až 25 μπι tloušťky vrstvy základního povlaku, 30 až 40 μπι vrstvy nátěrového tmelu, 10 až 25 μπι vrstvy základového laku a 30 až 40 μπι vrstvy bezbarvého laku. Tyto tloušťky vrstev jsou značně větší, jestliže je třeba docílit povlaku laku zvlášť dobrého optického vzhledu, t.zn. s vynikajícím leskem a povrchovou úpravou laku, například při lakování motorových vozidel vyšší a luxusní třídy. V DE-A-42 15 070 a v DE-A-38 39 905 se popisuje například nanášení několika vrstev bezbarvého laku na základovou lakovou vrstvu. Vzniknou tak vrstvy o tloušťce 120 μπι a více, například

170 gm, což je z důvodů úspor materiálu a úspor hmotnosti hotového vozidla nežádoucí.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je poskytnout povlak z několika vrstev laku, zejména povlak laku pro motorová vozidla, splňující požadavky vynikajícího lesku a povrchovou úpravou laku bez překročení normální celkové tloušťky povlaku laku motorového vozidla, a bez negativního vlivu na celkovou úroveň vlastností.

Bylo zjištěno, že tento úkol lze překvapujícím způsobem splnit pomocí způsobu výroby povlaku z několika vrstev laku, při kterém se na elektricky vodivý substrát elektroforeticky nanáší základní povlak z elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (I) a návazně se vypaluje, načež se nanáší základová vrstva laku s barevným a/nebo efektním účinkem z vodného povlékacího prostředku (II) a vypaluje se a opatřuje se jedním nebo několika povlaky z bezbarvého laku, přičemž

a) jako povlékacího prostředku se používá povlékacího prostředku vytvářejícího ve vypáleném stavu elektricky vodivou základní vrstvu,

b) základová vrstva laku se vytváří elektroforetickým nanášením z elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (II) ,

c) celková suchá tloušťka bezbarvé vrstvy laku nebo bezbarvých vrstev laku je 40 až 80 gm, a

d) celková suchá tloušťka povlaku z několika vrstev laku je 80 až 110 μπι.

V rámci nanášení povlaku z několika vrstev laku se zhotovuje vrstva bezbarvého laku s tloušťkou 40 až 80 μπι, s výhodou 50 až 60 μπι. Ta se nanáší na vypálenou základovou vrstvu laku. Vrstva z bezbarvého laku může sestávat z jedné nebo více vrstev, přičemž první vrstva z bezbarvého laku se před nanášením dalších vrstev z bezbarvého laku s výhodou vypaluje. Tyto vrstvy z bezbarvého laku mohou být zhotoveny ze stejných nebo z různých povlékacích prostředků.

Příklady provedení vynálezu

Při způsobu podle vynálezu jako elektroforeticky vylučovatelné, avšak navzájem odlišné povlékací prostředky (I) a (II), mohou být k vytvoření první a druhé povlakové vrstvy použity o sobě známé anodicky nebo katodicky vylučovatelné máčecí elektrolaky (ETL), přičemž platí, že elektroforeticky vylučovatelný povlékací prostředek (I) sestává ze složek, které poskytují první povlakové vrstvě ve vypáleném stavu měrný odpor, který je dostatečně nízký pro elektroforetické nanášení další povlakové vrstvy z elektroforeticky vylučovatelného povlékacího prostředku (II) , odlišného od povlékacího prostředku (I), a že elektroforeticky vylučovatelný povlékací prostředek (II) obsahuje pigmenty s barevným/nebo efektním účinkem.

Povlékací prostředky (I) a (II) jsou vodné povlékací prostředky s obsahem pevné látky například 10 až 20 % hmotnostních. Pevná látka sestává z obvyklých pojiv, přičemž alespoň část pojiv obsahuje iontové substituenty, a/nebo substituenty, které jsou přeměnitelné na iontové skupiny, a popřípadě skupiny schopné chemického zesíúování, jakož i popřípadě přítomná zesíúovadla, elektricky vodivé složky, plniva, pigmenty a aditiva obvyklá pro laky.

Iontové skupiny nebo skupiny přeměnitelné na iontové skupiny přítomné v pojivu mohou být aniontové skupiny nebo skupiny přeměnitelné na aniontové skupiny, například kyselinové skupiny, jako -COOH, -SO₃H a/nebo -PO₃H₂ a příslušné aniontové skupiny neutralizované zásadami. Mohou to být také kationtové skupiny nebo skupiny přeměnitelné na kationtové skupiny, např. bazické skupiny, s výhodou bazické skupiny obsahující dusík; tyto skupiny mohou být přítomny v kvartérní formě, nebo mohou být přeměněny na iontové skupiny pomocí obvyklého neutralizačního činidla, např. organické monokarboxylové kyseliny, jako kyseliny mravenčí nebo octové. Příklady jsou aminoskupina, amoniová, například kvartérní amoniová skupina, fosfoniová skupina a-nebo sulfoniová skupina.

Při způsobu podle vynálezu je možné pro vytváření první a/nebo druhé povlakové vrstvy použít například obvyklých anodicky vylučovatelných pojiv pro máčecí elektrolaky a laků (ATL), obsahujících aniontové skupiny. K nim patří například ty, které jsou popsané v DE-A-28 24 418. Zahrnují například pojivá na bázi polyesterů, epoxidových pryskyřic, akrylových a metakrylových kopolymerních pryskyřic, maleinového nebo polybutadienového oleje s průměrnou molekulovou hmotností například 300 až 10000 a s číslem kyselosti 35 až 300 mg KOH/g. Zejména pro vytváření druhé povlakové vrstvy se jako anodicky vylučovatelných pojiv s výhodou používá pojiv na bázi polyesterů nebo metakrylových a akrylových kopolymerních pryskyřic. Pojivá obsahují skupiny -COOH, -SO₃H a/nebo -PO₃H₂· Pryskyřice mohou být po neutralizaci alespoň části kyselinových skupin převedeny do vodní fáze. Pojivá mohou být samozesíúující nebo mohou být zesítovatelná pomocí dodatečného zesíúovadla. Laky proto také mohou obsahovat obvyklá zesíúovadla, např. triazinové pryskyřice zesíúovadla obsahující skupiny schopné přeesterifikování nebo blokované polyizokyanáty.

Při způsobu podle vynálezu jsou pro vytváření první a/nebo druhé povlakové vrstvy použitelné obvyklé katodické máčecí elektrolaky (KTL) na bázi kationtových popř. zásaditých pojiv. Takovéto zásadité pryskyřice jsou například pryskyřice obsahující primární, sekundární a/nebo terciární aminoskupiny, jejíž aminohodnota je 20 až 250 mg KOH/g. Střední molekulová hmotnost (Mw) zásadité pryskyřice je s výhodou 300 až 10000. Příklady těchto zásaditých pryskyřic jsou aminoepoxidové pryskyřice, aminoepoxidové pryskyřice s koncovými dvojnými vazbami, aminoepoxidové primárními OH-skupinami, aminopolyuretanové polybutadienové pryskyřice obsahující nebo modifikované epoxidové pryskyřice jako oxid pryskyřice s pryskyřice, aminoskupiny, konverzní produkty i aminoakrylátové nebo s výhodou používané při Tyto zásadité pryskyřice uhličitý - amin, jakož aminometakrylátové pryskyřice, vytváření druhé povlakové vrstvy, mohou být samozesíúovací nebo se mohou používat ve směsi se známými zesíúovadly. Příklady takovýchto zesíúovadel jsou aminoplastové pryskyřice, blokované polyizokyanáty, zesíúovadla s koncovými dvojnými vazbami, polyepoxidové sloučeniny nebo zesíúovadla, která obsahují skupiny schopné přeesterifikování.

Příklady zásaditých pryskyřic a zesíúovadel, které mohou být použity pro lázně katodických máčecích laků (KTL) jsou popsány v EP-A 0 082 291, EP-A 0 234 395, EP-A 0 227 975, EP-A 0 178 531, EP-A 0 333 327, EP-A 0 310 971, EP-A 0 456 270, US 3 922 253, EP-A 0 261 385, EP-A 0 245 786, DE-A-33 24 211, EP-A 0 414 199, EP-A 0 476 514. Tyto pryskyřice mohou být použity samy nebo ve směsi. S výhodou se používá takzvaných non-yelowing KTL systémů, které zamezují zežloutnutí nebo změně zbarvení povlaku z několika vrstev laku vyrobeného způsobem podle vynálezu při vypalování. Například to mohou být KTL-systémy zesíúované pomocí speciálně vybraného blokovaného polyisokyanátu, popsané například v EP-A 0 265 363.

Povlékací prostředek (I) tvořený máčecím elektrolakem (ETL) obsahuje elektricky vodivé složky. Tyto složky mají propůjčovat první povlakové vrstvě ve vypáleném stavu měrný odpor, který je dostatečně nízký pro elektroforetické nanášení další povlakové vrstvy z elektroforeticky vylučovatelného povlékacího prostředku (II) , například mezi 10³ a ΙΟ⁸ Ω. Příklady takovýchto složek jsou anorganické nebo organické elektrické vodiče nebo polovodiče ve formě částic, jako například železité černi, grafitu, vodivých sazí, kovového prášku, například z hliníku, mědi nebo ušlechtilé oceli, molybdendisulfidu nebo také elektricky vodivých polymerů jako s výhodou polyanilinu. Příklady máčecích elektrolaků obsahujících tyto složky, použitelných podle vynálezu, lze nalézt v US 3 674 671, GB 2 129 807, EP-A 0 409 821 a EP-A 0 426 327. Složky propůjčující elektrickou vodivost jsou v ETL-povlékacím prostředku (I) obsaženy v takovém množství, aby bylo dosaženo požadovaného měrného odporu nanášené povlakové vrstvy ve vypáleném stavu. Podíl elektricky vodivé složky nebo složek vztažený na obsah

Ί pevné látky v ETL-povlékacím prostředku (I) je například mezi 1 a 30 % hmot. Tento podíl může odborník snadno určit; závisí například na měrné hmotnosti, měrné elektrické vodivosti, a velikosti částic použitých složek propůjčujících elektrickou vodivost. Může být použita jedna nebo více těchto složek.

Přídavně k zásaditým pryskyřicím a popřípadě zesíťovadlu, jakož i ke složkám, obsaženým v ETL-povlékacím prostředku (I), propůjčujícím první povlakové vrstvě ve vypáleném stavu elektrickou vodivost, a v případě ETL-povlékacího prostředku (II) přídavně k pigmentům s barevným nebo efektním účinkem mohou povlékací prostředky (I) a (II) obsahovat plniva a/nebo pro laky obvyklá aditiva. ETL-povlékací prostředek (I) může samozřejmě obsahovat pigmenty. Pigmenty zahrnují například obvyklé anorganické a/nebo organické barevné pigmenty a-nebo pigmenty s efektním účinkem, jako například oxid titaničitý, železité pigmenty, ftalokyaninové pigmenty, chinakridonové pigmenty, kovové pigmenty jako například titan, hliník nebo měď, interferenční pigmenty, například hliník povlečený oxidem titaničitým, povlečená slída, grafitové efektní pigmenty, destičkovitý oxid železitý, destičkovitý ftalokyanino měďnatý pigment. Příkladem černého pigmentu je hrubozrnné uhlí, jemné saze získané neúplným spalováním, katalytickým nebo termickým rozkladem kapalných nebo plynných uhlovodíků získané hrubozrnné saze. Příklady plniv jsou kaolin, talek nebo oxid křemičitý.

Pigmenty mohou být dispergovány na pigmentové pasty, např. za použití známých pastových pryskyřic. Takové pryskyřice jsou pro odborníka běžné. Příklady pastových pryskyřic, použitelných pro KTL-lázně, jsou popsány v EP-A

O 183 025 a v EP-A 0 469 497. Zejména v případě ATL-povlékacích prostředků s výhodou použitých k vytváření druhé povlakové vrstvy je možné používat pigmentových past, jaké se používají ve vodných základových lacích, odborníkovi známých, vhodných pro vytváření povlaků ze dvou vrstev laku typu základový lak/bezbarvý lak. Pigmentové pasty tohoto druhu se mohou připravovat třením pigmentů ve speciální vodorozpustné pastové pryskyřici. Příklad takovéto s výhodou použitelné pastové pryskyřice na bázi aniontové stabilizované polyuretanové pryskyřice je znám z DE-A 40 00 889.

Jako aditiv je možno použít obvyklých aditiv, která jsou známa zejména pro ETL-povlékací prostředky. Jejich příklady jsou zesíúovadla, neutralizační prostředky, vyrovnávací prostředky, katalyzátory, inhibitory koroze, protipěnivé prostředky, rozpouštědla, zejména však prostředky pro ochranu proti světlu v kombinaci s antioxidanty.

Při způsobu podle vynálezu je výhodné používat jako ETL-povlékací prostředek (I) KTL-povlékací prostředek a jako ETL-povlékací prostředek (II) ATL-povlékací prostředek.

Jako prostředek pro vytváření třetí a popřípadě vhodné v podstatě všechny transparentní barevné nebo prostředky. Přitom jde o prostředky pro povlékání bezrozpouštědlové (kapalné nebo práškové bezbarvé laky), nebo mohou být tvořeny systémy na bázi rozpouštědel, nebo jsou tvořeny vodorozpustnými bezbarvými laky, jejichž povlékání bezbarvým lakem pro dalších povlakových vrstev jsou obvyklé bezbarvé laky nebo bezbarvé pigmentované povlékací jednosložkové nebo vícesložkové bezbarvým lakem. Mohou být pojivový systém je vhodným způsobem, například aniontově, kationtově nebo neiontově stabilizován. Vodorozpustný bezbarvý lakový systém může být vodorozpustným nebo ve vodě dispergovaný systém, například emulzní systém nebo práškový suspenzní systém. Prostředky pro povlékání bezbarvým lakem tvrdnou při vypalování za vytváření kovalentních vazeb v důsledku chemického zesítování.

Čiré laky použitelné podle vynálezu zahrnují obvyklé prostředky pro nanášení bezbarvého laku, které obsahují jednu nebo více obvyklých zásaditých pryskyřic jako filmotvorné pojivo. Popřípadě mohou obsahovat, nej sou-li základní pryskyřice samozesíúovatelné, také zesíčovadla. Ani pro výběr složek základní pryskyřice, ani pro výběr složek zesítovadla, neplatí žádná omezení. Jako filmotvorná pojivá (základní pryskyřice) mohou být použity například polyesterové, polyuretanové a/nebo kopolymerní metakrylové nebo akrylové pryskyřice. Volba popřípadě přítomného zesíůovadla není kritická a řídí se podle funkčních skupin základní pryskyřice, to znamená, že se zesíúovadlo volí tak, aby mělo doplňkové funkční skupiny, zpětně působící na funkční skupiny základní pryskyřice. Příklady těchto doplňkových funkčních skupin základní pryskyřice a zesítovadla jsou karboxyl/epoxyd, na uhlík nebo na křemík přímo vázaný hydroxyl/metyloleter, na uhlík nebo na křemík přímo vázaný hydroxyl/volný a/nebo blokovaný izokyanát, metakryloyl nebo acryloyl/CH-kyselinová skupina. Přímo na křemík vázanými hydroxylovými skupinami se v této souvislosti rozumí také latentní silanolové skupiny, jako například alkoxysilanové skupiny. Pokud jsou navzájem kompatibilní, muže být v jednom bezbarvém laku více takových doplňkových funkčních skupin. Zesíúovadla popřípadě v bezbarvých lacích používaná mohou být přítomna zvlášú nebo ve směsi.

Vedle chemicky zesíúovatelných pojiv a popřípadě zesíúovadel mohou bezbarvé laky použitelné při způsobu podle vynálezu obsahovat aditiva obvyklá pro laky, jako např. katalyzátory, vyrovnávací prostředky, barviva, zvláště však činidla řídící reologické vlastnosti, jako mikrogely, NAD (non-aqueous-dispersions), disubstituované močoviny (sagging control agents), jakož i prostředky pro ochranu proti světlu v kombinaci s antioxidanty.

Příklady jednosložkových (1K) a dvousložkových (2K) nevodných bezbarvých laků, které je možno použít jako bezbarvý lak při způsobu podle vynálezu, jsou uvedeny v DE-A 38 26 693, DE-A 40 17 075, DE-A 41 24 167, DE-A 41 33 704, DE-A 42 04 518, DE-A 42 04 611, EP-A 0 257 513, EP-A 0 408 858, EP-A 0 523 267, EP-A 0 557 822, WO-92 11 327.

Příklady jednosložkových (1K) a dvousložkových (2K) vodných laků, které je možno použít jako bezbarvý lak podle vynálezu, jsou uvedeny v DE-A 39 10 829, DE-A 40 09 931, DE-A 40 09 932, DE-A 41 01 696, DE-A 41 32 430, DE-A 41 34 290, DE-A 42 03 510, EP-A 0 365 098, EP-A 0 365 775, EP-A 0 496 079, ΕΡ-Α0 546 640.

Příklady práškových laků, s výhodou používaných při způsobu podle vynálezu při vytváření transparentní povlakové vrstvy, jsou uvedeny v EP-A 0 509 392, EP-A 0 509 393, EP-A 0 522 648, EP-A 0 544 206, EP-A 0 555 705, DE-A 42 22 194, DE-A 42 27 580.

Transparentní povlak se může nanášet jako jediná vrstva nebo ve formě několika vrstev stejného transparentního povlékacího prostředku nebo z několika různých transparentních povlakových prostředků. S výhodou se však transparentní povlaková vrstva bezbarvého laku nanáší jako třetí vrstva z jen jednoho povlékacího prostředku. S výhodou se přitom používá takových povlékacích prostředků, které mají co nejmenší sklon ke stékání, například bezbarvé laky s vysokým obsahem pevných částic a s příslušně nastaveným reologickým chováním. Zvlášť, výhodné jsou práškové laky.

Jako substrát, na kterém se provádí způsob podle vynálezu jsou vhodné elektricky vodivé materiály, jako například kovy. Zejména to jsou např. automobilové karosérie nebo jejich díly, které mohou sestávat z upraveného nebo neupraveného kovu nebo elektricky vodivého plastu nebo plastu opatřeného elektricky vodivou vrstvou. Na tyto substráty se obvyklým způsobem z vodného povlékacího prostředku (I) elektroforeticky nanáší první povlaková vrstva v tloušťce suché vrstvy například 5 až 15 gm a vypaluje se při teplotách například 130 až 180 °C.

opatřený 10® až druhého

Na takto získaný substrát vykazující měrný odpor zvláště z elektroforeticky vylučovatelného prostředku (II), odlišného od prvního povlékacího prostředku (I), majícího barevný a/nebo efektní účinek, nanáší druhá povlaková vrstva v tloušťce suché vrstvy například 10 až 45 μπι, s výhodou 15 až 30 gm, a vypaluje se rovněž při teplotách 130 až 180 °C. Druhá povlaková vrstva obecně nemá prakticky žádnou elektrickou vodivost, t.zn. vykazuje ve vypáleném stavu měrný odpor obecně vyšší než 10® Qcm.

ETL-vrstvou 10® Qcm se povlékacího

Povlak, získaný elektromáčením z povlékaciho prostředku (I), slouží zejména k ochraně proti chemickému a koroznímu napadení, takže je výhodné povlékat pokud možno celý povrch trojrozměrného substrátu, například karoserie.

Povlak, mající barevný a/nebo efektní účinek, ve vypáleném stavu elektricky izolující, získaný povlékáním elektromáčením z povlékaciho prostředku (II), se může, ale nemusí rozprostírat po celé ploše trojrozměrného substrátu; možné dvojí povlékání proto například zahrnuje celoplošné první povlékání elektromáčením z povlékaciho prostředku (I) a povlékání poskytující barevný a/nebo efektní účinek z povlékaciho prostředku (II) elektromáčením například v podstatě jen ve vnějších oblastech, zejména na viditelných plochách trojrozměrného substrátu, t.zn. například ne v úzkých dutinách karosérie.

Návazně se provádí nanášení bezbarvého laku. Třetí povlaková vrstva se nanáší z obvyklého kapalného nebo práškového laku a vypaluje se například při teplotách 80 až 160 °C. Popřípadě se mohou nanášet další vrstvy bezbarvého laku ze stejného povlékaciho prostředku nebo z různých povlékacích prostředků. Podle vynálezu se s výhodou povléká do tlouštíky vrstvy transparentního povlaku nebo do celkové tloušťky vrstvy několika transparentních povlakových vrstev 40 až 80 μπι, zvlášť výhodně 50 až 60 μπι.

Způsob podle vynálezu umožňuje výrobu povlaku z několika vrstev laku, zejména povlaku laku pro motorová vozidla, s celkovou úrovní vlastností srovnatelnou se stavem techniky, a se zlepšeným leskem a povrchovou úpravou. Ukázalo se, že způsobem podle vynálezu lze dosáhnout vynikajících vlastností, i když se vynechá vrstva nátěrového tmele. Přes velkou tloušťku vrstvy při nanášení bezbarvého laku jsou celkové tloušťky vrstev povlaku z několika vrstev laku vyrobeného způsobem podle vynálezu velmi malé. Pohybují se v rozmezí 80 až 110 μιπ a jsou menší, než tloušťky obvyklých povlaků laku motorových vozidel se srovnatelně velkou tloušťkou vrstvy bezbarvého laku.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby povlaku z několika vrstev laku, při kterém se na elektricky vodivý substrát elektroforeticky nanáší základní povlak z elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (I) a návazně se vypaluje, načež se nanáší základová vrstva laku s barevným a/nebo efektním účinkem z vodného povlékacího prostředku (II) a vypaluje se a opatřuje se jedním nebo několika povlaky z bezbarvého laku, vyznačující se tím, že

   a) jako povlékacího prostředku se používá povlékacího prostředku vytvářejícího ve vypáleném stavu elektricky vodivou základní vrstvu,

   b) základová vrstva laku se vytváří elektroforetickým nanášením z elektroforeticky vylučovatelného vodného povlékacího prostředku (II) ,

   c) celková suchá tloušťka bezbarvé vrstvy laku nebo bezbarvých vrstev laku je 40 až 80 gm, a

   d) celková suchá tloušťka povlaku z několika vrstev laku je 80 až 110 μπι.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že celková suchá tloušťka vrstvy bezbarvého laku nebo vrstev bezbarvého laku je 50 až 60 μτα.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se způsob provádí pro vytvoření povlaku laku na motorových vozidlech a dílech motorových vozidel.
4. 4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jako povlékacího prostředku (II) pro vytvoření základové vrstvy laku se použije anodicky vylučovatelného povlékacího prostředku.
5. 5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že základní vrstva laku se nanáší do suché tloušťky 5 azý^/ím, a základová vrstva laku se nanáší do suché tloušťky 10 až 45 μιη.
6. 6. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vrstva bezbarvého laku nebo vrstvy bezbarvého laku se nanáší za použití práškového laku.