CZ373297A3 - Zařízení pro zjišťování stavu zakřivení oblastí lidského těla - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro zjišťování stavu zakřivení oblastí lidského těla, zejména zakřivení páteře, pomocí zpětnovazebního biosystému (biofeedback-systém), vhodného zejména pro léčení skoliózy, s alespoň jedním prvkem pro měření délky, s měřicí elektronikou, s vysílačem signálu a se zdroj em elektrické energie.

Dosavadní stav techniky

Skolióza je definována jako zčásti fixované částečné zakřivení páteře, které je srovnatelné jen v počátečním stadiu, později se však stabilizuje. Přídavně k tomuto stranovému prohnutí se především u idiopatické skoliózy v oblasti hlavního zakřivení vyskytují plochá záda nebo dokonce vpadlá záda, jakož i rotační složka jednotlivých částí páteře, které jsou zodpovědné za žebrové prohnutí zad a bederní otoky lidského těla. Skolióza se ošetřuje různými postupy.

U gymnastiky, prováděné s nemocnými, se programy různých cviků omezují na 15° až 20° úhel zakřivení. V mnohých případech však nelže zabránit dalšímu zesílení skoliózy a gymnastikou nemocných také nelze ovlivnit všechna onemocnění skoliózou.

Kromě toho existuje ošetřování pomocí korzetu, viz například spis EP-A-389 379. Pro tento účel byla vyvinuta řada různých tvarů korzetů, například tak zvaný korzet Milwaukee, Cheneau a Boston. Aby takový korzet pro stabilizaci páteře sloužil k vyvozování tlaku v určitých bodech, musí být dostatečně pevný a při nošení je relativně objemný a nepři • · · · • · · jemný. Dále jeho nošením dochází k atrofii svalstva trupu, čímž je stále více omezována pohyblivost pacienta. Konečně může také nošením korzetu docházet k trvalé deformaci žeber nebo měkké tkáně pod přítlačnými body. Takové korzety se mají nosit vždy 23 hodiny denně a to každý den, až do plného vyvinutí kostry. Korzet se obvykle nosí 3 až 4 roky. Většinou nosí korzety dorůstající osoby a je proto pochopitelné, že část těchto pacientů nenosí korzety po dostatečně dlouhou dobu již z estetických důvodů. Navíc se zvyšují náklady na korzety, které je u dospívajících osob nutno častěji měnit a obnovovat.

Méně často se provádí vyztužovací operace, zejména proto, že taková operace je riskantní.

Konečně je také známé ošetřování pomocí elektrostimulace. Přitom se používá denní nebo noční stimulace, například pomocí implantované soustavy při úhlu asi 15° až 30°. Toto ošetřování se prosadilo jen zčásti. Není zaměřeno speciálně na pacienty trpící skoliózou, ale slouží zejména k léčení neurologických onemocnění. Podle novějších vědeckých informací však ošetřování pomocí elektrostimulace není schopno zadržet progresivní deformaci páteře.

U tak zvaného zpětnovazebního biosystému má být funkce neúčinné skupiny svalů udržena zesílenou aktivací ještě inervovaných částí, popřípadě speciálním cvičením agonistických náhradních funkcí. Příkladem takového zpětnovazebního biosystému je zejména systém zvaný EMG-Biofeedback autorů Basmajiana a De Lucy (1985) Muscles alive. Their functionš revealed by Electromyography, 5. vydání, Williams & Wilkons, Baltimore, USA. Podle indikační polohy se výše zmíněné léčebné postupy provádějí bud' jednotlivě, při větších úhlech • · ·· zakřivení však také společně.

Zpětnovazební biosystémy se u deformací páteře dosud používaly jen ojediněle. Ačkoliv byly v literatuře popsány jako úspěšné, dosud se neprosadily. Při léčení skoliózy je známý zpětnovazební biosystém Dvorkina a spol. (popsán autory Wong, Upadhyay, Evans, Luk, Leong (1993) Predition of immediate brace effectiveness prior to its application for Adolescent Idiopathic Scoliosis, Preceedings of the 9th International Phillip Zorab Symposium, Cambridge). Tento systém spočívá na poznatku, že spolu se zvyšováním zakřivení se automaticky zkracuje tělesná délka. Jde tedy o systém obsahující délkové signalizační zařízení, které musí být upevněno na trupu pacienta. Jakmile se již nedosáhne individuálně nastavitelné kritické délky těla jednotlivce, dojde k vydání signalizačního tónu. Toho se kromě jiného dosahuje tím, že po straně je přes ramena a dole pod rozkrokem uložena lanová smyčka a druhá lanová smyčka je vedena kolem trupu. Tento princip byl popsán jako efektivní, avšak neprosadil se. Je možné, že se neprosadil proto, že je pro pacienta obtížné nosit po celý den v rozkroku zpětnovazební smyčku.

Terapeutická opatření se na jedné straně koncentrují speciálně na fáze růstu mladého pacienta, u něhož je obava, že v krátké době dojde ke značnému zvětšení křivosti, a na druhé straně na dospělého pacienta, trpícího skoliózou. Zde jde zejména o ovlivnění bolestí, které omezují kardiorespirační systém a zejména zhoršení zakřivení, k němuž dochází po menopause. Výše zmíněné gymnastické postupy pro nemocné mohou samy o sobě ovlivnit skoliózy, pokud jde o ovlivňování zakřivení. To bylo doloženo četnými studiemi. Z gymnastických opatření tak vybočují mnohá zakřivení páteře, která je

pak třeba omezovat pomocí korzetů nebo zastavit dokonce operací. Přitom se nejedná jen o malé procento pacientů s progresí, kterou nelze zadržet konzervativními opatřeními. Ani pomalu se zvětšující formy skoliózy často nelze zdržet gymnastickými opatřeními. Na druhé straně je však právě pro tuto skupinu pacientů nutné použití korzetu. To představuje značné náklady, počínaje prvním sádrovým otiskem až po dohotovení srovnávacího korzetu. Ve vysokém procentu případů dochází k nevhodnému provedení a tím k tomu, že pacient odmítá nosit srovnávací korzet. To je jednak podmíněno kosmetickými faktory, jednak někteří pacienti nemohou vydržet tlak potřebných pelot ani při vhodném ošetření pokožky.

Trojrozměrné ošetřování skoliózy podle Schrotha (popsáno autory Lehnert-Schroth, 1991; Dreidimensionale SkolioseBehandlung; Atmungs-Orthopádie Systém Schroth, Gustav Fischer Verlag, Stuttgart) sleduje jako specifické cvičení pro skoliózu páteře cíl, udržovat efektivně správné držení těla při všech denních aktivitách.

Ke zvýšení křivosti dochází jednak v důsledku asymetrického tlaku na oblasti růstu obratlů, čímž dodatečně dochází k asymetrickému růstu těla. Na druhé straně se předpokládá, že jednostranné protažení kloubových pouzder a páteřních pásů přispívá ke zvětšování křivosti. Konečně se skolióza také může zhoršovat v důsledku stupňujících se degenerativních procesů. Proces zhoršování stavu je vždy způsobován danou asymetrií páteře, jejíž příčina je zčásti známá, u idiopatické skoliózy je však i nadále neznámá. Předpokladem pro zhoršení křivosti jsou zřejmě mechanické faktory, které jsou podporovány vzpřímeným držením těla a s tím spojeným působením gravitace na zakřivení. Cílem troj rozměr-

ného ošetřování skoliózy podle Schrotha je, výše popsaným efektivním korekčním držením působit proti deformačním silám, působícím na páteř s jejími pouzdrovými a pásovými strukturami při běžných denních aktivitách. Pacient tedy musí sám v průběhu dne být schopen seznat, kdy se nachází vzhledem k zakřivení své páteře v nevhodné poloze, popřípadě kdy se v takové nevhodné poloze nachází jeho trup. Splnění tohoto požadavku však u řady pacientů trpících skoliózou není možno dlouhodobě dosáhnout pro jejich nedostatečné intelektuální schopnosti nebo malou snahu. Z tohoto důvodu musí být princip kontroly držení zad podporován nějakým přístrojem.

Běžně je také třeba vystříhat se stranových ohybů páteře, jimiž se zvyšuje zakřivení, jakož i otáčení trupu, jímž se zesiluje rotace. Bylo by tak možno uskutečnit korekční princip podle Schrotha, jímž se stávající zakřivení korigují směrem odspodu. Proto je třeba ovlivnit nejdříve nejdále směrem k nohám ležící hlavní zakřivení. Nejdříve se tedy neberou v úvahu menší vedlejší zakřivení (lumbosakrální protioblouk). Jakmile se napřímí hlavní dolní zakřivení, dochází podle zkušenosti také ke vzniku svalových upravovačích reflexů pro výše ležící zakřivení, které na ně také příznivě působí zvýšením svalové aktivity korekčních svalových skupin.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je proto se zřetelem k deformaci bederního úseku páteře, to je úseku mezi hrudníkem a pánví, a se zřetelem k výstupku žeber, vytvořit zařízení pro zjišťování stavu zakřivení oblastí lidského těla, které bude re·· ·· · · ·· ···· • · · ·· ·· · · · • ··· .· · · · · • β · · · *«···· • · » · · · · ···· ·· ··· ··· ·· · gistrovat přírůstky zakřivení a zkroucení úseku trupu v oblasti mezi hrudníkem a pánví.

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že prvkem pro měření délky je alespoň jedna podélná průtahoměrná tyč spojená s alespoň jedním nosným prvkem a s měřicí elektronikou, přičemž podélná průtahoměrná tyč je uložena na oblastech těla, jejichž držení nebo pohyb je třeba registrovat, a měřicí elektronika v podstatě sestává z nejméně dvou relativně navzájem vůči sobě pohyblivých elektricky vodivých senzorů.

Pokud se bere v úvahu skutečnost, že kaudální korekturou páteře mohou také být reflektoricky korekčně ovlivněny kraniální úseky páteře, tedy oblast hrudníku nebo krčních obratlů, je toto zařízení vhodné pro příznivé ovlivnění deformace páteře jako celku nad reflektorickou aktivací výše uložených úseků páteře. Průtahoměrná tyč zde slouží k transformaci mechanických deformací, totiž ke změně vzájemné vzdálenosti pohyblivých elektricky vodivých senzorů na elektricky měřitelné veličiny, přičemž se změna délky přenáší stykem elektricky vodivých senzorů na vysílač signálu. Tímto způsobem je možno bezpečně zjišťovat změny držení těla po upevnění zařízení podle vynálezu. Vysílač signálu udává překročení předem stanovené deformace a tak nutí pacienta k zaujetí vhodnější polohy, která nebude doprovázena signálem signalizačního zařízení.

I když je zařízení podle vynálezu zejména určeno pro zjišťování zakřivení, popřípadě ke kontrole vadného pohybu a zakřivení páteře, umožňuje také kontrolu hranic pohybu kloubů, například po operačních zákrocích nebo po pohybové terapii činnosti svalů a jejich intenzity, například činnosti ramenních, nožních a prsních svalů.

-ΙΕ výhodou je také možno u zařízení podle vynálezu použít dvou průtahoměrných tyčí, které jsou uspořádány ve vzájemném odstupu a jsou spojeny s nosným prvkem, popřípadě s měřicí elektronikou. Přitom je jedna z průtahoměrných tyčí namáhána v tahu a druhá v tlaku, a obě jsou s měřicí elektronikou zapojeny v sérii, takže je potřebná jen jedna aplikace měřicí elektroniky pro obě průtahoměrné tyče.

U dalšího provedení vynálezu je průtahoměrná tyč na jednom svém konci upevnitelná na jednom nosném prvku. Svým druhým koncem je průtahoměrná tyč přesuvně spojena s dalším nosným prvkem.

Pro zavedení elektrického impulzu na signální vysílač, je jeden z elektricky vodivých senzorů uspořádán na průtahoměrné tyči a druhý elektricky vodivý senzor na nosném prvku, s nímž je průtahoměrná tyč posuvně spojena. Pokud při určitém pohybu těla dojde k tomu, že se oba elektricky vodivé senzory spojí, uzavře se proudový obvod v měřicí elektronice a tím se spustí vysílač signálu. Za tímto účelem jsou elektricky vodivé senzory spojeny s vysílačem signálu. Zdrojem energie může být baterie nebo akumulátor, zatímco vysílačem signálu může být akustický a/nebo optický vysílač. Pro lepší postřeh akustického nebo optického signálu vysílače může být pacient opatřen ušním sluchátkem nebo brýlemi, do kterých je integrována miniaturní lampa. Přenos pak může být proveden pomocí rádiového signálu. Kromě toho může být pacient opatřen pípátkem uspořádaným na části jeho obleku. Přídavně je ještě pochopitelně možná řada dalších opatření, jak předávat pacientovi optický nebo akustický signál.

U výhodného dalšího provedení vynálezu může být měřicí elektronika opatřena časově zpomalovací jednotkou pro sig nální vysílač, například se zpožděním 10 sec., proto, aby pacient nebyl vysílačem signálu rušen při každém malém pohybu.

Pro ochranu celého zařízení podle vynálezu nebo jeho částí od vnějších vlivů, mohou být celé zařízení nebo průtahoměrná tyč spolu s nosnými prvky obklopeny ochrannou hadicí, čímž je v podstatě obalen celý systém. Celá měřicí elektronika může přitom být uložena v dutině ochranné hadice. Ochranná hadice přitom s výhodou sestává z pružného plastu, například ze silikonového plastu.

Vzhledem k tomu, že je nejlepší, je-li celý systém uspořádán v ochranné hadici, může také senzor být tvořen touto hadicí ve smyslu do sebe se zasouvajících trubic, přičemž může dodatečně obsahovat i měřicí elektroniku, čímž se dosáhne maximálního využití materiálu. Ochranné trubice mohou v sobě navzájem klouzat a distrakci, popřípadě kompresi systému, může signalizovat měřicí elektronika.

Podle účelu použití mohou být nosné prvky, popřípadě ochranná hadice, pomocí upevňovacích prvků přímo upevněny na pokožce pacienta. Jako upevňovací prvky mohou být použity náplasti, bandáže nebo přísavky.

U dalšího použití mohou být nosné prvky, popřípadě ochranná hadice, upevnitelné na pružném, například textilním úboru, který obepíná tělo pacienta.

Pro upevnění nosných prvků, popřípadě ochranné hadice na úboru, lze použít suché zipy nebo stiskací knoflíky. Kromě toho mohou také být nosné prvky na úboru našity. Pro zařízení podle vynálezu je velmi výhodné, že může být velmi *** jednoduchým způsobem upévněno ná těle paciehta. “toto zařízení může také být upevnlfib na oi?these nébo k tii tfiŮže dodáteč ·

ně být připojeno. Dále lze také použít elastické tričko, které se podobá uvedenému úboru, na němž se upevní zařízení podle vynálezu. Tričko je účelně opatřeno upínacím zařízením pro měřicí elektroniku včetně zdroje proudu a vysílače signálu. Tričko i příslušný úbor mohou být provedeny z lehkého materiálu, aby se přizpůsobily konturám trupu. Přitom musí v pase těsně doléhat, aniž by však tlačily nebo ovlivňovaly dýchání pacienta. V přirovnání ke korzetu nebo jiné orthese je nošení takového trička nebo úboru podstatně pohodlnější, což je pro pacienta přijatelnější a vytrvalejším nošením je tak zajištěn větší úspěch léčení.

U dalšího provedení vynálezu může být zařízení implantovatelné do těla pacienta.

Je také možné doplnit toto zařízení zařízením pro dálkový přenos signálu vysílače za účelem kontroly změny držení těla pacienta, například při delší nemocniční terapii nebo při větších zkouškách v terénu.

Přehled obrázků na výkresech

Dále je vynález podrobněji popsán a jeho příkladné provedení je znázorněno na připojených výkresech. Na výkresech je na obr. 1 schematicky znázorněno zařízení podle vynálezu, použité na pacientovi, na obr. 2 je schematické znázornění dalšího provedení zařízení podle vynálezu, použité na pacientovi, na obr. 3 je schematicky znázorněno jiné provedení zařízení podle vynálezu, rovněž uspořádané na těle pacienta a na obr. 4 je uveden seznam potřebného materiálu, jakož i konkrétní měřicí uspořádání součástí zařízení v měřítku 1:1, určené k použití na pacientovi.

• 9 99 9· • 9 ·· 9 9 · · · • · ® * 9 9 9 99 9 9

- 1(J - ···· 99 M« 990 S5 9

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno zařízení 1 podle vynálezu, použité v případě, kdy páteř pacienta 2 vykazuje kyfózu, takže zařízení 1 působí v tahových podmínkách. Zařízení 1 podle vynálezu je přitom upevněno na úboru 3, který je navlečen na těle pacienta 2, přičemž je zařízení 1 uspo^t^p ^„','pt^pdní části zad 4 pacienta. 'ůc·., u

Oproti tomu je na obr. 2 znázorněno zařízení 1 podle vynálezu, u něhož páteř pacienta 2 vykazuje lordózu, čímž působí za tlakových podmínek, přičemž je zařízení 1 upevněno bezprostředně na zádech 4 pacienta 2..

Zařízení 1 je opatřeno průtahoměrnou tyčí 5, představující délkový měřicí prvek. Jeden konec průtahoměrné tyče 5 je pevně spojen s nosným prvkem 6,. Tuhé spojení průtahoměrné tyče £ s nosným prvkem 6 je provedeno prostřednictvím stavěcího šroubu 7, uspořádaného na nosném prvku 6. Nosný prvek £ je podle obr. 1 na úboru 3., který má oblečen pacient 2, upevněn pomocí stiskacích knoflíků 8. Zařízení 1 se tak v tomto provedení nachází na zádech 4 pacienta 2. za účelem podchycení křivosti jeho páteře. Neznázorněným způsobem může také být zařízení upevněno na hrudní straně pacienta 2 nebo i v jeho bederní oblasti, v odpovídajících hlavních zakřiveních. Kromě toho lze zařízení 1 také upevnit na jiné části těla.

Na každém protilehlém konci nosného prvku 6 průtahoměrné tyče 5. je tato průtahoměrná tyč 5. délkově přes tavitelně spojena s dalším nosným prvkem 9, který je rovněž pomocí stiskacích. knoflíků 8 upevněn na úboru 3.

Podstatným prvkem měřicí elektroniky 10 jsou dva elektricky vodivé senzory 11 a 12, které jsou určeny pro vzájem11 ný dotyk. Jeden senzor 11 je pevně uspořádán v oblasti vedení průtahoměrné tyče 5 na nosném prvku 9. Oproti tomu je druhý senzor 12 uspořádán na průtahoměrné tyči 5. Podle obr.

se senzor 12 nachází na konci průtahoměrné tyče £., pod svým vedením v nosném prvku 9. Tím dochází k vytvoření kontaktu mezi senzorem 11 a druhým senzorem 12 v případě, kdy se pacient 2 ohne směrem dopředu, tedy v případě, kdy dojde k vyvození tahu na páteř pacienta 2. .

Oproti tomu je podle obr. 2 senzor 12 uspořádán nad nosným prvkem 9. obsahujícím senzor 11 tak, že je volný konec průtahoměrné tyče 5. veden v nosném prvku 9. Přitom dochází ke kontaktu mezi elektricky vodivými senzory 11 a 12 v případě, kdy se pacient ohne směrem dozadu a tím vyvodí tlak na svou páteř. Senzor 11 je vedením 13 spojen s vysílačem 14 signálu. Druhý senzor 12 je dalším vedením 15 spojen se zdrojem proudu 16. který je ze své strany zase ve spojení s vysílačem 14 signálu. Je samozřejmé, že měřicí elektronika

10. vysílač 14 signálu a zdroj proudu 16 mohou být uspořádány v malém pouzdru, které může být upevněno na těle pacienta v místě hlavního zakřivení jeho těla.

Při uložení zařízení 1 bezprostředně na pokožce těla pacienta 2, jak je to znázorněno na obr. 2, se nosné prvky £ a 2. upevňují pomocí přísavek 17.

Pro upevnění zařízení 1 je třeba, aby pacient nejdříve oblékl úbor 2. Nato lékař označí odpovídající body pro upevnění nosných prvků £ a 2. Na těchto místech se pak na úboru 3. upevní nosné prvky £ a 9.· V této klidové poloze se pak dopředu nastaví senzory 11 a 12. Při tomto nastavení se uzavře kontakt senzorů 11 a 12, čímž se prostřednictvím vedení 1£, dalšího vedení 15 a prostřednictvím zdroje 16 prou- 12 ··♦ du uzavře proudový okruh. Přitom se aktivuje vysílač 14 signálu. Pacient 2 se musí naučit korigovat zakřivení svého těla tak, aby vysílač 14 signálu žádný signál nevydával. Nejdříve v týdenních odstupech, později v měsíčních a několikaměsíčních odstupech je možno vhodně měnit vzdálenost mezi senzory 11 a 12 a zajišťovat ji pomocí stavěcího šroubu 7 na nosném prvku 6, čímž lze dosáhnout zvětšující se korektury zakřivení v průběhu roku.

Pacient by toto zařízení měl nosit po celý den. Přitom může pacient 2 mít například tři různé úbory, aby měl možnost je pravidelně měnit. Zařízení 1 je chráněno proti nežádoucím vnějším vlivům pomocí neznázorněného ochranného hadicového systému, jímž je zařízení 1 povlečeno. Tak lze úbor 2 prát i se zařízením 1, aniž by docházelo k jeho změnám. Je také možno si představit vybavení plavek tímto zařízením 1, takže i v horkém ročním období má paciént 2 na plovárně možnost samokontroly držení těla.

Podle stavu trupu pacienta 2 trpícího skoliózou, bylo prvními pokusy zjištěno, že na vnější straně oblouku by měla být umístěna průtahoměrná tyč 17 jako distrakční měřicí prvek, jak je zřejmé z obr. 3, zatímco pro bederní část páteře je vhodnější kompresní měřicí prvek, tvořený průtahoměrnou tyčí 2- Průtahoměrná tyč 17 je namáhána v tahu, jak je znázorněno šipkami, zatímco průtahoměrná tyč 5 je namáhána v tlaku, jak je rovněž znázorněno šipkami. Žeberní zádové zakřivení je před zakřivením hrudní páteře nejvýraznějším znakem, zatím co vyboulení v bederní krajině při rovném postoji pacienta 2 nijak podstatně nepřečnívá přes jeho ostatní tělesné proporce. V bederní oblasti je podstatně lépe viditelné hrbovité zahloubení, takže by zde bylo vhodné umí- 13 stit kompresní měřicí prvek. Přitom je nejvhodnější, jsou-li oba měřicí prvky zapojeny v sérii, aby mohly být opatřeny společnou měřicí elektronikou IQ.. Jak se ukázalo při prvních pokusech, je při aplikaci tohoto kombinovaného systému vhodné nejdříve vypnout senzor 11, aby pacient 2. nebyl· zbytečně zneklidňován. Pro sledování bederního zakřivení se pak využívá druhý senzor 12 dříve než se přiřadí senzor 11 pro hrudní páteř, takže oba senzory 11 a 12 začnou účinkovat současně a se zpožděním.

Vynálezem je zajištěno levné provedení měřicího systému při maximálním komfortu jeho nošení, což má za následek dobrou snášenlivost tohoto zařízení.

Claims (21)

PATENTOVÉ NÁROKY ~N 3T32-77- .

1 zr _ ♦ · ® do 9 9 — xo ···· ·· ··· ··· ·· ·

1. Zařízení pro zjišťování stavu zakřivení oblastí lidského těla, zejména zakřivení páteře, představující zpětnovazební biosystém, vhodný zejména pro ošetřování skoliózy, s alespoň jedním prvkem pro měření délky, s měřicí elektronikou, s vysílačem signálu a se zdrojem elektrické energie, vyznačující se tím, že prvkem pro měření délky je alespoň jedna podélná průtahoměrná tyč (5) spojená s alespoň jedním nosným prvkem (6) as měřicí elektronikou (10), přičemž podélná průtahoměrná tyč (5) je uložena na oblastech (4) těla, jejichž držení nebo pohyb je třeba registrovat, a měřicí elektronika (10) v podstatě sestává z nejméně dvou relativně navzájem vůči sobě pohyblivých elektricky vodivých senzorů (11, 12).

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že jsou u něj ve vzájemném odstupu od sebe uspořádány dvě průtahoměrné tyče (5) spojené s nosným prvkem (6), popřípadě s měřicí elektronikou (10), přičemž jedna průtahoměrná tyč je namáhána v tahu a druhá průtahoměrná tyč je namáhána v tlaku a je s měřicí elektronikou (10) zapojena v sérii.

3. Zařízení podle nároků la 2, vyznačující se tím, že průtahoměrná tyč (5) je na jednom svém konci upevnitelná na nosném prvku (6).

4. Zařízení podle nároků 1 až 3, vyznačující ·· ···· se tím, že průtahoměrná tyč (5) je svým druhým koncem přesuvně spojena s dalším nosným prvkem (9).

·· ···· • · · • · » • · · · • 4 ·· ·

5. Zařízení podle nároků laž 4, vyznačující se tím, že jeden z elektricky vodivých senzorů (11) je uspořádán na průtahoměrné tyči (5) a druhý elektricky vodivý senzor (12) je uspořádán na nosném prvku (9), s nímž je průtahoměrná tyč (5) posuvně spojena .

6. Zařízení podle nároků 1 až 5, vyznačující se t í m , že elektricky vodivé senzory (11, 12) jsou spojeny se zdrojem (16) energie a s vysílačem (14) signálu .

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že zdroj (16) energie je baterie nebo akumulátor.

8. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že vysílač (14) signálu je akustický a/nebo optický vysílač signálu.

• · · · · · ······ • · · ·· ·· · · · ···· 9 · ·· · ···· · ······

9. Zařízení podle nároků 1 až 8, vyznačuj ící se tím, že měřicí elektronika (10) obsahuje časovou zpožďovací jednotku pro vysílač (14) signálu.

10. Zařízení podle nároků laž 9, vyznačující se tím, že průtahoměrná tyč (5) spolu s nosnými prvky (6, 9) je obepnuta ochrannou hadicí.

11. Zařízení podle nároků 1 až 9, vyznačující se t í m , že celé zařízení (1) je obklopeno ochrannou hadicí.

12. Zařízení podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že senzor (11, 12) je vytvořen ochrannou hadicí ve smyslu do sebe zapadajících trubic, přídavně obsahujících měřicí elektroniku (10), přičemž j sou trubice do sebe zasouvatelné.

13. Zařízení podle nároků 10 až 12, vyznačující se t í m , že ochranná hadice je vyrobena z pružného plastu.

14. Zařízení podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že nosné prvky (6, 9), popřípadě ochranná hadice, jsou na pokožce těla upevněny pomocí upevňovacích prvků (8).

15. Zařízení podle nároků 1 až 14, vyznačující se t í m , že upevňovací prvky jsou náplasti, bandáže nebo přísavky (17).

16. Zařízení podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že nosné prvky (6, 9), popřípadě ochranná hadice, jsou upevnitelné na pružném úboru (3) obepínajícím tělo pacienta (2).

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující tím, že pro upevnění nosných prvků (6, 9), popřípadě ochranné hadice, jsou na zařízení uspořádány suché zipy nebo stiskací knoflíky (8).

18. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že nosné prvky (6, 9), popřípadě ochranná hadice, jsoů na úboru (3) přišity.

19. Zařízení podle nároků 1 až 13, vyznačuj ící se t í m , že zařízení (1) je implantovatelné do těla pacienta (2).

20. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že vysílač signálu je chladicí nebo teplotní prvek.

21. Zařízení podle nároku 1, vyznačuj í c 1 s e tím, že měření je založeno na čistě mechanickém principu • 22 . Zařízení podle nároku 21, v y z n a č u j ící

se tím, že i vysílač (14) signálu působí na pacienta (2) mechanicky.