CZ37201U1 - Zvedák - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládané technické řešení se týká zvedáků, zejména určených pro automobily pro zpřístupnění podvozku pro servisní úkony.

Dosavadní stav techniky

V současném stavu techniky jsou známá různá zvedací zařízení pro automobily. Známé jsou například hydraulické či mechanické hevery určené pro zvedání do menších výšek, např. pro výměnu kola. Známé jsou i větší zvedáky určené např. do autoservisů, které umožňují automobil zvednou celý a do větší výšky. Příklad takového zařízení je popsán v dokumentu US 5156238 A. Tento zvedák zahrnuje základnu a nosnou část, které jsou vzájemně spojené paralelogramem a hydraulickým lineárním pohonem.

Konstrukce známých menších zvedáků je však často značně složitá a přitom nedostatečně robustní. Hydraulické pohony mohou navíc být náchylné k poškození a jsou závislé na přívodu kapaliny nebo energie. Bylo by proto vhodné přijít s řešením zvedáku, který by poskytoval robustnější konstrukci a uživatelsky přívětivější použití.

Podstata technického řešení

Nedostatky řešení známých ze stavu techniky do jisté míry odstraňuje zvedák zahrnující alespoň jednu zvedací sekci, která zahrnuje horní platformu a spodní platformu, které jsou vzájemně propojené dvěma dvojicemi ramen. Každé rameno je na horním konci otočně spojeno s horní platformou a na spodním konci otočně spojeno se spodní platformou. Dále každá zvedací sekce zahrnuje vzpěru, která je na spodním konci posuvně spojena se spodní platformou a na horním konci otočně spojena s horní platformou, takže posunem spodního konce vzpěry lze vzpěru sklápět či napřimovat, čímž je nastavována svislá vzdálenost platforem, zatímco ramena drží platformy stabilní a/nebo vzájemně rovnoběžné. Dále každá zvedací sekce zahrnuje lineární pohon pro posun spodního konce vzpěry, přičemž pohon je propojen se spodní platformou a se vzpěrou, přičemž směr posuvu spodního konce vzpěry je rovnoběžný s podélnou osou zvedací sekce a se spodní platformou.

Lineární pohon tedy může mít dvě hlavní části, které jsou vzájemně posuvné v jedné ose, přičemž jedna tato část je připojena ke spodní platformě a druhá část je připojena ke vzpěře, zejména k jejímu spodnímu konci. Posuvné spojení spodního konce vzpěry se spodní platformou může být zajištěno přímo lineárním pohonem, nebo jiným posuvným prvkem, např. kolejnicí. Ramena v každé dvojici mohou výhodně mít splývající osy otáčení. Zvedací sekce pak může být symetrická vzhledem k rovině kolmé na obě platformy a rovnoběžné s podélným (tj. delším) rozměrem zvedací sekce.

Obě platformy mohou mít stejný nebo obdobný tvar, např. mohou mít obdélníkový půdorys a stejnou šířku. Platformy, ramena i vzpěry mohou být například ocelové. Ramena i vzpěra mohou například mít kulaté či čtyřhranné průřezy. Horní platforma může být opatřena odnímatelně uchytitelnými tlumicími podložkami, např. gumovými. Spodní platforma je určena pro kontakt s podkladem, horní platforma je určena pro kontakt se zvedaným objektem. Naklápění vzpěry v důsledku posuvu jejího spodního konce pak zvedá horní platformu a tím i zvedaný objekt. Spodní platforma tak může zahrnovat v podstatě rovinnou spodní plochu pro kontakt se zemí, přičemž shora nebo zboku jsou k ní pak uchycovány ostatní součásti, zejména ramena, vzpěra a lineární pohon. Horní platforma zahrnuje v podstatě rovinnou horní plochu pro opření zvedaného objektu,

- 1 CZ 37201 U1 a zespod či zboku jsou k ní uchyceny ostatní komponenty, zejména ramena a vzpěra. Součástí horní platformy může být i prodlužovací element, který je odnímatelně připojitelný k některému jejímu konci, čímž je možné prodloužit horní platformu a např. tak zvedat rozměrnější vozidla, aniž by bylo znemožněno zvedání menších objektů.

Zvedák je tedy pohybem pohonu nastavitelný do dvou základních poloh - složené, v níž jsou platformy maximálně vzájemně přiblížené, a rozložené, kdy jsou platformy maximálně vzdálené. Ve složené poloze je úhel mezi spodní platformou a rameny i vzpěrou menší než v rozložené. Např. může ve složené poloze vzpěra přímo doléhat na spodní platformu. Horní platforma se během zvedání může i posouvat v podélném směru. Kromě těchto krajních poloh může být zvedák nastavitelný do částečně rozložených poloh. Může být možné zvedák nastavit do libovolné polohy mezi složenou a rozloženou, nebo mohou polohy být v určitých rozestupech od sebe, například daných polohami, v nichž je zvedák možné zajistit proti samovolnému složení, jak bude popsáno níže s odkazem na pojistku.

Lineární pohon je výhodně mechanický. Mechanické pohony mohou být levnější či konstrukčně jednodušší než např. pneumatické či hydraulické, a mohou být méně náchylné na poruchy. Umístění pohonu přímo na spodní platformu, např. namísto do vzpěry, navyšuje stabilitu zvedáku a může zjednodušit konstrukci zvedáku. Část lineárního pohonu pak může být trvale statická, takže je zjednodušen např. přívod energie či kroutícího momentu k lineárnímu pohonu. Zároveň je snazší takto lineární pohon zakrytovat a ochránit ho tak před poškozením či nečistotami a omezit riziko zranění o jeho pohyblivé součásti.

Při pohledu z boku můžou na každé zvedací sekci obě dvojice ramen s horní platformou a spodní platformou vytvářet paralelogram. Díky tomu je zajištěna rovnoběžnost platforem ve všech polohách, může být navýšena stabilita zvedáku apod.

Lineární pohon každé zvedací sekce výhodně zahrnuje závitovou tyč otočně uchycenou ke spodní platformě a zahrnuje prvek s komplementárním vnitřním závitem uchycený ke vzpěře. Možné je v zásadě i tyto prvky zaměnit a mít tak prvek s vnějším závitem otočně spojený se vzpěrou a posuvný vůči spodní platformě, k níž je neposuvně uchycen prvek s vnitřním závitem.

Pohon se šroubovicí je relativně konstrukčně jednoduchý a zároveň spolehlivý. Navíc není závislý např. na přívodu hydraulické kapaliny nebo tlakového vzduchu apod. Zdroj krouticího momentu může být součástí zvedáku, ale výhodněji je externí. Například lze závitovou tyč, přímo nebo skrze převodovku, propojit s hřídelí s koncovkou pro uchycení do standardní vrtačky či utahovačky. Vzhledem k tomu, že vrtačka je běžnou součástí dílen, ať již poháněna elektricky, bateriově, pneumaticky atd., může být nezávislá na zdroji energie, je snadno přenosná a ovladatelná atd. Zvedák je pak navíc možné vyrobit levněji, protože zdroj momentu nemusí být jeho pevnou součástí.

Na každé zvedací sekci může spodní platforma zahrnovat kolejnici pro vymezení posuvu spodního konce vzpěry, přičemž vzpěra je opatřena aspoň jedním kolečkem vzpěry pohyblivě uloženým na kolejnici. Možné je i vzpěru s kolejnicí propojit kluzně. Kolečko se může pohybovat uvnitř kolejnice nebo po ní. Využít je možné jedinou kolejnici, nebo např. pár kolejnic uspořádaných symetricky vzhledem k podélné ose zvedáku. Obecně lze namísto kolejnic využít jakýkoliv posuvný prvek, kolejnice jsou však relativně levné a spolehlivé a mohou zajišťovat hladký posun s minimálním odporem.

Na každé zvedací sekci mohou být horní platforma i spodní platformy z plechu, přičemž jejich průřez na většině jejich délky zahrnuje podstavu a dvě boční strany upevněné k podstavě na obou jejích koncích. Lze využít i plechové platformy bez bočních stěn, tyto stěny jsou však vhodné z hlediska lepší manipulovatelnosti se zvedákem, protože boky platforem pak nejsou ostré, a navíc tyto boční strany umožňují montáž ostatních komponent zvedací sekce. Např. skrze ně mohou procházet otvory pro panty realizující otočná spojení ramen či vzpěry. Zároveň plechové platformy

- 2 CZ 37201 U1 poskytují robustní a stabilní konstrukci s velkou kontaktní plochou se zemí/zvedaným objektem. Zároveň jsou takto platformy relativně tenké a vymezují ve složeném stavu zvedáku vnitřní prostor obklopující všechny ostatní součástí, takže výsledný zvedák je kompaktní a komponenty jsou chráněny před poškozením či nečistotami.

Na každé zvedací sekci může horní platforma na své spodní straně zahrnovat pojezdová kolečka pro manipulaci se zvedákem nebo jeho umisťování. Spodní platforma pak může zahrnovat otvory pro průchod kolečka. Možné je však např. i umístit kolečka na boky tak, že spodní platformu přesahují v bočním směru a nemusejí procházet skrz ni. Výhodnější je však využití otvorů ve spodní platformě. Při přesunu zvedáku do složeného stavu tak dojde k takovému přiblížení platforem, že kolečka aspoň z části projdou patřičně umístěnými a/nebo velkými otvory skrze spodní platformu. Spodní platforma je tak zvednutá ze země a celý složený zvedák je pojízdný, což zásadně usnadňuje manipulaci. Není přitom nutné poskytovat pojistky či brzdy pro pojezdová kolečka, protože při použití zvedáku jsou automaticky zvednuta mimo kontakt se zemí.

Na každé zvedací sekci může zvedák obsahovat pojistku proti samovolnému posuvu spodního konce vzpěry. Díky tomu není rozložená poloha zvedáku jištěna pouze pohonem, takže je navýšena bezpečnost a omezeno riziko zranění či poškození lineárního pohonu. Pojistka může být např. realizována jako řada zubů umístěných na spodní platformě, kde tato řada může být vedena v podélném směru zvedáku, a zarážka pro zachycení mezi zuby, přičemž zarážka je propojena se vzpěrou otočným spojením. Zuby jsou pak orientovány či tvarovány tak, aby zarážka v kontaktu se zuby zamezila posuvu spodního konce vzpěry, a to alespoň ve směru odpovídajícím skládání zvedáku. V kontaktu se zuby může zarážka být držena pouze gravitací, není např. nutné využívat pružinu tlačící zarážku dolů, přestože je to možné. Pro složení zvedáku pak může být před sepnutím pohonu nutné zarážku ručně odklopit mimo kontakt se zuby. Tvar zubů může být zároveň takový, aby při rozkládání zvedáku zarážka samovolně přecházela mezi zuby, tj. pojistka nijak nebrání rozkládání, ale automaticky vždy brání skládání zvedáku, dokud není ručně odklopena.

Zvedák může celkem zahrnovat dvě zvedací sekce, jejichž spodní platformy jsou na obou koncích propojeny příčníky, přičemž jeden z příčníků zahrnuje hřídel pro přenos krouticího momentu mezi zvedacími sekcemi. Hřídel může být převodovkou propojena s lineárními pohony obou zvedacích sekcí. Dvě zvedací sekce umožňují zvedák snadno využít např. pro zvedání dvoustopých vozidel. Propojení sekcí příčníky, např. trubkami, umožňuje zajistit vyrovnání zvedacích sekcí. Jedna z trubek pak může i chránit hřídel přenášející moment a díky společné hřídeli jsou obě sekce nastaveny vždy do stejné polohy. Příčníky jsou výhodně připojovány k sekcím odnímatelně, aby bylo možné zvedák v případě potřeby snadno rozložit na jednotlivé sekce.

Hřídel pak výhodně je na každém svém konci převodem spojena s jedním z lineárních pohonů, přičemž lineární pohon aspoň jedné zvedací sekce je opatřen koncovkou pro uchycení do vrtačky. Tedy je vrtačkou možné dodávat kroutící moment k jednomu z lineárních pohonů - zejména do jeho převodovky, a hřídel propojující obě zvedací sekce pak moment přenáší ke druhému lineárnímu pohonu na druhé zvedací sekci.

Zvedák může dále zahrnovat nájezd pro jednostopé vozidlo odnímatelně uchytitelný k jednomu konci zvedací sekce, přičemž dále pak zvedák může zahrnovat úchyt pro kolo jednostopého vozidla odnímatelně uchytitelný ke druhému konci této zvedací sekce.

Zvedák pak v zásadě může s těmito dodatečnými komponentami tvořit sestavu pro zvedání jednostopých vozidel, která zahrnuje zvedák, zejména obsahující jedinou zvedací sekci, a dále zahrnující nájezd a úchyt pro kolo, které je možné připevnit ke zvedáku.

Nájezd může mít podobu kovového bloku s nakloněnou stranou, jehož výška odpovídá výšce složeného zvedáku. Připevnitelný může být k horní sekci nebo spodní sekci. Například může být přišroubován ke spodní sekci pod prodlužovací element horní sekce. Uvedená nakloněná strana

- 3 CZ 37201 U1 pak postupně snižuje výšku nájezdu, takže na konci odsazeném od zvedáku se dotýká (ve složené či skoro složené poloze zvedáku) země a je tak snadno možné najet na zvedák např. s motorkou.

Úchyt pro kolo může mít podobu plechového dílu, který má přibližně tvar „C“ při pohledu zboku a zároveň má tento tvar průřez přibližně tvaru C. Tedy se přibližně jedná o část anuloidu otevřenou tak, že do ní lze najet kolem nebo vsadit kolo motocyklu. Vymezuje tedy prohlubeň, do níž je možné umístit např. přední kolo motorky. Tato prohlubeň pak z části obklopuje toto kolo zepředu, zezadu i z obou bočních stran. V zásadě je tento úchyt tedy stojanem na motocykl. Navíc může tento úchyt zahrnovat např. ještě otvory pro popruhy pro zajištění vidlice motocyklu, případně může i zahrnovat tyto popruhy, případně kovová ramena pro uchycení vidlice motocyklu atd.

Takto vybavený zvedák je pak tedy pohodlně možné využít pro zvedání motocyklů, případně elektrokol nebo jiných jednostopých vozidel.

Alternativní nebo další součástí zvedáku nebo zvedací sestavy, která zde zahrnuje zvedák se dvěma zvedacími sekcemi, může být dvojice kratších příčníků. Zatímco příčníky uvedené výše pak délkou odpovídají zejména šířce automobilu, tyto dodatečné kratší příčníky odpovídají např. šířce čtyřkolky. Obě zvedací sekce pak mohou zahrnovat výše popsaný nájezd. Výsledný zvedák je pak pohodlně možné využít pro zvedání čtyřkolek.

Obecně je pak možné např. vytvořit komplexní zvedací sestavu, která zahrnuje zvedák se dvěma zvedacími sekcemi, jak byly popsány výše. Dále zahrnuje dvě dvojice příčníků - jednu pro automobily, jednu pro čtyřkolky. Dále zahrnuje dva nájezdy - jeden pro každou sekci, a může dále zahrnovat aspoň jeden úchyt pro kolo jednostopého vozidla. Výsledná sestava tak umožňuje snadno měnit podobu zvedáku, podle toho, zda má být zvedán motocykl, automobil, čtyřkolka atd.

Objasnění výkresů

Podstata řešení je dále objasněna na příkladech jeho uskutečnění, které jsou popsány s využitím připojených výkresů, kde na:

obr. 1 je schematicky znázorněn perspektivní pohled na provedení zvedáku dle předkládaného technického řešení, který obsahuje jednu zvedací sekci, přičemž tento zvedák je v částečně rozložené poloze, kdy je horní platforma přizvednutá nad dolní platformu čtveřicí ramen a vzpěrou;

obr. 2 je schematicky znázorněn pohled z boku na zvedák z obr. 1, přičemž je patrné uspořádání ramen s platformami do paralelogramu a je patrné umístění pojezdových koleček na spodní straně horní platformy;

obr. 3 je schematicky znázorněn pohled shora na zvedák z obr. 1;

obr. 4 je schematicky znázorněn pohled v řezu A-A naznačeném na obr. 2, přičemž rovina řezu je svislá, kolmá na podélný směr zvedáku a protíná otočné spojení jedné z dvojic ramen s dolní platformou, přičemž na obrázku je patrné uložení závitové tyče realizující lineární pohon pro posuv spodního konce vzpěry po spodní platformě;

obr. 5 je schematicky naznačen průřez horní platformy a spodní platformy, kde každý z těchto průřezů obsahuje základnu, dvě boční strany a dvě dodatečně stěny pro zajištění čepů pro realizaci otočných spojení ramen s platformou;

obr. 6 je schematicky znázorněn pohled v řezu B-B naznačeném na obr. 2, přičemž rovina řezu je svislá, kolmá na podélný směr zvedáku a protíná kolečka vzpěry uložená v kolejnicích na spodní platformě;

- 4 CZ 37201 U1 obr. 7 je znázorněn detailní pohled na kolečka vzpěry a jejich uložení z obr. 6;

obr. 8 je schematicky znázorněn perspektivní pohled na další provedení zvedáku, ve kterém zvedák zahrnuje dvojici zvedacích sekcí, každá realizovaná jako zvedák z provedení z obr. 1, přičemž je naznačeno umístění hřídele pro přenos momentu mezi pohony obou zvedacích sekcí; a obr. 9 je schematicky naznačeno fungování příkladné pojistky pro zajišťování zvedáku proti samovolnému složení.

Příklady uskutečnění technického řešení

Řešení bude dále objasněno na příkladech uskutečnění s odkazem na příslušné výkresy.

Příkladné provedení řešení je znázorněno na obr. 1-7. Zvedák zde zahrnuje jednu zvedací sekci 1, a sloužit tak může např. pro zvedání jednostopých vozidel. Možné je však tento zvedák využít i v jiných oblastech než je servis dopravních prostředků. Zvedací sekce 1 zahrnuje spodní platformu 3 a horní platformu 2 - spodní platforma 3 slouží jako základna a její spodní plocha je v kontaktu se zemí během používání zvedáku, zatímco horní platforma 2 slouží jako opěrná plocha pro zvedaný objekt. Platformy jsou vzájemně spojeny dvěma dvojicemi ramen 4 a vzpěrou 5. Zvedání je realizováno vzpřimováním vzpěry 5, která je s horní platformou 2 propojena otočně, zatímco se spodní platformou 3 je propojena posuvným spojením. Posuv spodního konce vzpěry 5 je zajištěn lineárním pohonem 6, který je uložen na spodní platformě 3 a spodní konec vzpěry 5 táhne či tlačí v podélném směru zvedáku, čímž je vzpěra 5 přesouvána směrem ke svislé poloze a tím je zvyšována vzdálenost mezi platformami.

Horní platforma 2 je v zobrazeném provedení vytvořena z kovového plechu s průřezem, který je přes většinu délky platformy konstantní a má přibližně tvar „U“, tedy má podstavu 11 a na jejích bocích dvě kolmé boční strany 11. Tento průřez je naznačen na obr. 5. Podstava 11 slouží k upevnění vzpěry 5, pojezdových koleček 13 a ramen 4. V zobrazeném provedení jsou ramena 4 uchycena pomocí čepů v rozpěrných a zároveň kluzných pouzdrech, kde každý čep je zajištěn v boční straně 11 a dodatečné stěně procházející podél dané boční strany 11 na aspoň části délky horní platformy 2. Pomocí analogických stěn jsou otočně uchycena i pojezdová kolečka 13 a vzpěra 5. Alternativě lze namísto těchto plechových úchytů - dodatečných stěn, využít i jakkoliv jinak realizované úchyty, například kovová oka. Ramena 4 z každé dvojice mají společnou osou otáčení, tedy při pohledu z boku (obr. 2) splývají. Všechna ramena 4 jsou zároveň rovnoběžná, stejně jako obě platformy - rovnoběžnost platforem je zajištěná právě uspořádáním ramen 4. Obě dvojice ramen 4 s oběma platformami mají podobu paralelogramu, jak je příkladně patrné z obr. 2, přičemž vzpěra 5 v tomto provedení ramena 4 kříží.

Volitelnou součástí horní platformy 2 je prodlužovací prvek 19, kterým je možné nastavit délku zvedací sekce 1 pro použití s různě velkými vozidly. Např. může délka obou platforem být 1400 až 1700 mm, např. 1550 mm, a prodlužovacím prvkem 19 odnímatelně připevnitelným, např. šrouby, k jednomu konci horní platformy 2, je tato délka prodloužena například o 100 až 300 mm, např. o 200 mm. Šířka platforem může být například 150 až 500 mm, např. 300 až 400 mm. Výška zvedáku ve složené poloze může být například 80 až 150 mm, v rozložené poloze např. 550 až 800 mm.

Další volitelnou součástí horní platformy 2 je jedna nebo více elastických podložek. Tyto podložky mohou být například odnímatelně uchytitelné do otvorů poskytnutých v horní platformě 2. Vyrobeny mohou být například z gumy. Tloušťka podložky může být například 2 až 4 cm. Mohou být poskytnuty dvě podložky - jedna pro každý konec horní platformy 2. Podložky mohou chránit zvedák i zvedaný objekt před poškozením či bránit klouzání objektu po zvedáku.

- 5 CZ 37201 U1

Spodní platforma 3 je realizována obdobně jako horní platforma 2. Je tedy vytvořena z kovového plechu s průřezem, který je přes většinu délky platformy konstantní a má přibližně tvar „U“, tedy má podstavu 11 a na jejích bocích dvě kolmé boční strany 11. Podstava 11 slouží k upevnění vzpěry 5, lineárního pohonu 6 a ramen 4. V zobrazeném provedení jsou ramena 4 uchycena pomocí čepů, kde každý čep je zajištěn v boční straně 11 a dodatečné stěně procházející podél dané boční strany 11 na aspoň části délky horní platformy 2. I zde lze namísto těchto dodatečných stěn využít i jakkoliv jinak realizované úchyty, například kovová oka.

Jak je patrné na obr. 4 a 6, na spodní platformě 3 je uchycena dvojice kolejnic 9 pro kolečka 10 vzpěry 5. Tyto kolejnice 9 mají průřez tvaru „C“, tedy ve tvaru tří stran obdélníku, s otevřenými stranami směřujícími dovnitř a v každé z nich je uloženo jedno kolečko 10 vzpěry 5. Tato kolečka 10 vzpěry 5 mají společnou osu otáčení (viz obr. 6), která je otočně spojuje se spodním koncem vzpěry 5, který je tímto posuvně zajištěn k dolní platformě. Vzhledem k tomu, že na horním konci je vzpěra 5 uchycena otočně, je posuvem spodního konce nastavována vzdálenost platforem, a tedy i sklon ramen 4. V zobrazeném provedení je vzpěra 5 vedena v opačném směru než ramena 4, takže je při pohledu z boku protíná. Zvedání je tedy zajištěno posuvem spodního konce vzpěry 5 pomocí lineárního pohonu 6, jak bude popsáno detailněji níže, zatímco ramena 4 uspořádaná do paralelogramu na obou bocích zvedáku zajišťují stabilitu a drží horní platformu 2 vodorovnou, resp. rovnoběžnou se spodní platformou 3.

Součástí spodní platformy 3 jsou dále čtyři otvory 14 pro průchod kolečka. V zobrazeném provedení jsou kulaté, obecně mohou být například i obdélníkové. Umístění těchto otvorů je voleno tak, aby každým z nich prošlo jedno z pojezdových koleček 13 při úplném složení zvedáku zvedací mechanismus je tedy koncipován tak, že při skládání zvedáku dojde nakonec k přizvednutí spodní platformy 3 v důsledku přitažení platforem těsně k sobě tak, že pojezdová kolečka 13 přesahují spodní platformu 3 směrem dolů - vystupují z ní skrze otvory 14 pro průchod kolečka. Pojezdová kolečka 13 tak mohou v této poloze realizovat kontakt se zemí a usnadňují manipulaci se zvedákem. Vzhledem k tomu, že při zvedání horní platformy 2 dochází k jejímu podélnému posuvu způsobenému paralelogramovým propojením platforem, nenacházejí se otvory 14 pro průchod kolečka v rozloženém stavu zvedáku přímo pod pojezdovými kolečky 13. Obecně tyto otvory mají přibližně stejnou vzdálenost od míst uchycení ramen 4 ke spodní platformě 3 jako pojezdová kolečka 13.

Lineární pohon 6 je v zobrazeném provedení realizováno pomocí otočné závitové tyče 7 trapézového šroubu. Závitová tyč 7 je otočně uložena na spodní platformě 3 v ochranné trubici, přičemž její zadní konec je na zadním konci zvedáku, kde prochází do převodovky 18, a přední konec se nachází přibližně v polovině délky zvedáku. Spodní konec vzpěry 5, který je posuvně a zároveň otočně uchycen ke spodní platformě 3, je opatřen prvkem 8 s komplementárním vnitřním závitem, tedy maticí. Vůči této matici je vzpěra 5 neposuvná ale je otočná, aby matice zůstávala při náklonu vzpěry 5 stále vodorovná. Matice je nasazena na závitovou tyč 7, takže otáčení závitové tyče 7 má za následek posun matice podél délky spodní platformy 3, čímž je posouván spodní konec vzpěry 5 a je tak nastavována vzdálenost platforem. V zásadě je tedy matice posuvná v kolejnicích 9 na spodní platformě 3 a táhne či tlačí s sebou vzpěru 5. Kolečko 10 vzpěry 5 může na každé straně, tj. v každé kolejnici 9, být jen jedno, ale je možné jich pro vyšší stabilitu využít i více. Kolejnice 9 jsou v zobrazeném provedení (obr. 6) odsazené od plochy spodní platformy 3, v jiných provedeních však mohou i přímo dosedat na platformu. V dalších provedeních je možné tato kolečka nahradit např. kluznými posuvnými prvky.

Převodovka 18, která slouží k dodání kroutícího momentu na závitovou tyč 7, může být opatřena pohonem či otočnou hřídelí 17 pro přívod momentu ze samostatného pohonu. Např. je možné zvedák opatřit elektromotorem. Výhodně je však převodovka 18 opatřena hřídelí 17 s koncovkou pro nasazení do vrtačky, např. standardní akumulátorové vrtačky, výhodně s výkonem aspoň 1000 W. Převodový poměr převodovky 18 může být v podstatě libovolný, v některých provedeních např. 1:1, výhodně např. aspoň 1:2 nebo aspoň 1:3, aby se závitová tyč 7 otáčela pomaleji než pohon a bylo tak omezeno namáhání pohonu. Na připojených výkresech je převodovka 18

- 6 CZ 37201 U1 naznačena pouze schematicky, realizována může být například dvojicí ozubení se vzájemně kolmými osami otáčení.

Pohon zajišťuje rozkládání i skládání zvedáku. Je však vhodné dodatečně zajistit horní platformu 2 proti samovolnému pohybu dolů, resp. zajistit vzpěru 5 proti samovolnému pohybu, kvůli zajištění bezpečnosti, aby rozložená (tj. zvednutá) poloha zvedáku nebyla jištěna pouze samotným pohonem ani závitem závitové tyče 7. Součástí zvedací sekce 1 je tak pojistka, která samovolnému pohybu vzpěry 5 může bránit. V zobrazeném provedení (viz obr. 9) pojistka zahrnuje řadu skloněných zubů 15 uspořádaných podél délky zvedáku na spodní platformě 3, a zarážku 16 pro zapadnutí mezi tyto zuby 15. Sklon zubů 15 je přitom takový, aby byl znemožněn pohyb zarážky 16 ve vodorovném směru odpovídajícímu sklápění vzpěry 5, tj. pohybu horní platformy 2 dolů. Zarážka 16 je odklápěcí, aby bylo možné ji ručně otočit mimo kontakt se zuby 15, čímž je umožněno skládání zvedáku. V dolní poloze, kdy zarážka 16 zapadá mezi zuby 15, může být zarážka 16 v zobrazeném provedení držena pouze vlastní tíhou. Na obr. 9 je pro názornost znázorněna pouze část spodní platformy 3, vzpěra 5 a části lineárního pohonu 6 s pojistkou.

Zvedací mechanismus zvedáku tedy ve stručnosti obsahuje posuvný element, který je posuvně uložen v kolejnicích 9 na spodní platformě 3. Na obr. 9 má tento element podobu tyče, do níž může zajíždět závitová tyč 7 a která má na jednom konci otočné spojení se vzpěrou 5 a na druhém konci prvek 8 s komplementárním vnitřním závitem. Na tomto elementu je tedy uložena matice nasazená na závitovou tyč 7 zavedenou do převodovky 18. Dále je na tomto elementu či přímo na vzpěře 5 otočně uložena zarážka 16, jejímž protikusem je řada zubů 15 na spodní platformě 3. Dále je element otočně spojen se spodním koncem vzpěry 5 otočně spojené s horní platformou 2. V důsledku tohoto uspořádání je otáčením závitové tyče 7 nakláněna vzpěra 5 a tím nastavována výška horní platformy 2. Pojistka může být opatřena vizuální indikací zajištění, aby bylo sníženo riziko, že obsluha spustí pohon pro složení zvedáku při zajištění pojistky, což by mohlo vést k poškození lineárního pohonu 6, zdroje kroutícího momentu či pojistky. V alternativních provedeních lze pak např. využít jakýkoliv jiný druh lineárního pohonu než šroubovici, např. i hydraulický nebo pneumatický, lze využít jakýkoliv jiný druh posuvného spojení než kolejnice s kolečky, je možné pojistku realizovat jinak či ji umístit na jinou část zvedací sekce, je možné jinak tvarovat platformy, jinak uspořádat ramena apod.

V alternativních provedeních může zvedací sekce 1 zahrnovat např. tři dvojice ramen 4. Obdobně může zahrnovat více než jednu vzpěru 5, např. může zahrnovat dvojici vzpěr 5 umístěných vedle sebe a společně propojených s lineárním pohonem 6. Průřezy ramen 4 i vzpěry 5 jsou v zobrazených provedeních čtvercové nebo obdélníkové, obecně však mohou být libovolné. Jejich tloušťka, stejně jako tloušťka platforem, je volena zejména s ohledem na požadovanou nosnost zvedáku.

V dalším příkladném provedení, které je naznačeno na obr. 8, obsahuje zvedák dvojici zvedacích sekcí 1. Každá z těchto sekcích může být realizována, jak je popsáno výše a znázorněno na obr. 1 až 6. Takovýmto zvedákem je pak možné např. zvedat automobily. Aby bylo zajištěno vyrovnání obou horních platforem 2, jsou lineární pohony 6 zvedacích sekcí 1 propojeny hřídelí 17 mezi svými převodovkami 18. Poloha této hřídele 17 je naznačena čerchovanou čarou na obr. 8. Hřídel 17 je výhodně uložena v ochranné trubce. Každý konec této hřídele 17 je v zobrazeném provedení opatřen koncovkou pro uchycení do lineárního pohonu 6, zejména do převodovky 18. Hřídel tak přenáší moment mezi převodovkami 18. Jeden z lineárních pohonů 6 je na své převodovce 18 pak roztáčen externím zdrojem momentu, a z ní je moment přenášen na závitové tyče 7 obou zvedacích sekcí 1, jejichž skládání a rozkládání pak probíhá, jak bylo popsáno výše. Na jednu tyč je moment přenesen přímo touto převodovkou 18, na druhou je přenesen skrze hřídel 17. Na zadním konci zvedáku (opačném od převodovek 18) jsou obě zvedací sekce 1 rovněž propojeny tyčí, která je na obr. 8 rovněž pouze naznačena čerchovanou čarou, aby bylo zajištěno vyrovnání podélných směrů obou zvedacích sekcí 1. Obě propojovací tyče (zadní bez hřídele 17 i přední s hřídelí 17) jsou výhodně odnímatelné, aby bylo možné zvedacími sekcemi 1 co nejsnáze manipulovat v případě potřeby i samostatně.

- 7 CZ 37201 U1

V některých provedeních může zvedák zahrnovat dále nájezd s nakloněnou rovinou, který lze připevnit k jednomu konci zvedací sekce 1. Nájezd pak tvoří skloněný, k zemi se přibližující konec sekce, takže ve složeném, nebo téměř složeném stavu zvedáku lze na sekci snadno najet 5 motocyklem. Např. může nájezd být vysoký tak, aby dosedal na zem během skládání zvedáku před tím, než jsou vysunuta pojezdová kolečka 13. Při najíždění na nájezd je pak daná zvedací sekce 1 stabilní vůči zemi. Dále pak může tento zvedák zahrnovat úchyt pro kolo jednostopého vozidla, který lze připevnit ke druhému konci této sekce, takže po najetí motocyklem lze motocykl i stabilně uchytit na horní platformě 2 a zvednout ho zvedákem.

Claims (11)

1. Zvedák zahrnující alespoň jednu zvedací sekci (1) zahrnující horní platformu (2) a spodní platformu (3), které jsou vzájemně propojené dvěma dvojicemi ramen (4), přičemž každé rameno (4) je na horním konci otočně spojeno s horní platformou (2) a na spodním konci otočně spojeno se spodní platformou (3), vyznačující se tím, že dále každá zvedací sekce (1) zahrnuje vzpěru (5), která je na spodním konci posuvně spojena se spodní platformou (3) a na horním konci otočně spojena s horní platformou (2), přičemž dále každá zvedací sekce (1) zahrnuje lineární pohon (6) pro posun spodního konce vzpěry (5), přičemž pohon je propojen se spodní platformou (3) a se vzpěrou (5), přičemž směr posuvu spodního konce vzpěry (5) je rovnoběžný s podélnou osou zvedací sekce (1) a se spodní platformou (3).

2. Zvedák podle nároku 1, vyznačující se tím, že při pohledu z boku tvoří na každé zvedací sekci (1) obě dvojice ramen (4) s horní platformou (2) a spodní platformou (3) paralelogram.

3. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že lineární pohon (6) každé zvedací sekce (1) zahrnuje závitovou tyč (7) otočně uchycenou ke spodní platformě (3) a zahrnuje prvek (8) s komplementárním vnitřním závitem uchycený ke vzpěře (5).

4. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na každé zvedací sekci (1) zahrnuje spodní platforma (3) kolejnici (9) pro vymezení posuvu spodního konce vzpěry (5), přičemž vzpěra (5) je opatřena aspoň jedním kolečkem (10) vzpěry (5) pohyblivě uloženým na kolejnici (9).

5. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na každé zvedací sekci (1) jsou horní platforma (2) i spodní platformy (3) z plechu, přičemž jejich průřez na většině jejich délky zahrnuje podstavu (11) a dvě boční strany (12) upevněné k podstavě (11) na obou jejích koncích.

6. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na každé zvedací sekci (1) zahrnuje horní platforma (2) na své spodní straně pojezdová kolečka (13) a spodní platforma (3) zahrnuje otvory (14) pro průchod kolečka.

7. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na každé zvedací sekci (1) zahrnuje pojistku proti samovolnému posuvu spodního konce vzpěry (5).

8. Zvedák podle nároku 7, vyznačující se tím, že pojistka zahrnuje řadu zubů (15) umístěných na spodní platformě (3) a zarážku (16) pro zachycení mezi zuby (15), přičemž zarážka (16) je propojena se vzpěrou (5) otočným spojením.

9. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že celkem zahrnuje dvě zvedací sekce (1), jejichž spodní platformy (3) jsou na obou koncích propojeny příčníky, přičemž jeden z příčníků zahrnuje hřídel (17) pro přenos kroutícího momentu mezi zvedacími sekcemi (1), která je převodovkou (18) propojena s lineárními pohony (6) obou zvedacích sekcí (1).

10. Zvedák podle nároku 9, vyznačující se tím, že hřídel (17) je na každém svém konci převodem spojena s jedním z lineárních pohonů (6), přičemž lineární pohon (6) aspoň jedné zvedací sekce (1) je opatřen koncovkou pro uchycení do vrtačky.

- 9 CZ 37201 U1

11. Zvedák podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dále zahrnuje nájezd pro jednostopé vozidlo odnímatelně uchytitelný k jednomu konci zvedací sekce (1), přičemž dále zvedák zahrnuje úchyt pro kolo jednostopého vozidla odnímatelně uchytitelný ke druhému konci této zvedací sekce (1).