CZ356998A3 - Ústníkový mechanismus pro IS stroj - Google Patents

Description

Ústníkový mechanismus obsahuje svisle vedený, válcovitý ústníkový zásobník /63, 64/, který má dolní povrch a určitý počet obslužných vzduchových vedení, kdy každé z těchto vedení má vstupní otvor, jenž je propojen s dolním povrchem. Pod ústníkovým zásobníkem /63, 64/ se nachází rozváděči deska /85/, která má horní povrch a obsahuje odpovídající počet obslužných vzduchových vedení určených pro připojení k obslužným vzduchovým vedením ústníkového zásobníku /63, 64/, kdy každé z vedení ústníkové rozváděči desky /85/ má výstupní otvor, jenž je propojen s horním povrchem. Přinejmenším jeden výstupní otvor z určitého počtu výstupních otvorů oblslužných vzduchových vedení, která se nacházejí v ústníkové rozváděči desce /85/ a jsou připojena k obslužným vzduchovým vedením ústníkového zásobníku /63, 64/ je axiálně oddálen od odpovídajícího vstupního otvoru ústníkového zásobníku /63, 64/. Přechodová deska /77/ nacházející se mezi ústníkovým zásobníkem /63, 64/ a ústníkovou rozváděči deskou /85/ má dolní povrch, který je ve styku s horním povrchem ústníkové rozváděči desky /85/, a horní povrch. Přechodová deska /77/ obsahuje odpovídající počet obslužných vzduchových vedení pro propojení obslužných vzduchových vedení nacházejících se v ústníkovém zásobníku /63, 64/ s odpovídajícími obslužnými vedeními v ústníkovém rozváděcím podstavci, takže poloha ústníkového zásobníku /63, 64/ se může změnit při přechodu provozu ze zpracovávání jedné dávky na zpracovávání dvou dávek odstraněním přechodové desky /77/ a jejím nahrazením takovou přechodovou deskou, která změní polohu ústníkového zásobníku /63, 64/.

-1 11817

Ústníkový mechanismus pro IS stroj

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká ústníkového mechanismu pro IS stroj (stroj s individuálními sekcemi), který přetváří dávky roztavené skloviny na láhve ve dvoukrokovém výrobním procesu.

Dosavadní stav techniky

První IS stroj byl patentován v patentech USA registrovaných pod čísly 1,843,159 ze dne 2. února 1932 a 1,911,119 ze dne 23. května 1933. V současnosti se ve světě používá více než 4000 IS strojů od různých výrobců, které každý den v roce produkují více než milion láhví. Takový IS (individuální sekcionální) stroj má určitý počet stejných sekcí (sekcionální rám, ve kterém a na kterém je namontován určitý počet sekcionálních mechanismů), kdy každá z těchto sekcí má přední formovací stanici, která přetváří jednu nebo více dávek dodané roztavené skloviny na baňky mající otvor se závitem (ústí láhve) na spodku, a foukací stanici, do níž baňky vstupují a přetváření se na láhve stojící ve vzpřímené poloze s ústím směřujícím vzhůru. Mechanismus pro obracení a držení kruhových ústí obsahující proti sobě postavenou dvojici ramen, která se otáčejí kolem osy obracení, přemisťují baňky z přední formovací stanice do foukací stanice a provádějí v průběhu výrobního procesu obracení těchto baněk z polohy, v níž ústí láhví směřují dolů, do polohy, v níž ústí láhví směřují vzhůru. Láhev zhotovená ve foukací stanici se vyjímá ze sekce odběračovým mechanismem. ,

Přední formová stanice obsahuje opačné dvojice předních forem a konečná foukací stanice obsahuje opačné dvojice konečných forem. Tyto formy jsou přemisťovatelné mezi otevřenými (oddělenými) a uzavřenými polohami. Opačně umístěné dvojice ústních kruhových forem, které jsou přemisťovány (neseny v blízkosti jejich vrchů) mechanismem pro obracení a držení kruhových ústí, vymezují ústí láhve a udržují vytvořenou baňku v průběhu přemisťování z přední formovací stanice do konečné, foukací stanice.

• · ·

2• · · · 9» » · · · · « • · · · «

Podstata vynálezu

V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je cílem přihlašovaného vynálezu vyvinout zdokonalený ústníkový mechanismus pro IS stroj.

V souladu s tím je cílem přihlašovaného vynálezu vyvinout ústníkový mechanismus pro IS stroj, v němž ústníkové kanystry nebudou vystaveny účinku naklánění.

Přehled obrázků na výkrese

Další cíle a výhody přihlašovaného vynálezu se budou jevit zřejmější na základě studia následující části této specifikace a připojených nákresů, které znázorňují momentálně upřednostňované provedení zahrnující principy vynálezu a na kterých :

obr. 1 je schematický nákres IS stroje majícího určitý počet stejných sekcí, kdy každá sekce má přední stanici a konečnou stanici;

obr. 2 je šikmý pohled předvádějící mechanismus pro otevírání a uzavírání forem jedné ze stanic sekce;

obr. 3 je šikmý pohled, který předvádí propojení jednoho z mechanismů pro držení forem s vodicí šroubovou hnací sestavou;

obr. 4 je boční pohled na příčný řez vodicí šroubové hnací sestavy ukázané na obr. 3;

obr. 5 je náiys vodicí šroubové hnací sestavy, která je předvedena na obr. 3;

obr. 6 je šikmý pohled na konstrukční řešení transmisního pouzdra, které je odděleno od svého držáku;

obr. 7 je šikmý pohled, kteiý znázorňuje, jak je vyřešeno umístění mechanismu pro držení forem umožňující přímočaré přemisťování ve smčru, jenž je kolmý ve vztahu křovině sevření;

obr. 8 je šikmý pohled na mechanismus pro obracení a držení kruhového ústí, který provádí přemisťování baněk z předních forem do konečných forem;

obr. 9 je pohled podobající se pohledu na obr. 7 a předvádějící druhé provedení mechanismu pro držení forem, jehož umístění umožňuje přímořaré přemisťování;

obr. 10 je pohled, kteiý se podobá pohledu na obr. 6 a který předvádí konstrukční řešení transmisního pouzdra odpovídajícího provedení, jež je ukázáno na obr. 9;

• ·

-3obr. 11 je příčný řez části mechanismu pro nesení forem předvedeného na obr. 9, který znázorňuje, jak jeden z kruhových hřídelí může vyrovnávat nárůst tepla;

obr. 12 je šikmý pohled předvádějící kryt vodícího šroubu a transmise;

obr. 13 je šikmý pohled, který předvádí lože stroje, které nese jednotlivé sekce IS stroje;

obr. 14 je šikmý pohled na část lože stroje;

obr. 15 je první provedení elektronického blokového schématu znázorňujícího ovládání mechanismu pro otevírání a uzavírání forem;

obr. 15A je alternativní provedení elektronického blokového schématu znázorňujícího ovládání mechanismu pro otevírání a uzavírání forem;

obr. 16 je první postupový diagram znázorňující řídicí algoritmus mechanismu pro otevírání a uzavírání forem;

obr. 16A je druhý postupový diagram znázorňující řídicí mechanismus pro otevírání a uzavírání forem obr. 17 je šikmý pohled na přední formovou stanici sekce předvádějící mechanismus závěrové hlavy, který je namontován v rohu vrchní stěny rámu sekce;

obr. 18 je boční řez ovládací části mechanismu závěrové hlavy, kteiý je předveden na obr. 17;

obr. 19 je příčný řez z pohledu nárysu předvádějící závěrovou hlavu nad přední formou IS stroje;

obr. 20 je pohled, který se podobá obr. 19 a který předvádí situaci, kdy závěrová hlava vstupuje do pracovního styku s přední formou v první poloze;

obr. 21 je pohled, který se podobá obr. 19 a který předvádí situaci, kdy závěrová hlava vstupuje do pracovního styku s přední formou ve druhé poloze;

obr. 22 je šikmý pohled na závěrovou hlavu; a obr. 23 je postupový diagram, který předvádí činnost ovladače mechanismu závěrové hlavy.

Obr. 24 je pohled, který se podobá obr. 17 a který předvádí mechanismus ramena nálevky, jenž je namontován na rámu sekce;

obr. 25 je šikmý pohled na alternativní provedení mechanismu pro obracení a držení ústí používaného společně s mechanismem pro otevírání a uzavírání forem předvedeným na obr. 9 a 10;

• · • ·

-4obr. 26 je pohled, který je vzat podle přímky 26 - 26 na obr. 25;

obr. 27 je axiální pohled na spoj krytu šnekového převodu a skříně motoru;

obr. 28 je postupový diagram znázorňující algoritmus obracení;

obr. 29 je postupový diagram předvádějící algoritmus otvírání ústního kruhu;

obr. 30 je postupový diagram předvádějící vratný algoritmus;

obr. 31je šikmý pohled na mechanismus ústníku přední formové stanice, který je částečně předveden na obr. 17;

obr. 32 je šikmý pohled na jediný ústníkový kanystr; obr. 33 je šikmý pohled na ústníkovou upevňovací desku;

obr. 34 je šikmý, oddělený pohled předvádějící propojení prvních čtyř obslužných potrubí vedených do spodku rozváděcího základu ústníku;

obr. 35 je šikmý pohled na přední čelo spojovací skříně; obr. 36 je šikmý pohled na horní povrch spojovací skříně;

obr. 37 je šikmý pohled na vrchní stranu a přední čelo rozváděcího základu ústníku; obr. 38 je šikmý pohled na ústníkovou přechodovou desku;

obr. 38A je pohled, který se podobá obr. 38 a který předvádí alternativní ústníkovou přechodovou desku;

obr. 39 je pohled, který se podobá obr. 31 a který předvádí alternativní upevňovací desku;

obr. 40 je šikmý pohled na část držáku kruhového hrdla, který má alternativní tvar; obr. 41 je boční řez první upevňovací sestavy předvádějící první polovinu formy, která je nesena mezičlánkem pro nesení formy;

obr. 42 je boční řez druhé upevňovací sestavy předvádějící druhou polovinu formy, která je podepřena mezičlánkem pro nesení formy;

obr. 43 je boční řez třetí upevňovací sestavy předvádějící třetí polovinu formy, která je podepřena mezičlánkem pro nesení formy; a obr. 44 je schematický boční řez předvádějící přední formu nesenou v přední formové stanici a foukací formu nesenou v příslušné konečné stanici;

obr. 45 je šikmý pohled na mechanismus odběrače, který byl sestaven podle výsledných závěrů přihlašovaného vynálezu;

• ·

• · · · · · • · · · · • o · · · · o · · · · ···· · · · ·

-5obr. 46 schematicky znázorňuje oddělení ramena odběrače z mechanismu odběrače, kteiý byl předveden na obr. 45; a obr. 47 je postupový diagram znázorňující „Z“ posunutý algoritmus ovládání mechanismu odběrače.

Příklady provedení vynálezu

IS stroj obsahuje určitý počet (obvykle 6, 8, 10 nebo 12) sekcí 11. Konvenční sekce má podobu skříňového rámu nebo sekční skříně 11A (obr. 2), která obsahuje nebo nese mechanismus sekce. Každá sekce obsahuje přední formovou stanici, která má otevírací a uzavírací mechanismus 12 pro přenášení předních forem, v nichž jsou dodané dávky roztavené skloviny přeměňovány do baněk, a konečnou stanici, která má otevírací a uzavírací mechanismus 13 pro ovládání konečných forem, do nichž vstupují baňky, které se následně přetváří do láhví. V jednom cyklu každé sekce může být zpracovávána jedna, dvě, tři nebo čtyři dávky roztavené skloviny, a proto v závislosti na počtu současně zpracovávaných dávek roztavené skloviny v řečeném jednom cyklu bude každý stroj příslušně označován jako stroj pro jednu dávku roztavené skloviny, stroj pro dvě dávky roztavené skloviny, stroj pro tři dávky roztavené skloviny (předvedené provedení) nebo stroj pro čtyři dávky roztavené skloviny. Odběračový mechanismus (ohr. 40) vyjímá zhotovené láhve z konečné stanice a přenáší je na odstávku 14. Odtlačovací mechanismus (není předveden) následně přemisťuje zhotovené láhve z odstávky 14 na dopravník 15, kteiý je odvádí dále od stroje. Předek stroje (nebo sekce) je tím koncem, který je vzdálenější od dopravníku, přičemž zadek stroje je tím koncem, který se nachází v blízkosti dopravníku, a strany a stroje nebo sekcí směřují kolmo na řečený dopravník. Pohyb ze strany na stranu je pohybem, který je rovnoběžný s vedením dopravníku.

Obr. 2 předvádí část sekce 11 stroje pro tři dávky roztavené skloviny vyrobeného podle výsledných závěrů přihlašovaného vynálezu a je schematickou ukázkou konstrukčního řešení přední formové stanice. Sekce 11 obsahuje sekční rám 11A ve tvaru skříně mající vrchní stěnu 134 s horním povrchem a boční stěny 132. Každý mechanismus pro otevírání a uzavírání forem obsahuje opačně postavenou dvojici mechanismů 16 pro držení forem. Každý mechanismus pro držení forem je propojen s prostředky ovládací sestavy obsahujícími otáčecí polohovač lineární transmise 18, který je namontován na vrchu sekčního rámu 11A a je

-6pohánen ovládacím systémem 19 majícím otočný výstup pro přemisťování přidruženého mechanismu 16 pro držení forem přímočaře ve směru do stran mezi odtaženou, oddělenou polohou a přitaženou polohou, v níž jsou poloviny opačné dvojice mechanismů pro držení forem k sobě pevně přitisknuty. Mechanismy pro držení forem předních formových stanic jsou stejné, ale mechanismus pro držení forem jedné stanice se může svými rozměry odlišovat od mechanismu pro držení forem jiné stanice jako důsledek rozdílů ve výrobním procesu, které budou zkušeným odborníků v této oblasti techniky dobře známé. Protože předváděným strojem je stroj pro tři dávky roztavené skloviny, ponese každý mechanismus pro držení forem přední nebo konečné stanice tři poloviny 17 forem (předních forem nebo konečných forem).

S odkazem na obr. 3, 4 a 5 bude nyní popsáno jednak připojení mechanismu pro držení forem k přidruženému hnacímu systému a jednak prostředky pro přemisťování mechanismu pro držení forem mezi přitaženou polohou a odtaženou polohou. Obr. 4 a 5 ukazují pouze mechanismus pro držení forem, který nese mechanismus, jenž je přidružen k jediné sekci, zatímco obr. 6 předvádí alternativní skříň, která ponese dva mechanismy pro držení forem tehdy, když na sebe budou navazovat dvě sekce, a která ponese pouze jeden mechanismus pro držení forem tehdy, když nebude navazovat žádná sekce. Ovládací systém 19 obsahuje servomotor 66 (s nějakou převodovkou a/nebo převodem pro změnu směru) mající otočný výstup v podobě vřetena 67 (obr. 4), které je připojeno k vodícímu šroubu 70 (například kulovému nebo lichoběžníkovému), jenž má horní část s pravotočivým závitem a dolní část s levotočivým závitem, prostřednictvím spojovací součásti 68. Skříň 90 nese vodicí šroub 70. Oba konce tohoto vodícího šroubu jsou umístěny ve skříni 90 ve svislé poloze ve vhodných, jednoduchých radiálních nebo zdvojených sestavách kuličkových ložisek 99. Skříň má podstavcovou část 93, která je přišroubována k hornímu povrchu 94A, 94B (obr. 6) dvou sousedních sekčních rámů (není-li připojena žádná navazující sekce, bude vrchní stěna sekce rozšířena vnějším směrem, aby vytvořila dokonalejší podstavec pro skříň) vhodnými šrouby 95, opačné boční stěny 96, jež obsahují výztuhová žebra 97, a odnímatelné horní části 98. Vodicí šroub je připojen k otáčecímu polohovací lineární transmise obsahujícímu maticové prostředky, které mají dolní matici 72 s levotočivým závitem a horní matici 74 s pravotočivým závitem a které jsou umístěny na řečeném vodicím šroubu. Otáčecí polohovač lineární transmise navíc obsahuje prostředky pro připojení matic 72, 74 k mechanismu pro držení forem, kdy první

-7dvojice zvedacích článků 76 je připojena na jednom konci k horní matici 74, druhá dvojice zvedacích článků 78 je připojena na jednom konci k dolní matici 72 a třmen 82 má vodorovnou díru 91 nesoucí příčný, vodorovný otočný hřídel 80, k němuž jsou otočně připojeny druhé konce zvedacích článků 76, 78 (z důvodu prodloužení životnosti řečených článků se používají objímková nebo přírubová pouzdra). Třmen 82 má také svislou díru 92, do níž otočně vstupuje svislý otočný hřídel 27 mechanismu pro držení forem. V důsledku toho bude otáčení vodícího šroubu 70 jedním směrem následně přisunovat mechanismus pro držení forem směrem k opačnému mechanismu pro držení forem a naopak. Může být vidět, že zvedací články 76, 78 vytvářejí kloubové spoje, které se mohou pohybovat mezi přitaženou a odtaženou polohou a které účinkují vodorovně mezi skříní 90 a mechanismem pro držení forem.

Každý mechanismus pro držení forem má nosič 30 a dolní a honu mezičlánky 24, které drží poloviny forem a které jsou na nosiči 30 neseny na hřídeli 27, který prochází svislými dírami v nosiči 30, mezičláncích 24 a ve třmenu 82. Třmen 82 vstupuje do kapsy 101 v nosiči 30. Na obrázcích je vidět, že vodicí šroub je svislý a je veden v blízkosti mechanismu pro držení forem, přičemž polohovač lineární transmise, která propojuje otočný výstup servomotoru (vodicí šroub) a mechanismus pro držení forem, je kompaktně umístěn mezi vodicím šroubem a mechanismem pro držení forem na horním povrchu vrchní stěny 134 sekce. Otáčecí polohovač lineární transmise je kompletně umístěn nad vrchem sekčního rámu a vytváří zátěž působící v blízkosti středu (svisle a vodorovně) mechanismu pro držení forem [svisle proto, že osa vodorovného hřídele 80 leží uprostřed mezi horním mezičlánkem 24 a dolním mezičlánkem 24, a vodorovně proto, že osa svislého hřídele 27 prochází středem tělesa nosiče 30 (a mezičlánků 24)]. Zátěž, která se přenáší přímo ze svislého hřídele 27 na horní mezičlánek 24 a dolní mezičlánek 24, působí v rovině, která je kolmá ve vztahu ke styčné rovině forem a která protíná střed forem (střed prostřední formy nebo, existuje-li sudý počet forem, prostřední vzdálenost mezi středy forem). Směr působení této zátěže je kolmý ve vztahu ke styčné rovině (rovině sevření) nacházející se mezi opačnými polovinami forem a, protože svislý otočný hřídel 27 otočně nese oba mezičlánky 24 a třmen 82 a tento třmen navíc otočně podpírá vodorovný otočný hřídel 80, který je připojen ke zvedacím článkům, nejsou mezičlánky 24 vystaveny žádným kroutícím silám v průběhu působení svírající zátěže. V souladu s tím bude síla vyvíjená otáčecím polohovačem lineární transmise přenášena přímo na mezičlánky 24 - nosič 30 se nenachází v dráze svírající zátěže.

Obě matice 72, 74 mají plochý, zadní opěrný povrch 84, který je přidružen k plochému, opracovanému, svislému opěrnému povrchu 86, jenž je vymezen na zadní stěně 88 pouzdra (odlitku) 90 transmise. Při odtahování mechanismu pro držení forem se zadní opěrný povrch matic 72, 74 oddělí v rozsahu předem stanovené vzdálenosti (vůle) od svislého opěrného povrchu 86, který je vymezen na stěně. Vodicí šroub 70 splňuje požadavek takové pevnosti, aby v průběhu přisunování mechanismů pro držení forem až do svíracího dotyku opačných polovin forem, kdy na ně působí požadovaná zátěž, přivedl potřebným způsobem maticové opěrné povrchy 84 až do dotyku s opěrným povrchem 86 zadní stěny. Pouzdro 90 vodícího šroubu má potřebnou pevnost, aby existovala jistota, že tato zátěž může působit a že odnímatelná vrchní část 98 může být seřízena před upevněním na svém místě z důvodu nastavení požadované vůle mezi opěrnými povrchy matic a opěrným povrchem stěny. V souladu s tím poloviny forem, mechanismy pro držení forem, opačně umístěné transmise a pouzdro 90 vymezí příhradový nosník (zhotovený z trojúhelníkových struktur), který je nesen nad horním povrchem sekčního rámu, aby zabraňoval jak svislému vychylování (příhradový nosník bude takto chránit nosné hřídele před zátěží účinkující směrem dolů), tak i oddělování polovin forem do stran (vodorovně) v důsledku svislých zátěži působících v průběhu formovacího procesu. Aby bylo zajištěno mazání opěrných povrchů 84, 86, lze vytvořit olejovou drážku 100 v povrchu 86 zadní stěny, přičemž olej může být přiváděn do této drážky skrze vhodné průchody vedené v pouzdru 90 vodícího šroubu. Aby se minimalizovalo tření, může být obrobený povrch impregnován tuhým mazivem. Aby se zajistila větší pevnost, může být pouzdro 90 vodícího šroubu (obr. 6) zdvojeno tak, aby mohlo nést další vodicí šrouby, které budou připojeny k otáčivým polohovačům lineárních transmisí sousedních sekcí.

Každý mezičlánek 24 (obr. 7) obsahuje první část 26, která se otáčí kolem svislého otočného hřídele 27 a která nese jednu z polovin forem, a druhou část 28, která nese další dvě poloviny forem a která je připojena prostřednictvím otočného čepu 29 k první části 26 v takové poloze, která zajistí, že účinek působení sil na každou formu bude rozložen stejnoměrně. Otočný hřídel 27 kluzně prochází směrem dolů skrze první část 26 horního mezičlánku 24, skrze vrchní stěnu 30A nosiče 30, skrze transmisní třmen 82, skrze dolní stěnu 30B nosiče 30 a konečně skrze první část 26 spodního mezičlánku 24. Dvojice kolíků 31, které jsou vedeny • 0

-9smerem dolů skrze horní mezičlánek 24, skrze nosič 30 a skrze spodní mezičlánek 24, mají předem stanovenou vůli ve vztahu k řečeným částem mezičlánků, aby vymezily požadovaný pohyb jejich první části 26 a druhé části 28.

Mechanismy pro držení forem jsou, jak bude nyní vysvětleno, konstrukčně řešeny pro kluzný pohyb na dvou rovnoběžných hřídelích 40, 50. Nosič 30, jehož poloha je rovnoběžná ve vztahu k rovině sevření, má na jednom konci vnější (v určité vzdálenosti od mechanismů pro obracení a držení kruhových ústí - obr. 8) montážní přírubu 32. Tato montážní příruba je připevněna vhodnými připevňovacími prostředky 34 k bloku 35, který má odpovídající výřez 38 pro umístění řečené příruby a který má plochý, vodorovný, opěrný povrch 36 pro pojíždění na plochém, vodorovném, opěrném povrchu (dráze) 41 vymezeném na hřídeli 40, jímž je čtyřhran a jenž je součástí konzoly 42 připevněné k sekčnímu rámu v blízkosti jeho konce (konzola 42 by případně mohla být vytvořena jako součást pouzdra některého jiného mechanismu). Stěrače (nejsou předvedeny) budou udržovat povrch dráhy v čistotě a mazivo může být dodáváno k bloku tak, aby opěrné povrchy mohly být průběžně mazány. Vnitirní (nacházející se v blízkosti mechanismu pro obracené a držení hrdel) konec nosiče 30 je připevněn vhodnými připevňovacími prostředky 34 k bloku 46 ve tvaru „L“, který tvoří jeden celek s nosným blokem 48, a má válcovitý opěrný povrch, jenž kluzně pojíždí na odpovídajícím válcovitém opěrném povrchu hřídele 50.

Mechanismus 110 pro obracení a držení kruhových ústí (obr. 8) je namontován na horním povrchu sekční skříně mezi přední stanicí a konečnou stanicí. Tento mechanismus má dvojici opačných držáků 112, které mohou být přemisťovány z oddělené polohy do předvedené uzavřené polohy činností příslušných, vodorovně umístěných pneumatických válců 114. Tyto držáky kruhových ústí nesou opačně poloviny 115 ústních kroužků, které uzavírají spodek předních forem tehdy, když jsou poloviny forem sevřeny, a které při uzavření ústních kroužků určují tvar ústí (závitů) 116 jednotlivých baněk a konečně i láhví. Po vytvoření řečeného tvaru ústí se držáky 120 kruhových ústí pootočí o 180° v důsledku činnosti mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí ovládaného servomotorem 108 tak, aby uvedl do otáčivého pohybu šnekový hnací hřídel (není předveden) vedený ve šnekovém bloku 118, v němž se nachází šnekové převodové kolo, které je umístěno ve vhodném šnekovém převodovém kiytu 120. Válce 114 mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí jsou vhodně upevněny mezi opačně umístěnými svislými podpěrami nebo konzolami 122 a zmíněným šnekovým ··

- 10převodovým kiytem. Svislý šnekový blok 118 a obracení provádějící konzoly 122 jsou připevněny k hornímu povrchu sekčního rámu.

Na obr. 8 je vidět, že kruhový hřídel 50 mechanismu pro otevírání a uzavírání předních forem, kteiý je umístěn v blízkosti mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí, je na každém konci uložen v opačných, obracení provádějících konzolách 122. Kruhový hřídel mechanismu pro otevírání a uzavírání konečných forem má podobu dvoudílné kruhové hřídele 50A, 50B. Tyto hřídele jsou namontovány souose a každý je na jednom konci uložen v obracení provádějící konzole 122 a na druhém konci ve svislém šnekovém bloku 118. Bez ohledu na to, zda jde o přední formovou stanici nebo konečnou formovou stanici, čtyřhranný hřídel 40 umožňuje, aby se nosič roztahoval v důsledku stoupající teploty stejným směrem dále od osy obracení (středu sekce).

Jak je vidět na obr. 9 až 11, mohou být dva kruhové hřídele 50C alternativně namontovány přímo na nosiči 30. Volný konec těchto hřídelí kluzně vstupuje do vhodných ložisek 170 (obr. 10) v příslušných dírách 171 vytvořených ve dvojici montážních bloků 172, které jsou konstrukčně řešeny tak, áby tvořily jeden celek s pouzdrem 90 vodícího šroubu. Každý tento montážní blok má dvojici svisle, v určité vzdálenosti pod sebou umístěných ložisek 170, do nichž vstupují kruhové hřídele 50C z mechanismů pro držení forem sousedních sekcí. Každá dvojice kruhových hřídelí patřící k určité sekci (jedna výše a druhá níže) je umístěna svisle nad sebou ve stejné vzdálenosti nad a pod osou vodorovného, třmenového otočného hřídele 80. Protože roztahování hnacího bloku v důsledku zvýšení teploty nebývá tak velké jako tepelné roztahování nosiče 30, je do nosiče zabudován vyrovnávací mechanismus, takže bez ohledu na to, zda jde o přední formovou stanici nebo zadní formovou stanici, se bude nosič roztahovat v důsledku zvyšování teploty stejným směrem dále od středu (osy obracení) sekce. Na obr. 11 je vidět, že šroub 174 propojuje čep 176 na jedné straně nosiče 30, kteiý může vodorovně klouzat v podélné čepové dráze 177, s vnějším kruhovým hřídelem 50C na druhé straně nosiče. Díry 178 a 179 v nosiči, do nichž vstupuje příslušný hřídel a šroub mají potřebnou vůli, aby usnadnily klouzání čepu ve vodorovném směru ve své dráze (poměrně) a tím umožnily tomuto kruhovému hřídeli udržovat rovnoběžnost s dalším kruhovým hřídelem v rozsahu teplot daného prostředí.

Jak v provedení předvedeném na obr. 8, tak i v provedení předvedeném na obr. 9 a 10 je každý nosič umístěn na kruhovém hřídeli vedeném mezi osou obracení a středem

mechanismu pro otevírání a zavírání forem, přičemž je umístěn na druhé straně středu mechanismu pro otevírání a uzavírání forem na ose, která se může přenášet účinek roztahování materiálu v důsledku zvyšování tepla dále od osy mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí. To znamená, že roztahování v důsledku tepla jak konečné formové stanice, tak přední formové stanice bude postupovat stejným směrem (dále od osy mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí). Toto nebylo ještě nikdy předtím dosaženo. V všech doposud známých IS strojích směřoval účinek tepelné roztažitelnosti v případě strany přední formové stanice směrem k mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí, zatímco v případě strany konečné formové stanice se projevoval směrem od mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí. V tomto ohledu je tepelné roztahování přední stanice a zadní stanice vedeno stejným směrem jako držák kruhových ústí, což umožňuje lepší vyrovnání pracovního směru stroje.

Obr. 12 předvádí strukturu krytu jednoho z pouzder vodícího šroubu. Je vidět, že nosič je úplně zatažen. Kryt má přední, svažující se stěnu 52, která se kryje s vrchem nosiče 30 a která je připojena k zadnímu vrchnímu okraji závěsem 53. Kryt má rovněž boky 54, které tvoří jeden celek se stěnou 52 podél obou okrajů 56 ve vrchní části. Každý bok má svislou část 57, která kryje příslušnou část nosiče v jeho zatažené poloze. Ovladač krytu v podobě klapky 58, která je připojena k přednímu okraji vrchní částí 98 závěsem 60, se opírá o opačné, dovnitř vedené konzoly 61, jež jsou připevněny ke svažující se přední stěně 52 krytu. V zatažené poloze je vrchní okraj krytu v blízkosti závěsu 60. Když se nosič odtahuje, vrchní část krytu (a klapka) přechází do mírněji se svažující polohy a klapka a vrchní část se přiměřeně pohybují, aby se přizpůsobily přemisťování.

Na základě činnosti transmisí mechanismů pro otevírání a uzavírání forem umístěných nad vrchní stěnou sekčního rámu a na základě činnosti transmisí poháněných elektronickými motory, které jsou namontovány tak, aby, jak je předvedeno, směřovaly dolů od vrchní stěny sekčního rámu, se provádí otevírání podlahové části sekčního rámu, která je známým způsobem zaplněna těmito motory (pneumatickými válci) a transmisemi (spojovacími články). Sekční rámy 11A stroje (může jich být 6, 8, 10 atd.) jsou umístěny na podstavci, který je vymezen určitým počtem dvoudílných loží 130. které jsou spojeny k sobě. Každé dvoudílné lože má průchodové prostředky, které jsou vedeny z jedné strana na druhou stranu lože v návaznosti na obdélníkové otvory 136 ve stranách 132 lože oddělených žebry 137 boční stěny, pro kluzný vstup určitého počtu (osmi v upřednostňovaném provedení) bezešvých, · 9 0

- 12čtyřhranných potrubí 138 pro vedení tekutiny, jež procházejí celou šířkou stroje. Tato potrubí slouží k účelům pneumatického ovládání, vzduchového chlazení, mazání a vytváření podtlaku atd. podle potřeby. Vrchní stěna 134 má otvory 140 pro přední formovou stanici a otvory 142 pro konečnou formovou stanici, kdy těmito otvory 140, 142 procházejí řečená potrubí 138 pro přívod tekutiny do každé sekční skříně. Sekční kabely a rozvody jsou vedeny pod řečenými potrubími a procházejí vzhůru skrze prostor mezi skupinami potrubí a skrze rozvodové průchody 145 vytvořené ve vrchní stěně 134 tak, aby mohly být připojeny k jednotlivým mechanismům.

Potrubí 138, která procházejí z jednoho konce stroje ke druhému a která jsou připojena k příslušným zdrojům, jsou uvolnitelnč přichycena ke každým dvěma sekčním ložím pomocí upínací struktury (obr. 14), která obsahuje I-nosník 147, jenž nese všechna potrubí, a upínací zařízení 148 na předku a zadku lože, kdy toto připínací zařízení je připevněno mezi I-nosníkem a vrchní stěnou lože. Každé upínací zařízení má ovládací šroub 149, který má utahovací hlavu 151 a který zajišťuje upevněni potrubí 138 skrze příslušné otvory 153 v loži. Otáčení ovládacího šroubu jedním směrem přitlačí potrubí k žebrům 137 boční stěny a zvednou je vzhůru do pevného dotyku s žebrem 143, které vyčnívá dolů z vrchní stěny 134 dvoudílného podstavce. Pokud je nutné vyjmout jedno z těchto potrubí a nahradit je například dvěma potrubími, provede se uvolnění upínacího mechanismu otáčením utahovací hlavy v opačném směru, čímž se odstraňované potrubí uvolní a může být následně kluzně vytaženo a nahrazeno několika dalšími, vedle sebe vedenými potrubími (potrubí mohou být přidávána nebo ubírána podle předem určeného počtu v závislosti na požadavcích výrobního postupu).

S odkazem na obr. 15 a 16 bude vysvětleno, že každý motor mechanismu pro otevírání a uzavírání forem pracuje známým způsobem, kdy signály se zpětnou vazbou jsou vysílány do ovladače pohybu, který řídí servozesilovače, jež ovládají motory (servomotory). Jak je vidět, motory jsou vzájemně elektronicky spřažený. Motor/kodér číslo 1 (řídicí) Ml/154 sleduje požadavkový signál z ovládacího zařízení posloupnosti poloh 150 pohybového ovladače 155. Pohybový ovládací polohový procesor 152 se zpětnou vazbou, který příjmá digitální signál se zpětnou vazbou z kodérové části rnotoru/kodéru číslo 1, vysílá signál do sumačního obvodu 156. Sumační obvod vysílá do ovládacího signálního procesoru 158, digitální signál, který postupuje do zesilovače 160, jenž řídí motor/kodér číslo 1. Ovládací zařízení posloupnosti poloh pohybového ovladače příjmá signál ze sumačního obvodu 156, provede jeho zpracování

- 13na požadavkový signál s následným odesláním do druhého sumačního obvodu 161, který rovněž příjmá signál z polohového procesoru 162 se zpětnou vazbou, jenž příjmá digitální signál se zpětnou vazbou z kodérové části motoru/kodéru číslo 2 (M2/168), a vysílá digitální signál. Tento signál je převeden druhým zesilovacím ovládacím signálním procesorem 159. který vysílá signál do druhého zesilovače 162, který řídí činnost motoru/kodéru číslo 2 (podřízeného) 168.

Oddělování polovin forem při úplném odtažení nosičů forem (každý je v počáteční poloze) může být předem určeno a ideálnem středovým bodem pohybu forem je polovina vzdálenosti mezi nimi. Počáteční krok podávacího programu spočívá vtom, že ovládací zařízení posloupnosti poloh 150 stanoví přemisťovací profil, který bude řídit činnost motorů (Ml, M2), které jsou vzájemně elektronicky spřaženy, tak, aby přemisťovaly formy přidružené k těmto motorům do zmíněného ideálního středového bodu. Aby se dokončení přemisťování obou nosičů forem skutečně potvrdilo, je proveden test rychlosti každého motoru a, jestliže rychlost jednoho motoru (VM1) a rychlost dalšího motoru (VM2) se rovná nule, začne další krok v přísunovém programu tím, že ovládací zařízení posloupnosti poloh stanoví takový profil rychlosti, který bude řídit činnost motorů při velmi nízké rychlosti (Vs) - (toto může být jakýkoli povel, který uvede motory do činnosti). Když se skutečná rychlost každého motoru znovu rovná nule, je provedeno určení, zda je skutečná koncová poloha vysunutého nosiče forem v rozsahu přijatelné chyby P/-„X“ od ideálního středového bodu). Kodér náležející ke každému motoru poskytuje údaje, podle nichž může být určena skutečná koncová poloha. Jestliže jsou nosiče forem v přijatelné poloze, je možno provést třetí krok podávacího programu, krty činnost každého motoru vyvíjí zvolený kroutící moment v průběhu určeného časového úseku („Tl“). který může být nastaven přes počítač. Tímto časovým úsekem je doba, kdy budou poloviny forem sevřeny ksobě. Poté, co tato doba skončí, vrátí se každý nosič forem do své „0“ polohy, nebo-li počáteční polohy. Aby se každý mechanismus pro nesení forem vrátil, jak je předvedeno, do počáteční polohy, je každý motor ovládán při nízké rychlosti - VS, kdy označení mínus znamená otáčení v opačném směru (který může být nastaven - šipka představuje vstup počítače) v průběhu omezeného časového úseku T2 (který rovněž může být nastaven - šipka představuje vstup počítače) do „roztržení“ forem před tím, než jsou držáky forem stažena do „0“ polohy při velké rychlosti -VR (profil otvírání - například stálý úsek zrychlení následovaný stálým úsekem zpomalení končícím v počáteční poloze).

·· ·« ··

-14Druhý algoritmus ovládání dvou servomotorů je předveden na obr. 15A. V tomto provedení má ovladač pohybu k dispozici ovládací zařízení posloupnosti poloh pro každý motor. Proto nejsou motory vzájemně elektronicky spřaženy. Jak je vidět na obr. 16 A, je každý motor ovládán tak, aby současně přemisťoval příslušný držák forem podle předem stanoveného přísunového profilu (profil přemístění/rychlosti/zrychlení) do ideální středové polohy (jedna polovina celkové vzdálenosti plus zvolená vzdálenost, jejímž výsledkem by mělo být sevření opačných držáků forem s následným zastavením). Skutečnost, že se oba držáky forem zastavily, je ověřena (signál chyby může být monitorován) a skutečná poloha každého držáku forem je určena a porovnána s polohou ideálního středového bodu. Jestliže je skutečná poloha každého držáku forem v rozsahu +/-X od polohy ideálního středového bodu, je přísun přijatelný: Pokud to není tento případ, bude vyprodukován signál oznamující chybu. Skutečný středový bod je určen (celková vzdálenost dráhy obou držáků forem děleno dvěma) a je určen nový ideální středový bod. Jestliže se jeden držák forem pohyboval po delší dráze než druhý držák forem, (po delší dráze, než je přijatelný rozdíl), ovládací zařízení určí rozsah úpravy přísunového profilu jednoho z motorů, který buď zrychlí přemisťování nebo zpomalí přemisťování, aby se zmenšil rozdíl vzdálenosti, kterou absolvují oba držáky forem. Poté ovládací zařízení zajistí požadovaný kroutící moment na motory a bude pokračovat v programu předvedeném na obr. 16.

Obr. 17 předvádí mechanismus 180 závěrových hlav, ktetý je namontován na vrchní stěně 134 sekčního rámu 11 A. Nosičové rameno 182, které nese tři závěrové hlavy 184 (mechanismus závěrových hlav je předveden schematicky, protože existuje velká škála specifických konstrukčních řešení), je připojeno ke svislé ovládací tyči 186. Tato ovládací tyč se zvedne a bude se otáčet v průběhu doby, ve které se nachází v úseku nejvyššího zvednutí, takže závěrové hlavy se mohou přemisťovat mezi zdviženou, odtaženou polohou a dolní přitaženou polohou, ve které se budou nacházet na vrchu předních forem. Toto sdružující přemisťování je řízeno činností servomotoru 188 (obr. 18), kteiý má otočný výstup 190, jenž je připojen pomocí spojovacího zařízení 192 ke šroubu 194. Závit tohoto šroubu odpovídá závitu matice 196, která se volně otáčí v díře 198 vytvořené ve vačkovém pouzdru 199. Vačková kladička ve tvaru válečku 202 pojíždí po bubnové vačce 204 vytvořené na stěně 206 vačkového pouzdra. Svislá ovládací tyč 186 je upevněna na vršku matice. Na obr. 17 je vidět, že vačkové pouzdro má podstavec 208, který je připevněn šrouby 209 k vrchní stěně 134 sekčního rámu 11A na

00

0 0 0

0 0 0 ·· ·· »· » · · · » 0 • · · 0 0 0 0 ·00 0 » 0 00 jeho předním rohu tvořeném boční stěnou 132 a přední stěnou 135. V přitažené poloze jsou osy závěrových hlav shodné s osami uzavřených předních forem a na tyto osy navazují na vršku řečených předních forem. Při uvedení vačky do činnosti se závěrové hlavy nejdříve částečně nadzvednou nad přední formy a následně, když provádějí pohyb směrem vzhůru na zbytku své přemisťovací dráhy, se tyto závěrové hlavy přemisťují dále od středů předních forem, takže mechanismus pro obracení a držení kruhových ústí může přemístit vytvořené baňky do konečných forem. Mechanismus závěrových hlav může být umístěn na předku sekčního rámu v každém rohu a na rozdíl od doposud známého mechanismu závěrových hlav se může úplně zdvižené a odtažené rameno závěrových hlav celkově nacházet v prostoru sekce, jak je to předvedeno na obr. 17, a nemusí přesahovat do prostoru sousední sekce.

Závěrová hlava (obr. 19) má těleso 248, které obsahuje část 250 ve tvaru šálku mající kruhový, dovnitř se zužující utěsňovací povrch 252, jenž je veden kolem svého otevřeného spodku pro styk a utěsnění odpovídajícího povrchu 254 na vršku otevřené přední formy. Těleso 248 rovněž obsahuje svislou, trubicovou pouzdrovou část 256, která vymezuje válcový vodicí a opěrný povrch 258 pro kluzný vstup tyče 260 pístové součásti 262. Válcovitá hlava 264 pístové součásti 262 má kruhový utěsňovací povrch 265, který se může kluzně pohybovat v díře 266 části 250 ve tvaru šálku. Pružina 268 umístěná kolem svislé, trubicovité pouzdrové části 256 je stlačena mezi přírubou 270, která je oddělitelně připevněna k ramenu nosiče a která je rovněž připevněna k pístové tyči 260, a vrchem části 250 ve tvaru šálku proto, aby udržovala horní povrch válcovité hlavy 264 ve styku s přiléhajícím povrchem části ve tvaru šálku tehdy, když se závěrová hlava oddělí od přední formy.

Když se závěrová hlava přemístí dolů na přední formu tak, jak je to vidět na obr. 20, přemístí ovládací zařízení (obr. 23) přírubu 270 směrem dolů do takové míry, až se bude vršek příruby nacházet v první vzdálenosti Dl odhomíhopovrchu 272 přední formy, ke které bude snížena válcovitá hlava ve vztahu k části ve tvaru šálku tak, aby vymezila potřebnou vůli mezi spodním kruhovým povrchem 274 válcovité pístové hlavy a horním povrchem přední formy (válcovitá hlava se přemístila ve vztahu k části ve tvaru šálku do svislé vzdálenosti „v“ ). Toto vyvíjí požadovanou sílu stlačení mezi pístovou součástí a přední formou vytvářející potřebné utěsnění mezi dotýkajícími se, dovnitř zkosenými povrchy 252, 254. Za této situace bude usazovací vzduch zaváděný do přední formy přes středovou díru 276 v pístové tyči procházet skrze určitý počet radiálně vedených děr 278 ve válcovité hlavě do odpovídajícího • · ·· ·· • ♦ · • ·

- 16počtu svislých děr 280 a skrze prstencovou mezeru mezi kruhovým spodním povrchem 280 válcovité hlavy a horním povrchem 272 přední formy do konečné formy (vhodné díiy, které propojují vnitřek tělesa s okolní atmosférou zajišťují, že válcovitá hlava se může hladce pohybovat ve vztahu k tělesu). Po ukončení usazovacího foukání a přetvoření dávky roztavené skloviny do podoby baňky se příruba přemístí natolik, až se její vrch bude nacházet v druhé vzdálenosti D2 od horního povrchu přední formy. V důsledku toho dolní kruhový povrch 281 válcovité hlavy vstoupí do pevného styku s horním povrchem 272 přední formy a tuto přední formu uzavře. Při vytváření baňky (vyplněním vnitřní dutiny vymezené vnitřním povrchem přední formy a dolním povrchem válcovité hlavy) může vzduch unikat skrze určitý počet (čtyři v upřednostňovaném provedení) malých zářezů 286 vytvořených v dolním kruhovém povrchu 281 válcovité hlavy (obr. 22) do svislých děr 280, poté skrze radiální díry 278 do díry 276 pístové tyče a ven skrze nyní uvolněné díry 290 do prostoru mezi vrchem pístu a částí 250 ve tvaru šálku a ptyč z odlehčovacích otvorů 282.

Pokud je vyžadováno uplatnění nálevkového mechanismu 210, pak toto zařízení může být namontováno v dalším předním rohu. Na obr. 24 je vidět, že konstrukce mechanismu závěrové hlavy a nálevkového mechanismu jsou stejné s výjimkou směru bubnové vačky a s výjimkou toho, že nálevkový nosič 212 nesoucí tří nálevky 214 je umístěn na další ovládací tyči. Podobně jako mechanismus závěrové hlavy může být i nálevkový mechanismus vždy umístěn v prostoru své vlastní sekce.

Obr. 25 předvádí alternativní mechanismus 110 pro obracení a držení kruhových ústí. Jak je vidět, tento mechanismus pro obracení a držení kruhových ústí může být použit v provedení předvedeném na obr. 8 až 10. Konec každého držáku kruhových ústí nacházející se v blízkosti šnekového převodového krytu 120 má podobu drážkové upevňovací konzoly 113. která má svůj bajonetový konec 109 kluzně nasazen na nosné konzole 117, jež je připevněna k obracení provádějícímu válci 114. Kruhový vnější konec 119 válce 114 (obr. 26) kluzně vstupuje do odpovídající kruhové drážky 121 ve vrchní části příslušné vnější boční konzoly 122A. Závitem opatřený konec bezdotykového spínače nebo čidla 124 reagujícího na přiblížení je zašroubován do odpovídající díiy 125 v boční konzole a je zajištěn maticí 126 v takovém místě, odkud bude detekovat válec v jeho úplně obrácené poloze (držák kruhových ústí je odtažen). Kabel 128 bezdotykového spínače je veden směrem dolů v průchozí díře (není předvedena) v boční konzole a samotný bezdotykový spínač je chráněn krytem 129 Na konzole

99

9 9 9

9 9 9

999 999

9

99 ·* >· ·« • · · · 9 9

9 9 9 9

9 9 9 · 9

9 9 9 9

9999 99 99

- 17131, která je připevněna ke šnekovému bloku 118, je umístěna další dvojice bezdotykových spínačů 124A (obr. 27). Tyto bezdotykové spínače reagující na přiblížení jsou umístěny pod šnekovým převodovým krytem 120 a každý z nich je nasměrován k příslušnému válci z dvojice válců. Na konci každého válce, který se nachází v blízkosti šnekového převodového krytu, je připevněn polokruhový terč 133, který bude signalizovat příslušnému bezdotykovému spínači přemístění tohoto válce ke šnekovému převodovému kryt z polohy, která byla první polohou držáku kruhových ústí, v níž byly kruhové ústní poloviny nesené držákem kruhových ústí na vrchu ústníkového mechanismu (180° obrácená počáteční poloha), do druhé polohy (o 180° zpět z první polohy), v níž ústní kruhové poloviny drží baňky v konečné foukací stanici (koncová poloha 0° obrácení). V této souvislosti budou výrazy „ústní kruh otevřen“ a „ústní kruh zavřen“ používány při popisování polohy držáku kruhových ústí/konzoly/válce, přičemž funkce ovladačů budou popisovány s odkazem na jeden držák kruhových ústí, protože další držák kruhových ústí je ovládán stejným způsobem. Protože servomotor 108 má kodér, který generuje polohovou zpětnou vazbu, je úhlová poloha držáku kruhových ústí známá v celém rozsahu jeho úhlového přemisťování.

Algoritmus znázorněný na obr. 28 bude identifikovat ovládací potíže v průběhu obracení. Čidlo 124A detekující stav „ústní kruh uzavřen“ bude soustavně monitorováno po celou dobu, v jejímž průběhu servomotor 108 uvede pod pohybu šnek, šnekový převod a ústní kruh z počáteční polohy obracení (180°) do koncové polohy obracení (0°). Pokud ústní kruh neudrží svou uzavřenou polohu po celých těchto 180° přemisťování, bude vyslán varovný signál. Tento signál buď zastaví provozní cyklus nebo vyvolá potřebný zásah menšího rozsahu.

Algoritmus znázorněný na obr. 29 bude zjišťovat, zda čas příchodu ústního kruhu do otevřené polohy je stálý. Válec pro ovládání ústního kruhu bude uváděn do činnosti podle stanoveného načasování cyklu (čas „T“) tak, aby přemístil ústní kruh z uzavřené polohy detekované čidlem 124 A na šnekovém bloku do otevřené polohy detekované čidlem 124 na boční konzole. Čas mezi těmito dvěma signály je změřen jako ,AT“ a porovnán s ideálním časovým rozdílem (původním časovým rozdílem) a časem („T“) odchylky, což je rozdíl mezi skutečným a ideálním časovým úsekem je odeslán do ovládacího zařízení, které řídí činnost válce pro ovládání ústního kruhu. V případě, že „T“ odchylka bude větší nebo dokonce chybná, bude vyslán signál, který zajistí nutné zásahy, a to od zastavení cyklu až po vyslání varovného hlášení pro obsluhu oznamujícího potřebu údržbářského zásahu.

- 18Obr. 30 znázorňuje vratný algoritmus. Ústní kruhy budou otevřeny v konečné stanici, aby uvolnily hotové láhve, a před tím, než se může rameno pootočit o 180° do přední stanice, musí ovládací zařízení ověřit, zda jsou ústní kruhy v otevřené poloze. V souvislosti s tímto ověřováním bude vratný servomotor ovládán tak, aby zajistit potřebné úhlové přemístění. Ve zvoleném úhlu otáčení (Θ1 ideální) bude ovládací zařízení řídit činnost válce pro ovládání ústního kruhu tak, aby se tento válec (ústní kruh) přemístil z otevřené polohy do uzavřené i·· polohy. Taková činnost bude určena určitými limity, které stanoví, že Θ1 musí být větší než X° a že pohyb ústního kruhu musí být dokončen po dosažení Y°. Hodnoty X, Y a θ 1 jsou nezávisle nastavitelné. Ovládací zařízení určuje skutečný úhel (Θ1 skutečný) tehdy, když je čidlo 124 detekování stavu „ústní kruh otevřen“, a určuje Θ1 odchylku #1 odečtením Θ1 skutečný od Θ1 ideální. Tato odchylka je odeslána do ovládacího zařízení, kde je provedena oprava polohy, ve které je válec pro ovládání ústního kruhu v činnosti. Když je tato odchylka nadměrná nebo dokonce chybná, je vyslán varovný signál

Ovládací zařízení navíc monitoruje situací, kdy ústní kruh zaujme uzavřenou polohu vymezující úhel Θ2 skutečný a čidlo detekuje stav „ústní kruh uzavřen“. Válce jsou konvenčně ovládány vzduchem a čas, který pneumatický válec potřebuje pro přemístění z polohy „ústní kruh otevřen“ do polohy „ústní kruh uzavřen“ závisí na konkrétních technických podmínkách Činnosti válce. S poklesem výkonu válce se prodlužuje doba požadovaného přemisťování a takové zpožďování může způsobit, že pohybující se struktura (struktura ústního kruhu) bude narážet na přední formy, které by za normálních okolností byly mimo její dosah. Ovládací zařízení určuje druhou Θ1 odchylku (Θ2 ideální mínus Θ2 skutečná) a provede druhou opravu úhlu činnosti ústního kruhu. Když tento pokles dosáhne předem určený úhel, který je mezní pro nutné vyvolání zásahu, vyšle ovládací zařízení patřičný signál, jenž oznamuje nutnost opravy a/nebo údržby. Protože každé úhlové přemisťování je pro kodér funkcí času, budou tyto odchylky souviset se sledovanými rozdíly v časech. Tyto odchylky zajišťují, že průběhy cyklů budou mít stále časy.

Ústníkový mechanismus, který je součástí přední stanice sekce, je předveden na obr. 31 a 32 a obsahuje, jak je vidět, tři ústníkové kanystry v případě provedení stroje pro tri dávky roztavené skloviny. Každý ústníkový kanystr má horní válcovou část 63 a dolní válcovou část 64 s kolíkovými výstupky 65 nesoucími O-kroužková těsném 71 a výfukové potrubí 73, které • ·

-19je vedeno axiálně směrem dolů od dolního povrchu 75 dolního válce tak, aby připojilo ústníkový kanystr k potřebným provozním službám [chlazení ústníku, odvádění plynů, klesání ústníku, stoupání ústníku, ppředíúk/podtlak (ve strojích provádějících dvakrát foukací způsob) nebo chlazení razníku (v lisofoukacích strojích), mazání, stoupání podpěry]. Kanystr může odvádět plyny skrze horní válec a v takovém případě nebude potřebné předvedená výfuková trubice a připojené výfukové potrubí. Z důvodu jasnosti bude ústníkový mechanismus popsán v souvislostí se strojem provádějícím dvakrát foukací způsob, avšak v těch pasážích, kde je zmiňováno předfúk/podtlak, by mělo být pochopitelné, že jde o chlazení razníku v lisofoukacím stroji. Na vrchu každého horního válce je připevněna montážní deska nebo příruba 77 a nástrojové vybavení 79, které má opačná ucha 81 pro spojení s opačnými polovinami ústního kruhu tehdy, když jsou držáky ústních kruhů v uzavřené poloze. Tyto montážní desky 77 jsou pomocí vhodných připevňovacích prostředků připevněny k hornímu povrchu montážního bloku nebo desky 85, která má otvory 87 (obr. 33), jimiž mohou homí/dolní válce procházet, a tento montážní blok je připevněn k hornímu povrchu 94 sekčního rámu 11 pomocí vhodných šroubů 89. Na vrchní části horního válce je umístěn ustavující průměr 69. Horní povrch sekčního rámu má velký otvor (není předveden), do něhož mohou být umístěny ústníkové náložky podle toho, zda jde o jednu, dvě nebo tři dávky roztavené skloviny. V této souvislosti je horní povrch 94 sekčního rámu řídicím povrchem. Je patřičně obroben v těch místech, kde se připevňuje montážní blok, aby byl vytvořen přesný vodorovný podklad. Horní povrch (nebo oblast či podklad pro namontování přírub) a spodní povrch montážního bloku jsou patřičně obrobeny, aby byly rovnoběžné, a výška montážního bloku odpovídá umístění řečeného nástrojového vybavení v požadované výšce. Vymezením polohy válcovitých otvorů 87 v montážním bloku natolik přesně, aby v nich lícovaly ustavující průměry ústníkových kanystrů, budou osy těchto ústníkových kanystrů po jejich zasunutí zaujímat potřebnou polohu. Umístěním kosočtverečných a kruhových kolíků (nejsou předvedeny) na vrchní stěnu sekčního rámu a vymezením vhodných děr v dolním povrchu montážní desky bude automaticky provedeno uložení montážní desky. Protože vrch ústníkového kanystru je připevněn k vrchní stěně sekčního rámu, nebude účinek tepelné roztažitelnosti významně ovlivňovat polohu řečeného nástrojového vybavení.

První čtyři kapalinová potrubí vedená pod přední formovou stranou sekce (obr. 34) jsou pneumatickými obsluhami pro klesání ústníku (potrubí 300 - přibližně 3,1 baru), předfúk • · · · » · · · » · · · • · · · · · • · · • · · > · · · · ·

20(potrubí 302 - přibližně 2 až 3 baiy), podtlak (potrubí 404) a stoupání ústníku (potrubí 306 přibližně 1,5 až 2,5 baru). Tyto obsluhy jsou připojeny prostřednictvím otvorů ve vrchních stěnách potrubí ke svislým přívodům 308 v dolním povrchu 310 ústníkového rozváděeího podstavce 312 přes odpovídající průchody 314 ve spojovací desce 316. Tyto čtyři pneumatické obsluhy jsou odváděny skrze ústníkový rozváděči podstavec do výstupních otvorů 320 v předním čele ústníkového rozváděeího podstavce. Páté kapalinové potrubí 301 je vedeno pod dolní stěnou přední formové stanice sekce (obr. 34) a přivádí mazací kapalinu. Mazivo prochází otvorem 303 ve vrchní stěně mazacího potrubí, dále pokračuje skrze průchod 311 ve spojovací desce do mazacího přívodu 305 v dolním povrchu ústníkového rozváděeího podstavce, který zajišťuje mazání přes výstupní otvor 309 v předním čele. O-kroužky 318, které jsou natlačené umístěny mezi každým povrchem spojovací desky 316 a vnějšími povrchy potrubí a dolním povrchem 310 ústníkového rozváděeího podstavce, zajišťují účinné utěsnění po přišroubování řečeného ústníkového rozváděeího podstavce k dolní stěně sekčního rámu. V ústníkovém rozváděčům podstavci je vytvořen příčný otvor 322, do něhož vstupuje klikou 323 ovládaný uzávěrový válec (ventil) 324, který se může otáčet z otevřené polohy, v níž pneumatické obsluhy a mazání může procházet skrze díry 325 do výstupních otvorů, do uzavřené polohy, v níž je průchod pneumatických obsluh a mazání uzavřen.

K přednímu čelu 321 ústníkového rozváděeího podstavce je připojena spojovací skříň 330 (obr. 35), která obsahuje pět obslužných vstupních otvorů (320A, 306A) na zadním čele, které jsou propojeny s obslužnými výstupními otvory 320 a 309 ústníkového rozváděeího podstavce (O-kroužky 326 zajišťují utěsnění). Popisovaným provedením je stroj pro tři dávky roztavené skloviny, což znamená, že přední stanice každé sekce obsahuje tři ústníkové kanystry, které byly předvedeny na obr. 32, jimiž jsou vnitřní ústníkový kanystr (nacházející se nejblíže osy mechanismu pro obracení a držení kruhových ústí), prostřední ústníkový kanystr a vnější ústníkový kanystr. Každý jednotlivý pneumatický obslužný vstup (stoupání ústníku, podtlak, předfuk, klesání ústníku) a vedení maziva je ve spojovací skříni rozdělen do tří výstupů, vždy po jednom do každého ústníkového kanystru. Na levé části předního čela 332 spojovací skříně jsou pro účely vnitřního kanystru, prostředního kanystru a vnějšího kanystru (svislé šipky „vnitřní kanystr“ atd. označují svisle uspořádané skupiny otvorů v předním čele, které přísluší k určitému kanystru, a vodorovné šipky „ke kanystru“ atd. označují vodorovné skupiny otvorů, které přísluší k určité obslužné funkci) umístěny tři výstupní otvory 334 pro obsluhu funkce • ·

-21 stoupání ústníku, které souvisejí s jediným vstupním otvorem pro stoupání ústníku, tři výfukové otvory 336, které jsou propojeny s výfukem a tři vstupní otvory 338 „do kanystru“, které komunikují se třemi odpovídajícími výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně (nejsou předvedeny) a komunikujícími s odpovídajícími vstupními otvory 360 pro „stoupání ústníku“, které jsou vymezeny v předním čele 321 ústníkového rozváděcího podstavce (obr. 37). Proudění uvnitř každé svisle uspořádané skupiny otvorů na této levé části může být řízeno zařízením pro seřizování tlaku, jako je regulátor/ventil a jímací nádrž (není předvedena kvůli jasnosti), jež bude připojeno buď k vedení „ke kanystru“ obsluhy funkce stoupání ústníku nebo k výfuku. Na pravé části předního čela spojovací skříně (obr. 35) jsou pro účely vnitřního, prostředního a vnějšího ústníkového kanystru umístěny tři obslužné výstupní otvory 340 pro podtlak, které souvisejí s jediným podtlakovým vstupním otvorem, tři výstupní otvory 342 pro předťuk, které souvisejí s jediným vstupním otvorem pro obsluhu předfuku, tři vstupní otvory 344 „ke kanystru“, které komunikují se třemi odpovídajícími výstupními otvory umístěnými v zadním čele spojovací skříně a komunikujícími s odpovídajícími vstupními otvory 364 pro „předfuk/podtlak“, jež jsou vymezeny v předním čele 321 ústníkového rozváděcího podstavce (obr. 37), a tři výfukové otvory 346, které jsou propojeny s výfukem. V tomto případě pracuje regulátor a ventil (není předveden) v kombinaci s ventilem, který je řízen ovladačem (není předveden), aby bylo zajištěno připojení vstupních otvorů „ke kanystru“ buď k podtlaku nebo k předfuku nebo k výfuku. Na pravé straně vrchního čela 348 spojovací skříně (obr. 36) jsou pro účely vnitřního, prostředního a vnějšího kanystru umístěny tři obslužné výstupní otvory 352 pro klesání ústníku, které souvisejí s jediným obslužným vstupním otvorem pro klesání ústníku, tři vstupní otvory 350 komunikující se třemi odpovídajícími výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně, které komunikuji s odpovídajícími vstupními otvory 362 pro klesání ústníku vymezenými v předním čele 321 ústníkového rozváděcího podstavce (obr. 37), a tři výfukové otvory 354, jež jsou propojeny s výfukem. Proudem v každé svislé skupině otvorů je řízeno samostatným regulátorem a ventilem (není předveden kvůli jasnosti), který bude připojovat vedení „ke kanystru“ buď k obsluze klesání ústníku nebo k výfuku. Na levé straně vrchního čela 348 spojovací skříně jsou pro účely vnitřního, prostředního a vnějšího kanystru umístěny tři obslužné výstupní otvory 351 pro obsluhu „stoupání podpěry“, které komunikují svedením obsluhy klesání ústníku, tři vstupní otvory 353 „ke kanystru“ komunikující se třemi • ·

-22odpovídajícími výstupními otvory vymezenými v zadním čele spojovací skříně, které komunikují s příslušnými vstupními otvory 363 pro „stoupání podpěry“ vymezenými v předním čele 321 ústníkového rozváděcího postavce (obr. 37), a tři výfukové otvory 355, jež jsou propojeny s výfukem. Proudění v každé svislé skupině otvorů je řízeno samostatným regulátorem a ventilem (není předveden kvůli jasnosti), který bude připojovat vedení „ke kanystru“ buď k obsluze stoupání podpěry nebo k výfuku. Spojovací skříň také rozděluje mazací vedení do tří vedení, která jsou napojena na tři mazací vstupní otvoiy 313 (obr. 37) na předním čele ústníkového rozváděcího podstavce.

S odkazem na obr. 37 bude zjištěno, že přední čelo ústníkového rozváděcího podstavce rovněž obsahuje určitý počet přídavných vstupních otvorů 365 pro přídavné funkce tekutin, jako je chlazení ústních kruhů, uzavírání kleští odběrače, chlazení vzduchu, otevírání/uzavírání ústních kruhů atd., které jsou propojeny s odpovídajícími potrubími ve spojovací skříni. Tato potrubí mohou vést k vývodům v horním povrchu spojovací skříně (nejsou předvedeny), které jsou propojeny s příslušnými výstupními otvory odpovídajícího počtu jednotlivých regulátorů a ventilů (nejsou předvedeny kvůli jasnosti), které rozvádějí vzduch z obslužného vedení pro stoupáni ústníku a regulují požadované tlaky.

Horní povrch 315 ústníkové rozváděči desky má tři sady výstupních otvorů, kdy každá z těchto sad má výstupní otvor 366 pro stoupání ústníku, výstupní otvor 386 pro klesání ústníku, výstupní otvor 370 pro předfuk/podtlak, výstupní otvor 372 pro stoupání podpěry a mazací výstupní otvor 374. Tyto výstupní otvoty jsou univerzální (trvalé), což znamená, že počet sad výstupních otvorů odpovídá maximálnímu počtu dávek roztavené skloviny, které jsou v sekci zpracovávány v průběhu jednoho cyklu.

Aby byla vytvořena specifická konfigurace ústníků (pro jednu, dvě nebo tři dávky roztavené skloviny) a aby bylo vymezeno rozmístění ústníků v určité vzdálenosti od sebe (například 5,5“, tj. 14 cm nebo 6“, tj. 15,24 cm) v případě několika ústníků, je přechodová deska 376 (obr. 38) připevněna k hornímu povrchu 315 univerzální ústníkové rozváděči desky pomocí vhodných šroubů 377. Přechodová deska má pro účely každého kanystru výstupní otvor 380 obsluhy stoupání ústníku, výstupní otvor 384 obsluhy klesání ústníku, výstupní otvor 384 předfuku/podtlaku, výstupní otvor 386 stoupání podpěry a mazací obslužný výstupní otvor 388 v horním povrchu 390 pro vstup dolů vyčnívajících spojovacích výstupků 65 na ústníkových kanystrech (O-kroužek 71 vytváří utěsnění mezi dolů vyčnívajícím výstupkem

-23a příslušným vstupním otvorem - jakýkoli pohyb ústníkového kanystru buď v příslušném otvoru montážní desky nebo jako součásti montážní desky nezpůsobí naklánění kanystrů, protože potřebná stabilita je zajištěna pomocí O-kroužkových utěsnění ve vstupních otvorech v přechodové desce) a ústníkový výfukový otvor 392 je tvarován tak, aby do něho mohla vstoupit příslušná ústníková výfuková trubice 73 ústníkového kanystru. Ústníkové výfukové otvory komunikují s výpustným otvorem 378.

Změna jedné konfigurace sekce na jinou, tj. například změna z popisovaného výrobního procesu zpracovávání tří dávek roztavené skloviny na výrobní proces zpracovávání dvou dávek roztavené skloviny, se provádí tak, že zmiňovaná přechodová deska pro tři dávky roztavené skloviny je odstraněna a následně nahrazena přechodovou deskou pro dvě dávky roztavené skloviny (obr. 38A), která neprodyšně uzavře jednu ze tří sad ústníkových výstupních otvorů na horním povrchu ústníkového rozváděcího podstavce, přičemž vytvořené propojení k třetí sadě otvorů (ovládání ústníhového mechanismu bude modifikováno tak, aby byla řízena pouze činnost ventilů atd., které jsou přidruženy ke dvěma sadám otvorů v přechodové desce.

Aby mohla být prováděna výroba láhví majících podstatné rozdíly ve výšce, je možné zvedat ústní kruhy/ústníkové kanystry o přibližně 70 mm. Původní přechodová deska mající výšku H1 a montážní deska mající tloušťku Dl mohou být nahrazeny přechodovou deskou a montážní deskou tak, aby bylo dosaženo zvýšení jejich výšky až na 70 mm (H2 - obr. 38 a D2 - obr. 39 podle příslušnosti) a ústní kruhový držák může být nahrazen alternativním ramenem, jehož upevňovací konzola 113A zvýší ústní kruhový držák 112 z polohy Pl (obr. 25) do polohy P2 (obr. 39). Pevná zarážka 111, která vymezuje polohu upevňovacích konzol, je předvedena na obr. 40.

Na obr. 41 až 43 může být vidět, že stroj s danou dvojicí ústních kruhových držáků může využívat formy, které mají širokou škálu výšek, aby mohl vyrábět láhve mající rozdílné výšky. Zatímco poloviny předních forem 17A, 17B, 17C. 17D (obr. 41 až 43) a mezičlánek mohou mít různé tvary, propojení polovin předních forem a mezičlánku je vymezeno tak, aby vytvořilo pevně nastavený svislý rozměr .TI“ mezi středem 434 obracení a horním povrchem 438 ústní kruhové drážky 436 poloviny přední formy (horní povrch ústního kruhu). V případě ústního kruhového držáku nacházejícího se v Pl (obr. 25) by tento rozměr mohl být například 100 mm, zatímco tento rozměr by mohl být například 30 mm v tom případě, když se ústní kruh • *

-24nachází vP2 (obr. 40). Každá polovina přední formy má v blízkosti dolního povrchu dolů převislý, kruhově vedený okraj 440 ve tvaru háku, který může mít určitý počet kruhových částí nebo úseků a který vstupuje do odpovídajícího, vzhůru nasměrovaného, kruhově vedeného okraje 442 v podobě háku na vnější stěně mezičlánku , který svisle vymezuje polohu polovin předních forem (přední forma je svisle umístěna ve vodorovné rovině spojení dolů převislého okraje přední formy a vzhůru nasměrovaného okraje mezičlánku opery přední formy). Polovina přední formy může mít takovou velikost, která postačuje k tomu, aby stabilizační tlačítko 442 může zasahovat svisle nad dolní okraj, který spolupracuje s horním okrajem 440 poloviny formy při stabilizováni formy v průběhu jejího pohybu (jak je předvedeno, stabilizační tlačítko 442 nenese hmotnost poloviny formy). Protože poloviny forem jsou neseny v blízkosti ústní kruhové drážky v místě, kde okraj formy je podepřen okrajem na podpěře formy, bude se vpodstatě celý účinek tepelné roztažitelnosti projevovat směrem vzhůru od tohoto místa a jakýkoli účinek tepelné roztažitelnosti projevující se směrem dolů bude bezvýznamný (bez polřeby jakéhokoli seřizování ústníkového mechanismu nebo ústního kruhu, které je obvykle vyžadováno ve strukturách dosavadního stavu v této oblasti techniky, v nichž jsou přední formy neseny v blízkosti vrchů forem). Navíc použitím konvenčních předních forem 380 (obr. 4), které jsou zavěšeny nahoře pomocí dolů převislého, kruhově vedeného okraje 382 majícího určitý počet úseků podepřených odpovídajícím, vzhůru nasměrovaným, kruhově vedeným okrajem podpěrného mezičlánku konečných forem (není předveden), jenž rovněž může mít určitý počet úseků (nacházejících se v blízkosti ústní kruhové drážky), se roztahování polovin forem účinkem tepla rovněž projevuje směrem od ústí láhve (závitové části), takže je konzistentní v obou stanicích.

Je možné si připomenout, že v dosavadním stavu v této oblasti techniky bylo často vyžadováno zakoupení nového IS stroj nebo přestavění stávajícího stroje v souvislosti s přebudováním jedné konfigurace (pro jednu, dvě, tři dávky roztavené skloviny)s určitou středovou vzdáleností na stejnou nebo rozdílnou konfiguraci s jinou středovou vzdáleností. Hlavní příčinou jsou komplikovaná spojení pro otevírání a uzavírání forem, která vymezují rozdílná geometrická uspořádání. Vynalezený IS stroj je strojem s univerzální středovou vzdáleností. Může být provedena změna původní konfigurace/středové vzdálenosti na jinou, výrobními okolnostmi požadovanou konfiguraci/středovou vzdálenost jednoduchou výměnou určitých dílů, které zajistí vytvoření požadované konfigurace/středové vzdálenosti; to znamená,

-25že výměnou sestavy nosiče forem mechanismu pro otevírání a uzavírání forem, montážní desky, přechodové desky a snad i ústníkových kanystrů ústníkového mechanismu by byly rychle změněny parametry ústních kruhových držáků a chladicího mechanismu forem (v případě konečné stanice) a tím, jak je obvyklé, by byla změněna konfigurace stroje.

Odběračový mechanismus, jenž je předveden na obr. 45 až 47, je namontován na horním povrchu 94 vrchní stěny 134 sekčního rámu a má odběračovou klešťovou hlavu 450, která může uvolnitelně uchopit láhev (láhve) v konečné stanici a která je nesena na kluzném nosníku 452 vedeném ve směru osy X a kluzně zavěšeném na bloku 454, jenž se pohybuje ve směru osy Z na stojanu 456. Pohyb podél osy X a osy Y je řízen vhodnými servomotory 457, 458. Láhve zhotovené v konečné stanici budou bez ohledu na jejich výšku vždy seřazeny tak, aby ústí jejich hrdel byla vyrovnána v předem stanovené svislé poloze (Z-srovnávací rovina), přičemž dna těchto láhví se mohou nacházet v různých svislých polohách (ZB1, ZB2) ve vztahu k řečené Z-srovnávací rovině) ve stanoveném rozsahu svislých výšek láhví. Odběračová klešťová hlava provádí uchopení láhví, po čemž následuje jejich vyjmutí z konečné stanice a umístění na odstávce 460, která může být umístěna v různých polohách ve vztahu k polohám Z (ZDI, ZD2). Krátké láhve budou absolvovat jinou vzdálenost (Zl) než vysoké láhve (vzdálenost Z2). Ovládací zařízení odběrače (obr. 47) stanoví X-Z profil přemisťování odběračové klešťové hlavy pro případnou „Z“ odchylku (ZB - ZD) a provádí požadované přemisťování.

-26PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (12)

1. Ústníkový mechanismus pro IS stroj, vyznačující se tím , že obsahuje stálý ústníkový rozváděči postavec mající horní povrch a obsahující určitý počet sestav obslužných vedení, kdy ke každé sestavě jednoho ústníkového vedení patří obslužná vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku a předfuk/podtlak nebo chlazení, přičemž obslužné vedení každého ústníkového rozváděcího podstavce má výstupní otvor, který je propojen s řečeným horním povrchem, volitelně stanovený počet, a to až do počtu řečených sestav obslužných vedení, svisle vedených válcovitých ústníkových válců, kdy každý ústníkový válec má dolní povrch a obsahuje odpovídající sestavu obslužných vedení, ke které patří obslužná vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku a předfuk/podtlak nebo chlazení, přičemž každé z obslužných vedení v ústníkovém válci má vstupní otvor, kteiý je propojen s řečeným dolním povrchem ústníkového válce, přechodovou desku mající dolní povrch, který je ve styku s řečeným horním povrchem řečeného ústníkového rozváděcího podstavce, a horní povrch, kdý řečená přechodová deska má určitý počet sestav obslužných vedení, kteiý se rovná počtu ústníkových válců, přičemž ke každému z ústníkových válců patří sestava obsahující obslužná vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku, předfuk/podtlak nebo chlazení, kdy každá zřečených sestav obslužných vedení v každé přechodové desce má vstupní otvory v dolním povrchu přechodové desky pro propojení s odpovídajícími výstupními otvoiy jedné zřečených sestav obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci a má výstupní otvory v horním povrchu přechodové desky, které jsou volitelně rozmístěny tak, aby byly spojeny s odpovídajícími vstupními otvory jednoho z ústníkových válců, jenž je umístěn na přechodové desce.

2. Ústníkový mechanismus pro IS stroj podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečený ústníkový rozváděči podstavec obsahuje ventilové prostředky pro volitelně nastavované, současné blokování proudu řečených obsluh do řečené přechodové desky.

• · • · ·· ·

3. Ústníkový mechanismus pro IS stroj podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená přechodová deska obsahuje takový počet sestav obslužných vedení, kteiý je menší než počet obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci a že dolní povrch řečené přechodové desky obsahuje prostředky pro uzavření obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci, jež nejsou propojeny s obslužnými vedeními v řečené přechodové desce.

✓

4. Ústníkový podstavcový modul pro použití v přední stanici sekce IS stroje mající určitý počet svisle vedených ústníkových válců až do volitelně stanoveného počtu, kdy každý válec má dolní povrch a obsahuje sestavu obslužných vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku, přefuk/podtlak nebo chlazení, přičemž každé z obslužných vedení v ústníkovém válci má volitelně umístěný vstupní otvor, který je propojen s dolním povrchem ústníkového válce, vyznačující se t í m , že obsahuje stálý ústníkový rozváděči postavec mající horní povrch a obsahující řečený volitelný počet sestav obslužných vedení, kdy ke každé sestavě vedení jednoho ústníkového válce patří obslužná vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku a předfúk/podtlak nebo chlazení, přičemž obslužné vedení každého ústníkového rozváděcího podstavce má výstupní otvor, který je propojen s řečeným horním povrchem, odnímatelnou přechodovou desku mající dolní povrch, kteiý je ve styku s řečeným horním povrchem řečeného ústníkového rozváděcího podstavce, a horní povrch, kdy řečená přechodová deska má určitý počet sestav obslužných vedení, a to až do řečeného volitelně stanoveného počtu sestav obslužných vedení a rovná se počtu ústníkových válců, přičemž ke každému z ústníkových válců patří sestava obsahující obslužná vedení pro stoupání ústníku, klesání ústníku, předfúk/podtlak nebo chlazení, kdy každá zřečených sestav obslužných vedení v každé přechodové desce má vstupní otvoiy v dolním povrchu přechodové desky pro propojení s odpovídajícími výstupními otvory jedné zřečených sestav obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci a má výstupní otvory v horním povrchu přechodové desky, které jsou volitelně rozmístěny tak, aby byly spojeny s odpovídajícími vstupními otvory jednoho z ústníkových válců, jenž je umístěn na přechodové desce.

• · *··· 99

-285. Ústníkový podstavcový modul pro použití v přední stanici sekce IS stroje podle nároku 4, vyznačující se tím , že řečená přechodová deska obsahuje takový počet sestav obslužných vedení, který je menší než počet obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci a že dolní povrch řečené přechodové desky obsahuje prostředky pro uzavření obslužných vedení v řečeném ústníkovém rozváděcím podstavci, jež nejsou propojeny s obslužnými vedeními v řečené přechodové desce.

6. Ústníkový podstavcový modul pro použití v přední stanici sekce IS stroje podle nároku 4, vyznačující se tím , že řečený ústníkový rozváděči podstavec obsahuje ventilové prostředky pro volitelně nastavované, současné blokování proudu řečených obsluh do řečené přechodové desky.

7. Ústníkový mechanismus pro použití v přední stanici sekce IS stroje , kdy taková sekce má rám s horní stěnou, vyznačující se tím , že obsahuje ústníkový kanystrový modul, kteiý se může namontovat na horní stěnu rámu IS stroje a ke kterému patří přinejmenším jeden ústníkový kanystr mající svisle vedený válec a montážní přírubu, jež je připevněna k vrchu řečeného svisle vedeného válce, vodorovná montážní deska upravená pro umístění na horní stěně sekčního rámu, kdy řečená montážní deska má horní a dolní povrch a otvorové prostředky, které jsou vedeny skrze tuto montážně desku a do kterých vstupuje svisle vedený válec každého z ústníkových kanystrů, přičemž řečená vodorovná montážní deska a každý z ústníkových kanystrů obsahující vyrovnávací prostředky pro vymezování požadované polohy osy každého z řečených svisle vedených válců ve vztahu k řečené vodorovné montážní desce, první upevňovací prostředky pro uvolňovatelné připevňování řečené vodorovné montážní desky k horní stěně sekčního rámu a druhé upevňovací prostředky pro připevňování každé zřečených montážních přírub k hornímu povrchu řečené montážní desky.

8. Ústníkový mechanismus podle nároku 7, vyznačující se tím , že každý z řečených ústníkových kanystrů svisle vedených válců má vymezovací průměr u jeho vrchu ·· ·· • · · · • · · · • · · · · · • · ·· «· • · · · · · « ·

-29a že řečené otvorové prostředky mají podobu díiy pro vstup každého zřečených ústníkových kanystrů, kdy tato díra prochází svisle a slouží pro slícovaný vstup vymezovacího průměru odpovídajícího ústníkového kanystru při axiálním umisťování každého z řečených ústníkových kanystrů.

9. Ústníkový mechanismus podle nároku 8, vyznačující se tím,že řečená montážní příruba obsahuje určitý počet svisle vedených děr a že řečené druhé upevňovací prostředky mají upevňovač pro každou ze svisle vedených děr řečené montážní příruby.

10. Ústníkový mechanismus podle nároku 9, vyznačující se tím , že řečená vodorovná montážní deska obsahuje určitý počet svisle vedených děr a že řečené první upevňovací prostředky mají upevňovač pro každou ze svisle vedených děr řečené montážní desky.

11. IS stroj pro výrobu skleněných láhví mající určitý počet sekcí, kdy každá z těchto sekcí má přední stanici pro zhotovování baňky, vyznačující se tím , že každá sekce obsahuje sekční rám mající horní povrch a ústníkový mechanismus, ke kterému patří přinejmenším jeden ústníkový kanystr mající dolní válcové prostředky a horní přírubu, vodorovnou montážní desku mající horní povrch a v něm vytvořené otvorové prostředky pro vstup řečených dolních válcových prostředků každého zřečených ústníkových kanystrů a prostředky pro trvalé připevnění řečené montážní desky na řečeném horním povrchu řečeného sekčního rámu, přičemž v řečeném horním povrchu řečeného sekčního rámu jsou vytvořeny svislé otvorové prostředky pro vstup dolních válcových prostředků každého z řečených ústníkových kanystrů, a řečený ústníkový mechanismus dále obsahuje prostředky pro připevnění každé z řečených přírub k hornímu povrchu řečeného montážní desky.

• 0 99

0 9 9

9 0 0

009 000

9 9

99 99

0 0 0 ««

00·0 90

-3012. IS stroj pro výrobu skleněných láhví podle nároku 11, vyznačující se tím , že řečené otvorové prostředky řečené montážní desky mají otvory pro vstup každého zřečených ústníkových kanystrů volitelně upraveny tak, aby dolní válcové prostředky každého zřečených ústníkových kanystrů mohly do těchto otvorů kluzně vstupovat za účelem umístění osy každého zřečených ústníkových kanystrů ve volitelně stanovené poloze.

13. IS stroj pro výrobu skleněných láhví podle nároku 12, vyznačující se tím , že řečený horní povrch řečeného sekčního rámu, k němuž se připevňuje montážní deska, je po strojovém obrobení plochý.

14. IS stroj pro výrobu skleněných láhví podle nároku 11, vyznačující se tím,že rovina horního povrchu řečené montážní desky je po strojovém obrobení rovnoběžná s rovinou dolního povrchu řečené montážní desky.

(· obr*. /

ΧΪ9- 7/ • · ·· ·· £

cp

Ή;' ·· ·· • · · · · · • · ·· ··

W-7/

94Β

94Α obr oh>í?. 8