CZ333594A3

CZ333594A3 - Glass part being provided with transparent functional layer with low emissivity

Info

Publication number: CZ333594A3
Application number: CZ943335A
Authority: CZ
Inventors: Pierre Balian; Jean-Francois Oudard; Georges Zagdoun
Original assignee: Saint Gobain Vitrage
Priority date: 1993-04-29
Filing date: 1994-04-18
Publication date: 1995-08-16
Also published as: CA2138798A1; NO944952L; DE69419224D1; FR2704545A1; DK0648196T3; PL306833A1; US5520996A; FI946122A; EP0648196A1; RU94046262A; ATE181546T1; WO1994025410A1; BR9405295A; RO114784B1; KR950702179A; DE69419224T2; FR2704545B1; ES2135573T3; NO944952D0; RU2127231C1

Description

(57) Skleněný dílec obsahuje transparentní substrát (1) s transparentní funkční vrstvou (3), vodivou a/nebo s nízkou emisivitou, na bázi oxidu nebo oxidů kovů, vnitřní povlak (2) geometrické tloušťky od 70 do 135 nm a s indexem lomu od 1,65 do 1,90, který leží mezi funkční vrstvou (3) a substrátem (1), a vnější povlak (4) geometrické tloušťky mezi 70 a 110 nm a s indexem lomu od 1,40 do 1,70, který je uložen na funkční vrstvě (3).

juu,. uv^ju i aovpkuí

Οδ PRAHA 2, HáítavA &

I

Skleněný dílec opatřený ti-&nsp£.rentní funkční vrstvou . s nízkou emisivitou

Oblast techniky

Vynález se týká skleněného dílce obsahujícího transparentní substrát, zejména ze skla opatřeného transparentní funkční vrstvou, vodivou a/nebo s nízkou emisivitou. Vztahuje se rovněž na způsoby získávání takového skleněného dílce pomocí pyrolytických postupů a postupů používajících vakua.

Dosavadní stav techniky

Tento typ funkční vrstvy se používá zejména pro skla určená pro stavebnictví. Při vytvoření povlaku s nízkou emisivitou na- skle .umožňuje skleněný- substrát snížit -emisi ve vzdáleném infračerveném pásmu přes skleněný dílec, jehož tvoří součást, z vnitřního prostředí směrem ven. Zmenšením energetických ztrát vyplývajících zčásti z tohoto úniku záření se citelně zlepší pohoda pobývajících osob, zejména v zimě. Substrát, opatřený takovým povlakem, dále spojený s dalším substrátem prostřednictvím mezery vyplněné plynem, kde vrstva s nízkou emisivitou leží uvnitř a zejména na povrchu 3 (při počítání od vnějšího povrchu vnější tabule), tvoří velmi účinné izolační dvousklo.

Tyto vrstvy mohou být rovněž použity pro skla pro auta, na základě jejich elektrovodivé vlastnosti, například pro vytváření topných skel, opatří-li se přívody proudu.

Vrstvy oxidů kovů majícími tyto vlastnosti jsou například vrstvy oxidu india dotovaného cínem (ITO), oxidu zinku dotovaného indiem (ZnO:In),. fluorem (ZnO:F), hliníkem (ZnO:Al) nebo cínem (ZnO:Sn), nebo oxidu cínu dotovaného fluorem (SnO₂:F).

Tyto vrstvy oxidu kovu mohou být získány různými způsoby a to postupy ve vakuu (tepelné odpařování, katodové

-2rozprašování, eventuelně pomocí magnetronického postupu) nebo pyrolýzou organovokových sloučenin, vrhaných hnacím plynem v kapalné, pevné nebo plyné formě na povrch substrátu ze skla zahřátého na zvýšenou teplotu, která je vsak stále nižší, než je teplota měknutí. Tyto sloučeniny, uvedené do kontaktu s horkým povrchem, se rozkládají při současné oxidaci a vytvářejí na povrchu vrstvu oxidu kovu. Tento posledně jmenovaný pochod je obzvláště výhodný v tom, že umožňuje uvažovat s nanášení povlaků přímo na pás skla z výrobní linky typu float plynulým způsobem.

Aby se však u těchto vrstev dosáhlo vysoké úrovně požadovaných vlastností, zejména pokud jde o hodnotu emisivity a/nebo -elektrické -vodivosti, musí být jejich tlouštka -nejmé- né 180 nm nebo nad 400 nm a obvykle mezi 300 a 450 nm.

Když však má tenká vrstva takové vlastnosti, uděluje substrátu, na němž vytváří povlak, na povlakové straně odrazivý vzhled, který nemusí být vždy shledáván jako žádoucí z estetického hlediska.

Tak napříkld podle Evropského patentového spisu EP-B-0 125 153 uděluje vrstva oxidu cínu dotovaného fluorem Sn0₂:F, mající malou tlouštku 163 až 165 nm, nanesená na čirém skleněném substrátu o tlouštce 4 mm, uděluje tomuto substrátu zabarvení v odrazu v modřých tónech, což je zabarvení velmi žádoucí v současné době jako v oblasti stavebnictví, tak i v automobilovém průmyslu.

Naproti tomu bylo zjištěno, že vrstva stejné povahy, ale tentokrát o tlouštce 360 nm, tedy účinnější vrstva, uděluje stejnému substrátu v odrazu na straně vrstvy zbarvení v červeno-zelenavých odstínech, tedy zbarvením které je možno považovat za málo příznivé pro oko. Kromě toho má substrát s povlakem hodnotu světelného odrazu R_L na straně vrstvy vyšší než 10%, nebo 15%, a čistota barvy spojená

-3s tímto odrazem může přesáhnout 10 až 15%, což vede ke zřetelně barevnému a odrazivém povrchu na straně vrstvy (t.j. strany, která je obvykle umístěna na povrchu 3 dvouskla osazeného na budově, tedy strany, která je zevně při pohledu na fasádu vidět). Je přeba poznamenat, že hodnota čistoty udává intenzitu barvy: čím je bližší 0%, tím je bělej ší a pastelovější. Barva je proto hodnocena ve vztahu k hodnotě světleného odrazu R_L.

Současná tendence barev však jde spíše ke koncepci zasklení, zejména u zasklení budov, která jsou málo odrazivá, zejména při pohledu zevně budovy. Jasný odrazivý vzhled je tím více na závadu, je-li spojený s nepříliš žádoucím barevným odstínem.

I když světelný odraz R_L okolo 15% není velký, znamená však kromě toho určitý pokles přenášené sluneční energie, zejména do nitra místnosti, a tedy způsobuje zmenšení o několik procent u slunečního faktoru, tedy poměru součtu prošlé sluneční energie a sklem absorbované sluneční energie, která je znovu vydávána směrem dovnitř budovy, k dopadající sluneční energii. To je nevýhodné z energetického hlediska, zejména je-li požadováno osadit takový substrát do izolačního dvouskla za účelem snížení nákladů na vytápění.

První řešení tohoto problému odrazu přináší francouzský patentový spis FR-A-2 684 095, na který se zde odvoláváme jako na součást popisu. Toto řešení spočívá především v tom, že se vkládá mezi substrát a výše uvedenou funkční vrstvu, která má tlouštku .200 . až. 400 nm, první- povlak, nazývaný vnitřní povlak, jehož optická tlouštka je od 50 do 75 nm. Kromě toho je na vrstvě umístěn druhý povlak, nazývaný vnější povlak, jehož optická tlouštka je okolo čtvrtiny střední vlnové délky náležející do viditelného pásma a s výhodou se středem na 550 nm (optická tlouštka je součin geometrické tloustky a indexu lomu příslušného povlaku).

-4Význam takového souvrství spočívá v tom, že na každé straně funkční vrstvy je povlak, což dovoluje jemné optimalizace jejích charakteristických vlastností, jako je její optická a geometrická tlouštka a index lomí.

Taková kombinace vhodné zvolených povlaků dovoluje získat monolitické substráty (například skla float tlouštky 4 mm), které mají po povlečení tímto souvrstvím světelný odraz R_l nanejvýše 6%, doprovázený čistotou barvy v odrazu při normálním dopadu nanejvýše 3%. Vykazuje kromě toho emisivitu nanejvýše 0,2.

.......... Při umístění, ve dvouskle.tak, že.....vrstvy jsou na povrchu 3, má povlak poněkud vyšší světelný odraz (ale zůstávající stále pod 15%) s čistotou barvy v odrazu ještě sníženou při normálním dopadu a nanejvýše 5%, a to i při měřicím úhlu dopadu obvykle považovaném za nepříznivý. Jeho sluneční faktor při normálním dopadu dosahuje nejméně 0,76.

Takové hodnoty R_L přinášejí především potlačení převažující části odrazivého účinku skla a dovolují celkově zvýšit hodnotu energetického přenosu T_E a tedy slunečního faktoru.

Pokud jde o hodnoty čitoty barvy v odrazu, poskytují ve spojení s hodnotami R_L sklům, a to jak monolitickým, tak i osazených ve dvousklech, málo intenzivní barevný vzhled, i když se zvolí úhel dopadu, který je obecně málo příznivý a odlišný od normálního dopadu. Zajistí se tak lepší homogenita vzhledu skel fasády při pohledu zevně budovy.

Naproti tomu nebylo uvažováno řídit a vybírat převládající délku vlny v odrazu na straně vrstvy, t.j. volit barvu v odrazu, i když je tato vrstva velmi tlumená a vybělená v důsledku kombinace nízké čistoty a světelného odrazu.

-5Vynález si proto klade za úkol vytvořit skleněný dílec, který optimalizuje tento typ souvrství za účelem zachování všech jeho výhod a umožňující kromě toho zvládnout volbu barev v odrazu, zejmé umožňující dosáhnout barvu na odratu na straně vrstvy v modrých odstínech, což je barva, která je považovaná za vysoce žádoucí v současné době jak ve stavebnictví, tak i v automobilovém průmyslu, jako příjemná pro lidské oko.

Podstata vvnálezu

Skleněný dílec podle vynálezu obsahuje transparentní substrát, zejména ze skla, opatřeného vrstvou zvanou funkční vrstva, která je transparentní, vodivá a/nebo s nízkou emisivitou, na bázo oxidu nebo oxidů kovů. Mezi substrátem a funkční vrstvou je vytvořen vnitřní povlak, který má s výhodou geometrickou tlouštku od 70 do 135 nm a index lomu od 1,65 do 1,90. Na funkční vrstvě je uložen vnější druhý povlak, což je povlak mající s výhodou geometrickou tlouštku od 70 do 110 nm a index lomu od 1,40 do 1,70.

Funkční vrstva sama má obvykle index lomu blízký 2 a tlouštku mezi 300 a 450 nm, s výhodou od 330 do 410 nm, zejména okolo 330, 360 nebo 410 nm.

Tato nová volba vlastností týkající se dvou povlaků dovoluje zaručit, že substrát, takto povlečený a osazený do dvouskla, má nejen čistotu v odrazu na straně vrstev menší nebo rovnou 5% a světelný odraz menší nebo rovný 15%, ale kromě^toho převládajícívlnovou délku v. odrazu v modrých tónech, ležící zejména v oblastech 465 a 480 nm. Tyto tři činitele se vzájemně spojují v tom, že poskytují zasklení velmi příznivý vzhled v odrazu, protože je současně málo odrazivý a má málo intenzivní barvu v ceněném odstínu.

Zcela překvapivým způsobem je tak možné dosáhnout to-6ho, že sklo může být modré v odrazu, když je povlečeno funkční vrstvou mající takovou tlouštku, že když je tato vrstva použita samotná, odpovídá zcela jinému odstínu. A tato dominující vlnová délka, získaná kombinací dvou velmi specificI kých povlaků není na újmu hodnotám odrazu a čistoty, které zůstají velmi nízké, jak již bylo uvedeno, což je mimořádně výhodné.

Obzvláště vhodné pro tento účel jsou dva typy vnitřního povlaku, a to na bázi křemíku, kyslíku a uhlíku a/nebo na bázi křemíku, kyslíku a dusíku, a získaného s výhodou pyrolytickou cestou z křemík obsahujících předchůdcovských látek, zejména plynovým nanášením CVD (chemickým nanášením par) , jak· je popisované- ve - francouzské patentové přihlášce '·. ’ .'FR-A-2 677 639, nebo plazmovým nanášením CVD, jak je popisováno v evropské patentové přihlášce EP-A-413 617.

Vnitřní povlak však může být rovněž tvořen směsí oxidů kovů, jejichž relativní podíl dovoluje seřizovat požadováný index lomu. Uvedené oxidy se volí zejména ze skupiny zahrnující oxid hliníku, oxid titanu, oxid cínu, oxid zinku,

I oxid india, jak je popsáno ve francouzské patentové přihlášř ce FR-A-2 670 199. S výhodou se používá pyrolýza práškových , - organokovových předchůdcovských látek. Je konkrétněji možné £ použít mezilehlý povlak založený na oxidech hliníku a titanu * nebo cínu, s výhodou získaných pyrolýzou organokovových předchůdcovských látek v kapalné formě, jak je navrhováno v evropské patentové přihlášce EP-A-465 309. S výhodou je , '' geometrická’ tlouštka” tohoto povlaku mezi SO a 120 nm.

Funkční vrstva samotná je s výhodou na bázi dotovaného oxidu kovů nebo dotovaných oxidů kovů, náležejících do skupiny obsahující oxid india dotovaný cínem (ITO), oxid zinku dotovaný indiem ZnO : 0 , kluorem ZnO:F, hliníkem^-' ZnO: Al nebo cínem ZnO:Sn, jakož i oxid cínu dotovaný fluorem SnO₂:F. Tento posledně jmenovaný oxid tvoří přednostní pro-Ίvedení vynálezu.

Tato vrstva může být rovněž vytvořena pomocí pyrolytického postupu, zejména práškových složek, obzvláště když je-vrstva z SnO₂:F nebo z ITO.

Je možné vytvářet vrstvy z SnO₂:F z oxidu dibutylcínu (DBTO) v práškové formě nebo bezvodé plynné kyseeliny fluorovodíkové, jak je popsáno ve francouzském patentovém spisu FR-2 380 997, z difluoridu dibutylcínu (DBTF), eventuelně ve směsi s DBTO, jak je popsáno ve spisu EP-Á-178 956 nebo EP-A-039 256.

Pokud jde o vrstvy ITO, je možné je získat například na bázi mravečanu inditého a sloučeniny cínu jako DBTO, popsané ve spisu EP-A-192 009.

Je také možné získat vrstvy SnO₂‘:F pyrolýzou v plynné fázi, zejména na bázi směsi sloučenin cínu, jako (CH₃)₂SnCl₂, (C₄H_g ) ₂SnCl₂ , Sn(C₂H₅)₄ a organof luorovaných složek jako CC1₂F₂, CHC1F₂ a CH₃CHF₂, jak je popsáno v evropské patentové přihlášce EP-A-027 403, nebo i na bázi monobutyl-triclorcínu a sloučeniny, jako je chlordifluormethan, uvedení v evropské patentové přihlášce EP-A-121 459.

Vrstvy SnO₂:F mohou být získány v kapalné fázi na bázi acetylacetonatu cínu nebo dimethylcín-2-propionatu ve vhodných orrganických rozpouštědlech, jak je zejména popsáno ve francouzském patentovém spisu FR-2 211 411.

Vrstvy oxidu zinku dotovaného indiem nebo hliníkem mohou být získány pyrolýzou ve fázi páry na bázi diethylzinku nebo acetátu zinku a triethylindia, chloridu inditého nebo triethylhliníku, chloridu hlinitého, jak je popsáno v evropské patentové přihlášce EP-A-385 769.

-8Vnější povlak se s výhodou volí tak, aby jeho geometrická tlouštka byla v rozmezí od 80 do 100 nm, zejména okolo 90 až 95 nm.

Jak bylo uvedeno výše, mohou být indexy lomu vhodné pro tento povlak v pásmu od 1,40 do 1,70. V tomto rozmezí je možné volit pro tvorbu povlaku sloučeniny křemíku, jako je oxid křemičitý Si0₂, nebo oxikarbidy nebo oxinitridy křemíku. Oxid křemičitý má index lomu okolo 1,45, zatímco zejména oxikarbidy mají vyšší index lomu, který je možné řídit modulování obsahu uhlíku v povlaku. .

Je však rovněž možné dávat přednost povlakům na bázi oxidu.kovu nebo směsí oxidů kovů, zvolených například· mezi,oxidem hlinitým, oxidem titanu, oxidem zirkonu nebo oxidem chrómu.

Je rovněž možné použít postupu chemického nanášení par, využívajícího organokřemičité sloučeniny spojené s oxidujícím plynem jako je kyslík (nebo jakýkoli jiný slaběji oxidující plyn jako H₂0 nebo N₂0) v inertním ředicím plynu typu dusíku. Jako vhodné organokřemičité sloučeniny ne možné uvést diethylsilan Si(CH₃)₂, H₂, hexamethyldisilan (CH₃)₃Si-Si(CH₃)3, tetraethylortokřemičitan Si(0C₂H₅)₄, hexamethyldisilaxan (CH₃)₃-Si-0-Si(CH₃)₃, oktamethylcyklotetrasiloxan ((CH₃)₂SiO)₄, tetramethylcyklotetrasiloxan (CH₃HSiO)₄, jakož i hexamethyldisilazan nebo tetramethylsilan.

Bez ohledu na uvažovaný typ křemičitého předchůdce, je možné řídit obsah uhlíku ve vrstvě^kzejména řízením relativního podílu jejích různých předchůdcovských složek.

Ve druhém případě je možné volit dosažení povlaku na bázi oxidu nebo oxidů kovů pyrolytickým nanášecím postupem prášku nebo prášku na bázi vhodných organokovových předchůd-9covských látek, jak je popsáno zejména v evropské patentové přihlášce EP-0 500 445 a francouzském patentové přihlášce 93-02 136 podané 25 02 1993, na které se zde odvoláváme jako na součást popisu. Účelnost použití nanášecího zařízení popsaného v uvedené francouzské patentové přihlášce je možnost postupně a snadno ukládat nejprve funkční vrstvu a potom vnější povlak.

Volba indexu lomu, který je více nebo méně vysoký v rozmezí 1,4 až 1,7, je záležitostí kompromisu. Bylo konstatováno, že pro stejnou optickou tlouštku spíše vysoký intex lomu zlepšoval fyzikálně chemickou odolnost souvrství, zatímco menší index lomu zlepšoval její optické vlastnosti, zejména optimalizování jeho antireflexního vzhledu (je vhodné připomenout, že optická tlouštka je součin geometrické tlouštky a indexu lomu dané vrstvy). Volba indexu vnějšího povlaku tak dovoluje zdůraznit tu či onu vlastnost, zejména v závislosti na uvažovaném použití skleněného dílce nesoucího souvrství.

Varianta vynálezu spočívá v tom, že se takto povlečený substrát zabuduje do dvouskla tak, že jakmile je dvousklo osazeno, nacházejí se na pavrchu 3. Je výhodné nanést na povrch 2, tedy na druhý substríát oddělovaný od prvního substrátu vrstvou plynu, přídavný povlak, zejména s nízkým indexem lomu. Může se jednat například o povlak na bázi oxidu křemičitého, který potom může zejména přispívat ke snížení hodnoty světelného odrazu R_L uvedeného skleněného dílce.

.Pro. nanášení.funkční vrstvy-a jejích povlaků může být použit jakýkoli nanášecí postup. Nejméně jeden z povlaků, když je na bázi oxidu nebo oxidů kovů, může být zejména nanášen postupem používajícím vakuum, zejména katodovým rozprašováním, eventuelně reaktivním v přítomnosti kyslíku, z terčů z kovové slitiny nebo z keramické hmoty vhodných složení.

-10Je však dávána přednost tomu, aby se pro nanášení nejméně jedné z vrstev používal pyrolytický postup pevnou, kapalnou nebo plynnou cestou, jak již bylo uvedeno, neboř tento typ postupu dovoluje kontinuální nanášení na skleněném pásu.

Přednostní způsob získávání souvrství podle vynálezu tak spočívá v tom, že se nejprve nanáší vnitřní povlak chemickým nanášením par na pás skla v plavící komoře, po té se nanáší funkční vrstva pyrolýzou, zejména práškových sloučenin, mezi plavící komorou a chladicí pecí, načež se konečně nanáší vnější povlak, a to buď chemickým nanášením par buď ~ přeď · chladicí pecí -nebo- v chladicí peci, nebo -pyrolýzou *prášku(ů) právě po nanesení funkční vrstvy.

Přehled obrázku na výkresu

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení, s odvoláním na připojený výkres, ve kterém jediný obrázek znázorňuje příčný řez substrátem podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Pro realizaci vynálezu bylo nutné v souladu s následujícími příklady upravit vlastnosti vnitřního povlaku 2 a vnějšího povlaku £ v závislosti na tlouštce 3_ funkční vrstvy, aby se dosáhla převládající vlnová délka a tedy zbytková barva, jaké jsou žádoucí.

Příklady 1 až 6 se vztahují na substrát i z čirého křemičito-sodno-vápenatého skla tlouštky 4 mm, opatřený vnitřním povlakem 2. na bázi křemíku, kyslíku a uhlíku a získaný chemickým nanášením par CVD podle výše uvedené francouzské patentové přihlášky FR-A-2 677 639, funkční vrstvou _3 z SnO₂:F získanou známým způsobem pyrolýzou prášku na bázi DBTF, jako je popsáno v uvedených patentech, a vnějším po-11vlakem 4.. na bázi oxidu křemičitého, získaného rovněž chemickým nanášením par CVD známým způsobem.

Je třeba poznamenat, že obr.l je velmi schematický a nerespektuje relativní proporce materiálů 1, 2, 3 a 4 pro větší názornost.

Všechna spektro-fotometrická měření byla provedena vzhledem ke světlu D55.

Zkratky použité v dále uváděných tabulkách 1 až 3, které shrnují světelný odraz v příkladech, mají následující význam: R^ (%) značí světelný odraz v procentech, Pe excitační čistotu v procentech, meřenou při normálním dopadu a lambda převládající vlnovou délku v nanometrech v diagramu * j. -i/ * _o 1 barvy světla (x, y) , c nasycení s c = V a ^z+ b ^z v systému kolorimetrie (L*, a*, b*) a CR zbytkovou barvu v odrazu na straně vrstev. Je třeba poznamenat, že tyto hodnoty odpovídají hodnotám naměřeným pro dvousklo obsahující substrát 1 povlečený souvrstvím 2,3_a 4 na povrchu 3 a oddělovaný vzduchovou mezerou 12 mm od holého, ale totožného substrátu

1.

Příklad 1 slouží jako srovnávací příklad.

PŘÍKLAD 1:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 100 nm a index lomu 1,70. Funkční vrstva 3 má geometrickou tlouštku 360 nm. Vnější povlak z oxidu křemičitého Si0₂ má index lomu 1,45 a fyzickou tlouštku 65 nm.

Následující příklady 2 až 5 byly provedeny podle vynálezu.

PŘÍKLAD 2:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 115 nm a index lomu 1,90. Funkční vrstva 2 má geometrickou tlouštku okolo 350 nm. Vnější povlak z oxidu křemičitého Si0₂ má index lomu

-12okolo 1,45 a geometrickou tlouštku okolo 90 nm.

PŘÍKLAD 3:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 110 nm a index lomu 1,77. Funkční vrstva 3. má geometrickou tlouštku okolo 375 nm. Vnější povlak 4 z oxidu křemičitého Si0₂ má index lomu okolo 1,45 a geometrickou tlouštku okolo 93 nm. Emisivita je 0,17.

PŘÍKLAD 4:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 130 nm a index lomu 1,67. Funkční vrstva 3. má geometrickou tlouštku okolo 352 nm. Vnější povlak 4. z oxidu křemičitého Si0₂ má geometrickou tlouštku okolo 93 nm a index lomu okolo- 1,45. Emisivita je 0,18.

PŘÍKLAD 5:

Vnitřní povlak 2. má geometrickou tlouštku 85 nm a index lomu 1,70. Funkční vrstva 3. má geometrickou tlouštku okolo 3 60 nm. Vnější povlak 4 z oxidu křemičitého Si0₂ má index lomu okolo 1,45 a geometrickou tlouštku okolo 100 nm.

TAB.l

'4	Příklad 1	^rl 12,9	Pe 4,8	Lambda 564	* c	CR červená
i4·	2	13,8	4	475	2,9	modrá
	3	13,2	4	475	2,9	modrá
	4	13,3	5	478	3,3	modrá
		11, 7	5,8	477	-	modrá

Z porovnání příkladu 1 s následujícími příklady vyplývá, že pro získání požadované modré barvy v odrazu je zapotřebí použít pro jak vnitřní, tak i vnější povlak charakteristické vlastnosti, zejména pokud jde o tlouštky, které jsou podle vynálezu velmi pečlivě voleny. Je patrné, že příklady 2 až .4 vykazují rovněž hodnoty R_L, Pe a c*, které

-13jsou málo vysoké, zejména R_L okolo 15% a nasycení c* nižší než 5 v případě dvouskel.

Odrazivý vzhled skel je tedy velmi estetický, protože / je současně bledý, antireflexní a příjemný pro oko, což je )kestetická volba, která se neprovádí na účet užitných vlast- ’ ností skleněného dílce, který si zachovává uspokojivé hodnoty emisivity.

PŘÍKLAD 6:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 110 nm a index lomu 1,75. Funkční vrstva 3. má geometrickou tlouštku okolo 360 nm a vnější povlak 4 je z oxidu křemičitého Si0₂ s geometrickou tlouštkou okolo 93 nm.

V tabulce 2 jsou shromážděny určité fotometrické hodnoty, vysvětlené výše, tohoto substrátu, osazeného v dvouskle, ale tentokrát s úhlem Alfa měření těchto hodnot lišících se od 0° (normální dopad) do 40°.

		TAB. 2
Alfa	. ^rl	Lambda	Pe	CR
0°	12,4	476		modrá
20°	12,5	476	5,3	modrá	.1
40°	13,6	430	3,5	modrá	F-

Z této tabulky vyplývá, že i když se úhel značně mění, zůstává vzhled v odrazu velmi stálý, zejména v modrých tónech. To znamená, že velmi výhodně bude mít fasáda, zejména. budovy, opatřená takovými skly, mít velmi'rovnoměrný vzhled při pohledu zevně bez ohledu na úhel pohledu.

Příklady 7 a 8 jsou podobné předchozím, však liší se v tom, že nepoužívají vnější povlak z oxidu křemičitého Si0₂, ale mají vnější povlak typu Si, 0, C s o něco vyšším indexem. Tento povlak může být získán chemickým nanášením

-14par při použiti stejného postupu a stejných předchůdcovských látek, jako pro vnitřní povlak (t.j. zejména SiH₄ a ethylen) nebo chemickým nanášením par s organokovovými předchůdcovskými látkami typu hexamethyldisilanu nebo tetramethylsilanu, spojenými s jemnými oxidanty typu N₂0 nebo H₂0. V obou případech se získá požadovaný index vhodnou volbou podílů různých předchůdcovských látek tvořících vrhaný reakční plyn.

PŘÍKLAD 7:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 95 nm a index lomu 1,70. Funkční vrstva 2 geometrickou tlouštku 360 nm. Vnější povlak 4. má geometrickou tlouštku 88 nm a index lomu

1,65.................'··' - ..............,·.....,.................... .........-........_?

PŘÍKLAD 8:

Vnitřní povlak 2 má geometrickou tlouštku 90 nm a index lomu 1,65. Vlastnosti funkční vrstvy a vnějšího povlaku jsou stejné, jako v příkladě 6.

Níže uváděná tabulka udává optické vlastnosti týkající se téchto dvou příkladů, měřené stejným způsobem jako u příkladů 1 až 5 v tabulce 1 (stejné osazení do dvouskla).

	TAB. 3
Příklad	^rl	Pe	Lambda	CR
7	13	470	3,9	modrá
8	13,1	471	4,3	modrá

Optické vlastnosti těchto dvou souvrství jsou tak uspokojivé, i když je hodnota R_L mírně vyšší než hodnota dosažená souvrstvími z předchozích příkladů. Přitom však bylo pozorováno, že tato dvě souvrství mají vyšší fyzikálně chemickou stálost a trvanlivost, což je velmi výhodné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Skleněný dílec obsahující transparentní substrát (1), zejména ze skla opatřeného transparentní funkční vrstvou (3), vodivou a/nebo s nízkou emisivitou, na bázi oxidu nébo oxidů kovů, vnitřním povlakem (2) geometrické tlouštky od 70 do 135 nm a s indexem lomu od 1,65 do 1,90, který leží mezi funkční vrstvou (3) a substrátem (1), a vnějším povlakem (4) geometrické tloustky mezi 70 a 110 nm a s indexem lomu od 1,40 do 1,70, který je uložen na funkční vrstvě (3).
2. Skleněný dílec podle nároku 1 vyznačený tím, že funkční vrstva (3) má index lomu blízký 2 a tlouštku zejména od 300 do 450 nm, zejména od 330 do 410 nm a s výhodou okolo 330, 360 nebo 410 nm.
3. Skleněný dílec podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že vnější povlak (4) má geometrickou tlouštku od 80 do 100 nm, zejména okolo 90 až 95 nm.
4. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že vnitřní povlak (2) má geometrickou tlouštku od 90 do 120 nm.
5. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 4 vyznačený tím, že funkční vrstva (3) obsahuje nejméně jeden dotovaný oxid kovu, náležející do skupiny zahrnující oxid india dotovaný cínem ITO, oxid zinku dotovaný indiem Zn0:In, fluorem Zn0:F, hliníkem·Ζη0:Α1· nebo cínem Zh0:Sn, nebo oxid cínu dotovaný fluorem Sn02íF.
6. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 vyznačený tím, že vnitřní povlak (2) sestává z nejméně dvou oxidů kovu, náležejících do skupiny obsahující oxid titanu, oxidu hliníku, oxid zinku, oxid cínu a oxid india.

-167. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 vyznačený tím, že vnitřní povlak (2) sestává z oxikarbidu a/nebo oxinitridu křemíku.

! . .

4 8. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároku 1 az 7 vyznačený tím> že vnější povlak (4) je ze sloučeniny křemíku zvolené z oxidu křemičitého, oxikarbidu křemíku a/nebo Oxinitridu křemíků.
9. Skleněný dílec podle kteréhokoli z . nároků 1 až 7 vyznačený tím, že vnější povlak (4) je zvolen z nejméně jednoho z oxidů kovů, náležejících do skupiny oxidů hliníku, titanu, zirkonu a chrómu........ . ....... .............. __________________
10. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až

9 vyznačený tím, že je tvořen násobným zasklením, zejména dvousklem, v němž je substrát (1) opatřený svými vrstvami (2, 3, 4) sdružen s jiným transparentním substrátem, přičemž uvedené dvousklo má odrazivou barvu na straně vrstev, jejíž s y-Vos-fc:

nacyeěná je nižší než 5 a jejíž převládající vlnová délka, ležící zejména mezi 465 a 480 nm, náleží do pásma modrých barev, a hodnotu světelného odrazu R_L menší nebo rovnou 15%.
11. Skleněný dílec podle kteréhokoli z nároků l až

10 vyznačený tím, že se jedná o dvousklo, v němž je sdružen se substrátem (1) s vrstvami (2, 3, 4) druhý skleněný substrát, přičemž uvedené vrstvy (2, 3, 4) jsou na povrchu

3 ’a/uvedený skleněný substrát je popřípadě opatřen na povrchu 2 povlakem majícím nízký index lomu, typu oxidu křemičitého.
12. Způsob získávání skleněného dílce podle kterého z nároků 1 až 11 vyznačený tím, že se nejméně jeden z povlaků (2, 4) a/nebo funkční vrstva (3) na bázi oxidu nebo oxidů kovů ukládá postupem používajícím vakuum, zejména postupem

-17katodového rozprašování, eventuelně reaktivním v přítomnosti kyslíku, při použití terčů z kovové slitiny nebo keramické hmoty vhodných složení.
13. Způsob získávání skleněného dílce podle kteréhokoli z nároků 1 až 11 vyznačený tím, že se nejméně jeden z povlaků (2, 4) a/nebo funkční vrstva (3) nanášejí pyrolytickým způsobem.
14. Způsob získávání skleněného dílce podle, kteréhokoli z nároků 1 až 11 vyznačený tím, že se vnitřní povlak ukládá chemickým nanášením par (CVD) organokovových nebo křemičitých předchůdcovských látek, nebo pyrolýzou práškových organokovových předchůdcovských látek.
15. Způsob získávání skleněného dílce podle kteréhokoli z nároků 1 až 11 vyznačený tím, že funkční vrstva (3) se ukládá pyrolytickým nanášením organokovových předchůdcovských látek.
16. Způsob získávání skleněného dílce podle kteréhokoli z nároků 1 až 11 vyznačený tím, že vnější povlak (4) se ukládá chemickým nanášením par (CVD) křemičitých předchůdcovských látek, je-li ze sloučeniny nebo sloučenin křemíku nebo pyrolýzou práškových látek, je-li z oxidu(ů) kovů.