CZ31227U1 - Systém k provádění monitorování oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem - Google Patents

Description

Technické řešení se týká systému pro provádění monitorování dané oblasti autonomním bezpilotním vrtulovým prostředkem, které zahrnuje např. vizuální monitorování dané oblasti proti narušiteli, nebo monitorování vzniků požárů, monitorování úniku nebezpečných látek do okolního prostředí, atp.

Dosavadní stav techniky

Bezpilotní vrtulové prostředky se v současné době obecně dělí na plošníky a na multikoptéry. Plošníky využívají ke tvorbě vztlaku nutného pro let nepohyblivé nosné plochy, zatímco multikoptéry využívají ke tvorbě vztlaku nutného pro let rotující nosné plochy, obecně nazývanými vrtulemi. Bezpilotní vrtulové prostředky mohou nést kamery, různé senzory, dále např. v omezené míře náklad, atp.

Současné bezpilotní vrtulové prostředky jsou v základu opatřeny zdrojem energie, alespoň jednou pohonnou jednotkou pro roztočení vrtulí, dále alespoň jednou řídicí jednotkou pro řízení chodu bezpilotního vrtulového prostředku, a dále komunikačním rozhraním pro uskutečnění bezdrátové rádiové komunikace. Bezpilotní vrtulové prostředky jsou, buď řízeny operátorem pomocí bezdrátově připojeného ovladače, nebo jsou tzv. autonomní, což znamená, že jsou řízeny automatizovaně řídicí jednotkou dle programu, který je v řídicí jednotce spuštěný, jako je např. známo z přihlášky vynálezu CZ 2015-812, ve které je prezentována metoda řízení letu bezpilotního vrtulového prostředku podle stanovené trajektorie.

Rovněž jsou známy systémy zahrnující bezpilotní vrtulový prostředek a tzv. dokovací stanici. Úkolem dokovací stanice je dobíjení zdroje energie bezpilotního vrtulového prostředku, ochrana bezpilotního vrtulového prostředku před vnějšími vlivy v době setrvání v dokovací stanici, dále přenos dat zahrnující např. archivaci dat z letu bezpilotního vrtulového prostředku ve vzduchu, nebo aktualizaci programů v řídicí jednotce bezpilotního vrtulového prostředku, atp. Dokovací stanice zpravidla vykazují nabíjecí zařízení, dále komunikační rozhraní pro komunikaci s bezpilotním vrtulovým prostředkem nebo s externím zařízením, přistávací prostor pro bezpilotní vzdušný prostředek, atp.

Známým příkladem systému kombinujícího bezpilotní vrtulový prostředek a dokovací stanici je vynález z dokumentu DE 102013004881. Ve vynálezu je prezentováno zařízení pro přistávání a start bezpilotního vrtulového prostředku, kde bezpilotní vrtulový prostředek má na spodní straně svého těla kuželovitý tvar a dokovací stanice je na ploše pro přistání opatřena tvarově odpovídající prohlubní, čímž je zajištěno přesné napolohování bezpilotního vrtulového prostředku vůči dokovací stanici v poslední fázi přistání. Napolohování je důležité např. pro správné zkontaktování nabíjecího zařízení s bezpilotním vrtulovým prostředkem. Nevýhody uvedeného vynálezu spočívají vtom, že napolohování a přistání bezpilotního vrtulového prostředku do prohlubně přistávací plochy dokovací stanice je řešeno pouze zemskou přitažlivostí a ubíráním výkonu na vrtulích bezpilotního vrtulového prostředku, které např. při poryvech větru může vést k neúspěšným pokusům o přistání, případně mohou poryvy větru bezpilotní vrtulový prostředek na přistávací ploše vychýlit z požadované přistávací pozice, a nemusí dojít k propojení s nabíjecím zařízením. Systém je nej náchylnější k poškození v momentě, kdy je bezpilotní vrtulový prostředek blízko k dokovací stanici.

Proces přistání bezpilotního vrtulového prostředku a nabíjení jeho zdroje energie zabere čas, kdy bezpilotní vrtulový prostředek neplní zadaný úkol. Proto je důležité, aby proces přistání a vzletu trval jen nezbytně nutnou dobu, a byl proveditelný i za ne zcela příznivých povětrnostních podmínek.

Úkolem technického řešení je vytvoření systému pro provádění nepřetržitého monitorování dané oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem, který by pracoval autonomně, který by minimalizo-1 CZ 31227 Ul val čas, při kterém je bezpilotní vrtulový prostředek na zemi, který by byl spolehlivý a vhodný při nasazení v oblastech mimo dosah operátora.

Podstata technického řešení

Vytčený úkol je vyřešen vytvořením systému pro monitorování oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem.

Systém zahrnuje alespoň jeden bezpilotní vrtulový prostředek, který je opatřený alespoň jedním akumulátorem pro napájení elektrickou energií. Bezpilotní vrtulový prostředek je dále opatřen alespoň jednou pohonnou jednotkou spřaženou s alespoň jednou vrtulí pro realizaci letu, alespoň jednou řídicí jednotkou pro řízení chodu bezpilotního vrtulového prostředku, a komunikačním rozhraním pro navázání spojení mezi bezpilotním vrtulovým prostředkem a externím zařízením nebo dokovací stanicí. Bezpilotní vrtulový prostředek je rovněž opatřen alespoň jedním monitorovacím prostředkem pro provádění pracovního úkolu.

Součástí systému je rovněž alespoň jedna dokovací stanice pro dokování bezpilotního vrtulového prostředku, která je opatřená přistávacím prostorem pro bezpilotní vrtulový prostředek. Dalším vybavením dokovací stanice je nabíjecí zařízení pro nabíjení akumulátoru bezpilotního vrtulového prostředku, komunikační rozhraní pro navázání spojení s bezpilotním vrtulovým prostředkem nebo s externím zařízením, a alespoň jedna řídicí jednotka pro řízení chodu dokovací stanice.

Podstata technického řešení spočívá v tom, že systém zahrnuje nejméně dva bezpilotní vrtulové prostředky, a že řídicí jednotky jsou opatřeny datovým úložištěm s alespoň jedním softwarovým modulem.

Softwarový modul obsahuje program zahrnující následující pracovní kroky:

monitorování úrovně nabití akumulátoru alespoň jednoho bezpilotního vrtulového prostředku provádějícího monitoring oblasti, vypočtení místa střídání bezpilotních vrtulových prostředků v monitorované oblasti podle aktuální úrovně nabití akumulátoru bezpilotního vrtulového prostředku provádějícího monitoring oblasti a podle nastaveného letového plánu monitoringu, vypuštění dokovaného bezpilotního vrtulového prostředku a jeho navedení na místo střídání, navedení bezpilotního vrtulového prostředku s vyčerpaným akumulátorem zpět k dokovací stanici pro jeho dokování, aktivaci nabíjecího zařízení pro dobití akumulátoru dokovaného bezpilotního vrtulového prostředku.

Je výhodné, že softwarový modul vyhodnocuje úbytek energie v akumulátoru pracujícího bezpilotního vrtulového prostředku, aby mohl stanovit, v jakém místě s ohledem na letový plán dojde ke střídání se střídajícím bezpilotním vrtulovým prostředkem. Střídající bezpilotní vrtulový prostředek pokračuje v plnění letového plánu, zatímco vystřídaný bezpilotní vrtulový prostředek se vrací k dokovací stanici, aby nabil svůj akumulátor. Střídání je automatické a nevyžaduje zásah operátora od momentu prvního spuštění systému.

Je výhodné, že přistávací prostor bezpilotního vrtulového prostředku dokovací stanice je vymezen parkovací komorou, která je opatřena alespoň jedním vzduchotechnickým prostředkem pro vytvoření podtlaku a/nebo přetlaku a/nebo vzdušného víru v parkovací komoře. Parkovací komora opatřená vzduchotechnickým prostředkem usnadňuje přistání či vzlet bezpilotního vrtulového prostředku, současně chrání dokovaný bezpilotní vrtulový prostředek, a navíc umožňuje provést dobíjení akumulátoru. Pokud je navíc pohonná jednotka přepínatelná do režimu alternátoru pro dobíjení akumulátoru, lze dobíjet energii do akumulátoru roztáčením vrtulí bezpilotního vrtulového prostředku parkujícího v parkovací komoře.

-2CZ 31227 Ul

Navíc je výhodné, pokud je parkovací komora opatřena alespoň jedním kontaktem nabíjecího zařízení a/nebo alespoň jedním zařízením pro výměnu akumulátoru bezpilotního vrtulového prostředku. Nabíjení akumulátoru více způsoby zkracuje dobu nabíjení, přičemž pokud je akumulátor na pokraji své životnosti, ěi pokud není vhodné, aby se bezpilotní vrtulový prostředek zdržoval v dokovací stanicí, je možné akumulátory automatizovaně vyměnit, čímž je bezpilotní vrtulový prostředek připraven k práci za velice krátký čas. Mezi výhodná provedení patří takové, ve kterém je akumulátor v bezpilotním vrtulovém prostředku upevněn bajonetovým závěrem, a zařízení pro výměnu akumulátoru je opatřeno nástrojem pro obsluhu bajonetového závěru.

Je možná řada výhodných provedení technického řešení, která se liší počtem a typy doplňkových zařízení, kterými je bezpilotní vrtulový prostředek opatřen. Do skupiny doplňkových zařízení patří mechanická ochrana vrtulí před létajícími objekty, dále vyhřívání vrtulí, ěi např. antikolizní mobilní laserové skenovací zařízení, nebo samodestrukční zařízení, a v neposlední řadě osvětlení. Dále to může být globální lokalizační zařízem, či alespoň jeden modulární podvěs ze skupiny robotické ruce, mechanické ústrojí, alespoň jeden mechanický nástroj. Použití doplňkových zařízení záleží na provozovateli systému, na místní legislativě či na podstatě pracovního úkolu, kterého se monitorování oblasti týká.

Rovněž může být i dokovací stanice s výhodou opatřena doplňkovými zařízeními ze skupiny vyhřívání přistávacího prostoru, dále meteorologická stanice, signalizační zařízení či osvětlení. Mezi další doplňková zařízení patří náhradní akumulátorové napájení, spalovací motor spřažený s alternátorem a se vzduchotechnickým prostředkem, včetně nádrže pohonných hmot pro chod spalovacího motoru, dále globální lokalizační zařízení a také např. solární panel.

Dokovací stanice může být s výhodou vytvořena na zemi, na dopravním prostředku, na budově nebo v kontejneru.

Mezi výhody technického řešení patří schopnost nepřetržitého vykonávání zadané práce. Díky výpočtu místa střídání bezpilotních vrtulových prostředků navazuje jeden prostředek na druhý ve vykonávané práci. Od prvního spuštění monitorování je průběh práce kontinuální. Technické řešení řeší plně autonomně střídání bezpilotních vrtulových prostředků. Rovněž je velice výhodné, že lze opatřovat bezpilotní vrtulové prostředky doplňkovými zařízeními pro adaptaci na zadaný pracovní úkol. V případě, že dojde k omezení životnosti akumulátoru, je akumulátor automaticky vyměněn. Systém má bezpečnější starty a přistání bezpilotních vrtulových prostředků a dále je proces nabíjení řešen i několika způsoby najednou, čímž je zkrácena doba nabíjení a operativnost systému.

Objasnění výkresů

Uvedené technické řešení bude blíže objasněno na následujících vyobrazeních, kde:

obr. 1 znázorňuje model systému podle technického řešení, obr. 2 znázorňuje blokové schéma systému, obr. 3 schematicky znázorňuje střídání bezpilotních vrtulových prostředků, obr. 4 schematicky znázorňuje systém se šesti dokovacími stanicemi a s dvanácti bezpilotními vrtulovými prostředky.

Příklad uskutečnění technického řešení

Rozumí se, že dále popsané a zobrazené konkrétní případy uskutečnění technického řešení jsou představovány pro ilustraci, nikoliv jako omezení technického řešení na uvedené příklady. Odborníci znalí stavu techniky najdou nebo budou schopni zajistit za použití rutinního experimentování větší či menší počet ekvivalentů ke specifickým uskutečněním technického řešení, která jsou zde popsána. I tyto ekvivalenty budou zahrnuty v rozsahu následujících nároků na ochranu.

Technické řešení se týká systému pro provádění monitorování oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem i. Mezi monitorované oblasti patří např. střežené objekty s pozemky, dále např. přírodní rezervace, průmyslové zóny se zdraví ohrožujícím prostředím, atp.

-3CZ 31227 Ul

Pro správnou funkci technického řešení se nejprve monitorovaná oblast stanoví a následně se vytvoří tzv. letový plán bezpilotních vrtulových prostředků i tak, aby odpovídal parametrům monitoringu, jako je četnost přeletů, pokrytí území, atp. Dle parametrů letového plánu se v systému použije patřičný počet bezpilotních vrtulových prostředků i a dokovacích stanic 8.

Jak je patrné z modelu vyobrazeného na obr. 1, tak je systém tvořen dokovací stanicí 8 a bezpilotním vrtulovým prostředkem 1, který může v dokovací stanici 8 dokovat. Z obr. 1 je dále patrné, že jak dokovací stanice 8, tak bezpilotní vrtulový prostředek I komunikují rádiově s externím zařízením 6, kterým může být např. počítač provozovatele systému. Rádiová komunikace může probíhat jak v síti telefonního operátora, tak např. v bezdrátové počítačové síti, atp. Na obr. 1 je rovněž vyobrazena opuštěná parkovací komora 12, uvnitř které jsou umístěny vzduchotechnické prostředky 13 v podobě ventilátorů.

Parkovací komora 12 vymezuje parkovací prostor pro bezpilotní vrtulový prostředek I. Parkovací komora 12 má tvar válce s otevřenými podstavami, přičemž je v dolní polovině opatřena ventilátory a nosným křížem, který nese ventilátory, a který současně nese váhu dokovaného bezpilotního vrtulového prostředku i. Pokud ventilátory tvořící vzduchotechnický prostředek 13 vzduch nasávají, tak tento podtlak pomáhá bezpilotnímu vrtulovému prostředku I při přistání tím, že je bezpilotní vrtulový prostředek i do parkovací komory 12 vtažen podtlakem. Při vzletu bezpilotního vrtulového prostředku 1 naopak ventilátory dodají proudem vzduchu energii, která usnadní odpoutání bezpilotního vrtulového prostředku i od dokovací stanice 8.

V tomto příkladu uskutečnění technického řešení má bezpilotní vrtulový prostředek I tvar disku a je opatřen čtyřmi rovnoměrně uspořádanými vrtulemi, přičemž je bezpilotní vrtulový prostředek 1 na svém obvodu opatřen ozubením, které zapadá do patřičných protikusů vytvořených uvnitř parkovací komory 12. Protikusy se mohou otáčet pro pozicování bezpilotního vrtulového prostředku 1 v parkovací komoře 12, a také mohou sloužit jako elektrovodivé kontakty pro přenos elektrické energie. V tomto konkrétním příkladu uskutečnění je každá z vrtulí spřažena s vlastní pohonnou jednotkou 2, která může fungovat jako alternátor, pokud jsou vrtule roztáčeny vnějším prouděním vzduchu. Tohoto se využívá v parkovací komoře 12, kdy vzduchotechnický prostředek 13 vytvoří vzdušný vír pro dobíjení akumulátoru 2 bezpilotního vrtulového prostředku

1.

Na obr. 2 je vyobrazeno schéma systému. Bezpilotní vrtulový prostředek i zahrnuje akumulátor 2, např. Li-on - LIFEPO4, který musí splňovat požadovaný proudový odběr, požadovanou kapacitu a váhu. Dále zahrnuje pohonné jednotky 3 spojené s vrtulemi, které jsou tvořeny elektromotory, jenž je možné přepnout do režimu alternátorů pro dobíjení akumulátoru 2 pří roztáčení vrtulí vzdušným vírem. Akumulátory 2 jsou v bezpilotním vrtulovém prostředku I upevněny pomocí bajonetového závěru, aby je bylo možné vyměnit, dle potřeby.

Nedílnou součástí bezpilotního vrtulového prostředku 1 je řídicí jednotka 4, která je tvořena počítačem. Řídicí jednotka 4 je opatřena datovým úložištěm 11, které obsahuje alespoň jeden softwarový modul s programy, jako je např. operační systém Linux, a dále s programy pro plnění letového plánu a s programy pro provádění nepřetržitého monitorování dané oblasti.

Další součástí bezpilotního vrtulového prostředku i jsou monitorovací prostředky 7, jako jsou různé kamery, senzory plynů, senzory záření, atp. Data z monitorovacích prostředků 7 jsou přenášena do řídicí jednotky 4, ze které jsou přes komunikační rozhraní 5 přenášena mimo bezpilotní vrtulový prostředek I do dokovací stanice, nebo do externího zařízení 6 provozovatele systému. Komunikační rozhraní 5 je např. tvořeno bezdrátovým systémem vysílajícím na frekvenci 80 GHz s full duplex kanály.

Bezpilotní vrtulový prostředek I může být vybaven doplňkovým zařízením 15, jako jsou např. různé mřížky tvořící mechanickou ochranu vrtulí před letícími objekty, jako je ptactvo, kroupy, atp., dále vyhřívání vrtulí, které brání ulpívání námrazy na vrtulích, dále antikolizní mobilní skenovací zařízení, které pomocí laseru a optických snímačů detekuje překážky v trase letu. Mezi další volitelná doplňková zařízení patří samodestrukční zařízení, které je vhodné zejména pro bezpilotní vrtulové prostředky i nasazené ve vojenských operacích, dále osvětlení bezpilotního vrtulového prostředku 1 pro snížení rizika kolize, a v neposlední řadě globální lokalizační sys-4CZ 31227 Ul tém, pro přesné určování polohy. Také je možné bezpilotní vrtulový prostředek opatřit alespoň jedním modulárním podvěsem ze skupiny robotické ruce, mechanické ústrojí, alespoň jeden mechanický nástroj.

Modulární podvěsy jsou tvořeny například přizpůsobenými mechanickými nástroji, robotickými pažemi, či jinými mechanickými ústrojími, které jsou známé např. z pyrotechnických, z hasičských, ze servisních a z průzkumných robotizovaných prostředků.

Dokovací stanice 8 je vybavena vlastní řídicí jednotkou 10, která je podobná řídicí jednotce 4 z bezpilotního vrtulového prostředku i. Komunikační rozhraní 5 dokovací stanice 8 může být stejné, jako je v bezpilotním vrtulovém prostředku 1. Parkovací komora 12 je opatřena zařízením 14 pro výměnu akumulátoru 2 dokovaného bezpilotního vrtulového prostředku 1. Zařízení 14 je opatřeno robotickým ramenem s nástrojem pro ovládání bajonetového závěru akumulátoru 2 a pro tzv. výměnu kusu za kus, které je řízeno řídicí jednotkou 10. Nabíjecí zařízení 9 zahrnuje elektrovodivé kontakty, které se propojí s bezpilotním vrtulovým prostředkem i při jeho dokování v parkovací komoře 12. Dokovací stanice 8 může mít až šestnáct parkovacích komor 12.

Mezi doplňková zařízení 15. dokovací stanice 8 patří např. vyhřívání parkovacího prostoru 12, které chrání bezpilotní vrtulový prostředek I před dopady nepříznivého počasí. Dále je doplňkovým zařízením 15 např. meteorologická stanice, která pomáhá upravovat letový plán a nepřetržitý provoz dle povětrnostních podmínek, dále signalizační zařízení a osvětlení pro bezpečnost v okolí aktivní dokovací stanice 8.

Dokovací stanice 8 je připojena k elektrické síti a současně je opatřena náhradním akumulátorovým napájením pro překlenutí výpadku elektrické energie v elektrické síti, případně je opatřena spalovacím motorem s vlastní nádrží pohonných hmot, který je připojen, jak k vlastnímu alternátoru, tak i ke vzduchotechnickým prostředkům 13 pomocí hnacího hřídele. V neposlední řadě dokovací stanice 8 čerpá energii z obnovitelného zdroje pomocí solárních panelů.

Dokovací stanice 8 může být vytvořena na zemi, případně může být součástí dopravních prostředků, jako je vozidlo, loď, letadlo, atp. Dále je možné dokovací stanici 8 zabudovat do kontejneru, či do budovy.

Na obr. 3 je schematicky vyobrazen způsob nepřetržitého monitorování dané oblasti. Tím, že se určí místo střídání bezpilotní ch vrtulových prostředků 1, nedojde k tomu, že by ani jeden z bezpilotních vrtulových prostředků I neprováděl monitoring. Jedná se o cyklický provoz, který je ukončen pouze poruchou, nebo zásahem z věnčí, nebo provozovatelem systému. Pokud je dokovací stanice 8 opatřena zařízením 14 pro výměnu akumulátoru 2, tak není provoz systému omezen ani životností akumulátorů 2 bezpilotních vrtulových prostředků i.

Jakmile systém vyhodnotí, že pracující bezpilotní vrtulový prostředek I už nebude schopen dále pracovat, určí se místo střídání, na které vyrazí z dokovací stanice 8 střídající bezpilotní vrtulový prostředek I. Střídající bezpilotní vrtulový prostředek I naváže na trasu letového plánu tam, kde se odpoutá bezpilotní vrtulový prostředek s vyčerpaným akumulátorem 2. Vystřídaný bezpilotní vrtulový prostředek se vrací do dokovací stanice 8.

Na obr. 4 je vyobrazen složitější příklad uskutečnění technického řešení. Daná oblast musí mít neustále monitorované hranice, takže letový plán stanovil, že je potřeba systém se šesti dokovacími stanicemi 8 a se dvanácti bezpilotními vrtulovými prostředky 1. Bezpilotní vrtulové prostředky 1 létají mezi dokovacími stanicemi 8 v kruhu podél hranice dané oblasti, přičemž jakmile v úseku mezi dvěma po sobě jdoucími dokovacími stanicemi 8 přistává jeden bezpilotní vrtulový prostředek I, tak okamžitě vzlétává jiný bezpilotní vrtulový prostředek 1. Místo střídání leží přímo nad dokovací stanicí 8.

Průmyslová využitelnost

Systém pro provádění monitorování oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem podle technického řešení nalezne uplatnění v oblasti letectví, zejména v oblasti letectví zaměřené na bezpečnost majetku a osob, a dále zaměřené na včasné varování v lidem těžko přístupných oblastech.

Claims (8)

1. Systém pro provádění monitorování oblasti bezpilotním vrtulovým prostředkem (1) zahrnující alespoň jeden bezpilotní vrtulový prostředek (1) opatřený alespoň jedním akumulátorem (2), alespoň jednou pohonnou jednotkou (3) spřaženou s alespoň jednou vrtulí, alespoň jednou řídicí jednotkou (4) pro řízení chodu bezpilotního vrtulového prostředku (1), komunikačním rozhraním (5) pro navázání spojení mezi bezpilotním vrtulovým prostředkem (1) a externím zařízením (6) nebo dokovací stanicí (8), a alespoň jedním monitorovacím prostředkem (7), a dále zahrnující alespoň jednu dokovací stanici (8) pro dokování bezpilotního vrtulového prostředku (1) opatřenou přistávacím prostorem pro bezpilotní vrtulový prostředek (1), nabíjecím zařízením (9) pro nabíjení akumulátoru (2) bezpilotního vrtulového prostředku (1), komunikačním rozhraním (5) pro navázání spojení s bezpilotním vrtulovým prostředkem (1) nebo s externím zařízením (6), a alespoň jednou řídicí jednotku (10) pro řízení chodu dokovací stanice (8), vyznačující se tím, že systém zahrnuje nejméně dva bezpilotní vrtulové prostředky (1), že řídicí jednotky (4, 10) jsou opatřeny datovým úložištěm (11) s alespoň jedním softwarovým modulem, přičemž softwarový modul obsahuje program zahrnující následující pracovní kroky:

monitorování úrovně nabití akumulátoru (2) alespoň jednoho bezpilotního vrtulového prostředku (1) provádějícího monitoring oblasti, vypočtení místa střídání bezpilotních vrtulových prostředků (1) v monitorované oblasti podle aktuální úrovně nabití akumulátoru (2) bezpilotního vrtulového prostředku (1) provádějícího monitoring oblasti a podle nastaveného letového plánu monitoringu, vypuštění dokovaného bezpilotního vrtulového (1) prostředku a jeho navedení na místo střídání, navedení bezpilotního vrtulového prostředku (1) s vyčerpaným akumulátorem (2) zpět k dokovací stanici (8) pro jeho dokování, aktivaci nabíjecího zařízení (9) pro dobití akumulátoru (2) dokovaného bezpilotního vrtulového prostředku (1).

2. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že přistávací prostor bezpilotního vrtulového prostředku (1) dokovací stanice (8) je vymezen parkovací komorou (12), která je opatřena alespoň jedním vzduchotechnickým prostředkem (13) pro vytvoření podtlaku a/nebo přetlaku a/nebo vzdušného víru v parkovací komoře (12).

3. Systém podle nároku 2, vyznačující se tím, že pohonná jednotka (3) je přepínatelná do režimu alternátoru pro dobíjení akumulátoru (2).

4. Systém podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že parkovací komora (12) je opatřena alespoň jedním kontaktem nabíjecího zařízení (9) a/nebo alespoň jedním zařízením (14) pro výměnu akumulátoru (2) bezpilotního vrtulového prostředku (1).

5. Systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že akumulátor (2) je v bezpilotním vrtulovém prostředku (1) upevněn bajonetovým závěrem, a že zařízení (14) pro výměnu akumulátoru (2) je opatřeno nástrojem pro obsluhu bajonetového závěru.

6. Systém podle některého z nároků laž5, vyznačující se tím, že je bezpilotní vrtulový prostředek (1) opatřen alespoň jedním doplňkovým zařízením (15) ze skupiny mechanická ochrana vrtulí před létajícími objekty, vyhřívání vrtulí, antikolizní mobilní laserové skenovací zařízení, samodestrukční zařízení, osvětlení, globální lokalizační zařízení, alespoň jeden modulární podvěs ze skupiny robotické ruce, mechanické ústrojí, alespoň jeden mechanický nástroj.

7. Systém podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že je dokovací stanice (8) opatřena alespoň jedním doplňkovým zařízením ze skupiny vyhřívání přistávacího

-6CZ 31227 Ul prostoru, meteorologická stanice, signalizační zařízení, osvětlení, náhradní akumulátorové napájení, spalovací motor spřažený s alternátorem a se vzduchotechnickým prostředkem (13), nádrž pohonných hmot pro chod spalovacího motoru, globální lokalizační zařízení, solární panel.

8. Systém podle některého z nároku laž7, vyznačující se tím, že dokovací sta5 nice (8) je vytvořena na zemi, na dopravním prostředku, na budově, v kontejneru.