CZ304085B6

CZ304085B6 - Pístový reometr pro testování vlastností magnetoreologických kapalin a zpusob analýzy dat

Info

Publication number: CZ304085B6
Application number: CZ20100936A
Authority: CZ
Inventors: Mazurek@Ivan; Roupec@Jakub
Original assignee: Vysoké ucení technické v Brne
Priority date: 2010-12-15
Filing date: 2010-12-15
Publication date: 2013-10-09
Also published as: CZ2010936A3

Abstract

Pístový reometr pro testování magnetoreologických kapalin tvorený pístem (1) s elektromagnetickým vinutím (2) cívky a pryzovým dorazem (3). Píst (1) je upraven zaslepením obtokového otvoru v jeho dnu ucpávkou (4) a je ulozen uvnitr válce (5), který obsahuje plovoucí píst (11) s odvzdusnovacím sroubem (12). Válec (5) je pokryt plástem (13) s vtokovým sroubením (14) a výtokovým sroubením (15), pricemz je válec (5) ukoncen horním víkem (6) s tesnením (7) a dolním víkem (8) s ventilem (9). Horní víko (6) i dolní víko (8) je pripevneno k válci (5) pomocí prevlecených matic (10, 10'). Meritelný rozsah smykového spádu u pístového reometru podle vynálezu je od 10.sup.3.n. s.sup.-1.n. do 10.sup.6 .n.s.sup.-1.n.. Vynález se týká také zpusobu testování vlastností magnetoreologických kapalin namerených pístovým reometrem pomocí matematického aparátu a statistického vyhodnocení namereného signálu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká pístového slit-flow reometru pro dlouhodobé testování vlastností magnetoreologických kapalin v reálných provozních podmínkách tlumicích zařízení včetně analýzy dat s možností použití pro trvanlivostní testy.

Dosavadní stav techniky

Základním komponentem magnetoreologických hydraulických tlumičů je speciální kapalina. Tato kapalina je označována jako magnetoreologická (MR) kapalina a skládá se ze tří základních složek: nosné kapaliny, ferromagnetických částic a aditivních přísad. Jako nosnou kapalinu lze použít vodu, olej nebo jinou kapalinu.

Základním zdrojem hodnocení chování magnetoreologických (MR) kapalin jsou tokové křivky (obr. 1) [1] a viskozitní křivky. Toková křivka vyjadřuje závislost smykového napětí τ na smykovém spádu γ', viskozitní křivka vyjadřuje závislost viskozity η na smykovém spádu γ'. Protože pro praxi je nejdůležitější smykový spád o 10 po 10⁵ s“¹, je užitečné měřit tokové křivky v tomto zkušebním režimu. Nejčastěji se toková křivka MR kapaliny nahrazuje binghamským modelem plastického materiálu.

Je-li toková křivka popisována pomocí Binghamského modelu, potom lze výsledné smykové napětí popsat pomocí rovnice (1) [2]:

r = r_v(//) + 7? γ’ T>T_y, (1) kde H je intenzita magnetického pole, γ' smykový spád kapaliny, η je viskozita v neaktivovaném stavu (tj. viskozita při H = 0), τ je celkové smykové napětí a x_y je tzv. mez kluzu.

Při rutinním navrhování tlumicích prvků, zejména pro automobilový průmysl, je naprosto nezbytné kalkulovat s trvanlivostí projektované konstrukce. Kromě běžného pevnostně únavového pohledu je při využití tohoto fyzikálního jevu důležité zohlednit i specifickou problematiku degradace MR uzlu. Porovnáním změn tokových křivek v průběhu experimentu lze hodnotit vliv sledovaného parametru na životnost MR kapaliny.

Vzhledem k tomu, že je nezbytné sledovat chování MR kapaliny za podmínek, které odpovídají provozním podmínkám, tj. vysokým smykovým spádům a variabilním teplotám, je nutné zvolit odpovídající reometr. Jediný komerčně dostupný reometr schopný měřit v magnetickém poli nabízí firma Anton Paar GmbH [4]. Maximální možný měřitelný smykový spád tohoto reometru je 10² s“¹, což je o 3 až 4 řády méně než jsou reálné provozní podmínky v automobilovém tlumiči (10⁵ až 10⁶ s¹). Koncepce reometru, který zhotovil výzkumný tým kolem Carlsona [3], není zase vhodná pro dlouhodobé testování.

Ve štěrbině MR tlumiče při běžné normativní zkoušce automobilových tlumičů se pohybuje hodnota smykového spádu od 10³ do 10⁶ s”¹. Při konstrukci MR zařízení je nutno počítat s jevem, kdy dochází k výraznému poklesu meze kluzu s rostoucí rychlostí toku. Z literatury [3] je známo, že k tomuto poklesu dochází při době průchodu Fe částice ventilem menší než 0,8 ms, v závislosti na intenzitě indukovaného magnetického pole. Komerčně dostupné reometry, jež umožňují měření v magnetickém poli, jsou schopny měřit pouze do hodnot smykového spádu 10³ s“¹, což je z praktického pohledu nedostatečné. Nejkratší doba průtoku MR kapaliny magneticky aktivní oblastí ventilu reometru podle vynálezu je 0,34 ms, což je téměř dvakrát kratší doba, než při které dochází k významnému oslabení meze kluzu při daném magnetizačním proudu [3].

-1 CZ 304085 B6

Pro splnění podmínek reálného provozu automobilového tlumiče odpružení nelze použít žádný komerčně dostupný reometr. Pro životnostní testy MR kapalin je navíc velmi výhodná taková konstrukce reometru, která umožní dlouhodobá nepřerušovaná měření.

Podstata vynálezu

Nedostatek vhodného reometru splňující podmínky reálného provozu řeší konstrukce reometru podle vynálezu, která umožňuje dlouhodobé testování MR kapalin v podmínkách odpovídajících reálnému zatížení. Konstrukce pístového reometru vychází z automobilového MR tlumiče a lze ji instalovat do libovolného pulzátoru, kteiý reometr cyklicky roztahuje a stlačuje. Pístový reometr vychází z principu průtokového reometru, kdy je měrná kapilára nahrazena štěrbinou v pístu a pro vyvolání potřebného tlakového spáduje využita tlumicí síla, vznikající při cyklické stlačování a roztahování reometru.

Předmětem vynálezu je pístový reometr pro testování magnetoreologických kapalin s měřitelným rozsahem smykového spádu od 10³ s^_1 do 10⁶ s“¹ tvořený pístem s elektromagnetickým vinutím cívky a pryžovým dorazem, kde obtokový otvor ve dnu pístu je zaslepen ucpávkou, a který je uložen uvnitř válce, který obsahuje dále plovoucí píst s odvzdušňovacím šroubem. Válec je pokryt pláštěm s vtokovým šroubením a výtokovým šroubením. Válec je ukončen horním víkem s těsněním a dolním víkem s ventilem. Horní víko i dolní víko je připevněno k válci pomocí převlečných matic.

Předmětem vynálezu je také způsob analýzy signálů tlumicí síly, polohy pístu, napětí a proudu v elektromagnetickém vinutí cívky naměřených pístovým reometrem na jednotce testovaného pulsátoru pomocí matematického aparátu a statistického vyhodnocení analytickým řídicím programem instalovaným na analyzátoru spojeném s pístovým reometrem, kdy pomocí analytického řídicího programu se provedou v po sobě následujícím sledu tyto kroky:

a) numerická derivace signálu polohy pístu a získání signálu pístové rychlosti

b) numerická derivace signálu pístové rychlosti a získání signálu zrychlení pístu

c) výběr bodů ze signálu tlumicí síly, při kterých je zrychlení pístu blízké nule

d) přepočet hodnot vybraných bodů tlumicí síly pomocí Teologických vztahů na hodnoty smykového napětí

e) výběr bodů ze signálu pístové rychlosti, při kterých je zrychlení pístu blízké nule

ť) přepočet hodnot vybraných bodů pístové rychlosti pomocí Teologických vztahů na hodnoty smykového spádu

g) vytvoření grafu závislosti smykového napětí na příslušném smykovém spádu s použitím vybraných bodů v krocích d) a f) a získání tokové křivky testované kapaliny

h) interaktivní přímková regresní analýza závislosti hodnot smykového napětí na smykovém spádu

i) zjištění magnetické meze kluzu podle průsečíku regresní přímky se svislou souřadnou osou a dynamické viskozity podle směrnice regresní přímky

Dalším předmětem vynálezu je použití pístového reometru podle nároku 1 jako zátěžné jednotky při zatěžování magnetoreologické kapaliny při sledování změn jejich vlastností při dlouhodobém provozu.

Na obrázku 2 je řez reometrickou pístovou jednotkou. Testovaná olejová náplň uvnitř válce je od plynové náplně oddělena plovoucím pístem s odvzdušňovacím šroubem. Účinné chlazení je zajištěno vodní náplně oddělena plovoucím pláštěm. Reometr je tlakován dusíkem na tlak 3 MPa. Základní technická data pístového reometru při harmonickém pohybu jsou shrnuta v následující tabulce 1:

-2CZ 304085 B6

Tabulka 1

Maximální frekvence pulzátoru	30 Hz
Zdvih pulzátoru	50 mm
Maximální rychlost pistu	7,8 m/s
Plocha Štěrbiny	67,7 mm²
Plocha pístu	944,5 mm²
Tloušťka štěrbiny	0,75 mm
Délka štěrbiny	37 mm
Max. intenzita magnelickího pole	150kA.m~'
Max. pracovní teplota	120°C

Pístová jednotka se instaluje na libovolný typ mechanického, elektrického či hydraulického pulzátoru při pístové rychlosti do 0,5 m/s. Reometr pulzátor cyklicky roztahuje a stlačuje. Při testu se tenzometrickým siloměrem měří a zaznamenává signál tlumicí síly na pístnici, signál polohy pístu se měří lineárním senzorem. Signály se měří vzorkovací frekvencí 500 Hz po dobu 20 až 80 s. Hodnoty pístové lychlosti a zrychlení se získají numerickou derivací polohy. Problematickou a pro reometr nesmírně důležitou je potřeba měřit teplotu hodnocené kapaliny během zkoušky co nejblíže měrné štěrbiny. S úspěchem byla využita závislosti elektrického odporu elektromagnetického vinutí indukční cívky pístu na teplotě. Teplota ve štěrbině se tedy po kalibraci určí elektrickým odporem elektromagnetického vinutí cívky vypočteným z měřených hodnot proudu a napětí v elektromagnetickém vinutí cívky.

Důležitým parametrem testu je intenzita magnetického pole ve štěrbině, která je závislá na proudu v cívce. Závislosti intenzity magnetického pole na proudu a teploty na odporu elektromagnetického vinutí cívky se získají při kalibraci reometru.

Výhoda reometru podle vynálezu spočívá v dosažení vysokých smykových spádů v zatěžované vrstvě kapaliny (až 10⁶ s^_1, zatímco běžné reometry do 10² s“¹), přesním měření teploty přímo ve štěrbině, jednoduché instalaci na jakýkoliv mechanický nebo hydraulický pulzátor, snadné demontáži, dekontaminaci a nízkých pořizovacích a provozních nákladech.

Další výhodou je jeho schopnost pracovat v dlouhodobém režimu. Díky tomu je možné bez vypouštění podrobit kapalinu dlouhodobému zatěžovacímu testu. Působením tlumicích sil při opakovaném roztahování a stlačování reometru (dochází k protlačování kapaliny štěrbinou v pístu) se tato významně ohřívá a po delší době dochází k její degradaci a změnám jejich Teologických parametrů. U běžných reometrů jsou pouze změřeny parametry kapaliny a potom musí být kapalina přenesena do zatěžovací jednotky, kde je dlouhodobě zatěžována, potom opět přenesena do reometru, změří se změněné parametiy a tento postup se opakuje až do ukončení životnostního testu kapaliny. Při těchto přenosech dochází ke ztrátám drahé kapaliny a hrozí její kontaminace. U reometru podle vynálezu tyto přenosy odpadají, pouze dojde k přepnutí řídicího programu z režimu reometru do režimu běžného hydraulického tlumiče.

Zvláštní pozornost je věnována analýze dat včetně matematického aparátu a statistického vyhodnocení množiny naměřených bodů. Pro změření globální charakteristiky pístové jednotky se pomocí analytického řídicího programu, která může být instalován na libovolném typu analyzátoru nebo PC s měřicí kartou, provede vyhodnocení naměřeného signálu, transformace rychlostní charakteristiky pístové jednotky do tokové a viskózní křivky, vyhodnocení parametrů tokové křivky testované kapaliny za použití regresní analýzy při dané teplotě a intenzitě magnetického

-3CZ 304085 B6 pole ve štěrbině a stanovení magnetické meze kluzu a dynamické viskozity. Tento postup je podrobně popsán v následujícím textu.

Teoretická východiska pro analýzu

U reometrické jednotky je měřena pouze síla na píst v závislosti na pohybu pístu, proto je nezbytné připravit teoretický aparát pro odvození základních reologických veličin. Proudění newtonovské kapaliny štěrbinou o tloušťce h, šířce b a délce 1 je vyvoláno tlakovým spádem Δρ (obr.

3). Uvažujeme-Ii laminámí proudění, pak pro parabolický profil rychlosti ve směru y napříč štěrbinou platí rovnice:

kde η je dynamická viskozita.

Pro objemový průtok platí rovnice:

dQ =b.dy.v(y) = b.dy Q

Potom po integraci:

h

Pro objemový průtok kapaliny štěrbinou platí také:

Q = h.h.v_s (4) kde v_s je střední rychlost rychlostního profilu. Vyjádřením η z (3) a dosazením (4) lze získat vztah:

Pro výpočet smykového napětí τ ve vrstvě maziva platí:

kde F je síla protlačující olej štěrbinou a S_t je součet kontaktních ploch. Dosazením rovnic 3, 5 a 6 do Newtonovy rovnice τ = γ'.η získáme vztah pro výpočet smykového spádu γ' ve vrstvě protékajícího maziva:

kp.h

12.v₍J

U nenewtonovské MR kapaliny však není celkový tlakový spád vyvolán pouze tímto hydraulickým odporem, ale též přitažlivými magnetickými silami mezi železnými částicemi. V [2] je tento stav popsán rovnicí:

-4CZ 304085 B6

Χρ = Χρ_η+ΛΡ:

Ώ..η.ζ).1 2τ_χ(Η).1 /fb h (8) kde právě hodnota meze kluzu x_y (H) vyjadřuje napěťovou složku zdánlivé viskozity způsobenou magnetickým polem o intenzitě H. U newtonovské kapaliny tento člen odpadá. Této rovnici velmi dobře odpovídá tzv. Binghamský model tokové křivky (obr. 5b). Při identifikaci jeho parametrů u neznámé kapaliny je nutno kromě viskozity η, nezávislé na magnetickém poli, zjistit také x_y (H) jako funkci intenzity magnetického pole H ve štěrbině.

Způsob zpracování a vyhodnocení naměřených signálů tlumicí síly a polohy pístu

Při každém rozběhovém testu reometrické jednotky se získá množina bodů Fv diagramu (v_x, F_x) v různých zátěžných stavech. Je to velký počet bodů s velkým rozptylem, způsobeným různými provozními podmínkami mechanismu v průběhu cyklu (obr. 4a). Z těchto bodů jsou následně vybrány jen ty, kdy je zrychlení pístu blízké nule (obr. 4b). Tento výběr odstraní vliv pružnosti plynové náplně a setrvačných sil na hysterezní charakter rozložení bodů. Ani tuto množinu bodů nelze přímo zpracovat regresní analýzou, protože při práci mechanismu nejsou zastoupeny body na různých pístových rychlostech s vyrovnanou četností. Rozsah rychlostí je proto rozdělen na sto úseků a v každém stanovena lokální střední hodnota síly (obr. 5a).

Nyní je možné při znalosti geometrie pístu přejít k přepočtu Fv diagramu na tokovou křivku. Střední rychlost proudění ve štěrbině v_si lze spočítat z rovnice kontinuity a okamžité rychlosti pístu v:

A, .h, 2π.ι\ .h, (11) kde S_p je činná plocha pístu tlumiče. Sílu F lze za těchto předpokladů transformovat na celkové smykové napětí ve štěrbině τ a rychlost pístu v na smykový spád γ' v měrné štěrbině pístu při použití vztahů:

_{r =} *P-^hi ₌ K _F2.21, 4l_t.S_p' (12)

v.

³-^sp π.Γ_} .A² .v (13)

V této fázi je interaktivním procesem určena minimální hodnota smykové rychlosti pro regresní analýzu. Množinou bodů nad touto hodnotou je proložena regresní přímka a jejíž průsečík s osou τ stanovuje magnetický podíl x_y, zatímco směrnice této přímky vyjadřuje dynamickou viskozitu η.

Při znalosti těchto veličin lze vykreslit Binghamský model (1) závislosti smykového napětí v kapalině na smykovém spádu (toková křivka) testované kapaliny při dané teplotě a intenzitě magnetického pole ve štěrbině (obr. 5b).

Přehled obrázků na výkresech:

Obr. 1: Toková křivka MR kapaliny

Obr. 2: Rez reometrem

Obr. 3: Zjednodušené schéma pístové skupiny

-5CZ 304085 B6

Obr. 4a: Naměřená množina bodů

Obr. 4b: Vybrané body síly s nulovým zrychlením pístnice

Obr. 5a: Množina bodů s vyrovnanou četností

Obr. 5b: Binghamský model MR kapaliny

Obr. 6: Výstupní obrazovka analýzy MR kapaliny v programu MultiVisco MRQ

Reference:

1. CHOI, J. S., et al. Preparation and magnetorheological characteristics of polymer coated carbonyl iron suspensions, Journal of Magnetism and Magnetic Materials, September 2006, vol. 304, no. 2, s. 374-376

2. Lord Materials Divison, Designing with MR Fluids, Engineering Notě,

November 1999

3. GONCALVES, F. D„ AHMAD1AN,

M., CARLSON, J. D. Investigating the magnetorheological effect at high flow velocities, Smart Materials and Structures, vol. 15, no. 1, s. 75-85

4. Rheometer, Refractometer,

Viscometer, Polarimeter, Density Meter...; Anton Paar.com [online].

2010 [cit. 2010-05-10]. Physica MCR Rheometer Series. Dostupné z WWW:

<http://www.antonpaar.com/001 /en/60/47>

Následuje příklad provedení podle vynálezu, který však není omezující v rozsahu patentových nároků.

Příklad provedení vynálezu

Příklad 1

Testování magnetoreologické kapaliny Lord 140GC pomocí pístového reometru

K testování se použil pístový reometr podle vynálezu (obr. 2), tvořený pístem i s elektromagnetickým vinutím 2 cívky a pryžovým dorazem 3. Píst 1 byl upraven zaslepením obtokového otvoru v jeho dnu ucpávkou 4 a byl uložen uvnitř válce 5, který obsahoval plovoucí píst JT s odvzdušňovacím šroubem 12. Válec 5 pokrýval plastový plášť 13 s vtokovým Sroubením 5 pokrýval plastový plášť 13 s vtokovým Sroubením 14 a výtokovým Sroubením 15. Válec 5 byl ukončen horním víkem 6 s těsněním 7 a dolním víkem 8 s ventilem 9. Horní víko 6 i dolní víko 8 bylo připevněno k válci 5 pomocí převlečných matic 10, 10'. Měřitelný rozsah smykového spádu u pístového reometru byl 10³ s ¹ až 10⁶ s¹.

Reometr naplněný kapalinou se nainstaloval do testeru automobilových tlumičů (pulzátoru), který reometr cyklicky roztahoval a stlačoval. Těmito pulzacemi byla kapalina střídavě protlačována štěrbinou v plovoucím pístu 11 a vznikal na něm pulzující tlakový spád a tím tlumicí síla

-6CZ 304085 B6 měřitelná siloměrem na úchytu reometru v rámu pulzátoru. Měření se provádělo v rozběhovém režimu, aby byly zaznamenány síly při co největším rozsahu pístových rychlostí. Tenzometrickým siloměrem se měřil a zaznamenával signál síly na pístnici a lineárním senzorem se měřil signál polohy pístu. Dalšími dvěma měřenými signály byly proud a napětí na elektromagnetickém vinutí 2 cívky pístu. Ze signálu proudu elektromagnetického vinutí 2 cívky se pomocí kalibrační křivky stanoví průběh intenzity magnetického pole ve štěrbině pístu. Magnetického pole o požadované intenzitě se docílilo stabilizovaným proudem protékajícím elektromagnetickým vinutím 2 cívky. Signály se měřily vzorkovací frekvencí 500 Hz po dobu 80 s. Hodnoty pístové rychlosti a zrychlení se získaly numerickou derivací polohy pístu. Teplota ve štěrbině se po kalibraci určila podle elektrického odporu elektromagnetického vinutí 2 cívky (ponořené do testované kapaliny) vypočteného z měřených hodnot proudu a napětí.

V řídicím a analytickém programu MultiViscoMRQ instalovaném na PC s měřicí kartou se statisticky vyhodnotila množina naměřených hodnot.

Získal se velký počet bodů s velkým rozptylem, způsobeným různými provozními podmínkami mechanismu v průběhu cyklu. Z těchto bodů se následně vybraly jen ty, kdy je zrychlení pístu blízké nule. Rozsah rychlosti se rozdělil na sto úseků a v každém stanovena lokální střední hodnota síly. Síla F se pak transformovala na celkové smykové napětí ve štěrbině τ a rychlost pístu v na smykový spád γ' v měrné štěrbině pístu. Potom se interaktivním procesem určila minimální hodnota smykové rychlosti pro regresní analýzu. Množinou bodů nad touto hodnotou se proložila regresní přímka a její průsečík s osou τ stanovil magnetickou mez kluzu x_y, a směrnice této přímky určila dynamickou viskozitu η, jako hledané parametry kapaliny.

Naměřené hodnoty napětí a proudu elektromagnetického vinutí 2 cívky se použily pro stanovení odporu elektromagnetického vinutí 2 cívky, jehož závislost na teplotě je známa. Tím byl určen průběh teploty při zkoušce, který je také velmi důležitým výstupem testu vzhledem k vysoké závislosti dynamické viskozity na teplotě.

Výstupní obrazovka analýzy této MR kapaliny s magnetickou mezí kluzu x_y(H) 33 kPa a dynamickou viskozitou 0,28 Pas je uvedena na obr. 6.

Průmyslový využitelnost

Pístový reometr pro umožňuje dlouhodobé testování magnetoreologických kapalin v reálných provozních podmínkách tlumicích zařízení, při smykových spádech 10³ s^_1 do 10⁶ s“¹ a přesné měření teploty ve štěrbině. Výhodou je jednoduchá konstrukce se snadnou vyměnitelností jednotlivých komponentů, jednoduchá instalace na jakýkoliv mechanický nebo hydraulický pulzátor, snadná demontáž, dekontaminace a nízké pořizovací a provozní náklady.

Reometr je využitelný i jako zátěžná jednotka při dlouhodobém testování magnetoreologických kapalin.

Vynález poskytuje také způsob analýzy naměřených dat včetně matematického aparátu a statistického vyhodnocení veličin testované magnetoreologické kapaliny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pístový reometr pro testování magnetoreologických kapalin s měřitelným rozsahem smykového spádu od 10³ s“¹ do 10⁶ s“¹, vy z n a č uj í c í se t í m , že je tvořen pístem (1) s elektromagnetickým vinutím (2) cívky a pryžovým dorazem (3), kde obtokový otvor ve dnu pístu (1) je zaslepen ucpávkou (4), a který je uložen uvnitř válce (5), který obsahuje dále plovoucí píst (11) s odvzdušňovacím šroubem (12), a kde válec (5) je pokryt pláštěm (13) s vtokovým Sroubením (14) a výtokovým Sroubením (15), přičemž je válec (5) ukončen horním víkem (6) s těsněním (7) a dolním víkem (8) s ventilem (9), kde horní víko (6) i dolní víko (8) je připevněno k válci (5) pomocí převlečných matic (10, 10').
2. Způsob testování vlastností magnetoreologických kapalin na základě signálů tlumicí síly, polohy pístu, napětí a proudu v elektromagnetickém vinutí (2) cívky naměřených pístovým reometrem podle nároku 1 pomocí matematického aparátu a statistického vyhodnocení na analyzátoru spojeném spístovým reometrem, vyznačující se tím, že pomocí analytického řídicího programu analyzátoru se provede numerická derivace signálu polohy pístu, čímž se získá signál pístové rychlosti, poté se provede numerická derivace signálu pístové rychlosti a získá se signál zrychlení pístu, následně se vyberou body ze signálu tlumicí síly, při kterých je zrychlení pístu blízké nule, pak se provede přepočet hodnot vybraných bodů tlumicí síly pomocí Teologických vztahů na hodnoty smykového napětí, dále se vyberou body ze signálu pístové rychlosti, při kterých je zrychlení pístu blízké nule, následně se přepočítají hodnoty vybraných bodů pístové rychlosti pomocí Teologických vztahů na hodnoty smykového spádu, pak se vytvoří graf závislosti smykového napětí na příslušném smykovém spádu s použitím vybraných bodů tlumicí síly a pístové rychlosti a získá se toková křivka testované kapaliny, načež se provede interaktivní přímková regresní analýza závislosti hodnot smykového napětí na smykovém spádu a zjistí se magnetická mez kluzu podle průsečíku regresní přímky se svislou souřadnou osou a dynamická viskozita podle směrnice regresní přímky.
3. Použití pístového reometru podle nároku 1 jako zátěžné jednotky při zatěžování magnetoreologické kapaliny při sledování změn jejich vlastností při dlouhodobém provozu.

3 výkresy