CZ303641B6 - Zarízení pro terénní merení mechanického odporu dreva proti vnikání nástroje nebo pri vytahování vrutu - Google Patents

Abstract

Resení se týká jednoduchého, prenosného a autonomního diagnostického zarízení pro terénní posouzení kvality a vlastností dreva na základe merení mechanického odporu dreva proti vnikání nástroje (trnu) do pomerne velkých hloubek konstrukcních prvku. Pro posouzení vlastností dreva lze zarízení také alternativne vyuzít pri vytahování vrutu v jednotlivých vrstvách zkoumaného materiálu. Simultánní merení posuvu a síly podává prehled o vlastnostech v celé hloubce prvku, umoznuje relativní porovnání vlastností i odvození dalsích parametru. Vzhledem k vyuzití pozvolné indentace korelují výstupní parametry metody velmi dobre s mechanickými vlastnostmi dreva. Zarízení sestává z telesa (1) vedení, k jehoz spodní cásti je v kolmém smeru pripevnena základna (8), v horní cásti je k telesu (1) vedení pripevneno teleso (4) pohybového ústrojí, v telese (1) vedení je umísten ozubený hreben (2) pohánený pres ozubené kolo (3) umístené v telese (4) pohybového ústrojí, na ozubené kolo (3) je prenásena síla ze zdroje síly pomocí hrídele (5), na ozubený hreben (2) je v jeho dolní cásti pripojen 5kN silomer (15), k silomeru (15) je prisroubován vytahovací hácek (29) nebo zatlacovací trn (9), který má prumer 0,5 az 15 mm, a délku 10 az 500 mm, k telesu (1) vedení je v rovnobezném smeru s pohybem ozubeného hrebene (2) pripojeno prímocaré pohyblivé vedení, které je tvoreno závitovou tyckou (20), která prochází pohyblivým drzákem (19) a úchytkou (11), zarízení je osazeno snímacem posuvu, který obsahuje snímací cidlo (27), pevne spojené s telesem vedení (1) a kódovaný prouzek upevnený v drázce na zadní stene ozubeného hrebene (2), v zadní cásti telesa vedení (1) je um

Description

Zařízení pro terénní měření mechanického odporu dřeva proti vnikání nástroje nebo při vytahování vrutu s Oblast techniky

Vynález se tyká diagnostického zařízení pro terénní měření mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva nebo při vytahování vrutu ze dřeva, spadá do oblasti testování kvality a vlastností dřeva.

io

Dosavadní stav techniky

Řada moderních diagnostických zařízení a metod in šitu využívá k popisu chování a vlastností is dřeva měření odporu proti vnikání nástroje do dřevní hmoty. Významný vliv na odpor mají mechanické vlastnosti, které značně ovlivňuje objemová hmotnost dřeva. Taje často základním parametrem při vyhodnocování výsledků. Nejznámější z odporových metod je měření hloubky vniku trnu, vstřelovaného do materiálu konstantní energií pružiny (zarážecí indentor), kterou lze zařadit mezi semi-destruktivní testování. Poškození testovaného materiálu je velmi malé. Pri kalibrovaném dynamickém výstřelu, který zajišťuje penetraci trnu do povrchu materiálu, je registrována hloubka průniku tmu. Z celkové hloubky průniku tmu jsou odvozovány vlastnosti dřeva. Maximální hloubka průniku trnu je konstrukcí zařízení omezena a měřeny jsou víceméně povrchové vlastnosti. Informace o materiálu je integrální a přístroj neposkytuje informace o vlastnostech v různé hloubce. Další méně rozšířené zařízení pro testování degradovaného dřeva především sloupů využívá modifikace penetračního testu. Vyžaduje opásání kolem sloupu a pracuje se dvěma hroty současně zaráženými do dřeva sloupů lidskou silou pomocí jednoduchého pákového mechanizmu. Přístroj zjišťuje sílu potřebnou pro vnik hrotů a umožňuje také měření vlhkosti, jakožto parametru indikujícího často riziko degradace, nebo degradaci dřeva. Přístroj je vybaven pouze snímačem síly, informace jsou zpracovány softwarově, měření je možné do kon30 stantní hloubky. Další metodou pro hodnocení dřeva v celém průřezu prvku využívající vnikání tělesa, pracující však na odlišném mechanickém principu, je odporové vrtání. Přenosná elektricky napájená odporová vrtačka měří spotřebu elektrické energie spotřebovanou při vrtání pomocí obvykle velmi tenkého vrtáku. Vlastnosti dřeva jsou odvozovány ze spotřebované energie. S mechanickými vlastnosti však lépe korelují přímé metody založené na indentaci. Vzhledem kjejí délce, nelze odporové vrtačky využít ve stísněných prostorech, což společně s nutností napájení často tuto metodu diskriminuje v in šitu průzkumech zabudovaného dřeva. Další poněkud vzdálenější in šitu metodou využívanou pro hodnocení dřeva je měření síly potřebné k vytažení spojovacích prostředků (obvykle vrutů). Obvykle jednoduchý přístroj sleduje pouze sílu potřebnou pro vytažení či vytržení spojovacího prostředku, která je spolu s parametry pro40 středku (např. délka a průměr vrtu) vstupním údajem pro odvození vlastností dřeva. V neposlední řadě lze mezi metodami měření mechanického odporu v celém průřezu dřevěného prvku uvést penetrační test založený na opakovaném zarážení tmu do dřeva pomocí úderu kladiva s konstantní energií. Tento velmi jednoduchý penetrační test založený na postupném měření jedné vrstvy materiálu po druhé umožňuje rozeznávat různé stupně hniloby vyjádřené počtem úderů na 1 cm zaražení trnu. Ve spektru dosavadních indentačních metod a zařízení chybí řešení založené na odvození mechanického odporu ze simultánního záznamu síly a posuvu při pozvolném vtlačování trnu do materiálu a to do relativně velkých hloubek odpovídajících běžným rozměrům dřevěných konstrukčních prvků,

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je in-situ hodnocení dřeva pomocí diagnostického zřízení nové konstrukce.

Princip hodnocení je založen na zjištění mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva. Výhodou vynálezu je možnost plynulého simultánního snímání síly a posunutí při průniku

- 1 CZ 303641 B6 tmu materiálem rozdílnými rychlostmi (X až X mm/min - z pracovních diagramů) a možnost zjišťovat mechanický odpor ve větších hloubkách odpovídajících požadavkům na hodnocení prvků konstrukcí běžných dimenzí. Po upevnění na objekt je kolmo k základně zařízení vtlačován tm pomocí ozubeného hřebene poháněného přes ozubené kolo (popř. hřebene se šnekem, šroubem s maticí, nebo hydraulickým obvodem), jedno-ručně ráčnovým klíčem nebo obou-ručně pomocí dvou proti sobě uložených klik. Zdrojem síly je síla lidských paží nebo vhodný zabudovaný elektrický motor, popř. motor, jež je součástí vnějšího přiřaditelného zařízení, např. akumulátorové vrtačky. Zatlačovací tm má průměr 0,5 až 15 mm s výhodou 3 mm, délku 10 až 500 mm, s výhodou 120 mm. Tm je vyroben z oceli nebo z titanové slitiny, výhodně z pružinové oceli. ZatlaČovací tm je opatřen hrotem půlkulatým (popř. plochým, kuželovitým, jehlanovitým) a dřík tmu je zúžen a povrchově upraven (leštění, teflonování apod.). Půlkulatý hrot tmu zajišťuje bezproblémový průnik zejména heterogenními materiály (např. dřeva s výrazným vyiišením jarní a letní zóny letokruhu). Zúžení dříku tmu snižuje tření během průniku materiálem a zabezpečuje lepší měření odporu ve vnitřních zónách měřených prvků.

Těleso zařízení je zkonstruováno pro upevnění na testovaný objekt (zpravidla konstrukční prvek pravoúhlého průřezu) opásáním textilním popruhem, který je, po upravení hrubé délky, na jedné straně připevněn k základně pomocí zajišťovacího tělesa, ke kterému je textilní popruh připevněn pomocí přítlačné desky a zajišťovacího šroubu, na druhém konci je napnut pomocí tělesa napínače opatřeného rohatkou a západkou s pružinou, kdy se popruh navíjí na navíjecí buben. Těleso zařízení lze k testovanému objektu upevňovat různými způsoby, např. opásáním pomocí válečkového řetězu. Tento způsob je oproti opásání textilním popruhem náročnější pro celkovou manipulaci se zařízením a upevňování na testovaný objekt. Pomocí textilního popruhu lze dosáhnout šetrnějšího způsobu upevnění zařízení např. na dřevo zabudované v historických stavbách. Výhodou válečkového řetězu je menší průtažnost. Těleso zařízení lze k testovanému objektu upevňovat také pomocí spojovacích vrutů. Tento způsob oproti opásání válečkovým řetězem nebo textilním popruhem je nutné využít tam, kde není možný přístup k celému obvodu testovaného objektu. Nevýhodou je nutnost použití dalšího nástroje (zpravidla el. šroubováku) pro zašroubování vrutů. V případě dřeva zabudovaného v historických stavbách je připevnění vrutem také další invazivní zásah, který je často nežádoucí.

Průběžně je snímána a zaznamenána působící síla při vtlaěování tmu (či vytahování vrutu), simultánně vztažena k měřené dráze (posuvu). Měření síly probíhá pomocí siloměru vloženého mezi dolní hranu ozubeného hřebene a zatlačovací tm. Snímání posuvu zajišťuje bezkontaktní lineární inkrementální snímač, který se skládá ze snímacího čidla pevně spojeného s tělesem vedení a kódovaného proužku upevněného v drážce na zadní stěně ozubeného hřebene. Signály jsou ze zařízení bezdrátově přenášeny do měřicího přenosného počítače, kde jsou vyhodnoceny.

Signály jsou ze zařízení bezdrátově přenášeny do měřicího přenosného počítače, kde jsou vyhodnoceny. Nástrojem pro hodnocení je grafický záznam v podobě pracovního diagramu, který odpovídá naměřené síle po celou dobu zatlačování tmu. Na ose x je znázorněn posuv (hloubka zatlačení) tmu v mm a na ose y síla v N potřebná pro zatlačení tmu - mechanický odpor. Na základě absolutních hodnot sil i jejich relativního průběhu vzhledem k posuvu lze odvozovat mechanickou odolnost materiálu. Vrcholy v grafickém záznamu odpovídají vyšší síle, tzn. vyššímu odporu dřeva, zatímco nižší hodnoty síly jsou spojeny s nižším odporem. Snížená kvalita dřeva způsobená např. dřevokaznými škůdci (hmyz a hniloba) se na grafickém záznamu projeví relativním poklesem měřené síly aje tedy možné stanovit, v jaké části příčného profilu hodnoceného prvku došlo k poškození. Podmínkou pro zatlačování tmu napříč vláken do dřeva je použití pouze radiálního směru, kde dochází k pravidelnému střídání jarní a letní části letokruhu. V tangenciálním směru dochází k pronikání tmu pouze do jarní části letokruhu, což vede ke zkreslování výsledků.

Jednoduchou výměnou zatlačovacího tmu za háček pro vytahování vrutu či jiného spojovacího prostředku lze měnit měřený parametr. Schopnost dřeva držet mechanické spojovací prostředky závisí na druhu, hustotě, vlhkosti a kvalitě dřeva. Se zvýšením hustoty se odpor dřeva k vytažení

-2CZ 303641 B6 vrutu zvyšuje, tzn. že na základě naměřené síly potřebné pro vytažení vrutu a z definované délky spojení vrutu se dřevem, při vymezené vlhkosti lze nepřímo odvodit hustotu dřeva.

Mezi výhody technického řešení patří univerzálnost zařízení, s možností měření působící síly jak při vtlaěování trnu, tak při vytahování vrutu. Výměnou tmu za háček pro vytahování vrutu lze jednoduše měnit měřený parametr. Konstrukce zařízení je lehká a díky jeho nezávislosti na elektrické síti je možné snadné přemísťování. Na rozdíl od zarážecího indentoru, umožňuje délka tmu zařízení a tím i hloubka jeho vtlačení do objektu lokalizaci vnitrních vad ve dřevě. Pomalý průběh zatlačení a simultánní záznam posuvu také umožňují průběžné získávání veličin.

Nevýhodou zařízení je nutnost opásání zkoumaného objektu nebo ukotvení pomocí vrutů tak, aby mohlo dojít k samotnému vtlačení tmu do dřeva, tzn. vždy je třeba minimálně jedné přístupné plochy hodnoceného prvku. Jako jiné odporové metody používané při diagnostice zabudovaného dřeva vykazuje představená metoda měření mechanického odporu dřeva významnou závislost na obsahu vody ve zkoumaném materiálu a zjištění vlhkosti dřeva je nutné provést jinými konvenčními metodami.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1: Axonometrický pohled na zařízení se zatlačovacím trnem

Obr. 2: Boční pohled na zařízení se zatlačovacím trnem

Obr. 3: Čelní pohled na zařízení se zatlačovacím trnem

Obr. 4: Boční pohled na zařízení s háčkem pro vytahování vrutu

Obr. 5: Ukotvení zařízení pomocí textilního popruhu

Obr. 6: Ukotvení zařízení pomocí válečkového řetězu

Obr. 7: Ukotvení zařízení pomocí spojovacích vrutů

Obr. 8: Detail zatlačovacího tmu

Obr. 9: Detail vytahovacího háčku

Obr. 10: Záznam průběhu síly a posunutí při průniku tmu do dřeva smrku

Obr. 11: Záznam průběhu síly a posunutí při průniku tmu do dřeva borovice

Obr. 12: Záznam průběhu síly a posunutí při průniku tmu do dřeva smrku s hnilobou

Obr. 13: Záznam průběhu síly a posunutí při vytahování vrutu ze dřeva smrku

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 — Základní provedení zařízení

Základní konstrukce zařízení je zhotovena zocelí. Zařízení sestává z tělesa I vedení, k jehož spodní části je v kolmém směru připevněna základna 8, v horní části je k tělesu 1 vedení připevněno těleso 4 pohybového ústrojí, v tělese I vedení je umístěn ozubený hřeben 2, poháněný přes ozubené kolo 3 umístěné v pohybovém ústrojí 4, na ozubené kolo 3 je přenášena síla lidských paží přes kliky 21 pomocí hřídele 5. Na ozubený hřeben 2 je v jeho dolní části přípoje, 5kN siloměr 15, k siloměru je přišroubován zatlačovací tm 9 o průměru 3 mm a délce 120 mm vyrobený z pružinové oceli. Zatlačovací tm 9 je opatřen půlkulatým hrotem. K tělesu 1 vedení je v rovnoběžném směru s pohybem ozubeného hřebene 2 připojeno přímočaré pohyblivé vedení, které tvoří doraz a chrání siloměr před poškozením. Přímočaré pohyblivé vedení je tvořeno závitovou tyčkou 20, která prochází pohyblivým držákem 19 opatřeným pojistným čepem 22, který omezuje výkyv tmu 9 do stran, a úchytkou 11. Zatlačovací tm 9 prochází základnou 8 mezi bronzovými pouzdry 16, která snižují tření při pohybu tmu 9 a která jsou v základně 8 zajištěna

- 3 CZ 303641 B6 pomocí tenké matice 10. Zařízení obsahuje snímač posuvu ve formě bezkontaktního lineárního inkrementálního snímače, který obsahuje snímací čidlo 27, pevně spojené s tělesem i vedení a kódovaný proužek upevněný v drážce na zadní stěně ozubeného hřebene 2. V zadní části tělesa 1 vedení je umístěn vysílač 26 elektronicky propojený se snímacím čidlem 27, vysílač 26 je bezdrátově propojen s počítačem.

Použitý siloměr 15: tenzometrický snímač osové síly, zakázkový model, celomůstkové zapojení tenzometrů 4 x 350 Ω, parametry:

Snímač síly
Způsob zatížení Nominální rozsah F Přetížitclnost OffsetpfiF = O a20 °C Citlivost Odchylka od linearity Hystereze	Osový tah-tlak -5 až 5 kN nezkoušena -0,01 mV/V (při zapojení na kladný přírůstek v tahu) 0,388 mV/V-lkN méně než 0,5% v nominálním rozsahu (viz tab. 1) neměřitelná
Rozměry	9x9x32 mm

Příklad 2 - Ukotvení zařízení pomocí textilního popruhu

Zařízení lze k testovanému objektu upevňovat různými způsoby, např. na obr. 5 je znázorněno opásání pomocí textilního popruhu 30, který je na jedné straně připevněn k základně pomocí zajišťovacího tělesa 13, ke kterému je textilní popruh 30 připevněn pomocí přítlačné desky 28 a zajišťovacího šroubu 14, na druhé straně se napíná pomocí napínacího tělesa 12 opatřeného rohatkou 25 a západkou s pružinou 23, kdy se popruh navíjí na navíjecí buben 24. Tento způsob oproti opásání válečkovým řetězem 31 je snazší pro celkovou manipulaci se zařízením a upevňování na testovaný objekt. Pomocí textilního popruhu 30 lze dosáhnout šetrnějšího způsobu upevnění zařízení např. na dřevo zabudované v historických stavbách. Nevýhodou je možnost mírného průtahu textilního popruhu, který je pro upevnění zařízení nežádoucí.

Příklad 3 - Ukotvení zařízení pomocí válečkového řetězu

Na obr. 6 je znázorněno opásání pomocí válečkového řetězu 31 připevněného k základně 8. Vlivem menší průtažnosti válečkového řetězu 31 oproti textilnímu popruhu 30 lze dosáhnout pevnějšího upevnění zařízení. Tento způsob oproti opásání textilním popruhem 30 je méně vhodný pro celkovou manipulaci se zařízením a upevňováním na testovaný objekt.

Příklad 4 - Ukotvení zařízení pomocí spojovacích vrutů

Těleso zařízení lze k testovanému objektu upevňovat také pomocí spojovacích vrutů 32 procházejících skrz základnu 8 v kolmém směru. Tento způsob je znázorněn na obr. 7 a oproti opásání válečkovým řetězem 3J_ nebo textilním popruhem 30 je nutné ho využít tam, kde není možný přístup okolo obvodu testovanému objektu. Nevýhodou je nutnost použití dalšího nástroje (el. šroubováku) pro upevnění zařízení pomocí vrutu. V případě dřeva zabudovaného v historických stavbách jde o další invazi vní zásah, který je často nežádoucí.

-4CZ 303641 B6

Příklad 5 - Měření při zatlačování tmu do dřeva smrku

Měření mechanického odporu dřeva na konstrukčním prvku s hranou průřezu přibližně 80 mm vyrobeného ze zdravého dřeva smrku. Pro měření bylo použito zařízení se zatlačovacím trnem 9 obr. 5. Po ukotvení zařízení pomocí textilního popruhu 30, byla pomocí dvojice klik 21 plynulým pohybem vyvozena síla potřebná pro zatlačení tmu 9. Během zatlačování byla snímána dráha a síla. Průběh sil odpovídá střídání zón letokruhů dřeva (zóny letního dřeva s vyšším mechanickým odporem a zóny jarního dřeva s mechanickým odporem nižším). Průběh rovněž popisuje rozdílné šířky letokruhů (přírůsty) v průřezu prvku obr. 10. Celkový průběh pak odpovídá rovnoměrnému io rozložení mechanického odporu v průřezu, tedy vyrovnané kvalitě zdravého dřeva smrku.

Příklad 6 - Měření při zatlačování tmu do dřeva borovice

Měření mechanického odporu dřeva borovice na stavebním prvku o průřezu 150 x 200 mm. Pro měření bylo použito zařízení se zatlačovacím trnem 9 obr. 5. Po ukotvení zařízení pomocí textilního popruhu 30, byla pomocí dvojice klik 21 plynulým pohybem vyvozena síla potřebná pro zatlačení tmu 9. Během zatlačování byla snímána dráha a síla. Obr. 11 uvádí záznam při vtlačování tmu 9 do dřeva borovice až do hloubky přibližně 108 mm. Opět je patrný rozdíl v zónách letokruhů a šířkách letokruhů. Záznam rovněž nárůstem sil odhaluje tzv. jádro typické pro dřevo borovice tvořené dřevem s vyšší hustotou a mechanickým odporem. Absolutní hodnoty sil pak odpovídají mechanickému odporu proti vtlačení tmu u zdravého dřeva borovice. Z grafu je tedy zřetelné, že dřevo nebylo poškozené.

Příklad 7 - Měření při zatlačování tmu 9 do dřeva poškozeného smrku

Obr. 12 uvádí záznam měření na prvku ze dřeva smrku obsahujícím hnilobu pod povrchem. Měření mechanického odporu probíhalo na stavebním prvku o průřezu 140 x 180 mm. Pro měře30 ní bylo použito zařízení se zatlačovacím trnem 9 obr. 5. Po ukotvení zařízení pomocí textilního popruhu 30, byla pomocí dvojice klik 21 plynule vyvozena síla potřebná pro zatlačení tmu 9. Během zatlačování byla snímána dráha a síla. Relativní pokles síly zóny s hnilobou vůči zóně zdravého dřeva i absolutní hodnoty sil velmi dobře indikují pokles mechanického odporu způsobený degradací dřeva hnilobou.

Příklad 8 - Měření při vytlačování vrutu ze dřeva smrku

Jednoduchou výměnou zatlačovacího tmu 9 za háček 29 pro vytahování vrutu či jiného spojova40 čího prostředku lze měnit měřený parametr obr. 4. Měření probíhalo na konstrukčním prvku vyrobeného ze zdravého dřeva smrku. Do dřeva byl pomocí akumulátorové vrtačky zašroubován do hloubky 20 mm vrut 3 x 60. Po nasazení háčku na hlavu vrutu byla pomocí dvojice klik 21 plynulým pohybem vyvozena síla potřebná pro vytažení vrutu. Během vytahování vrutu byla snímána dráha a síla. Maximální hodnota síly 2087,8 N odpovídá mechanickému odporu proti vytažení vrutu ze zdravého dřeva smrku.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu lze výhodně použít pro posouzení vlastností dřeva in šitu na základě stanovení mechanického odporu dřeva proti vnikání nástroje (tmu různé geometrie), a to do poměrně velkých hloubek konstrukčních prvků, zejména v porovnání s ostatními indentačními metodami. Pro posouzení vlastností dřeva jej lze také alternativně využít pri vytahování vrutu v jednotlivých vrstvách zkoumaného materiálu. Simultánní měření posuvu a síly podává přehled o vlastnostech v celé hloubce prvku, umožňuje relativní porovnání vlastností i odvození dalších

- 5 CZ 303641 B6 parametrů. Vzhledem k využití pozvolné indentace korelují výstupní parametry metody velmi dobře s mechanickými vlastnostmi dřeva. Jednoduchost přístroje jej činí robustním, výhodným především pro jeho rychlou a jednoduchou obsluhu bez nutnosti připojení do elektrické sítě.

Claims (4)

1. Zařízení pro terénní měření mechanického odporu dřeva proti vnikání nástroje nebo při vytahování vrutu, vyznačující se tím, že sestává z tělesa (1) vedení, k jehož spodní části je v kolmém směru připevněna základna (8), v horní části je k tělesu (1) vedení připevněno těleso (4) pohybového ústrojí, v tělese (1) vedení je umístěn ozubený hřeben (2) poháněný přes ozubené kolo (3) umístěné v tělese (4) pohybového ústrojí, na ozubené kolo (3) je přenášena síla ze zdroje síly pomocí hřídele (5), na ozubený hřeben (2) je v jeho dolní části připojen 5kN siloměr (15), k siloměru (15) je přišroubován vytahovací háček (29) nebo zatlačovací tm (9), který má průměr 0,5 až 15 mm, a délku 10 až 500 mm, k tělesu (1) vedení je v rovnoběžném směru s pohybem ozubeného hřebene (2) připojeno přímočaré pohyblivé vedení, které je tvořeno závitovou tyčkou (20), která prochází pohyblivým držákem (19) a úchytkou (11), zařízení je osazeno snímačem posuvu, který obsahuje snímací čidlo (27), pevně spojené s tělesem vedení (1) a kódovaný proužek upevněný v drážce na zadní stěně ozubeného hřebene (2), v zadní části tělesa vedení (1) je umístěn vysílač (26) elektronicky propojený se snímacím čidlem (27), vysílač (26) je bezdrátově propojen s počítačem.

2. Zařízení podle nároku i, vyznačující se tím, že zdrojem síly přenášené na hřídel (5) je síla lidských paží přenášená pomocí klik (21) nebo zabudovaný elektrický motor nebo motor, který je součástí vnějšího přiřaditelného zařízení, např. akumulátorové vrtačky a převod síly z hřídele (5) na tm (9) je zprostředkován ozubeným hřebenem (2) a ozubeným kolem (3), nebo hřebenem se šnekem, nebo šroubem s maticí, nebo hydraulickým obvodem.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zatlačovací tm (9) má průměr 3 mm, délku 120 mm a je opatřen půlkulatým hrotem.

4. Zařízení podle nároku 1 nebo 2 nebo 3, vyznačující se tím, že zatlačovací tm (9) je veden skrz základnu (8) pomocí bronzových pouzder (16) zajištěných pomocí tenké matice (10).