CZ303413B6 - Teplomerná souprava pro zjištování období fyziologické neplodnosti žen - Google Patents

Abstract

Teplomerná souprava pro zjištování období fyziologické neplodnosti žen, tvorená vyhodnocovacím pouzdrem (1), ve které jsou vedle sebe provedeny oddíly (3) pro vložení teplomerných telísek (2), které jsou vetšinou v minimálním poctu 31 kusu a jednotlivé oddíly (3) pro vložení teplomerných telísek (2) jsou vzestupne ocíslovány a jsou tvoreny žlábky, provedenými ve spodní cásti vyhodnocovacího pouzdra (1), pricemž dna (5) techto žlábku jsou usporádány do jedné horizontální roviny. Teplomerná telíska (2) obsahují lineárne usporádaný systém 10 až 40 vzájemne oddelených polícek tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru, tvoreného kapalnými krystaly cholesterického typu, vetšinou pro zvýšení kontrastu nanesenými na cerný podklad, které vetšinou mohou být uzavreny mezi dve polymerní vrstvy nebo jsou dispergovány v polymerní matrici, tvorící samonosnou fólii.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká teploměmé soupravy pro zjišťování období fyziologické neplodnosti žen, používané zejména jako náhrada antikoncepčních prostředků, nebo naopak je možno tuto soupravu použít ke zjišťování plodných dnů ženy.

Dosavadní stav techniky

Problém spolehlivé, bezpečné a jednoduché antikoncepce je stále aktuální. Mnoho pracovišť na celém světě pokračuje ve výzkumech zákonitostí lidské plodnosti a hledají se další možnosti jak docílit v co nejširším měřítku toho, aby rození dětí mohlo být plánovitě řízeno.

Jednou z účinných metod předcházení těhotenství je tzv. teplotní metoda řízení početí, event. přirozené plánování rodičovství (PPR), která využívá toho, že ranní klidová teplota těla ženy kolísá během menstruačního cyklu a že z časového průběhu tohoto kolísání lze zjistit dobu ovu20 láce. K odhadu plodného a neplodného období ženy se této metody začalo používat ve třicátých letech minulého století a i v současné době se pokládá zajeden z nej lepších způsobů řízení početí. Tato skutečnost je známa například z Velkého lékařského slovníku, str.96 a str.844. Teplotní metoda má výsledky odpovídající spolehlivosti hormonálních tablet a její velkou přednosti je naprostá neškodnost a možnost řídit sejí po celý život. Měří se jednou denně, nejlépe ráno ihned po probuzení, a to v konečníku, v pochvě nebo v ústech, dříve než se žena začne pohybovat. Ze znalosti průběhu bazální teploty lze tedy s velkou spolehlivosti určit neplodné období u ženy. Přesto však tato antikoncepční metoda nenalezla doposud široké uplatnění. Jednou z rozhodujících příčin toho je s největší pravděpodobností nutnost poměrně zdlouhavého a přesného odečítání teploty ihned po probuzení a nutnost grafického zpracování a vyhodnocování měření, při30 čemž důvodem může být i přesnost prostředků kterými je měření prováděno. Podle dokumentu JP 3097454 je známo elektronické zařízení, opatřené elektronickým systémem, který metodu bazálního měření teploty využívá. Zařízení je však výrobně náročné a vzhledem ke své složitosti a cenové náročnosti není obecně dosažitelné. Podle dokumentu GB 1440 292 je znám prostředek k měření teploty s možností použití u lékařských teploměrů, který je tvořen řadou za sebou uspo35 řádaných kapalných krystalů, které se zabarvují podle teploty. Tento patent tak pojednává o vlastním provedení teploměrů, avšak problém zjišťování období fyziologické neplodnosti žen neřeší, stejně tak jako článek v Journal of Materials Science. Materials in Electronic 14 s.831 až 832, 2003, který popisuje stabilizaci cholesterických kapalných krystalů pro termometrii jejich dispergací v polymeru.

Cílem vynálezu je proto vytvoření takového prostředku, který umožní použití této metody a nebude náročný na výrobu, zkrátí dobu měření na minimum a odstraní nutnost odečítání a grafického zpracování naměřených výsledků, přičemž bude dosahováno značné přesnosti měření a nebude nutno používat elektronických prvků.

Podstata vynálezu

Vytyčeného cíle je dosaženo vynálezem, jehož podstata spočívá v tom, že teploměmá souprava je tvořena vyhodnocovacím pouzdrem, ve kterém jsou vedle sebe provedeny oddíly pro vložení teploměmých tělísek, které jsou dílci této soupravy. Teploměmými tělísky se měří tělesná teplota jednou denně, nejlépe ráno ihned po probuzení, a to v konečníku, pochvě nebo v ústech, dříve než se žena začne pohybovat. U žen s normálním menstruačním cyklem se tato teplota mění během cyklu. K ovulaci dochází 1 až 2 dny před vzestupem teploty a plodné období trvá od šestého dne před vzestupem teploty do třetího dne po vzestupu teploty.

Teploměmých tělísek je v soupravě umístěno většinou alespoň 31 a jednotlivé oddíly jsou vzes5 tupne očíslovány. Měření je tak možno přehledně provádět po časový interval 31 dní.

Oddíly pro vložení teploměmých tělísek jsou většinou vytvořeny žlábky provedenými ve spodní části vyhodnocovacího pouzdra, přičemž dna těchto žlábků jsou uspořádány do jedné horizontální roviny. Tím je umožněno přesné odečítání teplot, znázorněných políčky tenké vrstvy nevrátit) ného teplotního indikátoru na teploměmých tělískách.

Ve výhodném provedení teploměmá tělíska obsahují lineárně uspořádaný systém 10 až 40 vzájemně oddělených políček tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru, zpravidla stejné barvy při pokojové teplotě, přičemž jednotlivá políčka se liší teplotou nevratné změny barvy a jsou seřazena tak, že jejich indikační teplota se od jednoho konce tělíska ke druhému zvyšuje o 0,1 °C, například od teploty 35,7 do 37,1 °C. Podle počtu zabarvených políček teploměrného tělíska je možno snadno zjistit měřenou teplotu, jejíž vzestup nebo naopak pokles se při umístění do oddílů ve vyhodnocovacím pouzdru snadno odečte.

Teploměrná tělíska jsou většinou rozměrově a rozsahově stejná. To umožňuje hromadnou a ekonomickou výrobu těchto tělísek s možnosti jejich umístění do kteréhokoliv oddílu ve vyhodnocovacím pouzdru.

Tenká vrstva nevratného teplotního indikátoru je tvořena kapalnými krystaly cho tester i ckého typu, které jsou pro dosažení požadovaného účelu nej výhodnější, neboť tenká vrstva takového indikátoru může sloužit pro visuální indikaci teploty s vysokou přesností, poněvadž odbarvení nastane v teplotním intervalu užším než 0,1 °C.

Kapalné krystaly jsou pro zvýšení kontrastu většinou naneseny na černý podklad. Výchozí barva, např. zelená se potom po přehřátí mění na černou.

Kapalné krystaly, tvořící tenkou vrstvu nevratného teplotního indikátoru mohou být uzavřeny mezi dvě póly měrní vrstvy.

V jiném z možných provedení může být indikátor, tvořený kapalnými kiystaly dispergován v polymerní matrici, tvořící samonosnou fólii, která může být stříhána na kousky potřebné velikosti.

Přehled obrázků na výkresech

Teploměmá souprava podle vynálezu je znázorněna na přiložených výkresech, kde obr. 1 znázorňuje graf průběhu změn teplot mezi menstruačním cyklem. Na obr. 2 je znázorněno teploměmé tělísko, používané v teploměmé soupravě podle vynálezu. Na obr. 3 je znázorněn pohled na tep lomem ou soupravu podle vynálezu s umístěnými tep lomě mým i tělísky, před použitím pro zjišťování fyziologické neplodnosti. Na obr. 4 je znázorněn boční průřez teploměrnou soupravou znázorněnou na obr. 3. Na obr. 5 je znázorněna teploměmá souprava, ve které jsou umístěna teploměrná tělíska již s naměřenou tělesnou teplotou.

Příklady provedení vynálezu

Teploměrná souprava podle vynálezu je opatřena teploměmými tělísky 2, tvořenými dvěma plastovými fóliemi, mezi kterými je uspořádáno v řadě nad sebou a vedle sebe 15 políček 4 tenké

-2CZ 303413 B6 vrstvy nevratného teplotního indikátoru, v tomto případě kapalných krystalů, nazývaných jako cholesterické resp, chirální nematické, jejichž tenké vrstvy si v širokém teplotním rozmezí zachovávají stejnou barvu event. barevný odstín. Po překročení určité teploty se nevratně odbarví a po následujícím ochlazení se již původní zbarvení neobnoví. Pro zvýšení barevného kontrastu mezi přehřátou a nepřehřátou vrstvou se kapalné krystaly nanesly na černý podklad. Výchozí barva, v tomto případě zelená, se potom po přehřátí mění na černou vlivem toho, že kapalné krystaly jsou umístěny na černý podklad a při překročení určité teploty změní se kapalný krystal na izotropní kapalinu, která je bezbarvá. Další podstatnou částí teploměmé soupravy je vyhodnocovací pouzdro 1, provedené jako plastový odlitek, který je ve spodní části zesílen a v tomto jeho zesílelo ní jsou provedeny oddíly 3 pro vložení teploměmých tělísek 2, přičemž tyto oddíly 3 jsou provedeny jako žlábky, jejichž šířka umožňuje suvné vložení těchto teploměmých tělísek 2 a dna 5 žlábků jsou uspořádána do jedné horizontální roviny. Pod oddíly 3 pro vložení teplotních tělísek je vyznačena číselně vzestupná stupnice, představující dny, ve kterých je tělesná teplota měřena. Pod touto stupnicí je potom vyznačena další stupnice, na kteréjsou vyznačeny dny cyklu krvá15 cení.

Ze znalosti průběhu bazální teploty lze s velkou spolehlivostí určit neplodné období u ženy. Při měření se tělísko vloží na dobu několika desítek vteřin například do úst. Po vyjmutí lze pozorovat, že část indikačních poliček při jednom konci tělíska změnila barvu z původní zelené na černou. Z počtu zčernalých políček lze v případě potřeby zjistit odpovídající tělesnou teplotu. Znalost číselné hodnoty není pro uvažované účely však nezbytná, neboť rozhodující je den vzestupu teploty, protože plodné období trvá od šestého dne před vzestupem teploty do třetího dne po vzestupu teploty, přičemž k ovulaci dochází 1 až 2 dny před vzestupem teploty, jak je zřejmé z obr. 1. Celé teploměmé tělísko je konstrukčně řešeno s ohledem na požadavek co nejmenší tepelné kapacity.

Rozsah teplot, dělení teplotní stupnice a základní barva indikátoru mohou být v případě potřeby odlišné od uvedeného příkladu. Pro měření tělesné teploty však přichází v úvahu v naprosté většině případů rozmezí 35 až 38 °C, přesnost měření musí být však nejméně 0,2 °C. Rovněž konstrukční uspořádání (tvar) teploměmého tělíska 2 může být různé. Základním a neměnným požadavkem je však lineární uspořádání políček 4 tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru, jejich konstantní rozměry a konstantní vzdálenost prvního políčka 4 od okraje teploměmého tělíska 2.

V jiném z možných provedení mohou být kapalné krystaly dispergovány v polymemí matrici tvořící samonosnou fólii. Velmi vhodnou aplikační formou je suspenze kapalných krystalů, kterou je možno nanášet např. sítotiskem.

Teploměmá souprava se skládá minimálně z 31 zcela shodných teploměmých tělísek 2 a vyhod40 nocovacího pouzdra I, které je uspořádáno tak, aby do něho bylo možno svisle vedle sebe uložit všechna teploměmá tělíska 2. Základním požadavkem je, aby všechna naexponovaná teploměmá tělíska 2 po vložení do vyhodnocovacího pouzdra I měla spodní konce a tedy i všechna políčka 4 tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru ve stejné horizontální rovině a byla současně viditelná. Postupným vkládáním exponovaných teploměmých tělísek 2 do vyhodnocovacího pouzdra 1, použitých k pravidelnému dennímu měření tělesné teploty se získá bez nutnosti odečítání skutečné hodnoty tělesné teploty a bez nutnosti jakéhokoliv grafického zpracování výsledků měření přehledné znázornění časového průběhu tělesné teploty, jak je znázorněno na obr. 4.

Vzhledem k tomu, že při hromadné výrobě lze očekávat nízkou cenu teploměmých tělísek 2, předpokládá se jejich jednorázové použití. V případě potřeby však přichází v úvahu realizace teploměmých tělísek 2 pro vícenásobné použití. Pro takové řešení je nutné použít takové zapouzdření teplotního indikátoru, které umožní mechanickým působením, například tlakem obnovit původní zbarvení. Dokonalost regenerace by bylo možno kontrolovat velmi snadno vizuálně.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Teploměmá souprava pro zjišťování období fyziologické neplodnosti žen, vyznačující se tím, že je tvořena vyhodnocovacím pouzdrem (1), ve kterém jsou vedle sebe provedeny oddíly (3) pro vložení teploměmých tělísek (
2. 2), souprava je doplněna teploměmými tělísky (2) v minimálním počtu 31 kusů a jednotlivé oddíly (3) pro vložení teploměmých tělísek (2) jsou vzestupně očíslovány, vyznačující se tím, že teploměmá tělíska (2) obsahují vzájemně oddělená io políčka (4) tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru, přičemž tato políčka (4) mají při pokojové teplotě stejnou barvu a jednotlivá tato polička (4) se od sebe odlišují teplotně nevratnou změnou barvy a jsou seřazena tak, že jejich indikační teplota se od jednoho konce teploměmého tělíska (2) ke druhému konci zvyšuje o 0,1 °C.

   15 2. Teploměmá souprava podle nároku 1, vyznačující se tím, že oddíly (3) pro vložení teploměmých tělísek (2) jsou tvořeny žlábky, provedenými ve spodní části vyhodnocovacího pouzdra (1), přičemž dna těchto žlábků jsou uspořádána do jedné horizontální roviny.
3. 3. Teploměmá souprava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že teploměmá

   20 tělíska (2) jsou provedena do lineárně uspořádaného systému 10 až 40 vzájemně oddělených políček (4) tenké vrstvy nevratného teplotního indikátoru.
4. 4. Teploměmá souprava podle nároků laž3, vyznačující se tím, že teploměmá tělíska (2) jsou rozměrově a rozsahově stejná.
5. 5. Teploměmá souprava podle nároků laž4, vyznačující se tím, že tenká vrstva nevratného teplotního indikátoru je tvořena kapalnými krystaly.
6. 6. Teploměmá souprava podle nároku 5, vyznačující se tím, že kapalné krystaly

   30 jsou cholesterického typu.
7. 7. Teploměmá souprava podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že kapalné krystaly jsou naneseny na černý podklad.

   35
8. 8. Teploměmá souprava podle nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že kapalné krystaly jsou uzavřeny mezi dvě polymemí vrstvy.
9. 9. Teploměmá souprava podle nároků 5 až 8, vyznačující se tím, že kapalné krystaly jsou dispergovány v polymemí matrici, tvořící samonosnou fólii.