CZ302049B6 - Zpusob zhotovení dostavby korunky a dostavba vytvorená tímto zpusobem - Google Patents

Abstract

Pri zpusobu vytvorení dostavby korunky se do dutiny (3) ve tvaru korenového kanálku endodonticky ošetreného zubu nebo do vypreparované kavity (4) postupne zasouvají jehlice (1). Vycnívající konce jednotlivých jehlic (1) se zkrátí na délku odpovídající jádru (2) dostavby, poté se z polotekutého polymerního kompozitu vymodeluje jádro (2) dostavby, které se vytvrdí, nacež se na jádro (2) upevní vnejší cást dostavby korunky. Dostavba korunky vytvorená uvedeným zpusobem je tvorena jádrem (2) dostavby z vytvrzeného polymerního kompozitu, ve kterém jsou ukotveny a ze kterého vycnívají samostatné ohebné pružné jehlice (1) o kruhovém, oválném nebo víceúhelníkovém prurezu, kde prumer kružnice opisující plochu prurezu jehlice (1) ciní 0,1 až 0,8 mm, pricemž vycnívající cásti jehlic (1) zaplnují v podstate prostor odpovídající dutine (3) korenového kanálku nebo kavity (4).

Description

Oblast techniky

Vynález je z oboru zubního lékařství. Týká způsobu zhotovení dostavby korunky a dostavby vytvořené tímto způsobem.

Dosavadní stav techniky

K upevnění dostavby korunky u endodonticky ošetřených zubů se v zubolékařské praxi běžně používají kovové nebo kompozitní čepy ukotvené ve válcové dutině, která vznikne převrtáním kořenového kanálku. Nevýhodou kovových čepů je kromě toho, že negativně ovlivňují vzhled rekonstruovaného zubu, rovněž skutečnost, že jsou v podstatě cizorodým tělesem: mají podstatně vyšší modul pružnosti než zubní dřeň, což má za následek, že se svislá složka síly působící na umělou korunku přenáší do stěn kanálku a může vést k fraktuře kořene, již tak zeslabeného rozšířením kanálku. Z hlediska mechanického namáhání jsou výhodnější čepy zhotovené z kompozitního materiálu tvořeného různě konfigurovanými svazky skleněných nebo uhlíkových vláken v pryskyřičné matrici.

Ze spisu US 6267597 je znám způsob endodontické rekonstrukce zubu spočívající v tom, že se vytvoří čep z nevytvrzeného nebo částečně vytvrzeného kompozitu obsahujícího polymemí matrici a vyztužující vlákna, spodní konec čepu se nataví tak, aby nabyl tvar dutiny kořenového kanálku, poté se čep vytvrdí, na jeho horním konci se zformuje základ pro umělou korunku a na něj se nasadí korunka. Výhodou tohoto řešení je, že není nutno rozšiřovat kořenový kanálek, postačí jeho vyčištění. Překážkou pro obecné rozšíření této metody do praxe je velmi obtížné vsunutí čepu z kompozitního materiálu do stísněné dutiny zubního kanálku.

Ve spisech US 5741139 a US 6371763 se popisuje čep jakožto součást dostavby korunky, který je vytvořen z kompozitního materiálu obsahujícího vlákna, z nichž alespoň jedno není rovnoběžné s osou zubního kanálku. Vlákna mohou být v kompozitním čepu uspořádána v rozličných konfiguracích, např. zkroucená, sbíhavá, mohou tvořit mřížku nebo být volně rozptýlená. Čep zhotovený průmyslově a opatřený adhezivním pouzdrem se aplikuje do zubního kanálku, na jeho vyčnívající konec, který může být dodatečně roztřepen, se upevní kovový kotouč jakožto základ dostavby korunky. Nevýhodou takového čepuje, stejně jako v předchozím případě, obtížné vsunutí čepu do stísněné dutiny zubního kanálku.

Má-li se v běžné zubolékařské praxi provést dostavba korunky v případě, kdy jek dispozici dos40 tatečná část původní korunky, spojí se dostavba se zbylou zubní tkání adhezivním spojem. Dostavba korunky spojená se zbylou tkání pouze adhezivním spojem je však náchylná k uvolnění v adhezivním spoji.

Vynález si klade za úkol navrhnout takový systém dostavby korunky, u které budou zachovány stejné principy přenášení žvýkacích zatížení do závěsného aparátu zubu jako u zdravého zubu, která nezeslabí kořen, zvýší únosnost vazby mezi dostavbou a zubní tkání a kterou lze snadno realizovat i v podmínkách běžné zubolékařské praxe.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší způsob vytvoření dostavby korunky, jehož podstata spočívá v tom, že se do dutiny ve tvaru kořenového kanálku endodonticky ošetřeného zubu nebo do vypreparované kavity postupně zasouvají jehlice, vyčnívající konce jednotlivých jehlic se zkrátí na délku odpo-1 CZ 302049 B6 vídající jádru dostavby, poté se z polotekutého polymemího kompozitu vymodeluje jádro dostavby, které se vytvrdí, načež se na jádro upevní vnější část dostavby korunky.

Do kanálku nebo kavity se s výhodou zasouvají jehlice až do zaplnění dutiny kanálku resp. kavi5 ty.

Ve výhodném provedení z hlediska odolnosti se jádro dostavby na povrchu opatří dvojrozměrnou výztuží vytvořenou z kovu, z keramiky, z polymeru nebo z kompozitu.

Výsledkem uvedeného způsobu je dostavba korunky tvořena jádrem dostavby z vytvrzeného polymemího kompozitu, ve kterém jsou ukotveny a ze kterého vyčnívají samostatné ohebné pružné jehlice o kruhovém, oválném nebo víceúhleníkovém průřezu, kde průměr kružnice opisující plochu průřezu jehlice činí 0,1 až 0,8 mm, přičemž vyčnívající části jehlic zaplňují v podstatě prostor odpovídající dutině kořenového kanálku nebo kavity.

Jehlice jako prvek dostavby korunky může být vytvořena z kovu, z keramiky, z polymeru nebo z kompozitu, přičemž má kruhový, oválný nebo víceúhleníkový průřez, kde průměr kružnice opisující plochu průřezu jehlice činí 0,1 až 0,8 mm.

Průřez jehlice se může být po délce proměnlivý.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude dále objasněn pomocí výkresu, na němž jsou vyobrazeny v řezu dvě různá provedení dostavby korunky podle vynálezu. Na obr. 1 je dostavba korunky pro endodontické ošetření zubu, na obr. 2 táž dostavba nasazená na modelu, na němž byla zhotovena, na obr. 3 je dostavba podle obr. 2 opatřená na povrchu dvojrozměrnou výztuží. Na obr. 4 je dostavba korunky určená k nasazení na kavitu a na obr. 5 je dostavba v provedení podle obr. 4 nasazená na modelu.

Příklady provedení vynálezu

Základním prvkem dostavby korunky podle vynálezu v provedeních podle obr. 1 až 5 je ohebná pružná jehlice I o kruhovém průřezu o průměru 0,45 mm ve výchozí nezkrácené délce 20 mm. Je tvořena svazkem skleněných vláken ve vytvrzené pryskyřičné matrici a má konstantní průřez po celé délce. V jiných provedeních může mít jehlice I oválný nebo víceúhleníkový průřez a největší rozměr jejího průřezu může činit 0,1 az 0,8 mm, takže průměr kružnice opsané průřezu jehlice I činí 0,1 až 0,8 mm. Jehlice i může být dále zhotovena z kovu, keramiky nebo polymeru.

V jiných provedeních se může průřez jehlice I po délce měnit.

Dostavba korunky v provedeních podle obr. 1 až 5 je tvořena jádrem 2 dostavby z vytvrzeného polymemího kompozitu, ve kterém jsou ukotveny a ze kterého vyčnívají samostatné ohebné pružné jehlice I o kruhovém průřezu o průměru 0,45 mm. Vyčnívající jehlice I přitom zaujímají v podstatě prostor odpovídající dutině 3 kořenového kanálku nebo kavitě 4 na modelu 5.

Způsob vytvoření dostavby korunky je zřejmý z obr. 2 a 5. Na modelu, tedy ex vivo, se do dutiny 3 ve tvaru kořenového kanálku nebo vypreparované kavity 4 postupně zasouvají jehlice L Přitom u dostavby podle obr. 2 se zasouvají až do vyplnění dutiny 3. Při aplikaci do kavity 4 se kavita 4 nejdříve zaplní poddajnou hmotou 6, např. polystyrenem, v níž se jehlice I provizorně zafixují. Vyčnívající konce jednotlivých jehlic i se zkrátí tak, aby se nacházely v prostoru vymezeném pro jádro 2 dostavby, načež se v tomto prostoru vymodeluje jádro dostavby z polotekutého polymerního kompozitu, který se vytvrdí. V provedení dostavby korunky podle obr. 3 je jádro 2 dostavby na povrchu opatřeno dvojrozměrnou výztuží 2 v podobě rohože z kompozitního materiálu sestá55 vajícího ze tkaných skleněných vláken v nevytvrzené pryskyřičné matrici. Po aplikaci výztuže 7

-2 CZ 302049 B6 na povrch jádra 2 se výztuž vytvrdí. Výztuž 7 však může být v jiných provedeních zhotovena i z kovu, keramiky nebo polymeru. Na jádro 2 se následně upevní vnější ěást dostavby. Takto zhotovená dostavba se pak aplikuje in vivo na připravený zbytek zubu pacienta, tj. svazek vyčnívajících jehlic 1 se zasune do kanálku, do nějž bylo před tím vpraveno adhezivo, a rovněž jádro 2 se přilepí k horní ploše zubu. To však již není předmětem vynálezu.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vytvoření dostavby korunky, vyznačující se tím, žesedo dutiny (3) ve tvaru kořenového kanálku endodontálně ošetřeného zubu nebo do vypreparované kavity (4) postupně zasouvají jehlice (1), vyčnívající konce jednotlivých jehlic (1) se zkrátí na délku odpovídající jádru (2) dostavby, poté se z polotekutého polymemího kompozitu vymodeluje jádro (2) dostavby, které se vytvrdí, načež se na jádro (2) upevní vnější část dostavby korunky.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se do kanálku (3) nebo kavity (4) zasouvají jehlice (1) až do zaplnění dutiny kanálku (3) resp. kavity (4).
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se jádro (2) dostavby na povrchu opatří dvojrozměrnou výztuží (7) vytvořenou z kovu, z keramiky, z polymeru nebo z kompozitu.
4. 4. Dostavba korunky vytvořená způsobem podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je tvořena jádrem (2) dostavby z vytvrzeného polymemího kompozitu, ve kterém jsou ukotveny a ze kterého vyčnívají samostatné ohebné pružné jehlice (1) o kruhovém, oválném nebo víceúhleníkovém průřezu, kde průměr kružnice opisující plochu průřezu jehlice (l) činí 0,1 až 0,8 mm, přičemž vyčnívající části jehlic (1) zaplňují v podstatě prostor odpovídající dutině (3) kořenového kanálku nebo kavity (4).
5. 5. Jehlice jako prvek dostavby korunky podle nároku 4, vyznačující se tím, že je vytvořena z kovu, z keramiky, z polymeru nebo z kompozitu, přičemž má kruhový, oválný nebo víceúhleníkový průřez, kde průměr kružnice opisující plochu průřezu jehlice (1) činí 0,1 až 0,8 mm.
6. 6. Jehlice podle nároku 5, vyznačující se tím, že její průřez je po délce proměnlivý.