CZ302039B6

CZ302039B6 - Zpusob a zarízení ke zvláknování polymerní matrice v elektrostatickém poli

Info

Publication number: CZ302039B6
Application number: CZ20080218A
Authority: CZ
Inventors: Ševcík@Ladislav; Cmelík@Jan; Sládecek@Radek
Original assignee: Elmarco S.R.O.
Priority date: 2008-04-09
Filing date: 2008-04-09
Publication date: 2010-09-15
Also published as: AU2009235792B2; CZ2008218A3; IL208042A; ATE547546T1; AU2009235792B9; JP5548672B2; RU2489535C2; EP2291555A2; WO2009124514A3; US20110037202A1; AU2009235792A1; WO2009124514A2; TWI376436B; EP2291555B1; CN101999016A; CN101999016B; BRPI0911056A2; RU2010143141A; IL208042A0; TW201002882A

Abstract

U zpusobu zvláknování polymerní matrice (51) v elektrostatickém poli vytvoreném ve zvláknovacím prostoru mezi zvláknovací elektrodou a sbernou elektrodou (2) se polymerní matrice (51) dopravuje ze zásobníku (5) matrice (51) do elektrostatického pole na povrchu zvláknovací elektrody nebo zvláknovacími prvky (6) zvláknovací elektrody. Teplota zvláknovací elektrody nebo zvláknovacích prvku (6) zvláknovací elektrody a/nebo zásobníku (5) a/nebo polymerní matrice (51) se zvýší nad teplotu okolí odporovým ohrevem. Zarízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvláknováním polymerní matrice (51) zahrnuje sbernou elektrodou (2) a zvláknovací elektrodou nebo zvláknovacími prvky (6) zvláknovací elektrody, jenž jsou propojeny se sekundárním vinutím (72) transformátoru (7), které je izolováno pro vysoké napetí, pricemž primární vinutí (71) transformátoru (7) je propojeno se zdrojem (10) strídavého napetí a nebo jsou propojeny s pomocným zdrojem (11) stejnosmerného napetí.

Description

Způsob a zařízení ke zvlákňování polymemí matrice v elektrostatickém poli

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zvlákňování polymemí matrice v elektrostatickém poli vytvořeném ve zvlákňovacím prostoru mezi zvlákňovací elektrodou a sběrnou elektrodou, u kterého se polymerní matrice dopravuje ze zásobníku matrice do elektrostatického pole na povrchu zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacími prvky zvlákňovací elektrody.

Vynález se dále týká zařízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymemí matrice v elektrostatickém poli vytvořeném mezi sběrnou elektrodou a zvlákňovací elektrodou nebo zvlákňovacími prvky zvlákňovací elektrody.

Dosavadní stav techniky

Polymemí nanovlákna se v současné době vyrábí elektrostatickým zvlákňováním různých typů roztoků a tavenin polymerů v kapalném stavu, které obvykle probíhá za teploty okolí. V některých případech, zejména při zvlákňování tavenin polymerů, je nutno zvýšit teplotu některých součásti zařízení, aby bylo možno taveninu vůbec připravit, a aby nedocházelo k jejímu tuhnutí a usazování na těchto součástech, což by postupně snižovalo výkon celého zařízení. Zvyšování teploty těchto součástí je výhodné také při zvlákňování některých typů polymemích roztoků, neboť zvýšená teplota snižuje viskozitu těchto roztoků, čímž podporuje inicializaci a udržení elektrostatického zvlákňovacího procesu, a v případě některých typů polymemích roztoků tak vůbec umožňuje jejich zvlákňování.

Takový ohřev je v současné době realizován především pomocí teplonosných médií, jako jsou například horký vzduch nebo horký olej, avšak přenos teplaje v těchto případech velmi ztrátový, a nutnost proudění teplonosných médií poměrně výrazně omezuje tvar vnitřních prostor zařízení pro elektrostatické zvlákňování a uspořádání jeho jednotlivých prvků. Prostředky pro ohřev a cirkulaci teplonosných médií, a v případě oleje či jiné kapaliny také prostředky pro jejich skladování, poměrně výrazně zvyšují nejen prostorové nároky těchto zařízení, ale také požadavky na jejich údržbu a současně i pořizovací a provozní náklady těchto zařízeni. Další nevýhodou je malá přesnost regulace teploty a její pomalá odezva.

Jiným způsobem ohřevu je také indukční ohřev polymemí matrice v zásobníku, při kterém je v prostoru pod zásobníkem uložena indukční topná deska. Tato konfigurace však kromě relativně velkých teplotních ztrát a poměrně velkých prostorových nároků, vykazuje také pomalou odezvu při požadavku změny teploty polymemí matrice v zásobníku a nepřesnosti při nastavování této teploty.

Cílem vynálezu je zajistit snadno regulovatelné, dočasné či trvalé zvýšení teploty některých součástí zařízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním, zejména těch, které jsou v kontaktu s polymemí matricí, jiným způsobem než jsou způsoby známé ze stavu techniky, který by byl efektivnější a konstrukčně jednodušší.

Cílem vynálezu je dále zařízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymerní matrice využívající tento způsob pro zvýšení teploty některých součástí.

- 1 CZ 302039 B6

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo způsobem zvlákňování polymemí matrice v elektrostatickém poli vytvořeném ve zvlákňovacím prostoru mezi zvlákňovací elektrodou a sběrnou elektrodou, u kte5 rého se polymemí matrice dopravuje ze zásobníku matrice do elektrostatického pole na povrchu zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacím i prvky zvlákňovací elektrody, jehož podstata spočívá v tom, že je při něm zvýšena teplota některých prvků zařízení, zejména těch, které jsou v kontaktu s polymemí matricí, např. zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacích prvků zvlákňovací elektrody a/nebo zásobníku a/nebo polymemí matrice, přímým odporovým ohřevem nad teplotu okolí.

Teplota těchto součástí je s výhodou zvýšena přímým odporovým ohřevem střídavým napětím, které je přivedeno přímo na součást, jejíž teplota má být zvýšena, a přitom je přetvářeno na tepelnou energii. Podmínkou tak je elektrická vodivost těchto součástí.

Dalším způsobem zvýšení teploty požadovaných součástí zařízení pro výrobu nanovláken je přímý odporový ohřev stejnosměrným napětím, kdy je konkrétní součást propojena se zdrojem vysokého stejnosměrného napětí a s pomocným zdrojem vysokého stejnosměrného napětí, jejichž napětí se liší o hodnotu v řádu desítek či stovek voltů liší, přičemž nominální rozdíl těchto napětí se po přivedení na daný prvkem přetváří na tepelnou energii. Tento způsob je využitelný zejména u mobilních aplikací, kdy je dostupnější zdroj vysokého stejnosměrného napětí než zdroj střídavého napětí.

V případě, kdy nelze na některou součást přivést přímo střídavé napětí nebo dvě stejnosměrná napětí různé velikosti, například z důvodu nevodivosti této součásti, je výhodná varianta nepřímého odporového ohřevu, kdy jev blízkosti prvku, jehož teplota má být zvýšena, umístěn topný rezistor propojený se zdrojem střídavého napětí. Střídavé elektrické napětí je přetvářeno na tepelnou energii v tomto rezistoru, a ta je dále přenášena na požadovaný prvek.

Cíle vynálezu je také dosaženo zařízením pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymemí matrice v elektrostatickém poli vytvořeném mezi sběrnou elektrodou a zvlákňovací elektrodou nebo zvlákňovacími prvky zvlákňovací elektrody, jehož podstata spočívá v tom, že zvlákňovací elektroda a/nebo zvlákňovací prvky zvlákňovací elektrody jsou propojeny se sekundárním vinutím transformátoru, které je izolováno pro vysoké napětí, přičemž primární vinutí tohoto transformátoru je propojeno se zdrojem střídavého napětí. Tímto způsobem je u tohoto zařízení zajištěn přenos střídavého napětí na ten prvek zařízení, jehož teplota má být zvýšena, a současně odizolování prvků s vysokým stejnosměrným napětím od zdroje střídavého napětí.

Kromě toho je cíle vynálezu dosaženo zařízením pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlák40 ňováním polymemí matrice v elektrostatickém poli vytvořeném mezi sběrnou elektrodou a zvlákňovací elektrodou nebo zvlákňovacími prvky zvlákňovací elektrody, přičemž zvlákňovací elektroda nebo zvlákňovací prvky zvlákňovací elektrody jsou propojeny s jedním pólem zdroje vysokého stejnosměrného napětí, jehož podstata spočívá v tom, že zvlákňovací elektroda nebo zvlákňovací prvky zvlákňovací elektrody jsou propojeny s pomocným zdrojem stejnosměrného napětí.

Rozdíl napětí dodávaného zdrojem vysokého stejnosměrného napětí a pomocným zdrojem vysokého stejnosměrného napětí je po přivedení na danou součástí přetvářen na tepelnou energii.

Výhodné, zejména pro zvlákňování tavenin polymerů je, pokud jsou některé prvky zařízení propojeny se zdrojem střídavého napětí nebo s pomocným zdrojem stejnosměrného napětí, a v elek50 trostatickém poli je dále uspořádán alespoň jeden topný rezistor, který je propojen se sekundárním vinutím transformátoru, které je izolováno pro vysoké napětí, přičemž primární vinutí transformátoru je propojeno se zdrojem střídavého napětí. Topný rezistor pak slouží pro nepřímý odporový ohřev prvků umístěných v elektrostatickém poli, jejichž teplotu nelze zvýšit přímým odporovým ohřevem, nebo by to bylo konstrukčně příliš složité.

-2CZ 302039 B6

Přehled obrázků na výkrese

Příklad zařízení pro provádění způsobu elektrostatického zvlákňování polymemí matrice podle vynálezu je schematicky znázorněn na přiloženém výkresu, kde značí obr. 1 průřez zvlákňovací komorou tohoto zařízení, obr. 2 průřez zvlákňovací komorou jiné varianty tohoto zařízení.

Příklady provedení vynálezu io

Vynález a jeho podstata budou popsány na příkladech provedení zařízení pro elektrostatické zvlákňování polymemích matric, které jsou schematicky znázorněny na obr. 1 a obr. 2. Pro zvýšení přehlednosti a srozumitelnosti těchto obrázků jsou některé prvky zařízení znázorněny pouze zjednodušeně bez ohledu na jejich skutečnou konstrukci Či proporce, přičemž některé jiné prvky, které nejsou podstatné pro pochopení podstaty vynálezu a jejichž konstrukce či vzájemné uspořádání jsou zřejmé každému odborníkovi v oboru, nejsou znázorněny vůbec.

Zařízení pro elektrostatické zvlákňování polymemí matrice znázorněné na obr. 1 obsahuje zvlákňovací komoru i, v jejíž horní části je uspořádána sběrná elektroda 2, která je propojená s jed20 ním pólem zdroje 3 vysokého stejnosměrného napětí, umístěného mimo zvlákňovací komoru I. Znázorněná sběrná elektroda 2 je tvořena kovovou deskou, avšak v dalších neznázoměných příkladech provedení může být dle technologických požadavků či prostorových možností využita jakákoliv jiná známá konstrukce sběrné elektrody 2, případně několik sběrných elektrod 2 libovolného typu, ěi jejich kombinace.

Pod sběrnou elektrodou 2 je prostřednictvím neznázoměných prostředků veden elektricky nevodivý podklad 4, kterým je ve znázorněném příkladu provedení textilie. Konkrétní typ podkladu 4, způsob jeho pohybu a jeho fyzikální vlastnosti, jako například elektrická vodivost, však závisí především na typu použité sběrné elektrody 2 a výrobní technologii, přičemž v dalších neznázor30 něných příkladech provedení lze jako podklad 4 využít také elektricky vodivé materiály, jako např. textilii s elektrostatickou povrchovou úpravou, kovovou fólii, apod. Při použití zvláštního typu sběrné elektrody, známého například z CZ PV 2007-727 se podklad 4 naopak nepoužívá vůbec, a nanovlákna vytvářená elektrostatickým zvlákňováním polymemí matrice se ukládají přímo na povrchu této sběrné elektrody.

Ve spodní části zvlákňovací komory 1 je uspořádán zásobník 5 polymemí matrice 5i tvořený ve znázorněném příkladu provedení otevřenou nádobou, přičemž polymemí matricí 51 je roztok polymeru v kapalném skupenství. V dalších neznázoměných příkladech provedení však lze s využitím podstaty vynálezu zvlákftovat také taveniny polymerů, či vhodné polymemí matrice 51 v tuhém skupenství, čemuž dále odpovídají odchylky v konstrukci zásobníku 5 a neznázoměných prostředků pro doplňování polymemí matrice 51 v něm.

V blízkosti zásobníku 5 je uložena zvlákňovací elektroda, obsahující zvlákňovací prvek 6, propojený s opačným pólem zdroje 3 vysokého stejnosměrného napětí než sběrná elektroda 2, při45 čemž zvlákňovací prvek 6 je v nastavitelných intervalech přestavitelný mezi svou nanášecí polohou a svou zvlákňovací polohou. V nanášecí poloze je zvlákňovací prvek 6 nebo jeho část oddálena od sběrné elektrody 2, a je na něj nanášena polymemí matrice 51, zatímco ve zvlákňovací poloze je zvlákňovací prvek 6 nebo jeho část s nanesenou polymemí matricí 51 přiblížena ke sběrné elektrodě 2, kde spolu s ní vytváří elektrostatické zvlákňovací pole, které tuto polymemí so matrici 51 zvlákňuje. Na obr. 1 je znázorněn zvlákňovací prvek 6 tvořený elektricky vodivou strunou, který je ve své nanášecí poloze ponořen pod hladinou polymemí matrice 51 v zásobníku 5, a který se mezi svou zvlákňovací polohou a svou nanášecí polohou přestavuje v obou směrech vratně v rovině. Podstata vynálezu je však bez dalšího využitelná také pro jiné známé konstrukce zvlákftovacích prvků 6 zvlákňovacích elektrod, které se například dle CZ PV 2006-545 pohybují

-3CZ 302039 B6 mezi svou zvlákňovací polohou a svou nanášecí polohou po kruhové dráze, či dle CZ PV 2007485 ve směru své délky.

Zvlákňovací prvek 6 je kromě zdroje 3 vysokého stejnosměrného napětí vodivě propojen se sekundárním vinutím 72 transformátoru 7, které je izolováno pro vysoké napětí. Primární vinutí 7_L transformátoru 7 je přes regulátor 8 a přepěťovou ochranu 9 připojeno ke zdroji JO střídavého napětí, kterým je například veřejná rozvodná síť střídavého napětí o velikosti 230 V. Transformátor 7 přitom slouží ke galvanickému oddělení zdroje střídavého napětí 10 od zvlákňovacího prvku 6, na který je přivedeno vysoké stejnosměrné napětí o velikosti v řádech desítek kV, neboť io díky principu své činnosti umožňuje transformaci střídavého napětí přivedeného do jeho primárního vinutí 74 na střídavé napětí indukované v sekundárním vinutí 72, nikoliv však transformaci stejnosměrného vysokého napětí přivedeného ze zvlákňovacího prvku 6 na jeho sekundární vinutí 72. Poměr počtu závitů primárního vinutí 71 a sekundárního vinutí 72, a velikost napětí přivedeného na primární vinutí 71 současně určují velikost střídavého napětí přivedeného na zvlákňovací prvek 6 zvlákňovací elektrody, takže lze téměř pro libovolnou požadovanou hodnotu střídavého napětí použít jako zdroj 10 nízkého střídavého napětí například veřejnou síť s konstantní velikostí střídavého napětí a příslušně dimenzovaný transformátor 7.

Elektrický příkon střídavého napětí přivedený na zvlákňovací prvek 6 zvlákňovací elektrody se v závislosti na jeho elektrickém odporu mění například dle vztahu P = Ul = RI² - U²/R na tzv. Joulovo-Lencovo teplo, a zvyšuje jeho teplotu.

Požadovanou teplotu zvlákňovacího prvku 6 lze pak jednoduše nastavit regulátorem 8 regulujícím velikost střídavého napětí přiváděného ze zdroje 10 do primárního vinutí 71 transformátoru

7, a úměrně tedy i velikost střídavého proudu indukovaného na jeho sekundárním vinutí 72. V neznázoměném příkladu provedení je regulátor 8 s výhodou doplněn zpětnou vazbou, což umožňuje přesnější a rychlejší dosažení požadované teploty zvlákňovacího prvku 6 a její dlouhodobé udržení na konstantní hodnotě. Přepěťová ochrana 9 chrání transformátor 7 a zvlákňovací prvky 6 zvlákňovací elektrody před skokovými výchylkami výkonu zdroje 10 střídavého napětí. Dalším ochranným prvkem je uzemnění jádra transformátoru 7.

Zvýšení teploty zvlákňovacích prvků 6 zvlákňovací elektrody přináší výhody zejména při zvlákňování polymemí matrice 51 tvořené taveninou polymeru, neboť podporuje setrvání objemu taveniny v zásobníku 5 nebo objemu taveniny 51 naneseného na zvlákňovacím prvku 6 v kapal35 ném stavu po dobu potřebnou k jejímu zvláknění, čímž se zvyšuje využitelnost těchto typů polymemích matric 51 při elektrostatickém zvlákňování, a její efektivita. Kromě toho lze při vhodné volbě teploty zvlákňovacího prvku 6 zvlákňovat tuhé polymemí matrice 51, kdy je do kapalného stavu přivedena pri kontaktu se zvlákňovacím prvkem 6 pouze malá Část jejího objemu, která přitom ulpí na povrchu zvlákňovacího prvku 6 a následně je zvlákněna. Tím jsou omezeny tep40 lotní ztráty, které nastávají pri udržování celého objemu taveniny polymeru v kapalném stavu, a současně jsou odstraněny problémy s nežádoucím tuhnutím taveniny v zásobníku 5.

V dalších příkladech provedení lze naopak podstatu vynálezu využít, také pro zvýšení teploty zásobníku 5 a/nebo přímo polymemí matrice 51 a její udržení v kapalném stavu po celý pracovní cyklus zařízení.

Zvýšení teploty při zvlákňování některých polymemích roztoků snižuje jejich viskozitu, což usnadňuje inicializaci procesu elektrostatického zvlákňování. Zvýšení teploty tak nejen vede ke zvýšení výkonnosti celého zařízení, ale také rozšiřuje platformu zvlákňovatelných roztoků, neboť umožňuje a usnadňuje zvláknění i takových polymemích roztoků, které byly dosud zvláknitelné pouze s obtížemi nebo vůbec.

Na obr. 2 je znázorněna další možnost elektrického zapojení, umožňující zvyšování teploty zvlákňovacího prvku 6 zvlákňovací elektrody, kdy je na něj ze zdroje JJ. pomocného napětí prive-4CZ 302039 B6 děno vysoké stejnosměrné napětí. Hodnota tohoto napětí je mírně odlišná od hodnoty napětí přiváděného na zvlákňovací prvek ze zdroje 3 vysokého stejnosměrného napětí, přičemž rozdíl těchto napětí v řádu desítek či stovek voltů se po přivedení na zvlákňovací prvek 6 mění na tepelný výkon a zvyšuje tak jeho teplotu. Teplota zvlákňovacího prvku 6 je pak řízena prostřed5 nictvím regulátoru 12 výkonu zdroje H pomocného vysokého stejnosměrného napětí. Regulátor 12 je v neznázoměném příkladu provedení s výhodou opatřen zpětnou vazbou.

Díky elektrické vodivosti polymemí matrice 5 lze vysoké stejnosměrné napětí z pomocného zdroje JJ. využít přímo také pro zvyšování teploty matrice 5, a v případě použití elektricky vodilo vého zásobníku 51, také pro přímé zvyšování jeho teploty, což dále podporuje a zvyšuje výše popsané výhody.

V jiných neznázoměných případech provedení, kdy je například zvlákňovací prvek 6 zvlákňovací elektrody vytvořen z elektricky nevodivého materiálu, je pro zvyšování jeho teploty výhod15 nější užití nepřímého ohřevu střídavým proudem. V takovém případě je v blízkosti každého zvlákňovacího prvku 6 zvlákňovací elektrody nebo alespoň na části jeho dráhy, v případě, že se při procesu zvlákňování pohybuje, umístěn jeden nebo dle potřeby více topných rezistorů, které jsou s využitím výše popsaného transformátoru 7 propojeny se zdrojem 10 střídavého napětí. Střídavý proud je přetvářen na Joulovo-Lencovo teplo přímo v topných rezistorech, a to je přená20 Seno na zvlákňovací prvek 6. Stejný způsob nepřímého ohřevu lze využít také pro ohřev zásobníku 5 a/nebo polymemí matrice 5J v něm.

Přímý i nepřímý odporový ohřev lze kromě výše popsaných variant zařízení pro výrobu nanovláken využít také u jiných známých a běžně používaných zařízení, v podstatě bez ohledu na typ a konstrukci zvlákňovací elektrody 2. Podstatu vynálezu tak lze využít například pro ohřev zvlákňovací elektrody tvořené kompaktním tělesem známým z CZ patentu 294274, či zvlákňovacích elektrod tvořených kapilárou (tryskou), respektive skupinou kapilár (trysek), pri libovolné konfiguraci polarit stejnosměrného napětí na sběrné elektrodě 2 a zvlákňovací elektrodě nebo zvlákňovacích prvcích 6 zvlákňovací elektrody. Nepřímý ohřev, či ohřev stejnosměrným napětím lze využít také pri uzemnění zvlákňovací elektrody či jejich prvků 6, bez ohledu na polaritu napětí přivedeného na sběrnou elektrodu 2.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zvlákňování polymemí matrice (51) v elektrostatickém poli vytvořeném ve zvlákňo40 vacím prostom mezi zvlákňovací elektrodou a sběrnou elektrodou (2), u kterého se polymemí matrice (51) dopravuje ze zásobníku (5) matrice (51) do elektrostatického pole na povrchu zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacími prvky (6) zvlákňovací elektrody, vyznačující se tím, že teplota zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacích prvků (6) zvlákňovací elektrody a/nebo zásobníku (5) a/nebo polymemí matrice (51) se zvýší nad teplotu okolí přímým odporo45 vým ohřevem.
2. Způsob zvlákňování polymemí matrice (51) podle nároku 1, vyznačující se tím, že teplota zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacích prvků (6) a/nebo zásobníku (5) a/nebo polymemí matrice (51) se zvýší přímým odporovým ohřevem střídavým napětím.
3. Způsob zvlákňování polymemí matrice (51) podle nároku 1, vyznačující se tím, že teplota zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacích prvků (6) a/nebo zásobníku (5) a/nebo polymemí matrice (51) se zvýší přímým odporovým ohřevem stejnosměrným napětím.

-5 CZ 302039 B6
4. Způsob zvlákňování polymemí matrice (51) podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že teplota zvlákňovací elektrody nebo zvlákňovacích prvků (6) a/nebo zásobníku (5) a/nebo polymemí matrice (51) se zvýší nepřímým odporovým ohřevem střídavým napětím.
5. Zařízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymemí matrice (51) v elektrostatickém poli vytvořeném mezi sběrnou elektrodou (2) a zvlákňovací elektrodou nebo zvlákňovacími prvky (6) zvlákňovací elektrody, vyznačující se tím, že zvlákňovací elektroda a/nebo zvlákňovací prvky (6) zvlákňovací elektrody jsou propojeny se sekundárním io vinutím (72) transformátoru (7), které je izolováno pro vysoké napětí, přičemž primární vinutí (71) transformátoru (7) je propojeno se zdrojem (10) střídavého napětí.
6. Zařízení pro výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním polymemí matrice (51) v elektrostatickém poli vytvořeném mezi sběrnou elektrodou (2) a zvlákňovací elektrodou nebo

15 zvlákňovacími prvky (6) zvlákňovací elektrody, přičemž zvlákňovací elektroda nebo zvlákňovací prvky (6) zvlákňovací elektrody jsou propojeny s jedním pólem zdroje (3) vysokého stejnosměrného napětí, vyznačující se tím, že zvlákňovací elektroda nebo zvlákňovací prvky (6) zvlákňovací elektrody jsou propojeny s pomocným zdrojem (11) stejnosměrného napětí.

20 7. Zařízení podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že v elektrostatickém poli je uspořádán alespoň jeden topný rezistor, který je propojen se sekundárním (72) vinutím transformátoru (7), které je izolováno pro vysoké napětí, přičemž primární vinutí (71) transformátoru (7) je propojeno se zdrojem (10) střídavého napětí.