CZ301215B6

CZ301215B6 - Spojovací prvek a zpusob výroby spojovacího prvku pro navázání signálu a cerpání do dvoupláštového optického vlákna

Info

Publication number: CZ301215B6
Application number: CZ20050227A
Authority: CZ
Inventors: Peterka@Pavel; Matejec@Vlastimil; Kašík@Ivan
Original assignee: Ústav fotoniky a elektroniky AV CR, v. v. i.
Priority date: 2005-04-12
Filing date: 2005-04-12
Publication date: 2009-12-09
Also published as: CZ2005227A3

Abstract

Spojovací prvek pro navázání cerpání (1) a signálu (2) do dvoupláštového optického vlákna (7) pro vláknové zesilovace a lasery charakterizovaný tím, že je tvoren signálovým optickým vláknem (3), cerpacím optickým vláknem ci vlákny (9) a dvoupláštovým optickým vláknem (7), k jehož celu jsou signálové optické vlákno (3) a cerpací optické vlákno ci vlákna (9) pripojena prostrednictvím svaru (8), viz obrázek. Jeho výroba probíhá tak, že signálové optické vlákno (3) a cerpací optické vlákno (9) se k celu dvoupláštového optického vlákna (7) pripojí svarením ve svárecce optických vláken po dobu 1 až 2 sekundy za použití svárecího proudu o hodnote 10 až 18 mA, pricemž presah vláken pri svaru je v rozmezí 5 až 20 mikrometru a spojovaná vlákna jsou ve svárecce optických vláken uložena v drážce pro uchycení s lichobežníkovým profilem. K napojení cerpacího optického vlákna (9) a signálového optického vlákna (3) na dvoupláštové optické vlákno (7) stací svárecka optických vláken. Další výhoda tohoto usporádání vyplývá z tvaru dvoupláštového optického vlákna (7), který je co nejvíce prizpusoben napojovaným optickým vláknum, viz obrázek, rez B-B. Jak asymetricky umístené jádro, tak nekruhový tvar prispívají k úcinné absorpci cerpání podél vlákna.

Description

Spojovací prvek a způsob výroby spojovacího prvku pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna

Oblast techniky

Vynález se týká nového řešení navázání signálu a čerpání do dvouplašťového optického vlákna pro optické zesilovače a zdroje záření, zvláště pro jedno- nebo málomódové vlnovodné lasery, širokopásmové zdroje, optické zesilovače, zařízení s čerpáním přes plášť, ramanovská vláknová io zařízení.

Dosavadní stav techniky

Lasery si za více než čtyři desetiletí od svého objevu našly místo v mnoha oblastech lidské činnosti. Generace záření v laseru je založena na jevu stimulované emise záření (LASER, Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation) v aktivním prostředí. Aktivním prostředím může být skleněné optické vlákno dopované prvky vzácných zemin, hovoří se pak o vláknových laserech, resp. vláknových zesilovačích. První vláknový laser experimentálně demonstrovali

J. Koester a E. Snitzer již začátkem šedesátých let (C. J. Koester and E. Snitzer. „Amplification in a fiber laser“, Applied Optics, 3(9): 1182, 1964),

Dlouhou dobu se pohlíželo na vláknové lasery jako na laboratorní kuriozitu, která poskytuje zajímavé provozní vlastnosti ovšem s nízkým výstupním výkonem a jen málo aplikacemi. Obnovení zájmu o vláknové lasery a zesilovače nastalo v polovině osmdesátých let, kdy výzkumný tým na University of Southampton v Anglii, vedený Davidem N. Paynem, ukázal, že ionty prvku vzácné zeminy erbia mohou ve vláknech vyvolat optické zesílení na vlnové délce kolem 1550 nm, využívané v komunikačních systémech (R. J. Mears, L, Reekie, I. M. Jauncey, D. N. Payne, „Low-noise erbium-doped fíbre amplifier operating at 1.54 m“, Electronics. Lett., 23(19): 1026—

1028, 1987).

Nasazení a rozvoj erbiem dopovaných vláknových zesilovačů (erbium doped fiber amplifier, EDFA) začátkem devadesátých let znamenalo v optických komunikacích podobně převratné změny jako masový vstup optických vláken do telekomunikací zhruba o desetiletí dříve. Vedle typických aplikací EDFA v páteřních optických sítích jsou v současnosti intenzivně studovány i další aplikace vláknových zesilovačů a laserů v telekomunikacích i mimo ně. Vláknové zesilovače se začínají nasazovat v přístupových sítích a sítích kabelové televize CATV. Atraktivním zdrojem optických pulsů pro budoucí komunikační systémy s vysokou přenosovou rychlostí mohou být vláknové lasery založené na modulační nestabilitě. Vláknové lasery s pasivní medo40 vou synchronizací generující pulsy řádu stovek femtosekund mohou najít využití v ramanovské spektroskopii a Q-klíčované vláknové lasery s velkou energií v pulsu jsou součástmi detekčních systémů LID AR (Light Detection And Ranging). Slibné aplikace jsou také v medicíně, v oční chirurgii a zubním lékařství.

Důležitým pokrokem ve vývoji vláknových zesilovačů a laserů byl objev metody mnohamódového čerpání aktivního prostředí v dvouplášťových (double-ciad, DC) optických vláknech (E. Snitzer, H. Po, R. Tumminelli and B. C. McCollum, „Double-clad, offset core Nd fibre laser“, v Dígest of Conf. on Optical Fibre Sensors, práce PD5, New Orleans, USA, 1988; vydavatel: IEEE, New York a E. Snitzer, H. Po, R. P. Tuminelli and F. Hakimi, „Optical fiber lasere and amplifiers“, patent US 4 815 079, zveřejněný 21.3.1989).

Protože čerpání je navazováno do oblasti mnohamódového vnitřního pláště s relativně velkým průměrem a nikoliv jen do oblasti jednomódového jádra, je možné k čerpání použít výkonové laserové diody s velkou vyzařovací plochou a nízkou zářivostí. Objev metody čerpání pláštěm tak umožnil mnohonásobné zvýšení průměrného výstupního výkonu optického signálu vláknových

CZ 301215 Bó laserů až do řádu stovek wattů (V. Dominie, S. MacCormack, R. Waarts, S. Sanders, S. Bicknese,

R. Dohle, E, Wolak, P. S. Yeh, E. Zucker, „110W fibre laser“, Electronics Lett., 35(14): 1158—

1160, 1999.)

Mnohowattové široce přeladitelné vláknové lasery s technologií čerpání pláštěm jsou vhodné zdroje signálu pro výkonové testování optických komponent pro sítě vlnového multiplexu WDM (wavelength division multiplexing). V sítích WDM je přenášeno i několik desítek signálů v jednom optickém vlákně najednou, celkový přenášený výkon dosahuje až stovek mW a testování spolehlivosti komponent při vysokých optických výkonech se tedy stává nezbytné. Yterbiové io vláknové lasery jsou používány jako čerpací zdroje ramanovských laserů.

Pro využití dvouplášťových optických vláken ve vláknovém zesilovači je třeba vyřešit současné navázání čerpání do vnitřního mnohamódového pláště a signálu do jednomódového jádra. Ačkoliv bylo vyvinuto několik metod pro navázání záření do dvouplášťových optických vláken, čerpá15 ní dvouplášťových optických vláken zůstává pro řadu aplikací závažným problémem.

Dosud popsané metody lze rozdělit do dvou skupin podle směru navazování čerpání, V prvním případě je čerpání navazováno ve směru osy dvouplášťového optického vlákna na jeho čelo. Nejprve bylo realizováno kombinování signálu a čerpání na vstupu aktivního vlákna pomocí objemových optických prvků a čoček a tento způsob byl stále zdokonalována Η. M. Pask, J. L. Archambault, D. C. Hanna, L. Reekíe, P. S. Russell, J. E. Townsend and A. C. Tropper, „Operation of cladding-pumped Yb-doped silica fiber lasers in l-pm region“, Electronics Lett., 30(11): 863-865, 1994; W. A. Clarkson and D. C. Hanna, „Two-mirror beam-shaping technique for high-power diodě bars“, Optics Lett., 21(6): 375-377, 1996.

V tomto případě je ovšem ztracena výhoda šíření signálu optickým vláknem a proto je výzvou nalézt jiný vhodný způsob, který zachovává přednosti vláknové optiky. Byly patentovány způsoby s použitím směrového vláknového vazebního členu buď vytvořeného z jednomódového a jednoho mnohamódového vlákna (V. P. Gapontsev and I. Samartsev, „Coupling arrangement between a multi-mode light source and an optical fiber through an intermediate optical fiber length“, patent US 5 999 673, zvěř. 7.12.1999), anebo několika mnohamódových čerpacích vláken, soustředěných okolo jednomódového signálového vlákna (D. J. DiGiovanni and A. J. Stentz, „Tapered fiber bundles for coupling light into and out of cladding-pumped fiber devices,“ patent US 5 864 644, zvěř, 26.1.1999, resp. ΕΡ0 893 862, zvěř. 27.1.1999; D. Bayart and L. Berthelot, „Optical coupler for a multimode pump“, patent US 6 778 562, zvěř. 10.7.2003; S. Mac Cormack, V. G. Dominie, and R. G. Waart, „Side coupled pumping of double clad fiber gain media“, patent US 6 434 295, zvěř. 13.8,2002; B. G. Fidric, V. G. Dominie, S. Sanders, „Optical couplers for multimode fibers“, patent US 6 434 302, zvěř. 13.8.2002; resp. WO 9 945 419, zvěř. 10.9.1999; F. Gonthier, L. Martineau, F. Seguin, A. Villeneuve, M. Faucher, N. Azami, and

M. Gameau, „Optical coupler comprising multimode fibers and method of making the same“, WO 2005029146, zvěř. 31.3. 2005).

Druhým způsobem je příčné navázání čerpání z boku aktivního vlákna buď difrakČním prvkem, např. hranolem (T. Weber, W. Luthy, H.P. Weber, V. Neuman, H Berthou, G. Kotrotsios, „A longitudinal and side-pumped single transverse-mode double-clad fiber laser with a speciál silicone coating“ Optics Communications, 115(1-2): 99-104, 1995), prostřednictvím V-drážky (D. J. Ripin and L. Goldberg, „High efficiency side coupling of light into optical fibres using imbedded V-grooves“, Electronics Lett., 31(25): 2204-2205, 1995; L. Goldberg, „Method and apparatus for side pumping an optical fiber“, patent US 5 854 865, zvěř. 29.12.1998), přiložením so šikmo zbroušeného čerpacího vlákna k částečně zbroušenému plášti dvouplášťového optického vlákna (J. J. Larsen and G. Vienne, „Side pumping of double-clad photonic crystal fibers“, Opt. Lett. 29(5): 436-438, 2004), nebo zapuštěním zrcadla do pláště dvouplášťového optického vlákna (J. P. Koplow, S. W. Moore and D. A. Kliner, „A new method for side pumping of double-clad fiber sources“, IEEE J. Quantum Electronics 39(4): 529-540, 2003).

Chytrý způsob je prosté smotání několika holých vláken, jak Čerpacích mnohamódových tak jednomódového vlákna dopovaného prvky vzácných zemin, a obklopení takového vláknového copánku prostředím s nižším indexem lomu, které tvoří vnější plášť vláknového vlnovodu (A. B. Grudinin, D. Payne, P. W. Turner, Μ. N. Zervas, M. Ibsen and Μ, K. Durkin,

WO 0 067 350, zvěř. 9. 11.2000; S. U. Alam, J. Nilsson, P. W. Turner, M. Ibsen, A. B. Grudinin and A, Chin, „Low cost multi-port reconfigurable erbium doped cladding pumped fiber amplifier“, European Conference on Optical Cotnmunication, ECOC'2000, Mnichov, Německo, práce č. 5.4.3, 2000, využito ve výrobcích firmy Southampton Photonics, Velká Británie, pod názvem GTWave technology, viz A. B. Grudinin, D. N. Payne, P. W, Turner, L. J. A. Nilsson, ίο Μ. N. Zervas, M. Ibsen, Μ. K. Durkin, „Multi—fibre arrangement for high power fibre lasers and amplifiers“, U.S. patent application No. 20050105866, zvěř. 19.5.2005.

Dalším problémem specifickým pro čerpání pláštěm je zajistit účinnou absorpci čerpání podél erbiem a yterbiem dopovaných optických vláken (erbium-ytterbium-doped fibres, EYDF). Např.

v případě kruhového průřezu vlákna je selektivně absorbována část čerpání šířící se středem vlákna, tzv. meridiální paprsky, zatímco kosé (mimoosové) paprsky jádro míjejí a tlumeny nejsou. Útlum, absorpce čerpání není homogenní podél celého vlákna, ale po absorpci meridiálních paprsků na počátku vlákna se již čerpání sin téměř beze ztrát. Vlákno se standardním, kruhovým průřezem je proto pro Čerpání přes plášť nejméně vhodné. Podobná situace nastává v případě obdélníkového průřezu vlákna a jiných průřezů. Optimální pro aplikace dvouplášťových aktivních vláken je zajistit maximální absorpci čerpání ve vláknu, tj. zajistit homogenní útlum podél celého vlákna. Toho lze dosáhnout vhodným návrhem tvaru vnitřního pláště, který zajistí tzv. chaotickou dynamiku šíření paprsků (V. Doya, O. Legrand and F. Mortessagne, „Optimized absorptíon in a chaotic double-clad fiber amplifier“, Opt, Lett., 26(12): 872-874, 2001;

P. Leproux, S. Février, V. Doya, P, Roy and D. Pagnoux, „Modeling and Optimization of Double-Glad Fiber Amplifiers Using Chaotic Propagation of the Pump“, Optical Fiber Technology, 7(4): 324-339,2001; P. Peterka, V. Matějec a I. Kašík, „Optimální tvar průřezu vlákna pro pláštěm čerpané vláknové lasery a zesilovače“, vyšlo ve sborníku konference Optické komunikace 2003, Praha, 21-22. října, str. 125-130). Vlakovém „chaotickém“ dvouplášťovém optickém vlákně se při libovolném způsobu buzení dosáhne pojistě délce vlákna statisticky rovnoměrného rozložení intenzity záření po průřezu.

Z dosud popsaných se jako nejbližší zde předkládanému vynálezu jeví řešení podle WO 2005029146 A. Jedno z řešení popsaných v tomto dokumentu obsahuje vazební člen, ve kterém jsou vstupní optická vlákna jen velmi málo kónicky protažena a pak navařena k dvouplášťovému optickému vláknu. Ovšem signálové vlákno je vždy uprostřed vstupního svazku optických vláken; lze říci, že jádro, ve kterém se šíří optický signál, je umístěno ve středu svazku vláken a následně ve středu dvouplášťového optického vlákna s kruhově symetrickým průřezem. Nadto musí být pro dosažení polohy jádra uprostřed průřezu vždy použita nejméně tři vstupní optická vlákna: dvě čerpací optická vlákna a jedno signálové. Při napojení vstupních vláken na vlákno s kruhově symetrickým průřezem se v řadě případů průřez vstupního svazku vláken výrazně liší od průřezu dvouplášťového optického vlákna. A konečně podle WO 2005029146 jsou vstupní vlákna svářena k sobě a tvarována vždy před výrobou vazebního členu.

Předkládaný vynález se od takového řešení popsaného zásadně liší. Jádro, ve kterém se šíří optický signál, je naopak vůči středu dvouplášťového vlákna umístěno asymetricky a jak toto asymetrické umístění jádra, tak i jeho nekruhový tvar přispívají k účinné absorpci čerpání podél vlákna. Kromě toho jsou v předkládaném vynálezu na dvouplášťové optické vlákno s asymetrickým průřezem výhodně připojována pouze dvě optická vlákna (jedno čerpací a jedno signálové optické vlákno). Navíc je tvar dvouplášťového optického vlákna navržen tak, aby co nejvíce odpovídal průřezu vstupních vláken. Lze pak použít vyšší energie svářecího oblouku a dosáhnout tak vyšší pevnosti svaru. Do svářečky optických vláken se vkládají vstupní vlákna nijak nespojená a netvarovaná, což umožňuje použít k výrobě vazebního členu i standardní svářečky optických vláken.

Vynález bude blíže vysvětlen pomocí výkresů a obrázků.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je zařízení, spojovací prvek pro navázání čerpání 1 a signálu 2 do dvouplášťového optického vlákna 7 pro vláknové zesilovače a lasery vyznačující se tím, že je tvořen signálovým optickým vláknem 3, čerpacím optickým vláknem či vlákny 9 a dvouplášťovým optickým vláknem 7, k jehož čelu jsou signálové optické vlákno a čerpací optické vlákno či vlákio na připojena prostřednictvím svaru 8.

Nárokovaný spojovací prvek se vyznačuje tím, že průřez dvouplášťového optického vlákna má tvar čtyřúhelníku (viz preforma 10 a obr. 6 až 9), jehož jedna nebo obě kratší protilehlé strany a popřípadě i jeho rohy mohou být půlkruhovitě zkoseny ajeho vnější rozměry jsou stejné jako společný průřez napojovaných vstupních optických vláken.

Napojení je realizováno ve svářečce optických vláken. Signálové optické vlákno a čerpací optické vlákno se k čelu dvouplášťového optického vlákna připojí svařením po dobu 1 až 2 sekundy za použití svářecího proudu o hodnotě 10 až 18 mA, přičemž přesah vláken při svařuje v rozmezí

5 až 20 mikrometrů.

K uchycení optických vláken ve svářečce takovým způsobem, aby byla zaručena jejich správná vzájemná orientace, slouží drážka pro uchycení lichoběžníkového průřezu, tedy s plochým dnem, viz obr. 4.

Při vkládání dvou optických vláken kruhového průřezu do drážky svářečky se jedno z vláken upevní ke svářečce optických vláken pevně a další vlákno nebo vlákna se po vložení do drážky svářečky nastaví pomocí mikroposuvu tak, aby jejich čela ležela v jedné rovině, načež se vlákna v drážce pro uchycení pevně uchytí přítlačnou západkou.

Toto řešení navázání se tak principiálně odlišuje od existujících metod současného navazování čerpání a signálu ve směru osy dvouplášťového optického vlákna, využívajících jako mezistupeň pro kombinaci signálového vlákna a čerpacích vláken speciální vazební člen z kónicky tvarovaných optických vláken (viz výše uvedené patenty US 5 864 644, US 6 778 562, US 6 434 295

US 6 434 302 a WO 2005029146).

Výhodou zde navrhovaného řešení je jednodušší a dostupnější technologie, která nevyžaduje zařízení pro výrobu bikónických svařovaných vazebních členů jako u jiných metod čelního navazování záření, ani zavádění difrakčního elementu jako u metod bočního čerpání. K napojení čerpacího a signálového vlákna na dvouplášťové optické vlákno stačí svářečka optických vláken. Další výhoda tohoto uspořádání vyplývá z tvaru dvouplášťového optického vlákna, který je co nejvíce přizpůsoben napojovaným optickým vláknům, viz obrázek 1, řez B-B. Jak asymetricky umístěné jádro, tak nekruhový tvar přispívají k účinné absorpci čerpání podél vlákna. Preforma dvouplášťového optického vlákna je vytvořena technologií MCVD (Modifíed Chemical Vapour

Deposition) a dopováním jádra prvky vzácných zemin, např. prvky erbía a yterbia z roztoku („solution doping“ technique).

Specifického průřezu a asymetrické polohy jádra je z výchozích válcových preforem dosaženo broušením. Tažení vlákna z preformy probíhá za nižších teplot než je obvyklé u standardních vláken, aby byl co nejvíce zachován nekruhový tvar průřezu preformy. Při tažení je na vlákno nanášen pokryv např. z polysiloxanového polymeru nebo fluorovaného akrylátu. Tento pokryv musí mít nižší index lomu než má křemenný materiál vlákna, takže vnitřní, křemenný plášť vlákna tvoří mnohamódový vlnovod pro šíření čerpání.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje spojovací prvek pro navázání záření jak čerpání i (vedeného v mnohamódovém vlákně 9), tak signálu 2 (vedeného v jedno- nebo málomódovém vlákně 3) do jednoho dvouplášťového optického vlákna 7. Signálové a čerpací optická vlákna jsou k Čelu dvouplášťového optického vlákna připojeny svarem 8. Oblast svaru je stejně jako dvouplášťové optické vlákno pokryta materiálem 4, např. polymerem s nižším indexem lomu než je křemenné optické vlákno. Díky specifickému návrhu průřezu dvouplášťového optického vlákna, který zajišťuje chaotické šíření paprsků, je čerpací záření rozloženo rovnoměrně po průřezu mnohamódového i o vláknového vlnovodu 5. Signál se šíří v jedno- nebo málomódovém jádře 6.

Obr. 2 je snímek svaru dvou optických vláken standardního průměru 125 pm připojených na dvouplášťové optické vlákno. Jedná se o pohled shora, v levé části jsou dvě optická vlákna, která odpovídají jedno- nebo málomódovému vláknu 3 pro navázání signálu a mnohamódovému vlák15 nu 9 pro čerpání záření a v pravé části jedno dvouplášťové optické vlákno 7.

Obr, 3 je mikroskopová fotografie zalomeného konce vlákna, ze které je patrný průřez dvouplášťového optického vlákna 7.

Obr. 4 znázorňuje řez drážkou pro uchycení s plochým dnem podle tohoto vynálezu, sloužící k uchycení optických vláken ve svářečce tak, aby byla zaručena jejich správná vzájemná orientace.

Pro srovnání je na Obr. 5 znázorněna standardní drážka pro uchycení, sloužící k uchycení optic25 kých vláken ve svářečce.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Provedení podle vynálezu s jedním čerpacím optickým vláknem je znázorněno na Obr. 6. Jedná se o spojovací prvek pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna 2, jehož preforma JO je vybroušena z jedné, kruhové preformy. Průřez odpovídající výchozí kruhové preformě je naznačen čárkovaně. Čerpání je přivedeno do dvouplášťového optického vlákna jedním optickým vláknem 9 a signál je také přiveden do dvouplášťového optického vlákna jedním optickým vláknem 3.

Příklad 2

Provedení podle vynálezu se dvěma čerpacími optickými vlákny je znázorněno na Obr. 7. Jedná se o spojovací prvek pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna 7, jehož preforma Γ0 je vybroušena z jedné, kruhové preformy. Průřez odpovídající výchozí kruhové preformě je naznačen čárkovaně. Čerpání je přivedeno do dvouplášťového optického vlákna 7 dvěma optickými vlákny 9 a signál je přiveden do dvouplášťového optického vlákna jedním optickým vláknem 3.

Příklad 3

Další provedení podle vynálezu s jedním čerpacím optickým vláknem je znázorněno na Obr. 8. Jedná se o spojovací prvek pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna

7, jehož preforma Π) je složena ze dvou zbroušených preforem. Průřez odpovídaj ící výchozím

kruhovým preformám je naznačen čárkovaně. Čerpání je přivedeno do dvouplášťového optického vlákna 7 jedním optickým vláknem 9 a signál je také přiveden do dvouplášťového optického vlákna jedním optickým vláknem 3.

Příklad 4

Jiné provedení podle vynálezu se dvěma čerpacími optickými vlákny je znázorněno na Obr. 9. Jedná se o spojovací prvek pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna io 7, jehož preforma 10 je složena ze tří zbroušených preforem. Průřez odpovídající výchozím kruhovým preformám je naznačen čárkovaně. Čerpání je přivedeno do dvouplášťového optického vlákna 7 dvěma optickými vlákny 9 a signál je při veden do dvouplášťového optického vlákna jedním optickým vláknem 3.

Průmyslová využitelnost

Navrhované řešení může být využito jak ve vláknových zesilovačích pro optické komunikace, tak ve výkonových vláknových laserech, které mají mnoho jiných oblastí využití, kromě optických komunikací např. ve strojírenství (zpracování materiálu, mikrosváření) letecká doprava (systémy LI DAR), ochrana životního prostředí (monitorování znečištění ovzduší). Způsob napojení dvou vláken najedno se specifickým průřezem zajišťujícím chaotické šíření paprsků může být využit pro konstrukci Y- a X- mnohamódových vazebních členů pro optovláknové senzory.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Spojovací prvek pro navázání signálu a čerpání do dvouplášťového optického vlákna pro vláknové zesilovače a lasery, vyznačující se tím, že je tvořen signálovým optickým vláknem (3), čerpacím optickým vláknem či vlákny (9) a dvouplášťovým optickým vláknem (7), k jehož čelu jsou signálové optické vlákno (3) a čerpací optické vlákno či vlákna (9) připojena

35 prostřednictvím svaru (8).
2. Spojovací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že průřez dvouplášťového optického vlákna má tvar čtyřúhelníku, jehož jedna nebo obě kratší protilehlé strany a popřípadě i jeho rohy mohou být půlkruhovitě zkoseny ajeho vnější rozměry jsou stejné jako společný prů40 řez napojovaných vstupních optických vláken.
3. Způsob výroby spojovacího prvku podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že signálové optické vlákno a čerpací optické vlákno se k čelu dvouplášťového optického vlákna připojí svařením ve svářečce optických vláken, po dobu 1 až 2 sekundy za použití svářecího

45 proudu o hodnotě 10 až 18 mA, přičemž přesah vláken při svaru je v rozmezí 5 až 20 mikrometrů.
4* Způsob výroby spojovacího prvku podle nároku 3, vyznačující se tím, že spojovaná optická vlákna se ve svářečce upevní do drážky pro uchycení mající lichoběžníkový profil,

50 jejíž spodní strana vytváří ploché dno o šířce odpovídající šířce vkládaných optických vláken.
5. Způsob výroby spojovacího prvku podle nároků 3a 4, vyznačující se tím, že při polohování dvou optických vláken kruhového průřezu do drážky svářečky se jedno z vláken upevní ke svářečce optických vláken pevně a další vlákno nebo vlákna se po vložení do drážky

5 svářečky nastaví pomocí mikroposuvu tak, aby jejich čela ležela v jedné rovině, načež se vlákna v drážce pevně uchytí přítlačnou západkou.