CZ300479B6 - Zpusob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje - Google Patents

Abstract

Tkací stroj je vybaven elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní ústrojí je vybaveno elektromotorickým vedlejším pohonem. Rídicím zarízením; prenosem signálu, se ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon. Tkací stroj a prošlupní ústrojí se z klidového stavu uvedou do predem stanovených otácek a pri vzniklé poruše se tkací stroj a prošlupní ústrojí uvedou brzdicími prostredky do klidového stavu. Prošlupní ústrojí se nastartuje pred tkacím strojem behem casového okna .DELTA.t1, tkací stroj se nastartuje po probehnutí casového okna .DELTA.t1 v okamžiku t2, ležícím mimo casové okno .DELTA.t1. Prošlupní ústrojí a tkací stroj se po svém nastartování provozují približne synchronne do stanoveného okamžiku t3. Synchronní zpusob provozu tkacího stroje a prošlupního ústrojí se pri elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu zruší, nacež se pro tkací stroj a prošlupní ústrojí zahájí postup brždení tak, aby se oba stroje zastavily v ruzných okamžicích.

Description

vedlejším pohonem, při němž se řídicím zařízením přenosem signálů ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon, při němž se tkací stroj a prošlupní stroj z klidového stavu uvedou do předem stanovených otáček, a při němž se při vzniklé poruše tkací stroj a prošlupní stroj uvedou brzdicími prostředky do klidového stavu, podle vynálezu, jehož podsta5 tou je, že prošlupní stroj se nastartuje před tkacím strojem během časového okna Átl, tkací stroj se nastartuje po proběhnutí časového okna Átl v okamžiku t2, ležícím mimo časové okno Átl, prošlupní stroj a tkací stroj se po svém nastartování provozují přibližně synchronně do stanoveného okamžiku t3, synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje se při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu zruší, načež se pro tkací stroj a prošlupní stroj zahájí io postup brzdění tak, aby se oba stroje zastavily v různých okamžicích.

Prvním podstatným znakem vynálezu je, že prošlupní stroj se volným programováním nastartuje před tkacím strojem během časového okna Átl, a že tkací stroj se nastartuje v pozdějším okamžiku t2 až po uběhnutí časového okna Átl. S touto skutečností je spojena ta výhoda, že ve startovací fázi tkacího stroje a prošlupního stroje je zapotřebí hnacího momentu elektromotorických pohonů nižšího ve srovnání s dosavadním stavem techniky. Další rozhodující výhodou je, že ve startovací fázi prošlupního stroje tkalcovský paprsek tkacího stroje nevykonává žádné nárazy na narážecí hranu tkaniny, respektive na vazný bod tkaniny, takže přitom nevznikají takzvaná náběhová místa jako příčina nárazů paprsku bez útkové nitě.

Druhý podstatný znak vynálezu spočívá v tom, že po předem stanoveném průběhu startovacích postupů jsou prošlupní stroj a tkací stroj v okamžiku t3 provozovány přibližně synchronně. To znamená, že u prošlupního stroje, vytvořeného jako listový stroj nebo žakárový tkací stroj, se rozběh (startovací fáze) může provádět nejprve bez pohybu prošlupních prostředků a teprve ve fázi synchronního způsobu provozu obou strojů se přidá vzorem řízený pohyb prošlupních prostředků. Ve startovací fázi listového stroje nebo žakárového tkacího stroje se tedy urychlují pouze hmoty prošlupních strojů samy o sobě, zatímco prostředky pro vytváření prošlupu v tkacím stroji se s výhodou nacházejí v poloze otevřeného prošlupu.

Třetí znak spočívá v tom, že při signálu detekujícím provozní poruchu tkacího a/nebo prošlupního stroje se synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje zruší. Potom se oba stroje uvedou do fáze brždění, a sice čtvrtým podstatným znakem podle vynálezu, který spočívá v tom, že oba stroje se po zahájení procesu brždění uvedou do klidu v různých okamžicích, přičemž prošlupní stroj se podle vynálezu uvede do klidu v okamžiku v průběhu časového okna Át2, kteiý se volně naprogramuje, až po okamžiku t4 zastavení tkacího stroje. Přitom je možno podle vynálezu provozovat pohony od jejich okamžiku začátku brždění až do okamžiku zastavení jako generátory, zatímco tyto pohony ve startovací fázi a ve fázi náběhu do synchronního provozu prac uj í j ako motory.

Se způsobem provozu jako generátor je spojena ta výhoda, že je možno upustit od kombinace spojka-brzda používané u tkacích strojů. Kinetická energie tkacího stroje a prošlupního stroje se tedy v podstatě těmito kombinacemi spojka-brzda nezmaří, nýbrž se přemění na využitelnou energii, například se vede zpět do elektrické sítě.

Další znaky vynálezu a s nimi spojené výhodné účinky vyplývají ze závislých patentových nároků.

Přehled obrázku na výkrese 50

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiloženého výkresu, kde na schematickém vyobrazení je znázorněn průběh provozu tkacího stroje a prošlupního stroje podle vynález podle vytváření prošlupu prováděného prošlupním strojem, přičemž tkací stroj má elektromotorický pohon jako hlavní pohon a prošlupní stroj má elektromotorický pohon jako vedlejší pohon.

-2CZ 300479 B6

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno na levé straně schematického vyobrazení, proces vytváření prošlupu za účelem zanesení alespoň jedné útkové nitě a za účelem provázání této alespoň jedné útkové nitě sestává, jak je všeobecně známo, z

a) otevření prošlupu,

b) klidové polohy prošlupu (zde se do prošlupu zanese alespoň jedna útková nit) a

c) uzavření prošlupu.

Jak již bylo výše popsáno, podle dosavadního stavu techniky se startovací proces obou strojů provádí synchronně nezávisle na tom, zda tkací stroj a prošlupní stroj se nastartují společným elektromotorickým pohonem nebo na sobě nezávislými elektromotorickými pohony. Nevýhody, které is přitom u tkacího stroje vznikají, jsou známé.

Známé řešení, podle něhož se tkací stroj provozuje s elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj se provozuje s elektromotorickým vedlejším pohonem, nabízí podle vynálezu možnost nastartovat prošlupní stroj před tkacím strojem. Na schematickém vyobrazení je okamžik U startu prošlupního stroje podle vynálezu stanoven tak, aby se prošlupní stroj nastartoval před okamžikem t2 startu tkacího stroje. Okamžik Q startu prošlupního stroje se přitom může zvolit uvnitř časového okna Atl volným programováním. Start prošlupního stroje by mohl například být 60 milisekund před startem tkacího stroje. Přitom časové okno Atl odpovídá u daného příkladného provedení vztahu Atl=c+b/2. Jinak vyjádřeno, časové okno Atl odpovídá přibližně 180 úhlo25 vých stupňů hlavního hřídele tkacího stroje, když úsek a odpovídá přibližně 90 úhlových stupňů, úsek b přibližně 180 úhlových stupňů a úsek c přibližně 90 úhlových stupňů hlavního hřídele tkacího stroje.

Schematické vyobrazení dále ukazuje, že tkací stroj se nastartuje po uběhnutí časového okna Atl, a sice v okamžiku t2, který je odlišný od okamžiku tL V této souvislosti je důležité, aby programovatelné okamžiky Q a t2 nebyly nikdy identické, nýbrž aby byly od sebe vzdáleny tak, že teprve při uzavření prošlupu, provedeném po startu prošlupního stroje a tkacího stroje, tedy v okamžiku t3, existuje mezi prošlupním strojem a tkacím strojem synchronní způsob provozu.

Při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu v tkacím stroji nebo prošlupním stroji, například při signálu detekujícím přerušení útkové nitě, se synchronní způsob provozu obou strojů zruší. Potom podle vynálezu následuje to, že prošlupní stroj se ve volně programovatelném okamžiku t5, nacházejícím se uvnitř časového okna At2. zastaví až po okamžiku t4 zastavení tkacího stroje. Vzhledem k hlavnímu hřídeli tkacího stroje odpovídá pozdější zastavení například

180 úhlových stupňů hlavního hřídele tkacího stroje po jeho zastavení. Pro nový start, po němž je například odstraněno přerušení útkové nitě, se prošlupní stroj uvede do startovací polohy, která odpovídá okamžiku tj_. Tím se prošlupní stroj nachází znovu v poloze, která umožňuje způsob provozu prošlupního stroje a tkacího stroje podle vynálezu.

Oproti dosavadnímu stavu techniky se způsobem provozu podle vynálezu dosáhne již výše zmíněného zlepšení kvality tkaniny, totiž praktického zabránění vzniku náběhových míst, protože prošlupní stroj se nastartuje nezávisle na startu tkacího stroje. Mimo synchronizaci tkacího stroje a prošlupního stroje tedy nedochází k žádným nárazům paprsku.

Další výhoda spočívá v tom, že tkací stroj startuje vždy se stejnými hmotnostními poměry, to znamená, že připojení, popřípadě odpojení, žakárového tkacího stroje nemá žádný vliv na rozběh tkacího stroje.

-3 CZ 300479 B6

Nezávislost elektromotorických pohonů tkacího stroje a prošlupního stroje umožňuje s výhodou měnit uzavření prošlupu v průběhu chodu stroje od zanesení útku k zanesení útku, čímž se může snížit odpad útkových nití.

Dále se pomocí odděleného uspořádání pohonu tkacího stroje a pohonu prošlupního stroje otevírá možnost jednodušší konstrukce žakárových tkacích strojů, které nemají vytváření prošlupu řízené excentrem, nýbrž mají klikový pohon, pomocí změny otáček elektromotorického pohonu uskutečnit delší klidovou polohu prošlupu, což je výhodné především pro tkací stroje s mechanickými prostředky (skřipci) pro zanášení útkové nitě.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje, přičemž tkací stroj je vybaven elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj je vybaven elektromotorickým vedlejším pohonem, při němž se řídicím zařízením přenosem signálů ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon, při němž se tkací stroj a prošlupní stroj z klidového stavu uve20 dou do předem stanovených otáček, a při němž se při vzniklé poruše tkací stroj a prošlupní stroj uvedou brzdicími prostředky do klidového stavu, vyznačující se tím, že

   - prošlupní stroj se nastartuje před tkacím strojem během časového okna Atl,

   25 - tkací stroj se nastartuje po proběhnutí časového okna Atl v okamžiku t2, ležícím mimo časové okno Atl,

   - prošlupní stroj a tkací stroj se po svém nastartování provozují přibližně synchronně do stanoveného okamžiku t3,

   - synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje se při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu zruší,

   - načež se pro tkací stroj a prošlupní stroj zahájí postup brždění tak, aby se oba stroje zastavily 35 v různých okamžicích.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik startu prošlupního stroje se volně programuje uvnitř časového okna Atl.

   40
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik t2 startu tkacího stroje se nachází před okamžikem t3 synchronizace prošlupního stroje a tkacího stroje.
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tkací stroj se zastaví v okamžiku t4, který se nachází před okamžikem t5 zastavení prošlupního stroje.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že okamžik t4 zastavení tkacího stroje se nachází před maximálním otevřením prošlupu pro zanesení útkové nitě.
6. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik t5 zastavení prošlupního 50 stroje se volně programuje uvnitř časového okna At2.
7. 7. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m , že tkací stroj a prošlupní stroj se od okamžiku začátku svého brždění až do okamžiku svého zastavení provozují jako generátory,