CZ292147B6 - Elektrostatický precipitační systém s laminárním prouděním - Google Patents

Abstract

eÜen se t²k elektrostatick ho precipita n ho syst mu (200), kter² pro ist n vyu v lamin rn proud n plynu s nabran²mi sticemi menÜ mi ne jeden mikrometr a zahrnuje sk° (205) s nab jec sekc (210), do kter kou°ov plyny vstupuj a z n se stice nabit mezi elektrodami (212, 214) p°ipojen²mi ke zdroji (150) energie dost vaj do aglomera n sekce (215) s paraleln uspo° dan²mi deskov²mi elektrodami (218, 219) p°ipojen²mi ke druh mu zdroji (150a) energie s potenci lov²m rozd lem menÜ m ne prvn zdroj (150) energie, kter² je posta uj c pro p°itahov n a aglomeraci stic, ale nedostate n² pro zabr n n strh v n aglomerovan²ch stic do lamin rn ho proudu plynu, kter se pak zachycuj ve sb rn sekci (220).\

Description

Elektrostatický precipitační systém s laminárním prouděním

Oblast techniky

Tento vynález se orientuje na systém elektrostatického čistění, u kterého se může prakticky dosáhnout 100 % odstranění částic. Zejména se tento vynález orientuje na systém elektrostatického čistění, který má usazovací nádobu s laminárním prouděním. Aby se dosáhlo laminámího proudění, je usazovací nádoba rozdělená na plnicí sekci pro předávání náboje 10 částicím unášeným v proudu plynu a sběrnou sekci, která má elektrodu uspořádanou na potenciálu, který je pro přitahování nabitých částic ktéto elektrodě odlišný od potenciálu nabitých částic.

Dosavadní stav techniky

Běžné průmyslové elektrostatické usazovací nádoby sbírají suché částice vjednostupňovém provedení systému s rovnoběžnými deskami, horizontálním průtokem a negativní polaritou. Odstup sběrné desky se obecně pohybuje v rozmezí asi 225 až 410 mm a výška desky může být 20 až 15,25 metru. Průtok usazovací nádobou je vždy zcela v turbulentním rozsahu. Díky turbulentnímu proudění je účinnost jímání usazovací nádoby předem dána použitím Deutschova modelu, který předpokládá, že turbulence způsobují dokonalé promísení částic v turbulentním jádru proudu plynu a elektrické síly jsou účinné pouze napříč laminámí mezní vrstvy. Tento model vede na exponenciální rovnici uvádějící do vztahu účinnost sběru k výsledku rychlosti 25 elektrické migrace částic a měrnou sběrnou plochu usazovací nádoby. Exponenciální charakter této rovnice znamená, že zvětšování měrné sběrné plochy poskytuje zmenšující se výsledky v účinnosti při vysokých úrovních účinnosti sběru. 100 % úrovně hladiny sběru se tedy v případě tubulentního proudění dosáhne pouze asymptoticky a ve skutečnosti být dosaženo nemůže, bez ohledu na to, jak je usazovací nádoba velká.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stavu techniky prakticky odstraňuje elektrostatický precipitační systém 35 s laminárním prouděním, který je určený pro odstraňování částic o velikosti menší než jeden mikrometr z kouřového plynu a má nabíjecí sekci vstupujících částic, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje skříň spojenou průtočně s kouřovým kanálem, ve které je uspořádaná nabíjecí sekce, která je pro předávání náboje částicím, které jsou unášené kouřovým plynem, spojená s prvním a druhým výstupem zdroje energie, přičemž první výstup slouží pro 40 dodávání referenčního potenciálu a druhý výstup pro dodávání potenciálu, který je vzhledem k referenčnímu potenciálu záporný. Po proudu je ve skříni za nabíjecí sekcí uspořádaná aglomerační sekce, kterou plyn proudí rovněž laminámě a která je osazená řadou podélně a navzájem v odstupu paralelně uspořádaných deskových elektrod připojených k druhému zdroji energie, zejména stejnosměrnému, který poskytuje potenciál dostatečný pro vzájemné 45 přitahování a aglomeraci částic, avšak nedostatečný pro zabránění jejich opětovnému strhávání do laminámího proudu plynu. Za aglomerační sekcí je pak ve směru proudu plynu uspořádaná ve skříni rovněž laminámě průtočná sběrná sekce.

Přehled obrázků na výkresech

OBR. 1 - je blokové schéma jednoho provedení elektrostatického precipitačního systému;

OBR. 2 - je blokové schéma dalšího provedení elektrostatického precipitačního systému;

-1 CZ 292147 B6

OBR. 3 -	je pohled na řez sběrnou sekcí elektrostatického precipitačního systému vedený podél čáry řezu 3-3 na OBR. 1;
OBR. 4 -	je pohled na řez jednoho alternativního provedení sběrné sekce znázorněné na OBR. 3;
OBR. 5 -	je pohled shora na příčný řez nabíjecí a sběrnou sekcí, který ukazuje jejich elektrické spojení;
OBR. 6 -	je pohled shora na příčný řez integrovanou nabíjecí a sběrnou sekcí;
OBR. 7 -	je pohled shora na příčný řez dalším tělesným provedením integrované nabíjecí a sběrné sekce předloženého vynálezu;
OBR. 8 -	je pohled shora na příčný řez ještě jiného provedení integrované nabíjecí a sběrné sekce předloženého vynálezu;
OBR. 9 -	je blokové schéma systému dalšího provedení předloženého vynálezu a
OBR.10-	je pohled na příčný řez částí provedení představeného na OBR. 9.

Příklady provedení vynálezu

Pokud jde o obrázek 1, je zde znázorněn systém 100 elektrostatického čistění zapojený do linky mezi zdrojem 10 částic vstupujících do plynu a komínem 14 pro emisi tohoto plynu do atmosféry. Ačkoliv může být zdroj 10 částic jakýkoli typ zdroje, zahrnují takové zdroje topeniště nebo parní kotle spalující uhlí nebo olej, různé typy spaloven a jakýkoli spalovací proces, ve kterém se vytváří nebezpečné znečistění vzduchu ve formě částic materiálu. Jako topeniště spalující uhlí má například zdroj 10 kouřovou trubku 12. která je připojená ke vstupu 108 plynu vertikálně orientované skříně 105 usazovací nádoby s laminámím prouděním.

Částice, které vstupují do proudu plynu vstupujícího do usazovací nádoby 102 přes vstup 108, se musejí nejprve před tím, než se mohou odstranit elektrostatickou přitažlivostí, nabít, což je princip, podle kterého pracují všechny elektrostatické usazovací nádoby. Takovéto nabití může být záporné nebo kladné, nicméně záporné nabíjení je pro použití více rozšířené. Usazovací nádoba 102 je konstruována zvláštně tak, aby vytvářela laminámí proud kouřových plynů, aby se zvýšila účinnost odstraňování částic. Tyto částice se nabíjejí, když procházejí koránovým výbojem vytvořeným mezi jednou nebo více dvojicemi rovnoběžných nebo soustředných elektrod. Koránový výboj, který je nezbytný pro účinné předávání požadovaného náboje částicím, které se mají odstraňovat, vytváří koránový vítr, který způsobuje turbulentní proudění ve vzorku plynu, který prochází usazovací nádobou 102. Usazovací nádoba 102 ie tedy navržena tak, aby oddělovala nabíjecí zónu usazovací nádoby 102 od sběrné nebo aglomerační zóny, přičemž sběrná nebo aglomerační zóna je zlepšena díky laminámímu proudu plynu, který jí proudí.

Jak je znázorněno na OBR. 1, je usazovací nádoba 102 opatřená nabíjecí sekcí 104 umístěnou proti směru proudění vzhledem ke sběrné sekci 106. přičemž kouřový plyn vstupující do vstupu 108 prochází nabíjecí sekcí 104 a sběrnou sekcí 106, z které pak prochází výstupem 110 plynu. Částice odstraněné do sběrné sekce 106 se následně vypouštějí do odváděči výsypky 112 částic. Sběrná sekce 106 může zahrnovat oklepávací zařízení pro mechanické uvolnění nasbíraných částic a jejich pokles do výsypky 112. nebo se může použít způsob usazování za mokra, u

-2CZ 292147 B6 kterého se přivádí vstupem 101 vody voda, která teče sběrnou sekcí 106 dolů do výsypky 112 a nashromážděné částice unáší s sebou.

Alternativně může sběrná sekce 106 sbírat částice pouze přechodně a slouží tak pro systém 100 jako shromažďovací část. Částice jsou přitahovány k povrchům elektrod a když tyto částice přijdou do vzájemného styku, shlukují se. Tyto shluky jsou pak znovu strhávány do proudu plynu pro následné odstranění usazovací nádrží uspořádanou po proudu nebo filtrem 120. Tento proces je podobně zkvalitněn laminámím prouděním kouřových plynů v systému 100.

Kde jsou požadovány velmi vysoké účinnosti sběrače, to jest mezi 99,9 % a 100 %, a usazovací nádoba 102 pracuje za sucha, může být cílem konstrukce systému znovustrhávání částic, takže je sběrač zpracovaný jako shromažďovací část. Pro takový systém 100 se sběrná sekce 106 rozprostírá v dostatečné vzdálenosti od nabíjecí sekce 104, aby dovolila strhávat jímané částice znovu do proudu plynu. Shromážděné částice se však budou předtím, než budou znovu strhávány, spékat. Pokud je to nezbytné, může se plyn upravovat některým z mnoha známých aglomeračních promotorů, aby se zajistila přiměřená aglomerace pro vytváření částic o dostatečné velikosti, které lze snadno odstraňovat. Tyto částice, které jsou nyní větší, budou proudit s proudem plynu výstupem 110 plynu do potrubí 122 pro dopravu k sekundárnímu filtru 120 pro odstraňování těchto větších částic. Tento sekundární filtr 120 může být běžná elektrostatická usazovací nádoba, textilní filtr, jako je pytlový filtr komorového typu, nebo jiný typ prostředku na odstraňování částic. Plyn proudící ze sekundárního filtru 120 bude proudit kanálem 124 ke vstupu 16 komína 14, aby se zbavený částic vypouštěl do atmosféry. U systému, který není navržený zvlášť pro znovustrhávání částic, může být filtr 120 instalovaný volitelně, aby odstraňoval jakékoli slepené částice, které byly bezděky znovu strženy do proudu plynu.

Laminámí průtok sběrnou sekcí 106 systému 100 se dosáhne průchodem plynu řadou v podstatě rovnoběžných sběrných trubek, které mají předem stanovený průměr, a předem určenou rychlostí, uspořádaných ve směru proudu od nabíjecí sekce 104. aby se dosáhlo Reynoldsovo číslo méně než 2000. Dobře známé Reynoldsovo číslo je bezrozměrný faktor reprezentovaný rovnicí:

Re = DV/v, kde:

D je průměr trubek,

V je průměrná rychlost, v je kinematická viskozita tekutiny.

Pro laminámí proudění musí být splněno RE < 2000. Jeli tedy známá střední rychlost plynu a jeho viskozita, může se zvolit průměr trubky tak, aby se shora uvedený vztah splnil.

Jak je znázorněno na OBR. 3, je sběrná sekce 106 tvořená řadou sběrných kanálů 116. přičemž tyto sběrné kanály 116 jsou tvořené příslušnými sběrnými trubkovými členy 118. U tohoto dílčího tělesného provedení má každý z trubkových členů 118 kruhový obrys příčného řezu, avšak mohou být použity i jiné tvary a získat se laminámí proudění. Jak je znázorněno v alternativním provedení podle OBR. 4, zahrnuje sběrná sekce 106 řadu sběrných kanálů 116 uspořádaných uvnitř vertikální skříně 105. Každý ze sběrných kanálů 116 je tvořený polygonálním sběrným trubkovým členem 118. které vytvářejí konstrukci sběrné sekce 106 podobnou voštině.

Pokud jde nyní o OBR. 2, je úa něm znázorněný systém 100' elektrostatického čistění. Jako u prvního tělesného provedení je výstup zdroje 10 částic připojený ke kouřové trubce 12. která přivádí kouřové plyny a částice, které do nich vstoupily, ke vstupu 108' usazovací nádoby 102'. Kouřové plyny a částice, které do nich vstoupily, proudí nabíjecí sekcí 104' předtím, než proudí dolů vertikálně orientovanou částí skříně 105' usazovací nádoby 102' s laminámím prouděním. Vertikálně orientovaná skříň 105' ohraničuje sběrnou sekci 106' pro odstraňování částic, které vstoupily do kouřových plynů. Plyn zbavený částic proudí z výstupu 110 skrze potrubí 122' ke vstupu 16 komína 14, aby jím odcházel do okolí. Sběrná sekce 106' zahrnuje řadu rovnoběžných průchodů jako u provedení dle OBR. 1 a připojení případného systému pro cirkulování proudu sběrnou sekcí 106' pro vynášení částic odstraněných z proudu plynu. Tekutina, jako je voda, vstupuje do vertikální části skříně 105' usazovací nádoby 102' vstupem 101' vody a je orientovaná tak, aby tekla řadou rovnoběžných sběrných kanálů 116. 116. které jsou v ní obsažené, jako kanály znázorněné na OBR. 3 nebo OBR. 4. Voda zatížená částicemi se shromažďuje ve výsypce 112' a proudí potrubím 114 k čerpadlu 130. Čerpadlo 130 přemisťuje vodu potrubím 132 k mokrému filtru 140, ve kterém se částice z vody odstraňují a čistá voda pak může být recirkulována, aby proudila vratným potrubím 142 zpět ke vstupu 101' nebo případně odpadním potrubím 141 ven jako odpad. Kde se přefiltrovaná voda odvádí odpadním potrubím 141 a nerecirkuluje se, bude vratné potrubí 142 připojeno ke zdroji čisté vody, aby se do vstupu 101' dodávala voda kontinuálně. Jako u provedení podle OBR. 1 může být usazovací nádoba 102' suchý systém. Jako suchý systém se usazovací nádoba 102' liší od usazovací nádoby 102 pouze v orientaci nabíjecí sekce 104'. která má takto horizontální průtok.

Jak je znázorněno na OBR. 5, může být nabíjecí sekce 104 tvořená řadou rovnoběžných elektrod 126, 128, které jsou příslušně připojené k výstupnímu vedení 152 referenčního napětí a k výstupnímu vedení 154 záporného napětí vysokonapěťového zdroje 150 energie. Zdroj 150 energie může představovat násobné napájecí zdroje s různými napájecími zdroji, které jsou připojené k různým sekcím usazovací nádoby 102.102'. Výstupní vedení 152 referenčního napětí je připojené k referenční svorce 156 uzemnění tak, že potenciál vysokého napětí přiváděný na vedení 154 je více záporný než referenční úroveň uzemnění, aby se částicím procházejícím mezi příslušnými elektrodami 126. 128 předával vhodný záporný náboj. Jak bude probráno v následujících odstavcích, mohou být u usazovací nádoby 102. 102' s laminámím prouděním použity další konfigurace nabíjecí sekce 104. Jak bylo probráno výše, je sběrná sekce 106 vytvořená řadou malých sběrných trubkových členů 118. z nichž každý má průměr nebo šířkový rozměr v rozsahu-25 až 77 mm a s výhodou v rozsahu 38 až 51 mm. Každý trubkový člen 118 definuje příslušný sběrný kanál 116, jímž prochází plyn a nabité částice. Každý z trubkových členů 118 je vytvořený z vodivého materiálu a elektricky připojený k výstupnímu vedení 152a referenčního napětí zdroje 150 energie, který je vztažený k nulovému elektrickému potenciálu připojením k referenční svorce 156 uzemnění. Protože jsou vodivé sběrné trubky připojené k referenčnímu potenciálu a nabité částice jsou nabité více záporně, jsou částice přitahované kpovrchu vnitřní stěny trubkového členu 148. Nevybíjecí elektroda 125 je uspořádaná soustředně v každém sběrném kanálu 116. Každá nevybíjecí elektroda 125 může mít válcový vnější tvar o předem určeném průměru a každá je elektricky připojená k výstupnímu vedení 154a napětí. Elektroda 125 může být ve formě elektrody jako drát nebo jiný člen podobný tyči postrádající ostré rohy nebo okraje, což by mohlo mít za následek velké koncentrace elektrického pole. Průměr nevybíjecí elektrody 125 a napětí, které se na ni přivádí, se volí tak, aby se co nejvíce zvětšilo elektrické pole uvnitř každého prostoru sběrného kanálu 116, aniž by se vytvářelo jiskření nebo koránový výboj. Toto je zejména důležité tam, kde se jako shromažďovací část použije sběrná sekce 106. Laminámího průtoku touto sběrnou sekcí 106 se dosáhne pro rychlost plynu v rozsahu zhruba od 0,6 do 2,2 m, s^_1.

Pokud se nyní týká OBR. 6, je na něm znázorněno jedno možné uspořádání dvoustupňové usazovací nádoby 102, 102' s laminámím prouděním. OBR. 6 ukazuje sestavu elektrody jednoho z řady sběrných kanálů 116. u které je nabíjecí sekce 104 integrovaná se sběrnou sekcí 106. takže mají jednu společnou elektrodu mezi sebou, kterou je trubkový člen 118. Elektroda 128'

-4CZ 292147 B6 vytvořená jako dutý válec je elektricky spojená s výstupním vedením 154 záporného napětí napájecího zdroje. Tato elektroda 128' zasahuje na předem stanovenou vzdálenost do sběrného kanálu 116, přičemž je tato elektroda 128 ve sběrném kanálu 116 umístěná středově v soustředném vztahu s trubkovým členem 118. Tento trubkový člen 118 je elektricky připojený k výstupnímu vedení 152 referenčního potenciálu napájecího zdroje. Vzdálenost, kterou elektroda 128' zasahuje do trubkového členu 118, definuje nabíjecí sekci 104. Napětí přiváděné mezi elektrody 118 a 128'. odstup mezi nimi a průměr elektrody 128'isou zvolené tak, aby vytvářely koránový výboj mezi elektrodou 128 a horní částí 118a trubkového členu 118 pro nabíjení částic, které jsou unášené proudícím plynem. Zbytek, respektive spodní část 118b trubkového členu 118 definuje sběrnou sekci 106. přičemž jsou nabité částice přitahovány k vnitřnímu povrchu uvedené spodní části 118b trubkového členu 118. Nevybíjecí elektroda 125 je uspořádaná soustředně ve sběrném kanálu 116 a je elektricky připojená k výstupnímu vedení 154a vysokého napětí. Nevybíjecí elektroda 125 má obrys válce a poskytuje silné elektrostatické pole pro působení na nabité částice procházející sběrným kanálem 116. aniž by indukovalo koránový výboj.

U tělesného provedení podle OBR. 7 je elektroda 128 připojená k výstupnímu vedení 154 záporného napětí a leží soustředně uvnitř sběrného kanálu 116 definovaného trubkovým členem 118. Horní díl 127 elektrody 128 má menší průměr než spodní díl 129 a tím koncentruje siločáry elektrického pole orientované k horní části 118a referenční elektrody nabíjecí sekce 104. Horní díl 127 elektrody 128 je dimenzovaný tak, aby indukoval mezi horní částí 118a trubkové elektrody 118 a horním dílem 127 elektrody 128 při aplikované výši napětí koránový výboj. Aby se zvětšovalo elektrické pole mezi nabitými částicemi a spodní částí 118b sběrné elektrody, je záporná elektroda 128 navržená tak, aby zasahovala v předem stanovené vzdálenosti do sběrné sekce 106. Jak již však bylo probráno dříve, vytváří koránový výboj turbulenci, která by bránila laminámímu průtoku sběrnou sekcí 106. Spodní díl 129 elektrody 128 je tedy dimenzovaný jinak než část horního dílu 127 a je tedy dimenzovaný tak, aby zvětšoval povrchovou plochu spodního dílu 129 pro snížení koncentrace siločar elektrického pole v porovnání s horním dílem 127. aby se tak zabránilo výskytu koránového výboje a zvětšilo se elektrické pole mezi nabitými částicemi a vnitřním povrchem sběrné části trubkového členu 118. U této sestavy je trubkový člen 118 elektricky připojený k výstupnímu vedení 152 referenčního napětí respektive uzemnění, aby poskytl svojí horní částí 118a referenční elektrodu pro nabíjecí sekci 104 a svojí spodní částí 118b sběrnou elektrodu pro sběrnou sekci 106 usazovací nádoby 102 s laminámím prouděním.

U provedení znázorněného na OBR. 8 dále referenční elektroda zahrnuje vrstvu 168 vodivé kapaliny, která pokrývá vnitřní povrch trubkového členu 118. Tak jsou horní konce každého trubkového členu 118 sběrné sekce 106,106' provedení podle OBR. 1 a 2 opatřené rozdělovacím kusem 160 rozvodu kapaliny pro rozdělování vodivé kapaliny na vnitřní povrch trubkových členů H8. Ačkoliv se může použít jakákoli vodivá tekutina, včetně fluidizovaných částic, jako je kovový prášek, je nej ekonomičtější kapalina pro takovouto aplikaci voda. Ukázaný rozdělovači kus 160 slouží pouze jako příklad a pro distribuci kapaliny k vnitřním Povrchům trubkových členů 118 se mohou použít mnohé další prostředky, aniž by došlo k odchýlení od myšlenky vynálezu, která je zde objasněna. Voda prochází do vstupu 162 a protéká kolem prstencového kanálu 166. načež teče dolů prstencovým hrdlem 165 a také výstupem 164 pro průchod k dalším z rozdělovačích kusů 160. Voda tekoucí z hrdla 165 teče po vnitřním povrchu trubkového členu 118. Voda, která teče dolů po vnitřním povrchu každého trubkového členu 118. vytváří vodivý film, který má potenciál referenčního napětí, a tak přitahuje nabité částice k sobě, když obojí proudí sběrnou sekcí 106. Vrstva 168 vodivé kapaliny slouží ke dvěma funkcím. Voda slouží jednak pro odnášení přitahovaných částic a zabránění jejich opětnému vstupu do proudu plynu a jednak působí jako pohyblivá elektroda atak napomáhá v utváření laminámího proudění proudu plynu. Vedením jak plynu, tak i vodního vodivého filmu směrem dolů se mohou oba přemisťovat v podstatě toutéž průměrnou rychlostí, přibližně 1,524 metru za sekundu, a zajišťují

-5CZ 292147 B6 ták ftiezi sebou nulový čistý relativní pohyb. Protože mezi sebou nemají plyn a elektroda žádný relativní pohyb, je eliminováno vrásnění a dosahuje se tak laminámí průtok.

Pokud jde nyní o OBR. 9, je zde znázorněno blokové schéma systému dalšího tělesného vytvoření tohoto vynálezu. Systém 200 elektrostatického odstraňování částic s laminámím prouděním je vytvořený v horizontálně uspořádané skříni 205 nebo potrubí, do kterého vstupuje plyn s nabranými částicemi jedním koncem ve směru označeném směrovou šipkou 202 a teče jím vodorovně, aby vystupoval na protějším konci, jako čistý plyn ve směru označeném druhou směrovou šipkou 222. Tento horizontální elektrostatický čisticí systém 200 zahrnuje nabíjecí sekci 210 zkonstruovanou pro -vytváření korónového výboje uvnitř a nabíjení částic, které vstoupily do proudu plynu. Následně po průtoku nabíjecí sekcí 210 prochází plyn a nabité částice aglomerační sekcí 215, která má řadu průchodů umístěných těsně u sebe a bez korónového výboje, ve kterých dosahuje plyn laminámího proudu nebo jimi proudí téměř laminámě. Nabité částice jsou přitahovány k povrchům stěn v aglomerační sekci 215 a usazují se na nich, sdružují se s dalšími částicemi a-jsou znovu strhávány jako větší slepené částice, které se následně odstraní sběrnou sekcí 220. Sběrná sekce 220 může představovat sběrnou konstrukci, jako je konstrukce popsaná vpředu, nebo může být tvořena běžnou elektrostatickou usazovací nádobou či filtrem textilního typu.

Systém 200 může být vsazený do stávající běžné elektrostatické usazovací nádoby, kde alespoň část původní usazovací nádoby tvoří nabíjecí sekci 210 systému 200. Aglomerační sekce 215 čisticího systému 200 provádí přechodný sběr částic a může velmi připomínat konstrukci nabíjecí sekce 210. nicméně střídavé elektrody budou od sebe vzdálené mnohem méně a budou postrádat jakékoli vybíjecí elektrody nebo jiná tělesa mezi sousedními elektrodami. Aglomerační sekce 215 může být zkonstruovaná z plochých rovnoběžných desek, které jsou odsazené těsně od sebe, přičemž rozestup elektrod je méně než 102 mm a s výhodou zpravidla asi 51 mm. Každá z nabíjecích a aglomeračních sekcí 210. 215 má mít přitom dostatečný délkový rozměr takový, aby doba zdržení plynu v sekci činila od 0,5 do 2,0 sekund, přičemž výhodná je doba zdržení přibližně 1,0 sekunda.

Zaměříme-li se nyní na OBR. 10, může být konstrukce nabíjecí a aglomerační sekce 210. 215 vidět zřetelněji. Nabíjecí sekce 210 uspořádaná uvnitř horizontálně uspořádaného potrubí je tvořená řadou střídavých elektrod 212 a 214. které jsou připojené k opačným výstupním vedením napájecího zdroje 150 energie. Elektrody 212 jsou elektricky připojené k výstupnímu vedení 152 napájecího zdroje, které je spojené s referenční svorkou 156 uzemnění. Výstupní vedení 154 vysokého napětí může dodávat záporný stejnosměrný proud o vysokém napětí, záporné střídavé napětí, nebo jejich kombinaci. Velikost napětí mezi vedeními 154 a 152 výstupního napětí je dostatečně vysoká, aby vyvolala koránový výboj mezi elektrodami 214 a 212, aniž by došlo ke zkratování napříč mezi nimi. Každá z elektrod 214 může zahrnovat řadu elektrodových hrotů 216 korónového výboje, které jsou k ní připojené, aby podporovaly vytváření korónového výboje v nabíjecí sekci 210. Aglomerační sekce 215 zahrnuje řadu elektrod 218 a219 připojených k příslušným výstupním vedením 152a a 154a druhého napájecího zdroje 150a energie. Každá z desek elektrod 218. 219 je uspořádaná v těsném vzájemném odstupu, jak bylo probráno dříve, a postrádá jakékoli konstrukce takového typu, který by vyvolával koránu. Napájecí druhý zdroj 150a energie pracuje při jiném napětí, než je napětí napájecího zdroje 150 energie a dodává dostatečné napětí pro přitahování a aglomeraci částic stržených do proudu plynu, aniž by vytvářelo jakýkoli koránový výboj. Výstupní vedení 154a napětí druhého zdroje 150a energie je vztaženo k výstupnímu vedení 152a referenčního napětí, které je připojené k referenční svorce 156 uzemnění, a je tedy spojené společně s výstupním vedením 152 napájecího zdroje 150 energie. Plyn, který prochází aglomerační sekcí 215 se svými znovu strženými shluky částic, pak proudí ke sběrné sekci 220, což může být oddělená a jiná usazovací nádoba nebo filtr. U uspořádání znázorněného na OBR. 10 může být systém 200 zpětně namontovaný do procesu používajícího běžnou elektrostatickou usazovací nádobu s rovnoběžnými deskami a horizontál

-6CZ 292147 B6 hífli průtokem á vést k systému, ktérý těží z laminámího proudění plynu aglomerační sekcí 215, nebo jak aglomerační sekcí 215, tak i sběrnou sekcí 220.

Ačkoliv byl tento vynález popsán v souvislosti sjeho specifickými formami a tělesnými provedeními, je třeba si uvědomit, že aniž by došlo k odchýlení od podstaty nebo rozsahu vynálezu, lze dojít i k různým jiným obměnám, než byly prodiskutovány výše. Například se mohou zejména znázorněné a popsané elementy nahradit elementy ekvivalentními, určité znaky se mohou použít nezávisle na dalších znacích a v určitých případech se mohou jednotlivá umístění elementů změnit nebo posunout, a to vše bez odchýlení od podstaty nebo rozsahu vynálezu, jak je definovaný v přiložených nárocích.

Claims (6)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Elektrostatický precipitační systém, který užívá pro odstraňování částic o velikosti menší než jeden mikrometr a unášených v kouřovém plynu laminámí proudění a má nabíjecí sekci (104, 104', 104, 210) vstupujících částic, vyznačující se tím, že zahrnuje skříň (105, 105', 205) průtočně spojenou s kouřovým kanálem (12), ve které jsou umístěné elektrostatické nabíjecí prostředky (126, 128; 118a, 128'; 118a, 128; 212, 214) částic v protékajícím kouřovém plynu, které jsou pro předávání náboje o předem stanovené polaritě částicím neseným kouřovým plynem připojené k prvnímu a druhému výstupnímu vedení (152, 154) prvního zdroje (150) energie, mezi nimiž je stanovený první napěťový rozdíl, přičemž po proudu od nabíjecích prostředků (126, 128; 118a, 128'; 118a, 128; 212, 214) je ve skříni (105, 105', 205) umístěná aglomerační sekce (215) protékaná kouřovým plynem, která zahrnuje podélně umístěné deskové elektrody (218, 219) uspořádané paralelně v odstupu od sebe, jejichž počet a vzájemný odstup odpovídá laminámímu proudění kouřového plynu mezi deskovými elektrodami (218, 219), které jsou jednotlivě připojené k prvnímu výstupnímu vedení (152a) a druhému výstupnímu vedení (154a) napětí druhého zdroje (150a) energie, ve střídavém pořadí pro spárování opačných polarit předem stanoveného druhého potenciálu na sousedních deskových elektrodách (218, 219), kteiý má velikost dostatečnou pro přitahování a aglomeraci částic, avšak nedostačující pro zabránění aglomerovaným částicím před stržením do laminámího proudu kouřového plynu, načež po proudu za zmíněnou aglomerační sekcí (215) je ve skříni (205) umístěná sběrná sekce (106, 220) aglomerovaných částic propojená s aglomerační sekcí (215) průtočně.

2. Elektrostatický precipitační systém podle nároku 1,vyznačující se tím, že sběrná sekce (220) je dimenzovaná pro laminámí proudění kouřového plynu sekcí.

3. Elektrostatický precipitační systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že deskové elektrody (218, 219) aglomerační sekce (215) jsou bez konstrukčních elementů indukujících korónu, přičemž sousední deskové elektrody (218, 219) jsou jednotlivě připojené k opačným polaritám stejnosměrného potenciálu druhého zdroje (150a) energie, který je menší než potenciálový rozdíl prvního zdroje (150) energie.

4. Elektrostatický precipitační systém podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že aglomerační sekce (215) je dimenzovaná tak, že doba zdržení kouřového plynu v aglomerační sekci (215) je v rozsahu 0,5 až 2,0 sekundy.

5. Elektrostatický precipitační systém podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že podélně uspořádané deskové elektrody (218, 219) aglomerační sekce (215) mají rozestup menší než 102 mm.

-7CZ 292147 B6 v

6. Elektrostatický precipitační systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že podélně uspořádané deskové elektrody (218, 219) aglomerační sekce (215) mají rozestup kolem 51 mm.