CZ289801B6

CZ289801B6 - Deriváty 11-benzaldoxim-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethylestradienu, způsob jejich výroby a farmaceutické přípravky obsahující tyto deriváty

Info

Publication number: CZ289801B6
Application number: CZ19941969A
Authority: CZ
Inventors: Gerd Dr. Schubert; Günther Dr. Kaufmann; Lothar Dr. Sobeck; Michael Prof. Dr. Oettel; Walter Dr. Elger; Anatoli Dr. Kurischko
Original assignee: Jenapharm Gmbh
Priority date: 1993-09-20
Filing date: 1994-08-15
Publication date: 2002-04-17
Also published as: HU9402695D0; KR100190775B1; CZ196994A3; FI943688A; NO304988B1; RU94029667A; ATE149513T1; NZ264228A; DE4332284C2; GR3023644T3; PL305091A1; SK280315B6; ES2102144T3; NO942952D0; AU682373B2; EP0648779A2; AU7035194A; KR950008531A; DE4332284A1; CA2130515A1

Abstract

Jsou pops ny nov deriv ty 11beta-benzaldoximestra-4,9-dienu obecn ho vzorce I, kde Z p°edstavuje -CO-CH.sub.3.n., -CO-O-C.sub.2.n.H.sub.5.n., -CO-NH-fenyl, -CO-NH-C.sub.2.n.H.sub.5.n., -CO-C.sub.2.n.H.sub.5.n., -CH.sub.3.n. nebo -CO-fenyl, a jejich farmaceuticky p°ijateln soli, zp sob jejich v²roby esterifikac nebo terifikac slou eniny vzorce II skupinou Z, kde Z m shora uveden² v²znam. D le jsou pops ny farmaceutick p° pravky, kter obsahuj tyto deriv ty a l ivo, kter obsahuje tyto slou eniny. Popsan slou eniny vykazuj siln antigestagenn · inky p°i mal glukokortikoidn aktivit .\

Description

Deriváty 1 l-benzaldoxim-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethylestradienu, způsob jejich výroby a farmaceutické přípravky obsahující tyto deriváty

Oblast techniky

Vynález se týká nových derivátů 11-benzaldoxim-estradienu, způsobu jejich výroby a farmaceutických přípravků, které obsahují tyto deriváty.

Dosavadní stav techniky llbeta substituované feny 1-estratrieny jsou už známé. Příprava llbeta-aryl-17alfa-propionylestra-4,9-dienů je popsána například v patentovém spise EP057 115, substituce llbeta-(4formylfenyl)-estra-4,9-dien-3-onů hydroxylaminy je popsána v patentovém spise DE 3 504421. V uvedeném procesu se oximuje jak llbeta-formylfenylová skupina, tak také 3-ketoskupina. Mimo to vznikají C-3 syn- a anti-izomery. O účinku popsaných sloučenin není zatím nic známo.

Během ovulačního cyklu a těhotenství je vylučován z vaječníku a placenty ve velkých množstvích progesteron. Jeho regulační funkce asi není ve všech ohledech objasněna.

Jisté je, že progesteron spolu s estrogeny ovlivňuje změny děložní sliznice během menstruačního cyklu a těhotenství. Pod vlivem zvýšené hladiny progesteronu po ovulaci se děložní sliznice dostane do stavu, který dovolí zahnízdění embrya (blastocysty). Zachování tkání, ve kterých se rostoucí embryo rozšiřuje, rovněž závisí na progesteronu.

Během těhotenství dochází k dramatické změně svalových funkcí dělohy. Gravidní děložní sval reaguje značně oslabeně, nebo vůbec nereaguje na hormonální a mechanické dráždění, které by mimo těhotenství vyvolávalo křeče. Nemůže být pochyb, že při tom progesteron hraje klíčovou roli, ačkoliv v některých fázích těhotenství, například bezprostředně před porodem, existuje vysoká schopnost reakce při vysokých hladinách progesteronu v krvi.

Jiné typické procesy při těhotenství jsou rovněž výrazem velmi vysokých hladin progesteronu. Vývoj mléčných žláz a pevný závěr děložního hrdla až do blízkosti termínu porodu jsou toho příklady.

Progesteron se podílí na řízení ovulačních pochodů subtilním způsobem. Je známo, že progesteron ve vysokých dávkách má antiovulační vlastnosti. Ty vyplývají z potlačení sekrece hypofysárního gonadotropinu, která je předpokladem pro zrání folikulu a jeho ovulaci. Na druhé straně je známo, že relativně malá sekrece progesteronu zrajícím folikulem hraje aktivní úlohu při přípravě a spuštění ovulace. Zde hrají hypofysámí mechanismy (časově omezená, dokonce pozitivní zpětná vazba progesteronu na sekreci gonadotropinu) poznatelně důležitou roli (Loutradie D., Human Reproduction 6, 1991, 1238-1240).

Méně dobře jsou analyzovány funkce progesteronu v samotném zrajícím folikulu a žlutém tělísku, o jejichž existenci není pochyb. Konečně se zde stimulující a brzdicí účinky na endokrinní funkci folikulu a žlutého tělíska dají předpokládat.

Lze předpokládat také významnou úlohu progesteronu a receptorů progesteronu při patofyziologických procesech. Receptory progesteronu jsou dokázány v endometriózových shlucích a též v nádorech dělohy, mléčných žláz a centrálního nervového systému (meningeomy). Úloha receptorů progesteronu pro růstové poměry těchto patologicky relevantních tkání není nutně vázána na přítomnost hladin progesteronu v krvi. Je dokázáno, že látky, které jsou charakterizovány jako antagonisty progesteronu, RU 486 = Mifepriston (EP 0 057 115) a ZK 98299 = Onapriston (DE

-1 CZ 289801 B6

OS-35-04 421) vyvolávají v těchto tkáních hluboko sahající změny funkcí i tehdy, když jsou v krvi přítomny zanedbatelně malé hladiny progesteronu. Zdá se možné, že při tom hrají důležitou úlohu změny transkripčních účinků progesteronem neobsazených receptoru progesteronu vyvolané antagonisty (Chwalisz, K. a kol., Endocrinology, 129, 317-322,1991).

Účinky progesteronu v tkáních pohlavních orgánů a jiných tkáních jsou důsledkem interakce s receptory progesteronu. V buňce se váže progesteron s vysokou afinitou na svůj receptor. Tím se vyvolají změny bílkovin receptoru: změny konformace, dimerace dvou jednotek receptoru na jediný komplex, změna vazného místa DNA receptoru oddisociováním proteinu (HSP 90), vazba na prvky DNA odpovědné pro hormony. Konečně se reguluje transkripce jistých genů. (Gronemeyer, H. a kol., J. Steroid. Biochem. Molec. Biol. 41 3-8,1992).

Účinek progesteronu nebo antagonistů progesteronu nezávisí jen na jejich koncentraci v krvi. Koncentrace receptorů v buňce je rovněž velmi regulována. Estrogeny stimulují syntézu receptorů progesteronu ve většině tkání. Progesteron brzdí syntézu receptorů estrogenu a obou svých vlastních receptorů. Snad jsou to tyto a jiné interaktivní vztahy mezi estrogeny a gestageny, které mohou objasnit, proč gestageny a antigestageny mohou ovlivňovat pochody závislé na estrogenu, aniž by se vázaly na receptor estrogenu. Tyto vztahy mají přirozeně velký význam pro terapeutické použití antigestagenů. Tyto látky se zdají vhodné pro cílený zásah do reprodukčních pochodů ženy, například pro ovulaci, aby se zabránily nidaci a v pozdním těhotenství zvýšily reakční schopnost dělohy pro prostaglandiny a oxytocin, nebo pro dosažení otevření a změknutí („dozrání“) hrdla.

Antigestageny brání ovulaci u různých druhů subhumánních primátů. Mechanismus tohoto účinku není jednoznačně objasněn. Vedle potlačení sekrece gonadotropinu se diskutují také vaječníkové mechanismy rušením para- a autokrinních funkcí progesteronu ve vaječníku.

Antigestageny mají schopnost modulovat nebo zeslabovat účinky estrogenu, ačkoliv samy převážně nemají na cytoplazmatické úrovni žádnou afinitu k receptoru estrogenu a ačkoliv mohou vyvolat růst koncentrace receptoru estrogenu. Od odpovídajících účinků lze očekávat v endometriózových shlucích a nádorových tkáních, které jsou vybaveny receptory progesteronu a estrogenu, příznivé ovlivnění nemocných stavů. Zvláštní výhody pro příznivé ovlivnění nemocných stavů jako endometriózy by pak mohly dosáhnout, kdyby se k brzdicímu účinku antigestagenu v tkáni přidalo potlačení ovulace. S potlačením ovulace by odpadla i část hormonální vaječníkové produkce, a tím i na tuto část připadajícího stimulujícího účinku na patologicky změněné tkáně. Bylo by žádoucí při existenci těžké endometriózy potlačit ovulaci a tkáně genitálního traktu, které jsou jinak ve stálé přestavbě, reversibilně převést do klidového stavu.

Rovněž pro antikoncepci se diskutuje postup, při kterém se potlačuje ovulace podáváním antigestagenu a následujícím podáváním gestagenu se indukuje sekretorická transformace endometria, takže ze dnů podávání antigestagenů a gestagenu a volných dnů vzniká asi 28 denní cyklus s pravidelnými menstruačními krváceními (Baulieu, E. E., Advances in Contraception 7,345-51, 1991).

Antigestageny mohou mít různé hormonální a antihormonální schopnosti. Zvlášť terapeuticky významné jsou při tom antiglukokortikoidní vlastnosti. Ty jsou nevýhodné pro terapeutické použití, při kterých v popředí terapie stojí blokování receptorů progesteronu, protože při terapeuticky nutných dávkách vyvolávají nežádoucí vedlejší účinky, které zabraňují aplikaci terapeuticky smysluplné dávky nebo mohou vést k přerušení léčby. Částečná či úplná redukce antiglukokortikoidních vlastností je důležitým předpokladem pro terapii antigestageny, zejména při těch indikacích, které vyžadují léčbu trvající týdny a měsíce.

-2CZ 289801 B6

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je nalezení nových derivátů 1 lbeta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu obecného vzorce I

ajejich farmaceuticky přijatelných solí, jakož i způsobu jejich výroby. Dalším úkolem je poskytnutí farmaceutických přípravků, které obsahují derivát obecného vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl.

V obecném vzorci I

Z představuje -CO-CH₃, -CO-O-C₂H₅, -CO-NH-fenyl, -CO-NH-C₂H₅, -CO-C₂H₅, CH₃ nebo -CO-fenyl.

Výhodné sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou:

llbeta-[4-(acetoximinmethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien3-on, beta-{4-[(ethoxykarbonyl)oximinmethyl]fenyl}-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethylestra-4,9-dien-3-on, llbeta-{4-[(ethylaminokarbonyl)oximinethyl]fenyl}-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethylestra-4,9-dien-3-on,

17beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethyl-l 1 beta-{4-[(fenylamino-karbonyl)oximinmethyl]fenyl}-estra-4,9-dien-3-on, beta-{4-[propionyloximinmethyl]fenyl}-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxy-methyl-estra-

4,9-dien-3-on, beta-[4-(methyloximinmethyl)fenyl]-l 7beta-hydroxy-l 7alfa-methoxymethyl-estra-4,9dien-3-on a

-3CZ 289801 B6 beta-[4-(benzoyloximinmethyl)fenyl]-l 7beta-hydroxy-l 7alfa-methoxy-methyl-estra-4,9dien-3-on.

Vynález se dále týká způsobu výroby derivátů llbeta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu a jejich farmaceuticky přijatelných solí, obecného vzorce I, při kterém se sloučenina vzorce Π

esterifikuje nebo éterifikuje skupinou Z, zahrnující -CO-CH₃, -CO-O-C₂H₅, -CO-NH-fenyl, -CO-NH-C₂H₅, -CO-C₂H₅, CH₃ nebo -CO-fenyl a získaný derivát 1 lbeta-benzaldoxim-estra-

4,9-dienu se popřípadě převede na sůl.

Přípravu derivátů obecného vzorce I esterifikací, éterifikací nebo tvorbou uretanů lze provádět o sobě známým způsobem pomocí acylačních prostředků, jako anhydridů nebo chloridů kyselin v přítomnosti bází, s výhodou pyridinu, éterifíkaci methyljodidem v přítomnosti bází, s výhodou terc.butanolátu draselného nebo diazomethanu v methanolu a tvorbu uretanů reakcí s alkyl nebo arylizokyanáty v inertních rozpouštědlech, s výhodou toluenu, nebo reakcí karbonylchloridů v přítomnosti bází, s výhodou triethylaminu.

Příprava výchozích sloučenin vzorce II se děje z 5alfa,10beta-epoxidu vzorce ΠΙ

(srovnej například Nédélec, Bull. Soc. Chim. France 1970,2548). Zavedení fenylové skupiny do polohy llbeta za vzniku delta9(10),5alfa-hydroxy-struktury IV se dosáhne Grignardovou reakcí katalyzovanou měďnou solí (Tetrahedron Letters 1979, 2051) s p-brombenzaldehydketalem při teplotách mezi 0 až 30 °C.

-4CZ 289801 B6

Zavedení skupiny -CH2-O-CH3 do polohy 17 se dosáhne o sobě známým způsobem přes spiroepoxid vzorce V substitucí trimethylsulfoniumjodidem a terc.butanolátem draselným v dimethylsulfoxidu (Huebner a kol., J. prakt. Chem. 314, 667 (1972), Arzneim. Forsch. 30,401 (1973))

a následujícím otevřením kruhu alkoholáty (Ponsold a kol., Z. Chem. 11, 106 (1971)). Při tom vznikající 17alfa-CH2-O-CH₃ sloučeniny obecného vzorce VI

se nechají rozštěpit kyselou hydrolýzou, s výhodou kyselinou toluensulfonovou v acetonu (Teutsch a kol. DE2 801 416) na odpovídající aldehydy, nebo po éterifikaci alkylhalogenidy v přítomnosti terc.butanolátu draselného převést na 5alfa, 17beta-diéter (Kasch a kol. DD 290 893), který se pak kyselou hydrolýzou, s výhodou kyselinou toluensulfonovou v acetonu převedou na odpovídající aldehydy. Takto získané aldehydy se pak reakcí s hydroxylaminem převedou na sloučeniny vzorce Π.

Případně se deriváty obecného vzorce I podle tohoto vynálezu převedou na kyselé adiční soli přídavkem farmaceuticky přijatelné kyseliny. Běžné fyziologicky snesitelné anorganické a organické kyseliny jsou například kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná, kyselina oxalová, kyselina malonová, kyselina fiímarová, kyselina mléčná, kyselina vinná, kyselina jablečná, kyselina citrónová, kyselina salicylová, kyselina adipová a kyselina benzoová. Další použitelné kyseliny jsou popsány například v Forschritte der Arzneimittelforschung, sv. 10, strany 224 až 225, Birkhaeuser Verlag, Basel und Stuttgart, 1966 a Joumal of Pharmaceutical Sciences, sv. 66, str. 1 až 5 (1977).

Kyselé adiční soli se získají zpravidla o sobě známým způsobem smícháním volné báze nebo jejích roztoků s odpovídající kyselinou nebo jejími roztoky v organickém rozpouštědle, například nižším alkoholu, jako methanol, ethanol, n-propanol, 2-propanol nebo nižším ketonu, jako aceton, methylethylketon či methylizobutylketon, nebo v éteru, jako je diethyléter, tetrahydrofuran či dioxan. Pro lepší tvoření krystalů se mohou použít i směsi jmenovaných rozpouštědel. Mimo to se mohou připravit fyziologicky snesitelné vodné roztoky kyselých adičních solí sloučenin vzorce I ve vodném roztoku kyseliny.

Kyselé adiční soli derivátů obecného vzorce I se mohou o sobě známým způsobem, například pomocí alkálií nebo iontoměničů, převést na volné báze. Z volné báze se dají získat další soli

-5CZ 289801 B6 reakcí s anorganickými nebo organickými kyselinami, zvláště takovými, které jsou vhodné k tvorbě terapeuticky použitelných solí. Tyto jakož i další soli nových derivátů, jako například pikrát, mohou sloužit k čistění volné báze, při kterém se volná báze převede na sůl, ta se oddělí a ze soli se opět uvolní báze.

Předmětem tohoto vynálezu jsou také farmaceutické přípravky k orálnímu, rektálnímu, podkožnímu, intravenóznímu nebo intramuskulámímu podávání, které vedle obvyklých nosičů a ředidel obsahují jeden derivát obecného vzorce I nebo jeho kyselou adiční sůl jako účinnou látku.

Farmaceutické přípravky podle vynálezu se dají připravit známými technikami pomocí obvyklých pevných či kapalných nosičů a ředidel a obyčejně používaných farmaceutických pomocných látek tak, aby odpovídaly žádanému způsobu aplikace s vhodným dávkováním. Dává se přednost úpravě, která je vhodná k orální aplikaci. Takové úpravy jsou například tablety, filmové tablety, dražé, kapsle, pilulky, prášek, roztoky či suspenze nebo depotní formy.

Samozřejmě v úvahu připadají i parenterální úpravy, jako injekční roztoky. Dále se zmiňují čípky jako možná úprava.

Vhodné tablety lze získat například smícháním účinné látky se známými pomocnými látkami, například inertními ředidly, jako je dextróza, cukr, sorbit, mannit, polyvinylpyrrolídon, rozpukávajícími látkami, jako je kukuřičný škrob či kyselina alginová, vaznými prostředky, jako jsou škroby či želatina, mazivy, jako jsou stearát hořečnatý nebo klouzek, anebo prostředky k dosažení účinku depotu, jako jsou karboxylpolymethylen, karboxylmethylcelulóza, acetát-ftalát celulózy nebo polyvinylacetát. Tablety se mohou skládat i z mnoha vrstev.

Odpovídajícím způsobem lze získat dražé potažením jader získaných analogicky tabletám pomocí prostředků obvykle používaných k potahování dražé, například polyvinylpyrrolidonu, šelaku, arabské gumy, klouzku, oxidu titaničitého nebo cukru. Při tom se i schránky dražé mohou skládat i z mnoha vrstev, přičemž lze použít pomocné látky uvedené shora u tablet.

Roztoky či suspenze s účinnou látkou podle tohoto vynálezu mohou navíc obsahovat látky zlepšující chuť, jako sacharin, cyklamát nebo cukr, jakož i například aromatické látky, jako vanilin nebo pomerančový extrakt. Mimo to mohou obsahovat pomocná suspendující činidla, jako je sodná sůl karboxylmethylcelulózy nebo konzervační látky, jako p-hydroxybenzoáty. Kapsle, obsahující účinnou látku, lze připravit například tak, že se účinná látka smíchá s inertním nosičem, jako je mléčný cukr nebo sorbit, a vloží se do želatinových kapslí.

Vhodné čípky je možno připravit například smícháním s inertním nosičem, jako jsou neutrální tuky nebo polyethylenglykol, případně jejich deriváty.

beta- substituované benzaldoxim-estra-4,9-dieny podle tohoto vynálezu jsou sloučeniny s antigestagenním účinkem, které při silnějším účinku in vivo (srovnej Tabulku 2) mají ve srovnání s RU 486 znatelně sníženou antiglukokortikoidní aktivitu, dokázanou sníženou tvorbou glukokortikoidních receptorů (srovnej Tabulku 1).

-6CZ 289801 B6

Tabulka 1

Tvorba receptorů vybranými, v příkladech 1 a 2 uvedenými sloučeninami

Relativní molámí vazná afinita Sloučenina podle příkladu (RVA) % ke glukokortikoidním _______________________________________Receptorům (Dexamethason = 100%)_______ 1(J914)73

2(J900)66 na srovnání

RU 486 (Mifepriston)685

ZK98299 (Qnapriston)39

Tato kombinace vlastností dovoluje očekávat od anigestagenů podle tohoto vynálezu převažující potlačení progesteronu při současné redukci antiglukokortikoidní aktivity. Tato výhoda je zvláště relevantní s ohledem na indikace, které vzhledem k trvání léčby vyžadují zvláště dobrou ío snášenlivost. V cyklu je určována váha dělohy převážně cirkulujícími estrogeny. Snížené váhy dělohy jsou výrazem potlačení této funkce estrogenu. Zjištěné snížení hmotnosti dělohy v cyklu morčat, lepší než u RU 486, je důkazem (nepřímých) antiestrogenních vlastností derivátů podle tohoto vynálezu. Od odpovídajících účinků lze očekávat zvlášť příznivé ovlivnění patologicky změněných tkání, na kterých se podílejí estrogenní impulsy k růstu (endometriózové shluky, 15 myomy, nádory mléčných žláz a genitálií, benigní hypertrofie prostaty).

Tabulka 2

Účinek RU 486 a J 914 (příklad 1) a J 900 (příklad 2) na časný potrat u krys po subkutanní aplikaci v 5. až 7. dni gravidity (aplikace 0.2 ml/zvíře/den v benzylbenzoátu/ricinový olej (1+4 objemově)).

Skupina Dávka Úplné potlačení ED 50⁺⁺ sloučenina ml/zvíře/den gravidity⁺ ml/zvíře/den

N*/N %

Vehikulum	—	0/25	0
RU 486	3,0	5/5	100
	1,0	2/5	40
	0,3	0/5	0
J900	1,0	9/10	90
	0,3	0/5	0
J914	3,0	5/5	100
	1,0	7/10	70
	0,3	1/5	20
	0,1	0/6	0

prázdné dělohy

N počet oplodněných samic N* počet negravidních samic ⁺⁺ grafické stanovení

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

180 mg 11 beta-[4-(hydroximinomethyl)fenyl]-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethyl-estra-

4,9-dien-3-onu se acetylovalo v 5 ml acetanhydridu/pyridinu (1:1). Po přidání vody se extrahovalo třikrát ethylacetátem. Ethylacetátová vrstva se promyla zředěnou kyselinou solnou a vodou, vysušila nad síranem sodným a koncentrovala se za sníženého tlaku. Získalo se 172 mg surového produktu, který se čistil sloupcovou chromatografií na silikagelu PF₂₄₅₊₃₆6 elucí směsí toluen/aceton 4:1. Získalo se 115 mg llbeta-[4-(acetyliminomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17-alfamethoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu. Produkt krystaloval z ethylacetátu.

Teplota tání: 115 až 120 °C (ethylacetát)

Alfao = + 218° (chloroform).

IR-spektrum v KBr (cm^-1): 1754 (OAc),

1654 (C=C-C=C-C=O); 1602 (fenyl)

UV-spektrum v MeOH: max. vlnová délka = 271 nm, epsilon = 28157 max. vlnová délka = 297 nm, epsilon = 26369 ^-NMR-spektrum [delta, ppm v CDClj]: 0,511 (s, 3H, H-18); 2,227 (s, 3H, OCOCH3); 3,247 (s, 3H 17beta-OCH3); 3,408 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCH3); 3,386, 3,431, 3,544, 3,580 (m, 2H, CHzOCHj); 4,399 (d, IH, J = 7,2 Hz, H-l lalfa); 5,785 (s, IH, H-4); 7,242, 7,266, 7,618, 7,647 (m, 4H, AA' ΒΒ'-soustava protonů aromátů); 8,315 (s, IH, CH=NOAc).

MS m/e: 466 C₂₈H₃₂NO₄M⁺-CH₂OCH.f

Příklad 2

K 210 mg 11 beta-[4-(hydroxyiminomethyl)fenyl]-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethylestra-4,9-dien-3-onu se přidalo po kapkách 0,3 ml ethylesteru kyseliny chlormravenčí v 5 ml pyridinu za chlazení vodou. Vznikla bílá sraženina. Po 30 minutách se přidala voda, vznikl roztok, pak vypadla bílá sraženina, která se odsála a promyla vodou. Výtěžek po sušení 133 mg. Vodná vrstva se ještě extrahovala chloroformem, promyla zředěnou kyselinou solnou a vodou, vysušila nad síranem sodným a koncentrovala se za sníženého tlaku. Výtěžek 66 mg. Obě pevné látky se spojily a čistily se preparativní sloupcovou chromatografií na silikagelu PF₂₄₅^_36Ó elucí směsí toluen/aceton 4:1.

Získalo se 150 mg llbeta-[4-(ethoxykarbonyliminomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfamethoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu, kteiý se rekrystaloval z aceton/hexanu.

Teplota tání: 137 až 148 °C.

Alfao = + 204° (chloroform).

UV-spektrum v MeOH: max. vlnová délka = 270 nm, epsilon = 27094 max. vlnová délka = 297 nm, epsilon = 25604

-8CZ 289801 B6 ’Η-NMR-spektrum [delta, ppm vCDC1₃]: 0,507 (s, 3H, H-18); 1,383 (t, 3H, J = 7,0 Hz,

OCH2CH3); 3,246 (s, 3H, 17beta-OCH3); 3,410 (s, 3H, Halfa-C^OCHa); 3,39 až 3,56 (m, 2H,

CH2OCH3); 4,35 (d, 1H, J = 7,0 Hz, H-l lalfa); 5,784 (s, 1H, H-4); 7,23, 7,26, 7,61, 7,64 (m, 4H,

AA' ΒΒ'-soustava protonů aromátů); 8,303 (s, 1H, CH=NOAc).

MS m/e: 431,24701 C₂₈H₃₃NO₃M⁺-C₂H5OCOOH⁺

Příklad 3

190 mg 1 lbeta-[4-(hyadroximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-

4,9-dien-3-onu se suspendovalo v 5 ml toluenu. Pak se přidalo 0,5 ml fenylisokyanátu a 1 ml triethylaminu. Míchalo se 3 hodiny při pokojové teplotě a zahřívalo pod zpětným chladičem 2 hodiny. Bílá sraženina se odsála a rozpouštědlo se koncentrovalo za sníženého tlaku. Získalo se 310 mg světle hnědé pevné látky, která se čistila preparativní sloupcovou chromatografií na silikagelu PF₂45₊₃₆₆ elucí směsí toluen/aceton 9:1.

Izolovalo se 65 mg llbeta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-llbeta-{4-[(fenylaminokarbonyl)oximinomethyl]fenyl}-estra-4,9-dien-3-onu.

Teplota tání: 241 až 246 °C (aceton)

Alfao = +178° (chloroform)

UV-spektrum v MeOH: max. vlnová délka = 238 nm, epsilon = 29444 max. vlnová délka = 300 nm, epsilon = 29649 ’Η-NMR-spektrum [delta, ppm vCDC1₃]: 0,474 (s, 3H, H-18); 3,245 (t, 3H, nbeta-OCHj); 3,405 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCH3); 3,406 až 3,545 (m, 2H, ABX-systém, nalfa-CHjOCHj); 4,413 (d, 1H, J = 6,8 Hz, H-l lalfa); 5,797 (s, 1H, H-4); 7,264 (m, 5H, aromát); 7,272, 7,293, 7,548, 7,575 (m, 4H, AA' BB' - soustava protonů aromátů); 8,0 (s, 1H, CH=N-).

MS m/e: 431,24249 C₂8H₃₃NO₃M⁺-C₆H5CNO + H₂O

Příklad 4

708 mg 1 lbeta-[4-(hydroximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-

4,9-dien-3-onu se rozpustilo v 15 ml toluenu. Pak se přidalo postupně 1,5 ml ethylisokyanátu a 3 ml triethylaminu. Míchalo se 6 hodin při pokojové teplotě a nechalo se stát přes noc. Přidalo se 20 ml vodného roztoku amoniaku, fáze se oddělily, extrahovaly toluenem, promylo se vodou, vodným roztokem chloridu amonného a vodou, sušilo se nad síranem sodným a koncentrovalo se za sníženého tlaku. Získalo se 800 mg světle žluté pevné látky, která se čistila preparativní sloupcovou chromatografií na silikagelu 60 PF_254+366 elucí směsí toluen/aceton 9:1.

Izolovalo se 610 mg llbeta-{4-[(ethylaminokarbonyl)oximinomethyl]fenyl}-17beta-methoxy17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu.

Teplota tání: 142 až 147 °C (éter/aceton/hexan) - rozkládá se na světle ’Η-NMR-spektrum [delta, ppm vCDC1₃J: 0,522 (s, 3H, H-18); 1,241 (t, 3H, J= 7,5 Hz, NHCHjOCHj); 3,253 (s, 3H, 17beta-OCH₃); 3,415 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCHj); 3,366 až 3,574 (m,4H, ABX-systém, Halfa-CHOCH,, NHCHjOCHj); 4,410 (d, 1H, J= 7,2 Hz, H-l lalfa); 5,790 (s, 1H, H-4); 6,238 (m, 1H, NHCO); 7,258, 7,286, 7,571, 7,589 (m, 4H, AA' BB' -soustava protonů aromátů); 8,2940 (s, 1H, CH=N-).

-9CZ 289801 B6

Příklad 5

500 mg 11 beta-[4-(hydroximinomethyl)fenyl]-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethyl-estra-

4,9-dien-3-onu se míchalo v 4 ml anhydridů kyseliny propionové/pyridinu (1:1 objemově) 2,5 hodiny pod ochrannou atmosférou. Vlilo se do ledové vody a lepivá hmota se extrahovala chloroformem, organická fáze se promyla zředěnou kyselinou solnou a vodou, vysušila nad síranem sodným a koncentrovala se za sníženého tlaku. Světle žlutá pěna se čistila chromatografií a rekrystalizací z ethylacetátu.

Získalo se 306 mg llbeta-[4-propionyloximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu.

Teplota tání: 110 až 114 °C (ethylacetát) 'H-NMR-spektrum [delta, ppm vCDC1₃]: 0,515 (s, 3H, H-l 8), 1,241 (t, 3H, J = 7,6 Hz, OCOCH2CH5); 3,253 (s, 3H, nbeta-OCHs); 3,415 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCH3); 3,4 až 3,6 (m, 2H, ABX-systém, 17alfa-CH₂OCH₃); 4,128 (d, 1H, J = 7,2 Hz, H-llalfa); 5,790 (s, 1H, H4); 7,244, 7,271, 7,627, 7,655 (m, 4H, AA' ΒΒ'-soustava protonů aromátů); 8,3223 (s, 1H, CH=N-).

Příklad 6

K 170 mg 11 beta-[4-(hydroximinomethyl)fenyl]-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethylestra-4,9-dien-3-onu v 5 ml methanolu se přidával za chlazení ledem éterický roztok diazomethanu, až do slabého žlutého zbarvení. Míchalo se 3 hodiny při 5 °C, přidal se zředěný hydroxid sodný, a extrahovalo se éterem, promylo se do neutrální reakce, sušilo se nad síranem sodným a organická fáze se koncentrovala za sníženého tlaku. Žlutá pryskyřice se čistila preparativní sloupcovou chromatografií na silikagelu 60 PF₂₅4₊₃6₊₆ elucí směsí toluen/aceton 4:1.

kolovalo se 110 mg llbeta-[4-(methoximinomethyl)fenyl]-17beta-hydroxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu jako bezbarvé lupínky.

Teplota tání: 83 až 89 °C

Alfa_D - +197° (chloroform)

IR-spektrum v KBr (cm^-1): 1700 (C=NOCH₃); 1649 (C=C-C=C-C=O); 1590 (aromát)

UV-spektrum v MeOH: max. vlnová délka = 275 nm, epsilon = 23098 max. vlnová délka = 300 nm, epsilon = 22872 ^-NMR-spektrum [delta, ppm vCDC1₃]: 0,529 (s, 3H, H-l8); 3,247 (t, 3H, nbeta-OCB); 3,408 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCH3); 3,39 až 3,598 (m, 2H, ABX-systém, nalfa-CHjOCHj); 4,381 (d, 1H, J = 7,5 Hz, H-llalfa); 5,773 (s, 1H, H-4); 7,173, 7,201, 7,463, 7,491 (m, 4H, AA' BB' -soustava protonů aromátů); 8,023 (s, 1H, CHfenyl).

Příklad Ί

K 50 mg llbeta-[4-(hydroximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-

4,9-dien-3-onu se přidala filtrovaná směs 2 ml benzoylchloridu a 3 ml pyridinu. Po 2 hodinách se směs vlila do 150 ml ledové vody. Steroid vypadl jako lepivá hmota. Přidalo se 5 ml zředěné kyseliny solné, extrahovalo se ethylacetátem a fáze se oddělily. Organická fáze se promyla vod

-10CZ 289801 B6 ným roztokem kyselého uhličitanu sodného, sušila se nad síranem sodným, zfíltrovala se a koncentrovala se za sníženého tlaku. Žlutý olej (1,57 g) se vyčistil chromatografií na 40 g silikagelu 60 elucí gradientovou směsí toluen/ethylacetát od nepolárních produktů. Hlavní frakce (0,7 g) se čistila preparativní sloupcovou chromatografií na silikagelu 60 PF₂54+366 elucí směsí chloroform/aceton. Získalo se 410 mg bezbarvé pěny, která se rekrystalizovala z methanolu.

Získalo se 263 mg llbeta-[4-(benzoyloximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-onu jako bezbarvé krystaly.

Teplota tání: 115 až 122 °C (methanol)

Alfa_D = +216° (chloroform)

UV-spektrum v MeOH: max. vlnová délka = 279 nm, epsilon = 33720 max. vlnová délka = 299 nm, epsilon = 30120 ‘H-NMR-spektrum [delta, ppm vCDCl₃]: 0,527 (s, 3H, H-18); 3,253 (s, 3H, nbeta-OCřh); 3,415 (s, 3H, 17alfa-CH₂OCH3); 3,403 až 3,589 (m, 2H, ABX-systém, Halfa-CILOCH,); 4,416 (d, 1H, J= 7,2 Hz, H-llalfa); 5,792 (s, 1H, H-4); 7,299 až 7,615 (m, 5H, protony aromátů COfenyl); 7,701, 7,729, 8,111, 8,140 (m, 4H, AA' BB' -soustava protonů aromátů); 8,520 (s, 1H, CHfenyl).

Příklad 8

Měření vazné aktivity receptorů:

Vazná aktivita receptorů se stanovila kompetitivní vazbou specificky se vázajícího hormonu značkovaného ³H (značkovač) a testované sloučeniny na receptory ze zvířecích cílových orgánů v cytosolu. Při tom se mělo dosáhnout nasycení receptorů a reakční rovnováha. Byly zvoleny následující inkubační podmínky;

Glukokortikoidní receptor: Thymus v cytosolu adrenalektomované krysy. Brzlíky se uchovávaly při -30 °C. Ústoj: TED. Značkovač: ³H-Dexamethason, 20 nM. Srovnávací látka: Dexamethason.

Po 18 hodinové inkubaci při 0 až 4 °C následovalo oddělení vázaného a volného steroidu smícháním s aktivním uhlím/dextranem (1 % /0,1 %), odstředění a měření vázané ³H-aktivity v matečném louhu.

Z měření koncentračních řad se zjistily IC₅₀ pro testované látky a pro srovnávací látku a jako podíl obou hodnot (x 100 %) relativní molámí vazná aktivita.

Příklad 9

Potlačení časné gravidity u krys:

Krysí samice byly připuštěny v proestrusu. Při důkazu spermií v okolí vagíny příští den se tento den počítal jako den 1 (=dl) gravidity. Ošetření testovanou látkou nebo vehikulem následovalo mezi d5 a d7, autopsie následovala v d9. Sloučeniny se injikovaly subkutanně v 0,2 ml vehikula benzylbenzoátu/ricinový olej (1+4). Úplně potlačené gravidity v různých skupinách jsou zřejmé z Tabulky 1. U J 917 a J 900 bylo zjištěno potlačení nidace převyšující účinek RU 486.

Claims

5 1. Deriváty 11 beta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu obecného vzorce I PATENTOVÉ NÁROKY kde Z představuje -CO-CH3, -CO-O-C2H5, -CO-NH-fenyl, -CO-NH-C2H5, -CO-C2H5, -CH3 nebo -CO-fenyl a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

1 l-beta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu se popřípadě převede na sůl.

2. Deriváty llbeta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu podle nároku 1, kterými jsou llbeta-[4(acetoximinomethyl)fenyl]-17beta-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-on, llbeta-{4-[(ethoxykarbonyl)oximinomethyl]fenyl}-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyI15 estra-4,9-dien-3-on, llbeta-{4-[(ethylaminokarbonyl)oximinomethyl]fenyl}-17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9-dien-3-on,

20 17beta-methoxy-17alfa-methoxymethyl-llbeta-{4—[(fenylaminokarbonyl)oximinomethyl]fenyl}-estra-4,9-dien-3-on,

11 beta-[4-(propionyloximinomethyl)fenyl]-l 7beta-methoxy-l 7alfa-methoxymethyl-estra-4,9dien-3-on, llbeta-[4-(methyloximinomethyl)fenyl]-17beta-hydroxy-17alfa-methoxymethyl-estra-4,9dien-3-on a

11 beta-[4-(benzoyloximinomethyl)fenyl]-l 7beta-hydroxy-l 7alfa-methoxymethyl-estra-4,930 dien-3-on.

3. Způsob výroby derivátů llbeta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu podle nároku 1 obecného vzorce I, kde Z má shora uvedený význam, a jejich farmaceuticky přijatelných solí, vyznačující se tím, že sloučenina vzorce II

-12CZ 289801 B6 se esterifikuje nebo éterifíkuje skupinou Z, kde Z má shora uvedený význam a získaný derivát

4. Farmaceutické přípravky, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahují alespoň jeden z derivátů 5 1 lbeta-benzaldoxim-estra-4,9-dienu podle některého z nároků 1 a 2.