CZ281693A3 - Hiv protease inhibitor, suitable for aids treatment, process of its preparation and pharmaceutical preparation in which it is comprised - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká sloučenin a jejich farmaceuticky vhodných solí, které inhibují preteasu kodovanou virem lidské nedostatečnosti imunity (HIV) typu 1 (HIV-l) nebo typu 2 <HIV-2).Tyto sloučeniny jsou užitečné pro ošetřování nebo pro předcházení infekcí HIV a pro ošetřování nebo prevenci následného získaného syndromu nedostatečnosti imunity (AIDS). Sloučeniny podle vynálezu, jejich farmaceuticky vhodné soli a farmaceutické prostředky, které je obsahují, se mohou používat samotné nebo ve směsi s jinými protivirovými činidly, s modulátory imunity, s antibiotiky nebo s vakcinami. Vynález se tedy týká ošetřování nebo prevence AIDS, způsobu ošetřování nebo prevence infekcí HIV a způsobu inhibice replikace viru HIV.

Dosavadní stav techniky

Retrovirus, označovaný jakožto vir lidské nedostatečnosti imunity, je příčinou komplexního onemocnění označovaného jakožto syndrom získané nedostatečnosti imunity (Acquired Iramune Deficiency Syndrome - AIDS) a je členem rodu lentiviru retrovirů CM. A. Gonda, F.Vong-Staal, R-C- Gallo, Sequence Homology and Morphological Similarity of HTLV III And Visna Virus, A Pathogenic Lentivirus Sekvenční homologie a morfologická podobnost HTLV III a visna viru, patogenní lentivirus], Science, 227, str.173, 1986; P. Sonigo, N. Alizon a kol., Nucleotide Sequence of the Visna Lentivirus: Relationship to the AIDS Virus [Nukleotidová sekvence visna viru: Vztah k viru AIDS], Cell. 42, str. 369, 1985). Komplexní onemocnění AIDS zahrnuje progresivní destrukci imunitního systému a degeneraci centrálního a periferního nervového systému. Vir HIV byl dříve znám a označován jakožto LAV, HTLV-III nebo ARV.

«’ϊ post transBěžnou charakteristikou replikace ret. rov i ru je lační zpracování prekursorových polyproteinů virálně kodovanou proteasou ke generaci zralých virálních proteinů nutných pro virální povely a funkci. Přerušení tohoto procesu se jeví jakožto prevence produkce normálně infekčního viru. Nezpracovaně strukturální proteiny byly rovněž zjištěny v klonech neinfekčních HIV kmenů izolovaných od lidských pacientů. Výsledky vedou k poznání, že inhibice HIV proteasy představuje schůdný způsob pro ošetřování nebo prevenci AIDS a/nebo pro ošetřování nebo prevenci infekce v i rem HIV.

HIV genom kóduje strukturální proteinové prekursory, známé jakožto gag and pal, které se zpracovávají na žádanou proteasu, reverzní transkriptasu a systém endonukleasa/integrasa. Proteasa dále štěpí gag a gag-pol proteiny za získání zralých strukturálních proteinů jádra viru.

Vyvíjí se značné úsilí zaměřené na kontrolu HIV prostřednictvím strukturálních proteinových prekursorů, které se zpracovávají k získání retrovirální proteasy, reverzní transkriptasy a systému endonukleasa/integrasa. Například běžně používaný terapeutický prostředek AZT je inhibitorem virální reversní transkriptasy CH. Mitsuya, NS. Broder, Inhibition of the In Vitro Infectivity in Cytopathic Effects of HTLV III [Inhibice in vitro infekčnosti cytopatického působení HTLV III], Proč. Nati. Acad. Sci. USA. 33, str. 1911. 1986).

Výzkumné úsilí se rovněž zaměřuje na inhibitory HIV proteasy. Například se v evropském patentovém spise číslo 346847 popisují sloučeniny, o nichž se uvádí, že jsou užitečné jakožto inhibitory HIV proteasy.

Na neštěstí jsou však známé inhibitory HIV proteasy spojeny 3 problémy toxicity, biologické dostupnosti nebo krátkého poločasu in vivo. Proto nehledě na terapeutickou sílu spojenou s inhibitorem proteasy a vynaložené úsilí se ještě nezískalo schůdné .erapeutické činidlo.

Vynález se proto týká nových inhibitorů HIV proteasy, které isou užitečné pro ošetřování nebo prevenci infekce HIV a/nebo nás ledného syndronu získané neílostat-ečnos t i imunity (AIDS)

Pods ta ta v<>1 iá i ezn

Podstatou vynálezu je sloučenina obecného vzorce I ,R^l <I>

\z

I

R² /

kde znamená q

R¹

R' skupinu arylovou, heterocyklickou skupinu nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu, vazbu, skupinu -CCHaív- , -CCHz)m-0-<CH2>n- nebo

-CCHz)m-NR°-(CH2>n-. kde znamená m a n na sobě nezávisle 0, 1 nebo 2, v 0,1.2 nebo 3,

R° atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

0, 1 nebo 2.

skupinu arylovou nebo cykloalkylovou s 5 až 7 atomy uhlíku.

aminokyselinový postranní řetězec, skupinu obecného vzorce

-CH2-R^2a, -CH2 -C<0>-NR°~A-R^2a nebo -CH2 -CC0)-ĎR^2a, kde znamená

R^2a skupinu arylovou, heterocyk1ickou skupinu nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu,

X skupinu obecného vzorce

/ skupinu arylovou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu .

Z¹ heterocyklickou skupinu.

\^3a skupinu obecného vzorce

1) -C(O)-NR⁴R⁴,

R^3t· skupinu obecného vzorce

1) —N—C—R⁶ ,

R⁵

H

2) —N—C—NR⁴R⁴ ,

3) nebo 5.

R'· na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

R^ň a R⁶ na sobě nezávisle atom vodíku, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, karbamoylovou skupinu, N-alkylkarbamoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, arylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu, nebo její farmaceuticky vhodná sůl.

Vynález se rovněž týká nových meziproduktů a jejich farmaceuticky vhodných solí, vhodných pro přípravu sloučenin obecného vzorce I. Jde o produkty obecného vzorce IA

R¹

Cl) kde R¹ a X mají význam uvedený u obecného vzorce I

Zde uváděné teploty jsou vždy míněny ve C- Všechna jednotky jsou míněny hmotnostně s výjimkou kapalin, jejichž množství jsou uváděna v objemových jednotkách.

Výrazem alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až ň atomy uhlíku, jako je například skupina methylová, ethylová, π-propylová, Isopropylová, n-butylová. sek. butylová, terč.-butylová. pentylová, neo-pentylová a hexvlová skupina. Výraz alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku zahrnulo ve své definici také významy výrazu alkylová skupina s 1 až 4 atorny uhlíku”.

Výrazem halogen” se míní atom chloru, fluoru, bromu nebo i odu.

Výrazem ”halogenalkýlová skupina s I až 4 atomy uhlíku se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebe s rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku s vázaným jedním až třemi atomy halogenu, jako ie například skupina chlormethylová, 2-bvomethylová, 1-chlorisopropylová, 3-fluorpropylová, 2,3-dibrombutylová. 3-chlorisobutylová, jod-terč.-butylová a trifluormethy lov <í skupina.

Výrazem ”kyanoalkýlová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku” se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku vázaná na kyanoskupinu, jako ie například skupina kyanomethylová. 2-kyanoethylová, 3-kyanopropylová. 2-kyanoisopropylová a 4-kyanobutylová skupina.

Výrazem alkylthioskupina s 1 až 4 atomy uhlíku se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s t až 8 atomy uhlíku, vázaná na zbytek molekuly prostřednictvím atomu síry. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí methylthioskupina. ethylthioskupina. propylthioskupina, isopropylthioskupina a butylthioskupina.

Výrazem alky 1thioalkylová skupina vždy s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, vázaná na zbytek molekuly prostřednictvím alkylthioskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí methy1thioethylová skupina, ethylthiobutylová skupina, propylthioisopropylová skupina, isopropylthiomethylová skupina a buty1thioethylová skupina.

Výrazem alkylaminoskupina s 1 až 4 atomy uhlíku se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s í až 4 atomy uhlíku, vázaná na aminoskupinu. Jako typické příklady se uvádějí methylaminoskupina, ethylaminoskupina.

prupv l am i noskup i na , i su-propy 1 am i noskup i na. n-butylam i noskupi na a sek.-buty1am i noskup i na.

Výrazem diaikylamínoskupina s 1 až 4 atomy uhl íku v každém alkylovém podílu se zde vždy míní dvě alkylové uhlovodíkové skupiny s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, vázané na společnou aminoskupinu. Jako typické příklady se uváděj í di-methy1aminoskupi nu, ethyImethy1aminoskupi na, methyIpropy1aminoskupinu, ethylisopropylam inoskup i na, bufylmethyIam inoskupina a sek.-butylethy1aminoskupina.

Výrazem alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku se zde vždy míní alkylová uhlovodíková skupina s přímým nebo s rozvětveným řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, vázaná na zbytek molekuly prostřednictvím atomu kyslíku. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí methoxyskupina, ethoxyskupina, propoxyskupina, isopropoxyskupina a butoxyskuptna.

Výrazem Ikoxy karbony lová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxypodílu se zde vždy míní skupina s přímým nebo rozvětveným aIkoxyřetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, vázaná na karbonylový podíl. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí skupina methoxykarbonylová, ethoxykarbonylová, propoxykarbonylová, isopropoxykarbonylová. butoxykarbonylová a isobutoxykarbonylová skupina .

Výrazem karbamoylaikylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu se zde vždy míní skupina s přímým nebo rozvětveným a1 kýlovým řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku, vázaná na karbamoy1ový podíl. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí skupina karbamoyImethylová, karbamoylethylová, karbamoylpropylová, karbamoyIisopropylová, buty 1 karbamoylbutylová a terč--buty 1 karbamoy 1-terč .-bufylová skupina.

Výrazem cykloalkylová skupina s 5 až 7 atomy uhlíku” se zde vždy míní nasycená uhlovodíková skupina s 5 až 7 atomy uhlíku, která je neoubst. J fuovaná ' nebo je substituovaná jedním, dvěma nebo třemi substituenty nu sobě nezávislí.· volenými ze souboru zahrnujícího atom ha ! ogeuu , ha logena 1 ky levou- skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s t až 4 .domy uhlíku, alkoxyskupinu až 4 atcmv uhlíku, kar!r..»xyskupinu. a 1 koxyk. o;! ony l < -vou skupinu s 1 «2 4 atomy uhlíku v alkoxypodí lu, kar b/imoy lovou skupinu, N-a1ky1karbamoy1ovou skupinu s 1 až 4 atomy uhl íku v alky lovem podílu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v a i kýlovém podílu, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu a skupinu obecného vzorce -(Clfe )a-R⁷, kdo znamená a l, 2, 8 nebo 4 a R·' hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v a 1koxypodί1u, karbamoylovou skupinu.

aminoskupinu. alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí skupina cyklopentylová. cyklohexylová, cykloheptylová, methylcyklopentylová, 4-ethoxycyklohexylová, 5-karboxycykloheptylová a 6chlorcyklohexylová skupina.

Výrazem heterocyklická skupina“ se zde vždy míní nesubstituovaná nebo substituovaná stabilní pětičlenná až sedmičlenná monocyklická skupina nebo sedmičlenná až desetičlenná bicyklická heterocyklické skupina, která je nasycená a která obsahuje atomy uhlíku a jeden až tři heteroatomy ze souboru zahrnujícího atom dusíku, kyslíku nebo síry, přičemž každý heteroatom dusíku a síry může být popřípadě oxidován a každý heteroatom dusíku může být kvartem i zován, přičemž je zahrnuta bicyklická skupina, ve které je kterákoliv ze shora definovaných heterocyklických skupin kondenzována na benzenové jádro. Heterocyklické jádro může být vázáno na kterémkoliv heteroatomu nebo na atomu uhlíku za vytvoření stabilní struktury. Heterocyklické jádro je nesubstituováno nebo je substituováno jedním, dvěma nebo třemi substituenty na sobě nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, a I koxy karbony 1 ovou skupiau s 1 až 4 atomy uhlíku v a 1 koxypoil i 1 u , karbamoy lovou skupinu, M-a 1 ky 1 karbamoy 1 ovou skupinu s 1 až 4 atom·/ uhlíku v alkylovém podílu, am i nos kup i nu, alky laminoskupinu s 1 až 4 .atomy uhlíku v alkylovém podílu. lial- ’J ~ ky lan i nos. kup i nu s t až 4 «.«tony uhlíku v každém alkylovún podílu -» skupinu obecného vzorce - <CHa )₃.~R' kdo znamená nebo a R⁷ hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, karboxy skup i nu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v a1koxypodíiu, karbamoylovou skupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, dialkyiaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu.

Výrazem nenasycená heterocyklická skupina” se zde vždy míní nesubstituovaná nebo substituovaná stabilní pěbičlenná až sedmičlenná monocyklická skupina nebo sedmičlenná až desetičlenná bicyklická heterocykl leká* skupina, která má jednu nebo několik dvojných vazeb a která obsahuje atomy uhlíku a jeden až tři heteroatomy ze souboru zahrnujícího at.om dusíku, kyslíku nebo síry, přičemž kzíždý heteroatom dusíku a síry může být popřípadě oxidován a každý heteroatom dusíku může být. kvartem i zován, přičemž je zahrnuta bicyklická skupina, ve které je kterákoliv ze shora definovaných heterocyklických skupin kondenzována na benzenové jádro. Heterocyklické jádro může být vázáno na kterémkoliv heteroatomu nebo na atomu uhlíku za vytvoření stabilní struktury. Heterocykl ické jádro je nesubstituováno nebo je substituováno jedním, dvěma nebo třemi substituenty na sobě nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího atom halogenu, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v a 1koxypodílu, karbamoylovou skupinu, N-alkylkarbamoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, aminoskupinu, alky 1aminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu a skupinu obecného vzorce -(CH2>a“R⁷.

a 1, 2. 3 nebo 4 a R⁷ hydroxyskupinu, alkoxyskupinu kde znamená s 1 až 6 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu j 1 až 4 atomy uhlíku v a 1koxypodί1u karbamoy1ovou skupinu, aminoskupinu, alkylamInoskupinu s 1 až 4 atomy uh I i ku v alkylovém podílu, dialkylaminoskupinu s 1 až Λ atomy uhlíku v každém alkylovém podílu.

ÍO ny 1 ova, pyr i dy ová , py raz i riyova, oxazo i y1ουά, oxazo1 i d i ny1ová, nocí o 1 i ny 1 ová . t hi azo I V ] ová . t

Jakožto příklady takových heterocykliekých a nenasycených ! eter·:‘Cyklických ckupm se uvádějí skupina piperidinylová, p i porazí nylová. azepinýtová pyi rolylová, pyrrolidinylová, pyrazolylová. pyrazolidinylová, imidazolylová, iaiilazl inywá, iaidazol j d i py r im i d i ny 1 ová , py r i daz i riy l ová , i: ox azo1y1ová, i s ox azo1 i d i ny 1 ου á , hiazoi idinyIová, i sothiazo ly tová, cíl i nuk 1 i d i riy 1 ová , i sothaizo lidi ny lová , i ndo ly lová, ch i no 1 i ny lová , i soch i no 1 i ny 1 ová , benzimidazoly lovxí , thiad i azo ly lová , benzopyranylová, benzothiazolylová, benzoazoiylová, furylová, tetrahydrofurylová, tetrahydropyranýlová, thienylová, benzolhienylová, thiamofa1inylová, thiamofoli nylsulíox idová , thiamof oliny]sulfonová , oxadiazolylová, trlazolylová, tetrahydrochinolinylová, tetrahydroisochi no1inylová, 3-methy1imidazolylová, 3-methoxypyridylová, 4-ch lorch iriol iny lová , 4-aminothiazolylová, 8-methy lchinol inylová, 6-chlorchinoxalinylová, 3-ethy Ipyridy lová, 6-methoxybenzimidazolylová, 4-hydroxyfurylová, 4-methy1isochinolinylová, 6,8d ibromehino 1inylová. 4,8-dimethy1naftylová, 2-methy1-1,2.3,4-tetrahy dro isochinol iny lová, N-methylchinolin-2-y1ová, a 2-terc.-butoxykarbony1-1,2,3,4-isochinolin-7-ylová skupina

Výrazem arylová skupina zde vždy míní fenylová nebo naftylová skupina, která je popřípadě substituovaná jedním, dvěma nebo třemi substituenty na sobě nezávisle volenými ze souboru zahrnujícího atom halogenu, morfolinoalkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxypodílu, pyridylalkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxypodílu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxypodílu, karbamoylovou skupinu, karbamoylalkýlovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, dialkylaminoskupinu s 1 )ž 4 at.emy uhlíku v každém alkylovém podílu a skupinu obecného vzorci? -fClb \-j.-R^z . kde znamená a 1, 2, 3 nebo 4 a R⁷ hydroxyskupinu, 1 koxyskup i nu s 1 až 6 atomy uhlíku, kax'boxyskupi nu, alkoxykarbonylovou skupinu s T až 4 atomy uhlíku v a 1koxypodί1u, kar- 11 i až 4 at.obamoylovou skupinu, am i noskupi nu , a Λ ky lam i nns kup i nu s ny uhlíku v alkylovém podílu, dl a 1kylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každém alkylovém podílu. Jako typické příklady takové skupiny se uvádějí skupina 4-methylfenylová, 3-othylnaíty 1ová, 2,5-dimethylfeny1ová. 8-chlornaftylová a 3-aminonaftylová, 4-karboxyfenylová akup i na.

Výrazem aminokyselinový vedlejší řetězec se zde vžily míní odlišný atom nebo skupina, vázané na u-uhl. íkový atom aminokyseliny mající rovněž vazbu na karboxylovou skupinu a na aminoskupinu. Takové vedlejší řetězce jsou voleny ze souboru zahrnujícího následující aminokyseliny:

a1an i n		Ala
arginin		Arg
asparagi n		Asn
asparagovou	kysel inu	Asp
cystein		Cys
gIutami n		Gin
g «Lámovou	kysel inu	Glu
gíycin		Gly
h tidin		His
isoleucin		Ile
boein		Leu
i ?sln		Lys
•' aonin		Met
i alanin		Phe
g.col ί n		Pro
:.Grin		Ser
Lhx-eonin		Thr
Lryptofan		Trp
ty ros i n		Tyr
.za! in		Val

Výrazem skupina chránící aminoskupinu.se zde vždy míní, jako ostatně obecně v oroan.ické chemii, skupina, která brání toiu, aby se aminoskupina podílela na reakcích jiných funkčních no 1 oku L i která se však níiže opět (iiff.ranit. z an·nockuiny, když 1e t<.» žádoucí. Jakožto příklady takových chránících kupin se uvádějí skupina formylová, t.ri tylová, ftalintdoskupina, kup i. na tr ich loracety lová, chloracetylová, bi onace ty lová, jodacey 1 o v á ; c h r á η í c í s k u p i rty u r e t h a nov é h o t y p u, jako i <? napříkla d kupina benzyloxykarbonylová, 4-fenylbenzyloxykarbonylová, 2-niety1benzyloxykarbony 1 ová, 4-methoxybenzyloxykarbonylová. 4-fluorenzy1oxykarbony 1ová, 4-ch1orbenzy1oxykarbony 1ová, 3-ch1orbenzy1xykarbonylová, 2-ch1orbenzyloxykarbony lová, 2,4-dich1orbenzyΙον karbony lová , 4-brombenzy loxy k<'ir bony lová, 3-brom benzy loxy kar bo .y lová, 4-n i trobenzy 1 oxy karbony 1 ová, 4 -ky anoberizy 1 oxy kar bony 1 ová , ! - (4-xeny1)isopropoxykarbonylová, 1,1-difenyleth-l-yloxykarbonyová, 1,1-difenyIprop-1-yloxykarbonylová, 2-f eny lprop-2-y loxykar<jny 1 ová, 2 - Cp-toly 1 )prop-2-yloxykarbonylová, eyk lapen taný loxyarbony1ová, 1-methylcyklopentanyloxykarbony1ová, cyk iohexany1ον kar bony lová , 1-methylcykIohexanyloxykarbonylová, 2-raethyIcykloexanyloxykarbonylová, 2-C4-toluylsulfony1)ethoxykarbonylová , 2methy1su1f ony 1)ethoxykarbonylová. 2-< tr i f eny1f osf i no >ethoxykaronylová, fluorenylmethoxykarbonylová C'FMOC), 2-trimethylsilylthoxykarbonylová, allyloxykarbonylová, 1-Ctrimethylsilylmethy1)rop-1-enyloxykarbonylová, 5-benzisoxalylmethoxykarbonylová, 4-aetoxybenzyloxykarbonylová, 2.2,2-trichlorethoxykarbonylová, 2-ehinyl-2-propoxykarboriylová. cyklopropy lmethoxy karbony lová, 4decy loxy ) benzy loxykarbony lová, · i soborny loxykarbony lová a 1-pipeidyloxykarbonylová skupina; nebo například skupina benzoylmet.ylsulfonylová, 2-nitrofenylsulfenylová a difenylfosfinoxidová kupina.

Druh používané skupiny ke chránění aminoskupiny nemá rozhoující význam, pokud je taková derivatizovaná aminoskupina stálá :a podmínek následující reakce nebo následujících reakcí na ji>ých místech molekuly jakožto meziproduktu a pokud se muže selekivně odstranit ve vhodně 'chvíli bez narušení zbylé molekuly «četně jiné chránící skupiny nebo' lichých chránících skupin. Janžt.o zvlášt výhodné skupiny se uvádějí f erc . -butoxykarbony lová kupiny <t-Boc> a benzyloxykarbonylová skupinma <CbZ). Příklady dalších vhodných chránících skupin jsou popsány v publikaci T.V. Crwn, Protective Groups in Organic Synthesis, (Chránící skupiny v organické syntéze), kapitola 7, Johm Vitoy and Sons, New York, 1981 a J.V. Bartoň, Protective Groups in Organic Chemistry (Chránící skupiny v organické chemii), kapitola 2 < J.G.V. McOmie Ed., Plenům Press, New York, N.Y. 1973).

Výrazem '‘skupina chránící karboxyskupinu se míní skupiny, kterých se obecně· používá k substituování karboxyskupiny k jejímu chránění zč» reagování jiných funkčních skupin sloučeniny. Jakožto příklady takových chránících skupin se uvádějí skupina methylová, p-nitrobenzylová, p-methylbenzylová, p-methoxybenzylová, 3,4-dimethoxybenzylová, 2,4-dimethoxybenzylová, 2,4,6-trimethoxybenzylová, pentamethy1benzylová, 3,4-methylendioxybenzylová, benzhydf * s rylová, 4,4 -dimethoxybenzhydrylová. 2,2 ,4,4 -tetramethoxybenzhydrylová, ter.- butylová, terč --amylová, 4-methoxytritylová, 4,4 -dimethoxytritylová, 4.4 ,4-trimethoxytritylová, 2-feny 1prop-2-ylová. trimethylsilylová, terč.-butyldimethylsilylová, fenacylová, 2,2,2-trichlorethylová, n-(di <n-buty1)methylsily1)ethy 1 ová, p-to1uensu1f ony1ethy1ová, 4-n i trobenzy1su1f ony 1ethy1ová, allylová, cinnamylová a 1-(trimethylsilmethy1)prop-l-en-3-ylová skupina. Jakožto výhodná skupina, chránící karboxyskupinu, se uváděl skupina benzhydrylová. Další příklady takových chránících skupin jsou popsány v publikaci E. Has lam. Protective Groups in Organic Chemistry“ (Chránící skupiny v organické chemii), kapitola 5 (J.G.V. McOmie Ed., Plenům Press, New York, N.Y.1973) a T.V. Greene. Protective Groups in Organic Synthesis (Chránící skupiny v organické syntéze), kapitola 5 , Johm Viley and Sons, New

York. N.Y. 1981.

Sloučeniny podle vynálezu mají alespoň tři asymetrická centra, označená hvězdičkou v následujícím obecném vzorci I

\ . ·

X

OH

V důsledku těchto asymetrických center mohou být sloučeniny ve formě směsí diastereoisomerů racemických směsí a jednotlivých enantiomerů. Vynález zahrnuje všechny jednotlivé isomery a jejich směs i.

Jak shora uvedeno, týká se vynález také farmaceuticky vhodných solí sloučenin obecného vzorce I. Jakkoliv sloučeniny obecného vzorce I jsou obecně neutrální, mohou obsahovat dostatečně kyselých skupin nebo dostatečně zásaditých skupin nebo jak zásaditě tak kyselé skupiny, aby mohly reagovat s různými anorganickými zásadami, anorganickými nebo organickými kyselinami pro přípravu farmaceuticky vhodných solí.

Výrazem farmaceuticky vhodné soli” se míní soli sloučenin shora uvedeného obecného vzorce, které jsou v podstatě netoxické pro živé organismy. Jakožto typické farmaceuticky vhodné soli se uvádějí soli, připravené reakcí sloučenin shora uvedeného obecného vzorce s farmaceuticky vhodnými minerálními nebo organickými kyselinami nebo s farmaceuticky vhodnými anorganickými zásadami. Takové soli jsou známy jakožto adiční soli s kyselinami nebo adiční soli se zásadami.

Jakožto příklady farmaceuticky vhodných minerálních kyselin, použitelných pro přípravu farmaceuticky vhodných solí, se uvádějí příkladně kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodiková,. fosforečná a sírová. Jakožto příklady farmaceuticky vhodných organických kyselin, kterých lze použít pro přípravu farmiceut. icky vhodných solí, se uvádějí kyselina p-to1uensulf>πονά, nethansulfonová, stavelová, p-bromfenylsu1fonová, karboxyLová, jantarová.

citrónová, bezoová a octová kyselina.

Jakožto takové farmaceuticky vhodné soli, připravené za použití minerálních nebo organických kyselin, se uvádějí příkladně pyrosulfát, hydrogensulfát, sulfit, hydrogensulfit, fosfát, monohydrogensofát, dihydrogenfosfát, metařosfát. pyrofosfát, chln rid, bromid, jodid, acetát, propíonát, dekanoát, kaprylát, akrylát, formát, isobutyrát, kaproát, heptanoát, prop i o lát, oxalát, malonát, sukcinát, suberát, sebekát, fumarát, maleát, butin-1,4dioát, hexin-1,6-dioát, benzoát, chlorbenzoát, methy1benzoát, dini trobenzoát,, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, fta lát, sulfonát, xy1ensu1f onát, f eny1acetát, f eny1prop i onát, f eny1bu tyrát, citrát, laktát, gama-hydroxybutyrát, glykolat, tartrát, methansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát a mandě lát. Výhodnými, farmaceuticky vhodnými adičriími solemi s kyselinou, jsou soli s minerálními kyselinami, například s kyselinou chlorovodíkovou a bromovodíkovou a s organickými kyselinami, například s kyselinou maleinovou a methansulfonovou.

Adiční soli se zásadami se odvozují od anorganických zásad, jako jsou například amonium a hydroxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin.Jakožto takové zásady, vhodné pro přípravu farmaceuticky vhodných solí, se příkladně uvádějí hydroxid sodný, draselný a amonný, uhličitan draselný a sodný, hydrogenuh1ičitan sodný a draselný, hydroxid vápenatý a uhličitan vápenatý. Obzvláště vhodnými jsou draselné a sodné soli.

Připomíná se, že zcela určitý aniontový nebo kationtový po díl v jakékoliv soli podle vynálezu nemá rozhodujícího významu pokud taková sůl jako celek ontový nebo kationtový podíl

Výhodnými sloučeninami ného vzorce I, kde znamená je farmaceuticky vhodná a pokud aninedodávají soli nežádoucí kvality. podle vynálezu jsou sloučeniny obecR arylovou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu,

A vazbu,

R a rylovou skupinu, <1 nulu.

R² skupinu vzorce

-CH₂-C<0)NH₂ , ~CH<CH3>2 nebo -CH₂ -CCO)-NR°-A-R^2a kde R° a R^2a mají shora uvedený význam, skupinu obecného vzorce

R^3a skupinu obecného vzorce -CCQj-NR^R^-4, kde znamená R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Z těchto výhodných sloučenin jsou obzvláště výhodnými sloučeniny podle vználezu obecného vzorce I, kde znamená

R nafty1ovou skupinu, chinolinylovou skupinu nebo chinoxalinylovou skupinu, přičemž je každá tato skupina nesubstituována nebo je substituována jedním nebo dvěma substituenty ze souboru zahrnujícího atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo ha1ogena1ky1ovouvou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

Y fenylovou skulnu.

Y¹ dekahydro-<4aS,8aS)isochinolinylovou skupinu,

R¹ fenylovou skupinu nebo nafty1-2-ylovou skupinu,

R² skupinu vzorce -CH₂-C<Q)MH₂ a

R^3a -C<O)-NH<terc--buty1)ovou skupinu, a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Z těchto sloučenin jsou obzvláště výhodnými sloučeniny podle vználezu obecného vzorce I, kde znamená

R¹ fenylovou skupinu.

R chinolinylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jedním nebo dvěma substituenty ze souboru zahrnujícího atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku. nebo ha1ogenalkylovouvou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Nejvýhodnějšími sloučeninami podle vynálezu obecného vzorce

Γ jsou následující sloučeniny:

[13-ClRx,43x,5Sx)]-N-tl-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-naft2- y1th i omethy1-5-hydroxy-6-< 2-<1 -N-< terč.-buty1)am i no-1 oxomethy 1) f eny 1 ] hexy 1 ch i no 1 i n-2-y 1 karboxam i d,

R-C2 R*,3'Rx, 6 'Sx )]-N-Cterc.-buty1)-2-12 -hydroxy-3'-naft-2-y1thiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -CN-benzyloxykarbony1)amino-8 -ami no]okty1benzam i d, [lS-CIRx,4Sx,5Sx)l-N-t1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fenylthiomethy1-5-hydroxy-6-C2“-Cl -N-Cterč.-buty1)ami no-1 oxomethy 1 )feny11 hexy leh i nol i n-2-y 1 karboxamid.

12R-C2Rx ,3Rx ,3 'Sx ,4a 'Sx,8a 'Sx ) ] -N-Cterc. -buty 1 )-2 '-12-hydroxy-3naf t-2-y1-th i omethy1-4,7-diaza-5,8-d i oxo-6-<2-am i no-2”-oxoethy1)3- chinolin-2-y1]oktyldekahydroisochinol in-3 -karboxamid a

12R-C2Rx,3Rx.3 'Sx,4a 'Sx,8a 'Sx)]-N-Cterc.-buty1)-2'-12-hydroxy-3fenylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2 -amino-2“ -oxoethy 1 )8-chinolin-2-y1]okty1dekahydro i soc hinolin-3 -karboxam i d a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Následující seznam sloučenin dále blíže objasňuje sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu [ -CIRx,4Sx,5Sx)l-N-l1-C2 -amino-2 -isopropyl)-2-oxo-3-aza-4-naft 2 y i thiomethy 1-5-hydro5^y-6-<2”-C1 -N-Cterc.-buty1)amino-1 oxcmethyl )f eny 1 )]hexylchinolin-2-ylkarboxamid,

S G ClRx,4Sx,5Sx >1-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-naft2 -ylthiomethy1-5-hydroxy-6-<2“-<1 -N-Cterc.-butyl)amino-1 o síMethy 1) f eny 1) ] hexy 1 naf t-2-y l karboxam i d, !iS-CIRx,4Sx,5Sx)]-N-t1-C2 -amino-2 -oxoethyl)-2-oxo-3-aza-4-naft2 ylthiomethyl-5-hydroxy-6-C2”-Cl -N-Cterc.-buty1)araino-l oxomethy 1 )feny 1)] hexy lchinol in-2-yl karboxamid,

i.IHIRx ,4Sx , 5Sx ) 1 - N-11-C2 -amino-2 -oxoethy 1)-2-oxo-3-aza-4-naf t2-y4 thiomethy1-5-hydroxy-6-<2”-Cl -N-Cterc.-butyl)amino-l oxomethy 1 ) f eny 1)1 hexy 1-8 -methy 1čh i no1 i n-2-y lkarboxam i d, lS-CIRx,4Sx,5Sx)]-N-tl-<2 -amino-2 -oxoethyl)-2-oxo-3-aza-4-naft2-ylthiomethyl-5-hydroxy-6-(2-Cl -N-Cterc.-butyl)araino-l oxomethy 1 ) feny 1 ') 1 hexy 1-6 -methy leh i no l in-2-y1 karboxamid,

11S—(IR* ,4S*,5S*) ]-N-11 - C2 -ami no-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-naf t 2-ylthiomethyl-5-hydroxy-6-(2”-(l -N-Cterc.-buty1)amino-l oxomethy1)f eny1 ) ]hexy1-4 -chlorchinolin-2-y1karboxamid,

11S-CIR*,43*,5S*)]-N-tl-(2 -imidazol-1-ylmethy1)-2-oxo-3-aza-4naft-2-y1thiomethy1-5-hydroxy-6-C2”-(1 -N-Cterc.-butyl)amino1 -oxomethy1)f eny1)1hexylchinolin-2-y1karboxamid,

11S-CIR*,43*,5S*)]-N-ll-C2 -imidazo1-1-y lmethy1)-2-oxo-3-aza-4naft-2-y1thiomethy1-5-hydroxy-6-C2“-Cl -M-Cterč.-buty1)amino1 -oxomethy1)feny1)1hexy1 i ndo1-3-y1karboxam i d,

11S-CIR*,4S*,5S*)]-N-[1-C2 -imidazol-1-ylmethy1)-2-oxo-3-aza-4naft-2-y1thiomethy1-5-hydroxy-6-C2-C1 -N-Cterc.-butyl)amino1 -oxomethy1 )feny1)1hexylbevnzothien-3-y1karboxamid,

1lS-CIRx,4S*,5S*)]-N-(l-C2 -methyl)-2-oxo-3-aza-4-naft-2-y1thiomethyl-5-hydroxy-6-C2*’-Cl -N-Cterc.-buty1)amino-1 -oxomethy 1 )fenyi)]hexychinolin-2-ylkarboxamid, (2 RC2 Rx,3 Rx,6 Sx)]-N-Cterc.-buty1-2-[2 -hydroxy-3 -fenylthiomethyl-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amino-8 -ami nolokty1benzam i d,

12'RC2'Rx,3'Rx,6 'Sx)]-N-Cterc.-buty1-2-[2'-hydroxy-3 '-naft-1-y 1 thiomethyl-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amino-8 hydroxy]okty1benzam i d, [2 R(2Rx,3 Rx,6 Sx>]-N-Cterc.-buty1-2-(2 -hydroxy-3 -naft-l-ylthiomethyl-4 -aza-5 -oxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amino]okty 1benzamid, (2 RC2 Rx,3 Rx,6 Sx)]-N-Cterc.-buty1-2-12 -hydroxy-3 -naft-l-ylthiomethy1-4 -aza-5 -oxo-6 -CN-(feny1ethoxy karbony1)aminolokty1benzamid,

C2 RC2 Rx,3 Rx,6 Sx> J-N-Cterc.-buty1-2-12 -hydroxy-3 -naft-1-y1thiomethyl-4 -aza-5 ,9 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amino9-aminolnony1benzamid,

RC2 Rx,3 Rx,6 Sx)]-N-Cterc.-buty1-2-12 -hydroxy-3 -naft-l-ylthiomethy1-4 -aza-5 ,9 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amino9-hydroxy]nony1benzamid,

RC2 Rx,3 Rx,6 Sx)3-N-Cterc.-buty1-2-12 -hydroxy-3 -fenyl19 thiomethyl-4 -aza-5 ,9 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbonyl)araino9-aminolnony1benzamid, [2 RC2 Rx,3 R*,6 SO ]-N-Cterc .-buty l-2-[ 2 -hydroxy-3 -naft-2ylthiomethy1-4 -aza-5 -oxo-6 -<N-<benzyloxykarbony1)amino7 -feny 1]heptylbenzamid, [2RC2Rx,3 Rx,6 S*)]-N-(terč.-buty1-2-C2 -hydroxy-3 -naft-2-yl thiomethy1-4 -aza-5 -oxo-6 -<N-(benzyloxykarbony1)anino7 -thienyl]heptylbenzamid,

RC2 Rx , 3 Rx ,6 Sx)]-N-Cterc.-buty1-2-C2 -hydroxy-3 -naft-2ylthiomethy1-4 -aza-5 -oxo-6 -CN-(benzyloxykarbony1iamino7 -fůry 1]heptylbenzamid,

ClS-CIRx,4S*,5Sx)]-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe nylthiomethyl-5-hydroxy-6-<2-Cl -N-Cterc.-butyl)amino-l oxomethy1)f eny1>]hexylehinoxai in-2-ylkarboxamid, [ lS-CIRx,4Sx,5Sx)]-N-[1-¢2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe nylthiomethyl-5-hydroxy-6-C2-Cl -N-Cterc.-buty1>amino-1 oxomethy1)fenyl)]hexy1naft-2-ylkarboxamid,

ClS-CIRx,4Sx,5Sx)]-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethy1>-2-oxo-3-aza-4-fe nylthiomethy1-5-hydroxy-6-C2-Cl -N-Cterč.-buty1)auino-1 oxomethy 1 ífeny1)] hexy 1 i soch i no 1 in-2-ylkarboxamid,

ClS-CIRx,4S*.5Sx)]-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe nylthiomethyl-5-hydroxy-6-C2-Cl -N-Cterc.-butyl)amino-l oxomethy 1 )fenyl ))hexy 1-6 -methylehinolin-2-ylkarboxamid,

ClS-CIRx,4Sx,5S*>]-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe nylthiomethyl-5-hydroxy-6-C2-Cl -N-Cterc.-butyl)amino-l oxomethyl )f eny 1)] hexy 1-8 ''' -chlorchinol in-2-y lkarboxamid,

ClS-<lRx,4S*,5Sx)]-N-Cl-(isopropyl)-2-oxo-3-aza-4-fenylthiomethyl-5-hydroxy-6-C2-Cl -N-Cterc--butyl)amino-l oxomethy 1) f eny 1 > 3 hexy lchinolin -2-y 1 karboxam i d,

C lS-CIRx,4S*,5S*>]-N-C1-C3 -amino-3 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe ny lthiomethyl-5-hydro^íy-6-C2”-Cl -N-Cterc. -butyl )amino-l oxomethy 1 ) f eny 1) ] hexy 1 ch i no 1 i n-2-y i karboxam i d, [ 1S~C1Rx,4Sx,5Sx)J-N-C1-furylmethy1-2-oxo-3-aza-4-fenyithiomethy1-5-hydroxy-6-C2-C1 -N-Cterc--buty1)amino-l oxomethy 1) f eny 1) ] hexy 1 ch i no 1 i n-2-y 1 karboxam i d, [1S-C1Rx,4Sx,5Sx)]-N-[1-C2 -ani i no-2 -oxoethy 1 ) -2-oxo-3-aza-4-feny 1thi omethy1-5-hydroxy-6-< 2 - C1 -N- (terč.-butyl)am i no-1 oxomethy1)feny1>3 hexylbenzothien-2-y1karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a S-Ό]-N-Cterc.-butyl)-2 -[2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-ó-C2-amino-2-oxoethy1) 8-chinolin-2-y1 loktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-(2R*,3Rx,3 S*,4a S*,8a Sx )3-N-Cterc--buty1)-2 -[2-hydroxy-3naft-l-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-isopropy18-chinolin-2-y13oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx>3-N-Cterc.-butyl)-2 -[2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy 1) 3-benzothien-2-y13oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx >1-N-Cterc.-butyl)-2 -C2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-isopropy13-chinolin-2-y13oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx.3 Sx,4a Sx,3a Sx >3-N-Cterc.-butyl)-2 -[2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C imidazol-4-yl-methy1) 3-chinolin-2-y13oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid,

C2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx)3-N-Cterc--butyl)-2 -C2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy1) 8-naf t-2-y13 okty1dekahydro i soch ino1 i n-3 -karboxam i d, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a S*)3-N-Cterc--buty1)-2 -C2-hydroxy-3naft-2-y1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-C 2,2-d imethy1ethyl)-8-chinolin-2-yl3oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2R* ,3Rx ,3 S* ,4a S* ,8a Sx )3 -Ν’-Cterc. -butyl )-2 -t2-hydroxy-3fenylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy1)8-chinolin-8-yl]okty1dekahydro i soch i noli n-3 -karboxam i d,

12R-(2Rx,3Rx,3 *Sx.4a Sx.8a Sx)3-N-Cterc--buty1)-2 -C2-hydroxy-3fenylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2”-oxoethy1)3-isochinolin-l-yl]okty1dekahydro i soch i no1 i n-3 -karboxam i d, [2R-C2R*,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx)3-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3fenylthiomethy1-4,7-diaza-5',8-dioxo-6-methy18-chinolin-2-y13oktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx ,8a Sx)3-N-Cterč.-buty1)-2 -C2-hydroxy-3fenylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy1)20 [lS-CIRx,4S*,5Sx]-N-[1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fenylthiomethy l-5-hydroxy-6-C2”-Cl' -N-Cterc. -buty 1 )amino-l oxomethy1)fenyl)3hexy1benzothien-2-ylkarboxamid, [2R-C2R*,3R*,3 S*,4a Sx,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3naf t-2-y1th i omethy1-4.7-d i aza-5,8-d i oxo-6-C2-am i no-2”-oxoethy1) 8-ch i no1 i n-2-y1]okty1dekahydro i soch i no1 i n-3'-karboxam i d, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx3-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3naf t-1-y1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-i sopropy18-chinolin-2-yl]okty1dekahydro i soc h i no1 i n-3-karboxam i d,

C2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx.8a Sx]-N-Cterc.-butyl)-2-[2-hydroxy-3naft-2-ylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2”-amino-2”-oxoethy1) 8-benzoth i en-2-y1)okty1dekahydro i soch i no1 i n-3'-karboxam i d, (2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a S*,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3naf t-2-y1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-isopropy18-chinolin-2-yl3 okty1dekahydro i soc h i ho1 i n-3 -karboxami d, (2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3naf t-2-y1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-C im i dazo1-4-y1-methy1) 8-chinolin-2-ylloktyldekahydroisochinolin-3 '-karboxamid.

[2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a 'Sx,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 '-[2-hydroxy-3naf t-2-y1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-< 2-am i no-2”-oxoethy1) 8-naft-2-y1]oktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a *Sx,8a*Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 '-[2-hydroxy-3naf t-2-y1th i omethy1-4,7-diaza-5,8-d i oxo-6-C 2“.2”-d imethy1ethy 1)-8-ch i no1 i n-2-y1]okty1dekahydro!soch i no1 i n-3 -karboxami d, [2R-C2Rx,3Rx.3 Sx,4a Sx ,8a*Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 2-hydroxy-3f eny 1 th i omethy 1 -4,7 -d i aza-5,8 -d i oxo-6- C 2” -amino-2” -oxoethy 1) 8-chinolin-8-yl]okty1dekahydroisoch i no1 i n-3 -karboxami d, [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a*Sx,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2-[2-hydroxy-3f eny 1 th i omethy 1 -4,7 -d i aza-5,8 -d i oxo-6- C 2” -am i no-2” -oxoethy 1>3-isochino1in-l-yl]oktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid,’ [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx.8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3feny1thiomethy1-4.7-diaza-5,8-dioxo-6-methy1í-chinolin-2-ylloktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid.

12R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx]-N-Cterc.-butyl)-2-[2-hydroxy-3?eny1thiomethy1-4.7-diaza-5,8-dioxo-6-(2”-amino-2”-oxoethy1)21

3-naft-l-y13okty1dekahydroisochiησ1in-3 -karboxamid, [2R-(2Rx,3Rx,3 S*,4a Sx,3a S*3-N-<terč.-butyl)-2 -(2-hydroxy-3feny1thiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-<2-amino-2-oxoethy1)8-C6 -methy1chino1in-2-yl)3okty1dekahydroisochino1in-3 -karbox amid, [2R-<2Rx,3Rx,3 Sx,4a S*,8a S*3-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3feny1thiomethyl-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-<2“-amino-2-oxoethy1)8-<4 -chlornaft-2-y1)loktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid, (2R-(2Rx,3Rx,3 S*,4a Sx,3a Sx3-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3f eny 1 thi omethy 1 -4,7-d i aza-5,8-dioxo-6-<2‘* -amino-2“ -oxoethy 1 )3-benz i m i dazo1-2-y13 okty1dekahydro i soch i no1 i n-3 -karboxam i d, [2R-C2Rx,3Rx,3 S*,4a S^x,8a S^x3-N-<terc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3feny1thiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy 1 )8-benzofur-2-y13okty1dekahydroisochino1in-3 -karboxamid.

Sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I se mohou připravovat způsobem podle reakčního schéma I*Reakční schéma I

(I) oxidace (případná)

kde znamená π 1 nebo 2 a

R, A. R¹. R² a X mají význam, uvedený u obecného vzorce I.

Reakce podle reakčního schéma I se provádějí postupně. Jakmile je reakce ukončena. může se meziprodukt popřípadě izolovat o sobě známým způsobem. Například se meziprodukt může nechat vykrystalovat a oddělí se filtrací, nebo se může reakční rozpouštědlo odstranit extrakcí, odpařením nebo dekantací. Získaný meziprodukt se může dále popřípadě čistit o sobě známými způsoby, jako jsou krystalizace nebo chromatografie na pevných nosičích, jako jsou silikagel nebo oxid hlinitý, před prováděním dalšího reakčního stupně.

Reakcí 1.1 je standardní kopulační reakce, běžně používaná při synteze peptidů, která se provádí reakcí vhodně substituovaného aminu obecného vzorce IA, se vhodně substituovanou karboxylovou kyselinou obecného vzorce IB.nebo s její aktivovanou formou v aprotickém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel- Reakce se s výhodou provádí v přítomnosti kopulačního činidla. Jakožto typická aprotická rozpouštědla, používaná při této reakci, se uvádějí tetrahydrofuran, dimethylformamid a s výhodou směs těchto rozpouštědel. Reakce se provádí při teplotě přibližně -30 až přibližně 25 *C. Aminové reakční činidlo se používá obecně v ekvimolárních množstvích se zřetelem ke sloučenině karboxylové kyseliny v přítomnosti ekvimolárního množství až mírného nadbytku kopulačního činidla. Jakožto typická kopulační činidla se uvádějí karbodi imidy, například dicyklohexylkarbodiimid (DCC) a N,N -diethylkarbodiimid; imidazoly, například karbonyldiimidazol: jakož také •i ’ * '· činidla jako chlorid bis-(2-oxo-$-oxazolidinyl>fosflnové kyseliny (BOP-Cl) nebo N-ethoxykarbonyl-2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin CEEDQ)

Výhodným kopulačním činidlem pro tuto reakci je dicyk lohexy 1 karbodi imid (DCC). Při reakci se také může používat promotorů, přičemž se jakožto výhodný promotor uvádí hydroxybenzotriazolhydrát <H0BT.H₂0>.

Při reakci 1,2 se sloučenina, připravená podle stupně 1.1, oxiduje o sobě známými způsoby. Například se sloučenina, připravená podle stupně 1.1, smísí s oxidačním činidlem v organickém nebo ve vodném rozpouštědle při teplotě přibližně -73 až přibližo ně 50 C. Jako typická oxidační činidla se uvádějí peroxid vodíku, jodistan sodný, manganistan draselný, oxid osmičelý a peroxykyseliny, jako je například kyselina peroxyoctová nebo kyselina meta-chlorperoxyoctová. Jako typická rozpouštědla se uvádějí voda a halogenované uhlovodíky, jako jsou například methylenchlorid nebo chloroform. Volba rozpouštědla nemá rozhodující význam, pokud je rozpouštědlo inertní k předejití reakce a pokud jsou reakční složky dostatečně rozpustné k dosažení žádané reakce. Reakce se s výhodou provádí v methylenchlořidu při teplotě přibližně -25 až přibližně 25 C- Výhodným oxidačním činidlem je kyselina metách 1 orperoxyoctová.

Sloučeniny obecného vzorce IA jsou užitečné. Jak shora popsáno, pro přípravu sloučenin obecného vzorce I. Sloučeniny obecného vzorce IA, kde znamená X skupinu obecného vzorce

se připravují způsobem podle reakčního schéma A.

Reakční schéma A

(Veinrebův amid)

Cdeprotekcí se vždy míní odstraňování chránící skupiny) kde znamená skupinu chránící aminoskupinu a R¹, R3a a ¥ mají shora uvedený význam.

Reakce podle reakčního schéma A se provádějí postupným sledem reakcí 1 až 6. Jakmile je reakce ukončena, může se meziprodukt popřípadě izolovat o sobě známým způsobem. Například se meziprodukt může nechat vykrystalovat a oddělí se fil.trací, nebo se může reakční rozpouštědlo odstranit extrakcí, odpařením nebo dekantací. Získaný meziprodukt se tnůže dále popřípadě čistit o sobě známými způsoby, jako jsou krystal izace nebo chromatografie na pevných nosičích, jako jsou silikagel nebo oxid hlinitý, před prováděním dalšího reakčního stupně.

Reakce A.l se zpravidla provádí aktivací, to znamená konverzí vhodně substituované kyseliny ary1karboxylové, heterocyklické karboxylové nebo nenasycené heterocyklické karboxylové na odpovídající acylchlorid nebo acylbromid reakcí s thionylchloridem, s thiony 1bromidém, s chloridem fosforitým, s bromidem fosforitým. s chloridem fosforečným nebo s bromidem fosforečným za podmínek o sobě známých ze stavu techniky. Vhodné sloučeniny kyseliny ary1karboxylové, heterocyklické karboxylové nebo nenasycené heterocyklické karboxylové kyseliny jsou obchodně dostupné nebo se mohou připravovat o sobě známým způsobem.

Podle reakce A,2 se acylchlorid nebo acylbromid, připravený podle stupně A.l, nechává reagovat s amoniakem nebo s primárním aminem nebo se sekundárním aminem obecného vzorce h-nr⁴r⁴ ,

-Hj/)

R⁴

R⁶ p

kde R⁴, R⁵. R⁶ap mají význam, uvedený u obecného vzorce I. v nepolárním aprotickém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel v přítomnosti nebo v nepřítomnosti činidla vázajícího kyselinu za získání odpovídajícího amidu. Reakce se provádí při teplotě přibližně -20 až přibližně 25 C. Jakožto typická rozpouštědla pro tuto reakci se uvádějí ethery a chlorované uhlovodíky, přičemž výhodnými rozpouštědly jsou diethylether, chloroform a methylenchlorid. Reakce se s výhodou provádí v přítomnosti činidla, vázajícího kyselinu, jako Jsou terciární aminy, s výhodou triethylarain.

Podle reakce ft,3 se amid, připravený podle stupně A-2, nechává reagovat se silnou zásadou v přítomnosti solubi1izačního činidla k získání aniontu, který se pak nechává reagovat podle reakce A.4 s Veinrebovým amidem k získání ketonu. Reakce A.3 se provádí v aprotickém rozpouštědle při teplotě přibližně -78 až přibližně O °C. Jakožto typické zásady, používané při reakci A.3, se uvádějí 1ithiumamidové zásady a alky11 ithiové zásady, s výhodou alky11ithiové zásady s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu 1 ithiumdialkylamidové zásady s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu. Jakožto typická solubi1izační činidla, používaná při reakci A.3 se uvádějí tetramethylaikylendiaminy s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu s výhodou tetramethy1ethylendiamin. Reakce A.4 se provádí v aprotickém rozpouštědle při teplotě přibližně 80 až přibližně -40 *C. Jakožto typická rozpouštědla, používaná při reakci A.3 a A.4 se uvádějí ethery, především tetrahydrofuran. Vři reakci A.4 se aniontu obecně používá v množství přibližně ekifflolárním až v množství přibližně tří molárních nadbytků aniontu, výhodou v množství přibližně dvou molárních nadbytků aniontu se . 'Y.telem na Veinrebovo amldlcké činidlo.

Podle reakce A.5 se keton, připravený podle stupně A.3, re< ikuje na odpovídající alkohol za použití vhodného redukčního - idla. Reakce se provádí v protickém rozpouštědle při teplotě ibližně -25 až přibližně 25 “c. Jakožto typická redukční činidla , používaná pro tuto reakci se uvádějí natriumborhydrid, lithium borhydrid, diisobutylaluminiumhydrid a natrium-bis<2-methoxyvhoxyJalurainiumhydrid, přičemž výhodným redukčním činidlem je

Matriumborhydrid- Jakožto typická protická rozpouštědla, používaná při této reakci, se uvádějí alkoholy, s výhodou ethanol.

Reakcí A.6 je standardní reakce odstraňování chránící skupiny z aminoskupiny, .prováděná o sobě známým způsobem za získání aminu obecného vzorce IA. Tento amin se pak nechává reagovat způ27 sobem, podrobně popsaným v odstavci v souvislostí s reakcí podle reakčního schéma I. Amin se může nechávat reagovat bez čištění avšak s výhodou se nejprve čistění provádí.

Sloučeniny obecného vzorce IA, kde znamená X skupinu obecného vzorce

se připravují způsobem podle reakčního schéma B. Reakční schéma B

1.di(t-butyldikarboxylát teplo

BOC—N

H

H (Veinrebův amid ·)

kde R¹ , R^b R^3b a Y nají shora uvedený význam.

Reakce podle reakčního schéma B se provádějí postupným sledem reakcí 1 až 7. Jakmile je reakce ukončena, může se meziprodukt popřípadě izolovat o sobě známým způsobem. Například se meziprodukt může nechat vykrystalovat a oddělí se filtrací, nebo se může reakční rozpouštědlo odstranit extrakcí, odpařením nebo dekantací. Získaný meziprodukt se může dále popřípadě čistit o sobě známými způsoby, Jako jsou krystalizace nebo chromatografie na pevných nosičích, jako Jsou silikagel nebo oxid hlinitý, před prováděním dalšího reakčního stupně.

Při reakci B.l se vhodně substituovaný arylamin, heterocyklický amin nebo nenasycený heterocyklický amin chrání za o sobě známých podmínek za použití v oboru o sobě známých skupin chráních aminoskupinu. Reakce B.2 až B.5 se provádějí v podstatě, jak je popsáno v případě reakcí podle schéma A.3 až A-6 s tou výjimkou, že podle reakčního schéma B je třeba ještě přídavné reakce k odstranění chránící skupinyreakce B.5, zavedené v reakci B.l. Jde o o sobě známou reakci k odstraňování chránící skupiny z aminoskupiny. Například se může t-Boc skuina v reakčním schéma B.l odstranit silnou kyselinou, s výhodou trifluoroctovou kyselinou.

Podle reakce B.6 se meziprodukt acyluje vhodným acylhalogenidem. isokyanátem nebo chlorformátem, s výhodou v přítomnosti činidla, vázajícího kyselinu, jako jsou terciární aminy, s výhodou triethylamin. Reakce se provádí při teplotě přibližně -20 až přibližně 25 *C. Jakožto typická rozpouštědla, používaná pro tuto reakci, se uvádějí ethery a chlorované uhlovodíky, s výhodou diethylether, chloroform a methylenchlorid.

Reakce B.7 je standardní reakcí odstraňování chránící skupiny z aminoskupiny a provádí se o sobě známým způsobem podobně jako v případě aminu IA podle shora uvedeného reakčního schéma I. Tento amin se může nechávat reagovat bez čištění, s výhodou se však čistí.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde znamená X skupinu obecného vzorce

se připravují způsobem podle reakčního schéma C. Reakční schéma C

R^b-N

H

2. silná zásada

H-S-R¹

3. aktivace kyselinou vytváření

4. a--d i azokarbony 1 u formation

5. H-G

redukce

•6.·

kde R^Y¹, R^b R^3a mají shora uvedený význam a kde znamená G atom halogenu.

Reakce podle reakčního schéma C se provádějí postupným sledem reakcí 1 až 9. Jakmile je reakce ukončena, může se meziprodukt popřípadě izolovat o sobě známým způsobem. Například se meziprodukt může nechat vykrystalovat a oddělí se filtrací, nebo se může reakční rozpouštědlo odstranit extrakcí, odpařením nebo dekantací. Získaný meziprodukt se může dále popřípadě čistit o sobě známými způsoby, jako jsou krystalizace nebo chromatografie na pevných nosičích, jako jsou silikagel nebo oxid hlinitý, před prováděním dalšího reakčního stupně.

Při reakci C.l se vytváří β-lakton reakcí šeřinu, majícího chráněnou aminoskupinu, s trifenylfosfinem a s diethylazodikarboxy látem CDEAD) v aprotickém rozpouštědle při teplotě přibližně o

-80 až O C. Reakce se s výhodou provádí v etheru, například v tetráhydrofuranu, při teplotě přibližně -80 až -50 °C.

Při reakci C.2 se laktonový kruh, vytvoření při reakci C.l, otevírá reakcí laktonu se vhodně substituovaným thioaniontem o struktuře -S-R¹, kde R¹ má význam, definovaný u obecného vzorce

I. Thioaniontová sloučenina se s výhodou vytváří reakcí odpovídajícího thiolu se silnou zásadou, jako je například hydrid sodný nebo hydrid draselný. Reakce se zpravidla provádí v aprotickém rozpouštědle při teplotě přibližně O až přibližně 40 °C a v inertní atmosféře, jako například v prostředí dusíku. Jakožto typická rozpouštědla pro tuto reakci se uvádějí ethery, s výhodou tetrahydrof uran.

Reakce C.3 se provádí aktivací, to znamená konverzí vhodně substituované sloučeniny, připravené podle reakčního stupně C.2. na odpovídající směsný anhydrid za o sobě známých podmínek. Například se sloučenina, získaná podle reakčního stupně C.2, může nechávat reagovat s alkylehlorformátem nebo s benzylehlorformátem s výhodou v přítomnosti sloučeniny vázající kyselinu- Jakožto výhodná sloučenina, vázající kyselinu, se uvádějí trialkylaminy, s výhodou triethylamin. Jakožto výhodné alkylchlorformátové reakční činidlo se uváddí isobutylchlorformát. Reakce se zpravidla provádí v aprotickém rozpouštědle, jako je například ethylacetát. Volba rozpouštědla nemá rozhodující význam, pokud je rozpouštědlo inertní k probíhající reakci a pokud se v něm reakční složky dostatečně rozpouštějí k proběhnutí reakce. Výsledného směsného anhydridového reakčního činidla se s výhodou používá při reakci C.4 bez další izolace nebo čištění.

Reakce C.4 se provádí ve dvou stupních. Nejdříve se roztok hydroxidu sodného pcikrytý vrstvou etherového rozpouštěd11a, s výhodou diethy1etherem, nechává reagovat š velkým nadbytkem N-methy 1 -N-nitro-N-nitrosoguanidinu za získání diazomethanového reakčního činidla. Hydroxidu sodného se s výhodou používá ve formě vodného roztoku, obsahujícího přibližně hydroxidu sodného 4 až 6 mol/litr. Jakmile je reakce v podstatě ukončena, vysuší se organická vrstva sušidlem, jako je například hydroxid draselný. Tento roztok se pak nechává reagovat se směsným anhydridem, získaným podle reakčního stupně C.3. za získání odpovídající «-diazokarbonylové sloučeniny. Diazomethanový reakční produkt se s výhodou používá v tomto reakčním stupni bez izolace a čištění. Reakce se zpravidla provádí při teplotě přibližně -50 až přibližně -20 C, s výhodou při teplotě -30 C.

Při reakčním stupni C.5 se α-diazokarbonylová sloučenina, připravená podle reakčního stupně C.4. nechává reagovat s kyselinou obecného vzorce H-G, kde znamená G atom halogenu, v aprotickém rozpouštědle. jako je například diethylether. za získání α-halogenkarbonylové sloučeniny. Výhodným kyselinovým reakčním činidlem je kyselina chlorovodíková, která vede k ec-chlorkarbonylové sloučenině. Reakce se zpravidla provádí při teplotě přibližně -30 až přibližně O C. Volba rozpouštědla nemá rozhodující význam, pokud je rozpouštědlo inertní k probíhající reakci a pokud se v něm reakční složky dostatečně rozpouštějí k proběhnutí reakce. Kyselinové reakční činidlo se zpravidla přidává ve formě bezecdého plynu v malých přídavcích až do chvíle, kdy se zdá, že re«·' - e proběhla dokonale.Reakce se monitoruje chromatografií v tenké vrstvě.

Při reakci C.6 se karbonylový podíl sloučeniny, připravené zpfesobem podle reakčního stupně C.5. redukuje za o sobě známých P dwínek, za získání «-chlorhydroxysloučeniny. Například se slouMatna, připravená způsobem podle reakčního stupně C.5, smísí s dukčním činidlem ve směsi s rozpouštědlem. Jakožto typická ixtakční činidla se uvádějí natriumborhydrid, lithiumborhydrid. borhydrid zinečnatý, diisobutylaluminlumhydrld a natrium-bis<2net hoxy ethoxy)aluminiumhydrid. přičemž výhodným redukčním činidlem je natriůmborhydrid. Jakožto typické rozpouštědlové směsi se ivádí směs protického a aprotického rozpouštědla, například sys-ém tetrahydrofuran/voda. Volba rozpouštědla nemá rozhodující vý:nam, pokud je rozpouštědlo inertní k probíhající reakci a pokud se v něm reakční složky dostatečně rozpouštějí k proběhnutí reakce. Reakce se zpravidla provádí při teplotě přibližně -10 až přibližně 10 C, s výhodou při teplotě přibližně 0 C.

Při reakci C-7 se a-chlorhydroxysloučenina, připravená podle reakce C-6, zpracovává silnou zásadou za získání odpovídajícího epoxidu za o sobě známých podmínek. Například se může nechávat cc-chlorhydroxys loučen i na reagovat se směsí hydroxidu draselného a ethanolu v organickém rozpouštědle, například v ethylacetátu. Volba rozpouštědla nemá rozhodující význam, pokud je rozpouštědlo inertní k probíhající reakci a pokud se v něm reakční složky dostatečně rozpouštějí k proběhnutí reakce. Reakce se zpravidla proo vádí při teplotě přibližně O C až při teplotě přibližně zpětného toku rozpouštědla, s výhodou při teplotě místnosti.

Při reakci C.8 se epoxid, připravený podle reakce C.7, nechává reagovat s heterocyklickým reakčním činidlem obecného vzorce

v protickém rozpouštědle při teplotě přibližně 70 C až přibližně 100 C. Volba rozpouštědla nemá rozhodující význam, pokud je rozpouštědlo inertní k probíhající reakci a pokud se v něm reakční složky dostatečně rozpouštějí k proběhnutí reakce. Typickými rozpouštědly pro tuto reakci jsou alkoholy, s výhodou ethanol. Reakce se zpravidla provádí při teplotě přibližně 80 C.

Reakce C.9 je standardní reakcí odstraňování chránící skupiny z aminoskupiny a provádí se o sobě známým způsobem k získání odpovídajícího aminu IA, kterého se může používat pro shora uvedenou reakci podle shora uvedeného reakčního schéma I.

Heterocyklické reakční složky, používané při reakci C.8, obecného vzorce

se mohou připravovat o sobě známými způsoby. Například se heterocykl ické reakční složky zpravidla připravují z odpovídající aminokyseliny s chráněnou aminoskuinou aktivací kyselinou s následným zpracováním alkylaminem. Tato reakce se zpravidla provádí v přítomnosti prostředku, vázajícího kyselinu, jako je například N-methylmorfo1in. Odstraněním skupiny, chránící aminoskupinu, o sobě známými způsoby odstraňování chránících skupin se získají heterocyklické reakční složky, používané při shora uvedené reakci

C.8.

Například (1S-C3R*,4aRx,8aRx]-dekahydroisochinolin-3-N-terc.butoxykarbonylamid se připravuje sledem následujících stupňů·'

1) ochrana aminoskupiny <t-Boc),

2> aktivace kysel inou/reakce s terč.-butylaminem,

3) katalytická hydrogenace,

4) odstranění chránící skupiny z aminoskupiny.

Veinrebův amid. používaný jakožto reakční složka v reakcích

A.4 a B.3,se připravuje reakcí sloučeniny, připravěné podle reakčního schéma C.2, s N-methoxy-N-methylaminem v přítomnosti promotoru, činidla vázajícího kyselinu a kopulačního činidla v aprotlckém rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel při teplotě přibližně -25 až 25 *C. Jakožto výhodný promotor se pro tuto reakci uvádí HOBT.HaO. Výhodnou látkou, vázající terciární alkylaminy, jsou triethylamin a N-methylmorfolin. Jakožto výhodné kopulační činidlo se uvádí ethyldimethylamlnopropylkarbodiimidhydrochlorid. Veinrebův amid, získaný touto reakcí, se s výhodou izoluje před svým použitím při reakci A.4 a B.3.

Karboxylové kyseliny, používané jakožto reakční složka při kopulační reakci podle reakce 1.1, se připravují o sobě známým způsobem, pokud nejsou obchodně dostupné.

Pracovníkům v oboru je jasné, že při provádění shora uvedených postupů může být žádoucí zavádění chránících skupin do reakčních složek pro předcházení sekundárním reakcím. Jakékoliv aminové, alkylaminové nebo karboxylové skupiny reakčních složek mohou být chráněny o sobě známými způsoby pro chránění aminoskupin nebo karboxylových skupin vždy tak, aby nedocházelo k narušení schopnosti zbylé molekuly reagovat žádoucím způsobem. Různé chránící skupiny se mohou posléze odstraňovat zároveň nebo postupně o sobě známými způsoby.

Jak shora uvedeno, zahrnuje vynález všechny asymetrické formy, jednotlivé isomery a jejich směsi. Takové isomery se mohou připravovat ze svých případných prekursorů shora popsaným způsobem nebo štěpením racemických směsí. Štěpení racemických směsí se může provádět v přítomnosti štěpicího činidla, chromatograficky nebo opakovanou krystalizací nebo kombinací těchto způsobů, jak je ostatně v oboru známo. Podrobnosti takových štěpení jsou popsány v publikaci Jacques a kol., Enantiomers, Racemates and Resolutions (Enantiomery, racemáty a štěpení), John Viley & Sons, 1981.

Sloučeniny, používané jakožto výchozí látky při přípravě sloučenin podle vynálezu, jsou známy a pokud nejsou obchodně dostupné, mohou se připravovat o sobě známými způsoby.

Farmaceuticky vhodné soli podle vynálezu se zpravidla připravují reakcí sloučenin obecného vzorce I s ekvimolárním množstvím nebo s nadbytkem kyseliny nebo zásady. Reakce se zpravidla provádějí v rozpouštědle obou složek, jako jsou například diethy lether nebo benzen v případě přípravy adičních solí s kyselinou a voda nebo alkoholy v případě přípravy adičních solí se zásadou. Soli se zpravidla vysrážejí z roztoku v průběhu jedné hodiny až deseti dnů a mohou se izolovat filtrací nebo jinými o sobě známými způsoby.

Následující přípravy a příklady praktického provedení

X \ vynález blíže objasňují, nijak jej však neomezují:

V přípravách a v příkladech se používá zkratek pro teplotu tání, pro spektra protonové magnetické resonance, pro elektronová hmotová spektra, pro desorpční hmototvá spektra, pro spektra při bombardování rychlými atomy, pro infračervená spektra, pro ultrafialová spektra, pro elementární analýzu, pro vysokovýkonnou kapalinovou chromatografi i a pro chromatografi i v tenké vrstvě v jejich běžném slova smyslu t.t., MNR . EIMS, MS(FD). MS(FAB), IR··, UV, analýza HPLC a TLC. Absorpční maxima pro IR spektra se uvádějí jen pokud mají význam, neuvádějí se tedy veškerá pozorovaná maxima.

V případě NMR spekter se používá následujících zkratek s singlet, d dublet, dd” dublet dubleta, t“ triplet, g kvartet, m” multiplet, “dm dublet multipletú a “br.s, br.d, br.t. br.m, široký singlet. široký dublet, široký triplet, široký multiplet- “J znamená kopulační konstantu v Hertz (Hz). Pokud není jinak uvedeno, vztahují se hodnoty NMR na volnou zásadu předmětné sloučeniny.

Protonová nukleární magnetická resonanční spektra (^JH NMR) se získají na 6E QE-300 spektrometru při 300 MHz nebo na spektrometru společnosti Briiker Corp. 270 MHz.Chemické posuny se vyjadřují v delta (S) hodnotách (části na milion. tetramethylsilan). MS(FD) se odečítají na spektrometru Varian-MAT 731 za použití uhlíkových dendritických emiterfl. EIMS se získají za použití zařízení CEC 21-110 společnosti Consolidated Electrodynamics Corporation. Spektra MS(FAB) se získají za použití spektrometru VG ZAB-3. IR spektra se získají za použití zařízení Perkin-Elmer 281. UV spektra se získají za použití zařízení Cary 118. Chromatografie v tenké vrstvě (TLC) se provádí za použití sllikagelových destiček E. Merck. Teploty tání jsou nekorigované.

Příklady provedení vynálezu

Příprava 1

A. (2R)-2-N(terc. -Butoxy karbony 1 )amino-3-naf t-2-y lthiopropanoová kyselina

Do roztoku 2,14 g (13,4 mmol) 2-naftalenthiolu ve 40 ml bezvodého tetrahydrofuranu se při teplotě místnosti přidá suspenze 0,54 g ¢13,5 mmol) hydridu sodíku v minerálním oleji. Po přibližně 15 minutách se po kapkách přidá roztok 2,5 g ¢13,4 mmol) <S)-N<terc--butoxykarbony 1 )serin-£-laktonu ve 30 ml tetrahydrofuranu. Získaná reakční směs se nechává reagovat přibližně po dobu jedné hodiny a pak se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá gumovitá pevná látka. Tato pevná látka se čistí bleskovou chromatografií <za použití 1 % methanolu v ethylacetátu jakožto elučního činidla), čímž se získá 4,35 g 94 % teorie) bílé pevné látky.

⁴H NMR <CDCl3) 5 10,25 fs, 1H), 7.89 ¢3, 1H), 7,78 ¢10, 3H) , 7,46 ¢111, 3H) 5.39 <d, 1H), 4,61 ¢111, 1H), 3,49 ¢111, 2H) 1,37 ¢3. 9H)

B. < 2R )-N <Methoxy)-N-methy1-12-N < terč.-butoxykarbony1)am i no-3naf t-2-y1thi o]propanam i d

Do studeného ¢0 C) roztoku 4,3 g ¢12,4 mmol) <2R)-2-N<terc.butoxykarbony1)amino-3-naft-2-ylthiopropanoové kyseliny, meziproduktu podle odstavce IA, 1,58 g ¢16,15 mmol) N,0-dimethy1hydroxy lam i nhydrochl or idu. 2,18 g ¢16,15 mmol) 1-hydroxybenzotriazo1hydrátu <H0BT.H20), 2,24 ml <16,15 mmol) triethylaminu a 2,73 ml <24.86 mmol) N-methylmorfolinu ve 100 ml methylenchloridu se přidá 2,62 g <13,67 mmol) l-<3-dimethylaminopropyl)-3-ethyIkarbodiimidhydrochloridu <EDC). Získaná reakční směs se nechává reagovat při teplotě místnosti přes noc- Reakční směs se zředí 1OO ml hexanu, promyje Se postupně 200 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 200 ml solanky. Získané vrstvy se oddělí, organická vrstva se vysuěí síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá čirý žlutý olej.

NMR <CDCl3) 5 7.90 <s. 1H). 7.80 <m, 3H), 7.49 <m. 3H), 5.41

Cd, 1H), 4.92 <m, 1H). 3.59 <s, 3H). 3,18-3,46 <m, 2H). 3.05 <s,

3H). 1,42 <s. 9H)

MS <FD): m/e 391 <M+), 390 <100)

C. <3R)-N<terc.-Buty1)-2-12 -oxo-3 -N<terč.-butoxykarbony1)amino-4 -naft-2-ylthio]buty1benzamid

Do studeného (-78 C) roztoku 8,60 g (45,0 mmol) NCterc.-buty 1)-2-methylbenzamidu a 14,2 g (95,0 mmol) Ν,Ν,Ν N -tetramethylethylendiaminu ve 100 ml bezvodého tetrahydrofuřanu a v prostředí dusíku se pomalu přidá 111 ml (95,0 mmol) 0.85M roztoku sek--butyl lithia v hexanech injekční stříkačkou. Vnitřní teplota v reakční nádobě se monitoruje v průběhu přidávání sek.-buty11ithia k zajištění, aby teplota nepřekročila -57 C. Získaná reakční směs se nechává reagovat po dobu přibližně jedné hodiny při teplotě -78 °C a přidá se po kapkách roztok 7,90 g (20,0 mmol) (2R)N(methoxy)-N-methy1-C2-NCterč.-butoxykarbonyl)amino-3-naft- 2-y 1thio]propanamidu, meziproduktu podle odstasvce IB, v 80 ml tetrahydrof uranu. Když Je přidání ukončeno, reakční směs se nechá ohřát na teplotu -20 °C a pak se reakce ukončí přidáním nasyceného roztoku chloridu amonného. Získaná směs se zředí 600 ml diethyletheru. Získané vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje postupně ÍM roztokem hydrogensíranu sodného a solanky, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá čirý žlutý olej. Tento olej se čistí bleskovou chromatografií (za použití gradientu 10 až 50 % ethylacetátu v hexanu jakožto elučního činidla), čímž se získá 8.5 g (3R)-N(terc.-buty1)-2-C2 -oxo-3 -NCterc.-butoxykarbonyl)amino-4 -naft-2ylthiolbutylbenzamIdu jakožto meziproduktu ve výtěžku 82 % teorje.

*H NMR CCDCI3) 5 7.90 Cs. 1H). 7.79 (t. 3H), 7,48 Cm, 3H), 7,40 (d. 1H). 7,29 (m, 2H>. 7,05 (d. 1H), 5.94 (br.s, 1H), 5,65 Cm.

1H), 4.65 (d. 1H). 4.24 (d, J-17 Hz. 1H), 3,86 (d, J-17HZ.1H).

3.66 (m, 1H). 3.40 (m. 1H). 1,42 (s. 9H). 1.39 Cs, 9H)

MS (FD): m/e 521 (Μ*). 521 (100)

D. [2R-C2Rx ,3Rx] -N-(terc. -Buty 1 )-2-[2'-hydroxy-3 '-N-(terč. -butoxykarbonyl )am i no-4 -naft-2-ylthio]butylbenzamid

Do roztoku 3,49 g (6,7 mmol) (3R)-N-(terc.-butyl)-2-t2 -oxoz z

-N-Cterc--butoxykarbonyl)amino-4 -naft-2-ylthio]butylbenzamidu, meziproduktu podle odstavce 1C. ve 150 ml absolutního ethanolu se přidá 0,51 g (13,0 mmol) borhydridu sodného a získaná reakční směs se nechává reagovat přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs se pak ochladí na teplotu O C, reakce se ukončí přidáním nasyceného roztoku chloridu amonného. Získaná směs se zředí 550 ml methylenchloridu. Získané vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje postupně IN kyselinou chlorovodíkovou, 2N roztokem hydroxidu sodného a solankou, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá bezbarvá pěna. Tato pěna se čistí bleskovou chromatografií (za použití gradientu 10 až 25 hexanu v ethylacetátu jakožto elučniho činidla),čímž se získá 2,78 g ¢78 % teorie) 12R-(2Rx,3Rx]-N-(terc.buty1)-2-12 -hydroxy-3 -N-(terč.-butoxykarbony 1) amino-4 -naft-2ylthio]butylbenzamidu jakožto meziproduktu!H NMR (CDCI3) δ 7.84 (s, 1H), 7,73 (m, 3H). 7.41 (m, 3H),

7,29 (t, 2H), 7,16 (t, 2H), 6,53 (s. 1H), 5,32 (d, 1H),

3.86 (m, 2H), 3,33 (m, 2H), 2,83 (m. 2H). 1,40 (s, 9H)

MS (FD): m/e 523 (M*), 522 (100)

Analýza pro C30H38N2O4S vypočteno: C 68,94 H 7,33 N 5,36 nalezeno: C 68,65 H 7,34 N 5,15

E. (2R-(2Rx,3Rx]-N-(terc.-Butyl)-2-12 -hydroxy-3 -amino-4 -naft2-ylthio]butylbenzamid

Do studeného (0 C) roztoku 2,89 g (5,53 mmol) (2R-(2Rx,3Rx]N- (terč.-buty1)- 2-12 -hydroxy-3 N-(terc.-butoxykarbonyl)-amino4-naft-2-ylthio]butylbenzamidu, meziproduktu podle odstavce ID, ve 100 ml methylenchloridu se přidá 18 ml kyseliny trifluoroctové. Získaná reakční směs se nechává reagovat po dobu přibližně jedné hodiny. Reakční směs se pak zkoncentruje za sníženého tlaku. čímž se získá pěna. Tato pěna se suspenduje v toluenu a pak se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá pěna. která se čistí bleskovou chromatografií (za použití 5 % methanolu v methylenchloridu jakožto elučniho činidla), čímž se získá 1,71 g (74 % teorie) 12R-(2Rx,3Rx3-N-(terč.-butyl)-2-(2 -hydroxy-3 -amino-4 naft-2-ylthio]butylbenzamidu ve formě bílé pěny.

*H NMR (CDC13) δ 7,75-7,85 (m, 4H), 7,24- 7,51 (m, 7H), 6,06 (s.

1H) , 3,75 Cm. 1H). 3,61 Cm, 1H). 3.07 Cm. 2H), 2,95 Cm, 2H),

1.47 Cs, 9H)

MS CFD)·· m/e 423 CM*), 422 C100)

Příprava 2

A. C2R)-2-NCterc.-Butoxykarbony1)amino-3-fenylthiopropanoová kysel ina

C 2R)-2-N C terč --Butoxykarbony1)am ino-3-feny1th i opropanoová kyselina se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v přípravě IA. Získá se ve výtěžku 5,1 g C95 % teorie).

*H NMR CCDC13) δ 7,43 Cm. 2H), 7,22- 7,34 Cm, 3H). 5,31 Cm. 1H),

4,54 Cm. 1H), 3,37-3,48 Cm, 2H), 1,43 Cs. 9H)

MS CFD): m/e 297 CM*), 297 C100)

B. C2R)-NCMethoxy)-N-methy1-12-N(terč--butoxykarbony1)amino-3f enylthiolpropanami d

C 2R)-N( Methoxy)-N-methyl-t2-N< terč.-butoxy karbonyl)amino-3feny1thio]propanamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v přípravě IB. Získá se ve výtěžku 4,40 g C79 % teorie).

*H NMR (CDCI3) S 7,33 Cm, 2H), 7.17 Cm, 2H), 7,09 Cm. 1H). 5,53

Cd. J-9 Hz, 1H). 4.73 Cm, 1H). 3,45 Cs. 3H), 3,19 Cm. 1H).,2,953,06 Cm. 4H), 1.33 Cs. 9H)

MS CFD): m/e 341 CM*). 340 C100)

C. C3R)-NCterc.-Buty1)-2-C 2 -oxo-3'-NCterč.-butoxykarbony1 )amino-4 '-{eny1thio]buty1benzamid

C3R)-NCterc.-Buty1)-2-C2 -oxo-3 -NCterc.-butoxykarbonyDamino-4 -fenylthio]buty1benzamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v přípravě 1C- Získá se ve výtěžku 2.20 g (58 teorie)lH NMR CCDCI3) delta 7,39 Cm, 3H), 7,18-7,35 Cm. 5H), 7,09 Cd. J-6 Hz. 1H), 6,00 (s, 1H). 5,63 Cd. J-7Hz, 1H). 4,56 Cm. 1H), 4,20 Cd, J-17HZ. 1H), 3,84 Cd. J-17Hz. 1H), 3.54 Cm. 1H) 3,26 (ra. 1H), 1.41 (s, 9H)

D. [2R-(2R*.3Rx]-N-(terč.-Buty1)-2-[2 -hydroxy-3 -N-(terč.-butoxykarbony 1 )amino-4 -fenylthio]buty1benzamid (2R-(2Rx,3Rx]-N-(terc.-Buty1)-2-(2 -hydroxy-3 -N-(terc.-buoxykarbony1)amino-4 -feny lthio] buty 1 benzam i d se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v přípravě ÍC. Získá se ve výtěžku 1,85 g (80 % teorie).

*Η NMR (CDCI3) 6 7,17-7,45 Cm, 9H), 6,04 (br.s, 1H), 5.08 Cm,

1H), 3,87 (m. 2H), 3,32 (m, 2H), 2,90 <m, 3H), 1,47 (d, 18H)

MS (FD): m/e 473 (M*), 472 (100)

Analýza pro C26H36N2Q4S vypočteno: C 66,07 H 7,68 N 5.93 nalezeno: C 66,09 H 7,75 N 5,86

E. [2R-(2Rx,3Rx]-N-(terc.-Buty1)-2-[2 -hydroxy-3 -amino-4 -fenylthiolbuty1benzamid [2R-(2Rx,3Rx]-N-(terč.-Buty1)-2-(2 -hydroxy-3 -amino-4 -feny lthio]buty1benzamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v přípravě 1C. Získá se ve výtěžku 1,00 g (81 % teorie).

*H NMR (CDCI3) S 7,19-7.43 (m, 9H), 6,04 (br.s. 1H). 5,43 (br.s.

1H), 3,71 (m. 1H), 3.47 (m, 1H). 2.83-3,01 (m, 4H), 1.47 (s. 9H)

MS (FD): m/e 373 (M*). 372. 373 (100)

Příprava 3

A. (2R)-N(Benzyloxykarbonyl)amino-3-naft-2-ylthiopropanoová kyselina

Do roztoku 1.28 g (8,0 mmol) naftalen-2-thiolu ve 30 ml tetrahydrofuranu se pomalu přidá 1,77 g (8,16 mmol) 60% hydridu sodíku v prostředí dusíku. Po přibližně 15 minutovém míchání se pomalu přidá roztok N(benzyloxykarbony 1 )serin-{í-laktonu ve 20 ml tetrahydrofuranu. Získaná reakční směs se nechává reagovat při teplotě místnosti přibližně po dobu jedné hodiny a pak se 'zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se rozpustí v ethylacetátu a promyje se postupně 0,5N roztokem hydrogensíranu sodného a nasyceným roztokem solanky. Získané vrstvy se oddělí a organická vrstva se vysuší síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí bleskovou chromatografií, čímž se získá 2,08 g (68 % teorie) bledě žluté pevné látky.

¹H NMR CCDCI3) S 3,42-3,61 Cbr.m, 2H). 5,53-5,76 Cbr.s. 1H), 4,85-5,08 Cbr.m, 2H>, 5,54 - 5,76 Cbr.s, 1H), 7,06-7,97 Cm. 12H) [«Id -55,72° Cc 1,0 methanol)

IR CKBr): 3348. 3048, 1746, 1715, 1674, 1560, 1550, 1269, 1200, 1060 cm^-1

MS CFD): m/e 381 CM*), 381 C100)

Analýza pro C20H19NQ4S vypočteno: C 66,12 H 5,02 N 3,67 na1ezeno ^: C 66.22 H 5,04 N 3,86

B C3R)-Benzy1-2-aza-3-Cnaft-2-ylthiomethy1)-4-oxo-5-diazopentanoát

Do studeného C-30 °C) roztoku 15,38 g C4O.3 mmol) C2R)-NCben: yloxykarbony1)amino-3-naft-2-ylthiopropanoové kyseliny, meziproí»u podle odstavce 3A, ve 230 ml ethylacetátu se v prostředí υ íku pomalu přidá 5.62 ml (40.3 mmol) triethylaminu injekční íkačkou. Do získaného roztoku se pak přidá 7.84 ml (60,5 mmol) i Jiutylchlorfonaátu injekční stříkačkou. V oddělené baňce se 10 XCmethyl)-NCnitro)-N<nitroso)guanidinu pečlivě přidá do dvoutvové směsi 170 ml diethyletheru a 170 ml 5N roztoku hydroxidu mého za silného vývinu plynu. Když je uvedená reakce v podsta< ukončena, dekantuje se organická vrstva od vodné vrstvy do hydroxidu draselného a vysuší se. Toto vytváření diazoraethanu a přidávání se opakuje za použití stejných množství diethyletheru a hydroxidu sodného a 30 g NCmethy1)-N(nitro)-N<nitroso)guanidinu. Získané diazomethanové reakční činidlo se pak přidá do směsi roztoku anhydridu, shora připraveného.'a reakční směs se nechá reagovat za chladu (-30 C) po dobu přibližně 20 minut. Když je reakce v podstatě ukončena, jak se zjišťuje chromatografií v tenké vrstvě, probublává se roztokem dusík za použití Pasteurovy pipety k odstranění nadbytku diazomethanu a pak se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí bleskovou chromatográfií <za použití 10 % ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučního činidla, čímž se získá 13,62 g <83 % teorie) žlutého oleje.

¹H NMR CCDC13) S 3,32-3,46 Cm, 2H), 4,40-4,67 Cm, 1H), 5,00-5.09

Cm, 2H) 5,44 Cs, 1H). 5,76 Cd, J=7,8 Hz, 1H), 7,25-7,86 Cm, 12H)

C. < 3R)-Benzy1-2-aza-3-C naf t-2-yIth i omethy1)-4-oxo-5-ch1orpentanoát

Krátce Cpo dobu přibližně dvou sekund) se vede bezvodá kyselina chlorovodíková (plyn) studeným C-20 C) roztokem 13,62 g <33,59 mmol) <3R)-benzyl-2-aza-3-<naft-2-ylthiomethy1)-4-oxo-5diazopentanoátu, meziproduktu podle odstavce 3B, ve 230 ml diethyletheru, čímž dochází k vývoji plynu. Tento proces se opakuje, přičemž se dbá toho, aby se nepřidal nadbytek kyseliny chlorovodíkové- Když je reakce v podstatě ukončena, jak se zjišťuje chromatograf i í v tenké vrstvě, zkoncentruje se roztok za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek-Tento zbytek se čistí bleskovou chromatograf i í (za použití gradientu 10 % ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučního činidla), čímž se získá 12,05 g <87 % teorie) <3R)-benzyl-2-aza-3-naft-2-ylthiomethy1)-4-oxo-5-chlorpentanoátu ve formě'pevné látky bledě tříslové barvy.

*H NMR <CDCl3) 6 3.41 <dd, J-12 6 Hz, 1H). 3.53 <dd. J-12 6. 1H). 4,18 <AB q. J-41,9 Hz, J-15.9 Hz. 2H). 4.77 <dd. J-9 3 Hz. 1H),

5.04 <AB q. J-12 Hz. J-10.4 Hz, 2H), 5,59 <d, J-7 Hz, 1H),

7.24-7,85 <komplex. 12H) [«Id -80,00 <c 1,0 methanol)

IR <CHCl3>= 3426, 3031, 3012. 1717, 1502, 1340, 1230, 1228,

1045 cm“¹

MS <FD): m/e 413 CM*), 413 <100)

Analýza pro C2 2H2ON03SG1 vypočteno: C 63.84 Ή 4,87 N 3,38 nalezeno: C 64.12 H 4,95 N 3,54

D. [3R-(3Rx ,4Sx] -Benzy l-2-aza-3-naft-2-ylthiomethy1 )-4-hydroxy-5c h 1orpentanoát

Do studeného <0 C) roztoku 530 mg (1,28 mmol) (3R)-benzyl2-aza-3-naft-2-yIthiomethy1)-4-oxo-5-chlorpentanoátu, meziproduktu podle odstavce 3C. v 10 ml tetrahydrofuranu a 1 ml vody se přidá 73 mg <1,92 mmol) borhydridu sodného. Když ie reakce v podstatě ukončena, jak se zjišťuje chromatografií v tenké vrstvě, nastaví se hodnota pH na 3 za použití 10 ml vodného nasyceného roztoku chloridu amonného a 500 μΐ 5N kyseliny chlorovodíkové. Získaný roztok se extrahuje dvakrát methyleňchloridem a spojené organické vrstvy se promyjí vodou, vysuší se síranem sodným, zflitrují se a zkoncentrují se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí radiální chromatografií (za použití methylenchlořidu jakožto elučního činidla), čímž se získá 212 g <40 % teorie) [3R-(3R*,4Sx]-benzyl-2-aza-3-naft-2-yIthiomethyI)4-hydroxy-5-chlorpentanoátu ve formě pevné látky tříslové barvy. *H NMR (CDC13) S 3.40 (s. 2H), 3,61-3,71 <ra. 2H). 3,97-3,99

Cm, 2H), 4,99 <s. 2H). 5,16 <br.s, 1H), 7.21-7.83 (komplex.

12H)

MS (FD): m/e 415 CM*), 415 (100) [«3d -47,67* (c 0,86 methanol)

IR (CHCI3): 3630, 3412. 3011. 1720, 1502. 1236, 1044 cm“¹

Analýza pro C22H22N03CIS vypočteno: C 63,53 Η 5,$3 N 3,37 nalezeno: C 63,72 H 5.60 N 3,64

E. [3R-<2Rx,4S* 3-Benzy1-2-aza-3-oxi rány1-4-naft-2-y11hiobutanoát

Roztok 31 mg (0,55 mmol) hydroxidu draselného v 1 ml· ethanolu se přidá do roztoku 190 mg (0.46 mmol) [3R-(3R*.4Sx]-benzyl-2aza-3-naft-2-ylthiomethy1)-4-hydroxy-5-chlorpentanoátu, meziproduktu podle odstavce 3D. v 6 ml systému 1 ^: 2 ethano1/ethy1acetát- Když je reakce v podstatě ukončena, jak se zjišťuje chromatograf i í v tenké vrstvě, vlije se reakční směs do směsi vody a methylenchlořidu. Získané vrstvy ,se oddělí a organická vrstva se promyje vodou, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a zkoncen- 45 truje se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Zbytek se čistí radiální chromatografií (za použití 10 % ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučního činidla), čímž se získá 172 g (99 % teorie) [3R-(2Rx,4S*1-benzy1-2-aza-3-oxiraný 1-4-naft-2-y1thiobutanoátu ve formě pevné látky světle tříslové barvy.

IH NMR CCDCI3) δ 2,76 (br.s, 2H), 3,01 (br.s, IH), 3,31 (d, J=5 Hz. 2H), 3,77 (br.s, IH), 5,05 (s. 2H), 5,22 (d, j=6 Hz, IH). 7,25-7,85 (komplex, 12H) [<z]d -125.42 (c 0,59 methanol)

IR (CHCI3): 3640, 3022, 2976, 1720, 1502. 1235. 1045 cm'¹ MS (FD): m/e 379 CM*). 379 (100)

Analýza pro C22H21NO3S vypočteno: C 69,63 nalezeno: C 69,41

H 5,58 H 5,53

N 3,69 N 3,64

F. [3R-(3Rx,4Rx,3 Sx,4a Sx,8a S*1-Benzyl-[2-aza-3-naft-2-ylthiomethy 1)-4-hydroxy-5-(3 -(1-N(terč.-buty1)am i no-1”-oxomethy1)oktahydroisochinolin-2 -y1)1pentanoát

Připraví se roztok obsahující 161 mg (0,40 mmol) [3R-(2Rx4S*3-benzyl-2-aza-3-oxirany1-4-naft-2- ylthiobutanoátu, meziproduktu podle odstavce 3E a 94 mg (0,43 mmol) 3-(l-N(terc.-butyl>amino-l-oxomethyl )oktahydro-(2H)-isochinol inu v 5 ml ethanolu. Získaná reakční směs se nechává reagovat při teplotě BO °C po dobu přibližně 19 hodin. Roztok se pak nechá ochladit na teplotu místnosti a zkoncentru je se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí radiální chromatografií (za použití 10 ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučního činidla), čímž se získá 103 mg (42 % teorie) bílé pěny.

*H NMR (CDCI3) S 1,10-1.73 (m. 20H), 2,13-2.31<m, 2H), 2,44-2,53

Cm. IH). 2,56-2.68 <m. IH). 2,86-2.97 Cm, IH). 3.52 (br. s. 2H), 4.02 (br. s. 2H), 4.98 (s, 2H), 5,65 (s. IH), 5.94 (s, IH), 7.257.83 (komplex, 13H)

MS (FD): m/e 629 CM*), 138 (100)

CalD -92.45 (c 1,06 methanol)

IR (CHCl3)^; 3429. 3010, 2929, 1713. 1670, 1514, 1455, 1047 cm”¹

Analýza pro C35H47N3Q4S vypočteno: C 69,98 H 7,67 N 6,80 nalezeno: C 69,86 H 7,78 N 6,58

G. [2R-(2Rx,3Rx.3 'Rx,4a 'Sx,8a'SxJ -NCterc. -buty 1)-2'-[2-hydroxy3-am i no-4-( naft-2-y1thi o)1buty1oktahydro i soch i no1 i n-3 -karboxam1d

Připraví se roztok obsahující 161 mg (0,40 mmol) [3R-(3Rx4Rx,3 Sx,4a Sx ,8a Sx]-benzyl-[2-aza-3-naft-2-y1thiomethy1)-4-hydroxy-5- (3 1 -NCterc. -buty 1 )amino-l -oxomethy 1) oktahydroisochiησ1in-2-y1)]pentanoátu, meziproduktu podle odstavce 3F a 1 ml 38¾ vodného roztoku kyseliny bromovodíkové v kyselině octové. Získaná reakční směs se nechává reagovat při teplotě místnosti po dobu přibližně jedné hodiny a pak se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se suspenduje v toluenu a pak se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá 61 mg žádaného C2R- (2Rx ,3Rx .3'Rx ,4a'Sx ,8a *Sx]-NCterc.-butyl )-2'-C2hydroxy-3- amino-4-(naft-2-ylthio)]buty loktahydroisochinol in-3 karboxamidu, produktu, používaného přímo bez čištění podle příkladu 9*H NMR CCDCI3) δ 1,14 (s, 1H), 1.17-2,07(komplex, 15H) , 2,66 2,87 (m. 2H). 3,21-3,25 Cm. 2H), 3.75 Cd, J-12 Hz.lH), 3,85

Cd, J-6 Hz, 1H). 4,36-4.47 Cm, 1H). 6,73 Cs, 1H). 7,39-7,90 (komplex, 7H)

MS (FD): 483 <M+), 483 (100)

Příprava 4 .

A. < 2R ) -2-N < Benzyloxykarbony 1 )am i no-3-feny 1 thi opropanoová kyselina < 2R )-2-N< Benzy 1 oxy karbonyl )amino-3-f eny 1 thi opropanoová kyselina se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3Á za použití 13,1 ml (127 mmol) thlofenolu. 4,6 g (117 mmol) 60¾ roztoku hydridu sodného a 25,6 g (116 mmol) roztoku (L)-N-(benzyloxykarbony1)serin-0-laktonu ve 450 ml tetrahydrofuranu za získanání zbytku. Tento zbytek se Čistí bleskovou chro- 47 matografií (za eluování gradientem 0 až 2 % kyseliny octové v systému 4 ^: 1 methylenchlorid/ethylacetát), čímž se získá 27,9 g <72 % teorie) bílé pevné látky.

NMR <CDCl3 ) 6 7,55-7,18 Cm. 10H), 5,55 Cd, J==7 Hz. 1H),

Cs. 2H), 4,73-4.60 Cm, 1H), 3,55-3,30 Cm, 2H)

5,08

IR CKBr): 3304, 3035,	1687. 1532,	736 cm“
MS CFD): m/e 332, 288,	271,	181
Analýza pro C17H17NO4S
vypočteno: C 61,61	H 5,	17	N 4,23
nalezeno: C 61,69	H 5,	22	N 4,47

B. <3R)-Benzyl-2-aza-3-<fenylthiomethy1)-4-oxo-5-diazoentanoát C 3 R ) -Benzy1-2-aza-3-C feny1th i omethy1)-4-oxo-5-d i azoentanoát se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3B za použití 12.1 g <37 mmol) C2R)-2-NCbenzyloxykarbony1)amino-3-fenylthiopropanoové kyseliny, meziproduktu podle odstavce 4A, 5,09 <37 mmol) triethylaminu, 7,13 ml <55 mmol) isobuty 1 chlorforraátu a 146 mmol diazomethanového roztoku za získání zbytku. Diazomethanový roztok se připraví za použití 100 ml diethy letheru, 150 ml 5N roztoku hydroxidu sodného a 21 g C146 mmol) NCmethy 1 )-NCnitro)-NCnitroso)guanidinu, jak je popsáno v přípravě 3B- Získaný zbytek se čistí bleskovou chromatografií Cza použití gradientu 0 až 5 ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučního činidla, čímž še získá ve výtěžku 73 % teorie žlutý olej.

*H NMR CCDC13) S 7.50-7.19 Cm. 10H), 5,62 Cd. J=7 Hz, 1H), 5.47 Cbr-s. 1H). 5,11 Cs. 2H), 4.50-4,32 Cm. 1H). 3,33 Cd, J=6 Hz, 1H)

IR CKBr): 3012. 2115, 1720. 1501. 1367. 1228 cm“¹

MS CFD): m/e 356. 328. 242

C. C 3R ) - Benzy 1 -2-aza-3 - C f eny 1 th i omethy 1) -4-oxo-5-ch 1 orpentanoát C3R)-Benzy1-2-aza-3-Cfenylthiomethyi)-4-oxo-5-chlorpentanoát se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3C za použití 22.3 g <63 mmol) <3R)-benzyl-2-aza-3-Cfenylthiomethy1)-4-oxo-5-diazoentanoátu, meziproduktu podle odstavce

4B, a malého množství kyseliny chlorovodíkové (plynu) ve 400 ml Iiethyletheru ve formě 21 g bílé pevné látky. Pevné bílé látky se používá bez dalšího čištění.

^lH NMR (CDCI3) S 7,50-7,15 (m, 10H), 5.56 (dd. J=2 6,7 Hz, 1H).

5.11 (s. 2H), 4.78-4.67 (m, 1H), 4,20 (d, J=15,9 Hz, 1H).

4.12 (d J=15,9 Hz, 1H), 3,48-3,23 (m. 2H)

IR (KBr): 3349, 1732, 1684, 1515, 1266 cm-¹

1S (FD)= m/e 363 M*

Analýza pro C18H18NO3SCI vypočteno: C 59,42 H 4,99 N 3,85 nalezeno: C 59,57 H 5,09 N 4,13

D. C3R-(3R* ,4Sx] -Benzyl-2-aza-3-(feny lthioraethy 1 )-4-hydroxy-5c h1orpentanoát [3R-(3Rx ,4Sx] -Benzy l-2-aza-3-(f eny lthiomethyl)-4-hydroxy-5h1orpentanoát se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3D za použití 21 g (58 mmol) (3R)-benzy1-2-aí 1 3-(feny 1 thiomethy 1 )-4-oxo-5-chlorpentanoátu, meziproduktu podle odstavce 4C, 2,4 g (63 mmol) borhydridu sodného v 300 ml tetcahyfaydrofuranu za získání zbytku. Tento zbytek se čistí bleško>00 chromatografií (za použití gradientu 0 až 2 methanolu opthylenchloridu jakožto elučního činidla), a překrystalováním •methylenchloridu při teplotě -78 C, čímž se získá 8,3 g (39 éo<ňe) C3R-(3Rx ,4Sx] -benzyl-2-aza-3-fenylthiomethy 1 )-4-hydroxy: o i s i orpentanoátu.

Π (CDCI3) δ 7,47-7,19 (m. 10H). 5,22-5.03 (m. 1H), 5.09 (s.

ŤHK 4.01-3.89 (m, 2H>. 3,75-3.58 (m, 2H>, 3,32 (d J-4 Hz, 2H>

é CKBr): 3321, 2951. 1688. 1542. 1246. 738 cm“¹ M CFD): m/e 366 Μ*, 119 Inalyza pro C18H20NQ3SCI /ypočteno: C 59,09 H 5,51 N 3,83 nalezeno: C 59.03 H 5,50 N 3,96

Ξ. [3R-(3Rx ,4Sx] -Benzy 1-2-aza-3-oxirany 1-4-feny lthiobutanoát f3R-(3Rx ,4Sx] -Benzy 1-2-aza-3-ox i raný 1-4-feny lthiobutanoát se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3E za použití 8,3 g (23 mmol) [3R-(3Rx,4Sx]-benzy1-2-aza3-f eny1th i omethy1)-4-hydroxy-5-ch1orpentanoátu, meziproduktu podle odstavce 4D, 1,4 g (25 mmol) hydroxidu draselného ve 400 ml ethanolu za získání zbytku. Tento zbytek se čistí bleskovou chroraatografií (za použití gradientu O až 2 ? ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučniho činidla), čímž se získá 6,4 (85 % teorie) (3R-(3Rx, 4Sx]-benzy1-2-aza-3-oxiraný1-4-feny1thiobutanoátu ve formě bílé pevné látky.

*H NMR CCDCI3) S 7,45-7,15 (m, 10H), 5,12 (s, 1H), 5,08 (s, 2H),

3.77-3,62 (m, 1H), 3,21 (d, J=6 Hz 2H>, 2,99 (m, 1H), 2,77 (ra, 2H> IR CKBr): 3303, 3067, 1694, 1538, 1257, 741 cm“¹

MS (FD): m/e 329.

Analýza pro C32H45N3O4S vypočteno: C 65,63 H 5,81 N 4,25 nalezeno: C 65,48 H 5,82 N 4,29

F. [3R-(3Rx,4Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx]-Benzyl-[2-aza-3-fenylthioraethy1)-4-hydroxy-5-(3 -Cl-N(terc.-butyl)amino-l-oxomethy1)oktahydro i soch i no1 i n-2 -y1)]pentanoát

C3R-(3Rx,4Rx,3 Sx,4a Sx.Sa Sx]-Benzyl-C2-aza-3-fenyIthiomethyl)-4- hydroxy-5-<3 -(1^M-N(terc--buty1)amino-l-oxomethyl)oktahydroisochinolin-2 -y 1)3.pentanoát se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 3F za použití 6,3 g (19 mmol) [3R-(3Rx,4Sx]-benzyl-2-aza-3-oxiraný1-4-fenylthiobutanoátu. meziproduktu podle odstavce 4E a 5 g (21 mmol) 3-C1-N(terc.-buty1)amino-1-oxomethy1)oktohydro-(2H)-isochinolinu v 300 ml ethanolu za získání zbytku. Tento zbytek se čistí bleskovou chromatografií (za použití gradientu O až 20 ethylacetátu v methylenchloridu jakožto elučniho činidla), čímž se získá 4,3 g (40 % teorie) bílé pevné látky.

^!H NMR CCDCI3) S 7,41-7.11 (m, 10H)., 5,90 Cd,J=5 Hz, 1H), 5,64

Cs, 1H). 5,05 (d. J=4 Hz, 2H), 4.08-3.90 (m, 2H). 3.40 Cd, J=6

Hz. 2H). 3,05 (s, 1H). 2,95-2,85 (m, 1H). 2,62-2.45 Cm, 2H),

2.28-2,15 Cm. 2H), 2,05-1,88 (m. 2H), 1,78-1,10 Cm, 7H).

1.29

Cs. 9H).

IR CKBr): 3330, 2925, 2862, 1706, 1661, 1520, 1454, 1246,

738. 694 cm¹

MS CFD): _m/e 568 CM*), 467 ftnalyza pro C32H45N3O4S vypočteno¹ C 67,69 H 7,99 N 7,40 nalezeno: C 67,64 H 8,20 N 7,45

G. [2R-C2Rx,3Rx,3 Sx,4a 's*,8a Sx]-NCterc.-buty1)-2 -C2 -hydroxy3 -am i no-4 -f eny lthio] buty 1 oktahydro i soch i no1 i n-3 -karboxam 1 d [2R-C2R*,3Rx,3'Sx,4a 's*,8a Sx]-NCterc.-buty1)-2 -[2'-hydroxy3- amino-4-naft-2- ylthio]butyloktahydroisochinolin-3 -karboxamid se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v odstavci 36 za použití 1,0 g <1,8 mmol) C3R-C3Rx,4Rx,3 Sx,4a Sx8a Sx]-Benzyl-[2~aza-3-fenylthiomethyl)-4- hydroxy- 5-C3 - <1*’-NCterc. -butyl )amino-l” -oxomethy1joktahydroisochinol ln-2 -y1)]pentanoát, meziproduktu podle odstavce 4F a 40 ml 30% roztoku kyseliny bromovodíkové v kyselině octové, použije se však rozpouštění surového materiálu v 30 ml methanolu. Do získaného roztoku se přidají 2 ml diethylaminu a 2 ml koncentrovaného hydroxidu amonného a pak se směs zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se rozpustí ve vodě a v ethylacetátu. Vzniklé vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje postupně vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a odpaří se k suchu za sníženého tlaku. čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí bleskovou chromatograf i í (za použití gradientu 0 až 10 % methanolu v chloroformu Cobsahujícím 3 kapky hydroxidu amonného na 1000 ml chloroformu), čímž se získá 0.54 g <71 * teorie) bílé pěny.

*H NMR <CDCl3) 6 7,41-7,16 Cm, 5H). 6.07 Cs. 1H). 3,78-3,70 <m.

1H). 3,45-3.38 <m. 1H). 3.03 - 2.84 <m. 3H). 2.38-2,20 <m. 3H)

2,00-1,05 Cm. 12H). 1.33 Cs, 9H)

IR CKBr): 2924, 2862. 1660, 1517, 1454, 1439, 737, 691 cm“¹.

MS CFD): m/e 434 CM*). 293

Příklad 1 (lS-CIRx,4S*,5S*3-N-[1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4naft-2-y1thiomethy1-5-hydroxy-6-(2-(1 -NCterc.-buty1)amino1'' -oxomethy1)feny13 hexylchinolin-2-ylkarboxamid

Do roztoku ÍOO mg <0,237 mmol) [2R-(2Rx,3R*3-N-<terc.-butyl)-2-[2 -hydroxy-3 -amino-4 -naft-2-ylthiolbutylbenzamidu, meziproduktu podle přípravy 1E, v 2,5 ml 4 ' 1 systému tetrahydrofuran/dimethylformamid se přidá 71,5 mg <0,249 mmol) (S)-2-(2-Nchinolinylkarboxy)-2,4-diamino-l,4-butandioové kyseliny a 32,5 mg <0,241 mmol) HOBT-H2O. Směs se ochladí na teplotu -10 C a přidá se 49.6 mg (0,241 mmol) dicyklohexylkarbodiimidu (DCC). Po přibližně jedné hodině se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti a nechá se reagovat přes noc. Reakční směs se ochladí na teplotu 0 Ca zfiltruje se k odstranění bílé sraženiny. Filtrát se zkoncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek, který se znova rozpustí ve 25 ml ethylacetátu a promyje se postupně nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, 5% roztokem kyseliny citrónové a solankou. Získané vrstvy se oddělí a organická vrstva se vysuší síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku za získání bezbarvé pěny. Tato pěna se čistí bleskovou chromatografií (za použití 5 % methanolu v methylenchloridu jakožto elučního činidla) a pak vysoko účinnou kapalinovou chromatografií (za použití 5 až 25 % vody v methanolu jakožto elučního činidla), čímž se získá 93 mg (71 % teorie) bílé pevné látky.

¹H NMR (CDCI3) δ 9,29 (d. J-7 Hz, 1H). 8,10 (m, 3H), 7,54-7.77 (m. 8H), 7.15-7.33 (m. 7H), 6.60 (br.s.lH). 6,30 <s, 1H), 5,92 (br.s. 1H) 4,95( ra. 1H). 4,27 (m. 1H), 3.93 (ra. 1H), 3,47 (m,

1H), 3.30 (m. 1H). 2.76-3,02 (ra, 4H). 1,42 (s, 9H)

MS (FD): m/e 692 (M*). 691 (100)

Analýza pro C39H41N5O5S vypočteno: C 67,71 H 5,97 N 10.19 nalezeno: C 67,97 H 5,94 N 9,96

Příklad 2

A. [2 R-(2Rx,3Rx,6 Sx]-NCterc.-buty1)-2-t2 -hydroxy-3 naft-2-ylthiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -NCterc.-butoxykarbonyl )amino-8 -amino]oktylbenzamid [2 R-(2 Rx,3'Rx,6Sx]-NCterc.-buty1)-2-[2 '-hydroxy-3 'naft-2- ylthiomethy1- 4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 - NCterc.-butoxykarbonyl >araino-8 -amino] okty lbenzaraid se připravuje v podstatě stejně, jako je podrobně popsáno v příkladu 1, použije se však 0,50 g Cl,18 mmol) [2R-C2Rx,3Rx]-N-Cterc.-butyl)-2-[2 -hydroxy-3 -amino4 -naft-2-ylthio]butylbenzamidu, meziproduktu podle přípravy IE, 0,289 g <1,24 mmol) <S)-2-NCterc.-butoxy)karbony1-3-karbamoylpropanoové kyseliny, 0,163 g <1,21 mmol) HQBT.H2O a 0,249 g <1,21 mmol) dicyklohexylkarbodiimidu CDCC) v 11,5 ml 10 = 1,5 roztoku tetráhydrofuran/dimethylformamid, čímž se získá bílá pevná látka. Tato pevná látka se čistí bleskovou chromatográfií Cza použití gradientu 1 až 5 % methanolu v methylénchloridu jakožto elučního činidla), čímž se získá 0,64 g <85 % teorie) [2 R-C2 R*,3 Rx6 Sx]-NCterc.-butyl)-2- [2 -hydroxy-3 -naft-2-ylthiomethy1-4 aza-5 ,8 -dioxo-6 -NCterc.-butoxykarbonyl)amino-8 -amino]okty1benzamldu.

*H NMR CCDCI3) δ 7,71-7,81 <m, 4H). 7.17-7,48 <m. 7H). 6.38

Cbr.s, 1H). 6,25 Cbr.s. 1H), 5,98 Cm. 1H), 5,81 Cbr.s. 1H).

4,41( m. 1H). 4,19 Cm, 1H), 3,87 Cm. 1H). 3.44 Cm. 1H), 3.27

Cm, 1H). 2.52-2.91 Cm. 4H). 1,43 Cs. 9H)

MS CFD)» m/e 637 CM*). 636 C100)

Analýza pro C34H44N4O6S vypočteno» C 64,13 H 6,96 nalezeno» C 64,09 H 6,90

N 8.80 N 8,81

B. [2'R-C2'Rx.3'Rx,6'Sx]-NCterc.-Butyl)-2-C2'-hydroxy-3'naft-2-ylthiomethy1-4 -aza-5 .8 -dioxo-6 .8 -diamino]okty1benzamid [2 R-C2 Rx,3 Rx,6Sx]-NCterc.-Buty1)-2-[2 -hydroxy-3 -naft53

2-y1thiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 ,3 -diamino]okty1benzamid se připravuje v podstatě způsobem podle přípravy IE za použití 0,64 g <1,00 mmol) [2 R-C2 R*,3 R*,6 Sx]-NCterc.-buty1)-2-(2 -hydroxy -3 -naft-2-ylthiomethy1-4 -aza-5 ,3 -dioxo-6- NCterc. -butoxykarbony1)amino-8 -amino]okty1benzamidu, meziproduktu podle příkladu 2A v 1O ml 15% kyseliny trifluoroctové v methylenchloridu, čímž se získá bílká pěna. Tato pěna se čistí bleskovou chromatograf i í (za použití gradientu 5 až 10 % methanolu v methylenchloridu jakožto elučního činidla), čímž se získá pevná látka.

!H NMR (CDC13) S 7,71-7.93 <m. 4H), 7,17-7,47 <m, 7H), 6,18-6,39

Cm, 2H). 5,71 Cm, 1H). 4,23 Cm, 1H), 3,39 Cm, 1H), 3,59 Cm, 1H), 3,33-3,45 Cm. 3H). 2,76-2,97 Cm, 2H), 2,60 Cm, 1H), 1,802,26 Cm, 4H), 1,45 <s. 9H)

MS CFD): m/e 537 CM*), 536 C100)

C. [2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-Butyl)-2-(2 -hydroxy-3 naft-2-ylthlomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -<N-benzyloxykarbo* nyl)amino-8 -amino]okty1benzamid

Roztok 0,032 g (0,19) benzylehlorformátu v 1 ml methylenchlorldu se přidá po kapkách do studeného CO C) roztoku obsahujícího 0,10 g CO,19 mmol) (2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sxl-NCterc.-buty1)-2(2 -hydroxy- 3 -naft-2-ylthlomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6',8-diamino]okty1benzamidu, meziproduktu podle příkladu 2B. a 0.026 ml (0,19 mmol) triethylaminu v 5 ml methylenchloridu. Získaná reakční směs se nechává reagovat po dobu přibližně jedné hodiny při teplotě O C a pak přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs se zředí vodou a získané vrstvy se oddělí, organická vrstva se promyje postupně nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, 5% roztokem kyseliny citrónové a solankou, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá bílá pěna. Tato pěna se čistí bleskovou chromatograf i í Cza použití ethylacetátu jakožto elučního činidla), čímž se získá 34 g <29 % teorie) (2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-butyl)2-(2 -hydroxy-3 -naft-2-ylthiomethy1-4 - aza-5 ,8 - dioxo-6 benzyloxykarbonyl)amino-8 -amino]oktylbenzam idu.

CN54 ¹H NMR (CDCI3) δ 7.71-7.82 Cm, 4H). 7.17-7.48 Cm. 12H) . 6,22 Cm. 3H) , 5,74 Cm, 1H) . 5.08 (s. 2H) 4.47 Cm. 1H), 4,21 Cm, 1H) ,

3.87 Cm. 1H), 3,23-3,47 Cm. 4H) . 2.80 Cm, 3H), 2.62 Cm. 1H), 1.46 Cs. 9H)

MS (FD): m/e 671 CM*). 670 (100)

Analýza pro C37H42N4O6S vypočteno: C 66,25 H 6,31 nalezeno: C 66,06 H 6,37

N 8.35 N 8,08

Příklad 3 (1S-C1R*,4Sx,5Sx]-N-[1-C2 -4mino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3~aza-4-feny1 thlomethyl-5-hydroxy-6-C2-(l -NCterc.-buty1)amino-l ' -oxomethy 1)feny11hexy1Chinolln-2-y1karboxamid [lS-CIRx,4Sx,5Sx]-N-Cl-(2-araino-2-oxoethyl)-2-oxo-3-aza-4 fenyl- thiomethyl-5-hydroxy-6-C2-Cl -NCterc.-buty1)amino-l oxomethyl)fenyl]hexylchinolin-2-ylkarboxamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v příkladu 1, za použití E2R-C2Rx,3Rx]-N-Cterc.-buty1)-2-C2 -hydroxy-3 -amino-4 -fenylthio]butylbenzamidu, meziproduktu podle přípravy 2E, a (S)-2-N(chinolin-2-ylkarbonyl)amino-3-karbamoylpropanoové kyseliny za získání 116 mg (58 teorie) produktu.

NMR (CDCI3) 6 9.33 Cd. J-8 Hz. 1H). 8.29 Cg, J-9 Hz. 2H), 8,18 (d. J-9 Hz. 1H). 7,88 (d J-8 Hz. 1H), 7,79 Cm. 1H), 7.64 Cm, 1H). 7.08-7,42 (m. 9H). 16,03 Cm, 2H), 5,89 (d, J-6 Hz. 1H). 5.47 (m. 1H), 4.93 Cm._lH). 4,23 Cm. 1H). 3,90 (m. 1H). 3.32 Cm,

2H), 2.79-3.03 Cm. 4H). 1.47 Cs. 9H>

MS (FD): m/e 642 CM?).1	642	(100)
Analýza pro C35H39N5O5S
vypočteno: C 65.50	H	6,12	N	10.91
na1ezeno: C 65,25	H	6,13	N	10.80
Příklad 4	...

A.

C2 R-C2 Rx,3 Rx,6Sx]-NCterc--Buty1)-2-C2 -hydroxy-3 -fenyl55 thiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -<NCterc.-butoxykarbony 1)amino8 -amino]oktylbenzamid [2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-buty1)-2-12 -hydroxy-3 -fenylthioroethyl-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 CNCterc.-butoxykarbony1)amino-8 amino]oktylbenzamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v příkladu 2A, za použití 0,545 g Cl,47 mmol) 12RC2Rx,3Rx]-N-Cterc.-buty1)-2-12 -hydroxy-3 -araino-4 -naft-2-ylthio]buty1benzamidu. meziproduktu podle přípravy IE, 0,202 g Cl,50 mmol) HOBT.H2O, 0,309 g <1,50 mmol) dicyklohexylkarbodiimidu CDCC) a 0,358 g Cl,54 mmol) 2-NCterc.-butoxy)karbony1-3-karbamoylpropanoové kyseliny ve výtěžku 64 % teorie.

*H NMR CCDCI3): 6 7,16-7,43 <m,9H), 5,84-5,99 Cm, 4H), 5,41 Cm,

1H), 4,39 Cm, 1H). 4,18 Cm, 1H). 3.84 Cm, 1H), 3,23-3,38 Cm,

2H). 2,78-2,97 Cm, 3H), 2,59 Cm, 1H). 1,47 Cs, 9H)

MS CFD): m/e 587 CM*), 587 <100)

Analýza pro C30H42N4O6S vypočteno: C 61,41 H 7,22 N 9,55 nalezeno² C 61,49 H 7,18 N 9,26

B. 12 R-C2 'Rx,3 Rx, 6 'Sx]-NCterc.-Butyl)-2-12 -hydroxy-3 -fenylthiomethy1-4 '-aza-5 ',8'-dioxo-6 ,8 -diamino]oktylbenzamid [2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-butyl)-2-12 -hydroxy-3 -fe' « nylthiomethy1-4 -aza-5',8 -dioxo-6 ,8 -diamino]oktylbenzamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v příkladu 2B, za použití 0,381 g <0,65 mmol) 12R-<2Rx,3Rx,6S*]-NCterc.butyl)-2-12'-hydroxy-3'-fenylthiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 CNCterc.-butoxykarbony1lamino-8 -amino]okty1benzamidu, meziproduktu podle příkladu 4A, a 2,25 ml kyseliny trifluoroctové ve výtěžku 99 £ teorie.

MS CFD): m/e 487 CM*). 487 C100)

C. 12 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-Butyl)-2-12 -hydroxy-3 -fenylthiomethy1-4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1lamino- 8 amino]oktylbenzamid

12R-C2Rx,3 Rx,6 Sx]-NCterc.-butyl)-2-12 -hydroxy-3 -fenyl56 thiomethyl-4 -aza-5 ',8 -dioxo-6 -CN-Cbenzyloxykarbony1)amlno- 8 amino]oktylbenzamid se připravuje v podstatě stejně, jak je podrobně popsáno v příkladu 2C, za použití [2 R-<2 Rx.3 Rx,6 S*]-NCterč.-butyl)-2-t2 -hydroxy-3 -fenylthiomethy1- 4 -aza-5 ,8 -dioxo-6 ,8 -diamino]oktylbenzamidu, meziproduktu podle příkladu 4B, ve výtěžku 82 mg <50 £ teorie).

^JH NMR CCDC13): 6 7.12-7,40 Cm, 14H), 6,18 Cd, J=7 Hz, 1H), 5,99 Cs, 1H), 5,91 Cd. J«6 Hz, 2H), 5,45 Cbr. s. 1H). 5,12 Cm. 2H), 4.44 Cm. 1H). 4,15 Cm. 1H). 3.84 Cm. 1H). 3,20-3,35 Cm, 2H). 2,78-2.96 Cm, 3H>, 2,59 Cm, 1H), 1,47 Cs, 9H)

MS CFD): m/e 621 CM*), 621 C100)

Analýza pro C33H40N4O6S vypočteno: C 63.85 H 6,50 nalezeno: C 63,67 H 6,34

N 9.03 N 8.91

Příklad 5 [2R-C2Rx,3Rx,3 'Sx,4a 's*.8a 'Sx ]-KCterc.-fiuty1)-2 '-12-hydroxy-3naft-2-ylthiomethyl-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2-oxoethy1)8-ch i no1 i n-2-y11okty1dekahydro i soch i no1 i n-3 -karboxam i d

Do studeného C-10 C) roztoku, obsahujícího 0,48 mmol [2RC2Rx,3R*,3 Rx,4a Sx,8a*Sx]-NCterc.-buty1)-2 -£2-hydroxy-3-amino4-(naft-2-ylthio)]butyloktahydroisochinolin-3 -karboxamidu, meziproduktu podle příkladu 3G, 146 mg CO,51 mmol) <S)-2-N<chinolin-ylkarbonyDamino-3-karbamoylpropanoové kyseliny. 69 mg <0,51 mmol) 1-hydroxy benzotr i azol hydrátu CHOBT.H2O) á 160 ml <1,45 mmol) N-methy lmorf olinu CNMM) v 10 ml bezvodého tetrahydrof uranu, se přidá 102 mg <0.49 mmol) 1,3-dicyklohexylkarbodiimidu CDCC). Získaná reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti na dobu přibližně 72 hodin a pak se znova ochladí v lázni ledu a acetonu a zfiltruje se. Filtrát še odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se znovu rozpustí v ethylacetátu, promyje se postupně vodou 10¾ kyselinou citrónovou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, vysuší se síranem sodným, zfiltruje se a zkoncentruje se za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek. Tento zbytek se čistí radiální chromatografií (za použití 5 % methanolu v methylenchloriduu jakožto elučního činidla), čímž se získá 11 mg <31 % teorie) bezbarvé pěny.

*H NMR <CDC1₃)- 8 1,03-2,48 (komplex, 27H). 2,64-2,81 (π, 1H),

2,82-2,95 Cm, 1H). 2,99-3,07 Cm, 1H), 3,31-3,45 Cm, 2H). 4,074,14 Cm, 1H), 4.20-4,26 Cm, 1H) , 4,94-4,98 Cm, 1H), 6,03 Cbr.s,

1H), 6.37 Cbr.s, 1H), 7,29-7,36	Cm,	3H) .	7,56-7,81 Cm,
8,09-8,91 Cm, 3H). 9,19 Cd. J=7 Hz,	1H)
[<z3d -79,49 Cc 0,78, methanol)
IR CCHCI3) 3328. 3055, 2924, 2861,	1661	, 1521,	1500 cm -1
MS CFD): m/e 652 CM*), 652 C100)

Analysa pro C42H52N6O5S vypočteno: C, 66,99 H, 6,96 N, 11,16 nalezeno: C, 66,80 H, 6,98 N, 10,91

Příklad 6 [2R-C2R*,3Rx.3 Sx.4a Sx,8a Sx 1 -NCterc.-Buty1)-2[2-hydroxy-3f eny1th i omethy1-4,7-d i aza-5,8-d i oxo-6-< 2-am i no-2-oxoethy1)8-chinolin-2-y13 oktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid [2R-C2R*,3Rx,3 Sx,4a Sx,8a Sx 3-NCterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy3-fenylthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dloxo-6-<2-amino-2-oxoethy1)-8chinolin-2-ylloktyIdekahydroisochinolin-3 -karboxamid se připravuje v podstatě tak, jak je podrobně popsáno v příkladu 1 za použití 0,5 g <1,16 mmol) E2R-C2Rx,3Rx,3'Rx,4a'Sx,8a'Sx3-NCterc.-butyl)-2*- C2- hydroxy-3-amino-4- fenylthiolbutyloktahydroisochino1in-3'-karboxamidu, meziproduktu podle přípravy 4G, 0,37 g Cl,37 mmol) CS)-2-NCchinol in-2-y lkarbony 1 )amino-3-karbamoy lpropanoové kyseliny. 0.17 g <1.27 mmol) HOBT.ffeO, 0.25 ml (1.24 mmol) N-methylmorfolinu a 0,26 g C002.4 mol) 1,3-dicyklohexylkarbodiimiduCDCC), které se rozpustí ve 20 ml tetrahydrofuranu za získání zbytku. Tento zbytek se čistí bleskovou chromatografií Cza použití gradientu 0 až ,5 % methanolu v chloroformu jakožto elučního činidla a následnou vysoce účinnou kapalinovou chromatografií za získání 0.51 g C63 % teorie) bílé pevné látky.

¹H NMR CCDCls): 6 9.22 Cd, J=7,5 Hz, 1H). 8,30-7.05 Cm, 12H),

6,13 Cbr.s, 1H). 5,85 Cs, 1H), 5,65 Cbr.s, 1H), 5,00-4,96 Cm,

1H), 4.30-3,80 Cm. 3H), 2,39-3,28 Cm. 2H>, 3,02-2,85 Cm. 3H>. 2.65-2,60 Cm. 1H), 2.57 Cd, J=7 Hz, 1H). 2.35-2,20 Cm, 2H>,

2,00-1,15 Cm, 17H) , 1,38 Cs, 9H>

IR CKBr) 3009, 2929, 2867, 1673, 1549, 1500, 1222 cm -¹

MS CFAB): m/e 703 CM*). 602

Analysa pro C38H50N6O5S vypočteno: C 64,93 H 7,17 N 11,96 nalezeno: C 64.81 H 7,29 N 11.718LH 4

Jak shora uvedeno, jsou sloučeniny podle vynálezu užitečné pro inhibici HIV preteasy, která má vztah k produkci virální složky. Vynález se proto také týká způsobu ošetřování a prevence HIV infekce, přičemž se podává primátům účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli. Vynález se rovněž také týká způsobu ošetřování a prevence AIDS, přičemž se podává primátům účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli. Vynález se také týká způsobu inhibice replikace HIV, přičemž se podává buňkám infikovííxiým HIV. buňkám, citlivým k infekci HIV nebo primátům účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vřodné soli.

Výrazem “farmaceuticky účinné množství se zde vždy míní swicSství' sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu, které je scžiopné inhibovat HIV proteasu. která, zprostředkovává produkci virální složky. Inhibice HIV proteasy zahrnuje jak terapeutické taiic profylaktické ošetřování. Specifickou dávku podávané sloučeniny pro dasžení terapeutického nebo profylaktického účinku vždy určuje lékař se zřetelem na okolnosti ošetřovaného případu, jako jscnj určitá podávaná sloučenina, cesta podání. ošetřovaný stav a podobné skutečnosti. Zpravidla je denní dávka účinné látky přibližně 0,01 až přibližně 50 mg/kg tělesné hmotnosti. s výhodou přibližně 0,05 až 20 mg/kg a především přibližně 0,1 až přibližně 10 mg/kg.

Účinná látka je v takových farmaceutických prostředcích obsažena ve hmotnostním množství přibližně 0,1 až přibližně 99,9 %, vztaženo na hmotnost farmaceutického prostředku. Výrazem farmaceuticky vhodný se zde vždy míní, že nosič, ředidlo nebo excipient jsou kompatibilní s jinými složkami farmaceutického prostředku a nejsou škodlivé pro příjemce farmaceutického prostředku

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připavují o sobě známými způsoby za použití snadno dostupných složek. Pro výrobu farmaceutických prostředků se účinná látka obecného vzorce I podle vynálezu zpravidla mísí s nosiči nebo se ředí nosiči nebo se zapouzdřuje do nosiče, který může mít formu kapsle, sáčku, papírku nebo jiného obalu. Pokud nosič slouží jako ředidlo, může to být pevná, polopevná nebo kapalná látka, která působí jako nosič, excipient nebo prostředí pro účinnou látku. Farmaceutické prostředky mohou proto mít formu tablet, pilulek, prášků, kosočtverečků. sáčků, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jakožto pevné nebo kapalné prostředí), mastí. obsahujících například až hmotnostně 10 % účinné látky, měkkých a tvrdých želatinových kapslí. čípků, sterilních vstřikovátelných roztoků a sterilních balených prášků.

Následující formulační příklady objasňují vynález, nijak jej však neomezují. Výrazem účinná látka se vždy míní sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl.

Příklad farmaceutického prostředku 1

Tvrdé želatinové kapsle se připravují z následujících složek ^:

Množství (mg/kapsle) účinná látka 250 škrob, sušený 200 stearát hořečnatý 10 celkem 460 mg

Příklad farmaceutického prostředku 2

Tablety se připravují z následujících složek:

Množství (mg/tableta) účinná látka 250 celulóza, mikrokrystalická 400 oxid křemičitý, sublimovaný 10 kyselina stearová 5 celkem mg

Uvedené složky se smísí a slisují se na tablety vždy o hmotnosti 665 mg.

Příklad farmaceutického prostředku 3

Aerosolový roztok se připravuje z následujících složek:

Hmotnost účinná látka 0,25 methanol 25,75 hnací prostředek 22 Cchlordifluormethan) 70.00 celkem 100,00

Účinná látka se smísí s ethanolem a směs se vnese do části hnacího prostředku 22 ochlazeného na teplotu -30 C a vše se převede do plnicího zařízení- Požadované množství se plní do nádobek z nerezavějící ocele a zředí se zbytkem hnacího prostředku. Obal se opatří ventilem.

Příklad farmaceutického prostředku 4

Tablety, obsahující vždy 60 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Množství <mg/tableta) účinná látka 60,0 škrob ;;45,o celulóza, mikrokrystalická Γ.35.0 polyvinylpyrrolidon ClOSř roztok ve vodě) 4,0 natriumkarboxymethylovaný škrob 4,5 stearát hořečnatý 0,5 mastek '· 1.0 celkem ‘ 150,0

Účinná látka, škrob a celulóza se vedou sítem No.45 mesh

U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a důkladně se promísí. Se získaným práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu a směs se vede sítem No. 14 mesh U.S. (průměr ok 1400 mikrometrů). Takto získané o

granule se suší při teplotě 50 C vedou sítem No.18 mesh U.S. (průměr ok 1000 mikrometrů). Natriumkarboxymethylovaný škrob, stearát hořečnatý a mastek se vedou sítem No. 60 mesh U.S. (průměr ok 250 mikrometrů), přidají se do granulí, promísí se a směs se lisuje na tablety vždy o hmotnosti 150 mg.

Příklad farmaceutického prostředku 5

Kapsle, obsahující vždy 80 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Množství (mg/kapsle) účinná látka 80 škrob 59 mikrokrystalická celulóza 59 stearát hořečnatý .2 celkem 200

Účinná látka, škrob a stearát hořečnatý se smísí, vedou se sítem No.45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a plní se do tvrdých želatinových kapslí v množství vždy 200 mg.

Příklad farmaceutického prostředku 6

Čípky, obsahující vždy 225 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Množství (mg) účinná látka 225.

glyceridy nasycených mastných kyselin do 2000

Účinná látka se vede sítem No.60 mesh U.S- (průměr ok 250 mikrometrů) a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin, předem roztavených za použití minimálně nutného tepla. Směs se lije do formy na čípky o nominální kapacitě 2,0 g a nechá se ochladit.

Příklad farmaceutického prostředku 7

Suspenze, obsahující vždy 50 mg	účinné látky	v 5,0 ml,
připravuje z následujících složek1
účinná látka		50.00 mg
natr i umkarboxymethy1ce1u1óza		50,00 mg
s i rup		1,25 ml
roztok kyseliny benzoové		0.10 ml
chuťová přísada		q -v.
barvivo		q.V.

Čištěná voda do 5,0 ml

Účinná látka se vede sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a smísí se s natřiumkarboxymethy1celulózou a sirupem za vzniku hladké pasty. Přidá se za míchání roztok kyseliny benzoové, chuťové přísady a barviva, zředěné trochou vody. Pak se přidá dostatečné množství vody k dosažení požadovaného objemu.

Farmaceutický prostředek 8

Intravenozní prostředek se připravuje z následujících složek: účinná látka 100 mg isotonická solanka 1OOO ml

Shora uvedený roztok se podává intravenózně rychlostí 1 ml/min.

Následující pokus (fluorescenční HIV-1 preteasovoá inhibitorová zkouška) dokládá schopnost sloučenin podle vynálezu k inhibovat HIV preteasu.

Následně se používá těchto zkratek:

BSA	hovězí sérový albumin
BOC	terč--butyloxykarbony1
BrZ	2-brombenzyloxykarbony1
2-C1Z	2-ch1orbenzy1oxykarbony1
DCC	dicyklohexylkarbodiimid
DIEA	di isopropylethylamin
DTT	d i th i othre i to1
EDTA	ethy1end i am i ntetraoctová kyšelina

EITC fluoresceinisothiokarbamy1

HEPES 4-(2-hydroxyethy1)-l-piperazinethansulfonová kyselina

MES 4-morfolinethansulfonová kyselina

PAM fenylacetimidomethyl

TAPS 3-[tris(hydroxymethy1)methy1 lamino-1-sulfonová kyselina

TRIS tris(hydroxymethy1)aminomethan

TOS p-toluensulfony1 (tosyl)

I Příprava proteasy a gag frakcí

A. Kultura E. coli K12 L507/pHP10D

Lyofily E. coli K12 L5O7/pHPlOD se získají od organizace Northern Regional Research Laboratory, Peoria, Illinois 61604 pod objednacím číslem NRRL B-18560 (uloženo 14- listopadu 1989). Lyofily se dakantují do zkumavky obsahující 10 ml LB prostředí (10 g Bactotryptonu, 5 g Bacto kvasničného extraktu a 10 g vodného roztoku chloridu sodného na litr, za hodnoty pH nastavené na 7.5, a inkubujf se přes noc při teplotě 32 C.

Malý podíl kultury, inkubované přes noc, se umístí na LB-agarových (LB prostředí s 15 g/1 Bacto-agaru) destičkách, obsahujících 12.5 pg/ml tetracyklinu takovým způsobem, aby se získal jeden koloniový izolát E. coli K12 L507/pHP10D. Získaná jedna kolonie se očkuje do 10 ml LB prostředí, obsahujícího Λ2.5 yg/ml o

tetracyklinu. a inkubuje se přes noc při teplotě 32 C za intenzivního protřepávání- 10 ml kultury, inkubované přes noc, se očkuje do LB prostředí obsahujícího 12,5 yg/ml tetracyklinu a inkubuje se přes noc při teplotě 32 *C za intenzivního protřepávání až do dosažení mid-log fázeB. Kultura E. coli K12 L507/pHGAG

Lyofily E. coli K12 L507/pHGAG se získají od organizace Northern Regional Research Laboratory (NRRL) pod objednacím číslem NRRL B-18561· (uloženo 14-listopadu 1989)· Čištěná kolonie Ecoli K12 L507/pHGAG se izoluje a použije se jakožto inokula pro kulturu, která se nechá růst na mid-log fázi v podstatě způsobem, jako je popsáno v odstavci A pro E- coli K12 L507/pHP10D.

C- Příprava proteasové frakce

Kultura E. coli K12 L5O7/pHPlOD se nechává růst na mid-log fázi při teplotě 32 C v prostředí LB obsahujícím 12,5 ug/ml tetracyklinu. Teplota kultivačního prostředí se rychle zvýší na 40 °C k navození exprese genu a buňky se nechají růst po dobu 2,5 hodin při této teplotě dříve než se kultura rychle ochladí na ledu. Buňky se odstředí a buněčná peleta se znova suspenduje ve 20 ml 50 mmol MES pufru (hodnota pH 6,0), obsahujícím 1 mmol ethylendiamintetrraoctové kyseliny CEDTA), 1 mmol DTT, 1 mmol PMSF a 10 % glycerolu Cpufr A”). Provádí se lyse buněk působením zvuku za použití zařízení Fisher Model 300 Dismembrator a míkrotipové sondy. Následuje odstřeďování při 27000 x g, supernatant se zřědí na celkový objem 60 ml pufrera A a vnese se na 2.0 x 19 cm sloupec QAE-Sepharose Cl ml/min, teplota 4 C), který je vyvážen pufrem A. Sloupec se promývá isokraticky po dobu 180 minut a pak se eluuje gradientem elučního činidla 0 až 1.0M vodný roztok chloridu sodného v pufru A po dobu 120 minut. Enzymatická aktivita se měří HPLC za použití syntetického peptIdu SQNYPIV způsobem, který popsal Margolin a kol.. Biochem. Biophys. Res. Commun., 167, str- 554 až 560, 1990; měří se produkce pl peptidu CSQNY).

Aktivní frakce se spojí, upraví se na 1,2M v síranu amonném a nanesou se na 2,0 x 18 cm sloupec hexylagarosy, vyvážený pufrem A obsahujícím 1.2M síranu amonného. Vzorek se nanáší rychlostí 1 ml/min při teplotě 4 °C, promyje se vyváženým pufrem v průběhu 240 minut Cl ml/min) a eluuje se použitím reverzního lineárního gradientu 1,2 až 0M síranu amonného v pufru A v průběhu 120 minut za téže průtokové rychlosti. Sloupec se pak promývá isokraticky v pufru A po dobu 120 minut.

Aktivní frakce se spojí, zkoncentrují se na 10 ml za použití míchané jednotky Amicon s YM-10 membránou a pak se nanesou na katexový sloupec MonoS (1.0 x 10 cm), který je vyvážen pufrem A. Vzorek se nanáší rychlostí 1 ml/mín za teploty 25 C. Promývá se izokratlcky po dobu 30 minut, proteasa se eluuje za použití lineárního gradientu 0 až 0.45M vodného roztoku chloridu sodného v pufru A po dobu 40 minut. Sloupec se promývá isokraticky v puf65 u A obsahujícím 0,45 M vodného roztoku chloridu sodného po dobu O minut..

Aktivní frakce se spojí a zkoncentrují se na 200 ul za pou;ití míchané jednotky Amicon a YM-1Q membrány a pak se proteasa :anáší na exkluzní kolonu Sepharose 6 vyváženou v pufru A obsahuícím Q,1M vodný roztok chloridu sodného. Sloupec se promyje isocraticky v tomto pufru při průtokové rychlosti 0,5 ml/min a pak ;e HIV protesasa hodnotí jako samostatný pík.

QAE-Sepharosa a hexylagarosa jsou obchodními produkty společíosti Sigma Chemical Company. Superose 6 a MonoS jsou obchodními produkty společnosti Pharmacia. Pufry a reakční činidla jsou obchodními produkty společnosti Sigma Chemical Company.

). Příprava gag frakce

Obdobným způsobem se nechává růst kultura E. coli K12 ,507/pHGAG na mid-log fázi při teplotě 32 C posléze zvýšené na 10 C po dobu přibližně 4 až 5 hodin. Kultura se ochladí na ledu i odstředí se, načež se peleta znova suspenduje v 8 ml lysového jufru obsahujícího 5 mg/ml lysozymu. Lysový pufr obsahuje 50 íMTris-HCl (hodnota pH 7,8) 5 mM EDTA, 1 mM DTT, 100 mM NaCl, 1 íg/ml E64 a 2 jug/ml aprotininu. Kultura se inkubuje po dobu přibližně 30 až 60 minut při teplotě 4 Ca pak se krátce zpracovává zvukem v jednotce Branson Cell Disrupter 60¾ silou třemi 20 se:undovými rázy za chlazení mezi každým rázem. Kultura se pak od;třeďuje za 15000 x g. Supernatant, který obsahuje nezpracovaný jag protein, se Částečně čistí exkluzní chromatografií na sloupci Sephades G-50 a uloží se při teplotě -20 C v 50¾ glycerolu a ly;ovém pufru.

El. Příprava substrátu: Na-Biotin-Gly-Ser-Gln-Asn-Tyr-Pro-Ile/al-Gly-Lys(Ne-FITC)-OH

\. Příprava Ncc-Biotln-Gly-Ser-Gln-Asn-Tyr-Pro-Ile-Val-Gly-Lys-OH

Chráněný systém peptid-pryskyřice Na-Boc-Gly-Ser-Gln-Asn-TyrBrZ)-Pro-I le-Val-Gly-Lys(2-ClZ)-0CH2 -Pam-pryskyrice se synteti 66 :uje na peptidovém syntetizeru Advanced Ghemtech Model 200 při lěřťtku 1,5 mmol za použití standardního dvoukopulačního protokolu (“double-couple protoco.l) - Amlnokoncová Boc skupina se.odstraií 50% kyselinou trifluoroctovou v methylenchloridu a získaná pryskyřice se neutralizuje 5% di(isopropyl)ethylaminem (DIEA) j methylenchloridu. Potom se přidá 1.1 g <4,5 mmol) biotinu ve 20 nl dimethylsulfoxidu do peptidové pryskyřice a pak se přidá 4,5 nmol dicyklohexylkarbodiimidu CDCC) v 9 ml methylenchloridu. Získaná reakční směs se zředí na 40 ml celkového objemu za použití 11 ml methylenchloridu a pak se nechává reagovat po dobu přibližně 5 hodin. Reakční roztok se zkoncentruje, pryskyřice se promyje postupně dimethy1sulfoxidem, dimethy1formámidem a methylenchlori dem a neutralizuje se 5% DIEA v methylenchloridu. Tato reakce se opakuje dvakrát, s reakční dobou prodlouženou na 12 hodin pro jednu reakci. Ninhydrinová analýza pryskyřice potvrzuje kompletní proběhnutí reakce biotinu s glycinaminovou skupinou. Konečná peptidová pryskyřice se promyje extenzivně dimethy1formámidem a methy lenchl oři dem a vysuší se, čímž se získá 4,3 g <98 % teorie) produktu.

B. Odstranění chránící skupiny

Z peptidů se odstraní chránící skupina a odštěpí se od pryskyřice působením 50 ml systému fluorovodíková kyselina/m-kresol a teplotě 0 °C po dobu jedné hodiny. Po odstranění fluorovodíkové kyseliny vakuovou destilací se m-kresol extrahuje z reakční směsi použitím 100 ml diethyletheru. Peptid se pak solubilizuje 50% vodnou kyselinou octovou, vymrazí se a lyofi lizuje se, čímž se získá 2,14.g produktuC. Čištění

Surový Na-Biotin-Gly-Ser-Gln-Asn-Tyr-Pro-Ile-Val-Gly-Lys-OH se rozppustí ve 200 ml 5% acetonitrilového (vodného) roztoku, obsahujcího 0,1 % kyseliny trifluoroctové a zfiltruje se 0,22 mikrometrovým filtrem. Získaný roztok se naníší ňa 2,2 x 25 cm reverzní fázový sloupec systěmu oktadecy1-oxid křemičitý (Vydac C67

18), který je vyvážen tímtéž pufrem. Peptid se eluuje za použití 855 minutového lineárního gradientu 7.5 až 25 % acetonitrilu za 2 ml/min za shromažďování frakcí. Tyto frakce se analyzují za použi-tí analytické HPLC, což se provádí na sloupci 4,6 x 250 mm Vydac C-18 za podobných podmínek pufrování. Frakce, obsahující žádoucí produkt, se spojí, vymrazí a lyofilizují se, čímž se získá 1,206 g <62 % teorie) produktu.

Aminokyselinová analýza izolovaného Na-Biotin-Gly-Ser-GlnAsn-Tyr-Pro-Ile-Val-Gly-Lys-OH udává následující poměry: Asn 1,1: Ser 0.96: Gin 1.1: Pro 1,1: Gly 2,1; Val 0.80: Ile 0,78; Tyr 1,1; Lys 1,1 v souhlase s teorií. Hmotová spektrometrie za bombardování rychlým atomem udává molekulární iontový hmotový pík 1288 v souhlase s teorií.

D. Značení

Čištěný peptid se značí fluorescentním signálním znakem na C-zakončení pro použití při Pandexové zkoušce. Na-Biotin-Gly-SerGln-Asn-Tyr-Pro-Ile-Val-Gly-Lys-OH <1,206 g, 0,936 mmol) se rozpustí ve 100 ml 0.1M borátu sodného o hodnotě pH 9,5. Pak se přidá roztok 3 g <7,7 mmol) fluoresceinisothiokyanátu v 15 ml dimethylsulfoxidu do reakční směsi v 10 stejných podílech v průběhu dvou hodin. Získaná směs se nechává reagovat po dobu jedné hodiny po ukončeném přidávání. Hodnota pH roztoku se nastaví na 3 5N kyselinou chlorovodíkovou, čímž se vytvoří sraženina, která se odstraní odstředěním.

Hodnota pH peptidového roztoku se pak upraví na 7,8 5N roztokem hydroxidu sodného a pak se zředí na 200 ml celkový objem přidáním 0,1 M octanu sodného o hodnotě pH 7,5. Získaný, roztok se zfiltruje 0,22 mikrometrovým filtrem a vnese se na 2,2 x 25 cm sloupec Vydac C-18, který je vyvážený 5^ roztokem acetonitrilu v 0,lM roztoku octanu amonného (hodnota pH 7,5). Peptid se eluuje ze sloupce za použití 855 minutového lineárního gradientu 5 až 25 % acetonitrilu z 2 ml/min, přičemž se frakce shromažďují. K analýze frakcí používáno HPLC. Frakce, obsahující žádaný produkt, se spojí, zmrazí a lyofilizují se, čímž se získá 190,2 mg <12 % teo68 rie) produktu.

Aminokyselinová analýza čištěného peptldu udává následující poměry: Asn 1,1; Ser 1,0; Gin 1,1; Pro 1,1; Gly 2,1; Val 0,80; Ile 0,8; Tyr 1,1: Lys 1,0 v souhlase s teorií. Hmotová spektrometrie za bombardování rychlým atomem udává molekulární iontový hmotový pík 1678 v souhlase s teorií.

E. Fluorescenční HIV-1 proteasová inhibitorová zkouška

Při fluorescenční HIV-1 proteasové inhibitorové zkoušce se používají následující pufry a roztoky:

MES-ALB pufr: 0,05 4-morfolinethansulfonová kyselina, hodnota

PH 5,5 0.02M NaCl 0.002M EDTA 0.001M DTT

TSBA pufr

Roztok Avidinem povlečeých kuliček enzymový roztok

1,0 mg/ml BSA 0.02M TRIS O.15M NaCl

1.0 mg/ml BSA

0,1% roztok částic Fluoricon Avidin Assay CAvidin konjugovaný na pevné polystyrénové kuličky o průměru 0,6 až 0,8 mikrometrů v TBSA pufru 27 IJ/tal čištěné' HIV-1 proteasy v MES-ALB pufru Cl IJ se rovná množství enzymu, potřebnému k hydrolyze ljumol substrátu za minutu při teplotě 37 *C

Do každého důlku s kulatým dnem 96dŮlkové destičky se vnese 20 μΐ enzymového roztoku, potom 10 μΐ hodnocené sloučeniny v 20% vodném dimethylsulfoxidovém roztoku. Čištěná HIV-1 proteasa se získá shora popsaným způsobem. Získaný roztok se inkubuje po dobu jedné hodiny při teplotě místnosti a pak se přidá 20 μΐ roztoku obsahujícího substrát N«-Biotin-Gly-Ser-Gln-Asn-Tyr-Pro-Ile-ValGly-Lys<N£-FITC)-OH v MES-ALB pufru <1.5 μΐ/ml) do každého důlkuRoztok se pak inkubuje po dobu 16 hodin při teplotě místnosti a pak se obsah každého důlku zředí 150 μΐ MES-ALB pufru.

Do každého důlku s kulatým dnem druhé 96 důlkové destičky Pandex se vnese 25 ul roztoku Avidinem povlečených kuliček. Potom se do každého důlku vnese 25 ul zředěných inkubačních roztoků, shora připravených. Roztok se důkladně promísí a destičky se vloží do zařízení Pandex, promyjí se, evakuují a provede se odečet. Detekce vzorku se provádí excitací při 485 nm za odečítání následující epifluorescence při 535 nm.

Výsledky ICso, získané při fluorescenční zkoušce sloučenin podle vynálezu, jsou uvedeny v následující tabulce I. Všechny hodnoty jsou normalizovány se zřetelem na pozitivní kontrolu, kterou je [ÍS-CIR*,4R*,5S*)1-N-<l-<2-amino-2-oxoethy1>-2-oxo-3aza-4-f enyImethy1-5-hydroxy-6-C2-(1-terč.-buty1am i no-1-oxomethy1) f eny1)hexy1)-2-ch i nó1 i ny1karboxam i d.

Tabulka I

Inhibiční účinnost sloučenin obecného vzorce I

Sloučenina podle příkladu Fluorescenční zkouška IC50 číslo ng/ml kontrola 1,00

0,16

0,99

0,88

9.80

0.16

1,50

0.72

11.20

Prámysl ová využ i te1nost

Inhibitor HIV přoteázy, který je vhodný pro ošetřování AIDS, j« použitelný také ve formě farmaceutického prostředku.

Claims (3)

1. P A T E N T OVÉ NÁROK? 1. Inhibitor HIV proteázy obecného vzorce I / ^Rl SCO)q 0 / H tt / / Cl) ^R-\/\ \/ C 1 ^X »1 Y H 0 R² OH

   kde znamená

   R skupinu arylovou. heterocyklickou skupinu nebo nenasyce nou heterocyklickou skupinu,

   A vazbu. skupinu -CCH2)v- , -CCH2)m^-0-CCH2)n~ nebo

   -CCH2)m-NR°-CCH2>n-. kde znamená m a n na sobě nezávisle O, 1 nebo 2, v 0, 1, 2 nebo 3.

   R° atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

   q O, 1 nebo 2.

   R¹ skupinu arylovou nebo cykloalkylovou s 5 až 7 atomy uhlíku,

   R² aminokyselinový postranní řetězec, skupinu obecného vzorce

   -CH2-R^2a. -CH2-CCO)-NR°-A-R^2a nebo -CIfe-CCCD-OR²».

   kde znamená

   R^2a skupinu arylovou, heterocyklickou skupinu nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu.

   X skupinu obecného vzorce l skupinu arylovou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu .

   heterocyklickou skupinu, <^3a skupinu obecného vzorce

   R^3b skupinu obecného vzorce

   1) — N—C—R

   R⁵
2. 2) —

   N—C—’NR⁴R⁴ ,
3. 3)

   Ρ 4 nebo 5,

   1 3,4 nebo 5,

   Ff⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo hydroxyalkýlovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

   R⁵ a R⁶ na sobě nezávisle atom vodíku, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkýlovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, karbamoy1ovou skupinu, N-alkylkarbamoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, arylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu, nebo jeho farmaceuticky vhodná sfll2. Inhibitor HIV proteázy podle nároku 1 obecného vzorce I, kde znamená

   R arylovou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu.

   A vazbu,

   Rl arylovou skupinu, q nulu,

   R² skupinu vzorce

   -CHa-C(0)NH2 . -CHCCH₃>2 nebo -CH2-CCCD-NRO-A-R²» kde R° a R®^a mají shora uvedený význam, skupinu obecného vzorce

   R3a skupinu obecného vzorce -CCOÍ-NR^R⁴, kde znamená R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku.

   a jeho farmaceuticky vhodné soli.

   3.

   Inhibitor HIV proteázy podle nároku 2 obecného vzorce I, kde znamená

   R naftylovou skupinu, chinollnylovou skupinu nebo chinoxalinylovou skupinu, přičemž je každá tato skupina nesubstituována nebo je substituována jedním nebo dvěma substituenty ze souboru zahrnujícího atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo halogenalkylovouvou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

   Y fenylovou skuinu,

   Y¹ dekahydro-C4aS,8aS)isochinolinylovou skupinu,

   R¹ fenylovou skupinu nebo nafty1-2-ylovou skupinu,

   R² skupinu vzorce -CH2-CC0)NHa a

   R^3a -CCO)-NHCterč.-butyl)ovou skupinu, a jeho farmaceuticky vhodné soli.

   4. Inhibitor HIV proteázy podle nároku 3 obecného vzorce I, kde znamená

   R¹ fenylovou skupinu,

   R chinolinylovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou jedním nebo dvěma substituenty ze souboru zahrnujícího atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku. nebo halogenalkylovouvou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a jeho farmaceuticky vhodné soli.

   5- Inhibitor HIV proteázy podle nároku 1 až 4 obecného vzorce I, kterým je tlS-CIRx,4S*,5Sx]-N-C1-C2 -amino-2 -oxoethyl)-2-oxo-3-aza-4-naft2-ylthiomethyl-5-hydroxy-6-<2“-Cl -N-Cterc.-buty1)amino-l oxomethy1)feny13 hexylchinolin-2-y1karboxamid, [2 R-C2 Rx,3 Rx,6 Sx]-N-Cterc.-buty1)-2-[2 -hydroxy-3 -naft-2-ylthiomethy1-4 -aza-5',8 -dioxo-6 -CN-benzyloxykarbony1)amino-8 -aminolokty1benzamid, [lS-CIRx,4Sx,5Sx]-N-[1-C2 -amino-2 -oxoethy1)-2-oxo-3-aza-4-fe74 nyIthiomethy1-5-hydroxy-6-C2”-Cl -N-Cterc.-buty1 )amino-l oxomethy1)fenyl]hexylehinolin-2-ylkarboxamid, t2R-C2Rx,3Rx,3 S*,4a Sx,8a Sx]-N-Cterc.-buty1)-2 -[2-hydroxy-3naft-2-y1-thiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-C2-amino-2“-oxoethy1) 8-chinolin-2-y1]oktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid a [2R-(2Rx,3Rx,3 Sx ,4a 'Sx,8a 's*]-N-Cterc--buty1)-2'-[2-hydroxy-3fenyIthiomethy1-4,7-diaza-5,8-dioxo-6-(2”-amino-2-oxoethy1)8-chinolin-2-yl]oktyldekahydroisochinolin-3 -karboxamid a jeho farmaceuticky vhodné soli.

   6. Farmaceutický prostředek pro použití jakožto antivirální činidlo a k inhibici HIV replikace, vyznačující se t í m , že obsahuje jakožto účinnou látku sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sfll podle nároku 1 až 5 spolu s jedním nebo s několika farmaceuticky vhodnými nosiči, ředidly nebo excipienty.

   7. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 až 5 pro přípravu antivirálního činidla.

   8. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 až 5 pro použití farmaceutického prostředku k inhibici HIV replikace.

   9. Sloučenina obecného vzorce IA (IA) kde znamená

   R¹ skupinu arylovou nebo cykloalkylovou s 5

   X skupinu obecného vzorce

   Υ

   Υ¹ _R3a skupinu arylovou nebo nenasycenou heterocyklickou skupí nu, heterocyklickou skupinu, skupinu obecného vzorce

   R3b

   1) -C(O)-NR⁴R⁴, skupinu obecného vzorce

   1)

   O

   R^S

   2)

   II —N—C nr⁴r⁴ ,

   Ř⁴

   3)

   - 76 Ρ 4 nebo 5 ,

   1 3,4 nebo 5,

   R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo hydroxyalkýlovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a

   R⁵ a R⁶ na sobě nezávisle atom vodíku, hydroxyskupinu. alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, karbamoylovou skupinu, N-alkylkarbamoylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, arylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu.

   nebo její farmaceuticky vhodná sfll10. Způsob přípravy inhibitoru HIV přoteázy podle nároku 1 až 5 obecného vzorce I kde mají jednotlivé symboly v nároku 1 až 5 uvedený význam,, nebo jeho farmaceuticky vhodných solí, vyznačující t í m , že

   a) se nechává reagovat sloučenina obecného vzorce IA kde jednotlivé symboly mají shora uvedený význam, se sloučeninou obecného vzorce IB (IB)

   b)

   c)

   H nebo s jejím aktivovaným derivátem, přičemž jednotlivé symboly mají shora uvedený význam, popřípadě se oxiduje získaný produkt a popřípadě se převádí získaný produkt na jeho farmaceuticky vhodnou sůl.