CZ280290B6

CZ280290B6 - Barevná obrazovka s elektronovou tryskou in-line se třemi astigmatickými čočkami

Info

Publication number: CZ280290B6
Application number: CZ941105A
Authority: CZ
Inventors: David Arthur New; Walter Bernard Paul; Olivier Pierre Trinchero; Jean-Pierre Garnier
Original assignee: Thomson Tubes And Displays, S.A.
Priority date: 1993-05-10
Filing date: 1994-05-05
Publication date: 1995-12-13
Also published as: CA2123021A1; JPH0714527A; CN1103510A; CA2123021C; JP2927323B2; DE4415812C2; KR970008567B1; CZ110594A3; FR2705164B1; FR2705164A1; DE4415812A1; KR940027020A; CN1058104C; MY110055A; US5430349A

Abstract

Obrazovka (10) zahrnuje stínítko (22) a trysku (26) in line pro buzení a směrování tří elektronových svazků (28) in line po oddělených drahách směrem ke stínítku. Elektronová tryska (26) zahrnuje elektrody, které vytvářejí oblast tvorby elektronového svazku, předostřovací oblast a hlavní zaostřovací oblast.. Oblast tvorby elektronového svazku trysky zahrnuje katodu (34), elektrodu (36) G1, elektrodu (38) G2 a první část (60) elektrody (40) G3. Předostřovací oblast zahrnuje druhou část (62) elektrody G3, elektrodu (42) G4 a první část (68, 70) elektrody (44) G5. Hlavní zaostřovací oblast zahrnuje druhou část (72) elektrody G5 a elektrodu (46 G6. Oblast tvorby elektronového svazku, předostřovací oblast a hlavní zaostřovací oblast jsou astigmatické. ŕ

Description

Obrazovka opatřená elektronovou tryskou in line se třemi astigmatickými čočkami

Oblast techniky

Vynález se týká obrazovky opatřené elektronovou tryskou in line, a především zlepšení v takovýchto tryskách za účelem snížení citlivosti změn přesvětlení elektronového svazku na změny proudu elektronového svazku.

Dosavadní stav techniky

Od elektronové trysky používané v obrazovkách, například pro použití v televizorech, se požaduje dosažení dobré kvality stopy elektronového svazku po celém stínítku. Tento požadavek je komplikován přítomností astigmatických polí jha, které jsou nutné pro udržení konvergence tří svazků po celém stínítku. V obrazovkách, které se vyznačují dynamickým řízením astigmatismu, je jhem způsobený astigmatismus upravován modulací napětí, přikládaného na elektrody v elektronové trysce nebo magnetickými prvky, uspořádanými vně hrdla obrazovky.

V obrazovkách, které se nevyznačují dynamickým řízením astigmatismu, musí být dosaženo rozumného kompromisu mezi výkonem uprostřed stínítka a v místech poblíž obvodu stínítka. Tento kompromis je většinou uskutečněn jedním ze dvou způsobů. Jednak může být zvětšen astigmatismus elektronového svazku v elektronové trysce tak, že stopa ve středu stínítka je ve vertikálním směru podostřená, když je v horizontálním směru optimálně zaostřená. Na obvodě stínítka potom tento astigmatismus částečné ruší vertikální přeostření způsobené jhem. Druhý zůpsob spočívá ve zmenšení vertikálního rozměru elektronového svazku v hlavní zaostřovací čočce. Tímto druhým způsobem jsou snižovány změny vertikálního rozměru stopy na stínítku způsobené změnami zaostřovacího napětí a také se snižuje velikost astigmatismu způsobeného jhem. Výsledkem je, že takové jhem přeostřené stopy nemají svůj vertikální rozměr degradován stejnou měrou jako stopy s většími vertikálními rozměry elektronového svazku v hlavní zaostřovací čočce. Oba tyto způsoby ovšem zlepšují jednotnost vertikálního rozměru stopy vychýlených svazků na úkor degradace vertikální velikosti stopy ve středu stínítka.

Astigmatismus elektronového svazku je obvykle zaváděn do trysky pomocí tvaru elektrod hlavní zaostřovací oblasti. Vertikální velikost svazku, který vstupuje do hlavní zaostřovací oblasti, je obvykle řízena nezávisle na horizontální velikosti svazku vytvořením drážek nebo jinak tvarovaných otvorů nebo vyhloubení do oblasti tvorby elektronového svazku nebo předostřovací oblasti elektronové trysky. Astigmatismus a vertikální velikost a tedy i vertikální homogenita stopy může být přizpůsobena nějakému konkrétnímu proudu svazku pomocí vhodné stavby hlavní zaostřovací čočky v kombinaci s drážkou v oblasti tvorby elektronového svazku.

Vytvoření astigmatické čočky v oblasti tvorby elektronového svazku v elektronové trysce uspořádáním drážky v první mřížce

-1CZ 280290 B6 elektrody je popsáno v následujících amerických patentech: US 4,242,613 vydanému J.Brambringovi a kol. 30. prosince 1980, US 4,251,747 vydanému G.A.Burdickovi 17. února 1981, US 4,272,700 vydanému F.K.Collinsovi 9.června 1981 a US 4,558,243 vydanému Bechisovi a kol. 10. prosince. Štěrbiny ve druhé mřížce elektrody jsou popsány v následujících amerických patentech: US 3,497,763 vydanému J.Haskerovi a kol. 11.února 1975 a US 4,234,814 vydanému H.Y.Chenovi a kol. 18. listopadu 1980.

Eliptičnost, které může být dosaženo štěrbinovou optikou v oblasti tvorby elektronového svazku, je omezena konstrukčními a montážními vazbami. V některých tryskách jsou v elektrodě G1 kolem každého ze tří otvorů uspořádána vyhloubení ve tvaru drážky. Používaný lisovací postup omezuje hloubku a šířku drážky na rozměry, které vytvářejí relativně nízké stupně eliptičnosti, přibližně 1,5:1. Jinými přístupy, jako například mřížkou G1 s otevřenou křížovou štěrbinou, se může dosáhnout požadované eliptičnosti, to je větší než 1,7:1, ale zase se zkomplikuje konstrukční a montážní proces. Použití silných drážek v oblasti tvorby elektronového svazku může mít také za následek vysoce nehomogenní elektronové svazky při vysokých proudech, které vedou k velkým stopám na stínítku. Drážky v oblasti tvorby elektronového svazku mohou snižovat vertikální růst svazku se zvyšujícím se proudem svazku, v porovnání s oblastmi tvorby elektronového svazku s kruhovou optikou. Tento snížený vertikální růst elektronového svazku má výhodný účinek na homogenitu stop.

Dalším důležitým problémem při tvorbě elektronové trysky je, jak se vyvíjí homogenita vertikálních stop s proudem svazku. Protože je vertikální přesvětlení zvláště nevýhodné při vysokých proudech, může být zvyšování astigmatismu s proudem elektronového svazku výhodné pro minimalizaci přesvětlení přeostřených vysokoproudových vychýlených stop. Dále je zapotřebí minimalizovat vzrůst vertikální vellikosti svazku se zvyšujícím se proudem.

Drážky uspořádané v oblasti předostřovací čočky elektronové trysky mohou vytvářet pro některé střední proudy svazků, menši než 2 000 μΑ, žádoucí stupeň eliptičnosti svazku, požadovaný za účelem dosažení dostatečně velké horizontální velikosti svazku pro danou úroveň horizontálního rozlišení, a současně dostatečně malé vertikální velikosti svazku pro dosažení požadovaného stupně vertikální homogenity stopy.

Použití drážek v oblasti předostřovací čočky trysky je popsáno v americkém patentu US 4,877,998 vydaném Maningerovi a kol. 31. října 1989. Podle tohoto patentu jsou drážkami tvarované otvory v elektrodě. Otvory v elektrodě jsou protažené ve směru řady paprsků, přičemž každý otvor zahrnuje v podstatě kruhovou středovou část a dvě protilehlé obloukovité části, které protínají obvod kruhové středové části.

Shora uvedené patenty jsou různým způsobem přínosem ke stavu techniky v oblasti obrazovek, ale neuvádějí, jak mohou být popsané myšlenky zkombinovány, aby se získala elektronová tryska, která má výrazné zvýšený výkon při vysokých proudech elektronových svazků, například při proudech nad 2 000 μΑ bez použití dynamického řízení astigmatismu.

-2CZ 280290 B6

Podstata vynálezu

Podle vynálezu zahrnuje barevná obrazovka stínítko a trysku in line pro buzení a směrováni tří elektronových svazků in line po oddělených drahách směrem ke stínítku. Elektronová tryska zahrnuje elektrody, které vytvářejí oblast tvorby elektronového svazku, předostřovací oblast a hlavní zaostřovací oblast. Oblast tvorby elektronového svazku trysky zahrnuje katodu, řídicí mřížku, stínící mřížku a první část třetí elektrody. Předostřovací oblast zahrnuje druhou část třetí elektrody, čtvrtou elektrodu a první část páté elektrody. Hlavní zaostřovací oblast zahrnuje druhou část páté elektrody a šestou elektrodu. Podstatou vynálezu přitom je, že v oblasti tvorby elektronového svazku, předostřovací oblasti jsou vytvořeny stigmátory. Tyto stigmátory jsou v oblastí tvorby elektronového svazku v jednom příkladném provedení s výhodou tvořeny vertikálně procházejícími drážkami superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů, které jsou uspořádány na té straně řídicí mřížky, která je přivrácená ke stínící mřížce. V předostřovací oblasti jsou stigmátory v příkladném provedení s výhodou tvořeny horizontálně procházejícími otvory ve čtvrté elektrodě, zatímco v hlavní zaostřovací oblasti jsou stigmátory tvořeny horizontálně protaženými objímkami na k sobě přivrácených částech páté elektrody a šesté elektrody. V jiném příkladném provedení jsou stigmátory v oblasti tvorby elektronového svazku tvořeny horizontálně procházejícími drážkami superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů, které jsou uspořádány na stínící mřížce na její straně přivrácené k řídicí mřížce. V dalším příkladném provedení potom mohou být stigmátory v oblasti tvorby elektronového svazku tvořeny vertikálně procházejícími drážkami superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů, které jsou uspořádány na stínící mřížce na její straně přivrácené ke třetí elektrodě.

Přehled obrázků na výkresech jsou znázorněna na připojených

Příkladná provedení vynálezu výkresech, kde na obr. 1 je znázorněn pohled, částečné v axiálním řezu, na barevnou obrazovku se stínící maskou podle vynálezu, na obr. 2 je částečný boční pohled na axiální řez elektronovou tryskou znázorněnou na obr. 1 přerušovanou čarou, na obr. 3 je půdorysný pohled na stranu řídicí mřížky, která je přivrácená ke stínící mřížce, a to po čáře 3-3 na obr. 2, na obr. 4 je půdorysný pohled na čtvrtou elektrodu vzatý podél čáry 4-4 z obr. 2, na obr. 5 je příčný řez pátou a šestou elektrodou, vzatý podél čáry 5-5 z obr. 2, na obr. 6 je graf závislosti vertikálního rozměru elektronového svazku na proudu elektronového svazku, pro původní elektronovou trysku a pro elektronovou trysku z obr. 2, na obr. 7, 8 a 9 jsou grafy změn vertikálních rozměrů elektronového svazku v závislosti na vzdálenosti podél hlavní osy obrazovky, a to pro elektronovou trysku podle dosavadního stavu techniky a pro elektronovou trysku z obr. 2, provozovaných při proudu elektronového svazku 200 μΑ, 1 500 μΑ a 3 000 μΑ, na obr. 10 je půdorysný pohled na stranu stínící mřížky, která je mřížce druhé, alternativní eletronové dění podle vynálezu, na obr. stínící mřížky, která je alternativní elektronové vynálezu, a na obr. 12 je přivrácená k řídicí trysky v příkladném provepůdorysný pohled na stranu ke třetí elektrodě třetí, příkladném provedení podle je přivrácená trysky v půdorysný pohled na čtvrtou elektrodu

-3CZ 280290 B6 čtvrté, alternativní elektronové trysky v příkladném provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje pohled na pravoúhlou barevnou obrazovku

10., mající skleněnou obálku, obsahující pravoúhlý čelní panel nebo stínítko 12 s maskou a válcovité hrdlo 14, spojené s pravoúhlou nálevkou 16. Panel obsahuje pozorovací čelní desku 18 a obvodové příruby nebo boční stěny 20., které jsou při taveny k nálevce 16. Tříbarevné fosforové stínítko 22 je ueseno vnitřním povrchem čelní desky 18. Stínítko 22 je s výhodou čárové stínítko s fosforovýmim čarami, táhnoucími se v podstatě kolmo k vysoko* frekvenčnímu rastrovacímu čárovému rozmítání obrazovky, to jest kolmo k rovině obr. 1. Mnohaotvorová elektroda selekce barev nebo stínící maska 24 je odstranitelně připevněna v předem stanoveném prostorovém vztahu ke stínítku 22. Zlepšená elektronová tryska 26 in line, schematicky znázorněná na obr. 1 přerušovanou čarou, je středově připevněna v hrdle 14 pro generování a směrování tří elektronových svazků 28 podél koplanárné uspořádaných konvergentních drah přes masku 24 ke stínítku 22.

Obrazovka z obr. 1 je navržena pro použití s externím magnetickým vychylovacím jhem, jako je jho 30 s vlastní konvergencí, které je znázorněno jak obepíná hrdlo 14 a nálevku 12 poblíž jejich spoje. Když je aktivováno, jho 30 podrobuje tři elektronové svazky 28 vertikálním a horizontálním magnetickým tokům, které způsobují, že elektronové svazky jsou rozmítány horizontálně a vertikálně v pravoúhlém rastru po stínítku 22. Počáteční rovina vychýlení, to je pro nulové vychýlení, je znázorněna čarou P-P na obr. 1 asi uprostřed jha 30. Pro jednoduchost není skutečné zakřivení drah vychylovaných elektronových svazků ve vychylovací oblasti na obr. 1 znázorněno.

Elektronová tryska 26 je podrobně znázorněna na obr. 2 až

5. Elektronová tryska obsahuje skleněné nosné tyče 32. na kterých jsou připevněny různé elektrody. Tyto elektrody obsahují tři stejné od sebe vzdálené koplanární katody 34, pro každý svazek jednu, řídicí mřížku 36, stínící mřížku £8, třetí elektrodu 40. čtvrtou elektrodu 42, pátou elektrodu 44 a šestou elektrodu 46. uspořádané podél skleněných tyčí 32 postupně tak, jak byly jmenovány. Každá z elektrod za katodou je opatřena třemi průchozími otvory pro umožnění průchodu tří koplanárních elektronových svazků.

Řídicí mřížka 36 a stínící mřížka 38 jsou rovnoběžné ploché desky, které mohou zahrnovat zpevňovací reliéfy. Jak je znázorněno na obr. 3, řídicí mřížka 36 obsahuje kromě tři průchozích otvorů £8, 50 a 52., ještě i tři vertikálně procházející drážky

54. 56. 58, které jsou jednotlivě na otvorech, na straně řídicí mřížky £6, přivrácené ke stínící mřížce £8. Podélný rozměr drážek

54. 56, 58 je rozměr ve sméru kolmém ke směru průchozích otvorů.

Třetí elektroda 40 je vytvořena s hrníčkovitým prvkem 60, jehož dno je přivráceno ke stínící mřížce 38, a s deskovitým prvkem 62 zakrývajícím otevřený konec hrníčkovitého prvku 60.

-4CZ 280290 B6

Čtvrtá elektroda 42 obsahuje v podstatě plochou desku opatřenou třemi průchozími otvory 63./ 65, 67/ jak je znázorněno na obr. 4. Průchozí otvory jsou protaženy ve vodorovném směru, to je ve směru řady průchozích otvorů. Každý otvor zahrnuje v podstatě kruhovou střední část a pár protilehlých obloukovitých částí uspořádaných na každé straně kruhové střední části. Tato struktura čtvrté elektrody je podrobněji popsána v americkém patentu US 4 877 998, uvedeném shora.

Pátá elektroda 44 je vytvořena se třemi hrníčkovitými prvky 68, 70, 72. Uzavřený konec jednoho z prvků 70 je uložen v otevřeném konci dalšího prvku 68, přičemž uzavřený konec prvku 68 je přivrácený ke čtvrté elektrodě 42.· Otevřené konce prvků 70 a 72 jsou spojené. Ačkoli je pátá elektroda 44 znázorněna jako sestavená ze tří částí, je možné ji vyrobit z jakéhokoli množství prvků. Šestá elektroda 46 G6 má také hrníčkovítý tvar, přičemž její otevřený konec je uzavřen otvorem opatřeným uzavřeným koncem krycího hrníčku 74.

Přivrácené uzavřené konce páté elektrody 44 a šesté elektrody 46 jsou každá jednotlivé opatřeny velkými vyhloubeními 76 a 78, jak je znázorněno na obr. 5. Vyhloubení 76 a 78 udržují v odstupu tu část uzavřeného konce páté elektrody 44., která obsahuje tři otvory 80, 82, 84, od té části uzavřeného konce šesté elektrody 46, která obsahuje tři otvory 86., 88, 90. Zbylé části uzavřených konců páté elektrody 44 a šesté elektrody 46 tvoří jednotlivě nekruhové objímky 92 a 94, které procházejí po obvodě kolem vyhloubení 76., 78.. Objímky 92., 94 jsou navzájem nejbližší části dvou páté a šesté elektrody 44, 46. Konfigurace vyhloubení 78 v šesté elektrodě 46 je trochu jiná než u vyhloubení 76 v páté elektrodě 44.

Čtvrtá elektroda 42 je vedením 96 elektricky spojena se stínící mřížkou 38, a třetí elektroda 40 je vedením 98 elektricky spojena s pátou elektrodou 44, jak je znázorněno na obr. 2. Zvláštní neznázornéná vedení spojují řídicí mřížku 36, katody 34. a žhavicí vlákna katody s paticí 100 obrazovky, znázorněnou na obr. 1, takže tyto součásti mohou být elektricky buzeny. Elektrické buzení šesté elektrody 46 se dosahuje kontaktem mezi krycím hrníčkem 74 a vnitřní vodivou vrstvou obrazovky, která je přes nálevku 16 spojena s anodovým tlačítkem.

V elektronové trysce 26 obsahují katody 34, řídicí mřížka 36. stínící mřížka 38 a první část třetí elektrody 40, která je přivrácená ke stínící mřížce 28, oblast tvorby svazku ve trysce. V činnosti obrazovky jsou modulovaná řídicí napětí přiváděna ke katodám 21, řídicí mřížka 36 je uzemněna, a na stínící mřížce 28 je stálé, poměrné nízké kladné napětí, například mezi 800 a 1 100 volty. Zbylá část třetí elektrody 40, čtvrtá elektroda 42 a přivrácená část páté elektrody 44 obsahují předostřovací čočkovou část elektronové trysky 26. V činnosti obrazovky je na třetí elektrodu 40 a na pátou elektrodu 44 přiloženo zaostřovací napětí a na čtvrtou elektrodu 42 je přiloženo stálé, poměrně nízké kladné napětí. Přivrácené části páté elektrody 44 a šesté elektrody 46 obsahují hlavní zaostřovací čočku elektronové trysky 26. Během provozu obrazovky je na šestou elektrodu 46 přiloženo anodové napětí, takže se mezi pátou elektrodou 44. a šestou elektrodou 46 vytvoří bipotenciální zaostřovací čočka.

-5CZ 280290 B6

V následující tabulce jsou uvedeny některé typické rozměry pro elektronovou trysku 26 z obr. 2.

TABULKA
vzdálenost katody od řídicí mřížky	0,76	mm	(0,003
průměr otvorů řídicí a stínící mřížky	0,64	mm	(0,025	^M)
tloušťka u otvoru řídicí mřížky	0,14	mm	(0,005	5)
hloubka drážky v řídicí mřížce	0,15	mm	(0,006	)
šířka drážky v řídicí mřížce	0,74	mm	(0,029
výška drážky v řídicí mřížce	1,52	mm	(0,060	)
vzájemná vzdálenost řídicí a stínící mřížky	0,25	mm	(0,010	”)
tloušťka u otvoru stínící mřížky	0,51	mm	(0,020	)
vzájemná vzdálenost stínící mřížky a třetí
elektrody	1,02	mm	(0,040	)
vstupní průměr otvoru třetí elektrody	1,52	mm	(0,060	)
délka třetí elektrody	5,08	mm	(0,200	)
výstupní průměr otvoru třetí elektrody	3,76	mm	(0,148	”)
vzájemná vzdálenost elektrod třetí elektrody
a čtvrté elektrody	1,27	mm	(0,050	)
šířka drážky otvoru čtvrté elektrody	4,32	mm	(0,170	)
výška drážky otvoru čtvrté elektrody	4,01	mm	(0,158	)
tloušťka čtvrté elektrody	0,64	mm	(0,025	)
vzájemná vzdálenost čtvrté elektrody a
páté elektrody	1,27	mm	(0,050	)
vstupní průměr otvoru páté elektrody	4,01	mm	(0,158	^M)
vzájemná vzdálenost páté elektrody a
šesté elektrody	1,27	mm	(0,050	)
vzájemná vzdálenost středů
sousedních otvorů v páté elektrodě	5,08	mm	(0,200	)
průměr otvorů v páté elektrodě	4,06	mm	(0,160	)
hloubka vyhloubení v páté elektrodě	1,98	mm	(0,078	)

Na obr. 6 je znázorněna změna vertikálního rozměru svazku jako funkce proudu elektronového svazku pro dvě elektronové trysky. Obě trysky byly navrženy tak, aby měly přibližné stejné horizontální a vertikální rozměry svazků, závěrná napětí a astigmatismus. Obé navržené trysky charakterizují srovnatelná zvýšení astigmatismu při zvýšení proudu elektronového svazku, která jsou výhodná pro vysokou homogenitu proudové čáry. Jedna tryska, znázorněná plnou čarou, používá oblast tvorby svazku s kruhovou optikou a předostřovací čočku s mělkými drážkami. Druhá tryska, znázorněná přerušovanou čarou, používá drážkovanou řídicí mřížku a předostřovací čočku s mělkými drážkami, tak jako nová tryska 26 z obr. 2. Obr. 6 ukazuje, že zatímco svislé rozměry svazků u těchto dvou trysek jsou v podstatě identické až do 2 000 μΑ, nová tryska, znázorněná přerušovanou čarou, vykazuje výrazně menší rychlost růstu vertikálního rozměru elektronového svazku při dalším zvýšeni proudu elektronového svazku.

Obr. 7, 8 a 9 znázorňují srovnání vertikálních rozměrů elektronových svazků podél hlavních os pro tři proudy Ig elektronových svazků: 200 μΑ, 1 500 μΑ a 3 000 μΑ, pro tytéž dvě trysky.

Opět je výkon nové trysky znázorněn přerušovanou čarou. Při níz-6CZ 280290 B6 kém proudu 200 μΑ se obé trysky chovají téměř stejně. Při 1 500 μΑ je novou tryskou dosaženo povšimnutelného zlepšení, s mírně větší stopou na středové části stínítka, ale výrazně lepší stopou na stranách stínítka. Při 3 000 μΑ se dále zvýší zlepšení na stranách stínítka, které bylo zaznamenáno při 1 500 μΑ.

Ačkoli bylo první výhodné provedení znázorněno s astigmatickou oblastí tvorby svazku, v níž je astigmatismus vyvolán vertikální drážkou po straně řídicí mřížky 36 přivrácené ke stínící mřížce 38, podobného účinku může být dosaženo pomocí horizontální drážky po straně stínící mřížky 38 přivrácené k řídicí mřížce 36. Obr. 10 znázorňuje stínící mřížku 38' opatřenou třemi průchozími otvory 104. 106 a 108, se třemi horizontálními drážkami 110, 112 a 114, superponovanými na otvorech na straně stínící mřížky .38' přivrácené k řídicí mřížce. Dále může být podobného účinku, i když o jiné velikosti, dosaženo umístěním horizontální drážky na straně stínící mřížky 38 přivrácené k třetí elektrodě 40. Obr. 11 znázorňuje takovouto stínící mřížku 38. opatřenou třemi průchozími otvory 104 *, 106 * a 108', se třemi horizontálními drážkami 116, 118, 120, superponovanými na otvorech na straně stínící mřížky 38. přivrácené k třetí elektrodě 40. V obou těchto provedeních může být řídicí mřížka 36., která bud je nebo není opatřena drážkami, použita v elektronové trysce 26. Rozsah tohoto vynálezu zahrnuje všechna tato alternativní provedení oblasti tvorby elektronového svazku 28 v elektronové trysce 26 s astigmatickou oblastí tvorby elektronového svazku 28, astigmatickou předostřovací oblastí a astigmatickou hlavní čočkou.

V prvním výhodném provedení zahrnuje předostřovací oblast horizontálně prodloužené otvory ve čtvrté elektrodě 42.. Ukazuje se, že v některých případech může být žádoucí uspořádat ve čtvrté elektrodě 42 vertikálně prodloužené otvory. Obr. 12 znázorňuje čtvrtou elektrodu 42 ¹ , která zahrnuje tři vertikálně prodloužené průchozí otvory 63.' , 65’ a 67' . Drážkovaná elektroda 42' G4 tvoří astigmatickou předostřovací oblast, která může být použita v kombinaci s kterýmkoli typem astigmatické oblasti tvorby elektronového svazku nebo astigmatické hlavní zaostřovací čočky. Rozsah vynálezu zahrnuje také tato alternativní provedení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Obrazovka opatřená elektronovou ‘tryskou in line se třemi astigmatickými čočkami, přičemž uvedená tryska obsahuje elektrody, které vytvářejí oblast pro tvorbu elektronového svazku, předostřovací oblast a hlavní zaostřovací oblast, přičemž elektrody oblasti pro tvorbu elektronového svazku zahrnují řídicí elektrodu, stínící elektrodu a první část třetí elektrody, elektrody předostřovací oblasti zahrnují druhou část třetí elektrody, čtvrtou elektrodu a první část páté elektrody, a elektrody hlavní zaostřovací oblasti zahrnují druhou část páté elektrody a šestou elektrodu, vyznačuj ící se tím, že oblast tvorby elektronového svazku, předostřovaci oblast a hlavní zaostřovací oblast jsou všechny opatřeny stigmátory pro vytvoření astigmatismu.
2. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že stigmátory v oblasti tvorby elektronového svazku jsou tvořeny vertikálně procházejícími drážkami (54, 56, 58) superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů (48, 50, 52), které jsou uspořádány na té straně řídicí mřížky (36), která je přivrácená ke stínící mřížce (38, 38’, 38).
3. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že stigmátory v předostřovací oblasti jsou tvořeny horizontálně procházejícími otvory (63, 65, 67) ve čtvrté elektrodě (42, 42' ) .
4. Obrazovka podle nároku 1, že stigmátory v hlavní horizontálně protaženými přivrácených částech páté (46).

vyznačující se tím, zaostřovací oblasti jsou tvořeny objímkami (92, 94) na k sobě elektrody (44) a šesté elektrody
5. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že stigmátory v oblasti tvorby elektronového svazku jsou tvořeny horizontálně procházejícími drážkami (110, 112, 114) superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů (104, 106, 108), které jsou uspořádány na stínící mřížce (38') na její straně přivrácené k řídicí mřížce (36).
6. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že stigmátory v oblasti tvorby elektronového svazku jsou tvořeny vertikálně procházejícími drážkami (116, 118, 120) superponovanými na každém ze tří kruhových otvorů (104', 106', 108'), které jsou uspořádány na stínící mřížce (38) na její straně přivrácené ke třetí elektrodě (40).