CZ2018497A3 - Světlovodivý systém pro světelné zařízení, určené zejména pro motorové vozidlo - Google Patents

Abstract

Světlovodivý systém zahrnuje alespoň jednu dvojici prvního (1a) a druhého světlovodu (1b) tyčového tvaru. Každému světlovodu (1a, 1b) je přidružen vlastní světelný zdroj (2) a každý světlovod (1a, 1b) zahrnuje koncovou část (5) s čelní plochou (3) obsahující centrální vstupní plochu (9), kterou prochází podélná osa (14) koncové části (5) světlovodu (1a, 1b) a kterou vstupují do světlovodu (1a, 1b) světelné paprsky (10) ze světelného zdroje (2) přidruženého ke světlovodu (1a, 1b). Světlovody (1a, 1b) jsou svými koncovými částmi (5) umístěny přibližně rovnoběžně vedle sebe a spojeny tak, že v příčném směru prostupuje jedna koncová část (5) do druhé. Za koncovými částmi (5) se světlovody (1a, 1b) vzájemně rozbíhají a tvoří dvě samostatné světlovodivé linie (6). Čelní plocha (3) obsahuje odraznou plochu (11) obklopující centrální vstupní plochu (9) a alespoň jednu kontribuční oblast (12) konfigurovanou tak, že světelné paprsky (10) jsou kontribuční oblastí (12) odraženy nebo jí projdou do koncové části (5) druhého světlovodu (1b) tak, že tyto světelné paprsky (10) dále postupují samostatnou světlovodnou linií (6) druhého světlovodu (1b). Délka prvního světlovodu (1a) je menší než délka druhého světlovodu (1b).

Description

CZ 2018 - 497 A3

Světlovodivý systém pro světelné zařízení, určené zejména pro motorové vozidlo

Oblast techniky

Vynález se týká světlovodivého systému pro světelné zařízení určené zejména pro motorové vozidlo. Světelným zařízením je zejména signální svítilna k zajištění požadovaných signálních světelných funkcí.

Dosavadní stav techniky

Světelné zařízení pro motorová vozidla obsahuje několik osvětlovacích jednotek, kdy každá z těchto osvětlovacích jednotek zajišťuje jinou světelnou funkci nebo přispívá k zajištění požadované vyzařovací charakteristiky světelné stopy. Jednotlivé osvětlovací jednotky jsou zpravidla uloženy v tvarovaném nosném pouzdře svítilny, přičemž každá jednotka obsahuje alespoň jeden světelný zdroj a další optické elementy. Světelný zdroj světelné jednotky emituje světelné paprsky a optické elementy jsou soustavou lámavých a odrazových ploch a rozhraní optických prostředí, které ovlivňují směr světelných paprsků při vytváření výstupní světelné stopy.

U světelných zařízení motorových vozidel zaujímají zvláštní místo světlovody, které jsou svým podlouhlým tvarem určeny zejména pro vytváření světelných linií, umisťovaných po obvodu světlometů nebo samostatně pro vytvoření varovného světla např. pozičního, brzdového, odbočovacího nebo orientačního denního světla. V současné době světlovody často plní signální světelné funkce, u kterých je vyšší požadavek na světelný tok, jako např. denní svícení ve světlometech a zadní brzdové a směrové světlo ve svítilnách. Ze spisu CZ 305651 je známo světelné zařízení motorových vozidel, tvořené světelným LED zdrojem a protáhlým světlovodem, přičemž světelný LED zdroj je uložen ve vstupní části světlovodu pro vysílání světelného svazku do světlovodu. Vstupní část světlovodu je tvořena navzájem se protínajícími částmi alespoň dvou elipsoidů uspořádaných svými hlavními osami vedle sebe, přičemž světelné zdroje jsou uspořádány v prvních ohniskách elipsoidů pro vysílání světelných paprsků a jejich odraz od eliptických stěn elipsoidů do druhých ohnisek elipsoidů, ležících uvnitř světlovodu v různých vzdálenostech od prvních ohnisek elipsoidů. Vzdálenost druhého ohniska od prvního ohniska je u alespoň jednoho elipsoidu jiná než vzdálenost druhého ohniska od prvního ohniska u některého u ostatních elipsoidů, čímž lze zasílat světlo i do zadní části poměrně dlouhého světlovodu. Nevýhodou tohoto řešení je skutečnost, že není uzpůsobeno pro větvené světlovody, kde se světlovod dělí do alespoň dvou větví specifické délky.

Ze spisů US 20170234501 Al, DE 102007049861 AI, US 20160121782 Al, JP 2014220195 A je známa celá řada světelných zařízení, kde světlovod zahrnuje alespoň jeden světelný zdroj situovaný u vstupní čelní plochy, hlavní světlovod, přičemž na hlavní světlovod navazují nejméně dvě světlovodivé větve, které se rozbíhají od hlavního světlovodu do specifické délky a specifického úseku. Nevýhodou výše uvedených řešení je skutečnost, že je komplikované dosáhnout požadované homogenity a světelného jasu pro jednotlivé světelné větve, kdy jedna větev je výrazně kratší než větev druhá.

Vynález si klade za cíl odstranit nedostatky dosavadního stavu techniky, zlepšit soustředění světelných paprsků ze světelných zdrojů do jednotlivých větví světlovodu tak, aby bylo možné dosáhnout požadovaného rozložení množství světla do jednotlivých světlovodivých větví a zajistit homogenitu jednotlivých světelných svazků vycházejících z jednotlivých větví.

- 1 CZ 2018 - 497 A3

Podstata vynálezu

Shora uvedené cíle vynálezu splňuje světlovodivý systém pro světelné zařízení, určené zejména pro motorové vozidlo, podle vynálezu, zahrnující alespoň jednu dvojici prvního a druhého světlovodu tyčového tvaru z opticky transparentního materiálu, kde každému světlovodu je přidružen vlastní světelný zdroj a každý světlovod zahrnuje koncovou část s čelní plochou obsahující centrální vstupní plochu, kterou prochází podélná osa koncové části světlovodu a kterou vstupují do světlovodu světelné paprsky ze světelného zdroje přidruženého ke světlovodu. Světlovody jsou svými koncovými částmi umístěny přibližně vzájemně rovnoběžně vedle sebe a vzájemně spojeny tak, že v příčném směru prostupuje jedna koncová část do druhé, a za koncovými částmi se světlovody vzájemně rozbíhají a tvoří dvě samostatné světlovodivé linie, z nichž každá je opatřena vyvažovači plochou a výstupní plochou pro výstup světelných paprsků ze světlovodu. Celní plocha prvního světlovodu obsahuje alespoň jednu kontribuční oblast konfigurovanou tak, že světelné paprsky ze světelného zdroje přidruženého k prvnímu světlovodu, které na ni dopadají, jsou kontribuční oblastí odraženy nebo jí projdou do koncové části druhého světlovodu tak, že tyto světelné paprsky dále postupují samostatnou světlovodnou linií druhého světlovodu, přičemž délka prvního světlovodu je menší než délka druhého světlovodu.

Podle jednoho z výhodných provedení je tloušťka prvního světlovodu stejná jako tloušťka druhého světlovodu.

Podle dalšího výhodného provedení je alespoň jedna z kontribučních oblastí součástí odrazné plochy prvního světlovodu, přičemž tato odrazná plocha má tvar části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části prvního světlovodu a v jehož ohnisku leží světelný zdroj přidružený k prvnímu světlovodu.

Podle dalšího výhodného provedení je alespoň jedna z kontribučních oblastí součástí středové plochy vstupní plochy prvního světlovodu, přičemž středová část má rovinný tvar a je přibližně kolmá na podélnou osu koncové části prvního světlovodu, přičemž první světlovod dále obsahuje stranovou plochu obklopující rovinnou středovou plochu a ležící mezi středovou plochou a odraznou plochou a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků emitovaných světelným zdrojem dopadá na stranovou plochu, prochází jí a dopadá na odraznou plochu.

Podle dalšího výhodného provedení světlovody obsahují každý odraznou plochu ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části, na níž odrazná plocha leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj přidružený ke světlovodu, vstupní plochu, jejíž středová plocha je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží uvedený světelný zdroj, a stranovou plochu obklopující středovou plochu a ležící mezi středovou plochou a odraznou plochou a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků emitovaných světelným zdrojem dopadá na stranovou plochu, prochází jí a dopadá na odraznou plochu.

Podle dalšího výhodného provedení světlovody obsahují každý odraznou plochu ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části, na níž odrazná plocha leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj přidružený ke světlovodu, a vydutou vstupní plochu, která je částí povrchu koule, v jejímž středu leží uvedený zdroj.

Podle dalšího výhodného provedení světlovody obsahují každý odraznou plochu ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části, na níž odrazná plocha leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj přidružený ke světlovodu, přičemž první světlovod má vydutou vstupní plochu ve tvaru části povrchu koule, v jejímž středu leží světelný zdroj prvního světlovodu, a druhý světlovod má vstupní plochu, jejíž středová plocha je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj druhého světlovodu, a stranovou plochu obklopující středovou plochu a ležící mezi středovou plochou a odraznou plochou a

-2 CZ 2018 - 497 A3 konfigurovanou tak, že část světelných paprsků emitovaných světelným zdrojem dopadá na stranovou plochu, prochází jí a dopadá na odraznou plochu.

Podle dalšího výhodného provedení první světlovod obsahuje odraznou plochu ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části prvního světlovodu, v jehož ohnisku leží světelný zdroj prvního světlovodu, přičemž druhý světlovod má odraznou plochu ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části druhého světlovodu a v jehož ohnisku leží světelný zdroj druhého světlovodu, vstupní plochu, jejíž středová plocha je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj druhého světlovodu, a stranovou plochu obklopující středovou plochu a ležící mezi středovou plochou a odraznou plochou a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků emitovaných světelným zdrojem dopadá na stranovou plochu, prochází jí a dopadá na odraznou plochu.

Podle dalšího výhodného provedení první světlovod obsahuje odraznou plochu ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části prvního světlovodu, v jehož ohnisku leží světelný zdroj prvního světlovodu, přičemž druhý světlovod má odraznou plochu ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou koncové části druhého světlovodu a v jehož ohnisku leží světelný zdroj druhého světlovodu, vstupní plochu, jejíž středová plocha je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj druhého světlovodu, a stranovou plochu obklopující středovou plochu a ležící mezi středovou plochou a odraznou plochou a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků emitovaných světelným zdrojem dopadá na stranovou plochu, prochází jí a dopadá na odraznou plochu.

Objasnění výkresů

Vynález bude blíže objasněn pomocí svých příkladů provedení s odkazy na připojené výkresy, na nichž zobrazuje:

- obr. 1 schematicky dvojici světlovodů podle prvního příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu,

- obr. 2 detail koncových částí a světlovodivých linií světlovodů světlovodivého systému z obr. 1,

- obr. 3 čelní pohled na čelní plochy světlovodů světlovodivého systému z obr. 2,

- obr. 4 podélný řez koncovými částmi a světlovodivými liniemi světlovodů podle prvního příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu,

- obr. 5 detail čelních ploch světlovodů z obr. 4,

- obr. 6 detail koncových částí a světlovodivých linií světlovodů podle druhého příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu,

- obr. 7 čelní pohled na čelní plochy světlovodů světlovodivého systému z obr. 6,

- obr. 8 podélný řez koncovými částmi a světlovodivými liniemi světlovodů podle druhého příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu,

- obr. 9 podélný řez koncovými částmi a světlovodivými liniemi světlovodů podle třetího příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu,

- obr. 10 podélný řez koncovými částmi a světlovodivými liniemi světlovodů podle čtvrtého příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu, a

-3 CZ 2018 - 497 A3

- obr. 11 podélný řez koncovými částmi a světlovodivými liniemi světlovodů podle pátého příkladu provedení světlovodivého systému podle vynálezu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Předtím, než budou podrobně diskutovány jednotlivé příklady provedení, lze obecně ke světlovodivému systému podle vynálezu s přihlédnutím k výkresům uvést následující.

Světlovodivý systém zahrnuje alespoň jednu dvojici liniových světlovodů la, 1b tyčového tvaru z opticky transparentního materiálu, která obsahuje první světlovod la a druhý světlovod 1b. Ke každému světlovodů la, 1b je přidružen vlastní světelný zdroj 2 a každý světlovod la, 1b zahrnuje koncovou část 5 s čelní plochou 3 obsahující centrální vstupní plochu 9, kterou prochází podélná osa 14 koncové části 5 světlovodů la, 1b. Podélnou osou 14 přitom nemusí být přímka či úsečka, protože koncová část 5 jednoho nebo obou světlovodů la, 1b nemusí být dokonale přímá, ale může být i mírně zahnutá. Pojem „světelný zdroj 2“ pro účely tohoto vynálezu může zahrnovat i více jednotlivých zdrojů světla umístěných blízko sebe. Koncové části 5 světlovodů la, kb jsou přibližně stejně dlouhé. Vstupní plochou 9 vstupují do světlovodů la, 1b světelné paprsky 10 ze světelného zdroje 2 přidruženého ke světlovodů l_a, kb.

Světlovody la, kb jsou svými koncovými částmi 5 umístěny vedle sebe přibližně rovnoběžně a vzájemně spojeny tak, že v příčném směru prostupuje jedna koncová část 5 do druhé. Výraz „přibližně“ ve spojení „přibližně rovnoběžně“ je míněn tak, že jsou tímto spojením zahrnuty rovněž případy/příklady provedení, kdy jsou jedna nebo obě koncové části 5 mírně vyhnuté na některou stranu, anebo jsou sice přímé, ale nikoli přesně svými osami 14 rovnoběžné. Koncové části se protínají v průnikové linii 17. Za koncovými částmi 5 se světlovody la, 1b vzájemně rozbíhají a tvoří dvě samostatné světlovodné linie 6, z nichž každá je opatřena vyvažovači plochou 7 a výstupní plochou 8 pro výstup světelných paprsků 10 ze světlovodů la, lb.

Podle vynálezu čelní plocha 3 každého světlovodů la, 1b obsahuje odraznou plochu 11. která obklopuje centrálně uspořádanou vstupní plochu 9. Odrazná plocha 11 je konfigurována pro totální odraz části světelných paprsků 10. které vstoupily do světlovodů la, 1b vstupní plochou 9. Zbylá část světelných paprsků 10, které vstupují do světlovodů la, 1b přes vstupní plochu 9, pokračují v postupu světlovodem la, lb, aniž by po vstupu dopadly na odraznou plochu 11.

Obecně podle vynálezu čelní plocha 3 prvního světlovodů la obsahuje alespoň jednu kontribuční oblast 12 konfigurovanou pro směrování světelných paprsků 10 ze světelného zdroje 2 přidruženého k prvnímu světlovodů la do koncové části 5 druhého světlovodů 1b tak, že tyto světelné paprsky 10 dále postupují samostatnou světlovodnou linií 6 druhého světlovodů lb. To znamená, že kontribuční oblast 12 je konfigurována tak, že směruje světelné paprsky 10 do koncové části 5 druhého světlovodů 1b a tyto světelné paprsky 10 se již nedostanou zpět do prvního světlovodů la.

Celní plocha 3 světlovodů la, 1b obecně obsahuje centrálně umístěnou vstupní plochu 9 a odraznou plochu 11. uspořádanou kolem vstupní plochy 9. Vstupní plocha 9 však v některých provedeních, jak bude vyloženo níže s odkazem na jednotlivá konkrétní provedení a obrázky, které je zachycují, sama obsahuje středovou plochu 15 a stranovou plochu 16, která obklopuje středovou plochu 15 a leží mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11. V provedeních, v nichž je obsažena stranová plocha 16, je tato stranová plocha 16 konfigurována tak, že alespoň část světelných paprsků 10, které touto stranovou plochou 16 vstupují do světlovodů la, kb, dopadají na odraznou plochu 11 světlovodů la, lb. U zobrazených provedení v zásadě všechny světelné paprsky 10. které stranovou plochou 16 vstupují do světlovodů la, 1b. dopadají na odraznou plochu 11 světlovodů la, lb.

-4CZ 2018 - 497 A3

Jak bylo uvedeno výše, kontribuční oblast 12 čelní plochy 9 prvního světlovodu la směruje světelné paprsky 10. které na ni dopadají nebo jí procházejí, do koncové části 5 druhého světlovodu kb, a sice tak, že tyto světelné paprsky 10 dále pokračují v cestě světlovodivou linií 6b druhého světlovodu 1b, která navazuje na koncovou část 5 druhého světlovodu 1b. Posiluje se tím světelný tok uvnitř druhého světlovodu 1b. Proto zvláště důležitým využitím světlovodivého systému podle vynálezu je jeho využití pro dvojici různě dlouhých světlovodů tyčového tvaru, protože použitím světlovodivého systému se dosáhne toho, že různě dlouhé světlovody svítí přibližně stejnou intenzitou. Ve smyslu terminologie používané v popisu tohoto vynálezu je delším světlovodem u tohoto výhodného provedení druhý světlovod 1b. neboť v souladu se zavedenou terminologií první světlovod la přispívá svými světelnými paprsky do druhého světlovodu kb.

Dále, u zobrazených provedení je tloušťka Ha prvního světlovodu la stejná jako tloušťka Hb druhého světlovodu kb. Zobrazena jsou však výhodná provedení, takže vynález obecně počítá i s možností nestejných tlouštěk světlovodů. Rovněž tak zobrazená provedení ukazují, že světelné zdroje 2 obou světlovodů la, 1b leží přibližně v rovině kolmé na podélné osy 14 koncových částí 5 světlovodů ta, 1b. Opět i zde se jedná o výhodná provedení, takže je v rámci rozsahu vynálezu možné i jiné vzájemné umístění světelných zdrojů. Příčný průřez světlovodů la, 1b má s výhodou kruhový nebo oválný tvar, přičemž u příkladů provedení zobrazených na výkresech mají světlovody la, 1b příčný profil kruhový.

Jednotlivá dále popsaná provedení světlovodivého systému podle vynálezu se vzájemně odlišují konkrétním provedením čelních ploch 3 prvního la a druhého světlovodu lb.

Obr. 1 až 5 ukazují první příklad provedení světlovodivého systému podle vynálezu. U tohoto provedení oba světlovody la, 1b ze zobrazené dvojice světlovodů la, 1b obsahují každý odraznou plochu 11 ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5, na které odrazná plocha 11 leží. Na podélné ose 14 leží rovněž světelný zdroj 2 přidružený ke světlovodu la, lb. který se nachází zároveň přibližně v ohnisku uvedeného elipsoidu, a centrální vstupní plocha 9.

U tohoto provedení zobrazeného na obr. 1 až 5 obsahuje centrálně uspořádaná vstupní plocha 9 u obou světlovodů la a 1b středovou plochu 15, která je částí povrchu kolimační čočky. Světelný zdroj 2 se nachází v ohnisku této kolimační čočky. Část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na středovou plochu 15, tedy na povrch kolimační čočky, která tyto světelné paprsky 10 kolimuje a všechny tyto světelné paprsky 10 dále postupují jako svazek rovnoběžných paprsků světlovodem la, lb, do něhož vstoupily. Další část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 však směřuje více do stran a dopadá na stranovou plochu 16, kterou tyto světelné paprsky 10 přednostně prochází tak, že průchodem přes stranovou plochu 16 nemění svůj směr. Toho lze dosáhnou například tím, že stranová plocha 16 bude kulového tvaru, tedy bude částí povrchu koule se středem ve světelném zdroji 2. Po průchodu stranovou plochou 16 světelné paprsky dopadají na výše uvedenou odraznou plochu 11 ve tvaru části elipsoidu a jsou touto odraznou plochou 11 odraženy. Odražené světelné paprsky 10 se protínají v druhém ohnisku 18 elipsoidu. Doposud popsaný průběh světelných paprsků 10 platí pro oba světlovody la, 1b, jak plyne z dosavadní formulace tohoto odstavce.

Jak je to nejlépe patrno z obr. 4, u obou světlovodů la a 1b jsou čelní plochy 3 provedeny vzájemně odlišně, přičemž čelní plocha 3 prvního světlovodu la je konfigurována tak, že obsahuje kontribuční oblast 12 nacházející se na odrazné ploše 11 prvního světlovodu la na straně odrazné plochy 11 odvrácené od druhého světlovodu kb. Světelné paprsky 10 odražené od odrazné plochy 11 v místě kontribuční oblasti 12 jsou směrovány do druhého světlovodu 1b a postupují dále světlovodivou linií 6b druhého světlovodu kb.

Na obr. 6 až 8 je zobrazen druhý příklad provedení světlovodivého systému podle vynálezu. V tomto provedení je kontribuční oblast 12 součástí středové plochy 15 vstupní plochy 9 prvního

-5 CZ 2018 - 497 A3 světlovodu la. Středová plocha 15 má rovinný tvar a je přibližně kolmá na podélnou osu 14 koncové části 5 prvního světlovodu la. První světlovod la má odraznou plochu 11 přednostně ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 prvního světlovodu la. Světelný zdroj 2 leží přibližně v ohnisku tohoto paraboloidu. První světlovod la dále obsahuje stranovou plochu 16 obklopující rovinnou středovou plochu 15 a ležící mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11. Stranová plocha 16 je konfigurovaná tak, že část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na stranovou plochu 16, prochází jí a dopadá na odraznou plochu 11. Druhý světlovod 1b má odraznou plochu 11 ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 druhého světlovodu 1b a v jehož ohnisku leží světelný zdroj 2 druhého světlovodu kb. Druhý světlovod 1b dále obsahuje vstupní plochu 9, jejíž středová plocha 15 je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj 2 druhého světlovodu kb, a dále stranovou plochu 16 obklopující středovou plochu 15 a ležící mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11 a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na stranovou plochu 16, prochází jí a dopadá na odraznou plochu 11.

Na obr. 9 je v podélném řezu zobrazen třetí příklad provedení světlovodivého systému podle vynálezu. V tomto provedení kontribuční oblast 12 je součástí odrazné plochy 11 prvního světlovodu la, přičemž tato odrazná plocha 11 má tvar části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 prvního světlovodu la. V ohnisku elipsoidu leží světelný zdroj 2 přidružený k prvnímu světlovodu la. V tomto provedení oba světlovody la, 1b obsahují odraznou plochu 11 ve tvaru části elipsoidu a vydutou vstupní plochu 9, která je částí povrchu koule, v jejímž středu leží uvedený zdroj 2. Uvedené elipsoidy mají druhá ohniska 18. přičemž čelní plocha 3 prvního světlovodu laje konfigurována tak, aby světelné paprsky 10 odražené od odrazné plochy 11 prvního světlovodu la v místě kontribuční oblasti směřovaly poté, co konvergují do druhého ohniska 18 elipsoidu, do koncové části 5 druhého světlovodu 1b a odtud již pokračovaly ve svém postupu světlovodnou linií 6b druhého světlovodu 1b. Z toho mimo jiné vyplývá, že vzdálenost druhého ohniska 18 od světelného zdroje 2 musí být u prvního světlovodu la menší než u druhého světlovodu kb.

Na obr. 10 je v podélném řezu zobrazen čtvrtý příklad provedení světlovodivého systému podle vynálezu. V tomto provedení kontribuční oblast 12 je součástí odrazné plochy 11 prvního světlovodu la, přičemž tato odrazná plocha 11 má tvar části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 prvního světlovodu la a v jehož ohnisku leží světelný zdroj 2 přidružený k prvnímu světlovodu la. V tomto provedení má i druhý světlovod 1b odraznou plochu 11 ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5, na níž odrazná plocha 11 leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj 2 přidružený ke druhému světlovodu kb. První světlovod la má vydutou vstupní plochu 9 ve tvaru části povrchu koule, v jejímž středu leží světelný zdroj 2 prvního světlovodu la. Druhý světlovod 1b má vstupní plochu 9, jejíž středová plocha 15 je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj 2 druhého světlovodu 1b, a stranovou plochu 16 obklopující středovou plochu 15 a ležící mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11 a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na stranovou plochu 16, prochází jí a dopadá na odraznou plochu 11.

Na obr. 11 je v podélném řezu zobrazen pátý příklad provedení světlovodivého systému podle vynálezu. V tomto provedení je kontribuční oblast 12 součástí středové plochy 15 vstupní plochy 9 prvního světlovodu la. Středová plocha 15 má rovinný tvar a je přibližně kolmá na podélnou osu 14 koncové části 5 prvního světlovodu la. První světlovod la má odraznou plochu 11 přednostně ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 prvního světlovodu la. Světelný zdroj 2 leží přibližně v ohnisku tohoto paraboloidu. První světlovod la dále obsahuje stranovou plochu 16 obklopující rovinnou středovou plochu 15 a ležící mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11. Stranová plocha 16 je konfigurovaná tak, že část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na stranovou plochu 16. prochází jí a dopadá na parabolickou odraznou plochu 11. Druhý světlovod 1b má odraznou

-6CZ 2018 - 497 A3 plochu 11 ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou 14 koncové části 5 druhého světlovodu 1b a v jehož ohnisku leží světelný zdroj 2 druhého světlovodu 1b. Druhý světlovod 1b dále obsahuje vstupní plochu 9, jejíž středová plocha 15 je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj 2 druhého světlovodu 1b, a dále stranovou plochu 16 obklopující středovou plochu 15 a ležící mezi středovou plochou 15 a odraznou plochou 11 a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků 10 emitovaných světelným zdrojem 2 dopadá na stranovou plochu 16, prochází jí a dopadá na odraznou plochu 11.

Vynález se neomezuje na shora popsané a zobrazené příklady provedení. Tak například do rozsahu vynálezu spadá i takové provedení světlovodivého systému (není zobrazeno), které je konfigurováno tak, že první světlovod obsahuje více kontribučních oblastí. Příkladně se může jednat o dvě kontribuční oblasti, z nichž jedna kontribuční oblast leží na odrazné ploše čelní plochy, a druhá kontribuční oblast leží na stranové ploše vstupní plochy.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (17)

1. Světlovodivý systém pro světelné zařízení, určené zejména pro motorové vozidlo, zahrnující alespoň jednu dvojici prvního (la) a druhého světlovodu (1b) tyčového tvaru z opticky transparentního materiálu, kde každému světlovodu (la, 1b) je přidružen vlastní světelný zdroj (2) a každý světlovod (la, 1b) zahrnuje koncovou část (5) s čelní plochou (3) obsahující centrální vstupní plochu (9), kterou prochází podélná osa (14) koncové části (5) světlovodu (la, 1b) a kterou vstupují do světlovodu (la, 1b) světelné paprsky (10) ze světelného zdroje (2) přidruženého ke světlovodu (la, 1b), vyznačující se tím, že světlovody (la, 1b) jsou svými koncovými částmi (5) umístěny vzájemně přibližně rovnoběžně vedle sebe a vzájemně spojeny tak, že v příčném směru prostupuje jedna koncová část (5) do druhé, a za koncovými částmi (5) se světlovody (la, 1b) vzájemně rozbíhají a tvoří dvě samostatné světlovodivé linie (6), z nichž každá je opatřena vyvažovači plochou (7) a výstupní plochou (8) pro výstup světelných paprsků (10) ze světlovodu (la, 1b), přičemž čelní plocha (3) obsahuje odraznou plochu (11) obklopující centrální vstupní plochu (9) a uspořádanou pro odraz světelných paprsků (10), které vstoupily do světlovodu (la, 1b) centrální vstupní plochou (9) a dopadly na odraznou plochu (11), přičemž čelní plocha (3) prvního světlovodu (la) obsahuje alespoň jednu kontribuční oblast (12) konfigurovanou tak, že světelné paprsky (10) ze světelného zdroje (2) přidruženého k prvnímu světlovodu (la), které na ni dopadají, jsou kontribuční oblastí (12) odraženy nebojí projdou do koncové části (5) druhého světlovodu (1b) tak, že tyto světelné paprsky (10) dále postupují samostatnou světlovodnou linií (6) druhého světlovodu (1b), přičemž délka prvního světlovodu (la) je menší než délka druhého světlovodu (1b).

2. Světlovodivý systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že tloušťka (Ha) prvního světlovodu (la) je stejná jako tloušťka (Hb) druhého světlovodu (1b).

3. Světlovodivý systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň jedna z kontribučních oblastí (12) je součástí odrazné plochy (11) prvního světlovodu (la), přičemž tato odrazná plocha (11) má tvar části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5) prvního světlovodu (la) a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) přidružený k prvnímu světlovodu (la).

4. Světlovodivý systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň jedna z kontribučních oblastí (12) je součástí středové plochy (15) vstupní plochy (9) prvního světlovodu (la), přičemž středová část (15) má rovinný tvar a je přibližně kolmá na podélnou osu (14) koncové části (5) prvního světlovodu (la), přičemž první světlovod (la) dále obsahuje stranovou plochu (16) obklopující rovinnou středovou plochu (15) a ležící mezi středovou plochou (15) a odraznou plochou (11) a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků (10) emitovaných

-7 CZ 2018 - 497 A3 světelným zdrojem (2) dopadá na stranovou plochu (16), prochází jí a dopadá na odraznou plochu (11).

5. Světlovodivý systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že světlovody (la, 1b) obsahují každý odraznou plochu (11) ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5), na níž odrazná plocha (11) leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) přidružený ke světlovodu (la, 1b), vstupní plochu (9), jejíž středová plocha (15) je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží uvedený světelný zdroj (2), a stranovou plochu (16) obklopující středovou plochu (15) a ležící mezi středovou plochou (15) a odraznou plochou (11) a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků (10) emitovaných světelným zdrojem (2) dopadá na stranovou plochu (16), prochází jí a dopadá na odraznou plochu (11).

6. Světlovodivý systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že světlovody (la, 1b) obsahují každý odraznou plochu (11) ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5), na níž odrazná plocha (11) leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) přidružený ke světlovodu (la, 1b), a vydutou vstupní plochu (9), která je částí povrchu koule, v jejímž středu leží uvedený zdroj (2).

7. Světlovodivý systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že světlovody (la, 1b) obsahují každý odraznou plochu (11) ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5), na níž odrazná plocha (11) leží, a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) přidružený ke světlovodu (la, 1b), přičemž první světlovod (la) má vydutou vstupní plochu (9) ve tvaru části povrchu koule, v jejímž středu leží světelný zdroj (2) prvního světlovodu (la), a druhý světlovod (1b) má vstupní plochu (9), jejíž středová plocha (15) je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj (2) druhého světlovodu (1b), a stranovou plochu (16) obklopující středovou plochu (15) a ležící mezi středovou plochou (15) a odraznou plochou (11) a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků (10) emitovaných světelným zdrojem (2) dopadá na stranovou plochu (16), prochází jí a dopadá na odraznou plochu (11).

8. Světlovodivý systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že první světlovod (la) obsahuje odraznou plochu (11) ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5) prvního světlovodu (la), v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) prvního světlovodu (la), přičemž druhý světlovod (1b) má odraznou plochu (11) ve tvaru části elipsoidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5) druhého světlovodu (1b) a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) druhého světlovodu (1b), vstupní plochu (9), jejíž středová plocha (15) je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj (2) druhého světlovodu (1b), a stranovou plochu (16) obklopující středovou plochu (15) a ležící mezi středovou plochou (15) a odraznou plochou (11) a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků (10) emitovaných světelným zdrojem (2) dopadá na stranovou plochu (16), prochází jí a dopadá na odraznou plochu (11).

9. Světlovodivý systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že první světlovod (la) obsahuje odraznou plochu (11) ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5) prvního světlovodu (la), v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) prvního světlovodu (la), přičemž druhý světlovod (1b) má odraznou plochu (11) ve tvaru části paraboloidu, jehož osa je totožná s podélnou osou (14) koncové části (5) druhého světlovodu (1b) a v jehož ohnisku leží světelný zdroj (2) druhého světlovodu (1b), vstupní plochu (9), jejíž středová plocha (15) je částí povrchu kolimační čočky, v jejímž ohnisku leží světelný zdroj (2) druhého světlovodu (1b), a stranovou plochu (16) obklopující středovou plochu (15) a ležící mezi středovou plochou (15) a odraznou plochou (11) a konfigurovanou tak, že část světelných paprsků (10) emitovaných světelným zdrojem (2) dopadá na stranovou plochu (16), prochází jí a dopadá na odraznou plochu (11).

10 výkresů

-8CZ 2018 - 497 A3

Seznam vztahových značek la - první světlovod

1b - druhý světlovod

2 - světelný zdroj

3 - čelní plocha

5 - koncová část

6a, 6b - světlovodivé linie

7 - vyvažovači plocha

8 - výstupní plocha

9 - vstupní plocha

10 - světelný paprsek

11 - odrazná plocha

12 - kontribuční oblast

14 - podélná osa (koncové části)

15 - středová plocha (vstupní plochy)

16 - stranová plocha

17 - průniková linie

18 - ohnisko (elipsoidu)

Ha, Hb - tloušťka světlovodu