CZ180399A3

CZ180399A3 - Kompozice pro úpravu půd, způsob jejich přípravy a použití

Info

Publication number: CZ180399A3
Application number: CZ991803A
Authority: CZ
Inventors: Alain Laudet; Tichelen Etienne Van; Daniel Antoine Angel Puiatti; Lucien Marie Louis Joseph Destexhe
Original assignee: S. A. Lhoist Recherche Et Developpement
Priority date: 1996-11-26
Filing date: 1997-11-25
Publication date: 1999-11-17
Also published as: EP0880569B2; AU5218398A; CZ294685B6; SI0880569T1; OA11054A; DK0880569T3; US20020152933A1; US6699322B2; PL187536B1; CN1076381C; EP0880569A1; EA001542B1; YU49333B; WO1998023705A1; SI0880569T2; SK68499A3; US6406538B1; NO313055B1; DE69700952T3; NO992504D0

Description

Kompozice pro úpravu půd. způsob jejich přípravy a používénr

Oblast techniky

Předložený vynález se týká kompozice pro úpravu a stabilizaci půd, zejména mokrých půd, obsahujících, ve formě prášku majícího velikost částic menší než 2 mm, nehašené vápno a/nebo vápenatá hydraulická pojivá, způsobu přípravy takové kompozice a jejího použití.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy úpravy půd, zejména mokrých půd, pro jejich vysušení a stabilizaci, zejména jsou-li tyto půdy určeny k tomu, aby sloužily jako základy pro velká stavební díla, jako jsou např. λ/ýstavba silnic, parkovišť, atd. Za tímto účelem je půda smísena s práškovým hydraulickým pojivém nebo práškovým nehašeným vápnem. Tyto úpravy obsahují přenos práškového nehašeného vápna nebo hydraulického pojivá z akumulační nádrže rozmetacího vozidla, rozmetávání daného prášku na upravovanou půdu a míšení prášku s upravovanou půdou, např. orbou. Aby se dosáhlo vhodných přenosových podmínek, musí být použitý prášek velmi tekutý, tj. musí mít vhodnou velikost částic tak, aby volně protékal trubkami tam, kde se přenos provádí normálně pneumaticky. Kromě toho je vhodné používat nehašeného vápna nebo pojivá majících dostatečně jemnou velikost částic tak, aby byla získána disperze, jež je co možná nejjednotnější ve zpracovávané půdě a jež má dobrou reaktivitu. Obvykle se doporučuje např. pro základy silnic, aby nehašené vápno mělo velikost částic, jež nepřesahuje 2 mm (viz francouzskou normu NFP 98-101).

Použití takových prášků pro úpravu či zpracování půd má však určitý počet nevýhod, z nichž hlavní se skládá z vydávání vápenatého prachu

ΒΒ ···· • ·

ΒΒΒ ΒΒΒ a/nebo prachu hydraulického pojivá během výše uvedené úpravy jak během rozmetávání tak během orby. Při větru je někdy možné pozorovat přenos zpracovávaného produktu větrem více než 20 až 30 metrů od daného místa. Když se tento prach usazuje na vlhkých Či mokrých podpěrách nebo na jakémkoliv nechráněném živém organizmu, je výsledkem náhlý vzestup pH (zejména v případě vápna) nebo přilnavosti produktu na těchto podpěrách po hydraulickém nastavení (ustálení). Shora zmíněné emise prachu tak možná budou agresivní vůči životnímu prostředí (koroze, škody na sousedící kultivaci atd.) a mohou tak mít za následek ponechání viditelných a ulpívajících zbytků na površích, které pokrývají, jež jsou nevzhledné např. v městském životním prostředí (viz např. M. SCHAEFFNER a J.-C. VALEUX, Emissions de poussierés de chaux et/ou de liants hydraulique sur les chantiers de traitement de sols et de retraitement de chaussées. réalité et remédes; Bulletin de liaison des laboratoires des Ponts et Chaussées, [Emise prachu z vápna a/nebo hydraulických pojiv na místech, kde jsou upravovány příslušné půdy a naopak opětovně upravovány vozovky; realita a nápravy], 198, červenecsrpen 1995).

Jsou známy postupy pro stabilizaci půd při zemních pracích nebo pro silniční základy, jež zahrnují rozmetávání nebo rozšiřování vápenné břecky na upravovanou půdu. Tento typ zpracovávání nebo úpravy je použitelný pouze v případě suchých půd, např. ve velmi slunných oblastech. Není použitelný v případě mírně až velmi mokrých půd.

Je znám rovněž produkt pro stabilizaci půdy v produktech stavebního inženýrství, včetně hašeného vápna (hydroxidu vápenatého), bezvodé nebo hydratované sádry a vody nebo vodného roztoku obsahujícího • · · ·· · • ·· · • · • · · ·· · · · · · ··· ··· ···· • · · · · · · · ······ ··· · · · · · protiprachový prostředek (viz Derwentův abstrakt z JP-5222366: přístupové číslo 93-309364). Tento výrobek používá vodu nebo vodný roztok a, jako u vápenné břečky, je tak rovněž absolutně nevhodný pro zpracovávání a stabilizaci půd, jež jsou mírně až velmi mokré, jako je tomu v případě tohoto vynálezu.

Úprava povrchu je rovněž známa u prášku nehašeného vápna, kde jsou částice nehašeného vápna potaženy organickou sloučeninou, přednostně v roztoku v organickém rozpouštědlu. Jakmile jsou tyto částice úplně potaženy, má práškové nehašené vápno význačně zvětšenou odolnost k vlhkosti a zvětšenou tekutost, jež zlepšuje dopravní a skladovací podmínky (viz Japioho anotaci JP-58180225). Avšak, je-li nutné použití tohoto prášku, je nejprve nezbytné obnovení jeho vnitřní reaktivity jeho zahříváním po dobu deseti minut při teplotě přibližně 400°C. To zřejmě neumožňuje, aby byl tento prášek uvažován pro aplikaci, na niž je zaměřen tento vynález.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je vyvinout kompozici pro úpravu a stabilizaci půd, jež vyhovuje požadavkům státních předpisů, přičemž překonává výše uvedené nevýhody, jakož i způsob přípravy takové kompozice a jejího použití.

Tyto problémy jsou vyřešeny kompozicí, jež je např. ukázána na začátku, navíc včetně nevodné kapalné přísady mající schopnost shlukovat jemnější částice dané kompozice. S výhodou má kompozice zrnitost (granulometrické složení), kdy částice menší než 32 pm představují méně • · ·· ···· • · · ·· · · · · · • · · · · · ···· ··· · · · · · ··· ··· • · · ··· · · • · · · · · · · ·· než 30% celkové kompozice, lépe méně než 20%, a ještě lépe méně než 10% této kompozice.

Nehašené vápno podle tohoto vynálezu znamená vápno získané spalováním vápenatých materiálů. Nehašené vápno obsahuje v podstatě oxid vápenatý, někdy s malým obsahem oxidu hořečnatého.

Hydraulické pojivo na bázi vápníku znamená cementy, např. portlandský cement, směsi vysokopecní strusky, létavého popílku nebo přírodních pucolánů (zpevněných sopečných popelů, přísad do maltovin) a vápna, stejně jako eventuálně sádry, sulfovápenatého popílku atd.

Obvykle používaná nehašená vápna a hydraulická pojivá mají obecně více než 50% a někdy ještě více než 60% částic menších než 32 pm. Aplikace na práškovou směs nevodné přísady podle vynálezu redukuje tuto frakci částic menších než 32 um o polovinu a v jistých případech více než lOkrát, někdy 30krát, zatímco udržuje frakce o větších velikostech částic v přibližně stejných podílech. Výsledkem je značné snížení prachových emisí bez jakéhokoliv nepříznivého vlivu na tekutost produktu a na jeho reaktivitu.

Podle jednoho výhodného ztělesnění vynálezu je uvedené aditivum hydrofóbní a ztrácí svou schopnost shlukování, je-li alespoň Část nehašeného vápna nebo hydraulického pojivá hvdratována. Následkem toho jsou jemnější částice uvolňovány a rozváděny či rozdělovány v upravované půdě a stabilizovány v přítomnosti vlhkosti v dané půdě, zatímco již nejsou ve stavu, že budou rozptýleny bočním větrem. Příslušný produkt může být získán tímto způsobem, že je právě tak • · φφφφ •φ φφφφ φ · φ φφ · φφφφ φφφ ··· φφφφ φ φφ φφ φφ φ φφφφφφ φφφ φφφ φ φ φφ φ φφ φ φφ φφ účinný a působí právě tak jednotně v dané půdě jako známé, v současné době používané produkty založené výlučně na nehašeném vápnu nebo hydraulickém pojivu bez nevýhod těchto posledních, již uvedených látek.

Podle zvláštní formy tohoto vynálezu může být uvedená přísada odpařena alespoň částečně při teplotě reakce mezi nehašeným vápnem nebo hydraulickým pojivém a vodou. Jak je známo, nehašené vápno reaguje exotermně s vodou a hydraulická pojivá jsou podrobena stabilizační reakci v přítomnosti vody, jež je rovněž exotermní. Po míchání dané kompozice podle vynálezu s nějakou půdou reaguje vlhkost v půdě za vývoje tepla s nehašeným vápnem nebo hydraulickým pojivém. Toto teplo může na čerstvém vzduchu podporovat odpařování nevodné kapalné přísady, což pak uvolňuje jemnější částice, přechodně jí shromážděné ve skladovaném produktu.

Přísada podle tohoto vynálezu je přednostně látkou vybranou ze skupiny obsahující minerální oleje a polyolefiny a jejich směsi. Jako minerální olej může daná kompozice podle vynálezu obsahovat bílý minerální olej, jenž je přednostně zbaven nebo téměř zbaven aromatické frakce a polynukleární sloučeniny.

Ztělesnění kompozic podle vynálezu jsou ukázána zejména v nárocích 1 až 14.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob přípravy kompozice pro úpravu či zpracování a stabilizaci půd.

·· 4444 4* 444» 44 44 • 4 4 4 · 4 4 4 4 ·

4 44 4 4444

44 44 44 4 444444

444 444 4 ·

4 44 4 44 44

Podle jednoho ztělesnění daného vynálezu může tento způsob obsahovat mletí nehašeného vápna nebo vápenatého hydraulického pojivá na jemně práškovou formu, přidání kapalného aditiva k tomuto prášku a míchání získané kompozice. Během tohoto míchání je získána přechodná aglomerace jemnějších částic kompozice pomocí nevodné kapalné přísady, aglomerace, jež přednostně zmizí po rozmetání či rozšíření, zejména hydratací nehašeného vápna nebo daného pojivá, čímž dojde ke ztrátě aglomerující schopnosti danou přísadou podle vynálezu.

Podle jiného ztělesnění vynálezu může daný způsob rovněž zahrnovat přidání kapalného aditiva k nehašenému vápnu nebo hydraulickému pojivu a mletí nehašeného vápna nebo hydraulického pojivá na prášek během nebo po uvedeném přidání se současným mícháním. Tento způsob má výhodu mletí a míchání v jednom kroku.

Jestliže, při okolní teplotě, je kapalná přísada poněkud příliš viskózní, může být provedeno její předehřátí před jejím přidáním. Lze předpokládat, že kinematická viskozita kapalného aditiva v době, kdy je přidáváno, by přednostně nemělo přesáhnout 20 centipoisů a ještě spíše 15 centipoisů. Je možné např. předpokládat přidávání při 40°C.

Daný vynález se rovněž týká použití kompozice tak, jak je výše popsáno pro použití v úpravě a stabilizaci půd, zejména půd, jež jsou průměrně mokré, např. mokrého jílu, hlinitých nebo vápencových půd. Takové kompozice budou např. použity pro plnicí materiály, silniční základy, obnovu starých komunikací, tvorbu průmyslových plošin nebo ramp, vytváření silničních systémů v městských sídlištích nebo v zemědělských oblastech.

Β· ΒΒΒΒ • · · • · · • Β Β • Β Β

ΒΒ Β

ΒΒ ΒΒΒΒ Β Β Β

ΒΒΒ

Β Β Β

ΒΒΒ 4

Další podrobnosti a zvláštní charakteristické rysy vynálezu se stanou zřejmými z níže uvedeného popisu neomezujících příkladů ztělesnění:

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 g bílého minerálního oleje bylo rozprášeno na 1 kg nehašeného vápna, jak je používáno na silnicích. Směs pak byla míchána po dobu 10 minut v laboratorní míchačce (Hobartově míchačce).

Bílý minerální olej byl směsí alkanů a cvkloalkanů v rozsahu 68 a 32% s obsahem aromatických látek menším než 1 ppm a polynukleárních sloučenin menším než 1 ppb (částí na miliardu). Jeho průměrná molekulová hmotnost byla mezi 340 a 360. Jeho kinematická viskozita při 40°C byla 15 centipoisů.

Testovací výbava použitá v laboratoři pro měření prachové emise je ukázána v jediném doprovodném obrázku. Obsahuje:

vibrační dávkovači zařízení 1, známé v tomto oboru, nálevku 2, svislou řadu Či kolonu (3) válcových nádob, z nichž horní článek 4 podpírá nálevku 2, přičemž každý z následujících čtyř článků 5-8 je opatřen přípojkou 9 spojenou přes sběrač s neukázaným stojanovým zdvižným čerpadlem (sacím čerpadlem) a s přípojkou 10 působící jako přívod vzduchu, nádobu 11, umístěnou na spodku kolony 3 (200 mm v průměru), uvedené ruční stojanové zdvižné čerpadlo (sací Čerpadlo), ·· 9099

0000

0 00 0 0000 00 9 0* 0 0000

00 00 00 0 000900

000 009 9 9

9 99 9 99 «9 dva ventily (neukázané) k regulaci snižování tlaku vzduchu, a rovněž neukázaný manometr ve tvaru U.

Toto zařízení umožnilo modelovat pád vápna v přítomnosti bočního větru, jenž byl vytvořen umístěním zařízení pod snížený tlak (100 mm vodního sloupce). Po daném pádu byla určena hmotnost prášku shromážděného u základny kolony 3 a následně procentové množství vápna neseného pohybem vzduchu.

Po pádu jednoho kg neupraveného nehašeného vápna bylo v nádobě 11 shromážděno 897 g vápna, což odpovídalo ztrátě 10,3%. Během stejné zkoušky s nehašeným vápnem po jeho úpravě či zpracování podle tohoto vynálezu bylo znovuzískáno 948 g, tj. ztráta činila 5,2%. Daná úprava tak měla za následek snížení prachové emise o ± 50%. Zrnitost (granulometrické složení) neupraveného a upraveného vápna, jež byla měřena sítováním za sníženého tlaku vzduchu (zařízení konstruované Alpínem), jakož i jejich reaktivity, jsou ukázány λ' následující tabulce:

Zrnitost Neupravené vápno Upravené vápno

< 32 pm	47,8%	7,4%
32-45 pm	6%	17.8%
45-63 pm	5,2%	9,2%
63-90 pm	6,2%	16,4%
90-160 pm	11,4%	19,4%
160-250 pm	7,2%	7,4%
250-500 pm	11,8%	14,6%
0,5-1 mm	4,2%	6,2%
> 1 mm	0,2%	1,6%
ktivita	6,3 minut	7,3 minut

4444

4444 • 4 · 44 4 4 · 4 4 «4 4 44 4 4444

44 44 44 4 444444

444 444 4 ·

4 4· 4 44 ··

Stanovení reaktivity vápen bylo založeno na exotermní povaze hydratační reakce nehašeného vápna. Skládalo se z měření zvýšení teploty s časem. Tato měření byla prováděna ve shodě s normou DIN 1060 (Část 3 zkušební způsob 10) z roku 1982. Výsledky byly vyjádřeny jako čas nutný, od startu hydratační reakce 150 g nehašeného vápna s 600 g vody, k dosažení teploty 60°C, přičemž počáteční teplota činila 20°C.

Příklad 2 g poly-alfa-olefinu (Nextbase 2002 z NESTE) bylo rozprášeno na 1 kg nehašeného vápna, jak je používáno na silnicích. Směs pak byla míchána po dobu 109 minut v laboratorní míchačce (HobartovČ míchačce). Před příslušnou úpravou procentová část prachových emisí měřená laboratorní pádovou zkouškou, jak je popsána v příkladu 1, činila 11,1%. Nyní byla pro upravené vápno 5,3%, tj. snížení množství prachu Činilo ± 52%. Zrnitost (granulometrické složení) neupraveného vápna a upraveného vápna, jakož i jejich reaktivity jsou uvedeny v následující tabulce:

Granulometrické složení (zrnitost)	Neupravené vápno	Upravené vápno
< 32 pm	51,2%	6%
32-45 pm	5,2%	15,2%
45-63 pm	6,4%	9,6%
63-90 pm	6,8%	23,6%
90-160 pm	12.4%	20,8%
160-250 pm	7.2%	6,4%
250-500 pm	8%	13.6%
0,5-1 mm	2,8%	4,4%
> 1 mm	0%	0,4%
Reaktivita	6,7 minuty	7,4 minuty

Příklad 3 g poly-intra-olvfinu (MX 2101 z MIXOIL) bylo rozprášeno na 1 kg nehašeného vápna, jak je používáno na silnicích. Tato směs pak byla míchána po dobu 10 minut v laboratorní míchačce (Hobartově míchačce). Před příslušnou úpravou procentové množství prachových emisí naměřené laboratorní zkouškou nádem: -iak bvta oonsána v oříktadu t: činilo 8:8%:

•4 0040

44 ř 4 4 · > 0 0 0

000 040

0

04

Potom pro upravené vápno bylo toto množství 3%, tj. snížení prachových emisí činilo ± 66%. Zrnitost či granulometrické složení neupraveného a upraveného vápna, jakož i jejich reaktivity, jsou ukázány v následující tabulce:

Granulometrické složení (zrnitost)

Neupravené vápno Upravené vápno

<32 pm	55,6%	8%
32-45 pm	4%	12%
45-63 um «	5%	9,6%
63-90 pm	5,8%	22,4%
90-160 pm	9,8%	24%
160-250 pm	6,8%	7,2%
250-500 pm	9,2%	11,2%
0,5-1 mm	3,6%	4,8%
> 1 mm	0,2%	0,8%
Reaktivita	6.7 minut	7 minut

Příklad 4

Jedna tuna nehašeného vápna, které se používá na silnicích, byla zpracována (upravena) v průmyslovém míchacím granulátoru klikatého typu vybaveného dispergujícími tyčemi a noži (GRC konstruovaný GMV Impianti/Itálie). Bílý minerální olej, jak je popsán v příkladu 1, byl odměřován, do rozsahu 1%, pomocí objemového či odmerného čerpadla a dispergován ve vápenné hmotě působením odstředivé síly vytvářené otáčením daných nožů. Procentové prachové emise měřené laboratorní pádovou zkouškou z příkladu 1 Činily 8,1% před úpravou vápna a 3,4% pro upravené vápno, tj. snížení prachu činilo ± 58%. Zrnitost či granulometrické složení neupraveného a upraveného vápna, jakož i jejich reaktivity jsou ukázány v níže uvedené tabulce:

• 9 99··

9 • 9

Β 9

Β

ΒΒ

9 9 *

Β 9 9 9 9

Β Β 9 · • 9 999 999 «9

Β 99 99

Granulometrické složení Neupravené vápno Upravené vápno (zrnitost)

< 32 μιη	57,8%	2,6%
32-45 μιη	4,8%	4,4%
45-63 μηι	4,4%	3,8%
63-90 μπι	5,0%	9,0%
90-160 μιη	8,8%	22,0%
160-250 μπι	5,8%	14,7%
250-500 μιη	9,2%	8,1%
0,5-1 mm	3,8%	25,0%
> 1 mm	0,4%	10,4%
Reaktivita	4 minuty	5,6 minut

Příklad 5

Třicet tun nehašeného vápna o velikosti zrn 5-15 mm bylo mleto v průmyslovém zařízení majícím na vstupu kladivový mlýn vybavený vlhčící (postřikovači) tyčí. Aditivum (bílý minerální olej) bylo vstřikováno na vápno při jeho vstupu do mlýna v poměru 13 kg na tunu vápna. Po mletí bylo získáno nehašené vápno, jak se používá na silnicích, s velikostí zrn méně než 2 mm. Tento produkt pak byl homogenizován během jeho přenosu pomocí šneku v kaskádách do skladovacího zásobníku (sila).

Procentové množství prachových emisí měřené laboratorní pádovou
zkouškou bylo 8,5% před úpravou vápna a 4,2%	pro upravené vápno, tj.
snížení prachu	činilo ± 50%. Zrnitost či	granulometrické složení
nezpracovaného	a zpracovaného vápna, jakož	i jejich reaktivity jsou
uvedeny v následující tabulce:
Granulometrické složení Neupravené vápno	Upravené vápno
(zrnitost)
< 32 pm	55,2%	2,2%
32-45 μπι	4,0%	9,4%
45-63 μιτι	5,6%	3,4%
63-90 μπι	5,6%	8,6%
90-160 pm	9,6%	30,2%
160-250 μιη	7,2%	8,4%
250-500 pm	9,2%	18,6%
0,5-1 mm	3,6%	13,6%
> 1 mm	0%	5,6%
Reaktivita	3,45 minuty	4,3 minuty

•0 0000 «000 • 0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00

0 ·♦

0· 0

0 0 · ·»0 000 ·

00

Srovnávací měření prachových emisí během rozmetávání zpracovaného a nezpracovaného nehašeného vápna silniční kvality na daném místě bylo prováděno technikou Centre technique des Industries Aérauliques et Thermiques (CETIAT, 69604 Viíleurbanne/France). Určování průměrné hladiny prachových emisí na okrajích daného místa, kde bylo rozmetávání prováděno, se skládalo z odsávání a filtrace známého objemu vzduchu a pak vážení sběrného filtru. Koncentrace prachu byla definována jako poměr hmoty pevných částic zadržených daným filtrem a objemu odebraného vzduchu. Byla vyjádřena v mg/m³ vzduchu. Různé vzorky byly odebírány ve výšce mezi 1 a 1,5 m pomocí přístroje podle francouzské normy NF X 43-021 vztahující se k „Odběru vzorků částicových materiálů na filtru v suspenzi okolního vzduchu“. Tato měření demonstrovala, že koncentrace prachu během rozmetávání upraveného nehašeného vápna byla alespoň desetkrát menší než koncentrace naměřená během rozmetávání nezpracovaného nehašeného vápna. V provedeném příkladu byla získána, v přítomnosti bočního větru 3 m za sekundu až do 20 m od rozmetávací oblasti, průměrná koncentrace mezi 45 a 50 mg/Nm³ pro neupravené vápno, zatímco za stejných podmínek byla získána průměrná hodnota řádu 3 mg/Nm³ pro vápno upravené podle tohoto vynálezu.

Příklad 6

Třicet tun vápna používaného na silnicích bylo mleto a upraveno v zařízení a podle podmínek popsaných v příkladu 5, ale s přidáním bílého minerálního oleje v množství 6 kg na tunu vápna. Procentové množství prachových emisí změřené laboratorní pádovou zkouškou bylo 10,1% před příslušnou úpravou a 4,4% pro upravené vápno, tj. snížení prachu + 55%. Zrnitost či granulometrické složení neupraveného a upraveného vápna stejně jako jejich reaktivity jsou uvedeny v následující tabulce:

φφφφ φ φ • φ φ • · φ • φ φ φφ φ «φ φφφφ φ · φ · φ · · • φ φφ • Φ φ φ φ · φ · φ φ φ · φ φφφ φφφ φ φ • Φ φ φ

Granulometrické složení Neupravené vápno Upravené vápno (zrnitost)

<32 pm	48,6%	2,8%
32-45 pm	6,2%	6,2%
45-63 pm	4,6%	5,8%
63-90 pm	5,2%	11,8%
90-160 pm	10,6%	32,2%
160-250 pm	8,6%	9,6%
250-500 pm	11,6%	17,2%
0,5-1 mm	4,4%	12,2%
> 1 mm	0,2%	2,2%
Reaktivita	3,9 minut	4,1 minut

Příklad 7 g poly-intra-olefinu (MX 2101 z MIXOIL) bylo rozprášeno na 1 kg směsi portlandského cementu (CPJ-CEM II/A). Daná směs byla pak míchána po dobu 10 minut v laboratorní míchačce (Hobartově míchačce). Před příslušným zpracováním bylo procentové množství prachových emisí, měřené laboratorní pádovou zkouškou, 12,5%. Pro upravený cement pak toto množství činilo 7,7%, tj. snížení prachu bylo ± 46%.

Granulometrické složení měřené sítováním za sníženého tlaku vzduchu bylo následující:

Granulometrické složení	Neupravený cement	Upravený cement
<32 pm	64,6%	15,6%
32-45 pm	14.4%	33.8%
45-63 pm	11,0%	9,6%
63-90 pm	7,0%	28,4%
90-160 pm	2,8%	12,0%
160-250 pm	0,2%	0,6%
250-500 pm	0%	0%
0,5-1 mm	0%	0%
> 1 mm	0%	0%

1919 • * • 9 • · ♦ 9

9·

9·99 • · • ·

9

9 »· ·· ♦ · · • 9 · a

999 999 *

Příklad 8 g poly-alfa-olefinu (Nextbase 2002 od NESTE) bylo rozprášeno na 1 kg hydraulického silničního pojivá. Toto hydraulické silniční pojivo bylo směsí zeskelněné vysokopecní strusky, vápna a sádry. Všechno bylo mícháno po dobu 10 minut v laboratorní míchačce (Hobartově míchačce). Před příslušnou úpravou procentové množství emise prachu, naměřené laboratorní pádovou zkouškou z příkladu 1, činilo 14,1%. Při upraveném hydraulickém pojivu bylo 8,1%, tj. snížení prachu činilo ± 41%.

Granulometrické složení naměřené sítováním za sníženého tlaku vzduchu (Alpíne) bylo následující:

Granulometrické složení Neupravené hydraulické Upravené pojivo hydraulické pojivo

< 32 pm	52,6%	14,2%
32-45 pm	13,2%	36,0%
45-63 pm	13,0%	17,4%
63-90 pm	12,0%	20,6%
90-160 pm	8,2%	9,8%
160-250 pm	1,0%	0,8%
250-500 pm	0%	0,2%
0,5-1 mm	0%	0%
> 1 mm	0%	0%

Jak lze vidět ve všech těchto příkladech 1 až 8. existuje značné snížení v množství jemnějších frakcí u upravených frakcí a zachování nebo bezvýznamné či nepatrné z\/ýšení v množství hrubších frakcí. Na druhé straně bylo pozorováno značné zvýšení frakcí s průměrnou velikostí částic: 63 až 160 pm, eventuálně 250 pm pro nehašené vápno a 32 až 90 pm pro cementy a jiná pojivá.

Tato modifikace podílu velikosti částic nemá žádný reálný účinek na reaktivitu příslušných druhů vápna ani na jejich tekutost.

Jak může být vidět na níže uvedeném příkladu 9, účinky nehašeného vápna na přirozené půdy nejsou úpravou těchto druhů vápna podle vvrrálezu ntiak ovlivňovárrv:

»444 • 4 *

4444

4 4

4

4 4 4 4

444 444

4

44

Příklad 9

V laboratoři byl proveden průzkum ke stanovení účinku antiprachové úpravy na vlastnosti silničního nehašeného vápna, jehož částice měly velikost menší než 2 mm, ve shodě s francouzskou normou NF P 98-101 (červen 1991). Po charakterizaci vápna před úpravou a po úpravě podle tohoto vynálezu testy spočívaly v měření účinků použitých kompozic, jako mechanické výkony a rozměrová stálost, na limon (citroník?) z pařížské oblasti (číslo plasticity: 12 až 15). Byla zjištěna skutečnost, že úprava podle vynálezu nemění význačnou měrou reaktivitu vápna, bylo modifikováno pouze granulometrické složení či zrnitost částic a upravené vápno se stalo homometrickým.

Účinky na příslušnou hlínu byly měřeny pomocí zkoušky IPI (Indice Portant Immédiat podle francouzské normy NF P 94-078 z prosince 1992) a zkouškou CBR (Californian Bearing Ratio podle francouzské normy NF P 94-078 z prosince 1992) po ponoření do vody po čtyři dny. Pro každý ze dvou typů vápna byly provedeny dva přídavky: 1,5 a 3% podle hmotnosti suché půdy. Počáteční obsahy vody v půdě před úpravou byly 19 a 21%, což odpovídalo WOPN + 2 a WOPN + 4 (standardní Proctorova zkouška podle francouzské normy NF P 94-093 z prosince 1993).

Výsledky byly následující:

Ať se jedná o jakýkoliv typ vápna a jsou-li kromě toho všechny faktory stejné (počáteční obsah vody v půdě, hustota testovaných vzorků a množství přidávaného vápna), byly dané indexy IPI po úpravě s vápnem značně větší než IPI měřené před úpravou a dosáhly srovnatelných hodnot, přičemž se bere v úvahu rozptyl daného testu.

Ať se jedná o jakýkoliv typ vápna, bylo lineární bobtnání (vydutí) po ponoření do vody na čtyři dny, jež bylo měřeno podle způsobu CBR, rovněž na srovnatelné úrovni a menší než 0,15% ve všech případech.

Tyto zkoušky ukázaly, že antiprachová úprava podle daného vynálezu nezměnila význačnou měrou účinky nehašeného vápna na přírodní půdy, úroda se zlepšila a bobtnání se snížilo ve stejných poměrech, ať se jedná o jakýkoliv tvp vápna.

0000 • 0 ♦ 0 • · • 0 • 0 0 • · · « · · • 0 0 • ·· • 0 0 000 • 9 • 0 • 0

000 0

9 0

Je třeba chápat, že předložený vynález není v žádném ohledu omezen na výše popsaná ztělesnění a že mimo to mohou být učiněny mnohé změny v rámci rozsahu doprovodných nároků.

Claims

1. Kompozice pro úpravu a stabilizaci půd, zejména mokrých půd, obsahující, ve formě prášku majícího velikost částic menší než 2 mm, nehašené vápno a/nebo vápenatá hydraulická pojivá, vyznačující se tím, že navíc obsahuje nevodnou kapalnou přísadu mající schopnost shlukovat jemnější částice kompozice.

2. Kompozice pro úpravu půd podle nároku 1, vyznačující se tím, že má granulometrické složení (zrnitost), kde částice menší než 32 pm reprezentují méně než 30% celkové směsi, výhodně méně než 20% z ní a přednostně méně než 10% z ní.

3. Kompozice pro úpravu půd podle nároku 1, vyznačující se tím, že má granulometrické složení Či zrnitost, v níž částice menší než 32 pm představují méně než 5% z celkové směsi, přednostně méně než 3% z ní.

4. Kompozice pro úpravu půd podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že má granulometrické složení (zrnitost), kde částice větší než 1 mm představují méně než 20% z celkové kompozice, s výhodou méně než 10% z ní, a přednostně méně než 1% z ní.

5. Kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že uvedená přísada je hydrofobní a ztrácí svou aglomerační schopnost během hydratace alespoň části nehašeného vápna nebo hydraulického pojivá.

6. Kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že uvedená přísada může být odpařena alespoň částečně při teplotě reakce mezi nehašeným vápnem nebo hydraulickým pojivém a vodou.

7. Kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že danou přísadou je sloučenina vybraná ze skupiny obsahující minerální oleje a polyolefiny a jejich směsi.

• * • 9 • 4 • · • 4 • 9 94

8. Kompozice podle nároku 7 vyznačující se tím, že jako minerální olej obsahuje bílý minerální olej, jenž je přednostně zbaven nebo téměř zbaven aromatické frakce a polynukleárních sloučenin.

9. Kompozice podle nároku 8. vyznačující se tím, že bílý minerální olej obsahuje 50-80% alkanů, zejména 60-70?4> alkanů, a 20-50% cykloalkanů, zejména 30-40% cykloalkanů.

10. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že jako polyolefin obsahuje poly-alfa-olefin nebo poly-intra-olefin.

11. Kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že obsahuje omezený podíl uvedené kapalné přísady, řádu 0,1-5%, přednostně přibližně 0,5-2%, počítáno z celkové hmotnosti dané kompozice.

12. Kompozice podie jakéhokoliv z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že navíc obsahuje prostředek zvětšující aglomerační schopnost kapalné přísady.

13. Kompozice podle nároku 12, vyznačující se tím, že prostředkem zvětšujícím aglomerační schopnost kapalné přísady je polybuten.

14. Kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 13, obsahující nehašené vápno, vyznačující se tím, že má reaktivitu (dobu reakce) menší než 25 minut, přednostně méně než 10 minut, a zejména méně než 5 minut.

15. Způsob přípravy kompozice pro úpravu půd podle jakéhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že zahrnuje mletí nehašeného vápna nebo vápenatého hydraulického pojivá na jemný prášek, přidání kapalné přísady k danému prášku a míchání získané kompozice.

16. Způsob přípravy kompozice pro úpravu půd podle jakéhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že zahrnuje přidání kapalné přísady k nehašenému vápnu nebo hydraulickému pojivu a mletí nehašeného vápna nebo hydraulického pojivá na prášek během nebo po uvedeném přidání se současným mícháním.

•4 ·4»4

4 4 • 44

4 4 4 • 44

44 4

44 4444

4 4 4

4 » 4 4

4 4 4

44 4

44 44

4 4 4 4

4 444 444

4 ·

44 44

17. Způsob podle jednoho z nároků 15 nebo 16, vyznačující se tím, že obsahuje mírné zahřátí přísady před jejím přidáním, takže se zvětší její tekutost a zlepší se podmínky daného přidávání.

18. Použití kompozice podle jakéhokoliv z nároků 1 až 14 pro její aplikaci v úpravě a stabilizaci půd na staveništích.