CZ162097A3 - Method and system for measuring and adjusting tyre pressure - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zpu s obu; 'Který·| nad , umožňuje měření tlaku v pneumatikách a jeho seřízení“na fe T . JAiOiNÍSVlA ferenční hodnotu, přičemž jsou brány v úvahu odlišttiááťf avyn které mohou vzniknout u uvedených referenčních hodnot v dů- ; sledku změn teploty pneumatiky. Aya . θ . Λ ( £ rf( OlíjOG

Dosavadní stav., techniky s y i 0 0

Jedním z faktorů, které přímo ovlivňují řízeníJvozidla i i ‘f‘2 | je tlak v pneumatikách, a ačkoli by kontrola tlaku-^^,miěl'a’^™^Ttra v principu představovat jednoduchou operaci, když se uživatel pokouší tuto operaci provést, narazí na řadu problémů, které ho vedou k tomu, že pokus vzdá, protože tato práce představuje ztrátu času a zároveň si uživatel zašpiní ruce, nebo uživatel hustí pneumatiky, dokud tlak nedosáhne hodnoty, kterou uživatel považuje za správnou, ačkoli by vhodný tlak v daném okamžiku byl odlišný.

Při kontrole tlaku spočívá problém uživatele v tom, že musí dosáhnout hodnot tlaku odpovídajících předním a zadním kolům, avšak tyto hodnoty se mění v závislosti na tom, zda jsou pneumatiky chladné nebo teplé. Protože je kvantifikace těchto faktorů subjektivní, uživatel obvykle zvolí průměrnou nebo referenční hodnotu tlaku, kterou považuje za nejvhodnější.

V současnosti jsou na trhu známy vzduchové kompresory, které zahrnují řadu tlačítek, z nichž každé odpovídá stanovené hodnotě tlaku, takže, když je jedno z tlačítek stlačeno, stroj seřídí tlak v pneumatice na hodnotu přiřazenou stlačenému tlačítku.

Vliv teploty pneumatik na jejich tlak je důležitý. Proto výrobci pneumatik doporučují zvýšení referenční hodnoty o 0,3 barů, pokud je tlak kontrolován, když jsou pneumatiky teplé. Provedení naráží na problém určení teploty pneumatik, protože tato teplota se může měnit v rozmezí více než 50°C *

v závislosti na teplotě okolního prostředí, a na druhou 4 stranu na tom, zda byla pneumatika v klidu nebo zda právě ukončila jízdu vysokou rychlostí.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení těchto problémů byl vyvinut systém, který je předmětem tohoto vynálezu a který umožňuje stanovení ekvivalentního tlaku vzhledem ke jmenovitému tlaku zadanému výrobcem pneumatiky, jako funkci teploty pneumatiky v okamžiku provádění odečtu, a dodání uvedeného ekvivalentního tlaku pomocí vzduchového kompresoru, který je součástí tohoto systému. Ekvivalentní tlak je proto tlak, který je při teplotních podmínkách odlišných od pokojové teploty vhodným tlakem pro danou pneumatiku.

Tento způsob podle vynálezu proto umožňuje během kontroly a seřizování tlaku zjistit, jaký je současný tlak pneumatiky, jaká je teplota uvnitř pneumatiky a rovněž jmenovitý tlak při teplotě okolního prostředí zadaný výrobcem.

Když jsou známy teplota a současný tlak v pneumatice, může uživatel provést seřízení tlaku buďto manuálně nebo nebo za použití automatické seřizovači procedury.

Pro zjištění údajů odpovídajících teplotě a tlaku pneumatiky používá tento systém podle vynálezu snímacího mechanismu, nainstalovaného uvnitř pneumatiky.

Podle jednoho provedení vynálezu sestává systém z ventilu, kterým může být obvyklý hustící ventil, který zahrnuje termoelektrický článek, přenosný měřič tlaku a vzduchový kompresor.

Ventil zahrnuje termoelektrický článek, který vystupuje ze zadní části ventilu, přičemž umožňuje, aby termočlánek «* zůstával umístěn uvnitř pneumatiky, když je ventil na ní upevněn, přičemž na koncích vodičů termočlánku je dvojice kontaktních bodů vně ventilu, na jeho přední stěně.

Digitální typ přenosného měřiče tlaku má ústí pro spojení s ventilem, a dotykové body, které mohou být spojeny s dotykovými body termoelektrického článku ventilu, přičemž měřič může současně odečítat tlak pneumatiky a teplotu uvnitř pneumatiky.

Měřič tlaku je opatřen několika tlačítky, pomocí kterých do něj může být zadána hodnota jmenovitého tlaku při pokojové teplotě, což je hodnota udávaná výrobcem, a displejem, na kterém jsou uvedeny hodnoty jmenovitého tlaku, teplota zj ištěná termoelektrickým článkem, současný tlak pneumatiky a správný tlak pneumatiky.

Správný tlak je počítán z údajů týkajících se jmenovitého tlaku při teplotě prostředí a zjištěné teploty pomocí mikroprocesoru, který je součástí měřiče.

Pro získání vzorce, který by umožňoval výpočet tlaku odpovídajícího jmenovitému tlaku při určité 'teplotě, se předpokládá následující:

l. Změny objemu pneumatiky jsou zanedbatelné bez ohledu na změny tlaku, protože změny tlaku ovlivňují tuhost pneumatiky a tkanina na vnitřním povrchu zabraňuje podstatné změně objemu.

2. Změna tlaku v důsledku změny teploty je lineární, protože nedochází ke změnám v plynném stavu.

Výše uvedené je založeno na Gay-Lussacově zákoně o chování plynů, který je dán následujícím vzorcem:

P*V = n*R*T přičemž P,V a T jsou proměnnými tlaku, objemu a teploty, n je počet molů a R je plynová konstanta ideálního plynu. V případě konstantních objemů, mohou být z výše uvedeného vzorce odvozeny následující závislosti:

V^T= - ^Ρχ/^Τχ přičemž Ρθ je jmenovitý tlak doporučovaný výrobcem při pokojové teplotě (293 K, odpovídá 20°C).

Proto je vzorec umožňující výpočet ekvivalentního tlaku za určité teploty následující:

P = (T + 273) * P / 293 přičemž P je opravený ekvivalentní tlak pro určitou teplotu, T je teplota (ve °C) změřená uvnitř pneumatiky termoelektrickým článkem, a P_o je tlak při pokojové teplotě (293 K) doporučený výrobcem automobilu.

Systém podle vynálezu dále zahrnuje vzduchový kompresor pro seřízení tlaku v pneumatice s ohledem na teplotu uvnitř pneumatiky. Tento stroj je opatřen spojovacím prvkem pro spojení s ventilem pneumatiky, přičemž spojovací prvek je opatřen dotykovými prvky vhodnými pro vytvoření kontaktu s kontaktními body termoelektrického článku, když je spojovací prvek spojen s ventilem, a stroj tak simultánně ukazuje okamžité hodnoty odpovídající tlaku a teplotě v pneumatice.

Stejně jako měřič tlaku, i vzduchový kompresor je opatřen klávesnicí, pomocí které je vložena hodnota jmenovitého tlaku, mikroprocesorem uzpůsobeným pro výpočet ekvivalentního tlaku za použití údajů o jmenovitém tlaku a teplotě uvnitř pneumatiky, a displejem, na kterém jsou uváděna data týkající se jmenovitého tlaku, tlaku a teploty v daném okamžiku a ekvivalentní tlak.

Uvedený spojovací prvek pro spojení s ventilem dále zahrnuje prostředky pro bezpečné zajištění na ventilu, když je uvedený spojovací prvek upevněn na ventilu.

Uspořádání těchto pojistných prostředků je takové, že umožňuje, aby prvek zůstal pevně připojen k ventilu během seřizování tlaku, avšak když je seřizování ukončeno, může je uživatel snadno odblokovat vytažením z jeho vnějšího pláště. Toto uspořádání je umožněno použitím obecně válcového tělesa s podélnými drážkami, které umožňují, aby se uvedené těleso podrobilo obvodovému stlačení, čímž se zmenší jeho průměr, a tak je umožněno pevné uchycení tělesa na ventilu.

Dále zahrnuje uvedený vzduchový kompresor případně také přídavný nástroj, který umožňuje našroubování nebo odšroubování kužele ventilu, pokud je to považováno za nutné.

Uvedený nástroj sestává z obecně válcovitého tělesa, které má na jednom konci osově uspořádané zahloubení, které umožňuje vložení tyčovitého prvku, jehož volný konec má konstrukci vhodnou pro spojení s kuželem ventilu. Uvedený nástroj má dále na svém opačném konci další, osově uspořádané zahloubení, jehož konstrukce se podobá klíči na matice, kte6 rý umožňuje manipulaci s ventily, záslepkami nebo kterýmikoli prvky z této oblasti.

Seřízení tlaku v pneumatice je prováděno pneumatickým ústrojím, které je součástí kompresoru, přičemž toto ústrojí je aktivováno buďto řídicím obvodem, který je ovládán mikroprocesorem, pokud uživatel zvolí ekvivalentní tlak vypočtený zařízením, nebo manuálně pomocí tlačítek (+) a (-) v případě, že uživatel raději zvolí tlak jiný, než byl vypočten.

Podle dalšího provedení vynálezu se proces kontroly okamžité teploty a okamžitého tlaku v pneumatice provádí pomocí snímacího a vysílacího přístroje umístěného na povrchu ráfku pneumatiky, který zůstává uvnitř pneumatiky, takže za provozních podmínek může přímo snímat uvedený okamžitý tlak a okamžitou teplotu.

Získaná data jsou následně převáděna na elektrické signály, které jsou pak převáděny na rádiové vlny a jsou přenášeny ven z pneumatiky.

Uvedené rádiové vlny jsou pak přijímány přenosným přijímačem, který je uspořádán jako dálkové ovládání, které rovněž slouží k zapnutí uvedeného vysílacího a přijímacího přístroje.

Toto dálkové ovládání je dále opatřeno několika tlačítky, pomocí kterých se manuálně zadává hodnota jmenovitého tlaku v pneumatice při pokojové teplotě, což je hodnota udávaná výrobcem, a displejem pro zobrazování hodnot jmenovitého tlaku, okamžité teploty a okamžitého tlaku zjištěných snímacím přístrojem, a rovněž ekvivalentního tlaku v pneumatice, který je počítán mikroprocesorem v dálkovém ovládání stejným způsobem, jako bylo popsáno výše v případě přenosného měřiče tlaku.

Když je znám ekvivalentní tlak, který je požadován pro pneumatiku v okamžiku kontroly, uživatel vloží tato data do vzduchového kompresoru s výše uvedenými charakteristikami, aby seřídil tlak v pneumatice.

Je nutno zdůraznit, že v tomto provedení by nebyly pro ústí přívodu zapotřebí dotykové prostředky pro uskutečnění správného zjištění okamžité teploty a okamžitého tlaku uvnitř pneumatiky.

Přijímací a vysílací přístroj v zásadě sestává z alespoň jednoho termoelektrického článku, tlakového snímače, obvodu pro příjem a vysílání rádiových vln, obvodu pro převod rádiových vln na elektrické signály a naopak, a napájecího obvodu, který využívá baterie dodávající elektrickou energii.

S výhodou zahrnuje vzduchový kompresor prostředky pro příjem rádiových signálů vysílaných z uvedeného dálkového ovládání pro snímání uvedených signálů a jejich zpracovávání za účelem získání dat týkajících se ekvivalentního tlaku, který má být vzduchovým kompresorem vytvořen v pneumatice.

Za tímto účelem může uvedené zařízení zahrnovat přijímač rádiových vln a konvertor pro převod rádiových vln na elektrické signály, které jsou pak zasílány do mikroprocesoru začleněného do vzduchového kompresoru.

Tímto způsobem uživatel nejprve použije dálkové ovládání, aby zjistil okamžitou teplotu a okamžitý tlalc v pneumatice, vypočetl ekvivalentní tlak, který má být vytvořen v pneumatice, a odeslal jeho hodnotu do vzduchového kompre8 soru, který po přijetí uvedené hodnoty začne seřizovat tlak v pneumatice v souladu s tímto ekvivalentním tlakem.

Případně může být dálkové ovládání začleněno na předním panelu uvnitř vozidla, kde může uživatel kontrolovat tlak a teplotu každé pneumatiky, aniž by musel vystoupit z vozidla, a dokonce může provádět kontrolu během jízdy.

V takovémto případě bude dálkové ovládání provádět měření okamžitého tlaku a okamžité teploty u každé pneumatiky zvlášť, a bude je zobrazovat postupně nebo dle výběru uživatele .

Za tímto účelem musí být mikroprocesor dálkového ovládání naprogramován tak, aby se prováděly nezávislé odečty hodnot u každého kola.

Výše popsaný způsob a systém měření a seřizování tlaku v pneumatice vozidla umožňuje automatické provádění určitých funkcí bez přímého zásahu uživatele.

Jednou z těchto funkcí, která je popsána neomezujícím způsobem, je provádění měření a seřizování tlaku u každé pneumatiky vozidla za použití mechanismu pro lokalizaci ventilu a následné připojení ústí vzduchových kompresorů ke každému ventilu.

Pro provedení této operace jsou kola vozidla umístěna na válečcích ovládaných pomocí motoru nebo podobného mechanismu, takže jejich synchronizovaná rotace způsobuje, že se kolo vozidla otáčí, až se jeho ventil dostane do stanovené polohy, kde se k němu připojí ústí přívodu vzduchu, které provede měření a další seřízení tlaku pneumatiky.’

Pro umístění ventilu do stanovené polohy je využit proces reakce na přiblížení.

Přehled obrázků na výkresech

Pro doplnění podaného popisu a pro lepší pochopení znaků vynálezu je přiložena řada obrázků jako integrální součást vynálezu, která je pouze ilustrativní a nepředstavuje jeho omezení, přičemž:

na obr. 1 je znázorněn nárys ventilu, který je součástí systému pro měření a seřizování tlaku v pneumatice, přičemž obvodovým materiálem ventilu byl proveden podélný řez, aby se umožnilo zobrazení termoelektrického článku, na obr. 2 je nárys měřiče tlaku, přičemž jeho spojovacím prvkem byl veden částečný řez, na obr. 3 je nárys spojovacího prvku vzduchového kompresoru v částečném řezu, na obr. 4 je nárys vzduchového kompresoru, na obr. 5 je blokové schéma vzduchového kompresoru, na obr. 6 je schéma nastavení snímacího a vysílacího přístroje na ráfku kola a rovněž dálkového ovládání vzhledem k pneumatice a vzduchovému kompresoru, na obr. 7 je blokové schéma hlavních součástí snímacího a vysílacího přístroje, na obr. 8 je blokové schéma dálkového ovládání, na obr. 9 je nárys ústí přívodu vzduchu s pojistnými prostředky v podélném řezu svislou rovinou, na obr. 9 (a) je pohled v perspektivě na blokovací těleso ústí z obr. 9, na obr. 10 je nárys přídavného nástroje používaného pro našroubování a odšroubování kužele ventilu v podélném řezu vertikální rovinou, na obr. 11 je schéma systému automatického měření a seřizování tlaku při použití otočných válečků.

»

Příkladná provedení vynálezu

Jak je zřejmé z obrázků, systém pro měření a. seřizování tlaku v pneumatikách sestává z ventilu 1, měřiče 2 tlaku a vzduchového kompresoru 2.

Ventil 1 zahrnuje termoelektrický článek 4, který vyčnívá z jeho zadní oblasti tak, že termoelektrický článek 4 zůstává umístěn uvnitř pneumatiky 5., jeden z vodičů termoelektrického článku je připojen k válcovému kovovému tělesu 7 ventilu 1, zatímco druhý vodič £ je připojen k obvodovému kroužku <3, uloženému uvnitř izolačního materiálu, který obklopuje kovové těleso 7, takže oba kontakty 7 a 2 zůstávají odděleny a elektricky izolovány.

Měřič 2 tlaku má konec 10. který může být spojen s ventilem 1, za účelem zjištění vnitřního tlaku pneumatiky 2, a tento konec je opatřen výstupkem z izolačního materiálu 11 a středovou vodivou oblastí 12.

Kontakt 13 má takovou velikost, aby se dotýkal kontaktu 9 termoelektrického článku, když je měřič 2 spojen s ventilem 1, a vystupuje z izolační části 11, při uskutečnění tohoto spojení za účelem zjištění tlaku pneumatiky kovové těleso 7 ventilu a středová část měřiče 12 rovněž vytvářejí vzájemný kontakt, a proto je prováděno načítání okamžité teploty a okamžitého tlaku uvnitř pneumatiky současně.

Okamžité hodnoty teploty a tlaku jsou zapsány do mikroprocesoru uvnitř měřiče 2.

Měřič je na vnější straně opatřen několika tlačítky 14. jimž jsou přiřazeny předem stanovené hodnoty, odpovídající nej častěji používaným hodnotám tlaku. Zapnutím odpovídajícího tlačítka 14 je do mikroprocesoru dodána hodnota jmenovitého tlaku při teplotě prostředí, udávaná výrobcem.

Měřič 2 je dále opatřen dvěma tlačítky 15. které umožňují zvýšit nebo snížit hodnotu jmenovitého tlaku, která by- 11 la dodána pomocí tlačítek 14, což se použije v případě, kdy uvedená hodnota neodpovídá žádné z hodnot přiřazených tlačítkům 14.

Když mikroprocesor měřiče 2 již má hodnoty jmenovitého tlaku pneumatiky, teploty uvnitř pneumatiky a okamžitého tlaku, vypočítá tlak ekvivalentní vůči jmenovitému tlaku, přičemž je brána v úvahu teplotní odchylka, všechna data zobrazí na displeji 16 měřiče, takže uživatel může zkontrolovat, zda okamžitý tlak odpovídá vypočtenému ekvivalentnímu tlaku.

Kompresor 1 pro seřízení tlaku v pneumatice zahrnuje hadici 17, která je ukončena ústím 18 uzpůsobeným pro připojení k ventilu 1.

Ústí 18 definuje vnější izolační část 19., ze které vystupuje dotykový prvek 20., a vnitřní část 21, vyrobenou z vodivého materiálu, která tvoří další dotykový prvek, takže když je ústí 18 kompresoru 2 připojeno k ventilu 1, dotykové prvky 20 a 21 ústí jsou připojeny ke kontaktům 7 a 9 termoelektrického článku, takže kompresor 2 provádí současně zápis teploty a tlaku do mikroprocesoru uvnitř kompresoru.

V provedení znázorněném na obr. 9 sestává ústí 40 z plášťového tělesa 41. které má válcovou část s vnějším průměrem, na jejímž povrchu je několik žeber pro usnadnění manipulace s ústím, a další válcovou část s menším průměrem, která tvoří spolu s první částí plášťové těleso, uvnitř kterého jsou uloženy součásti ústí. Uvedené součásti zahrnují *

výstupní dílec 42., který je jedním koncem zašroubován do blokovacího tělesa 42- Toto blokovací těleso 43 má obecně válcovou stavbu a na konci, kde je našroubován výstupní dí- 12 lec 42 má větší vnější průměr a její zbývající povrch je opatřen několika podélnými drážkami 44, jak je to zřejmé z obr. 9 (a). Tyto drážky umožňují pohyb pohyblivých částí 45. protože blokovací těleso je vyrobeno nejlépe z kovového materiálu, s určitou pružností v radiálním směru.

Blokovací těleso 43 je pohyblivé v axiálním směru uvnitř plášťového tělesa 41. zatímco pohyblivé části 45 zůstávají umístěny v něm. Uvedené plášťové těleso 41 má na svém konci opačném vzhledem k výstupnímu dílci 42., na svém vnitřním povrchu obvodové vybrání 46. Dále má blokovací těleso 43 na volných koncích každé pohyblivé části 45 výstupek

47.

V tomto uspořádání je blokovací těleso pohyblivé uvnitř plášťového tělesa 41 až do okamžiku, kdy se kryjí výstupky 47 s obvodovým vybráním 46. Tehdy výstupky 47 zapadnou do obvodových vybrání 46 působením pohyblivých částí 45, které mají tendenci se otevírat směrem ven v radiálním směru, čímž se získává větší průměr v otvoru £2. Proto když je konec ventilu pneumatiky zaveden do otvoru 48 blokovacího tělesa 43. kdy otvor 48 blokovacího tělesa 43 má větší průměr, plášťové těleso 41 klouže po blokovacím tělese 43 ve směru opačném vzhledem ke vstupu ventilu, například ve směru šipky F na obr. 9. Uvedený pohyb způsobí, že výstupky 47 blokovacího tělesa 43 se pohybují ven z obvodového vybrání 46. čímž zmenší průměr otvoru £2, v němž je uspořádán konec ventilu pneumatiky.

Uvedené zmenšení průměru otvoru 48 způšobí zablokování ventilu blokovacím tělesem 43.

Za účelem odblokování ventilu klouže plášťové těleso ve směru opačném vzhledem k šipce F, až výstupky 47 opět zapadnou do obvodového vybrání 46. čímž se zvětší průměr otvoru 48. což umožní vyjmutí ventilu z otvoru.

Ústí 40 dále zahrnuje řadu součástí, které umožňují jeho funkci, například válcové pouzdro 49, které je na jednom svém konci připojeno k výstupnímu dílci 42 a na svém druhém konci má základnu 50 se středovým průchodem, kterým prochází tyč 51. Ta je na konci při vstupní části ventilu pneumatiky opatřena rovinnou podstavou, který se opírá o kužel ventilu, a na druhém konci má tvar krychle nebo pravoúhlého hranolu, který umožňuje průchod vzduchu, přičemž tento konec se opírá o pružinu 52, která způsobuje, že tyč 51 vyvíjí tlak na kužel ventilu. Na základně 50 pouzdra 49 je uspořádána pružná spojka 52, vyrobená například z pryže, jejímž úkolem je zajistit utěsnění, když je ventil zaveden do otvoru 48 a doléhá na spojku 53. Kromě toho válcovitá svorka 54 uspořádaná v otvoru pro výstupní dílec 42 zabraňuje tomu, aby se vnitřní mechanismus plášťového tělesa 41 posunul směrem ven.

Vzduchový kompresor 2 je případně opatřen přídavným nástrojem, který umožňuje zašroubování a odšroubování jádra ventilu pneumatiky.

Uvedený nástroj 60 zahrnuje, jak je znázorněno na obr. 10, v podstatě válcové těleso 61. které má na jednom konci osově uspořádané zahloubení 62 pro možnost uložení tyčovitého dílce £2, jehož volný konec 64 má stavbu vhodnou pro spojení s kuželem. Uvedený tyčovitý dílec 63 zůstává upevněn uvnitř válcového tělesa.

Na svém opačném konci je nástroj 60 opatřen dalším osově uspořádaným zahloubením 55, které má první část 66 s větším průměrem a tvarem klíče, což umožňuje práci s ventily, záslepkami nebo kterýmkoli prvkem z oblasti pneumatiky. Uvedené zahloubení 65 rovněž sestává z druhé části 67. která má umožňovat zavedení konců ventilů, když je s nimi manipulováno pomocí první, klíčovíté části 66.

Kompresor 2 je stejně jako ústrojí měřiče opatřen na vnější straně tlačítky 22, kterým jsou přiřazeny určité hodnoty, odpovídající nej častěji používaným hodnotám tlaku. Každé z těchto tlačítek 22 může mít ke každé hodnotě tlaku přiřazenu určitou barvu. Aktivací odpovídajícího tlačítka 22 se do mikroprocesoru dodá hodnota jmenovitého tlaku pneumatiky při teplotě prostředí, jak je udávána výrobcem, mikroprocesor provede výpočet tlaku ekvivalentního vůči tlaku jmenovitému v závislosti na teplotě. Kompresor 3 dále zahrnuje dvě tlačítka 23. která umožňují seřízení hodnoty jmenovitého tlaku v případě, kdy by neodpovídala žádné hodnotě přiřazené tlačítkům 22.

Mikroprocesor kompresoru je připojen k displeji 24, na kterém jsou zobrazovány údaje týkající se jmenovitého tlaku, okamžitého tlaku, ekvivalentního tlaku a teploty, a k řídicímu obvodu 25, který řídí pneumatické ústrojí, které má seřizovat tlak pneumatiky přivedením vzduchu do pneumatiky nebo jeho odvedením, a to pomocí hadice.

Tak pokud je aktivováno tlačítko 22 odpovídající předem stanovenému jmenovitému tlaku a ústí 18 je spojeno s ventilem 1, mikroprocesor vypočte ekvivalentní tlak a pomocí pneumatického ústrojí 26 ovládaného řídicím obvodem 25 uvede tlak v pneumatice na hodnotu vypočteného ekvivalentního tlaku.

Pokud jmenovitý tlak neodpovídá žádné z hodnot přiřazených tlačítkům 22. hodnota se manuálně upřesní pomocí tlačítek 23. a stroj pak dodá vyhraný tlak, jako by to byl obvyklý kompresor.

Pokud je jakýkoli tlak vybrán manuálně aktivací tlačítek 23 a pak se požaduje, aby stroj dodal tlak jemu ekvivalentní v závislosti na teplotě, postačí pouze stlačení tlačítka 27, a mikroprocesor vypočte ekvivalentní tlak a vyšle příkaz do pneumatického zařízení dodat uvedený tlak.

Na obr. 6, 7a 8 je zobrazeno alternativní provedení vynálezu, kde je snímací a vysílací přístroj 30 připojen k povrchu ráfku 31. takže, když uvedený ráfek nese odpovídající pneumatiku (zobrazeno přerušovanými čárami), tento přístroj 30 zůstává uvnitř pneumatiky, aby provedl změření okamžitého tlaku a okamžité teploty pneumatiky.

Tento přístroj sestává, jak je zřejmé z obr. 7, z mikroprocesoru, který řídí jeho provoz, přijímače a vysílače rádiových vln a konvertoru rádiových vln na elektrické signály a naopak, tlakoměru a termoelektrického článku.·

Dálkové ovládání 32 sestává z mikroprocesoru, zobrazovacího ústrojí (DISPLAY), přijímače a vysílače rádiových vln, konvertoru rádiových vln na elektrické signály a naopak, napájecího přístroje, obvykle baterie, klávesnice 33 a několika tlačítek 34 pro zvyšování a snižování hodnot zobrazovaných na displeji.

S tímto uspořádáním uživatel za účelem provedení měření okamžitého tlaku a okamžité teploty pneumatiky použije klávesnici 33 pro vyslání odpovídajícího signálu pro řízení vysílacího a přijímacího přístroje lů, takže ten provede odpo16 vídající načtení tlaku a teploty.

Jak bylo uvedeno výše, uvedený příkaz je přenášen pomocí rádiových vln, které jsou vysílány pomocí vysílače dálkového ovládání a které jsou přijímány přijímačem snímacího a vysílacího přístroje 30. Uvedené rádiové vlny jsou pak převáděny na elektrické signály pomocí konvertoru uvedeného přístroje 30. které jsou posílány do jeho mikroprocesoru. Ten, když přijal odpovídající signál, zajistí měření tlaku tlakoměrem a teploty termoelektrickým článkem snímacího a vysílacího přístroje 30. Když jsou měření provedena, vyšle mikroprocesor signály odpovídající změřeným datům do konvertoru za účelem jejich konverze na rádiové vlny, které jsou vysílány ven rádiovým vysílačem snímacího a vysílacího přístroje.

Vlny vysílané přístrojem 30 jsou přijímány rádiovým přijímačem dálkového zařízení 32 a když jsou převedeny konvertorem dálkového ovládání na elektrické signály, jsou vyslány do jeho mikroprocesoru. Ten podle dodaných hodnot vypočte ekvivalentní tlak, který má být v pneumatikách. Všechna data týkající se okamžitého tlaku a okamžité teploty a jmenovitého tlaku mohou být znázorněna pomocí displeje dálkového ovládání 32.

Tak uživatel získá hodnotu tlaku, která je pro pneumatiky vhodná v podmínkách, v nichž vyla prováděna kontrola. Z toho důvodu by bylo postačující dodat hodnotu odpovídající ekvivalentnímu tlaku do vzduchového kompresoru a provést seřízení tlaku v pneumatice.

S výhodou zahrnuje vzduchový kompresor 3. přístroj RR pro příjem rádiových vln, který může přijímat vlny vysílané z dálkového ovládání, jak je to znázorněno na obr. 6. Takže když byla získána hodnota tlaku ekvivalentního vzhledem ke jmenovitému tlaku pneumatiky, uživatel namíří dálkové ovládání směrem ke vzduchovému kompresoru 2 a stisknutím odpovídajícího tlačítka, uživatel okamžitě vyšle pomocí rádiových vln hodnotu ekvivalentního tlaku do přístroje 35 vzduchového kompresoru 2. Tento přístroj 22 dodá do mikroprocesoru vzduchového kompresoru 2 hodnotu ekvivalentního tlaku pomocí elektrických signálů, a mikroprocesor tak automaticky začne vytvářet ekvivalentní tlak v pneumatice. Proces příjmu rádiových vln až do jejich odeslání do mikroprocesoru je podobný jako u snímacího a vysílacího přístroje 30 a u dálkového ovládání 22, proto je jeho podrobný popis vynechán, aby se text neopakoval.

Je nutno uvést, že vzduchový kompresor může pomocí svého mikroprocesoru provádět vypočet tlaku ekvivalentního vzhledem ke jmenovitému tlaku, takže v tomto případě by tento úkol nebyl prováděn v dálkovém ovládání, a to by pak bylo omezeno pouze na odesílání hodnot okamžité teploty a okamžitého tlaku v pneumatice do vzduchového kompresoru.

Případně může být dálkové ovládání 32 nainstalováno do vozidla, například na předním panelu uvnitř vozidla takovým způsobem, že uživatel, například řidič, může při jízdě provádět kontrolu okamžitého tlaku a okamžité teploty každé pneumatiky vozidla.

Způsob měření a výpočtu ekvivalentního tlaku je podobný jako v předcházejícím případě, avšak v tomto případě by dálkové ovládání vysílalo a přijímalo rádiové vlny týkající se každé kola přes nezávislé aktivační přístroje instalované poblíž každé pneumatiky a uzpůsobené pro aktivaci snímacího a vysílacího přístroje 30 každého příslušného kola.

Tyto nezávislé aktivační přístroje jsou nainstalovány v karosérii vozidla a jsou připojeny pomocí kabelů k dálkovému ovládání nainstalovanému uvnitř vozidla.

Tak může řidič nebo kterákoli jiná osoba ve vozidle kontrolovat data týkající se tlaku a teploty a počítat ekvivalentní tlak každého kola, i když je vozidlo v pohybu.

V tomto případě dálkové ovládání zobrazí hodnoty týkající se každého kola nezávisle, buďto postupně nebo stisknutím tlačítka přiřazeného k určitému kolu a dalších tlačítek přiřazených dalším kolům.

Výše popsaný způsob a systém měření a seřizování tlaku dále umožňuje provádění některých funkcí automaticky a bez uživatelova přímého zásahu.

Jednou z těchto funkcí, která ovšem není pro vynález omezující, je provádění měření a seřizování všech pneumatik vozidla automaticky.

K tomuto účelu se použije mechanismus pro lokalizaci ventilu pneumatiky. Jak je to znázorněno na obr. 11, uvedený mechanismus 70 sestává z několika válečků 71 uspořádaných tak, aby na ně mohlo být uloženo kolo 72, přičemž tyto válečky se mohou otáčet kolem svých os 73 pomocí zapnutí motoru 79 nebo podobným způsobem, takže jejich synchronizovaná rotace způsobuje, že se kolo 72 otáčí kolem své osy 74.

V důsledku uvedené rotace kola 72 se pohybuje ventil 75 pneumatiky po kruhové dráze, až je jeho blízkost zjištěna detekčním přístrojem 76. Zjištění blízkosti ventilu 75 je předáno pomocí elektrických signálů do řídicího ústrojí 77.

Uvedené ústrojí využívá neznázorněný mikroprocesor, který řídí automatický provoz celého systému.

Když byla zjištěna blízkost ventilu, uvedený mikroprocesor vyšle signál k zastavení pracovního mechanismu 79. čímž se zastaví rotace válečků 72. Proto zůstane ventil 75 ve stanovené poloze, aby se pak na něj připojilo ústí 80.

Když je ventil ve stanovené poloze mikroprocesor řídicího ústrojí 22 vyšle příkaz do ústrojí 78 pro aktivaci ústí 80 pro přívod vzduchu, aby se toto ústí 80 přesunulo do polohy na ventilu 75.

Když je ústí 80 uloženo na ventilu 25, je proveden výše popsaný proces měření a seřízení tlaku.

Tento automatický pracovní systém může být nainstalován v místech kam zajíždění vozidla pro služby, například myčky aut nebo stanice technické kontroly, a podobně.

Nepovažujeme za nutné uvést rozsáhlejší popis, aby odborník z dané oblasti porozuměl rozsahu vynálezu a výhodám, které přináší.

Podmínky, které jsou uváděny v tomto popise mají být brány jakožto nikoli omezující.

Materiál, tvar, velikost a rozložení prvků je možné obměňovat, pokud nedojde ke změně základních znaků vynálezu, které jsou uvedeny v následujících nárocích.

BV J62o

i

Claims (36)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob měření a seřizování tlaku pneumatik vozidla pro zajištění vhodného tlaku v pneumatice, když je pneumatika vystavena podmínkám odlišným od jmenovitých hodnot, které odpovídají teplotě definované jako pokojová, a tlaku pneumatiky v klidu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

   měření tlaku uvnitř pneumatiky, měření teploty uvnitř pneumatiky, výpočet hodnoty tlaku zvaného ekvivalentní vůči jmenovitému tlaku, jakožto funkce změřených hodnot tlaku a teploty, přičemž vypočtený tlak je tlakem vhodným, takže pneumatika je používána, aniž byv ní byl nadměrný nebo nedostatečný tlak, zobrazení změřených hodnot odpovídajících okamžité teplotě a okamžitému tlaku, a rovněž hodnoty tlaku vypočteného jakožto ekvivalentní tlak ke jmenovitému tlaku jako funkci změřených hodnot teploty a tlaku, dodání vypočtené hodnoty tlaku do kompresoru.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změřené hodnoty týkající se okamžitého tlaku a okamžité teploty jsou odesílány z pneumatiky pomocí elektrických signálů.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změřené hodnoty týkající se okamžitého tlaku a okamžité teploty jsou odesílány z pneumatiky pomocí rádiových vln.
4. 4. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že výpočet hodnoty tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce hodnot změřené okamžité teploty a změřeného okamžitého tlaku je prováděn v měřiči tlaku pomocí mikroprocesoru, který je v něm zabudován.
5. 5. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že výpočet hodnoty tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce hodnot změřené okamžité teploty a změřeného okamžitého tlaku je prováděn ve vzduchovém kompresoru pomocí mikroprocesoru, který je v něm zabudován.
6. 6. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že výpočet hodnoty tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce hodnot změřené okamžité teploty a změřeného okamžitého tlaku je prováděn v dálkovém ovládání pomocí mikroprocesoru, který je v něm zabudován.
7. 7. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím,že hodnoty jmenovitého tlaku v pneumatice při pokojové teplotě jsou zadávány do měřiče pomocí soustavy tlačítek.
8. 8. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hodnoty jmenovitého tlaku v pneumatice při pokojové teplotě jsou zadávány do vzduchového kompresoru pomocí soustavy tlačítek.
9. 9. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hodnoty jmenovitého tlaku v pneumatice při pokojové teplotě jsou zadávány do dálkového ovládání pomocí soustavy tlačítek.
10. 10. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hodnota tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce okamžité teploty a tlaku v pneumatice je předávána do vzduchového kompresoru pomocí elektrických signálů.
11. 11. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hodnota tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce okamžité teploty a tlaku v pneumatice je předávána do vzduchového kompresoru pomocí rádiových vln.
12. 12. Systém pro měření a seřizování tlaku v pneumatikách, vyznačující se tím, že zahrnuje následující součásti:

    a) ventil pneumatiky, který obsahuje termoelektrický článek,

    b) měřič tlaku s ústím opatřeným tlakovým vstupem a dotykovými prostředky vhodnými pro spojení s uvedeným termoelektrickým článkem, a

    c) vzduchový kompresor opatřený ústrojím pro huštění pneumatik, které je spojeno s hadicí pro vedení vzduchu, jejíž konec je opatřen spojovacím prvkem s dotykovými prostředky rovněž vhodnými pro připojení k termoelektrickému článku ventilu pneumatiky.
13. 13. Systém podle předcházejícího nároku, vyznačuj ίο í se tím, že termoelektrický článek vystupuje ze zadní oblasti ventilu, takže je umístěn uvnitř pneumatiky, a zahrnuje vodivé prvky, které procházejí elektricky izolujícím tělesem ventilu, přičemž všechny jsou na svých koncích uložených v přední oblasti ventilu opatřeny externími a nezávislými dotykovými prvky.
14. 14. Systém podle předcházejícího nároku, vy z na č u jící se tím, že jeden z dotykových prvků termoelektrického článku zahrnuje kovový kroužek upevněný na vnější straně izolačního tělesa ventilu, zatímco druhý dotykový prvek sestává ze samotného dotykového tělesa ventilu, což zahrnuje prvky pro jeho uzavření.
15. 15. Systém podle nároku 12, vyznačující se tím, že měřič tlaku zahrnuje:

    a) mikroprocesor, který registruje hodnoty tlaku a teploty pneumatiky, když je jeho ústí připojeno k ventilu pneumatiky,

    b) soustavu tlačítek pro vkládání hodnoty jmenovitého tlaku pneumatiky při pokojové teplotě do mikroprocesoru.,

    c) zobrazovací prostředky pro zobrazování hodnot jmenovitého tlaku, tlaku a teploty uvnitř pneumatiky, tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce teploty uvnitř pneumatiky,

    d) soustavu tlačítek, ke kterým jsou přiřazeny předem stanovené hodnoty tlaku, a dvě další tlačítka pro zvyšování nebo snižování zvolených hodnot tlaku.
16. 16. Systém podle nároku 12, vyznačující se tím, že vzduchový kompresor zahrnuje:

    a) mikroprocesor, který současně registruje hodnoty tlaku a teploty pneumatiky, když je ústí hadice připojeno k ventilu pneumatiky,

    b) klávesnici pro vkládání hodnoty jmenovitého tlaku pneumatiky při pokojové teplotě do mikroprocesoru,

    c) zobrazovací prostředky pro zobrazování hodnot jmenovitého tlaku, tlaku a teploty uvnitř pneumatiky, tlaku ekvivalentního ke jmenovitému tlaku jako funkce okamžité teploty pneumatiky,

    d) soustavu tlačítek, ke kterým jsou přiřazeny předem stanovené hodnoty tlaku, a dvě další tlačítka pro zvyšování nebo snižování zvolených hodnot tlaku.
17. 17. Systém podle předcházejícího nároku, vyznačuj ιοί se tím, že pneumatické ústrojí vzduchového kompresoru je řízeno mikroprocesorem, aby vytvořil v pneumatice tlak ekvivalentní ke jmenovitému tlaku za podmínek dané teploty, nebo manuálně pomocí tlačítek na kompresoru.
18. 18. Systém pro měření a seřizování tlaku pneumatik, vyznačující se tím, že zahrnuje následující součásti:

    a) alespoň jeden snímací a vysílací přístroj uspořádaný na povrchu ráfku uvnitř pneumatiky,

    b) alespoň jedno dálkové ovládání pro vysílání a příjem rádiových signálů a

    c) vzduchový kompresor opatřený pneumatickým hustícím ústrojím spojeným s hadicí pro průchod vzduchu, na jejímž konci je spojovací ústí.
19. 19. Systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že snímací a vysílací přístroj zahrnuje prostředky pro měření tlaku a teploty uvnitř pneumatiky, prostředky pro vysílání a příjem rádiových vln, prostředky pro přeměnu rádiových vln na elektrické signály a naopak, mikroprocesor pro řízení provozu snímacího a vysílacího přístroje, a energetický zdroj, s výhodou baterii dodávající elektrickou energii.
20. 20. Systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že dálkové ovládání zahrnuje prostředky pro vysílání a příjem rádiových vln, prostředky pro přeměnu rádiových vln na elektrické signály a naopak, mikroprocesor pro řízení provozu dálkového ovládání, prostředky pro zobrazování zpracovávaných dat, klávesnici, která sestává ze soustavy tlačítek pro vkládání a změny hodnot tlaku v dálkovém ovládání a energetický zdroj, s výhodou baterii dodávající elektrickou energii.
21. 21. Systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že vzduchový kompresor zahrnuje mikroprocesor pro řízení provozu kompresoru, klávesnici, která sestává ze soustavy tlačítek pro vkládání a změny hodnot tlaku v kompresoru.
22. 22. Systém podle nároku 20, vyznačující se tím, že vzduchový kompresor zahrnuje prostředky pro příjem rádiových vln a prostředky pro přeměnu těchto vln na elektrické signály a pro jejich zasílání do mikroprocesoru kompresoru.
23. 23. Systém podle nároku 20, vyznačující se tím, že dálkové ovládání je přenosné.
24. 24. Systém podle nároku 20, vyznačující se tím, že dálkové ovládání je upevněno uvnitř vozidla, s výhodou uvnitř na jeho předním panelu.
25. 25. Systém podle nároku 24, vyznačující se tím, že prostředky pro příjem a vysílání rádiových vln jsou upevněny na karosérii vozidla v blízkosti každého z jeho kol.
26. 26. Systém podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ústí pro přívod vzduchu sestává z plášťového tělesa, uvnitř ktérého jsou uspořádány: výstupní díl zašroubovaný v jednom konci uvnitř blokovacího tělesa, které má obecně válcovou stavbu, přičemž jeho čase má větší průměr, a je opatřeno soustavou pohyblivých částí oddělených soustavou podélných drážek uspořádaných na části s malým průměrem; válcovité pouzdro, uvnitř kterého je tyč, která prochází středovým průchodem, uspořádaným v základně na jednom konci pouzdra; pružina, o kterou se opírá jeden konec tyče; pružná spojka uspořádaná na základně uvedeného pouzdra; válcovitou svorku uloženou na konci plášťového tělesa určenou pro výstupní dílec.
27. 27. Systém podle nároku 26 vyznačující se tím, že plášťové těleso má válcovitou část o větším průměru opatřenu na povrchu soustavou žeber.
28. 28. Systém podle nároku 26, vyznačující se t í m , že blokovací těleso je vyrobeno z materiálu, které je pružné v radiálním směru, s výhodou z kovu.
29. 29. Systém podle nároku 26, vyznačující se tím, že blokovací těleso má odpovídající výstupky na volném konci každé z pohyblivých částí a plášťové těleso má na konci opačném vzhledem k výstupnímu dílci, na jeho vnitřním povrchu obvodové vybrání, které se kryje s výstupky blokovacího tělesa.
30. 30. Systém podle nároku 26, vyznačující se tím, že tyč ústí pro přívod vzduchu má tvar krychle nebo hranolu s pravoúhlou podstavou na konci, který zůstává uvnitř pouzdra výstupního dílce, a rovinnou podstavu na opačném konci.
31. 31. Systém podle nároku 26, vyznačující se tím, že plášťové těleso je uloženo s možností posuvu na blokovacím tělese, až výstupky blokovacího tělesa zapadnou do obvodové drážky plášťového tělesa v důsledku tendence výstupků pohybovat se v radiálním směru směrem ven do nezablokované pozice.
32. 32. Systém podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vzduchový kompresor zahrnuje nástroj, který sestává z válcovitého tělesa, které má na jednom konci osově uspořádané zahloubení pro uložení tyčovitého dílce, jehož volný konec má konstrukci vhodnou pro spojení s kuželem ventilu, přičemž uvedená tyč zůstává upevněna uvnitř válcovitého tělesa; další, osově uspořádané zahloubení na opačném konci, jehož první část má větší průměr a tvar klíče uzpůsobený pro manipulaci s ventily, záslepkami a podobně, a na první část navazuje druhá část s menším průměrem, pro vkládání konců ventilů, když je s nimi manipulováno pomocí první části.
33. 33. Automatický systém pro měření a seřizování tlaku v pneumatikách podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje válečky, které se mohou synchronizované otáčet kolem svých hlavních os, a jsou uspořádány tak, že na ně může být uloženo kolo vozidla, pro přenos rotace válečků na kolo, přičemž práce válečků je prováděna pracovním mechanismem, například elektrickým motorem; detekční přístroj, ústí pro přívod vzduchu, ústrojí pro přemísťování ústí pro přívod vzduchu a řídicí ústrojí pro řízení práce jednotlivých složek systému.
34. 34. Systém podle předcházejícího nároku, vyznačuj ιοί se tím, že pracovní mechanismus válečků je řízen řídicím ústrojím.
35. 35. Systém podle nároku 33, vyznačující se tím, že detekční přístroj je uzpůsoben pro zjišťování polohy ventilu pneumatiky během rotace kola a pro zaslání elektrických signálů o zjištěni blízkosti ventilu do řídicího ústroj í.
36. 36. Systém podle nároku 33, vyznačující se tím, že ústrojí pro přemísťování ústí pro přívod vzduchu přijímá signály z řídicího ústrojí k přemístění vzduchového kompresoru k ventilu pneumatiky a provedení připojeni tohoto ústí k ventilu.

    é.y Fvsz

    TV 162ο - ?V 1£2o - 9=l·

    P-o /52

    Fig. 5

    7Ί/462ο - 9ϊ

    i. WPS2-

    FI5.6

    TV <fg2ο-93

    -4/9-

    FIG.7 &.Í. fo/52

    7>l/-t£2o - 97

    -5/9-

    34

    FIG.8 i

    Tt/ Ί£2ο - 97

    FIG.9 e, í W 4S2.

    7/462ο - 9?

    FIG 9 (a)

    -7/9- & / /££

    Tt/ /62o ~

    -8/9-

    FIG.10

    W 462 ο -97 e i. do 452

    -9/9-

    FIG.11