CZ116396A3

CZ116396A3 - Self-closing dosing package for a liquid

Info

Publication number: CZ116396A3
Application number: CZ961163A
Authority: CZ
Inventors: John Geoffrey Chan; Harumine Asahi; Tatsuya Taniguchi; Daniel Guy Biard
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1993-11-01
Filing date: 1994-09-26
Publication date: 1997-02-12
Also published as: AU682215B2; EP0726863B1; EP0726863A1; AU7732994A; DE69415173T2; CA2175334A1; CA2175334C; MA23361A1; JPH082553A; BR9407950A; HK1013055A1; DK0726863T3; US5996845A; ES2125489T3; HUT73878A; CN1066688C; WO1995012531A1; CN1146417A; DE69415173D1

Description

Samozavírací dávkovači obal na kapalinu

S.frav....techniky ’ H'Jd λ L j N - ^Λ,-,yA0 S../--Ogva o___

JA cnSOG

8(1 7. H '> 1

Předložený vynález Be týká samozavíračího jkapalinového| dávkovačiho obalu pro vícenásobné použití, mající zlé^Sené¹ dávkovači a znovu uzavírací provedení. Obal je vhodný pro různé kapalné výrobky mající Široký rozsah viskozity.

Dosavadní stav techniky

Na současném trhu spotřebních výrobků převládají známé obaly vakovitého tvaru pro jedno použití kapalného výrobku, vytvořené ze dvou vrstev pružného materiálu. Tyto obaly se většinou nahoře roztrhnou nebo se uřízne okraj, aby se vytvořil dávkovači otvor. Nepoužije-li se celé množství v obalu obsažené kapaliny, nemůže se zbylá kapalina dále skladovat, protože nádoba neudrží svůj tvar a nemá žádné uzavírací prostředky.

Obaly vakovitého tvaru mající samouzavíraci funkci jsou rovnéž známé. Mezi tyto obaly patří ty, které obsahují dávkovači ventil vyrobený materiálu, který svírací tlak z z vzájemné k sobé přitisknutého pružného se může do určitého rozsahu sám uzavřít, je-li obalu uvolněn a proto ho lze použít pro několikanásobné dávkování.

Konvenční samozavírací obaly vakovitého typu jsou obvykle vyrobeny z pružného foliového materiálu, který je při naplění kapalinou, pytlíčkovitého nebo polétářkového vybouleného tvaru. Každý pružný materiál sestává z části obsahující kapalinu, která je integrální s ventilovou částí, připojenou podél spojovací linie. Obvykle není tvar obalu sám o sobě konstruován. Tvar těchto obalů vzniká spíše vnitřním tlakem hmotnosti kapaliny v nich obsažené a deformuje se při dávkování působením síly na obal ručním stisknutím. Taková deformace není pro dávkováni a nového uzavření úplné dostatečná. 2a prvé, tento obal vakovitého obalu je poddajný a proto je těžké ho při dávkování držet. Za druhé, uspořádání spojovací části mezi nádobou na kapalinu a ventilem se může trvale měnit v závislosti na množství kapaliny obsažené v nádobě nebo na velikosti působícího tlaku nebo na obou a tím se mění podmínky proudění kapaliny. To způsobuje obtížnost řídit průtok a množství dávkované kapaliny. Zejména vakovité obaly, vyrobené z pružného materiálu, nemohou pro dobré dávkování nasměrovat tlak účině do ventilu, ale tlak je spíše rozptýlen na plochy obalu kapaliny. Protože je obtížné držet obal a současně ovládat množství dávkované kapaliny, vyžadují tyto obaly při dávkování použití obou rukou. Za třetí, vlivem změny tvaru a úhlu spojovací části mezi nádobou na kapalinu a ventilem, nemůže být přerušen proud kapaliny ventilem rychle a rázně. Za čtvrté, uzávěr těchto vakovitých nebo polštářkovitých obalů není dostatečně utěsněn tak, aby kapalina po novém uzavření postupně neunikala působením tlaku kapaliny na ventil vlivem její hmotnosti.

Některé z těchto samozavíracích vakovitých výrobků mají prodloužené ventily, které tvoří úzkou, zakřivenou nebo zahnutou tryskovitou hubičku s prodlouženým průtokovým kanálkem. Avšak dávkovaná kapalina touto prodlouženou hubičkou, vyžaduje větší sílu pro stisknutí a proto může být obtížné ovládat proudění a množství dávkované kapaliny. Je-li již jednou kapalina hubičkou nadávkována, může se malé množství zachytit v průtočném kanálku po celé délce prodloužené hubičky. Tato zachycená kapalina přispívá k podstatnému povrchovému napětí po délce průtokového kanálku, které zvyšuje velikost stiskací síly potřebné k znovuotevření ventilu při dalším dávkování kapaliny. Dále, je obtížné dávkovat těmito obaly pastovíté nebo gelovité, vysoce viskozní kapaliny, vzhledem k vyššímu tření u vnitřní plochy úzké prodloužené hubičky, které podstatné zvyšuje požadovanou silu stisknuti. Tyto hubičky mohou být použity prakticky pouze pro kapaliny o nízké viskozité.

Proto je žádoucí vytvořit samozavírací dávkovači obal mající oproti známým vakovitým obalům zdokonalené dávkovači a znovuzavírací provedení.

Vymáčkávací tuhá láhev a tubovíté obaly sestávající z přídavných zavíracích soustav, mají dobré dávkovači a uzavírací vlastnosti. Avšak tyto obaly vyžaduji k vytvoření tuhé konstrukce různé úpravy ploch stejné tak jako další zavírací soustavu, což délá tyto obaly cenové náročnější. Dále, je-li tuhost obalu taková, že obal nelze při snížení jeho obsahu stlačit, nemůže být úplně vyprázdněn a všechna kapalina použita. Zejména, jsou-li obaly provedeny pro malé množství kapaliny, stávají se náklady na obal v poměru k celkovým nákladům na výrobek velmi vysoké a podstatná část kapaliny zůstává nevyužita. Dále, vzhledem k tuhosti a relativně velké spotřebě materiálu k výrobě těchto tuhých obalů, množství odpadu, které vznikne po vyprázdnění obalu jsou poměrně větší než u shora zmíněných vakovitých obalů.

Proto je také žádoucí vytvořit dávkovači obal, který je vyroben z méně materiálu než tuhé provedení obalů a který je stlačitelný, aby bylo umožněno vpodstatě úplné vyprázdnění obsažené kapaliny a proto vznikne méně odpadu z výrobků a materiálu obalu, ale bez podstatného omezení vyprazdftovaci a znovuuzavírací schopnosti.

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit samozavírací dávkovači obal vhodný pro několikanásobné použití kapalin, které mají Široký rozsah viskozity.

Je také úkolem předloženého vynálezu vytvořit samozavírací dávkovači obal na kapaliny majici zdokonalené vyprazdftovací a znovuuzavírací schopnosti jako je: dobré držení obalu, vyprázdnění s menSÍ manuální sílou stisku, lepSí ovládáni dávkovaného množství, rychlé znovuuzavření, pevné uzavřeni po znovuuzavření a snadné znovuotevření.

Je dále úkolem předloženého vynálezu vytvořit samozavírací dávkovači obal pro kapalinu, mající nádobu na kapalinu a přírubu, kterou lze snadno tvarovat zahřátím fólie, čímž se dosáhnou dalSÍ užitečné funkce jako jsou těsnící prostředky, odtrhávací prostředky, závěsné prostředky a uzavírací prostředky.

Dále je úkolem předloženého vynálezu vytvořit samozavírací dávkovači obal pro kapalinu vyrobený z podstatně méně materiálu než tuhé lahve nebo tuby.

Je jeStě dalSím úkolem vynálezu vytvořit samozavírací dávkovači obal na kapalinu, ze kterého lze téměř úplně vyprázdnit kapalinu a lze jej při snižováni obsahu kapaliny snadno zmačknout.

Podstata vynálezu

Tyto a jeStě dávkovačím obalem na sestává z nádoby kanálkového ventilu podstata spočívá v zásobníkové části dalSÍ úkoly se dosáhnout samozavíračím kapalinu podle předloženého vynálezu, který na kapalinu a samozavíracího plochého kapalinově spojeného s nádobou a jeho tom, že nádoba na kapalinu sestává ze kapaliny, vyrobené z teplem tvarovaného termoplastického materiálu.

V jednom z výhodných provedeni předloženého vynálezu je plochý kanálkový ventil v kapalném spojení s nádobou a sestává z prvního plochého členu a druhého plochého členu a tyto členy jsou vpodstatě rovinné a jsou k sobě vzájemně utěsněny podél svých podélných okrajů, přičemž ploché členy jsou dostatečně poddajné, aby se mohly od sebe vyboulit a vytvořit mezi sebou průtokový kanál, aby mohla obsažená kapalina proudit následkem vnějSího tlaku působícího na nádobu s kapalinou a kde nejméně jeden plochý člen je dostatečně pružný, aby se mohl vrátit do své původní rovinné polohy, uvolní-li se vnějSÍ tlak.

V jiném výhodném provedení předloženého vynálezu je plochý kanálkový ventil v kapalinovém spojení s nádobou pomocí propojovací části, kde je propojovací část opatřena vyztužovacím přehybem.

Obal podle předloženého vynálezu je vhodný pro mnoho použití pro různé kapalné výrobky mající Široký rozsah viskozity. Přestože je obal podle předloženého vynálezu primárně vhodný jako víceúčelový dávkovači obal, může být také znovu plněn a znovu použit.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení obalu podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde obr.l je perspektivní pohled na obal podle předloženého vynálezu, obr.2a je řez 2-2 plochým kanálkovým ventilem v uzavřeném stavu, obr.2b je řez 2-2 plochým kanálkovým ventilem z obr.l ve vyprazdříovacím stavu, obr. 3 je řez 3-3 obalem z obr.l, obr.4 je perspektivní pohled na jiný obal podle předloženého vynálezu mající nádobu na kapalinu, která má zásobní části v obou členech obalu, obr.5 je řez přímým plochým kanálkovým ventilem podle předloženého vynálezu, obr.6 řez 6-6 plochým kanálkovým ventilem z obr.7, obr.7 je řez lichoběžníkovým plochým kanálkovým ventilem podle předloženého vynálezu, obr.8 je řez 8-8 plochým ventilem z obr.7, obr.9 je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu, majícím přerušovaná těsnění, obr.10 je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu mající propojovací část obsahující vyztužovací přehyby, obr.11 je perspektivní pohled na další provedení obalu podle předloženého vynálezu mající nádobu na kapalinu, která je samonosná a také je opatřené přepravním těsněním, předřížnutým trhacím zářezem a závěsem, obr.12 je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu opatřeným přepravním těsněním, předříznutým trhacím zářezem, prvním závěsem na konci plochého kanálkového ventilu a druhým závěsem na konci nádoby na kapalinu, obr.13 je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu, obr.13 je řez dalším provedením obalu podle předloženého vynálezu majícím poutko, obr.14 je řez dalším provedením obalu podle předloženého vynálezu majícím uzávěr, obr.15 je řez obalem z obr.14, u kterého je vytažen uzávěr, obr.16 je zvětšený řez uzávěrem z obr.15, který byl vytažen, obr.17 je částečný zvětšený řez obalem z obr.14, u kterého uzávěr zakrývá plochý kanálkový ventil, obr.18 je řez 18-18 obalem z obr.17, obr.19 znázorňuje způsob výroby obalu podle předloženého vynálezu, obr.20 až 21 jsou perspektivní pohledy na další obal podle předloženého vynálezu, obr.22 je řez 22-22 obalem z obr.20, obr.23 je perspektivní pohled znázorňující použiti obalu z obr.20, obr.24 a 25 je perspektivní pohled na ještě jiný obal podle předloženého vynálezu, na obr.26 až 27 je perspektivní pohled na ještě další provedení obalu podle předloženého vynálezu, obr.28A je řez 28-28 obalem z obr.26, je-li otevřena cesta pro kapalinu, obr.28B je řez 28-28 obalem z obr.26, je-li cesta pro kapalinu uzavřena, obr.29 je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu, obr.30ň je řez jiným provedením obalu podle předloženého vynálezu, je-li cesta pro kapalinu uzavřena.

obr.30B je řez obalem z obr.30A, je-li cesta pro kapalinu otevřena, obr.31 je perspektivní pohled na jiné provedení obalu podle vynálezu, obr.32 je perspektivní pohled na obal z obr.31, je-li použit zaskakovací knoflík, obr.32 je perspektivní pohled na obal z obr.31, je-li knoflík zapnut, obr.33 je perspektivní pohled na jiné provedení obalu podle předloženého vynálezu, obr.34 je perspektivní pohled na obal z obr.33, jsou-li do sebe zasunuty zářezy, obr.35 je perspektivní pohled na jiné provedení obalu podle předloženého vynálezu, obr.36 je perspektivní pohled na obal z obr.35, jsou-li zaskakovací knoflíky zapnuty.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je znázorněn samozavírací dávkovači obal na kapalinu, naplněný kapalinou a sestávající z utěsněné nádoby .LQ na kapalinu provedenou vcelku s propojovací částí, integrální s a v kapalinovém spojeni provedeném v propojovací části 40, s plochým kanálkovým ventilem £0. Obal z obr.1 je vytvořen z první obalové části 80 a druhé obalové části 90. které jsou vzájemně utěsněny podél obvodového těsnění 60. První obalová část 80 slouží jako víko 11 nádoby 10 na kapalinu a prvního plochého členu 21 plochého kanálkového ventilu 20. Druhá obalová část 20. sestává ze zásobní část 13 s výhodou ve tvaru misky L3./ která obsahuje určité množství kapaliny a udává tvar nádoby LQ na kapalinu a druhého plochého členu 22 na plochém kanálkovém ventilu 20 První a druhý plochý člen 21. a 22 plochého kanálkového ventilu 20 jsou k sobě přitisknuty jak je znázorněno na obr.2a. Šířka těsnění 60 po obvodu nádoby LQ na kapalinu a po okrajích plochého kanálkového ventilu 2Q tvoří přírubu 3JQ.

Působi-li na nádobu 10 na kapalinu silou ručního stisknu tlak, plochý kanálkový ventil 20 je nucen se vyhnout ven a vytvořit tak průtokový kanál 25 jak je znázorněno na obr.2b.

Takto vytvořeným průtokovým kanálem 25 se vypouští kapalina ven z obalu ústím 23.· Uvolní-li se stisk, první a druhý plochý dlen 21 a 22 se vrátí do těsné vzájemně na sebe přitisknuté polohy a tím uzavřou plochý kanálkový ventil 20 do původního uzavřeného stavu jak je znázorněno na obr.2a.

Nádoba 10 na kapalinu podle předloženého vynálezu může být provedena v jakékoliv velikosti a tvaru. S výhodou je velikost a tvar obalu proveden tak, aby byl vhodný pro držení v jedné ruce a obal je vyroben z vhodného poddajného materiálu, který lze stisknout rukou a snadno vyvodit tlak na nádobu 10 na kapalinu aniž by se roztrhl nebo přetrhl materiál. S výhodou tvar nádoby 10 na kapalinu unožňuje, aby obal mohl stát na ploše 12a misky 12, která je rovnoběžná s víkem 11, jak je znázorněno na obr.3. Jiný výhodný tvar nádoby 10 na kapalinu je takový, který umožňuje, aby obal stál na ploše 12c misky 12 jak je znázorněno na obr.11.

V nejvýhodnějším provedení má plochý kanálkový ventil 20 zvětšenou boční šířku mezi částmi 40 a ústím 23/ např. jak je znázorněno na obr.24 a 25. Zvětšená boční šířka plochého kanálkového ventilu 20. může vést větší množství kapaliny z nádoby JL3 na kapalinu do kanálku. Zvětšené množství kapaliny pomáhá více rozevřít průtokový kanál zatlačením vnitřních stěn prvního a druhého plochého členu 21 a 22. To znamená, že uživatel může dávkovat kapalinu vyvozováním menšího tlaku. Kromě toho, provedení se zvětšenou boční šířkou může také napomáhat snadnějšímu průtoku kapaliny zpět do nádoby JL_Q.- Je nutno poznamenat, že plochý kanálkový ventil 20 mající zvětšenou boční šířku může být vytvořen v jakémkoliv rovinném tvaru jako je např. lichoběžník, trojúhelník, čtverec, nepravidelný tvar a pod.

Nádoba 10 na kapalinu podle předloženého vynálezu je alespoň zčásti vytvarována tepelným tvarováním termoplastického materiálu do požadovaného tvaru, aby se vytvořila zásobní část 13. která obsahuje určité množství kapaliny. Obvykle tepelné tvarování sestává z deformace vpodstatě rovinného termoplastického materiálu do třírozměrného tvaru jako je miska 12 znázorněná na obr.3. Tepelné tvarování vyžaduje, aby vpodstatě rovinný plochý materiál byl ohřát na určitou teplotu (deformační teplotu), při které lze termoplastický materiál trvale deformovat. Potom co je termoplastický materiál vytvarován do požadovaného tvaru, teplota se sniží pod deformační teplotu a tím se ustálí tvar. Je-li tepelně vytvarována, plocha rovinného termoplastického materiálu se zvětší, což má za následek, že materiál, který je roztažen, má menší tlouštku než původní neroztažený materiál. Toto roztažení zvětšuje pružnost zásobní části 13 nádoby 10 na kapalinu, na kterou působí tlak vzniklý stlačením. Zvětšená pružnost způsobuje, že nádoba 10 na kapalinu je snadněji stlačitelná. Kromě toho přírubová část 30 zůstává relativně silná a tuhá. Tepelné tvarování je také výhodné v tom, že tvar nádoby 10 na kapalinu může mít snadno jakýkoliv požadovaný tvar.

Tepelné tvarování lze použít jak u první obalové části J30 tak i u druhé obalové části 90 a vytvořit tak obal mající v nádobě 10 na kapalinu dvě zásobní části 13 jak je znázorněno na obr.4. Takový obal, který je znázorněn na obr.4 může obsahovat poměrně velké množství kapaliny ve srovnání s obalem obsahujícím pouze jednu zásobní část LQ.

Ve výhodném provedení předloženého vynálezu je plochý kanálkový ventil 20 vyroben z prvního a druhého plochého členu 21 a 22, přičemž alespoň jeden z plochých členů je dostatečně pružný, aby vrátil ploché fólie do jejich původní rovinné polohy, uvolní-li se stlačovací tlak, který působil na obal LQ.. Tato pružnost způsobuje lepší uzavření plochého kanálkového ventilu

ΠΩ.. Pro plochý dlen je zvolen materiál, který je schopný prokázat takovouto pružnost. Tímto materiálem je s výhodou termoplastický materiál, včetně jednovrstvých a laminovaných plastikových filmů a fólií, jako polyetylén, polypropylen, polyvinylchloridový polystyren, polyvinylidenchlorid, fluoridová pryskyřice, pólykarbonáty jako polymetylmetakrylát, estery jako plyetylterftalát, polyamidy, pólyfenylémoxidy a lamináty s kovovým povlakem a použitelné jsou i ostatní pro kapalinu nepropustné materiály jako vrstvená lepenka.

Obvykle má termoplastický materiál s výhodou tlouštku 0,05 mm. Jeden se zejména vhodných materiálů je polypropylen. Je-li pro výrobu obalu použit polypropylen, je výhodné, aby alespoň jeden ze dvou plochých členů měl průměrnou tlouštku alespoň 0,1 mm, nejvýhodněji 0,15-0,3 mm. V jednom ze zejména výhodných provedeni, u kterého se používá polypropylen, má pro dávkování kapaliny mající viskozitu okolo několika tisíc centipoisů, jeden z plochých členů tlouštku 0,15 mm, přičemž druhý má tlouštku 0,2 až 0,3 mm.

I když plochý kanálkový ventil 20 podle předloženého vynálezu se může sám znovu zavřít, znovuuzavírání lze pomoci povrchovým napětím kapaliny zachycené mezi prvním a druhým plochým členem 21 a 22, zejména obsahuje-li obal kapalinu o nízké viskozitě. Průtokový kanál plochého kanálkového ventilu 20 podle předloženého vynálezu s výhodou vychází přímo ze zásobníku 10 na kapalinu bez jakýchkoliv rohů nebo ohybů. V případě, že obsažená kapalina má vysokou viskozitu, plochý kanálkový ventil 20 s výhodou nemá žádné kouty nebo ohyby.

Šířka a poměr šířka/délka podle předloženého vynálezu může kapaliny obsažené v obalu. Šířka plochého kanálkového ventilu HO být příslušně měněna podle druhu plochého kanálkového ventilu 20 podle předloženého vynálezu je obvykle 5 až 30 mm. Plochý kanálkový ventil 20. podle předloženého vynálezu může vykazovat lepší znovuzavírání s relativné malou délkou pro všechny druhy kapaliny, např. 3 až 10 mm, ve srovnání se známými vakovitými obaly. V případé kapalin s vysokou viskozitou je výhodné, aby šířka byla poměrně širší a délka poměrné kratší.

Tvar půdorysu plochého kanálkového ventilu 20 může být čtvercový, pravoúhlý, lichoběžníkový nebo kulatý. Velmi výhodné je provedení předloženého vynálezu, u kterého je šířka plochého kanálkového ventilu 20 větší v propojovací části 40 než v ústí 23, čímž dostane v půdorysu lichoběžníkový tvar. Tento plochý kanálkový ventil, který je znázorněn na obr.7, vykazuje výborné dávkováni i znovuzavírání. U průtokového kanálu 25 lichoběžníkového plochého kanálkového ventilu 20 se pro vypouštění kapalného materiálu vyžaduje větší vertikálnější otevření ústí 23 jak je znázorněno na obr.8, než otevření ve spojovací části 40 jak je znázorněno na obr.6. Bez ohledu na teorii je zřejmé, že tento průtokový kanál, který je větší v ústí 23, vyžaduje větší sílu k dosažení takovéhoto tvaru a proto se plochý kanálkový ventil 20. je-li uvolněna stlačovací síla, uzavírá v ústí 23 větší silou než ve spojovací části 40 plochého kanálkového ventilu 20. To usnadňuje průtok kapaliny uzavřené mezi plochým kanálkovým ventilem 20 zpět do nádoby 10. Rovněž je zřejmé, že vzhledem k velké síle, potřebné k vytvoření průtokového kanálu v ústí 23. uzavření tohoto lichoběžníkového plochého kanálkového ventilu 20 je mnohem účinějši než plochého kanálkového venmtilu 20 majícího stejnou šířku v ústí 23 a ve spojovací části 40 jak je znázorněno naobr.5 a 6.

Plochý kanálkový ventil 20 může dále obsahovat jedno nebo více dalších vložených těsněni 61 jak je znázorněno na obr.9. Vložené těsnění 61 může zlepšit ovládání průtoku kapalin a také usnadňuje znovuzavírání. Vložené těsnění 61 je zejména vhodné pro kapaliny mající vyšší viskozitu. Kapaliny mající vysokou viskozitu jako jsou např. pasty a gely vyžadují pro průtok plochým kanálkovým ventilem 20 větší tlak ve srovnání s kapalinami o nízké viskozitě. Proto kapaliny mající vysokou viskozitu jsou baleny pro usnadnění dávkování do obalu majícího široký plochý kanálkový ventil 20. Avšak široký plochý kanálkový ventil 22 má tendenci k poměrně pomalé znovuuzavíraci činnosti a proto může zůstat kapalina uzavřena v plochém kanálkovém ventilu 20. Toto vložené těsnění 61 způsobuje rychlejší znovuzavření a proto má tento široký plochý kanálkový ventil 20 velkou uzavírací účinnost. Vložené těsnění 61 může být umístěno poblíž spojovací části 40 plochého kanálkového ventilu 20. ale může také procházet po délce plochého kanálkového ventilu 20 od propojovací části 40 k ústí 23.

Propojovací část 42. je vazbou mezi nádobou na kapalinu 42 a plochým kanálkovým ventilem, opatřena vyztužovacím přehybem kanálkovému ventilu 20 jak je přehyb 50 je patrná a vpodstatě na alespoň jedné z částí částečně, ale s výhodou

Propojovací část 40 může být 5l2 umístěným proti plochému znázorněno na obr.10. Výztužný stálá zvrásněná čára, provedená

S2. nebo 22./ která prochází alespoň úplně, přes boční šířku plochého kanálkového ventilu 20. Je výhodné, aby toto vyztužení mělo malý rádius R (jak je znázorněno na obr.10) spíše než velký rádius (jak je znázorněno na obr.3). Ve velmi výhodném provedení je rádius výztužného přehybu menší než 1 mm.

Podpora uzavírací sily způsobená vyztužovacím přehybem 50 se zvyšuje jak se vyztužovací přehyb 50 stává patrnějším, vytvořením většího úhlu 51 mezi plochami sousedních fólií spojovací části 42 Jak je znázorněno na obr.10. Ve výhodném provedení je propojovací část 40 tak tvarovaná, aby byl úhel 51 nejméně 5 stupňů, nejlépe asi 5 až 90 stupňů. Znovuzavíraci činnost je tím lepší, čím se úhel více blíží k 90 stupňům.

Výztužný přehyb 50 může být vytvořen ohýbacími prostředky nebo prostředky pro tepelné vytvarování. Tepelné tvarování je zvláště výhodný způsob pro vytvoření výztužného přehybu 50. Dává se přednost tornu, aby propojovací část 40 byla strukturální a tuhá. Vytvořením tuhého výztužného přehybu 50 zůstává tvar propojovací části 40 vpodstatě nezměněn bez ohledu na množství kapaliny, která zůstane v nádobě a proto se dobrého znovuzavření dosáhne jak když je obal plný, tak když je kapaliny v nádobě málo.

Výhodný je plochý kanálkový ventil, kde nejméně jedna z fólií má určitou pružnou sílu nebo kde spojovací část obsahuje vyztužovací přehyb 50 nebo kde je obojí, což pomáhá znovuzavírat plochý kanálkový ventil 20. Aniž bychom byli svázáni teorií, je zřejmé, že při znovuzavírání bude kapalina, která zůstala ve výztužném přehybu £0., tlačena zpět do nádoby 10 na kapalinu. Lepší znovuzavírání způsobené vyztužovacím přehybem 50 také pomáhá zabránit při znovuzavírání vniknutí vzduchu z atmosféry do průtočného kanálu 25 a pomáhá při znovuzavírání vtáhnout dovnitř kapalinu sevřenou v průtočném kanálu 25. Tento vyztužovací přehyb 50 způsobuje, že má plochý kanálkový ventil 20 podle předloženého vynálezu lepši uzavírací sílu a dokonalejší znovuzavlrání ve srovnání s obvyklými obaly, majícími ploché kanálkové ventily stejné délky. Je důležité, že setrvačnost proudu kapaliny je rázně přerušena a kapalina je tlačena zpět z plochého kanálkového ventilu 20, protože zůstane-li kapalina v plochém kanálkovém ventilu 20. může po znouzavření plochého kanálkového ventilu 20 postupně proudit a unikat z ústí 23. J® výhodné, že je-li obal podle předloženého vynálezu uzavřen, zůstane v plochém kanálkovém ventilu 20 minimální množství kapaliny. Proto má obal podle předloženého vynálezu, je-li jednou uzavřen, minimální únik kapaliny.

Příruba 30 je tvořená těsněním 60 vytvořeným po připevnění první obalové části 80 k druhé obalové části Sfl. Po utěsnění lze obvodový tvar příruby vytvořit dobře známým odříznutím nebo vyražením. Při provádění utěsřiovaciho a razícího procesu lze přírubu 30 vytvarovat tak, aby měla další různé funkční části obalu.

výstupek částí 80

Příruba 30 může vyčnívat podélně do stran plochého kanálkového ventilu 20 a bočně na vzdálenějším konci plochého kanálkového ventilu 20. aby spojovala vnější okraje ústí 23 plochého kanálkového ventilu 20 a tvořila přepravní těsnění 31. K odstranění přepravního těsnění lze použit kterýkoliv z různých otvíracích prostředků. Například lze podélné strany plochého kanálkového ventilu 20 opatřit předříznutým zářezem 32 tak, aby spotřebitel mohl otevřít přepravní těsnění odtržením nebo odříznutím plochého kanálkového ventilu 20 po šířce a utvořit ústí 23 (obr.11 a 12). Na přepravním těsnění 31 lze vytvořit bočně ven z jedné nebo obou obalových znázorněno na obr.13. V určité hloubce nebo drážkovaný zářez mechanickým nebo naříznutím. Také lze použít společné vyčnívající nebo 90 jak je lze vytvořit rýhovaný laserovým řezem nebo protlačení materiálu se slabým spojením. Pro snadné odtržení lze také použít vrstvenou výhodné, aby takováto protože perforace by orientované fólie lze fólii mající podvrstvu s perforací. Je vrstvená fólie nebyla tvarovaná teplem, se mohla porušit teplem. Monoaxiálně použít tak, že se umístí ve směru rovnoběžném se směrem odtrhávání. Tyto monoaxiálně orientované fólie by se také neměly tvarovat teplem, protože je o nich známo, že se při ohřátí roztahují nepravidelně. Odtrhávací prostředky mohou být použity samostatně nebo v kombinaci. Tyto odtrhávací prostředky jsou obvykle vytvořeny tak, že odtržením těsnění vznikne plochý kanálkový ventil 20 určeně délky s ústím 23.

Přepravní těsnění 21. může být dále protaženo v podélném směru a tvořit další pomocné prostředky jako například závěs 33 jak je znázorněno na obr. 11 a 12. Podobně může být příruba 30 vedle nádoby 10 na kapalinu opatřena pomocnými prostředky. Obal z obr.12 je opatřen prvním závěsem 33a, který slouží pro zavěšeni před použitím a druhým závěsem 33b. který slouží pro zavěšení během používání.

Jindy může být příruba 30 protažena a vytvarována tak, aby tvořila uzavírací prostředky. Jak je znázorněno na obr.14 lze uzávěr 34 vytvořit integrálně s protaženou části přepravního těsnění 31 plochého kanálkového ventilu 20. Uzávěr 34 je vyroben tak, aby měl v protažené přírubě 30 dutou část 35. která odpovídá vnějšímu tvaru plochého kanálkového ventilu 20 jak je znázorněno na obr.17. S výhodou je uzávěr vytvořen ze dvou obalových Částí 80 a 90 vyčnívajících ven z okrajů ústí 23. Uzávěr 34 lze odejmout z plochého kanálkového kanálku 20 jak je znázorněno na obr.15. Zejména je uzávěr 34 u výhodného provedeni opatřen jedním nebo více výstupky 36 , které se hodí do jednoho nebo více zářezů 24 vytvořených na podélném okraji plochého kanálkového ventilu 20, aby ee vytvořil bezpečný uzávěr jak je znázorněno na obr.17. Pro další bezpečné uzavření, může být vnitřní část uzávěru 24 opatřena zesílenou částí 37 jak je znázorněno na obr.18. Uzavírací prostředky mohou být také připojeny k obalu, s výhodou s nádobou na kapalinu, spojovací částí uzávěru.

V dalším provedení je nádoba 10 na kapalinu tepelně vytvarována jak je znázorněno na obr. 20 až 22. Boční šířka a výška nádoby 10 na kapalinu se rozšiřují směrem k propojovací čáBti 40. Tento tvar umožňuje uživateli uchopit nádobu 10 na kapalinu mnohem snadněji a dávkovat kapalinu s minimální zbytkem kapaliny v nádobě 10 na kapalinu.

Jak je znázorněno na obr.20, na přírubě 30 jsou vytvořeny zářezy 39a nebo rýhovaná linka 39b. Rýhovaná linka 39b je vytvořena na alespoň jednom plochém členu 21, 22. Alespoň jeden z plochých členů 21. 22 je opatřen rýhovanou linkou 39b zejména proto, aby usnadnil spotřebiteli vytvořit výpustný otvor (nebo ústí) v samozavíracím plochém kanálkovém ventilu 20. S výhodou je u alespoň jednoho plochého Členu 21, 22 použit monoaxiální materiál orientovaný směrem k rýhované lince 39b. Proto lze před použitím snadno přepravní těsnění 30 ručně odtrhnout.

Při použití se obvykle dávkovači obal znázorněný na obr.20 postupně rukou svírá a stlačuje způsobem znázorněným na obr.23. V důsledku toho, má příruba 30 a plochý kanálkový ventil 20 během vyprazdňování tendenci se nežádoucím způsobem ohnout. Protože vlivem ohýbání plochého kanálkového ventilu 20 se průtokový kanál uzavírá nebo zaškrcuje, je uživatel, aby se vytlačila kapalina, nucen tlačit na zásobní část 13 mnohem silněji. To znamená, že ohnutí plochého kanálkového ventilu 20 může způsobovat při použ i t í pot í že.

Zdokonalený plochý kanálkový ventil, mající větší boční šířku podle vynálezu, může zabránit tomuto možnému problému. Zejména má zdokonalený ventil větší boční šířši část ve srovnání s boční šířkou na vstupu plochého kanálkového ventilu. Protože zvýšené množství kapaliny proudící průtokovým kanálem tlačí silněji na vnitřní stěny průtokového kanálu, lze zamezit uzavření nebo zaškrcení průtokového kanálu i když se plochý kanálkový ventil v ruce ohne. Jinými slovy, uživatelé mohou dávkovat kapalinu aniž by museli vyvozovat velký tlak na nádobu 10 na kapalinu.

V jednom z nejvýhodnějšich provedeni obalu podle vynálezu znázorněném na obr.24 a 25, má plochý kanálkový ventil 20 větší boční Šířku poblíž propojovací části 40 a menSi boční Siřku poblíž ústí (neznázorněno). Na obr.25 začíná zvySující se část 41 v místě, kde je okraj plochého kanálkového ventilu 20 prvně spojen s nádobou 10 na kapalinu a končí v místě u horní části nádoby 10 na kapalinu. Snižující se část 42 začíná u horní části nádoby 10 na kapalinu a končí u ústí (neznázorněno).

Ve zvySující se části 41 je boční Šířka W1 plochého kanálkového ventilu 20 alespoň o něco větSÍ než boční Šířka WO na počátečním okraji plochého kanálkového ventilu 20. Ještě výhodnějSí je, je-li Šířka W1 větSÍ než šířka WO po celé části 41. Nejlépe je, jestliže se Šířka W1 postupně mění po křivce jak je znázorněno na obr.25.

Při použití se po odstranění přepravního těsnění 31 obal na dávkování kapaliny stiskne a zmáčkne, například jak je znázorněno na obr.23. U tohoto obalu, přestože se plochý kanálkový ventil 20 také ohne, lze širší průtokový kanál snadno otevřít a udržet ve zvyšující se části 41. Proto může uživatel vytlačovat kapalinu aniž by stlačoval nádobu 10 na kapalinu příliš silně. To znamená, že lze provedením z obr.24 a 25 dosáhnout snadné dávkování.

Jak bylo shora popsáno, průtokový kanál samozavíraciho dávkovacího obalu podle předloženého vynálezu lze samovolně uzavřít, přestane-li se stlačovat nádoba 10 na kapalinu, avšak vzniká potřeba uzavřít průtokový kanál mnohem těsněji. Tato potřeba je obal nese. odstraněni záviBlá na okolnostech jak se samozavírací dávkovači Například, pokud uživatel nese obal v tašce po přepravního těsnění 31 . unikání kapaliny může být způsobeno nežádoucím působením tlaku na nádobu 10 na kapalinu.

Proto je potřeba zajistit, aby plochý kanálkový ventil nežádoucím způsobem neunikal.

Ve výhodných provedeních podle vynálezu, samozavírací dávkovači obal na kapalinu sestává dále z prostředků zajišťujících uzavření, kterými se zajistí uzavření průtokového kanálu. Ve výhodných provedeních jsou prostředky zajišťující uzavření tvořeny uzávěrem průtoku kapaliny vytvořeným na a/nebo v průtokovém kanálu plochého kanálkového ventilu 20. Uživatelé mohou ovládat uzávěr průtokového kanálu ručně stlačením uzávěru průtoku kapaliny. Je-li uzávěr průtoku kapaliny v otevřené poloze, uživatelé mohou dávkovat kapalinu stisknutím nádoby 10 na kapalinu. Na druhé straně, je-li uzávěr průtoku kapaliny v uzavřené poloze, průtokový kanál může být uzavřen těsněji a proto nedochází k unikání kapaliny.

Na obr.26 je uzávěrem průtokového kanálu uzavírací knoflík 43 umístěný ve zmenšující se části 42 plochého kanálkového ventilu 20. Uzavírací knoflík 45 má zvláštní konstrukci průřezu jak ptrno z obr.28A. V plochém kanálkovém ventilu 20 je druhý plochý člen 22 konkávní ve tvaru polokoule, tím tvoří otevřenou konstrukci tj. cestu 46 pro kapalinu uzavíracím knoflíkem 45. V tomto stavu je uzavírací knoflík 45 v otevřené poloze. Proto mohou uživatelé dávkovat kapalinu cestou 46 stlačením nádoby 10 na kapalinu.

Na druhé straně, není-li obal používán a/nebo se musí zabránit unikání kapaliny, uzavírací knoflík 45 je ručně stlačen dolů do uzavřené polohy, čímž je vytvořena uzavřená konstrukce uzavíracího knoflíku 45, jak je patrno z obr.28B. Tato konstrukce zabrání, aby plochým kanálkovým ventilem 20 unikala kapalina i když na nádobu 10 na kapalinu působí tlak.

Ve výhodném provedení je uzavírací knoflík 45 pokryt vyztužovacími materiály 47 jak je znázorněno na obr. 29.

V jiném výhodném provedení znázorněném na obr.30A a 30B, je u uzavíracího knoflíku 49 první plochý člen 21 konkávní, aby zakryl průtokový kanál. V tomto stavu je uzavírací knoflík 49 v uzavřené poloze. Před vymáčknutím uzavíracího knoflíku 49 nahoru, průtokový kanál není vytvořen i když se na nádobu 10 na kapalinu vyvozuje tlak. Vytlačením uzavíracího knoflíku 49 do otevřené polohy je cesta 46 kapaliny vytvořena mezi prvním a druhým plochým členem 21 , 22 jak je znázorněno na obr.30B. Proto uživatelé mohou dávkovat kapalinu uzavíracím knoflíkem 49. Výhodněji se vrací stlačený uzavírací knoflík 49 automaticky do původní uzavřené polohy, jak je patrno z obr.30A, vlivem pružnosti plochých členů 21, 22.

Uzavírací knoflíky 45, 49 mohou být vyrobeny z jakéhokoliv pružného materiálu. S výhodou ze stejného materiálu jako jsou první a druhý plochý člen 21, 22 tj. termoplastického materiálu. Ještě výhodněji mohou být ploché členy 21, 22 a plochý kanálkový ventil 20 vyrobeny z termoplastického materiálu a vytvořeny procesem tepelného tvarování.

Uzavírací knoflík může mít jakýkoliv rovinný tvar jako je kruh, elipsa, lichoběžník, trojúhelník, čtverec, nepravidelný tvar a pod. S výhodou je uzavírací knoflík vytvořen v rovinném tvaru kruhu nebo elipsy jak je znázorněno na obr.26.

Ve výhodných provedeních je boční šiřka uzavíracích knoflíků zvolena v rozsahu od šířky, která je vpodstatě stejná jako je boční šiřka průtokového kanálu až do asi jejího desetinásobku. Nejvýhodněji se boční šířka uzavíracích knoflíků pohybuje od 1,2 do 2,0 násobku boční šířky průtokového kanálu.

Problém úniku kapaliny může být také vyřešen jinými prostředky zajišťujícími uzavření, jimiž může být opatřen samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle vynálezu. Ve výhodných provedeních sestávají prostředky zajišťující uzavření z prostředků pro udržení samouzavíracího plochého kanálkového ventilu v ohnutém stavu. V nejvýhodnějším provedení jsou těmito prostředky prostředky udržující samozavírací plochý kanálkový ventil 20 v ohnutém stavu. Ve výhodném provedení znázorněném na obr.31 a 32, jsou zajištující prostředky tvořeny sadou stiskacích knoflíků £2, vytvořených v přírubě 30 druhého obalového členu 90. Aby se zabránilo unikání kapaliny z plochého kanálkového ventilu 20, stiskací knoflíky 62 se zapnou dohromady jak je znázorněno na obr.32, čímž se zafixuje plochý kanálkový ventil 20 v ohnutém stavu. Protože ohyb plochého kanálkového ventilu 20 napomáhá účinku uzávěru v průtokovém kanálu plochého kanálkového ventilu 20/ unikání kapaliny může být zabráněno neprodyšně.

V ještě výhodnějším provedení, jsou zajišťovací prostředky tvořeny párem zářezů vytvořeným v rozích příruby 30 jak je znázorněno na obr.33. Zářezy jsou také zasunuty vzájemně do sebe jak je znázorněno na obr.34 a tím se udržuje plochý kanálkový ventil 20 v ohnutém stavu. Tím se také zabrání unikání kapaliny.

V jiném výhodném provedení, znázorněném na obr.35 a 36, je první plochý člen 21. opatřen dvěma sadami stiskacích knoflíků 64a, 64b, sloužícími jako zajištovací prostředky. Oba knoflíky 64a, 64b jsou svými odpovídajícími částmi zapnuty jak je znázorněno na obr.36. Tím je plochý kanálkový ventil 20 tlačen do a udržován v ohnutém stavu a unikání kapaliny se takto také zabrání.

V ještě jiném a alternativním provedení, jsou prostředky zajišťujícími uzavření tvořeny uzavíracími prostředky, uzavírajícími výtok z průtokového kanálu. Je nuto poznamenat, že jeden příklad, kterým se však vynález neomezuje na toto provedení, je znázorněn na obr.14 až 18, kde jsou uzavírací prostředky vytvořeny jako čepička 34.

Při způsobu vytvoření obalu podle předloženého vynálezu se použije tepelné tvarování. Tepelné tvarováni je prostředek ke tvarování termoplastických fólií do určeného tvaru působením tepla a síly. Takové fólie použitelné jako poddajný materiál podle předloženého vynálezu jsou vyrobeny z jednovrstvých a vrstvených plastických filmů a fólií vyrobených z materiálu jako je polyetylén, polypropylen, polyvinylchlorid, polystyren, polyvinylydenchlorid, fluoridová pryskyřice, polykarbonát jako je polymetylmetakrylát, estery jako je polyetylterftalát, polyamidy, polyfenylenové oxidy a lamináty z polyesterů a povlaky spojované teplem. Dává se přednost polyetylénu, polypropylenu, polyvinylchloridu a několikavrstvým strukturám vytvořeným laminováním a/nebo vytlačováním. Aby se zlepšilo utěsnění plynu, je ve výhodném provedení vrchní a/nebo spodní strana termoplastické fólie opatřena ochranou vrstvou. Ochraná vrstva působí jako plynová bariéra ke zlepšeni vůně a/nebo k zabránění oxidace fólií. S výhodou je jako ochranná vrstva použit nylon (Polyamidy), etylen/vinyl alkohol kopolymery (EVOH) a Barex^R. Barex^R obchodní název pro materiály vyráběné firmou Vistron Division of Standarts Oil, Ohio, U.S. Je vyroben kopolymerizací směsi akrylnitrilu a metylakrylátu v poměru 75:25 za přítomnosti malého množství butadien/akrylonitrilu elastomeru. Typ zvoleného materiálu bude záviset na proměnných jako je chemické složení, měrná váha, povrchové napětí a viskozita plněného kapalného výrobku. Tlouštka fólie, která je použita pro tepelné tvarování obalu, se zvolí v závislosti na typu plastiku a požadovaném stupni pružnosti a ohebnosti. S výhodou by měl mít materiál určitou tuhost určitou pružnou tak, aby dával kapalinu, je-li tak, aby plochý kanálkový ventil 20 zadržel silu. Také je výhodné, když je materiál vybrán určitou pružnost zásobní části 13 nádoby 10 na roztahován tepelným tvarováním.

Obr.19 znázorňuje způsob výroby obalu podle předloženého vynálezu, kterému se dává zejména přednost. U tohoto způsobu se část druhého obalového členu 90 vytvaruje do tvaru misky 12. která slouží jako zásobní část 13, přičemž se ponechá část 14 nevytvarovaná teplem. První obalový člen 80 se stává víkem 11 nádoby 10 na kapalinu a lícuje s částí 14 nevytvarovanou teplem druhého obalového členu 90 a tvoři plochý kanálkový ventil 20.

Zejména je pro výrobu výrobků z termoplastického materiálu použit způsob tepelného tvarování, který spočívá v postupném ohřátí, tvarování, chlazení, plnění, těsnění a ražení jak je znázorněno na obr.19. Při první operaci se druhý obalový člen 90 ohřeje ohřívacími prostředky 76 nad deformační teplotu termoplastického materiálu. Při druhé operaci se, například podtlakem ohřátý, změklý druhá obalová část 90 zatáhne do formy 70. Miska 12 může být vytvarována formou 70 do potřebného tvaru. Je to tato forma nebo konkávní plocha, která dělá tvar obalu a detaily povrchu. Při třetí operaci, teplem změklá druhá obalová část 2_0 přijímá tvar přitlačováním na formu 70 do té doby, dokud se nezchladí pod deformační teplotu a neudrží tvar. Miska 12 se dále ochlazuje na teplotu, při které se nepoškodí plněný výrobek. Tímto způsobem má roztažená zásobní část 13 druhé obalové části 9_Q menší tlouštku než byla původní. Při čtvrté operaci je druhá obalová část SJD s vystupující miskou 12 vytvořena a připravena přijmout výrobek. Tekutý výrobek se pak naplní z plničky 71 do misky 12 druhé obalové části 90. Při páté operaci se první obalová část 80 přetáhne přes druhou obalovou část 90 a obě fólie se utěsní zatavovacím strojem 72. První obalová část 80 může být vyrobena ze stejného termoplastického materiálu jako druhá obalová část nebo z jiného. Utěsnění lze provést kterýmkoliv známým způsobem, který je shodný pro obě obalové části jako např. zatavením teplem, indukčním spojením nebo slepením. Při balení kapalných výrobků jako jsou potraviny a léky lze z obalu vyčerpat vzduch a pokud je to potřeba, lze za tohoto stavu do obalu vstříknout ochranný plyn.'Obvykle jsou plochy první obalové části 80 a druhé obalové části 90 vyčnívající z utěsnění 60 obvodu obalu 10 kapaliny a plochý kanálkový ventil 20 utěsněny dohromady. Tato utěsněná oblast tvoři přírubu 30. Přírubu 30 vystupující z plochého kanálkového ventilu 20 lze utěsnit tak, aby tvořila tvarovanou plochu a přepravní těsnění 31. Konečně, obvod získaného obalu je vyražen a/nebo odstřižen, aby obdržel konečný tvar. Při tomto způsobu lze část příruby 30 obalu vyrazit, aby se vytvořily těsnící prostředky, odtrhávací prostředky, závěsné prostředky nebo uzavírací prostředky. Povrch prvního obalové části 80 může pak být potištěn nebo na něj může být nalepena nálepka.

Tato posloupnost operací při výrobě obalu podle předloženého vynálezu za použití tvarování teplem může být prováděna plynulým způsobem výroby. První a druhá obalová část 80. 90 je odvíjena z odvíjecích válečků 74 a 75.

Takto vyrobený obal tepelným vytvarováním může mít pružný plochý kanálkový ventil 20. rozdělovači strukturální propojovací část 40 a tenší pružný obal 10 na kapalinu, který je stlačitelný. Tím, že má obal takovýto tvar, může si tvar propojovací části 40 zachovat tvar, zatímco obal 10 na kapalinu se může postupně stlačovat. Obal podle předloženého vynálezu je vytvarován tak, aby se nemohl při znovuzavírání dostat dovnitř vzduch. Proto když se obsah kapaliny v obalu zmenšuje, obal 10 na kapalinu se stlačí aniž by podstatně ovlivnilo dávkování a znovuzavíraní obalu.

Zdokonalený znovuzavlrací znak nebo znovuzaviratelnost nádoby rovněž napomáhá stlačitelnosti obalu na kapalinu. A tak téměř úplné vyprázdnění obsažené kapaliny lze provést vpodstatě bezezbytku.

Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle předloženého vynálezu pracuje účinně pro kapaliny v Širokém rozsahu viskozity. Obal je zejména vhodný jako obal pro vícenásobné dávkování kapaliny s obsahem 20 až 70 ml. Příklady kapalných výrobků, které věak neomezují rozsah vynáelzu, jsou např. kosmetické výrobky jako Šampony, kondicionéry, sprchovací a holící gely a koupací oleje, tělová mléka, hydratační krémy, čistící výrobky jako detergenty na mytí nádobí, tekutá mýdla, zubní pasty, tekuté prací prostředky, odstraňovače skvrn, tekuté výrobky pro automobily jako je kapalina do ostřikovačů, potravinářské výrobky jako je kečup, hořčice, salátové nálevy, želé, ovocná Šťáva, nealkoholické nápoje, minerální voda, prostředky pro zdravotní péči jako jsou tekuté léky, zubnípasty a kancelářské výrobky jako je lepidlo.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY ω$οα

H 0 7 9

1. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu sestála j ící _f .z,

a) nádoby na kapalinu a —

b) samozavíracího plochého kanálkového ventilu, který „ je v kapalinovém spojení s touto nádobou na kapalinu vyznačený tím, že nádoba na kapalinu obsahuje zásobní část na kapalinu, která je vyrobena z teplem vytvarovaného termoplastického materiálu.
2. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 mající nádobu na kapalinu a samozavírací kanálkový plochý ventil v kapalinovém spojení sestávající z

a) první obalové části obsahující krycí část zásobní části a první plochý člen mající první a druhý podélný okraj a

b) druhé obalové části sestávající ze zásobní části a druhého plochého členu majícího první a druhý podélný okraj, vyznačený tím, že první a druhý obalový člen jsou dohromady vzájemně utěsněny podél obvodu zásobní části a podél příslušných podélných okrajů k vytvoření příruby a tím je vytvořena nádoba na kapalinu a plochý kanálkový ventil.
3. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 2 vyznačený tím, že příruba prochází podélně podél stran samozavíracího plochého kanálkového ventilu a bočně na vnějším konci samozavíracího plochého kanálkového ventilu k vzájemnému propojení a tvoří těsnící prostředky samozavíracího plochého kanálkového ventilu.
4. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 vyznačený tím, že je opatřen závěsnými prostředky.
5. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 2 vyznačený tím, že nejméně jeden z prvního a druhého plochého členu má na sobě vytvořenou rýhovanou linii, která napomáhá uživateli vytvořit dávkovači výpustný otvor samozavíracího plochého kanálkového ventilu.
6. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 vyznačený tim, že nádoba na kapalinu je tak tvarována, aby byl obal samonosný na horizontální ploše, čímž se udržuje průtokový kanál vpodstatě ve vertikální poloze vůči horizontální ploše.
7. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 vyznačený tím, že znovuzavíratelnost samozavíracího plochého kanálkového ventilu a pružnost zásobní části způsobuje stlačitelnost nádoby na kapalinu.

obsažená kapalina ven nádobu na kapalinu a
8. Samozavíraci dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil sestává z prvního plochého členu a druhého plochého členu, které jsou vpodstatě rovinné a jsou k sobě vzájemně čelně přitisknuty a utěsněny dohromady podél svých podélných okrajů, přičemž ploché členy jsou dostatečně pružné, aby se vyboulily vzájemně od sebe a mezi sebou vytvořily průtokový kanál, kterým proudí v obalu následkem vnějšího tlaku působícího na kde nejméně jeden z plochých členů je dostatečně pružný, aby se vrátil do evé původní rovinné polohy uvolní-li se vnější tlak.
9. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 8 vyznačený tím, že dále obsahuje c) prostředky zajišťující uzavření průtokového kanálu.

- 27
10, Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle vyznačený tím, že prostředky zajišťující průtokového kanálu sestávají z uzávěru průtoku umístěného v průtokovém kanálu a uzávěr průtokového ovládán ručně stlačením.

nároku 9 uzavření kapaliny kanálu je
11. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 11 vyznačený tím, že prostředky zajišťujícími uzavření jsou prostředky pro udržování samouzavíracího kanálkového ventilu v ohnutém stavu.
12. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 9 vyznačený tím, že udržovací prostředky jsou upevňovací prostředky pro upevnění samozavíracího kanálkového ventilu v ohnutém stavu,
13. Samozavírací dávkovači vyznačený tím, že sestávají z uzavíracích z průtokového kanálu.

obal na kapalinu podle prostředky zajišťující prostředků pro uzavření nároku 9 uzavření výtoku
14. Samozavírací dávkovači obal na vyznačený tím, že alespoň členu a druhého plochého členu kanálkového ventilu má tloušťku nejméně kapa1 i nu pod1e jeden z prvního s amoz av í rac í ho 0,05 mm.

nároku 8 plochého plochého
15. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 14 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil je opatřen vstupem umístěným vedle a v kapalinovém spojení s nádobou na kapalinu a ústím pro dávkování kapaliny, přičemž boční šířka samozavíracího plochého ventilu je větší na vstupu než v ústí.
16. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 15 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil má část se zvětšující se boční šířkou ve srovnání s boční šířkou vstupu.
17. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 15 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil dále sestává z vloženého těsnění, které rozděluje průtokový kanál podél podélné šířky samozavíracího plochého kanálkového ventilu.
18. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 1 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil je v kapalinovém spojení s nádobou na kapalinu pomocí propojovací části, přičemž tato propojovací část obsahuje vyztužovací přehyb.
19. Samozavírací vyznačený než 1 mm.

dávkovači obal na kapalinu podle nároku 18 t í m, že vyztužovací přehyb má poloměr menší
20. Samozavírací dávkovači vyznačený tím. že první obalovou částí a druhou nejméně 5°.

obal na kapalinu podle nároku 19 vyztužovací přehyb má úhel mezi obalovou částí v propojovací části
21. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 20 vyznačený tím, že samozavírací plochý kanálkový ventil sestává z prvního plochého členu a druhého plochého členu, kde tyto ploché členy jsou vpodstatě rovinné a jsou umístěny vůči sobě čelně a utěsněny dohromady podél svých podélných okrajů, přičemž tyto ploché členy jsou dostatečně poddajné, aby se od sebe vyhnuly a vytvořily mezi sebou průtokový kanál, kterým může v obalu obsažená kapalina proudit vlivem vnějšího tlaku působícího na nádobu na kapalinu a kdy je nejméně jeden z plochých členů dostatečně pružný, aby se vrátil do své původní rovinné polohy, uvolní-li se vnější tlak a samozavírací plochý kanálkový ventil má vstup vedle a v kapalinovém spojení s nádobou na kapalinu a ústím pro vypouštěni kapaliny a boční šířka samozavíracího plochého kanálkového ventilu je větší na vstupu než v ústí.
22. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 21 vyznačený tím, že dále sestává z těsnících prostředků a závěsných prostředků k samozavíračímu plochému kanálkovému ventilu.
23. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu podle nároku 22 vyznačený tím, že nádoba na kapalinu je tak vytvořena, že obal je samonosný na horizontální ploše a udržuje průtokový kanál vpodstatě vertikálně k této horizontální ploše.
24. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu sestávající z

a) nádoby na kapalinu a

b) samozavíraciho plochého kanálkového ventilu, majícího vstup vedle a v kapalinovém spojení s nádobou na kapalinu a ústí, obsahuje první plochý člen a druhý plochý člen, kde ploché členy jsou vpodstatě roviné a jsou přitisknuty k sobě čelně a vzájemně utěsněny podél podélných okrajů, přičemž ploché členy jsou dostatečně poddajné, aby se mohly od sebe vyboulit a vytvořit mezi sebou průtokový kanál, kterým může proudit kapalina obsažená v nádobě na kapalinu vlivem vnějšího talku působícího na nádobu na kapalinu a kde alespoň jeden plochý člen je dostatečně pružný, aby se vrátil do své původní rovinné polohy, uvolní-li se vnější tlak.
25. Samozavírací dávkovači obal na kapalinu sestávající z

a) nádoby na kapalinu a samozavíraciho plochého kanálkového ventilu, který je v kapalinovém spojení s nádobou na kapalinu prostřednictvím propojovací části, kde je propojovací část opatřena vyztužovacím přehybem.