CS37591A3 - Panel-like cold room - Google Patents

Description

1

Vynález se týká deskové chladírny konstruované na prin-cipu výměny tepla.

Jak je známo, jsou chladírny, zvláště sorpčního typu,konstrukce sestávající z rozličných jednotek, jako regenerá-torů, kondenzátorů a podobně, vzájemně spojených potrubími.Vyžadují proto relativně velký prostor a jejich výroba jenákladná. Navíc se musí konstruovat na stanovené výkony, cožznamená, že je třeba značně velikého počtu zařízení o různýchrozměrech.

Pokud jde o požadavek prostoru, výrobních nákladů a skladištní budovy, byly učiněny podobné zkušenosti s odpařovači.Zde však bylo nalezeno řešení problému ve formě deskovýchkonstrukcí, složených z plástů, z nichž se každý skládá zdesek, vymezujících mezi sebou prostor a uspořádaných naplo-cho vedle sebe podle jedné z nich. Pláště vymezují oddělenífázové přeměny, která jsou u některých provedení spojena vřadě. Zpravidla jsou oddělení fázové přeměny opatřena ohříva-cími průchody pro vedení ohřevného média, například páry, jížje kapalina v odděleních fázové přeměny odpařována.

Takovýto odpařovač je popsán například v CS autorskémosvědčení č. 184 112i V uvedeném autorském osvědčení se popi-sují naplocho vedle sebe uspořádané pláště sloužící střída-vě odpařování kapaliny a vedení ohřívacího média. Zpravidlapáry. Oddělení fázové přeměny v jednéxsklipině plášíů jsou 2 spojena v řade.

Hlavním úkolem uvedeného osvědčení je dosáhnout co mož-no plynulého íilmu odpařované kapaliny.

Jiný odpařovač podobného typu je popsán v patentovémspisuGB č. 1,425 176. U tohoto odpařovace jsou oddělení fázo-vé přeměny a ohřívací průchody spojeny ve skupinách paralel-ně. Výpary odpařované kapaliny a zbytek základní kapaliny seodvádějí společně bez recirkulace, což je hlavním znakem zná-mého zařízení. CS autorské osvědčení č. 177 662 se rovněžtýká odpařovačů s deskovou konstrukcí. Jsou u nich opět naplo-cho střídavě uspořádány pláště pro fázovou přeměnu a ohřev.Liší se od výše zmíněného odpařovače hlavně v tom, že se od-pařovaná kapalina a ohřívací pára směšují. Cílem známého za-řízení je rovněž plynulé tvoření filmu na vymezujících deskáchplástů, vytvářejících oddělení fázové přeměny.

Shora uvedená známá technika dokazuje, že princip desko-vé konstrukce odpařovačů je v technickém oboru odpařovánívelmi rozšířen a pozdější zdokonalení se týkají spíše jenkonstruličních detailů než základních znaků. Není ale známorozšíření tohoto principu u složitějších konstrukcí termody-namických zařízení než jsou odpařovače typu stékajícího fil-mu, zvláště u chladíren sorpčního typu, ačkoli jeho dosaži-telné výhody jsou zřejmé. Jak bylo uvedeno, jsou chladírnysorpčního typu s jejich četnými pracovními jednotkami velmisložité konstrukce, jimiž se jejich výroba nejen prodražuje, ’.fíj nýbrž jak je tomu dosud, jsou omezeny na individuální konstruk-ce, určené pro stanovené výkony. Úkolem vynálezu je odstranit toto omezení rozšířenímpole použití deskových termodynamických zařízení na složitěj-ší konstrukce než jsou odpařovače pracující na principu sté-kajícího filmu, zvláště na chladírnv, jejichž provedení vdeskovém typu není dosud známo. Základní myšlenka vynálezu spočívá na poznatku, že plást,složený z od sebe oddělených vymezujících známých desek, u-možňuje použít více než jednoho oddělení fázové přeměny, spo-jených vzájemně uvnitř pláště tak, aby umožňovaly provádě-ní všech funkcí potřebných v chladíme sorpčního typu v jed-nom a tomtéž plášti. Prostředky pro ohřev, chlazení a dosaže-ní chladicího výkonu jsou umístěny v jiném plášti, uspořáda-ném naplocho vedle prvního pláště uspořádaného podél společ- né vymezující desky umístěné mezi dvěma sousedícími plášti.Jak známo, chladicí cyklus sorpčního typu sestává z odpařo-vání pracovního média, k čemuž je třeba dvou pracovních komorse čtyřmi odděleními fázové přeměny. Tato oddělení mohou býtumístěna v plášti vzájemně nad sebou a poté vzájemně spojenado chladicího systému průchody uvnitř téhož pláště. Shorazmíněný sousedící plást nemá oddělení fázové přeměny. Namís-to toho je opatřen průchody pro vedení rozmanitých médií proohřev, chlazení a dosažení chladicího výkonu. Má tedy vyná-lez dva hlavní význaky. Zařízení podle vynálezu se skládá 4 jednak ze čtyř vzájemně nad sebou ležících oddělení fázové-ho přechodu s propojeným systémem průchodů v jednom pláštia jednak z průchodů pro vedení rozmanitých médií pro odpa-řování, kondenzaci a získávání chladicího výkonu v soused-ním plášti.

Jelikož ani vzájemně nad sebou ležící oddělení fázovépřeměny, spojená v řadě a systém propojující tato oddělenía chladicí jednotku sorpčního typu, ani několik průchodůpro vedení média v sousedních pláštích nejsou v oboru chlaze-ní neznámé, má vynález několik málo typických znaků společnýchs deskovými odpařovači.

Desková chladírna podle vynálezu se rovněž skládá z:plášíů,, z nichž každý obsahuje vzájemně oddělené vymezujícídesky, které jsou uspořádány vedle sebe podél jedné společnédesky. Další společný znak s odpařovači spočívá v tom,; že od-dělení fázové přeměny jsou uzavřena pláštěm a jsou vymezenápláštěm. Rovněž n epřímo sériové spojení oddělení fázové pře-měny lze pokládat za známou techniku. Známá zařízení' jsou ješ-tě opatřena ohřívacími průchody, které jsou nezbytné proodpařovači procesy a tím i pro chladicí cykly.

Na druhé straně je třeba pro deskovou chladírnu sorpční-ho typu několika dalších znaků, z nichž žádný není v dosavad-ní technice znám a které tedy jsou podstatou vynálezu.

Jde zvláště o tyto znaky.

Je třeba dvojic naplocho vedle sebe uspořádaných plaš- - 5 - nadrz uzavírajícínádrží uspořádanázové přeměny jsou mne nao průchodze čtyřměnv. tů na rozdíl od odpařovačů, jejichž počet je volitelný.,

Jeden z těchto plástů je hermeticky uzavřen a naplněn pra-covním médiem. V jeho horní Části je umístěna rozdělovačičtyři vzájemně nad sebou pod rozdělovačioddělení fázové přeměny. Tato oddělení fá-vzájemně přímo spojena ve dvojicích. Dále je chladírna opatřena dvojicí průchodů, z nichž jeden spo-juje rozdělovači nádrž se spodní částí nejspodnějších, vzáje-sebou uspořádaných oddělení fázové přeměny. Druhýspojuje rozdělovači nádrž se spodní částí nejvyššíhovzájemně nad sebou uspořádaných oddělení fázové pře-

Druhý ze dvou naplocho vedle sebe uspořádaných plástůse skládá, mimo shora zmíněného a známého ohřívacího průcho-.du, z chladicího průchodu a z průchodu pro médium pro pře-nos tepla.

Známý ohřevný průchod je umístěn vedle nejnižšího ze čtyřvzájemně nad sebou uspořádanými odděleními fázové přeměny po-dél společné vymezující desky mezi naplocho vedle sebe us-pořádanými plášti.

Chladicí průchod je umístěn vedle druhého nejnižšího zečtyř nad sebou uspořádaných oddělení fázové přeměny podélspolečné shora zmíněné vymezovací desky.

Průchodnejnižšího a média pro přenos tepla je umístěn vedle druhéhonejvyššího ze čtyř oddělení fázové přeměny podél - 6 - společné uvedené vymezující desky. Dále bude prokázáno, že se při provozu takovýchto dvo- 'v jic naplocho vedle sebe uspořádaných plástů dosahuje dokona-lého) chladicího cyklu bez pomocného zařízení umístěného vněplástů, v čemž spočívá význam vynálezu, jelikož pláště je možno vyrobit v mechanizované hromadné výrobě nejmodernější vý-robní technikou, zajištující relativně nízké výrobní nákla-dy.

Rozmanitých chladicích výkonů lze dosáhnout použitímvhodného počtu stejných plástů umožňujících dosud neznámoupružnost v napájení chladicího média kryjícího v širokémrozmezí požadavky podle rozměrů a výkonu chladírny.

Rozsah napájení chladíren sorpčního typu umožňuje stav-bu jednotek s podstatně omezenou potřebou prostoru na rozdílod objemných známých zařízení, čímž se otvírá zcela nové od-větví v příslušných technických oborech. ^ále bude vynález: podrobně popsán podle připojených výk-resů, znázorňujících příklady provedení deskové chladírnypodle vynálezu, kde znázorňuje obr. 1 částečně tradiční spo-jovací schéma chladírny sorpčního typu; obr. 2 řez v roviněXL-XL na obr. 3 provedení chladírny podle spojovacího sché-matu znázorněného na obr. 1; obr. 3 pohled na příčný řez vrovině XLI-XLI na obr. 2; obr. 4 částečný řez v roviněXLII-XLII na obr. 5; obr. 5 pohled shora na detail z obr. 6ve zvětšeném měřítku; obr. 6 pohled shora na provedení chla- 7 dííny podle spojovacího schématu na obr. 1 a obr. 7 čelnípohled v rovině XLV -XLV na obr. 6. Některé vztahové značky označují stejné detaily navšech obrázcích. Pracovní komory a jejich oddělení fázovépřeměny a pododdělení jsou označeny římskými číslicemi. Pokudjde o komory a/nebo často komor téže povahy nebo funkce,rozlišují se vzájemně velkými písmeny. Je-li třeba dalšíhorozlišení, jsou vztahové značky, sestávající z římských čí-sel a velkých písmen, doplněny arabskými číslicemi. Pláštějsou označeny zpravidla spojením vztahových značek označují-cích jejich přepážky a jejich rozpěrky.

Spojovací schéma konvenčních chladíren sorpčního typuje znázorněno na obr. 1 a sestává ze známých částí, z rege-nerátoru 212, kondenzátoru 214, odpařovače 216 a pohlcovače218. Regenerátor 212 se ohřívá ohřívacím médiem, napříkladparou tekoucí průchodem 116. Kondenzátor 214 a pohlcovač 218jsou naproti tomu ochlazovány chladicí kapalinou, napříkladvodou tekoucí průchodem 122. Odpařovač 216 je spojen s prů-chodem 220 pro odvádění použitelného chladicího média prostřednictvím média pro přenos tepla, například solného roztoku.

Spodní část či prostor pro kapalinu regenerátoru 212je spojen průchodem 222 s nejspodnějším vstupem 224 pohlco-vače 218 a s rozváděči nádrží 228. Ta je spojena průchodem230 s prostorem pro kapalinu regenerátoru 212. Průchody 222 a 230 si sdělují teplo výměníkem 232. ϊ i;

Horní část nebo-li parní prostor regenerátoru 212 je íl připojen průchodem 234 k horní části parního prostoru kon- e denzátoru 214. Spodní část čili kapalinový prostor kondenzá- | toru 214 je spojena průchodem 236 s rozváděči nádrží 238 ' ;; odpařovače 216. e

Horní část čili výparový prostor odpařovače 216 je spo- ϋ jen průchodem 240 s horní částí nebo-li s výparovým prosto- !· rem pohlcovače 218. ř, č V regenerátoru 212 a v kondenzátoru 214 je tentýž tlak, f· při kterém dochází k odpařování a kondenzaci. Jejich prosto- íí ry vytvářejí odpařovací oddělení IA fázové přeměny, případně 's- kondenzační oddělení IIA fázové přeměny, první nebo-li před- ;; cházející pracovní komory IA - IIA. *

Podobně v prostorech odpařovače 216 a pohlcovače 218 ií & je převážně tlak, při kterém dochází k odpařování a absorbci, £ takže fungují jako odpařovací oddělení IB fázové přeměny a | & absorpční oddělení IIB fázové přeměny druhé, nebo-li násle- £ ξ dující pracovní komory IB - IIB. ? . v

První pracovní komora IA - IIA sestává z odpařovače 212 a kondenzátoru 214, kdežto druhá pracovní komora IB - IIB $ obsahuje odpařovač 216 a pohlcovač 218. Poněvadž absorpce jenež opačný proces odpařování, je příslušné oddělení fázové pře-měny označeno vztahovou značkou IIB. 9 ?:C "ί^ΐνΛΧί,"'

Jelikož obě pracovní komory IA-IIA a IB-IIB jsou na-vzájem spojeny průchody 222, 230, 234, 236 a 240 pro vedeníkapaliny, jsou rozdíly tlaku mezi nimi udržovány hmotnostísloupců kapaliny.

Oba výše zmíněné přídavné detaily jsou proti konvenčnímchladírnám sorpčního typu nové a sestávají z dvojice čerpa-del 244 a 246, zapojených mezi kapalinový prostor a rozvádě-či nádrž 228 pohlcovače 218, případně mezi kapalinový prostora rozváděči nádrž 238 odpařovače 216. Je jich třeba, jelikožplochy kapaliny v odpařovači 216 a pohlcovači 218 jsou pří-liš malé pro účinné odpařování, případně absorpci, je-li chla-dírna sestavena z pláště podle vynálezu. Cirkulací přísluš-ných kapalin v nich se tyto plochy uměle zvětší, což je narozdíl od konvenčních chladíren podle vynálezu snadno prove-ditelné, jak bude dále uvedeno.

Jako pracovního média je možno použít vodního roztokubromidu lithného (liBr), ve kterém je bromid lithný chla-dicím činidlem. Při provozu pracovní médium obohacené chladicím činidlemtak, že roztok je v oboru znám jako "bohatý rotok", teče doregenátoru 212 přes průchod 230. V důsledku ohřívání paroutekoucí průchodem 116 se chladicí činidlo odpařuje v rege-nerátoru 212 z "bohatého roztoku" a je přiváděno Průchodem234 do kondenzátoru 214, kde se sráží na kondenzát chladicí chladicí činností votív, tekoucí orůchodem 122. 10

Kondenzát se zvedá tlakem sloupců kapaliny do rozváděčinádrže 538 odpařovače 216 a vystupuje z první pracovní ko-mory IA-IIA. V odpařovači 216 se kondenzát chladicího činidla přete- I ' kající přes rozváděči nádrž 238 odpařuje, ohřívá se relativ-ně teplejším solným roztokem tekoucím průchodem 220, kterýse zase naopak chladí a odvádí užitečné chladicí médiumchladí my.

Kondenzát chladicího činidla shromážděný ve spodríí čás-ti odpařovače 216 je znovu zvednut do rozváděči nádrže 238Čerpadla 246, zatímco jeho výpary tečou průchodem do výpar-nílio prostoru pohlcovače 218. V důsledku odpařování chladicího činidla v regenerátoru212 se pracovní médium mění na roztok nazývaný odborně "sla-bý", který teče průchodem 222 a výměníkem 232 tepla ke vstu-pu224, kde se směšuje s "bohatým roztokem", přitékajícím ze spodní části pohlcovače 218. "Bohatý roztok" je zvedán čerpadlem 244 do rozváděčinádrže 228 pohlcovače 218.

Odtud přetéká do výparního prostoru pohlcovače 218,umístěného pod ní, a absorbuje páry chladicího činidla při-váděného průchodem 240. Takto obohacený roztok se shromaždu-je ve spodní části či-li v kapalinovém prostoru pohlcovače 218. 11

Naproti tomu "bohatý roztok" teče průchodem 230 zpětdo kapalinového prostoru regenerátoru 212„ přičemž se; oh-řívá horkým slabým roztokem, ve výměníku; 232 tepla.. T-ím se slabý roztok ochlazuje dříve než přitéká prů-chodem 222 ke vstupu 224,. čímž se uzavírá kompletní chladicícyklus.

Chladírna sorpčního typu konstruovaná podle výše pop-saného pracovního principu, sestavená z plástů podle vyná-lezu, je znázorněna na obr. 2 až 7.

Pláště se skládají v podstatě zi vymezujících desek,tvořících přepážky 100 a z dvojice rozpěrek 102j a 102k.

Detaily rozpěrek 102j jsou znázorněny na obr. 2 a 3.Předcházející neboli první pracovní komora IA-IIA a násle-dující neboli druhá pracovní komora IB-IIB jsou umístěny přímo nad sebou pod a nad mezistěnou .'248 . Oddělení fázové pře-měny každé pracovní komory IA-IIA a IB-IIB jsou. vzájemněspojeny otvory 106A a 106B. Průchody 234 a 240/ obr. 1/,tvořené v běžných chladírnách potrubím, mohou, jak je naz-načeno připojením jejic h vztahových značek se vztahovýmiznačkami otvorů 1Q6A a 106B v závorkách, odpadnouti. V tomto provedení otvory 106A a 106B probíhají prak-ticky nad celými kontaktními oblastmi spojených oddělení IAallA a IB a IIB fázové přeměny.

Rozváděči nádrž 228 pohlcovače 218 je opatřena komínem 12 228a, vytvořeným v její střední části.

Oblast 232a převodu tepla tepelného výměníku 232 můžebýt vytvořena z rozpěrky 102 j, což je důkazem univerzálnos-ti konceptu rozpěrky podle vynálezu (obr. 2). Čerpadla 244 a 246, označená symbolicky na obr. 1,jsou v tomto provedení vytvořena prvním, případně druhým ter-mosifonem, označeným toutéž vztahovou značkou. Výše popsané průchody 222, 230, 236, otvory 106A a106B a termosifony 244 a 246 propojují oddělení fázové pře-měny obou pracovních komor IA-IIA, IB-IIB jako u chladírensorpčního typu.

Rozpěrka 102j je vložena mezi dvojice přepážek 100 ovelikosti své ploché strany. Přepážky 100 jsou podél svýchobvodů spojeny žebrovou deskou 250, která může tvořit celeks jednou přepážkou 100 nebo může sestávat ze dvou částí vzá-jemně spojených tak, že tvoří plást. . Pa, naplnění pracovním médiem se přepážky 100 a žebrovádeska 250 vzájemně připevní, například svařením tak, že tvo-ří hermeticky uzavřený pracovní plást 10Q- 102j -250-100.

Detailní zobrazení rozpěrky 102k je znázorněno na obr. 4.Rozpěrka 102k obsahuje mimo průchody 116 pro ohřev a průchody 122 pro chlazení další průchod 220, ve kterém médi- um převodu tepla, například solný roztok, cirkuluje a odvá- dí užitečné chladicí médium, jak bylo popsáno ve spojení s obr. 1.

- 13 -

Rozpěrka 102k je opatřena elektrickými ohřívacími prv-ky 252 a 254, které slouží jako prostředky pro ohřívánístoupajících větší termosiíonů 244 a 246, V tomto případěprvky 252 a 254 tvoří paralelní spojení provedené známým způ-sobem vodiči 256 a 258 na stejnoměrný nebo střídavý zdrojelektrického napětí, který na obrázku není znázorněn.

Jak je znázorněno na obr. 5, má rozpěrka 102k tvar pís-mene L. Její kratší rameno přesahuje okraj pracovního pláš-tě 100-102j-250-100 a proto její šířka odpovídá axiálnímurozměru pracovního pláště. Sběrné a rozváděči části průcho-dů 116, 122 a 220 jsou umístěny v této přesahující částirozpěrky 102k, jak je znázorněno na obr. 4.

Vzájemné uspořádání hermeticky uzavřených plástů 100-102j - 250 - 100 a rozpěrek 102k je znázorněno na obr. 6.Každý pracovní plást 100- 102 -250-100 je obložen dvojicí rozperek 102k, Řada takovýchto vedle sebe uspořádaných jednotekje umístěna mezi čelní deskou 164 (obr. 7) a zadní deskoui 166Přepážky 100, přiložené k pracovním plástům 100-102j-250-100, jsou společné oběma typům jednotek, když jsou sestaveny,jak je znázorněno na obr. 6 a vzájemně připevněny zásuvnýmišrouby 168. V tomto případě vytvářejí rozpěrky 102k se spo-lečnými přepážkami 100 přídavné pláště 100 -102k- 100 vzhle-dem k pracovním plástům 100-102j-250-100. V takto sestavené poloze ohřívací průchod 116 a chladi-cí průchod 122 v přídavných pláštích 100-102k-100 se kryjí \ - 14 - s prvním a druhým termosifonem 244 a 246 v pracovních pláš-tích Ioq-102 .i-250-100. Při provozu ohřátý bohatý roztok se přidává průchodem230 do odpařovacího oddělení IA fázové přeměny v regeneráto-ru 212,.. jak je znázorněno šipkou 260. Zde se chladicí či-nidla z bohatého roztoku odpaří, jak je znázorněno šipkami262, parou tekoucí v průchodech 116 v sousedních přídavnýchpláštích lo0-102k-100. Výpary chladicího činidla tečou přes otvor 106A do kon-denzačního oddělení IIA fázové přeměny, kde se srážejí na pře-pážkách 100, jejichž opačné strany jsou v dotyku s chladicívodou tekoucí průchody 122 sousedních přídavných plástů100-102k-100.

Sražený kondenzát teče ve směru šipek 264 při změnětlaku v první předcházející pracovní komoře IA - IIA protiproudu a ve druhé následující pracovní komoře IB-IIB po prou-dr průchody 236 v odpařovači 216 uzavírajícím odpařujícíoddělení IB fázové přeměny pracovní komory IB - IIB. Zdepřijímá teplo solného roztoku cirkulující v průchodu 220sousedních přídavných plástů 100-102k-100 a odpařuje se.

Takto se solný roztok ochlazuje a stává se užitečným chladi-cím médiem chladírny.

NeOdpařený kondenzát stéká podél přepážek 100 do kapa-linového prostoru ve spodní části odnařovače 216, odkud sezvedá druhým termosifonem 246 na rozváděči nádrž 238, jak je ‘-.Η’*”....... -Λ ,. ,;ι- - 15 - znázorněno šipkou 266 tak, aby podpořila její odpaření.Řídicí síla druhého ternsosifonu 246 je zajištěna teplem pře-nášeným z ohřívacích prvků 252 v sousedních přídavných pláš-tích 100 - 102k - 100 přes společné přepážky 100 (obr. 2). Výpary chladicího činidla proudí ve směru šipek 268otvorem 106B do pohlcovače 218 uzavírajícího absorpční oddě-lení fázové přeměny druhé následující pracovní komory IB - IIB.Zde jsou absorbovány filmy pracovního média tekoucí po produpodél přepážek 100, jak je znázorněno šipkami 270. Tím je pra-covní médium opět obohaceno chladicím činidlem a přeměňujese na bohatý roztok.

Po odpaření chladicího činidla v regenerátoru 212 zbý-vající a nyní slabý roztok odtéká odtud ve směru šipek 282průchodem 222 a teče důsledkem rozdílu tlaků v první pracov-ní předcházející komoře IA - IIA a druhé následující pracov-ní komoře IB - IIB ke vstupu 224. Zde se smíchá s bohatým roz-tokem vystupujícím z . pohlcovače 218 a cirkuluje s ním terino-sifonem 244, jak je znázorněno šipkami 274. Termosifon 244je řízen teplem vyvinutým ohřívacími prvky 254 v sousedníchpřídavných pláštích 100 - 102k - 100 a převedeným přes spo-lečné přepážky 100.

Bohatý roztok tekoucí v termosifonu 244 je zvedán ter-mosifonem 244 na úroveň rozváděči nádrže 228 pohlcovače 218,kde se rozvětvuje. - 16 - ssnww ÍOaWBgBgStHili Část bohatého roztoku může téci ve směru šipky 276 narozváděči nádrž 228 a tím .zajištovat, aby plochy vymezujícídesky uvnitř pohlcovače 218 byly dostatečně zásobeny pracov-ním médiem k provádění absorpce. Jelikož se do této oblastipracovního pláště 100-102j-25Q-Í00 převádí teplo průchody 122,v sousedních přídavných pláštích 100-102k-100, bohatý roztokse částečně odpaří, jak je znázorněno šipkami 218. Avšak tak-to vytvořené výpray mohou téci zpět komínem 228a ve směrušipky 280 do absorpčního oddělení IIB fázové přeměny v pohl-covači 218 a jsou znovu absorbovány.

Další část bohatého roztoku teče průchodem 230 zpět doregenerátoru 212, jak je znázorněno šipkami 282. Ve výměníku232 tepla se ohřeje teplem slabého roztoku tekoucího v proti-proudu ve směru šipky 272, který se naopak ochlazuje.

Jak je zřejmé z toho, co bylo výše uvedeno, provádějídvojice pracovních plástů 100-102j-250-100 a přídavný plást100-102k-100 ve skutečnosti celý chladicí cyklus podle spojo-vacího schématu znázorněného na obr. 1. Vynález tím umožňujevyrábět také chladírny sorpčního typu v mechanizované hromad-né výrobě. Ačkoli se v tomto případě používá čerpadel; 244 a 245jako termosifonů, je zřejmé, že je možno použít i jinýchčeroadel, jako jsou mechanická nebo elektromechanická zaříze-ní. Nicméně termosifony, které lze snadno použít v zařízenípodle vynálezu, jsou vzhledem ke své jednoduchosti nejvýhod- 17 - ně jsi, pokud jde o konstrukci i činnost.

Vynález byl dosud popisován z důvodů jasnosti výkladus rozpěrkami ve formě vložek. Přepážky však mohou být pro-vedeny i ve formě rozpěrek.

Pokud jde o pracovní materiály zvolené pro různé částiplástů, je nutno uvážit, že nejpřísnější požadavky^ budoukladeny na přepážky a budou se týkat jejich tepelné vodivos-ti. S výhodou se proto budou vyrábět z plechu.

Naproti tomu pracovní materiály pro rozpěrky budou vole-ny z hlediska jejich funkce, Například v souvislosti s pro-vedením znázorněným, na obr. 5 bylo uvedeno, že oblast 232apřechodu tepla výměníku 232 tepla může být vytvořena z roz-pěrky 102j. Z důvodu dobré vodivosti tepla může být vyrobena části z plechu, kdežto další rozpěrky 102j mohou sestávat z pracov-ního materiálu se špatnou vodivostí tepla, například z plas-tických hmot.

Mimoto, kdežto pracovní pláště 100-102j-250-100 jsoupokryty plechem, rozpěrky 102k, které tvoří přídavné pláště100-102k-100, když jsou obloženy dvojicí pracovních plástů100-102j-250-100 mohou být vyrobeny zcela ze syntetického ma-teriálu, čímž se snižují výrobní náklady.

Rozpěrky byly na obrázcích znázorněny pouze tam, kdemají tepelně technické funkce. Je však zřejmé, že mají i sta-tický význam. Bude jich proto použito, na rozdíl od výkresů, - 18 - kdekoli je třeba působit proti snižujícím se nebo rozpínavýmsilám vzhledem k rozdílu tlaků na opačných stranách přepážek. Výkony a tím i velikosti zařízení podle vynálezu, jakoži počet použitých plástů se mohou lišit v širokých mezích.Vynález umožňuje získat požadovaný výkon, jak bylo uvedeno,prostě změnou počtu stejných plástů. Proto stanovené řadyplástů různých velikostí umožňují vytvořit zařízení s růz-ným výkonem, což je značnou výhodou vynálezu.

Claims (2)

1. 1. Desková chladírna^konstruovaná na principu výměny te-pla, sestávající ze soupravy naplocho vedle sebe střídavěuspořádaných plástů fázové přeměny s odpařovacími oddělenímia kondenzačními odděleními a plástů s ohřívacími průchody,vyznačující se tím, že z hlediska provádění sorpčních pro-cesů, každý plást (100^102jy250^100) fázové přeměny obsahu-je dvojici odpařovacích odcHení (ΙΑ, IB) a dvojici konden-začních oddělení (ΙΙΑ,ΙΙΒ), spojených po dvojicích v řadě(iAyllA, IBylIB), přičemž dvojice jsou rovněž spojeny v řa-dě, plást s ohřívacím průchodem (116) je opatřen průchody(122) pro cirkulaci chladicího média a průchod (220) propřenos ohřívacího média a ohřívací průchod (116) je napojennaodpařovací oddělení (IA) prvního stupně, průchod (220) jenapojen na odpařovací oddělení (IB) druhého stupně a chladi-cí průchod (122) je napojen na kondenzační oddělení (IIA aIIB) .
2. 2. Desková chladírna podle bodu 1, vyznačující se tím,že každý plást (100^102j^250|100) fázové přeměny obsahujepřepážku (248) oddělující dvojici odpařovacích oddělení (lAyIIA) a kondenzačních oddělení (IBjIIB), přičemž termosifony(244, 246) spojují odpařovací oddělení (IB) druhého stupně s jeho kondenzačním oddělením (IIB) a plást s ohřívacím prů- (116) chodem je opatřen rozpěrkou (102k), v níž jsou provedeny - 20 - drážky pro umístění elektrických ohřívačů (252, 254) pro oh-řev termosiíonů sousedních plástů prostřednictvím přepážek(100) mezi sousedními plášti.