CS234037B2 - Agent for plant growth regulation and method of its active component preparation - Google Patents

Description

Vynález se týká prostředku pro regulaci růstu rostlin a způsobu přípravy jeho účinné složky.

Prostředek podle vynálezu obsahuje jako účinnou složku 0,001 až 95 % hmotnostních racemického produktu a/nebo opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce I

ve kterém

R znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující 2 až 4 atomy uhlíku nebo fenyl(C^^ alkylovou) skupinu, která je případné substituována na fenylovém kruhu atomem halogenu, společné s běžnou organickou nebo anorganickou, pevnou a/nebo kapalnou nosičovou látkou e/nebo plnivem a/nebo ředidlem a/nebo povrchově aktivní látkou.

Výše uvedeným termínem alkylové skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, jenž je používán v popisné části a v definici předmětu vynálezu, se míní nasycené alifatické uhlovodíkové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, které obsahují 1 až 12 atomů uhlíku, jako jsou například metylová skupina, etylová skupina, n-propylová skupina, izopropylová skupina, n-butylová skupina, n-hexylová skupina, n-dodecylová skupina, apod.

Výše uvedený termín alkenylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku se vztahuje ne alkenylové skupiny s přímým nebo rozvětveiým řetězcem, které obsahuj 2 až 4 atomy uhlíku, jako jsou napříkled vinylová skupina, allylová skupina, 2-propenylová skupina, atd. Výše uvedeným termínem fenyH)^ alkylová) skupina se míní alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveiým řetězcem, které obsahuj 1 až 4 atomy uhlíku a které jsou ' substituovány jednou nebo dvěma fenylovýtai skupinami, jako jsou například benzylová skupina, β-fenyletylová skupina, β ,β -difenyletylová skupina, atd. Tyto výěe uvedené fenyl(Cj_4 alkylové) skupiny mohou obsahovat etom halogenu jako substituent na fenylovém kruhu, jako je například p-chlorbenzylová skupina, atd. Výěe uvedeným termínem atom halogenu se míní věechny čtyři halogenové atomy, to znamená chlor, brom,- fluor a jod·

Výše - uvedené sloučeniny obecného vzorce I obsahují asymetrický uhlíkový atom, to znamená, že mohou existovat ve formě racemické sméěi. nebo ve formě opticky aktivních antipodů. Uvedený vynález zahrnuje ve svém rozsahu jak recemickou směs tak i opticky aktivní formy sloučenin výěe uvedeného obecného vzorce (I). Výše uvedeným termínem sloučenina obecného vzorce (I), který je pouuit v popisné části uvedeného vynálezu, se míní jak racemický produkt obecného vzorce (I) tak i opticky aktivní antipody.

Ve výhodném provedení podle vynálezu jsou reprezentativními účinnými složkami obecného vzorce (I) prostředku podle vynálezu látky, které obsahuj jako substituent R alkylovou skupinu obsáhli jcí 1 až 4 atomy uhlíku nebo 10 až 12 atomů uhlíku, nebo allylová skupina nebo benzylová skupina.

Z těchto nových sloučenin obecného vzorce (I) podle uvedeného vynálezu jsou zvláště výhodnými následuje! sloučeniny:

(±)-2-(n-propo3Qriminn)-1,7,7-trimeeyl-bicyklo[2.2.l] heptan, (-)^-^í-“Cnppo(^p^oxyi.m^ i^c^))-1 ,7,7-triietil-biciklo [2.2.1] heptan, (±)-2-(dodrciloxyimino)-1 ,7,7-triietil-biciklo [2.2. í] heptan, (±)-2-(alliloχiiiino)-1,7_>7-tptieeyi-bicykko)2.2.1] heptan, 83^10^1^1^)-1,7,7-tpiietyl-biciklo[2.2.1] heptan, (±)-2-(benzylO3yimino)-1 ,7,7-tPiiθtil-btciklo [2.2.1] heptan.

Do rozsahu uvedeného vynálezu náleží končentráty s vysokým obsahem účinné látky a rovněž i zředěné srnmsi okammžtě vhodné k pouití.

Racemický produkt nebo opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce (I) nebo síísí těchto látek mohou být součástí prostředků jako jsou například zemuuggovaelné koncentráty (ЕС), fólie (jako jsou například fólie na rovnoměrné zasetí osiva), granuláty (ve výhodném provedení atd.,, přičemž tyto prostředky se připraví jakým^o^ vhodným známým způsobem. Tyto prostředky obsahuj racemický produkt nebo opticky aktivní nové sloučeniny obecného vzorce (I) podle uvedeného vynálezu nebo směsi těchto látek (přičemž v následujícím textu se bude používat termínu účinná složka) v kombbnaci s pevnou nebo kapalnou inertní nosičovou látkou nebo ředidlem, rozpouštědly nebo jirými přídavnými látkami.

Z těchto dalších přídavných látek je možno uvést povrchově aktivní činidla (jako jsou například smááecí činidla, emuu^gační činidla nebo dispergační činidla), činidla proti spékárn, adhezní prostředky, mmaiva, pojivs, barviva, inhibitory koroze, suspendační činidla, látky zvyšujcí odolnost vůči působení deště, penetrační činidla, atd.

Jako pevných nosičových látek nebo ředidel je možno pouuít ^^]^i^:íkled inertní minnrální látky, jako jsou například křemičitany hlinité, mmatek, pálená-mmaginéie, silika, ortofosforečnan vápenatý, korková moučka, koksový prach, různé hlíny, kaolin, perrit, bentohnt, monnmiriPlcont, ifuzoriová hlinka, pyroffilt, dolomit, sádrovec, meeэfosfopečnen váp^^c^l^^ý, u^l^ičil^a^n vápernatý, slída, koloidní kysličník křemiiitý, valchařská hlinka, hewitova hlinka, atd.

Jako kapalných . nosičových látek nebo ředidel je možno pro účely ' uvedeného vynálezu použít vodné roztoky, organické roztoky a/nebo vodno-organické roztoky, jako jsou například voda, ketony, (například acetofenon, cyklohexanon, izoforon, atd.), dále arommtické uhlovodíky (jako například benzen, toluen, xylen, atd.), alkylnaftaleny, tetrahydroinfteleny, chlorované uhlovodíky (jako je například chlorbenzen, dichloretylén, trichloretylen, tetrachloretan, atd.), dále.alkoholy (jako je například mmtanol, etanol, izopropanol, proppyeinlykol, diecetonalkohol, atd·), dále petrolej, minerální oleje, živočišné nebo přírodní oleje, olifetické minn^áTni olejové frakce, ropné deetiláty s vysokým aromatickým obsahem (jako například nafta a des^^vaný dehtový olej), dále polární organická rozpouštědla (jako je například dimeeyysulfoxid a dimetylformarnid), a dále s^í^i uvedených látek.

Smááčcí činidla, dispergační a emuugační povrchově aktivní činidla mohou být iontového typu nebo neionogenního typu.

Jako net^^enních povrchově aktivních činidel je možno v uvedeném vyirálezu pouuít například kondenzátů etylénoxidu s mastnými alkoholy obsah^ícími 10 až - 20 atomů uhlíku (jako jsou například lltyLalCl0ol, ceУyLalkohoO, oktadecylaikovi, atd·), dále alky^eno^ (jako je například oktyfenol, oktylkrezol, atd·), aminy (jako je ^příklad oleylamin), merkaptany - ⁽ja^ko je dodecytoerkapten) neto ^karbooxylov^é tyselíny, estery vyšších mastných kyselin a antydridů hexitolu, kondenzační produkty těchto částečných esterů a etylenoxidu, lecitiny, estery maatných kyselin a polpalkoholů, atd.

Jako iontových povrchově aktivních činidel je možno pouuít katiloaktivnícO nebo anionaktaních sloučenin.

Jako k^tion^l^1^:Lvní povrchově aktivní činidla vhodná pro účely uvedeného vynálezu - je možno uvést kvarterní amonné sloučeniny (jako je například cetytirmeetalaMnonuumbromid, cetylpyridOnbromid, atd.).

Jako příklad vhodných anilnaktivoícO povrchově aktivních činidel je možno uvést щМХа, soli alifatckých moonoeterů kyseliny sírové (jako je například Laž]rflsulfáУ sodný, sodná sůl dodekanolmolosulffáu), soli sul-ronovených' aromatických sloučenin (jako - je například sodná sůl dodecylbenzenoulfooátu, sodná sůl, vápenatá sůl nebo amonná sůl Liдоiosžlfloátu), dále bužylneftaleosžlfloát, směěi sodných solí diizlprlpyУnotteltosulfidové kyseliny a УriioopropyLoaftalensulOonove kyseliny, sodné soli petrolsulOonovýcO kyselin, draselné nebo Уrieaanolamiolvé soli kyseliny oleové nebo kyseliny atletové, atd.

Jako vhodných suspendačních činidel je možno podle uvedeného vynálezu pouužt hydrofilních CoIoíúoícO látek (jako je například polyvioylpyrrolidlo, sodná sůl karboixymettl.celulózy, atd·), dále pryskyřice přírodního původu (jako je například tragantová pnystyřice, atd.).

Jako vhodný příklad pojivových látek je možno uvést mmziva (jako je' například stearát vápenatý nebo stearát hořečnntý), dále adhezní činidla (jako je například po lyv lny laikovo), celulózové deriváty a jiné CoIoíIoí látky (jako je například k^s^s^in^), dále - minerální oleje, atd.

Ze vhodných dispergačních činidel je možno uvést meeylcelulózu, LigniosžLfmáty, alCyloafУaltoaulfloáty, atd.

Jako distribučních činidel, poOiv, činidel pro zvýšení ^0^(:)^i vůči působení deště nebo penetrečních činidel je možno například pouuít mastných kyselin, pryskyřic, CLíOu, kasetou a elgi^nátů.

S použitím nosičových látek, ředidel a přídavných činidel, které jsou uvedeny výše, je možno účinné látky podle uvedeného vynálezu převést na různé pevné, kapalné nebo plynné zeméddleké nebo zahradnické prostředky.

Příkladem pevných prostředků podle uvedeného vynálezu jsou zrna e granuláty (ve výhodném provedení podle vynálezu mikrogrannláty), pasty, granulovaná, upravená nebo ve výhodném provedení potažená semena, zemédélské (a hlavně zahradnické) fólie pro rovnoměrné zasetí semen, atd.

Z kapalných prostředků, které je možno připravit podle uvedeného vynálezu, je možno uvést roztoky, jako jsou například přímo aplikovatelné postřikovači roztoky (například vodné roztoky, roztoky tvořené organickými rozpouštědly nebo oleji, mííitelné oleje, atd.), dále disperze, suspenze (hlavně vodné suspenze), vodné nebo olejové emuuze, invertní em^e, atd.

Granulované prostředky mohou tyt připraveny p^c^JLe vynálezu například rozpuštěním látky reguluící růst rostlin, podle vynálezu, v rozpouutšdle, přičemž potom se tento roztok aplikuje na granulovanou nosičovou látku (jako je například porézní granulovaná látka, jako například pemza nebo attapuugit, neporézní granulická minerální látka, jako je například písek nebo hlína, nebo granulovaná organická látka, jako je například černozem nebo odřezky tabákových stébel) v přítomnooti pojivového činidla, přičemž potom popřípadě následuje sušení výsledné granulované látky.

Podle jiné další metody se granulované síící podle uvedeného vynálezu připraví smísením látky regu.uuící růst- rostlin s práškovitou minerální látkou,'mazivem a pojivovým maaeriálem, potom se směs stlačí, stlačený produkt se rozdrtí a odddlí se frakce s požadovanou zrnntostt, například proséváním. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se granulovaný prostředek podle . vynálezu připraví granulováním za sucha nebo za mokra, přičemž toto granulování za mokra - se provádí buSto staaoováním ze mokra nanášecí metodou.

Zvláště výhodnou formou prostředku podle uvedeného vynálezu obsah^jcí účinnou složku je fólie na rovnoměrné zasetí semen. Jak je velmi dobře známo, za účelem usnadnění setí semen a za účelem zajištění stejnoměrného rozdělení semen při setí a stejnosměrných vzdálenootí mezi semeny a řádkami., se ruční setí nebo sázení nahražuje pokud možno v zemědděltví (a hlavně v zehгaadictvi), tím, že se semena vloží do fólie , která je rozpustná ve vodě, přičemž teto fólie ve formě ' pásů, které obsaHnuií případně více než jednu řadu semen, se umíítí do půdy. Tato fólie může být zhotovena z jakého^o^ oaeeriάll, který je rozpustný ve vodě a který je inertní vůči semenům, jako je například polyvinflellshol^, přičemž jedlým požadavkem kledeým na toto fólii je to, ^že nesmí zrušovat semena a dále se dezintegruje nebo rozpouHí v půdě při působení vlhkoosi.

Folie na rovnoměrné zasévání semen podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat nové účinné látky podle uvedeného vynálezu přímo v mia<^x^r.álu fólie, nebo mohou být semena předběžně ošetřena těmito novými účinnými látkami předtím než se vloží do fólie. Zvláštní výhodou uvedených fólií na rovnoměrné zasetí semen je to, že značně zvyšují schopnost vyklíčení uvedených semen v půdě a dále protnouu! růst rostlin, které jsou určeny k pěstování a rovněž zajišťují vhodnou ochranu vůči působení škodlivého hmyzu během počátečního stádia vývoje těchto rostlin.

Disperze, suspenze nebo emuuze podle vynálezu mohou tyt připraveny rozpuštěním nebo suspendováním aktivní látky podle uvedeného vynálezu v rozpoautědle, které obsahuje případně jednu nebo více sm^á^č^c^ích látek, dispergačních, suspendačmích a/nebo eoolgečních činidel, přičemž se výsledná směs smísí s vodou, která může rovněž obsahovat případně jedno nebo více sm^áč^e^^ch, dispergačních, suspendačních a/nebo emu^aCních činidel.

Mísitelné oleje muhou být připraveny rozpuštěním nebo jemnou dispergací účinné látky podle uvedeného vynálezu obecného vzorce (I) ve vhodném rozpouštědle, ve výhodném provedení podle vynálezu v rozpouštědle, které je málo mísitelné s vodou, v přítomnooti emušgačního činidla.

Roztoky pro přímé postřikování se připraví rozpuštěním účinné látky podle uvedeného vynálezu v rozpouutědle se střední nebo vysokou teplotou varu. Ve výhodném provedení ^podle uve^deného vynálezu se ^používá rozpouíítě^o s teplotou varu na^d I⁰⁰ °C.

Inversí emulze se připraví emulgací em^l.ze účinné látky podle uvedeného vynálezu . ve vodě přímo v postřikovacíu zařízení bucíto před postřikem nebo během postřikování.

Z^i^uul^c^o^at^t^^lné koncennráty, pasty nebo smáččtelné prášky pro postřik mohou být aplikovány ve výhodném provedení ve formě vodných suěss, vhodných pro okernmité pouHtí. Tyto koncentráty se zředí před použitím vodou na požadovanou koncennraci. Tyto koncentráty by mOly být stabilní po dlouhé časové intervaly kdy se skladují a po zředění vodou kdy vzniknou vodné suOsi by oOly být tyto soUsi homogenní po časový interval, který je nutný k provedení aplikace těchto prostředků pomocí běžných postřikovačích zařízení. Tyto koncentráty obyčejně obsahují účinnou látku v ο^^νί se v rozmezí od 10 do % hi^ouno^ích, a ve výhodném provedení podle vynálezu se toto οΓ^^νί pohybuje v rozmezí od 25 do 60 % hmoonnotních. Zředěné vodné sUs^^ (postřikovači kapalné prostředky), které jsou vhodné pro okamOité poimí, obsahují ve výhodném provedení podle vynálezu účinnou látku v ο^β^ί pohybuuícío se v rozmezí od 0,001 do 3,00 % hmoUnooSních, přičemž ovšem pro specifické aplikace je rovněž možno připravit prostředky s vyšším nebo nižším obsahem . účinné složky.

V závislosti ha motodě přípravy a způsobu aplikace se obsah účinné látky ve směsi, jenž je požadován k dosažení určitého účinku, může pohybovat v širokých ueeích. SmOěi obvykle obsahuj účinnou látku v uloživ! v rozmezí od 0,01 do 95 % hmoUnoutních. V případě, kdy je tento prostředek podle . vynálezu aplikován metodou loujivijící extrémně nízkého objemu (ULV metoda), potom se účinná složka podle uvedeného vynálezu smOŠuje s extrémně malým mnoUstvím přídavných látek za vzniku suOsí obsahuuících ve výhodném provedení podle vynálezu účinnou složku v οΓ^^νί v rozmezí od' 90 do 95 % hmoUnoutních.

Tyto prostředky jsou aplikovány na místech, kde je ošetření třeba, pomocí zařízení produkujícího extrémně jemné postřiky, ve výhodném provedení pomocí letadla. Zředěné prostředky obsahuj obvykle účinnou látku podle vynálezu v οΓ^^νί v rozmezí od 0,01 do 20 % tanoOnoutních, přičemž obsah účinné složky v koncentrátech se může pohybovat obvykle v rozmezí od 20 do 95 % h[noOnootních.

Zeπlolgooitelné koncentráty obsahuj obvykle účinnou složku v umrtví v rozmezí od 5 do 70 % tanoOnnotních, a ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je toto ono0žtví v rozmezí od 10 do 50 % hi^n^tulch. Obsah účinné látky v práškovitých směsích se obvykle pohybuje v rozmezí od 0,5 do 10 % hmoUnootních, a ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je toto mono^ví 1 až 5 % hnoUnootních.

Prostředky podle uvedeného vynálezu mohou být aplikovány ve formě postřiků, práškových postřiků, produktů vytvářejících povlak (jako například povlaky u semen), fólií pro rovnoměrné zasévání semen, prostředků pro zkrápění půdy, ponořovacích lázní,. atd. Typ prostředku, který má být aplikován v konkrétním případě, závisí na oblasti loujití.

Vynniez se rovněž týká zemOddlského procesu, při kterém se rostliny, semena a/nebo půda ošetřuje buSto přímo nebo nepřímo prostředkem, který obsahuje racemický produkt nebo opticky aktivní'sloučeninu podle uvedeného vynálezu obecného vzorce (I) nebo jejich

Při tomto zemědělském postupu se směs podle uvedeného . vynálezu aplikuje buSto na . půdu nebo do půdy, na semena nebo na rostliny nebo na předem zvolenou ěást rostliny.

Semena mohou být například oěetřena tak, že se opatří povlakem obsahujícím účinnou látku podle uvedeného vynálezu, případně současně s nosičovou látkou, současně s mícháním. Účinná ^látka ^podle uve^něto vynálezu může být rovněž a^plikována na semena společně se smáěecí povrchově aktivní látkou, která byla definována ve shora uvedeném textu, a případně s nosičovou látkou. V tomto posledně jmenovaném případě se směs účinné látky, povrchově aktivního činidla e nosičové látky smáčí nejprve malým mnooetvím vody a poté se ' semena přimísí do takto získané výsledné suspenze.

Specifickou metodou ošetřování semen je vytváření povlaku na uvedených semenech, což se provádí metodou přípravy dražé. Tato metoda může tyt provedena například tak, že se semena umíítí na mělkou misku, tato miska rotuje a semena se smáčí vodným roztokem pojivového činidla (jako je například sodná sůl Poté se činidlo vytvářřeící povlak, to znamená prášková směs, poprašuje ne povrch navlhčených semen. Látka vytvéářeící povlak se rozprašuje do té doby než je dosaženo požadované výsledné hmmomoti nebo rozměru semen s povlakem.

Zemmddlský postup podle uvedeného vynálezu může být rovněž proveden tak, že se účinná látka síí^:í s půdou, pískem nebo jitym práškovým pevným nosičovým maaeriálem, který byl uveden výše, a případně s povrchově aktivní látkou, a výsledná práškovité směs se aplikuje do řádků během osevu.

Účinná látka podle uvedeného vynálezu může tyt aplikována na semena před zasetím, sou^časn^ě se zaséváním ne^bo po zasst^ ^bu^Sto‘ pomocí zemědělstaho postupy který byl uveden shora, nebo ve formě vodných postřiků, které obsahují účinnou látku případně s povrchově aktivním činideem a/nebo s práškovitou pevnou látkou, jako bylo definováno výše.

Zemmědlský způsob ošetřování semen a rostlin podle uvedeného vynálezu může tyt proveden rovněž aplikací smměi, - resp. prostředku, který obsehuje účinnou látku, přímo na určenou rostlinu, na určité čďs/ti rostliny (například na - listy) nebo na prostředí, ve kterém se tato rostlina vyskytuje. Prostředky podle uvedeného vynálezu mohou tyt aplikovány na požadovaném místě například metodou postřiku, rozprašován, atd. Prostředky podle uvedeného vynálezu mohou . být rovněž aplikvány do půdy, například zkrápěním, zaplavením nebo přimíšením do půdy. Podle posledně uvedeného Způsobu se semena zasejí do řádků předem ošetřených daným prostředkem.

Prostředky podle uvedeného vynálezu mohou být pouuity pro regulaci růstu rostlin jak jednoděložných tak i dvouddložtych. V těchto případech je možno aplikovat metody ošetřování před zasetím semen, před zasazením rostlin, pre-emergentn e post-emergentn ošetřovací mmtodou, a dále přimíchávání do půdy.

Výše uvedeným termínem mmtoda ošetřování před zasetím se^men nebo mmtoda před zasazením sezenic je míněno to, že se prostředky podle uvedeného vynálezu aplikují na půdu a teprve potom probíhá osev nebo zasazování sazenic.

Výše uvedeným termínem pre-emíagenⁿn'o^šaⁿřov^án je mín^o te, že se ^prost»^ře^dk^y podle - uvedeného vynálezu aplikuj na půdu ještě před tím, než rostiniky vzejdou, přičemž prostředek se aplikuje například postřikováním půdy před. vznikem klíčků rostlin, to znamená než se tyto klíčky objeví nad povrchem půdy.

Výše uvedeným termínem post-emeagentní ošetřování je míněno to, že se prostředky podle uvedeného vynáLezu aplikují na oblaati, které jsou určeny k ošetření (například na rostliny nebo na půdu) poté co rostliny vzešly.

Ί

Z výsledků pokusů prováděných s prostředky podle uvedeného -.ynálezu je zřejmé, že tyto prostředky jsou zvláště vhodné pro regulování růstu takových rostlin jako jsou kukuřice, obilniny, slunečnice, vojtěSka, cukrová řepa, řepka olejná, sója, brambory, rýže, zelený pepř, rajčata a zelenina.

Dávka ' účinné látky, která je potřebná k dosažení - požadovaného účinku, závisí na několika faktorech, jako je například optická aktivita účinné látky (racemický produkt, pravotočivá látka, levotočivá látka), na - typu a na obecném stavu pěstované rostliny, na fázi vývoje pěstované rostliny (semena, vyklíčené sazenice, fáze tvorby jednoho listu až vzniku tří listů, atd.), dále na typu ostatních rostlin pěstovaných v prostředí, ve kterém je oSetřována daná rostlina, na sezóně, na meteorologických podmírkách, na způsobu aplikace daného prostředku podle vynálezu (pre-emergentní aplikace, aplikace před zasetím semena nebo zasazením sazenice, post-emergentni aplikace, přimíchání do půdy, atd.), e na okamžitém stavu prostředku.

Vzhledem k výěe uvedenému je nutno optimální dávku vždy stanovvt em^í.ri^c^lý^m způsobem. Aktivní látka se aplikuje obvykle v mnnoství pohybujícím se v rozmmzí od 0,1 do 25 kg/hektar, a ve výhodném provedení podle vynálezu v množiv! v rozmezí od 0,1 do 15 kg/hektar. Optimální dávka pro úpravu semena nebo pro promotování klíčení se pohybuje v rozmezí od asi 5 do 500 gramů'100 kilogaamů semen. V případech, kdy je účelem aplikování prostředku podle uvedeného ^nálezu promotování růstu rostliny nebo zvýšení výtěžku úrody, nebo kdy se provádí ošetřování půdy, se optimální dávkované ^dožíví pohybuje v rozmezí od 0,1 do 15 kg/ha.

Konečná koncentrace zředěných prostředků, vhodných pro okammžté pouužtí rovněž závisí na oblasti aplikace resp.- na druhu aplikace (jako je například ošetřování semen, ošetřování listů, aplikace do půdy, přimíchávání do půdy, atd.).Takto je možno uvést, že zředěné prostředky obsahující aktivní látku v m^oožs^t^^C v rozmezí od 0,5 do 10 000 ppm, a ve výhodném provedení podle vynálezu v rozmezí od 1 do 1 000 ppm, se aplikují oa semena a při ošetřování listů, a stejně tak je možno tyto prostředky ke zvýšení schopnoosi vylíčení, přičemž pre-emergen^í a post-emergentni ošetřování se provádí se zředěnými prostředky (například kapalné postřiky), které obsahuui aktivní látku v moožtví pohybujícím se v rozmezí od 0,1 do - 3,0 % hmoonoottOch, a ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu v rozmezí od 0,3 do 1,0% hmootioosních.

Do rozsahu uvedeného ^nálezu rovněž náleží způsob přípravy race^mického produktu nebo opticky aktivních sloučenin obecného vzorce (I), přičemž podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že se do reakce uvádí racemický produkt nebo opticky aktivní sloučenina obecného vzorce II ^H3^C- /CHg (II), ^ve zn^ame^oá Y ^at^om kyslíku nebo síry ne^bo oximovou s^pim, ^se ^ou^in^ Metáte vzorce III (III), ve které znamená

R stejný substitu^t jako bylo uvedeno shora, a

X představuje odštěpitelnou skupinu, přičemž ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tímto suS8niUuenteo atom halogenu, sulfooyloxy skupina nebo aminooxy skupina, s tou podmínkou, že v případě kdy se použije sloučenina obecného vzorce (II), ve které je substitucntem Y oximová skupina, potom tuSsnituenteo X je jiná skupina než aminooxy skupina, v přítomnooti bázického kondenzačního činidla, přičemž potom popřípadě následuje rozdělení racemického produktu obecného vzorce (I) takto získaného ns-Opticky aktivní antipody.

234037 ⁸

V uvedených sloučeninách obecného vzorce (III) může substituent X představovat jakoukoliv odátěpitelnou skupinu, která se obvykle používá pro podobné reakce. SubsSituent X představuje ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu atom halogenu nebo sulfonyloxy skupinu (jako jsou například nižší alkylsulfonyloxy skupina, jako například metensulfonyloxy skupina, nebo arylsulfonyloxy skupina, jako například p-toluensulfonyloxy skupina, fe^lsulfonyloxy skupina nebo p-bromfenylaulfonyloxy skupina) nebo aminooxy skupina. V případě, kdy se použije výchozích látek' obecného vzorce (II), ve kterých subs^ltit^uent X je oximová skupina, potom se pot^je sloučenin obecného vzorce (III), ve kterých je suUstižuent6f X jiná než aminooxy skupině.

Výše Uvedená reakce se provádí v přítomnost bazického kondenzačního činidle. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je možno pro tyto účely pouužt alkalických hydroxidů (jako je například hydroxid sodný nebo hydroxid draselný), alkalických hydridů (jako je například tydrid sodný nebo hydrid draselný), alkalických amidů (jako je např. amid sodný nebo amid draselný), alkalických alkoholátů (jako je například metylát sodný, etylát draselný, ttrc.-Užtylát draselný, atd.), alkalických kovů (jako je například sodík nebo draslík) nebo organických bázických sloučenin (jako jsou například ^loty^^n, pikolin nebo pyridin).

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se · uvedená reakce provádí v inertním organickém rozpooutědle. Jako reakčního média je možno pro danou reakci pouužt aromt^tLckých uhlovodíků (jako jsou například benzen, toluen, xylen, atd.), acyklických nebo cyklických éterů (jako jsou například dietyléter, dibutyléter, dioxan, tetrahldrufžray, atd,), dtpolárních aprotických organických rozpouštědel (jako jsou například dimetylfojmam id, dimetylacetamid, htxаmetylfosforitaytriθfid, difeeylsužfoxid, atd.), nebo alkanolů (jako jsou například íeeenoo, etanol izopropanol, atd.'), nebo směsí tSchto uvedených látek.

Ve výhodném provedení podle vynálezu se uvedená reakce provádí při teplotě potybvuící se v rozmezí od ²⁰ °C do teploty varu uvedeš rea^kční smtoi, výhodně ^při za^íváni^ zvltotě výhodně při teplotě varu uvedené reakční sidíší.

Takto připravené sloučeniny obecného vzorce (I) se izolují z reakční metodami větubecyě známými z dosavadního stavu techniky (jako je například odpařován, frakční depilace, atd.), a potom se získaný produkt popřípadě čistí OIrltaαiztcí.

Jek již tylo uvedeno shora, sloučeniny obecného vzorce (I) se vystytuuí ve formě racemického produktu nebo ve formě opticky aktivních antipodů. Opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce ⁽I) mohou · tyt toďto pu8tu^ρefⁱpři kterém se jako výchozí tatty pouužje opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce (II), nebo rozdělením racemického produktu obecného vzorce (I), který se získá shora uvedeným postupem, na opticky aktivní antipody. Toto rozdělení se provádí jakoukooiv ·známou metodou z dosavadního stavu techniky.

VýSe uvedené výchozí · sloučeniny obecného vzorce (II) a (III) jsou známými látkami.

Účinek týka^cí se regulace růstu rostlin bude v následujícím demoontrován u sloučenin podle uvedeného vynálezu obecného vzorce (I) pomocí následuuících testů: .

A/Skleníkový test.

□

V tomto testu tyly plastické pěstovací nádoby o ploše 168 cm . naplněny probytým říčním pískem a do tohoto prostředí tyla potom zasazena semena testovaných rostlin (to znamená kukuřice, slunečnice, hrách, ječmen, divoká řepka a rajské jablíčko), přičemž v každé nádobě tylo umístěno 10 až 12 semen. Současně se zasetím tylo provedeno pře-emergentní ošetření pomooí kapalného postřiku. Post-emergencí ošetření tylo · provedeno kapalným postřikem ve fázi vývoje · kdy vznikly 2 až 4 listy.

Jednotlivé testy byly provedeny čtyřikrát, přičemž bylo aplikováno nahodilé uspořádání. Během provádění testu byla udržována teplota v rozmezí od 18 do 24 °C. Rostliny byly pěstovány ze přírodního osvětlení ve skleníku.

Průměrná čerstvá hmotnost neošetřených kontrolních rostlin byla vzata jako hodnota 100%, přičemž s touto hodnotou byly srovnávány průměrné hodnoty jednotlivých ošetřených rostlin. Dalších průměrných hodnot bylo rovněž použito při porovnání průměrné hmotnosti jednodSložných a dvouděložných rostlin a neošetřených rostlin.

Jako testovaných sloučenin bylo použito následujících derivátů:

A = (±)-2-(dodecyloxyimino)-1,7,7-trimetyl-bicyklo[2.2.i]-heptan,

В φ (±)-2-(n-propyloxyimino)-1,7,7-trimetyl-bicyklo[2.2.í] -heptan,

C = (-)-2-(allyloxyimino)-1 ,7 ,7-trimetyl-bicyklo[l·.2.Q-heptan,

D = (±)-2-(allyloxyimino)-1,7,7-trimetyl-bicyklo[2.2.i]-heptan,

Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 1·

Tabulka 1

Testovaná sloučenina	Pre-emergentní aplikace	Post-emergentní
aplikace 0,5	2 (kg/ha)	5
0,5	2 (kg/ha)	5
	jednoděložné	1 1 1	132	130	116	101	100
A	dvouděložné	120	132	13c	106	105	1 18
В	jednoděložné	120	120	109	133	117	123
dvouděložné	112	130	118	120	113	115
	jednoděložné	102	109	145	128	100	109
C	dvouděložné	1 1 1	1 1 1	124	118	115	123
	jednoděložné	101	107	107	100	101	100
D	dvouděložné	131	119	105	115	113	102

Výsledky ve shora uvedené tabulce ukazují, Že účinnost racemické směsi a (-) antipodu je zhruba stejná.

Zemulgovatelný koncentrát byl připraven z testované sloučeniny A postupem podle příkladu 1· Potom se takto získaný produkt zředí vodou na formu kapalného postřiku a použije se к ošetření kukuřice, slunečnice a hrachu. Získané výsledky jsou souhrnně uvedeny v tabulce 2;

Tabulka 2

	0,5	KukkUce 2 (kg/ha)	Slunečnice	Hrách
5	0,5 2 5 (kg/ha)	0,5	2 (kg/ha)	5
Pre-emergentní ošetření	120	165	155	160	180	180	220
Post-emergentní ošetření	110	110	1 10	110	130	125	160

Zemulgovaný koncentrát se připraví z testované sloučeniny B postupem uvedeným v příkladu 1. Potom se získaný produkt zředí vodou na formu kapalného postřiku a použije se k ošetření kukuuice, hrachu a rajských jablíček. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 3:

Tabulka 3

	0,5	KuknHce 2 (kg/ha)	5	0,5	Hrách	Rajské jabl.
2 (kg/ha)	5	0,5	2 5 (kg/ha)
Pre-emergentní ošetření	140	140	120	140	200	190	95	120 102
Post-emergentní ošetření	110	112	108	230	180	200	98	98 99

V dalším postupu byl připraven zemuugovatelný koncentrát z testované sloučeniny C postupem uvederým v příkladu 1. Potom byl takto získaný produkt zředěn vodou na formu kapalného postřiku a pouHt k ošetření kukuHce, slunečnice, hrachu a rajských jablíček. Získané výsledky jsou souhrnně uvedeny v tabulce 4:

Tabulka 4

KkkkUce

0,5 25 (kg/ha)

Slunečnice

0,5 25 (kg/ha)

Hrách

0,5 25 (kg/ha)

Rajská jablíčka

0,5 2 5 (kg/ha)

Pre-emergentní ._лл ošetření 106 120 190 100 100 120 155 155 180 100 100 100

Po st-emergentní ošetření 135 100 100

100 100 130 135 200 140

100

100

V dalším tyl připraven zemulgovatelný koncentrát z testované sloučeniny D postupem podle příkladu 1. Potom byl tento produkt zředěn vodou na formu kapalného postřiku a tento postřik tyl pouHt na ošetření kukuHce a hrachu. Získané výsledky jsou souhrnně uvedeny v tabulce 5:

Tabulka 5

K^u^u^H-ce Hrách

0,5 2 5 0,5 2 5 (kg/ha) (kg/ha)

Pre-emergentní ošetření	110	115	115	· 220	180	120
Post-emergentní ošetření	96	103	1 00	160	155	125

Б/ Skleníkový test

V tomto případě tyl proveden test ve skleníku v neutrální půdě. Testovaná semena byla opatřena povlakem, přičemž tento film obsahoval testovanou sloučeninu. Rozměry testovacích nádob tyly 15x30x60 cm· Při tomto testu tyle teplota udržována v rozmezí od 18 do 24 °C. Ka^ždý test tyl o^pakov^án ^čtyřikrát. Průměr z výsled^ků o^pakovan^{ě p}rov^áděnýc^h testů byl porovnán s průměrem získarým s neošetřerými kontrolními rostlirami. Testovanou rostlinou byla kukuHce (typ : SZCS 444). Získané výsledky jsou uvedeny v následu^cí tabulce 6:

Tabulka 6

Testovaná sloučenina	Dávka mg/1 00 g semen	Počet vzešlých rostlin po 14 dnech (%)	Výška rostlin
po 3'	dnech (%)
Konnrolní	0	100		100
A	50	100		110
B	50	106		100
C	10	no		105
	50	93		115
D	1 0	106		96
	50	1 00		116

0/ Skleníkový test

Při provádění tohoto testu se postupovalo steíým způsobem jako při provádění testu B/ s tím rozdílem, že místo pcoiUtí povlakového filmu se účinná látka přimíchá do půdy před vzejitím rostlin ve formě 10% tu. Post-emergentní ošetření se provede s kapalným postřikem, který se připraví ze zemulgovatelného koncentrátu postupem popsaným v příkladu 1. Testovanou rostlinou je v tomto případě kukuHce (typ KSC 360). Během ^prov^ádění tohoto testu tyla udržována poměrná toploto ²⁴ °C.

Získané výsledky při pre-ernergentním ošetřování . jsou eoUtarné- - uvedeny v nialedující. tabulce 7. Výška rostlin byla .stanovena po 21· dnech od okamžiku vzejití rostliny. Uvedené výeledky jsou vyjádřeny v.procentech v porovnání s kontrolními rostlijami·

Tabulka 7

Testovaná sloučenina	Dávka (kg/ha)	Výška rostliny
cm	v %.vzhledem ke kontrolním rostinnám
. A	’ 4	60	120
	8	50	100
B	8	55	HO
C	2	60	' 120
D	8	55	110
neoSetřené kontrolní rostliny	0	56	100
acetonová kontrola	0	50	100

Výsledky post-emergentního ošetření jsou souhrnná uvedeny v tabulce 8· V okamžiku oSeetření rostliny se kukuřice vyskytovala ve stadiu vzniku 3 až - 5 listů·

Tabulka 8

Testovaná sloučenina	Dávka (kg/ha)	Výška rostliny
cm	v % vzhledem ke kontrolním rostltáám
B	2	40	114
C	2	35	100
	4	45	128
	8	35	100
D	2	45	128
	4	35	100
neopatřené kontrolní rostliny	0	35	100

Výsledky uvedené ve shora uvedených - tabulkách poOvrzuuí, že směsi resp· prostředky o^ž^s^a^uuiíczí sloučeniny obecného vzorce (I) podle uvedeného vynálezu, aplikované ať již před vzejitím rostliny nebo po yzseití rostliny, projevši silný stimulační účinek na růst rostliny. Zvláátě dobrých výsledků je možno dosáhnout při pre-emergentním ošetření rostliny·

Výsledky získané vzhledem ke zjišťování čerstvé hmotnossi a suché hmmonossi jsou souhrnně uvedeny v oáзljdující tabulce 9· V tomto případě bylo aplikováno post-emergentní ošetřený

Tabulka 9

Testovaná sloučenina	Dávka (kg/ha)	Čerstvá hmotnost	Suchá hmotnost
gramy	v % vzhledem ke kontrolním rostlinám	gramy	v % vzhledem ke kontrolním rostlinám
neošetřené kontrolní rostliny	0	77	100	8	100
A	4	114	147	10	129
	8	94	120	10,5	134
В	2	96,5	124	9,3	119
	4	102	131	8,7	111
	8	129	166	10,1	129
C	4	122	157	10,4	133
	8	108	139	9J	116
D	2	113	146	6,8	87
	4	145	187	10,8	138
	8	118	151	10,6	135

Výsledky uvedené ve shora uvedené tabulce ukazují, že prostředky podle uvedeného vynálezu, obsahující účinnou látku obecného vzorce (I), významně zvyšují jak čerstvou hmotnost rostliny tak i suchou hmotnost rostliny.

V následující tabulce 10 jsou uvedeny výsledky skleníkových testů s dalšími dvěma sloučeninami. Testy byly provedeny v zahradní půdě v pěstovacích nádobách o povrchu 20 x 20 cm a opakovány čtyřikrát. Post-emergentní testy byly provedeny 10 dní po vyklíčení rostlin a vyhodnocení bylo provedeno 30. den.

Tabulka 10

Testovaná sloučenina	Dávka kg/he	Způsob aplikace	Kukuřice Čerstvá hmot	Fazole nost v % hmoti rostlin	Rajské jabl. aosti neoš<	Slunečnice střených
A	0,’	pre-	105	100	102	100
		post-emergentní	112	110	105	110
	1,0	pre-	118	135	108	98
		post-emergentní	125	140	112	122
	3,0	pře-	116	135	124	103
		post-emergentní	122	118	128	125
В	0,1	pre-	107	114	101	105
		post-emergehtní	118	126	99	115
	1,0	pre-	114	120	104	110
		post-emergentní	132	130	118	122
	3,0	pre-	128	108	112	108
		post-emergentní	136	127	116	126

234037 14

A = DL-2-(E)-benzyloxyimino-l,7,⁷7trimetyl-bicyklo [2.2.lJ-hepton,

В = DL-2-⁽E)-/4'-cW.oráenzylo^imino-l ,7,7-tiimeeyl-^eicyklo^[-2.2.Q-hepten

Výhody prostředků regulujících růst rostlin podle uvedeného vynálezu spočívají v následujících vlastnostech účinné složky:

- silný účinek,

- účinek závisí na dávkované m množí ví pouze v mmlé míře,

- účinná látka obecného vzorce I je stabilní sloučeninou,

- 8].аЫ ^yoxici^ya к s^ávcům a lidem.

Vnniez bude v dalším ilusirován pomocí příkladů provedení, které nijak neomez j rozsah.

Příklad 1

Příprava zemulgovaltelného koncen^yrátu (50 EC)

Podle tohoto příkladu provedení se sís^:í 10 dílů hmoonc)o^yních (t^-ddodecyloxyimino/-1 ^,7,72^triie^yyl2^eic^iklo-[².2.f]^eep^aв^ol s 9 díl¹ hmtainsrtními xyleny přičemž výše uve^den^á látka se v xylenu rozpdsí, a dále se přidá 1 díl hmotnostní smmsi anionaktivního a neionogenního povrchového činidla (to znamená prostředků Atlox 3386 a Atlox 4851 v poměn 2:3) k takto získanému. roztoku. Tato směs se potom homooeeOiuje. Z^t^mul^c^o^g^a^el^ný koncentrát obsahuje aktivní složku v mnnoství 50 % hmo^o^ích (50 EC), přičemž tento koncentrát je možno zředit vodou na formu kapalného postřiku.

Podobným způsobem je do zemn^cvsl^l^^ koncentrátu pouužt opticky aktivních sloučenin podle vynálezu.

Příklad 2 .

Příprava mikrogranulí .

Podle tohoto příkladu provedení se postupuje tak, že se 26 dílů hmoonnstních práškového kaolinu, 15 dílů hmotyostních bramborového škrobu a/nebo kukuřičného škrobu a 1 díl hmoOnostní matku, homooee0zuje s 5 díly hmoOnos^yoími (£)-2-(propyloxiimino)-¹ ^^-trime^T^c^}^²^.)] ^íeptanu a 0^,5 dHem hmotnostím Činidla ^Tween ^{80 (}co^ž je pol1o:χietylensoreitaoooooollet), přičemž toto činidlo se přidá k výše uvedené směsi. Kromě toho se 2,5 dílu hootnostoího želatiny nechá nabobtnat v 10 dílech hmo0yostních vody, přičemž potom se přidá dalších 15 dílů hmo0yostyích vody a želatina se rozpuutí při zahřívánn. Takto získaný výsledný roztok se smíchá s výše uvedenou práškovou srnmsí. Vlhký matriál se pOtom homooee0zule, granuluje přes síto (roztok ok 14 až 16 meeh), takto získané granule se suší a potom se provádí opět prosévání. Takto získaný mikrogranulický prostředek obsahuje 10 % hmot оз^у nich účinné látky.

Příklad 3

Podle tohoto příkladu provedení se opakuje postup popsaný v příkladu 1 nebo. 2, s tím rozdílem, že se jako výchozí složky pou^je jiné sloučeniny obecného vzorce (I).

P ř í k 1 a d 4

Příprava upravovacího činidla pro semena.

Podle tohoto příkladu provedení se 6 dílů haoOnnotních 10% acetonového roztoku (í)-2-(propyloxyimiⁿo)-1,7_> ⁷-trimetyl-bⁱcyklo^[2*2.ijtoptanu při.d^á za míchaní ^k roztó^ku, který obsahuje 30 dílů hrnoonnotních acetonu, dále 2,5 dílu hmoonnotinCch hydro)χpгpoylcelulózy, 5 dílů hmoonnotních polyetylenglykolu (mooekulová hmoonost 6 000), 20 dílů hmot, vody a libovolné mnnoství barvivé, které neprojevuje inhibiční účinek na růst rostlin.

Stejným způsobem je možno pro přípravu tohoto upravovacího prostředku pro semena použít opticky aktivních sloučenin podle vynálezu.

Příklad 5

Příprava fólie na rovnoměrné zasetí semen.

a) Podle tohoto provedení se 80 g polyvinylalkoholu, který je prodáván pod obchodní značkou RhaoLdolol 4/125 P (přičemž viskozite tohoto maatriálu je ve 4% vodném roztoku toto ^látky 4 c^p při teplotě ²⁰ °C, přičem^ž je tydroýzov^ na 89 % oo¹), ^přid^á za míchání ^{k 615} gramům vody o toploto ⁶⁰ °C. ^po rozpuštění se ^k toto směsi při.d^á 2^{0 g} po^v^y^l-kohola, který je prodáván pod obchodním označením RhoóoóVol 30/20 M (přičemž vistozito toto slóu^čenin^y je · ve 4% roztoku toto lát^ky 3⁰ c^p při teplotě ²⁰ °C, přičemž je tydrolyzován na 98 % moo), a 20 g glycerolu, a ' takto získaná sO^s se míchá intenzivně dokud nevznikne homogenní roztok.

Po 24hódinóvém stání, kdy se jií neuvolnili žádné bublinky, se roztok rozprostře na s^kleněn^é desce^, přičem^ž se vytvoří ^oušťka 0,⁵° milioe^tr^ů pomocí stíraciho noto odlévacího zařízení, a tato vrstva se potom suší při teplotě okcoí. Takto získaná fólie o tloušťce v rozmezí od 0,05 do 0,06 ml, se odděěí od skleněné desky za vzniku tuhé fólie, se kterou se snadno mвatppluje. Tato fólie je označována v následujícím jako kontrolní fólie.

b) V tomto provedení se postupuje steným způsobem jako v provedení ad a) viz výše, s tím rozdílem, že se k'roztoku polymeru před odléváním přidá roztok skládající se z ^0,1²0 ^g propytoj^.ioino^^{1 ,7,7}-tpioetyl-bicy^oló^[2.2.l]-heptanu v 5 ml etanolu.

Poté co se ponechají vystoupit bublinky, mat^e^i^i^^l se odleje na formu vrstvy a vrstva se ponechá usušit, vznikne fólie, která je podobná produktu získanému podle provedení a) viz výše, ovšem s tím rozdílem, že fólie podle tohoto provedení obsahuje 1 000 ppm účinné látky.

c) Podle tohoto provedení se postupuje sijn^m způsobem jako v provedení b), s tím rozdílem, že sé do roztoku, který je určen. · к odlévání, přidá roztok 0,012 0 g (i)-2-(pPópyló:^χyimint)-1 ^,7^,7-tpioetyl-^bicy^oló^[2.2^, J-hept anu v 5 ml etanolu. ^Takto ztoto^ výsledná fólie obsahovala 100 ppm účinné látky.

d) V tomto provedení se postupuje stetlým způsobem jako v provedení b) nebo c), s tím, rozdílem, že se v tomto provedení pou^je místo raceoického produktu opticky aktivntoo ²-⁽ppopyló^χyioino⁾-^1,7 ^-toioetyl-bLcyktojj².². ijtoptonu.

Příklad 6

Příprava (^•^-(ellylo^yimino)-! ,7,7-trimetyl-bicyklo-{.2.lJ heptanu.

Podle tohoto příkladu provedení se 4,6 g (což odpovídá 0,2 mol) kovového sodíku, rozpustí ve 200 ml metanolu, a k takto připravenému roztoku se potom přidá 33,4 g (což odpovídá 0,2 mol) (±)-1 ,7,7-trimetyl-bicyklo[2.2.1j heptan-2-on-ooimu. Potom se takto získaná směs ponechá ráít po dobu jedné hodiny, a dále se přidá 24,0 g (což odpovídá 0,2 mol) allybbromidu, a tato směs se ponechá vřít po dobu 3 hodin. Tbkto získaná suspenze se ochladí, oddělený bromid sodný se odfiltruje, získaný filtrát se zkoncentruje a tento koncentrát se podrobí frakční destilaci ve vakuu.

Výtěžek: 31,3 g bezbarvého ' oleje (odpovídá 77 %, ^Teplota varu: 92 °C při 20^{0 p}a, [η]2°= 1,483 2.

Analýza:

‘vypočteno: 79,32 % C, 10,21 % H, 6,75 % N; nalezeno: 75,57 % C, 10,20 % H, · 6,37 % N.

Příklad 7 ^přípra ve (^^-(allylo^imin^-l ^^^rime ^^^cyklo]^.².!] ^heptanu.

Podle tohoto příkladu provedení se 4,8 g.(což odpovídá 0,2 mol) hydridu sodného přidá ke '50 ml bezvodého benzenu a do této směsi se pitom přidá při teplotě 50 ⁰ C během intervalu 0,5 hodiny roztok tvořený 33,4 gramu, což odpovídá 0,2 •rtrimetyl-WLcyk^fc²^·Q-hep^n-^-on-oximu v 5⁰ ml tezvo^to dlmetyHorciamidu. ^pot^é co ustal vývoj ^plynů se z^ís^kan^á směs ochladil na teplou 25 °C a do t^éto směěi se potom přidalo 15,3 g, což odpovídá 0,2 mdi. a llyl chloridu. Tato reakční směs se potom ponechala vřít po dobu dalších dvou hodin, potom se protřepale s vodou, vzniklé fáze se o^ciděli^ly, benzenová fáze se ddpaařla a zbytek byl zpracován frakční deetilací ve vakuu.

Výtěžek: 34,4 g (což odpovídá 85 ^Teplota varu: v rozmezí 92 až 94 °C při ^{200 p}a MŠ⁰ = M87 0

[a] 1° = -25,48° (c = 1	, metanol)
Analýza:
vypočteno: 75,32 % C,	10,21 % H,	6,75 % N;
nalezeno: 75,73 % C,	10,58 % H,	6,96 % N.

Příklad 8 ^př^íprava ^-г^рпру^^^т^-^{1 ,7} ^^^metyl^^y!^^².².¹] he^ptanu.

Podle tohoto postupu provedení se 39,0 g (což odpovídá 1,0 molu) jemně práškového amidu sod^ho ^při^dá ke ⁸⁰0 ml xylenu. ^Tato směs se p^om za^hřív^á na ⁵⁰ °C a к této směěi se potom ^při.d^á roz·^ ¹⁶⁷ g^, což odpovídá ^1,0 mol, (^-^^^brimety!-Μ^Ή!^·²¹!^--heptan22l0nl0ximu ve ²⁰⁰ ml dimetylfomamidu. ^Pot^é co ustal vývoj plynů se·к této směsi přidali 123,0 g, což odpovídá 1,0 mol, propylbromidu, přičemž přídavek byl uskutečněn při stejné výše uvedené teplotě, β reakční směs , se ponechá rea^govat při teplotě v rozmezí od 85 do ⁹⁰ °^C po dobu 2 ^hodin. ^tom· se směs prošla '

Π několikrát vodou. Obsah účinné látky v xylenovém roztoku byl stanoven plynovou chromatografickou metodou.

Výtěžek: 782 g xylenového roztoku, který obsahuje 23,8 % účinné látky, takže požadovaná sloučenina je získána s výtěžkem 96,0 %·

Je možno rovněž postupovat tak, že se odpeíř xylenový roztok ve vakuu a zbytek se vyčistí frakční destilací ve vakuu.

VVtěžek: 192,6 g (odpovídá 92,0 %) bezbarvého oleje Teplota varu: 9⁰ °C při tlaku ²⁵⁰ Pa.

[o] = 1,474 0.

Pro · Cj-jH^HO (209,3) vypočteno: 74,59 % C, 1: ,07 % H, '6,69 % Nj nalezeno: 74,70 % C, 11,10 % H, 6,78 % N. .

Příklad 9

Příprava ( +)-²- (allyloxqrimí.no )-1,7 jV-trimetyl-bl.cy^o-f ².². i] heptanu.

Podle tohoto příkladu provedení se postupuje tak, že se 60,0 g (což odpovídá 0,55 mol) al^OHolnu ve formě hydrochloridu přidá k roztoku, který je tvořen 76 g, což od^poví^{dá 0,}5 melu, (^-)-^1,7^,7-trimetyl-bicy^klo|^[2·². ¹ -^^heptan-²-^mu ve ²²⁵ ml py řidnu, a 500 ml bezvodého etanolu. Tato reakční směs se potom ponechá vřít po dobu 3 hodin a potom se odpaří ve vakuu. Získaný zbytek se zředí vodou a tato vodná směs se extrahuje dichloreaanem. Takto vzniklý diihloretanlvý roztok se odpaří a získaný zbytek se podrobí trakční d^e^l^ilacl ve vakuu.

Výtěžek: 85,0 g (což odpovídá 81,5 %) bezbarvého oleje Teplota varu: v rozmezí ⁹² a^ž 95 °C při tla^ku ²00 ^pa.

[nJ²° = ^{1,486 8}· [a 2⁰ = -25,52° ( c«1, rnetanoD.

Přiklad!

PMprava ^-^(aHylo^imio^-¹^ ^^г^^у^Ы.здкЮ^²·². β ^he^ptanu.

V tomto příkladu provedení se postupuje stejým způsobem jako v příkladu 8, s tím гlzdílem^{, ž}e se ja^ko výchozí složty použije ^76,0 g^, co^ž odpovíš ^0,5 molům, ^(±)-^1,7,7trimetyl-Hc^lof².².^{Q h}eptan-²-^tionu.

Výtěžek: 83,5 g (80,6 %.

^Teplota varu: v rozmezí od 94 do ⁹⁶ °C při Utfcu ^{250 p}a.

[n]²⁰ = ¹»4⁸⁸ 4.

Příprava (-)-2- (propy loxyimino ^^^-taimety l-bic^yklo-[2.2. ťj heptanu.

N^ík^ad 11

Podle tohoto příkladu provedení se 40,0 g, což odpovídá 1,0 molu, hydroxidu sodného ve formě jemného prášku a 50 ml metanolu, přidá k 800 ml xylenu, a získaná směs se ponec^há rfít po do^bu 3⁰ minut. Potom se tato směs ochladí na teplotu 30 ^přid^á s^e 167,0 g, což od^poví^{dá 1,0} molu^, ^-^^-trimetyl-W-cyklof².².^Jhe^ptan-2-on-oximu a teto směs se potom zahřívá pomalu k varu. Metanol a 18,0 ml vody (což odpovídá 1,0 moou), které vzniknou v reakční směl., se odstraní oddestilováním přes Maacussonův odlučovák. Potom se rea^kční směs ochlad na ta^ploru ^{30 0}C, zředí se ²⁰⁰ ml di.met^ylfomamidu, ^př^idá se 123,0 g (což odpovídá 1,0 molu) propylbromidu a takto vzniklá směs se ponechá reagovat při teplot v rozmezí od ⁸⁵ do 90 ⁰C po dobu ² hodin. Potom se teta reakční směs ochlad^ promyje se někooikrát vodou, xylenový roztok se usuší pomocí páleného síranu hořečnatého a obsah účinné složky v tomto prostředku se stanoví plynovou chrorneaografickou metodou (obsah účinné látky je 24,5 %.

Výtěžek: 818,5 g (což odpovídá 95,8 %.

V tomto provedení je možno rovněž postupovat tak, že se odpeaří xylenový roztok ve vakuu a získaný zbytek se vyčistí frakční deetilací ve vakuu·

Výtěžek: 190,9 g (což odpovídá 91,2 %. Teplota varu: v rozmezí od ⁸⁵ do ^{87 0}C při ^aku ²°0 Pa [η]β° = -22,48 ⁰ ( c = 2, ^et^anoo).

Pro C13H23NO (209,3) vypočteno: 74,59 % C, 11,07 % H, 6,69 % N; nalezeno: 74,42 % C, 11,15 % H, 6,81 % N.

P^íkli^d 12

Příprava (±)-2-(benz^ylox^yimⁱno)-¹ ,⁷,7-trimet^yl-^bic^yklo|2.2,1^{j h}e^ptanu.

V tomto příkladu provedení se postupuje stejrým způsobem jako v příkladu 10, s tím rozdílem, že v tomto příkladu se použije 126,5 g (což odpovídá 1,0 molu) benzylchloridu místo propylbromidu.

VVtěžek: 201,3 (což odpovídá 78,2 %. .

Teplota varu: 131 při	tlaku	80 Pa.
[n]20 = 1 ,525 0.
Pro C7H23NO (257,4)
vypočteno: 79,33 % C,	9,01	% H,	5,44 % N;
nalezeno: 78,42 % C,	8,93	% H,	5,36 % N.

Příklad 13

Příprava (±)-2--(dodecylo^imino)-¹ ,7,⁷“trimetyl-bicyklo[2.2. ^j heptanu.

Podle tohoto příkladu provedení se postupuje stejiým způsobem jako v příkladu 10, s tím rozdílem, že v tomto provedení se použije 249,2 g (což odpovídá 1,C molu) dodecylbromidu místo propylbromidu.

Výtěžek: 273,1 g (což odpovídá 81,4 %. Teplota varu: ¹⁶⁷ °C při tlaku 4^{0 p}a.

Md° = ¹ >468 5·

Pro C22H41NO (335,6)

vypočteno: nelezeno:	78,74 % C, 78,34 % C,	12,32 % H, 12,53 % H,	4,18 % N; 4,26 % N.
			PŘEDM	Ě T	VYNÁLEZU

Claims (11)

1. Prostředek pro regulaci růstu rostlin, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou složku 0,001 až 95 % hmoonootních racemického produktu a/nebo opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce I (I), ve kterém

K znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahuje! 2 až 4 atomy uhlíku nebo fenylCCj-^ alkylovou) skupinu, která je případně substiuuována na fenylovém kruhu atomem halogenu.

2. Prostředek podle bodu 1 , vyz^ač^jcí se tím, že jako účinnou složku obsahuje sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém R znamená alkylovou skupinu obsahujjcí 1 až 4 nebo 10 až 12 atomů uhlíku, allylovou skupinu nebo benzylovou skupinu.

3. Prostředek podle bodu 1 nebo 2, -vyznačujcí se tím, že jako účinnou složku obsahuje sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém je substituentem R n-propylová skupina, dodecylová skupina, allylová skupina nebo benzylová skupina.

4. Způsob přípravy racemického produktu nebo opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce I podle bodu 1 , kde R má význam uvedený v bodě 1 ' , vyznačujcí se tím, že se do reakce uvádí racemický produkt nebo opticky aktivní sloučenina obecného vzorce II (II), ve kterém znamená Ϊ atom kyslíku nebo síiy nebo oxinovou skupinu,

234037 · se sloučeninou obecného vzorce III

R - X (III), ve kterém má R význam uvedený v bodě 1, а X představuje odštěpitelnou skupinu, s vý^hodou atom halogeny ne^bo sulfon^yloэ^ys^ku^pinu^, ne^bo aminooэ^χrs^kupinu^, s tou podmínkou, že v případě, že se použije sloučenině obecného vzorce II, ve kterém je substitueneem· ϊ oximová skupina, potom je stbstittаnt X jiný než aminooxqy skupina, v přítomnostiζ bazického kondenzačního činidla, přičemž potom případně následuje rozdělení racemického produktu obecného vzorce I takto získaného ne opticky aktivní antipody.*».

Způsob podle bodu 4, vyznačujcí se tím, že se jako bazického kondenzačního činidla pou^je alkalického hydroxidu, alkalického hydridu, alkalického amidu, alkalického alkoholátu, alkalického kovu nebo organické bazické sloučeniny.

6. Způsob podle bodu 5, vyznačuje! se tím, že se jako bazického kondenzačního činidla pou^je hydroxidu sodného, hydridu sodného, amidu sodného nebo pyridinu.

7. Způsob podle některého z bodů 4 až 6, vy značící se tím, že se reakce provádí v přítsmnosti organického rozponutědla.

8. Způsob podle bodu 7, vyznnčutjeí se tím, že ·· se jako organického rozpouštědla pouuije čromačiekého uhlovodíku, éteru, dipslárníhs aprotického rozpouštědla nebo smísí těchto látek.

9. Způsob podle bodu 7 nebo 8, vyznačujcí ' se tím, že se jako organického rozpouštědla poutijа benzenu, toluenu, xylenu, dioxanu, diаtylétаrt, dimetyioomamidu, dimeeylsulfoxidu, metanolu nebo etano^.

10. Způsob podle některého z bodů 5 až 9, vyznačujcí se tím, že se reakce provádí při toplolř v rozmezí o^{d 20} °C ^do toptoty varu roz^u^Sdla.

11. Způsob poále některého z bodů 5 až 10, vlznočutjeí se tím, že se jako výchozí látky p^ι^t^i^^je sloučeniny obecného vzorce III, ve kterém je stbsУituenаem X atom halogenu, s výhodou atom bromu, nebo čminoosχ7 skupina.

12. Způsob poále některého z bodů 5 až 11, vyz^av^jcí se tím, že se jako výchozí látky pouuije sloučeniny obecného vzorce III, ve kterém je su^t^ue^em R n-propylová skupina, doáecylová skupina, ally-lová skupina nebo benzylová skupina.